místopisný rejstřík obcí českého slezska a severní moravy

Transcrição

MÍSTOPISNÝ REJSTŘÍK
OBCÍ
ČESKÉHO SLEZSKA
A SEVERNÍ MORAVY
Zpracoval
Dr. Adolf Turek
s kolektivem
Zemský archiv v Opavě
Opava 2004
The printing of this publication was made possible thanks to a substantial financial contribution by
Ms. Mary Frances Barrow of the United States of America. The Archive wishes to thank her and is
honored to publish the following dedication:
This book is dedicated to the memory of my great-grandparents Gustav and Bertha Jorde Philipp of
Langendorf / Dlouhá Ves, Silesia who emigrated to America in 1884 and settled in Midland, Texas.
Mary Frances Barrow, Lubbock, Texas
The Czechoslovak Genealogical Society International, located in Minneapolis, Minnesota, USA
also assisted in the realization of this project. More information about them is available at:
www.cgsi.org.
Tisk této publikace byl umožněn díky významnému finančnímu příspěvku od paní Mary Frances
Barrow ze Spojených států amerických. Archiv jí tímto děkuje a považuje si za čest publikovat
následující věnování:
Tato kniha je věnována památce mých prarodičů Gustava Philippa a Berthy Jorde z Dlouhé Vsi ve
Slezsku, kteří emigrovali do Ameriky v roce 1884 a usadili se v Midlandu v Texasu.
Mary Frances Barrow, Lubbock, Texas
Na realizaci tohoto projektu se podílela také Czechoslovak Genealogical Society International
(Mezinárodní československá genealogická společnost ) sídlící v Minneapolis, stát Minnesota,
USA. Více informací o ní je k dispozici na www.cgsi.org.
Úvod
V letošním roce uplynulo přesně 30 let od vydání místopisné příručky tehdejšího
Severomoravského kraje, kterou zpracoval početný kolektiv pracovníků opavského státního archivu
a okresních archivů v kraji, vedený Dr. Adolfem Turkem. Dvousvazkový „Místopisný rejstřík obcí
Severomoravského kraje“, rozmnožený fotoprintem v nákladu 800 výtisků, se stal nepostradatelnou
příručkou nejen archivářů a historiků, ale také matrikářů, kronikářů, genealogických badatelů i
zájemců o regionální dějiny. Dílo podchytilo v abecedním řazení všechny lokality v kraji (včetně
osad zaniklých do konce 17. století) s údaji o vývoji jejich názvů a s administrativním zařazením
včetně příslušnosti do soudního i správního okresu od poloviny 19. století až do současnosti. Dnes
je jeho celý náklad beznadějně rozebrán a vlastní text poněkud antikvován početnými správními
změnami, které obce v regionu Slezska a severní Moravy prodělaly v posledním třicetiletí. Proto se
Zemský archiv v Opavě rozhodl vydat příručku znovu, avšak doplněnou o údaje zachycující
všechny administrativní úpravy až do roku 2004.
Dílo dostalo nový název, poněvadž původní Severomoravský kraj jako správní jednotka
v roce 1997 zanikl a příslušné okresy byly rozděleny mezi nově vzniklé samosprávné kraje –
Moravskoslezský (město Ostrava, okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava),
Olomoucký (okresy Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk) a Zlínský (okres Vsetín). Organizační
změna postihla i Zemský archiv v Opavě, jehož územní obvod se na jedné straně zmenšil o obce
okresu Vsetín, na druhé straně však do něj připadl okres Prostějov. Tato úprava se ale nepromítla do
uložení archivních fondů zemského a krajského charakteru, stejně jako do teritoriálního záběru
sbírky matrik, jejímž badatelům slouží místopisný rejstřík především. Proto zůstal územní rozsah
příručky zachován i v novém vydání.
Hlavní hesla rejstříku jsou uvozena tučně vytištěným současným nebo posledním názvem
obce a údajem o příslušnosti k stávajícímu okresu. Následují chronologicky řazené podoby názvu
postupně v českém, německém, latinském a případně i polském jazyce, které pak součaně tvoří
obsah velmi početných odkazových hesel, tištěných proloženě. Závorky označují vysvětlivky a
doplňky, nebo upozorňují na nejistotu v datování; jde zpravidla o jména či data ze starých fals ze
14. - 16. století, která se hlásí do století 12. - 14. U nejistých dat je v závorce připojen otazník, u
evidentně zkomolených jmen vykřičník. Druhý odstavec obsahuje údaje o správním začlenění
místa od poloviny 19. století, nejprve do soudního okresu a poté do okresu správního. Příslušnost
do soudního okresu je vyznačena jen do roku 1949, poněvadž po tomto roce již byla vždy totožná
se začleněním do správního okresu, jež je ve druhé části dovedeno až do současnosti. V tomtéž
odstavci jsou zachyceny také veškeré změny v příslušnosti dané lokality k správním obcím.
Původní text místopisného rejstříku byl při zachování již použitého schématu revidován a
doplněn pracovníky jednotlivých okresních archivů (doplnit jména abecedně bez titulů) pod redakcí
Zdeňka Kravara o údaje o administrativních změnách mezi léty 1974 – 1984. Podchyceny tak byly
integrace obcí v 70. a 80. letech 20. století a především pak vlna jejich osamostatňování po roce
1989. Reflektován je také vznik okresu Jeseník v roce 1996 vyčleněním určitých obcí z okresů
Šumperk a Bruntál. Významný doplněk, který si vyžádali uživatelé z řad genealogických badatelů,
představují informace o roku, od kterého jsou dochovány zápisy obyvatel příslušné obce
v římskokatolických matrikách. Nebyla-li obec sama sídlem farnosti, pak je její název uveden
v závorce. Údaje o matrikách se ale netýkají evangelických farností, neboť ty měly v minulosti
velmi rozsáhlé a současně neustálené obvody. Autory tohoto doplňku jsou Stanislava Kovářová a
Zdeněk Kravar. Využití místopisného rejstříku při genealogickém bádání v matrikách usnadňuje
také vložená mapa s vyznačením obvodů římskokatolických farností a sídel evangelických farností
k roku 1949 na území pozdějšího Severomoravského kraje, která koresponduje s uložením a
uspořádáním matrik v Zemském archivu v Opavě. Podle návrhu Karla Müllera nakreslila mapu
Marcela Fajková.
Na rozdíl od původního vydání nezařazujeme na závěr přehled použitých pramenů a
základní literatury, který ostatně již tehdy byl pouze orientační a výběrový a navíc na něj nebylo ve
vlastním textu příručky odkazováno. Oproti roku 1974 je dnes zájemcům k dispozici celá řada
jiných místopisných příruček a bibliografií. Na mysli máme především ediční řadu „Bibliografie a
prameny k dějinám Moravy“, která již zahrnula takřka všechny okresy severní Moravy a Slezska.
Pravidelnou součástí každého svazku je detailní přehled o správním vývoji příslušného okresu.
Rovněž pro seznámení se s podrobnou genezí příručky včetně jmen spolupracovníků dr. Turka
odkazujeme na podrobný úvod k prvnímu vydání rejstříku.
K novému vydání místopisného rejstříku významně přispěli pracovníci Státního ústředního
archivu v Praze PhDr. Tomáš Kalina, Ing. Miroslav Kunt a /doplnit jméno/, jimž jsme velkými díky
zavázáni za převedení strojopisného textu původní příručky do elektronické podoby. Poděkování
náleží také Dr. Miroslavu Koudelkovi z Olomouce, který prostřednictvím
Czechoslovak
Genealogical Society International v USA zajistil velkorysý finanční dar paní Mary Frances
Barrow.
Karel Müller
Seznam použitých zkratek
č.
- česky
dol. - doloženo
l.
- latinsky
M
- matriky
m.č. - místní část
MěNV - městský národní výbor
MNV - místní národní výbor
n.
- německy
o.
- správní okres, okres
p.
- polsky
přip. - připojeno
s.
- součást
sam. - samostatná (obec)
sl.
- sloučeno
s.o.
- soudní okres
spol. - společný
z.
- zaniklo
zal.
- založeno
zp.
- zpustlo
Einleitung
In diesem Jahr vergingen gerade 30 Jahre seit der Herausgabe des topographischen
Handbuchs des damaligen Nordmährischen Bezirks, das vom zahlreichen Kollektiv der
Mitarbeiter des Staatsarchivs in Opava und der Kreisarchive im Bezirk unter der Leitung von
Dr. Adolf Turek bearbeitet wurde. Das zweibändige „Místopisný rejstřík obcí
Severomoravského kraje“ (Topographisches Lexikon der Gemeinden im Nordmährischen
Bezirk), im Verlag von 800 Stück aufgelegt, wurde zum unentbehrlichen Nachschlagewerk
nicht nur für Archivare und Historiker, sondern auch für Matrikelführer, Chronikschreiber,
genealogische Forscher und Interessenten für die Regionalgeschichte. Das Werk umfasste
alphabetisch geordnet alle Lokalitäten im Bezirk (eingerechnet der bis zum 17. Jh.
untergegangenen Ortschaften) mit Angaben über die Entwicklung ihrer Namen und mit
administrativer Eingliederung eingerechnet der Zugehörigkeit in die Gerichtsbezirke und
Verwaltungskreise von 1850 bis zur Gegenwart. Die ganze damalige Auflage ist heutzutage
hoffnugslos vergriffen, und der eigene Text durch zahlreiche Verwaltungsveränderungen, die
Gemeinden in der Region Schlesiens und Nordmährens in letzten 30 Jahren betrafen, ein
weing antiquiert. Das Landesarchiv in Opava entschied sich deswegen das Handbuch aufs
neue zu veröffentlichen, jedoch ergänzt um alle Administrativveränderungen bis 2004.
Das Werk erhielt den neuen Titel, denn der ursprüngliche Nordmährische Bezirk als eine
Verwaltungseinheit wurde 1997 aufgehoben und einzelne Kreise unter neue
Selbstverwaltungsbezirke ausgeteilt – den Mährisch-Schlesischen/Moravskoslezský (Stadt
Ostrava, Kreise Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava), den
Olmützer/Olomoucký (Kreise Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk) und Zliner/Zlínský (Kreis
Vsetín). Die Organisationsveränderungen trafen auch das Landesarchiv in Opava, dessen
Flächeumkreis auf der einen Seite um die Gemeinden des Kreises Vsetín verkleinert, auf der
anderen um den Kreis Prostějov ergänzt wurde. Diese Regelung spiegelte sich jedoch in die
Hinterlegung der archivalischen Bestände des Landes- und Kreischarakters, wie auch in
territorialen Umfang der Matrikelsammlung nicht wider, für deren Forscher das
topographische Handbuch vor allem dient. Aus diesem Grund blieb das Interessengebiet des
Handbuchs auch in der Neuausgabe gleich.
Die Hauptstichwörter im Handbuch sind durch den heutigen oder letzten Ortsnamen (im
Fettdruck) und die Zuständigkeit zum heutigen Kreis eingeleitet. Dann folgen chronologisch
geordnete Namensvarianten in der tschechischen, deutschen, lateinischen oder polnischen
Sprache, die gleichzeitig die zahlreichen Verweisungsstichwörter (in der gesperrten Schrift)
bilden. In den Klammern stehen Erläuterungen und Ergänzungen, sie weisen auch auf
Unsicherheit der Datierung; es geht vor allem um Namen oder Daten aus alten Falsa aus 14.16. Jh., die sich in 12.-14. Jh. melden. Bei unsicheren Daten steht in den Klammern ein
Fragezeichen, bei offenbar verstümmelten Namen ein Ausrufezeichen. Der zweite Absatz
beinhaltet Angaben über die Verwaltungseingliederung des Ortes von 1850, zuerst in den
Gerichtsbezirk und dann in den Verwaltungskreis. Die Zugehörigkeit in den Gerichtsbezisrk
wird nur bis 1949 angegeben, weil nach diesem Jahr sie ständig mit der Eingliederung in den
Verwaltungskreis identisch war, was im zweiten Teil bis in die Gegenwart führt. In
demselbem Absatz sind auch alle Veränderungen der eventuellen Zuständigkeit der Lokalität
zu einer Verwaltungsgemeinde erwähnt.
Der ursprüngliche Text des topographischen Handbuchs wurde bei der Achtung an das schon
benutzte System revidiert und von Mitarbeitern der einzelnen Kreisarchive: Ladislav Baletka,
Libuše Fiedlerová, Květoslav Growka, Karel Chobot, Hana Jarmarová, Bohdan Kaňák,
Miroslav Kudela, Jiří Lapáček, Marta Medková, Blažena Przybylová und Bohumila Tinzová
unter der Redaktion von Zdeněk Kravar um Angaben über Administrativveränderungen in den
Jahren 1974 – 2004 ergänzt, so daß sowohl die Integrierung von Gemeinden in den 80er
Jahren, als auch die Welle ihrer Selbständigwerdens nach 1989 erfasst wurde. Auch die
Entstehung des Kreises Jeseník im Jahre 1996 durch Ausgliederung einiger Gemeinden aus
den Kreisen Šumperk und Bruntál wurde im Handbuch berücksichtigt. Eine wesentliche
Ergänzung, die vor allem die Benützer aus genealogischen Kreisen bewillkommen, stellen die
Informationen über das Jahr dar, seit dem die Einträge über Einwohner konkreter Gemeinde
in den katholischen Matrikeln erhalten blieben. Wenn die Gemeinde nicht selbst zum Sitz der
Pfarrgemeinde war, steht deren Namen in den Klammern. Die Matrikelangaben betreffen
jedoch nicht evangelische Pfarrgemeinden, denn sie hatten in der Geschichte sehr
umfangreiche und nicht stabile Sprengel. Diese Ergänzung wurde von Štěpán Kohout,
Stanislava Kovářová, Zdeněk Kravar und Stanislav Lapčík bearbeitet. Die Benutzung des
topographischen Handbuches bei der Ahnenforschung in den Matrikeln erleichtert auch die
inliegende Karte mit angezeichneten Sprengeln der katholischen Pfarreien und Sitzen der
evangelischen Pfarreien zum Jahre 1949 auf dem Gebiet des späteren Nordmährischen
Bezirks, wobei die Hinterlegung und das Ordnung der Matrikelsammlung berücksichtigt wird.
Nach dem Vorschlag von Karel Müller wurde die Karte von Marcela Fajková gezeichnet.
Zum Unterschied von der Erstausgabe wurde an das Ende des Buches die Liste der benutzten
Quellen und Grundliteratur nicht eingereiht. Sie war eigentlich schon damals nur allgemein
und ausgewählt, und es wurde darauf im Text des Handbuchs sogar nicht verwiesen.
Heutzutage – zum Unterschied vom Jahre 1974 – haben die Interessanten eine ganze Reihe
von anderen topographischen Hanbüchern und Bibliographien zur Verfügung. Besonders zu
erwähnen ist die Editionsreihe „Bibliografie a prameny k dějinám Moravy“ (Bibliographie
und Quellen zu der Geschichte Mährens), die schon fast alle Kreise in Nordmähren und
Schlesien umfasste. Den regelmäßigen Bestandteil jedes Teiles stellt eine ausführliche
Übersicht der Verwaltungsentwicklung des Kreises dar. Die ausführliche Genese des
Handbuchs mit allen Namen von Mitarbeitern des Dr. Turek wurde auch beiseite gelassen, sie
steht in der Einleitung der Erstausgabe.
Zu der Neuausgabe des topographischen Handbuchs trugen wesentlich die Mitarbeiter aus
dem Státní ústřední archiv (Staatsarchiv) in Prag PhDr. Tomáš Kalina, Ing. Miroslav Kunt
und Jana Leonhardtová bei, denen wir mit großem Dank für die Übertragung des
Maschinentextes des ursprünglichen Handbuchs in die elektronische Form verbunden sind.
Nicht zuletzt gehört eine Danksagung dem Dr. Miroslav Koudelka aus Olomouc, der durch
die Vermittlung von Czechoslovak Genealogical Society International in USA ein
großzügiges finanzielles Geschenk von Frau Mary Frances Barrow besorgte.
Übersetzt von Zdeněk Kravar
Benutzte Abkürzungen
č.
- tschechisch
dol. - belegt
l.
- lateinisch
M
- Matrikeln
m.č. - Ortsteil
MěNV - Stadt-Nationalausschuß
MNV - Orts-Nationalausschuß
n.
- deutsch
o.
- Verwaltungskreis, Kreis
p.
- polnisch
přip. - angeschlossen
s.
- Ortsteil
sam. - selbständige (Gemeinde)
sl.
- vereinigt
s.o.
- Gerichtsbezirk
spol. - gemeinsam
z.
- untergegangen
zal.
- gegründet
zp.
- verödet
A b e r s d o r f
viz Horní Ves, o. Opava
A b e r s d o r f, A b e r z d o r f
viz Habartice, o. Šumperk
ADAMOV, o. Bruntál
Zal. 1710; č. od 1869 Adamsthal, Adamstál, 1870 Adamovice, od 1924 Adamov; n. do
1945 Adamsthal, 1751-1870 Neu Adamsthal.
1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; od 1850 o. Bruntál.
1850 osada Starých Purkartic, 1866 sam. obec, 1953 m.č. Karlovic, 1965 zanikla
stavebním splynutím.
M: 1724 (Široká Niva), 1767 (Karlovice)
ADAMOV, o. Šumperk
Zal. 1687; č. od 1839 Adamov; n. 1687-1945 Adamsthal; l. 1690 neo aedificatum
pagellum Adamsthal.
Od 1850 osada Velkého Vrbna, 1949 osada Starého Města, název zanikl 1964.
M: 1628 (Branná)
A d a m o v i c e
viz Adamov, o. Bruntál
A d a m s t h a l
viz Adamov, o. Bruntál a Adamov, o. Šumperk
A d e l s d o r p h, A d i l s d o r f
viz Adolfovice, o. Jeseník
ADOLFOVICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Adolfovice; n. 1370 Adilsdorf, 1417 Adolphsdorf, 1530-1945 Adelsdorf,
1805 Mitteldorf; l. 1284 Adolcovici, 1305 Adolphi villa.
1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník.
1850 sam. obec, 1964 sloučena s Bělou a Domašovem v obec Bělá pod Pradědem,
jejíž s. tvoří.
M: 1668 (Jeseník), 1730 (Dolní Domašov)
A d o l p h i
v i l l a
A d o l p h s d o r f
A d v o c a t i
viz Adolfovice, o. Jeseník
C r a s
A h l h ü t t e n
viz Fojtova Kraš, o. Jeseník
viz Lhota, s. Šternberka, o. Olomouc
A h o r n s, A h r n e s
A h r n s d o r f
viz Adolfovice, o. Jeseník a Jedlí, o. Šumperk
viz Javoří, o. Šumperk
viz Arnoltice, o. Bruntál a Střítež nad Ludinou, o. Přerov
A c h h o r n
viz Veveří, o. Bruntál
A c h o r n s
A i h o r n
A i c h e n
viz Horní Sukolom, o. Olomouc
A i c h h o r n
A i c h n, A i c h n a
A i l b u r g, A i l e n b u r k
A i n, A i n e t h, A i n o t
A k a r t o v i c e
E c c l e s i a
A l b a
L h o t a
A l b e r t i
o. Karviná
viz Renoty, o. Olomouc
viz Jakartovice, o. Opava
A l b a
Bruntál
A l b e r s d o r f
Karviná
viz Sovinec, o. Bruntál
viz Hranice, o. Přerov a Kostelec, s. Krnova, o.
viz Bílá Lhota, o. Olomouc
viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál a Albrechtice, o.
v i l l a
viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál a Albrechtice,
ALBERTOVEC, o. Opava
Zal. 1818; č. Albertovec, n. do 1945 Hilvetihof.
1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř,
1945 Hlučín, 1960 Opava.
Od 1874 osada Štěpánkovic, po 1945 zanikla splynutím.
M: 1818 (Kobeřice)
A l b i r c h t i s d o r f
A l b r e c h c z d o r f
viz Město Albrechtice, o. Bruntál
viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál
ALBRECHTICE U RÝMAŘOVA, o. Bruntál
Č. 1492-1896 Helvíkov nebo Hedvikov, 1574 Ulbrsdorf, 1492-1949 Albrechtice, od
1949 Albrechtice u Rýmařova; n. 1554-1945 Olbersdorf; l. 1320 Albrechczdorf,
1351 Alberti villa. V 15. stol. zpustly, obnoveny 1554.
1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Břidličné.
M: 1633 (Jiříkov), 1694
A l b r e c h t i c e viz Město Albrechtice, o. Bruntál, Albrechtičky a Velké
Albrechtice, o. Nový Jičín a Lesní Albrechtice, o. Opava
ALBRECHTICE, o. Karviná
Od 1447 č. Albrechtice, v l. 1457-1808 též Olbrachtice, Olbrachtčice,
Olbrechtice; n. 1452 Olbrechtisdorf, 1456-1736 Albrechts dorf, 1736-1945
Albersdorf; l. 1490 Olbrach cicze; p. od 1869 Olbrachcice. V 16. a 17.
stol. se dělily na Horní a Dolní Albrechtice.
1850 s. o. Fryštát, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín,
1945 Fryštát, 1949 Český Těšín, 1960 Karviná.
M: 1702 (Karviná)
A l b r e c h t i c z
Jičín
viz Město Albrechtice, o. Bruntál a Albrechtičky, o. Nový
ALBRECHTIČKY, o. Nový Jičín
Č. 1437-1850 Nové Albrechtice, 1476 a 1534 Staré Albrechtice, 1697 Obretziczky,
v 16. a 19. stol. někdy i Malé Albrechtičky, v 18. a 19. stol. Olbrechtičky,
1798 Obrechtice, 1835 Olbrechtice, 1846 Olbrachtice, 1847-1973 Albrechtičky; n.
1561-1945 Klein Olbersdorf, 1771 Klein Obržeczičzek; l. 1411 Albrechticz, 1437 a
1481 Antiquum Albrechticz, 1460 Novum Albrechticz, v 18. a l9. stol. Parvum
Olbersdorf.
1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868
Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1975 s. Studénky, 1991 sam. obec.
M: 1653 (Sedlnice), 1784
A l b r e c h t i s d o r f,
o. Bruntál
A l b r e c h t o v i c z
viz Město Albrechtice,
A l b r e c h t s d o r f viz Albrechtice u Rýmařova a Město Albrechtice, o.
Bruntál, Albrechtice, o. Karviná a Lesní Albrechtice, o. Opava
A l d e n d o r f
viz Staré Oldřůvky, o. Opava a
A l d e n d o r p h
Stará Ves, o. Přerov
viz Stará Ves, o. Přerov
A l d e n s t a d t viz Staré Město, o. Šumperk, Staré Město, s. Bruntálu a
Stará Ves, o. Nový Jičín
A l d i n s t a t
Šumperk
viz Staré Město u Bruntálu, s. Bruntálu a Staré Město, o.
A l d t e n d o r f
A l e n k o v
viz Halenkov, o. Vsetín
A l g i ř o v i c e
A l i n k o v
viz Stará Ves u Rýmařova, o. Bruntál
viz Lideřov, o. Frýdek-Místek
viz Halenkov, o. Vsetín
A l l e r h e i l i g e n
A l l h ö t t e n
viz Vyšehorky, o. Šumperk
viz Lhota u Šternberka, o. Olomouc
A l l o d i a l
E l l g o t h
A l l o d i a l
S e d l n i t z
A l o d j a l n a
A l o i s d o r f
A l o i s o v
L i g o t a
viz Zpupná Lhota, o. Karviná
viz Sedlnice, o. Nový Jičín
viz Alojzov u Branné, o. Šumperk
viz Alojzov u Branné a Bohdíkova, o. Šumperk
A l o i s t h a l
viz Alojzov u Bohdíkova, o. Šumperk
ALOJZOV, s. Branné, o. Šumperk
Zal. 1783; č. 1839-1973 Alojzov, 1893 Aloizová; dělil se na Přední a Zadní
Alojzov (doklady č. od 1924). N. 1788 Loysdorf, od poč. 19. stol. do 1945 Ober
und Nieder Aloisdorf, resp. Hinter und Vorder Aloisdorf.
1850 osada, nyní s. Branné.
M: 1784 (Branná)
ALOJZOV, s. Bohdíkova a Hostic, o. Šumperk
Zal. 1783; č. vždy Alojzov, n. do 1945 Aloisthal.
Díl Alojzova (papírna) u Dolního Bohdíkova, díl (skupina domů) u Hostic (nyní u
Rudy).
M: 1783 (Ruda nad Moravou)
A l o j z o v á
A l s s t a t
viz Alojzov, s. Branné, o. Šumperk
viz Olejovice, z., o. Olomouc
A l t
B i e l a
viz Stará Bělá, o. Ostrava
A l t
B r ü n n
viz Kluzov, o. Olomouc
A l t
A l t
A l t
B u r g e r s d o r f,
B ü r g e r s d o r f,
B ü r g e r d o r f viz Staré Purkartice, o. Bruntál
A l t
C a m e r
A l t
A l t
C z e c h s d o r f,
C z e s c h d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava
A l t
E r b e r s d o r f
A l t
F r e u d e n t h a l
viz Staré Město u Bruntálu, s. Bruntálu
A l t
K a l t e n s t e i n
viz Staré Podhradí, o. Jeseník
A l t
K a m m e r
A l t
K a r l s t h a l
A l t
L a n g w a s s e r
A l t
L e w i c z
A l t
A l t
A l t
L i b a u,
L i e b a u,
L i e b e viz Stará Libavá, o. Bruntál
A l t
A l t
A l t
L ö w e l i t z,
L u b l i t z,
L u b l ü t z viz Staré Lublice, o. Opava
viz Komora, o. Bruntál
viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál
viz Karlovice, o. Bruntál
viz Dlouhá Voda, o. Bruntál
viz Staré Lublice, o. Opava
A l t
M a r s c h e n d o r f
viz Maršíkov, o. Šumperk
A l t
M o k r o l a s e t z
A l t
M o l e t e i n
A l t
N e u d o r f
A l t
A l t
P l a c h,
P l a c h viz Bělidla, s. Olomouce
A l t
P l e s s n a
A l t
P r e r a u
A l t
R a d e n
A l t
A l t
R e i g e l s d o r f,
R e i g e r s d o r f viz Rudíkovy, o. Bruntál
A l t
A l t
R e i h w i e s e n
R e i w i e s e n viz Rejvíz, o. Jeseník
A l t
R o t h w a s s e r (bei Weidenau) viz Stará Červená Voda, o. Jeseník
A l t
A l t
A l t
S t a r i t z,
S t a r i t s c h,
S t a r z i t s c h
A l t
T i t s c h e i n
A l t
U l l e r s d o r f
A l t
V o g e l s e y f e n
A l t
A l t
W a l d s t e i n,
W a l l s t e i n viz Velký Valštejn, o. Bruntál
A l t
W a s s e r
A l t
Z e c h s d o r f
viz Mokré Lazce, o. Opava
viz Maletín, o. Šumperk
viz Vysoká u Starého Města, o. Šumperk
viz Plesná, o. Opava
viz Předmostí, o. Přerova
viz Radim, o. Bruntál
viz Staříč, o. Frýdek-Místek
viz Starý Jičín, o. Nový Jičín
viz Velké Losiny, o. Šumperk
viz Stará Rudná, o. Bruntál
viz Stará Voda, o. Bruntál a Stará Voda, o. Olomouc
viz Staré Těchanovice, o. Opava
A l t a
C i v i t a s
A l t e
A r n s d o r f
A l t e
B l e i c h
A l t e
K a r t h a u s
A l t e
L i e b e
viz Stará Libavá, o. Bruntál
A l t e
S t a d t
A l t e
W i l d g r u b e
A l t d o r f
viz Zábřeh, o. Šumperk
viz Arnultovice, o. Bruntál
viz Bělidla, s. Olomouce
viz Dolní Valdsee, o. Šumperk
viz Dolní Václavov, s. Václavova, o. Bruntál
viz Stará Ves, o. Nový Jičín
A l t e n b e r g
viz Starý Kopec, o. Šumperk
A l t e n d o r f (bei Römerstadt) viz Stará Ves, o.Bruntál
A l t e n d o r f
viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek
A l t e n d o r f (bei Bautsch), viz Staré Oldřůvky, o. Opava
A l t e n d o r f (bei Kremsier) viz Stará Ves, o. Přerov
A l t e n d o r f
b e i
A l t e n s t a d t
B e r g
A l t h o f
viz Staré Hamry, o. Frýdek-Místek
viz Starý Dvůr, o. Frýdek-Místek
A l t h ü t t e n
A l t l i e b e
A l t o
viz Stará Voda, o. Olomouc
A l t e r s d o r f
A l t h a m m e r
viz Staré Město, s. Bruntálu a Staré Město, o. Šumperk
A l t e n w a s s e r
A l t e r
N i e m t s ch i t z
V e l l u s
A l t s d o r f
viz Stará Ves, o. Bruntál
A l t s t a d i u m
A l t s t a d t
viz Vysoký Potok, o. Šumperk
viz Staré Město, o. Frýdek-Místek, o. Šumperk a o. Bruntál
viz Stará Ves, o. Nový Jičín
A l t s t a d t viz Staré Město, s. Bruntálu, s. Karviné, s. Kelče, o. Vsetín,
dále Staré Město, o. Šumperk a Staré Město, o. Frýdek-Místek
A l t t i s c h e
viz Ješov, o.Olomouc
A l t t i s c h e i n
A l t u s
L a p i s
A m a l i e n f e l d
viz Hoštejn, o. Šumperk
viz Amalín, o. Bruntál
AMALÍN, o. Bruntál
Zal. 1784; č. od 1921 Amalín, n. do 1945 Amalienfeld.
Od 1850 osada, později s. Slezských Rudoltic.
M: 1784 (Slezské Rudoltice)
ANDĚLSKÁ HORA, o. Bruntál
1548 sídliště, zal. města 1556; č. 1575-1635 Englperk, Englšperk, od 1870
Andělská Hora; n. Engelstadt, což se neujalo, nebo Engelberg, 1561-1945
Engelsberg, 1571 die freie Bergstadt Enngleberg.
1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; stále o. Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 sloučena se Světlou pod Pradědem pod názvem Světlá Hora.
1991 ze Světlé Hory vyčleněny části Andělská Hora a Pustá Rudná, z nich
vytvořena sam. obec Andělská Hora s částmi Andělská Hora a Pustá Rudná.
M: 1727
ANDĚLSKÉ ŽLEBY, o. Šumperk
Č. 1847 Angelský Žleb, 1872 Engelstál, od 1893 Andělské Žleby; n. 1769-1945
Engelsthal; l. 1771-1793 Englstalium.
1850 osada Koutů, 1961 Loučné nad Desnou, 1964 název zanikl.
M: 1769 (Velké Losiny)
A n d e r s d o r f
viz Arnultovice a Ondrášov, o. Bruntál
A n d e r s d o r f,
A n d i r s d o r f viz Ondřejov, o. Bruntál a Ondřejovice, o. Jeseník
A n d i r s d o r f
viz Ondřejovice, o. Jeseník
A n d l e r k a,
A n d l e r o v a V e s,
A n d l e r s d o r f viz Lípy, o. Olomouc
A n d r e a e
v i l l a
ANDREOVICE, z., o. Opava
L. 1224 Andreouicz.
Patrně ta část Kateřinek, která patřila městu Opavě.
A n d r e s d o r f,
A n d r i s d o r f,
A n d r s d o r f viz Ondřejov, o. Bruntál a Ondřejovice, o. Jeseník
A n e n s k é
A n e t
H o r y
viz Annín, s. Loučné, o. Šumperk
A n n a b e r g,
A n n a b e r k viz Annín, s. Loučné, o. Šumperk a s. Kobylé nad Vidnávkou, o.
Jeseník
A n n a d o r f
viz Annín, o. Přerov
ANNÍN, o. Přerov
Zal. 1799; č. 1818-1906 Annov, od 1892 Annín; n. do 1945 stále Annadorf; l. 1863
Villa Annae.
Od 1850 osada, 1976 m.č. Tovačova.
M: 1800 (Tovačov)
ANNÍN, s. Loučné nad Desnou, o. Šumperk
Zal. mezi 1803-1815; č. 1893-1947 Annaberk, někdy i Annenské Hory, od 1947
Annín; n. do 1945 stále Annaberg.
1850 osada Koutů, 1961 s. Loučné nad Desnou, název zanikl mezi lety 1961-1964,
zrušen 1965.
M: Loučná nad Desnou, v matrikách samostatně neuváděn
ANNÍN, s. Kobylé nad Vidnávkou, o. Jeseník
Zal. 1803; č. do 1948 Annaberk, pak Annín; n. do 1945 stále Annaberg.
Od 1850 osada, nyní s. Kobylé n. V.
M: 1803 (Kobylá)
A n n o v viz Annín, o. Přerov
A n o w i t z viz Haňovice, o. Olomouc
A n s y d l
viz Mnichov, o. Bruntál
A n t i q u a
B y e l a
viz Stará Bělá, o. Frýdek-Místek
A n t i q u a
C i v i t a s (prope Freyenstat) viz Staré Město, s. Karviné
A n t i q u a
A n t i q u a
G o l d e c,
G o l d e s viz Staré Město, o. Šumperk
A n t i q u a
A n t i q u a
G r a b o v i a,
G r a b o w a viz Hrabová, s. Ostravy
A n t i q u a
L u b o v i a
A n t i g u a
V i l l a
viz Stará Ves, o. Frýdek-Místek a o. Přerov
A n t i q u u m
B r u n s w e r d
A n t i q u u m
G o l d e c
A n t i q u u m
T y c z e i n
A n t l e r s d o r f
viz Stará Ves, o. Frýdek-Místek
viz Staré Město, o. Šumperk
viz Lípy, o. Olomouc
ANTONÍNOV, o. Bruntál
Zal. 1785; č. od 1921 Antonínov; n. do 1945 stále Antonsberg.
1850 osada Koberna, s nímž roku 1960 sloučena, 1964 i s Kobernem je s. Slezských
Rudoltic a název zrušen 1965.
M: 1785 (Bohušov)
ANTONÍNOV, o. Frýdek-Místek
Zal. 1785; č. v 19. stol. Antonowy, Antonínov, Antonov (dodnes lidově); n. 17851918 Antonsdorf.
Od 1850 osada Brušperka, s nímž 1919 sloučena.
M: 1790 (Brušperk)
A n t o n s b e r g,
A n t o n s b e r k viz Antonínov, o. Bruntál
A n t o n s d o r f
viz Antonínov, o. Frýdek-Místek
ANTOŠOVICE, o. Ostrava
Zal. před 1714; č. od 1874 Antošovice; n. 1736-1945 Antoschowitz; l. 1714-1720
Jantoschovicz.
1945 Hlučín, 1960 Opava, 1976 Ostrava.
1976 s. Ostravy.
M: 1714 (Hať)
A p u d
S a n c t a m
A r a l t o v i c e
A r e n s d o r f
A r n o l d d o r f
A n n a m
viz Stará Voda, o. Olomouc
viz Arnultovice, o. Vsetín
viz Arnoltice, o. Bruntál a Střítež nad Ludinou, o. Přerov
viz Arnoltice, o. Bruntál
A r n o l d d s d o r p h,
A r n o l d i s d o r p h viz Arnultovice, o. Bruntál
A r n o l d s d o r f viz Arnultovice, o. Bruntál a Karviná (Doly)
ARNOLDS, z., o. Šumperk
L. 1276, 1365 Arnolds.
Zaniklo v okolí Štítů nebo změnilo jméno.
A r n o l s d o r f
viz Karviná (Doly)
ARNOLTICE, o. Bruntál
Č. 1551-1846 Arnultice, 1492-1973 Arnoltice, 1881 omylem Helvíkov; n. 1609-1945
Arnsdorf, 1668 Arensdorf; l. 1320 Arnolddorf, v 18. stol. Arnsdorfium.
Ves 1517 osedlá, pak dočasně zpustla, 1545 znovu osedlá.
1850 sam. obec, 1954 spol. MNV ve Veveří, 1964 s. Huzové.
M: 1583 (Rýžoviště)
ARNOLTOVICE, z., o. Vsetín
Č. v 15. a 16. stol. Arnultovice, 1542 Arultovice, 1557 Araltovice, 1565
Arnoltovice; l. 1307-1463 Arnoltowicz.
Totožné s Poličnou, která tak byla alternativně nazývána podle tvrzi Arnoltovice
jež stávala na území Poličné.
ARNOŠTOV, o. Přerov
Zal. 1792 s názvem Nádvoří; č. stále Arnoštov, 1794 lidově Ernestov; n.
Ernstedorf, Ernestdorf do 1945; l. 1863 Ernesti villa.
1850 osada Oplocan, 1976 název zanikl.
M: 1798 (Tovačov)
A r n o š t o v
ARNOŠTOV, o. Opava
Č. od 1874; samota u Oldřišova.
M: 1842 (Oldřišov), zpočátku samostatně nezapisován
A r n s d o r f viz Arnoltice a Arnultovice, o. Bruntál, Karviná (Doly), o.
Karviná a Střítež nad Ludinou, o. Přerov
A r n u l t i c e
viz Arnoltice, o. Bruntál
ARNULTOVICE. o. Bruntál
Č. 1531 ves pustá Arnstorf, 1560 Orlsdorf (osedlá), 1573-1589 Arnsdorf, 18461850 a 1946 Arnoštov, 1870-1973 Arnultovice; n. ve 14. stol. Arnoldsdorf, 13911846 Arnolddorf, 1572-1945 Arnsdorf, 1718 omylem Andersdorf; l. 1267
Arnoldestorph, 1320 Arnoldi villa.
1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha,
1868 Krnov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Jindřichova.
M: 1614 (Liptaň), 1622 (Vysoká)
A r n u l t o v i c e
viz Arnoltovice, o. Vsetín
A r t m a n n s d o r f,
A r t m a n n s g r u n d
viz Artmanov, o. Bruntál
ARTMANOV, o. Bruntál
Č. od 1924 Artmanov; n. 1700 Artmannsdorf bei Liebenthal, v 19. stol.
Ardmannsdorf, Ardmannsgrund, ve 20. stol. Erdmannsgrund.
1850 osada, resp. s. Třemešné, 1971 název zanikl sloučením s Damaškem.
M: 1783 (Liptaň), 1810 (Třemešná)
A r u l t o v i c e
viz Arnoltovice, o. Vsetín
ASCHERGRUND, o. Šumperk
N. 1748-1945 Aschergrund, Aschegrund.
Od 1850 osada Filipové, název zanikl po 1945.
M: v matrikách samostatně neuváděn
ASCHERWINKEL, o. Olomouc
N. Ascherwinkel 1784-1949, název zanikl. Náležely k ní samoty Auf der Bleiss,
Bleisser Mühle a Čermenský Mlýn, které zanikly po 1949.
1850-1949 osada resp. samota u Čermné na Moravě.
M: 1784 (Čermná na Moravě)
A s c h m e r i t z
viz Nasobůrky, o. Olomouc
A s p e n d o r f,
A s p r n d o r f viz Osikov, o. Šumperk
A s s m e r i t z
A t z m e r i t z
A š í n d o r f
A u
A
A
A
A
A
u
u
u
u
u
viz Osikov, o. Šumperk
viz Grygov, o. Olomouc a Luh, předměstí Horního Benešova, o. Bruntál
b
b
b
b
b
e
e
e
e
l
l,
l a,
l e,
l n,
o w a
viz Úblo, o. Opava
N a d ě j e
A u d o l í
D o b r é
viz Doly u Bouzova, o. Olomouc
A u g e s t
viz Újezdec, o. Přerov a Újezd, o. Šumperk
A u g e z d viz Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk, dále Dolní Újezd, Újezdec,
Horní Újezd a Velký Újezd, o. Přerov
A u g e z d a
viz Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk, a Velký Ujezd, o. Přerov
A u g e z d e c z
viz Újezdec, o. Přerov
A u g e z d i c z
viz Újezd, o. Šumperk
A u g k w a 1 d y
viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek
A u h e r t s c h i t z
viz Uhřičice, o. Přerov
A u c h f a l d y
A u i e s t,
A u j e s t e t z
A u j e z d
viz Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk a Újezdec, o. Přerov
A u j e z d c e
viz Dědinka u Troubelic, o. Olomouc
A u k w a l d y
A u l b r e c h t i c e
A u l e n b u r c h,
A u l i n b u r g,
viz Albrechtičky, o. Nový Jičín
A u l n b u r k
A u r c z i c z
A u r e o
V e l l u s
A u r z i c z i c z
viz Zlatý Potok, o. Šumperk
A u s a u,
A u s a w,
A u s c h a u
viz Úsov, o. Šumperk
A u s p i t z
viz Hustopeče nad Bečvou, o. Přerov
A
A
A
A
A
u
u
u
u
u
s
s
s
s
s
s
s
s
s
s
a,
a w,
e e,
i e,
i u m
A u s s i u m
viz Ústí, o. Přerov
A u s t e n
viz Ústí, o. Vsetín
A u s t i n
viz Ústín, o. Olomouc
A u s t i u m,
A u s t y viz Ústí, o. Přerov a o. Vsetín
A ü s s e r e
M i t t e r g a s s e
viz Nová Ulice, s. Olomouce
A v g e s t e c z,
A v g e z d i c viz Újezd, o. Šumperk
A v l e n b u r g,
A w 1 e n b u r c h
A y c h h o r n
A y l b u r g
A y n o t
BABICE, o. Olomouc
Č. od 15. stol. vždy Babice; n. 1676-1945 Babitz; l. 1228, 1339 Babicz, 1405
Babiczye, 1409 Babytz, 1771 Babicium.
1850 s. o. a o. Šternberk.
1974 s. Šternberka, 1990 sam. obec.
M: 1636 (Šternberk)
BABICE, o. Vsetín
Od 1517 č. Babice; n. 1676-1945 Babitz; l. 1270 Babicz circa Gelcz, 1320 Wabicz,
Bobicz, 1771 Babitium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1876 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí, 1960
Vsetín; 1850 o. Holešov, 1876 Holešov, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
1976 sloučeny se Lhotou u Kelče jako m.č., 1980 Lhota u Kelče sloučena s Kelčí
jako m.č., 1990 Babice m.č. Kelče.
M: 1785 (Kelč)
B a b í h r á d k y
B a b i l o w
B a b i t z
viz Dobešov, o. Nový Jičín
viz Pavlov, o. Šumperk
viz Babice, o. Olomouc a o. Vsetín
B a b l a u,
B a b l o n viz Pavlov, o. Šumperk
BAHNO, s. Frýdku-Místku
Č. od 1771 Bahno; n. 1771-1807, 1850-1918 Bahno, 1847 Bahna, za okupace Bachno;
l. 1771 Bahno.
1850 osada Místku, později s. města Frýdek-Místek.
M: 1628 (Místek)
B a h r n s d o r f
B a i d l
viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín
viz Podolíčko, o. Šumperk
B a i s l a w i t z
B a k o v
viz Zbyslavice, o. Nový Jičín
viz Bonkov, s. Karviné
B a l a t i c z viz Bolatice, o. Opava
B a l h a n i c e viz Palhanec, s. Vávrovic, o. Opava
B a n a s s o w
B a n k
viz Ranošov, o. Olomouc
viz Benkov, o. Šumperk
B a n k o w
viz Boňkov, o. Přerov
B a n s d o r f
B a r a n o w
Olomouc
viz Olověná, o. Olomouc a Baranov, z. u Velké Bystřice, o.
B a r d o v i c e
B a r h o f
viz Bordovice, o. Nový Jičín
viz Zborov, o. Šumperk
B a r n e s d o r f,
B a r n i s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín
B a r n o v
viz Olověná, o. Olomouc
B a r n s d o r f
B a r š í k o v i c e
viz Strupšín, o. Šumperk
B a r t e l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Rychaltice, o. FrýdekMístek, Darkov, s. Karviné, Partutovice, o. Přerov a Bartoňov, o. Šumperk
B a r t e l s d o r f,
B a r t e s d o r f viz Bartovice, s. Ostravy
B a r t h o l s d o r f
viz Bartultovice, o. Bruntál
BARTHOLTOVY, z., o. Bruntál
Č. 1494-1503 dvůr Bartholtovy, 1519 Bar toltovice; n. 1377 Berchtoldisdorf,
Bertholdisdorf.
Ves zpustla v 15. stol., na jejím místě vznikl Radimek (v. t.).
B a r t l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Partutovice, o. Přerov a
Bartoňov, o. Šumperk
B a r t o l o v i c e
viz Partutovice, o. Přerov
B a r t o l t o v i c e viz Bartoltovy, o. Bruntál, Bartovice, s. Ostravy a
Bartultovice, o. Bruntál
BARTOŇOV, o. Šumperk
Č. od 1417 Bartoňov (Bartoniow); n. 1677-1945 Bartelsdorf, Bartlsdorf; l. 1771
Bartoniovium.
1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk.
1850 osada Radomilova, 1874 sam. obec, 1960 spojen s Radomilovem v jednu obec,
1980 připojen jako m.č. k Rudě nad Moravou.
M: 1658 (Bludov), 1779 (Ruda nad Moravou)
BARTOŇOV-RADOMILOV, s. o. a o. Šumperk
Vznikl 1960 spojením Bartoňova a Radomilova v jednu obec; viz příslušná hesla!
B a r t o š o v
viz Bratrušov, o. Šumperk
BARTOŠOVICE, o. Nový Jičín
Prvý doklad 1383(?); č.od 1411 Bartošovice, (1885 Bartočovice); n. 1570
Borczendorf, 1601-1945 Partschendorf, 1608 Bartzendorf, 1619-1676 Bartschendorf,
1628 Bortschdorf, 1658-1681 Barzendorf, Parzendorf, 1692 Patzndorf, l. 1398
Parsdorf, 1399 Bartuschendorf, 1411-1418 Bartossowicze, 1771 Partschendorfium.
Nový Jičín.
M: 1653
B a r t o t o w i c z,
B a r t o t o w i t z e
BARTOVICE, s. Ostravy
Č. 1508-1885 Bartoltovice, Bartultovice, 1734 Bartovice, od 1885 Bartovice, 1604
Bartultovice;n. 1388, 1746 Bertelsdorf, 1738 Battelsdorf v 18. stol. Bartesdorf,
1798-1945 Bartelsdorf; l. 1305 Bertoltovicz.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek,
1942 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava–venkov, 1960 Ostrava.
1960 s. Ostravy.
M: 1676 (Šenov)
B a r t s c h e n d o r f
viz Bartošovice, o. Nový Jičín
BARTULTOVICE, o. Bruntál
Č. 1446 Bertelsdorf, od 1529 stále Bartul tovice, ale 1530 Barultice, 1542-1602
též Betlsdorf, 1560 Žebračí nebo Beltendorf, 1573-1616 Betsdorf, 1589
Bartoltovice, 1591 Bertultovice, 1846-1850 Žebrotice; n. 1543-1846
Betlehemsdorf, 1580 Bartz dorf, 1584 Batelsdorf, 1594-1846 Bettels dorf, 1676
Paltzdorf, 1718 Pfaltzdorf, 1720-1847 Barzdorf, 1772-1870 Batzdorf, Patzdorf,
Patzendorf, 1846 Bartholsdorf, 1872-1945 Bartelsdorf; l. 1267 Bertoldes dorph,
1320 a 1389 Bertoldisdorf, 1389 Bertoldi villa, 1391-1446 Bertolsdorf,
Bertlsdorf, 1393 Breblsdorf, 1403 Partes dorf, 1413 Bertsdorf, 1437 Bartowicz,
1445 Bartlsdorf, 1579 Bettsdorf, 1587 Beltelsdorf, 1771 Patzdorfium.
Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena 1543.
1850 osada Vysoké, 1869 sam. obec, 1960 opět s. Vysoké.
M: 1608 (Vysoká)
B a r t u l t o v i c e
B a r t u l t o v y
viz Bartholtovy, z., o. Bruntál
B a r t u t o v i c e
B a r t z d o r f
B a r u t o v
B a r t z d o r f,
B a r t z e n d o r f
B a r u l t i c e
viz Bartovice, s. Ostravy a Partutovice, o. Přerov
viz Řepiště, o. Frýdek-Místek
B a r z d o r f
viz Bernartice, o. Jeseník
B a s c h k a,
B a s c h k a u
viz Baška, o. Frýdek-Místek
BAŠKA, o. Frýdek-Místek
Č. 1434 Bašky, od 1450 stále Baška, 1636 též Baštka, lidově Boška; n. 1580-1945
Baschka, Baschkau; 1. 1724 Boska.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942
Místek, 1956 Frýdek-Místek.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice)
BATLSDORF, z., o. Olomouc
Č. 1581 Batlsdorf.
Zanikl v 15. s tol. mezi Starou Vodou a Vojnovicemi.
B a t l s d o r f
B a t z d o r f
B a u d e n
viz Bartultovice, o. Bruntál a Bernartice, o. Jeseník
viz Boudy, s. Frýdku-Místku
B a u n i o w i t z
B a u s s
viz Bohuňovice, o. Olomouc
viz Budišov nad Budišovkou, o. Opava
B a u s a w,
B a u s s a u viz Bouzov, o. Olomouc
B a u t i n
viz Bohutín, o. Šumperk
B a u t s c h
B a w r o w i c z
B a y s l
B a k a
viz Vávrovice, o. Opava
viz Zbyslavice, o. Nový Jičín
viz Bonkov, s. Karviné
B ä h r e n,
B ä h r e s,
B ä h r n viz Moravský Beroun, o. Bruntál
B ä h r e n s d o r f,
B ä h r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín
B ä l t e n viz Bělotín, o. Přerov
B ä r e n g r u n d,
B ä r g r u n d viz Studený Zejf, o. Jeseník
B ä r g s t a d t
B ä h r e s
B ä r e n s d o r f
B ä r n
viz Moravský Beroun, o. Bruntál
B ä r n h a u
B ä r n s d o r f
B e c k e n g r u n d
B e d ř i c h o v
viz Pekařov, o. Šumperk
viz Svobodín, o. Šumperk
BEDŘICHOV, o. Šumperk
Č. od 1839 Bedřichov, v poslední čtvrti minulého století i Fridrichov; n. 16601945 Friedrichsdorf; l. 1771 Fridrichsdorfium.
1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Oskavy.
M: 1673 (Horní Město), 1864
B e d ř i k o w i t z
B e d u c h o v
B e g n o w
viz Petřkovice, o. Nový Jičín
viz Bezuchov, o. Přerov
viz Beňov, s. Přerova
B e h e m i s c h
P o f f e l
B e h e m i s c h d o r f
B e h m s t o r f
B e h r e n
viz Povel, s. Olomouce
viz Česká Ves, o. Jeseník
viz Česká Ves, o. Nový Jičín
B i e l k o w i t z viz Bělkovice, o. Olomouc
B e i s d o r f,
B e i s c h d o r f,
B e i s c h k e n d o r f
viz Pískořov, o. Bruntál
B e i s t e r s c h i t z,
B e i s t r o c ž i c z,
B e i s t r o s c h i t z viz Bystročice, o. Olomouc
B e j n o v
B e k e n g r u n d,
B e k e n g r u n t,
B e k k e n g r u n d
B e l e t e n,
B e l e t n viz Bělotín, o. Přerov
B e l n i k viz Vysoká, o. Bruntál
B e l o w
B e l t
viz Bílov, o. Nový Jičín
viz Bělotín, o. Přerov
B e l t e l s d o r f,
B e l t e n d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál
B e l t e n,
B e l t h e n
B e n a d k y
viz Benátky, m.č. Štěpánova, o. Olomouc
B e n a t e k
viz Benátky, s. Příbora, o. Nový Jičín
B e n a t k a
o. Olomouc
viz Benátky, s. Příbora, o. Nový Jičín a Benátky, m.č. Štěpánova,
BENÁTKY, o. Nový Jičín
Č. od 1850 Benátky; n. 1850-1869 Freiberg-Dorf, 1881 Benatka, 1893-1918 Benatek.
1850 osada, od okupace s. Příbora.
M: 1850 (Příbor)
BENÁTKY, o. Olomouc
Č. od 1490 stále Benátky; n. 1599-1636 Beniatky, 1664 Beniatke, 1678-1945
Benatek, 1692-1786 též Benatka, 1787 Beniatek.
1850 osada Moravské Huzové, 1974 m.č. Štěpánova.
M: 1648 (Hnojice)
B e n á t k y
viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc
B e n c k e w i t z
B e n e s c h
B
B
B
B
e
e
e
e
n
n
n
n
e
e
e
e
s
s
š
š
c
s
o
u
viz Benkovice, o. Opava
viz Horní Benešov, o. Bruntál
h a u,
o w,
v,
o v viz Dolní Benešov, o. Opava a Horní Benešov, o. Bruntál
B e n e š o v k a
viz Charlottenburg, o. Opava
B e n i a t k e,
B e n i a t k y viz Benátky, m.č. Štěpánova, o. Olomouc
B e n i c
B e n i k o v
B e n i o w
B
B
B
B
e
e
e
e
n
n
n
n
i
i
i
i
viz Benkov, o. Olomouc
s c h,
s c h i u m,
š,
š o v viz Horní Benešov, o. Bruntál
B e n k e
B e n k e w i t z,
B e n k h w i t z viz Benkovice, o. Opava
BENKOV, o. Olomouc
Č. 1492-1618 Benkovy, Binkovy, Zbinkov, 1517 a 1551 Binkov, Binková, 1564
Beňkov, Benikov, 1598 a 1846 Benková, 1692 Zbynkov, od 1771 Benkov; n. 1596-1886
Pincke, 1692 Penka, 1749 Püncke, 1771-1945 Pinke; l. 1343 Sbinkow, 1371 Pinkov,
1771 Pinka.
1850 s. o. Uničov, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel,
1909 Šternberk, 1949 Litovel, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 s. Střelic, 1976 m.č. Uničova.
M: 1617 (Dubicko), 1650 (Medlov)
BENKOV, o. Šumperk
Č. 1490-1798 Wenkow, 1517 Beňkov, 1798 Pěntkov, od 1771 stále Benkov; n. 16721945 Benke, ale 1692 Bank, 1771 Bentkav, 1798 Bentke; l. 1368 Benkow, 1385
Benkou, 1397-1447 Wenkow, 1677 Bentke, 1772 Benkowium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Dlouhomilova.
M: 1720 (Rohle)
BENKOVICE, o. Opava
Č. od 1570 vždy Benkovice; n. 1413 Benckovitz, 1574 Benkhwitz, Benckewitz, 1720
-1945 Benkowitz, Benckowitz; l. 1771 Benkowitium.
Od 1850 s. o. a o. Opava.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Hradcem nad Moravicí, 1975 jeho m.č.
M: 1643 (Hradec nad Moravicí)
B e n k o v y
B e n n i s c h
B e n o v i a,
B e n o v i u m
B e n t k a v,
B e n t k e viz Benkov, o. Šumperk
B e n t s c h
B e ň k o v
viz Benkov, o. Olomouc a o. Šumperk
BEŇOV, s. Přerova
Č. 1437-1517 Biňov, Bynyow, Byňov, 1480 -1973 Beňov, 1481-1772 též Bejňov;
n. 1675-1872 Begnow, 1872-1918 Beniow, Beňow, 1939-1945 Beniow; l. 1318-1365
Binov, 1447 Benyow, 1464 Bynyow, 1771 Beniovium, 1863 Benovia.
Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877
Přerov.
1850 sam. obec, 1964 připojeny Prusy jako m.č, 1976 spol. NV v Horní Moštěnici,
1990 sam. obec.
M: 1629 (Přerov), 1654 (Horní Moštěnice)
BERANOV, z., o. Olomouc
Č. 1480-1492 Baranov, 1569-1612 Beranov; l. 1447-1480 Beranow.
Ves zanikla u Velké Bystřice před rokem 1447.
B e r a u n
B e r g
H a n g e n s t e i n
B e r g a u
viz Horní Město, o. Bruntál
viz Bergov, o. Jeseník
B e r g h o f
viz Hory (Životské Hory), o. Opava
BERGOV, o. Jeseník
Zal. 1804; č. od 1880 Bergov; n. při založení Bergauer Kolonie, 1804-1945
Bergau.
1850 osada, později s. obce Vlčice.
M: 1804 (Vlčice)
B
B
B
B
B
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
g
g
g
g
g
s
s
s
s
š
t
t
t
t
t
a
a
a
a
a
d i u m,
d t (Hangenstein, Hannenstein),
t,
d t l,
t viz Horní Město, o. Bruntál
BERGSTADTL, o. Šumperk
1869-1945 s. Starého Maletína, o. Šumperk.
B e r g t h a l g r u n d
viz Podstráň, o. Šumperk
B e r c h t o l d i s d o r f
B e r k š t á t
B e r l a u
viz Prlov, z., o. Olomouc
B e r m s s d o r f
B e r n
B e r n a
viz Bartoltovy a Bartultovice, o. Bruntál
viz Vernířovice, o. Šumperk
viz Perná, o. Vsetín
B e r n a r d i
v i l l a
B e r n a r d i c e
B e r n a r d o v a
K r a š
viz
Velká Kraš(?), o. Jeseník
BERNARTICE, o. Jeseník
Č. 1850 Pertoltice, 1862-1893 Bernatice, od 1921 Bernartice; n. 1410 Bertoldis
dorf, 1414-1637 Bertelsdorf, 1434 Bertholdsdorf, 1445-1474 Bertilsdorf, 1466
Bertelsdorf, 1586 Bertsdorf, 1638-1945 Barzdorf, 1692 Borczdorf, 1798-1805
Batzdorf; l. 1284 villa Bernardi, 1291-1414 Bertholdi villa, 1320 Bertholdi
villa prope Jawirnik, 1414 Bertoldisdorf.
1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník,
1960 Šumperk, 1996 Jeseník.
M: 1698
BERNARTICE NAD ODROU, o. Nový Jičín
Č. 1374-1931 Bernartice, od 1932 Bernartice nad Odrou, ale 1417 Bernardice, 1446
Bernhartice, 1816-1850 a dodnes lidově Bernatice; n. 1558-1945 Barnsdorf,
Barnesdorf, 1574-1846 Beernsdorf, Bernsdorf, 1602-1850 Bernatitz, 1614
Barnisdorf, 1634-1850 Bärensdorf, Bärnsdorf, 1692 Borczdorf, v 18. stol.
Pahrnsdorf, Bahrnsdorf, 1716 Gernsdorf, 1790 Pehrnsdorf, lidově Bansdorf;
l. 1397 Bernhardsdorf, 1397-1446 Bernharticz, 1399 Bernharczicz, 1744
Bernatitium, 1771 Pernsdorfium.
1850 s. o. a o. Nový Jičín.
M: 1610 (Starý Jičín), 1797
BERNARTICE, z., o. Olomouc
Č. 1590 a 1605 Bernartice.
Založeny krátce před 1590 u Náměště na Hané, roku 1605 již pusté.
B e r n a t i c e
Jeseník
viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín a Bernartice, o.
B e r n a t i t i u m,
B e r n a t i t z viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín
B e r n a u
viz Olověná, o. Olomouc a Brňov, o. Vsetín
B e r n a w
B
B
B
B
B
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
n
n
n
n
n
e
a
a
h
h
s
r
r
a
a
d
c
t
r
r
o
z
i
d
t
r
i
c
s
i
f,
c z e,
z,
d o r f,
c e viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín
B e r n h a u,
B e r n h a w,
B e r n h o w viz Olověná, o. Olomouc
B e r n í
B e r n o w
B
B
B
B
e
e
e
e
r
r
r
r
o
o
o
o
viz Brníčko, o. Šumperk
n,
n a,
n e,
u n viz Moravský Beroun, o. Bruntál
B e r n s d o r f
B e r t e l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Bartovice, s. Ostravy
a Bernartice, o. Jeseník
B e r t h o l d i v i l l a
B e r t h o l d i s d o r f
B e r t i l s d o r f
viz Bartultovice, o. Bruntál, Darkov, s. Karviné
viz Bartoltovy a Bartultovice, o. Bruntál
B e r t o l d e s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Rychaltice, o. FrýdekMístek a Darkov, s. Karviné
B e r t o l d i s d o r f
viz Rychaltice, o. Frýdek-Místek
B e r t o l t o w i c z,
B e r t u l t o v i c e viz Bartovice, s. Ostravy
B e r t s d o r f
viz Bartultovice, o. Bruntál a Bernartice, o. Jeseník
B e r u m,
B e r u n a,
B e r ú n viz Moravský Beroun, o. Bruntál
B e s i g
viz Vysoká, o. Bruntál
B e s k i d
viz Bezkyd, o. Frýdek-Místek
B e s k o w i t z
viz Býškovice, o. Přerov
B e s m e r i t z
B e s t r o j č i c e
B e š v a l d
B e t e l s d o r f
B e t e r n e
viz Bystročice, o. Olomouc
viz Pitárné, o. Bruntál
B e t l e h e n s d o r f,
B e t s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál
B e t t a w
viz Bítov, o. Nový Jičín
B e t t e l s d o r f,
B e t t s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál a Rychaltice, o. Frýdek-Místek
B e y s c h w i t z,
B e y s l a w i t z,
B e y s l o w i t z viz Zbyslavice, o. Nový Jičín
BEZDĚKOV NAD TŘEBŮVKOU, o. Olomouc
Č. od 1481 Bezděkov, 1596 Bezdíčkov, od 1924 Bezděkov nad Třebůvkou; n. 16761918 Bezdiekow i Bezdiekau, 1939-1945 Besdiekau, 1798 Petikow; l. 1350-1398
Besdiekow, 1771 Bezdiekowium.
1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh,
1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 s. Bouzova.
M: 1647 (Loštice), 1747 (Bouzov)
BEZDĚKOV U ÚSOVA, o. Šumperk
Č. od 1492 Bezděkov, od 1924 Bezděkov u Úsova; n. 1676-1945 Bezdiek; l. 13711378 Bezdyechov.
1850
1960
1850
m.č.
s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh,
Šumperk.
sam. obec, skládající se z Velkého a Malého Bezděkova, 1960 s. Police, 1985
Úsova.
M: 1610 (Úsov)
BEZDÍNEK, o. Karviná
Č. od 1850 Bezdínek, n. 1886-1945 Bösding; p. od 1886 Bezdzynk.
Od 1850 s. Dolní Lutyně.
M: 1850 (Dolní Lutyně)
BEZKYD, o. Frýdek-Místek
Zal. 1790; č. Beskid, od 1924 Bezkyd; n. 1805-1945 Beskid, 1847 Samtschanka(!);
l. 1863 Beskid.
1850 osada Ostravice, s níž splynul 1930; název osady zanikl a zůstalo jen
pomístní jméno.
M: 1784 (Ostravice), 1817 (Bílá)
B e z t r o i c i c i h
viz Bystročice, o. Olomouc
BEZUCHOV, o. Přerov
Č. od 1473 stále Bezuchov, 1846-1863 též Bežuchov; n. 1675 Bezychow, 1715-1918
Bezuchow, Bežuchau, 1939-1945 Besuchau; l. 1365 Bedrzichow, 1371-1437 Besuchow,
Bezuchow, 1771 Besuchovium, 1863 Bežuchovium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice
p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov.
1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1990 sam. obec.
M: 1718 (Soběchleby)
BĚHANOV, z., o. Přerov
Č. 1617 pustý Běhanov.
Zaniklo u Podhoří, kde je lesní trať Běhanov.
BĚLÁ, o. Olomouc
Č. 1403-1615 Biela, 1517 Bílá, 1771-1906 Hančovice, Hučovice, Hunčovice, 1798
Bošovec (Boschowetz!), od 1906 znovu Bělá; n. 1599-1945 Seibersdorf, v 17. stol.
též Seifersdorf, Seyfersdorf, v 18. stol. též Seybersdorf; l. 1292 Sifridi villa
(?), 1364 Zeyffersdorf, 1383 a 1448 Biela, 1448 též Zenfersdorf, 1771
Seibersdorfium.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 M. Libavá; 1850 o. Šternberk, 1945 M. Beroun,
1960 Olomouc.
1850 sam. obec, zrušena 1950-1951.
M: 1662 (Domašov nad Bystřicí)
BĚLÁ, z., o. Olomouc
Č. 1501-1568 Bělá, 1517 Bílá Ves (stále pustá); l. 1365-1408 Biela, Byela, 1371
-1374 Billa, Byla.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Tršicemi a Velkým Újezdem, kde je samota Na Bělé.
BĚLÁ, o. Opava
Č. od 1426 vždy Bělá, lidově Bílá, 1771 Biala; n. 1377 Bele, 1720-1945 Bielau,
1771 Bylau; l. 1349 Belau.
1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938
Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava.
1976-1978 spol. MNV s Chuchelnou, 1979 její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1692 (Dolní Benešov), 1845 (Bohuslavice)
BĚLÁ, o. Jeseník
Zal. 1798; č. 1924-1949 Valdenburk, od 1949 Bělá; n. 1798.1945 Waldenburg.
1850 osada Domášova, 1964 po spojení s Filipovicemi, Domášovem a Adolfovicemi s.
nově vytvořené obce Bělá pod Pradědem.
M: 1799 (Horní Domašov)
BĚLÁ, z., o. Šumperk
Stávala při vsi Kladky u Mírova, 1581 pustá.
BĚLÁ POD PRADĚDEM, o. Jeseník
Obec vznikla 1964 spojením Adolfovic, Bělé, Domášova a Filipovic. Viz příslušná
hesla!
B ě l č i c e
viz Bílčice, o. Bruntál
BĚLIDLA, s. Olomouce
Č. 1515-1850 Bělidlo, 1529 Plejch, (1771 Plech, 1883 Pleych, Blejch), 1606-1973
Bělidla; n. 1414 Bilidl, 1516-1621 Pleych, Blech, kolem roku 1650 se rozeznávaly
Alt a Neu Plack, 1656-1746 Alt a New Plach, 1718-1726 Alte und Neue Bleich,
1771-1945 se užívá jen jména Bleich; l. 1271-1304 Bielidlo, 1568 Biletten,
Bilten, 1771 Bleichium.
Nová Bělidla se stavěla od 1567, obec se organizovala 1606-1642. Roku 1746 při
stavbě hradeb zbořena, ale záhy opět obnovena.
1850 sam. obec, 1919 s. Olomouce.
M: 1682(Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Olomouc – Chválkovice)
BĚLKOVICE, o. Olomouc
Č. od 1437 stále Bělkovice, jen 1881 Bilkovice; n. 1676-1945 Bielkowitz; l. 1254
Byelcowicz, 1269 Belkowici, 1323 Bilkouicz, 1771 Bielkovitium.
Od 1850 s. o. a o. Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 tvoří s. spojené obce Bělkovice-Laštany.
M: 1642 (Jívová), 1642 (Dolany), zde stále
BĚLKOVICE-LAŠŤANY. o. Olomouc
Obec vznikla r. 1960 spojením Bělkovic a Lašťan. Viz příslušná hesla!
BĚLOTÍN, o. Přerov
Č. od 1402 vždy Bělotín, 1628 Bilotín; n. 1557 Beleten, 1558 Beletn, 1615 a za
okupace Deutsch Bölten, 1633 Beltin, 1662-1790 Belthen, 1672-1939 Bölten, 1676
Bälten, 1692 Belt, 1718 Pölten; l. (1201 Belotyn), 1349-1356 Beloczin,
Bieloczin, 1371 Bylotyn, 1405-1446 Bielotin, Byelotin, 1771 Bielotinium.
1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov.
1976 spol. MNV pro Bělotín, Kunčice, Lučice, Nejdek a Polom se sídlem
v Bělotíně, 1983 se sloučily s Bělotínem jako m.č. Kunčice, Lučice, Nejdek a
Polom, 1992 se osamostatnila Polom.
M: 1637
BĚŠKOVICE, z., o. Přerov
L. 1131 Biscouici,l349 Byscouicz, 1406 Byezkowicze; 1385 Biskevský dvůr.
Zanikly v 1. polovině 15. stol. severně od Beňova.
B i a l a
viz Bělá, o. Opava
B i a l a (Burgrecht) viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek
B i a l a
B r z e z a
B i b e r t e i c h
B i c k a w i t z
viz Bílá Bříza, o. Opava
viz Bobrovník, o. Jeseník
viz Bukovice u Štítů, o. Šumperk
B i e h l o w
viz Stará Bělá, o. Ostrava
B i e k u o w
viz Býkov, o. Bruntál
B i e l a
viz Bělá (u Šternberka a u Tršic), o. Olomouc
B i e l a u
viz Bělá, o. Opava a Bílov, o. Nový Jičín
B i e l i t z
viz Bilsko, o. Olomouc
B i e l n i k
viz Vysoká, o. Bruntál
B i e l o v e c
viz Bílovec, o. Nový Jičín
B i e l s k,
B i e l s k o
viz Bilsko, o. Olomouc
B i e r k a u
viz Tvrdkov, o. Bruntál
B i e s c h
viz Píšť, o. Opava
BÍLÁ, o. Frýdek-Místek
Dol. 1817, č. od 1883 Bílá.
1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1850 osada Ostravice, resp. Bezkydu, 1951 sam. obec, vytvořená z osad Baraní a
Bílé obce Ostravice a Mezivodí obce Staré Hamry, od 1974 s. Starých Hamer (spol.
MNV), 1990 sam. obec.
M: 1817
B í l á viz Bělá, o. Olomouc a o. Opava, Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek
a Bílov, o. Nový Jičín
BÍLÁ BŘÍZA, o. Opava
Č. od 1920 Bílá Bříza; n. 1871-1920 Biala Brzeza, 1910-1945 Weisse Birke.
1871 osada Vrbky, 1958 m.č. Štěpánkovic.
M: 1817 (Kravaře)
BÍLÁ LHOTA, o. Olomouc
Č. 1447 Bohušova Lhota, 1447-1536 Lhota, od 1588 Bílá Lhota; n. 1677-1945
Weissölhütten; l. 1356-1464 Lhota, 1672-1771 Alba Lhota.
1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc.
1974 spol. MNV s Řimicemi.
M: 1650 (Moravičany), 1786
BÍLÁ LHOTA, z., o. Vsetín
1429 Bílá Lhota jinak Bílá Ves.
Zanikla u Kelče.
B í l á
V e s
viz Bělá u Tršic, o. Olomouc a Bílá Lhota u Kelče, o. Vsetín
BÍLÁ VODA, o. Jeseník
Č. od 1850 Bílá Voda; n. 1532 Kemnitz, 1532-1625 Weisse Wasser, od konce 17.
stol. do 1945 Weisswasser; 1748 rozdělené na městečko a ves (W. - Markt a W.
Dorf), které se za okupace nazývaly Weisswasser Markt am Reichensteinergebirge a
Weisswasser Dorf; l. 1369-1410 Kempnitz.
1850 osada městečka Bílé Vody ves Bílá Voda, 1945 s ním splynula.
M: 1727
B í l á
V o d a
v e s
viz Bílá Voda, o. Jeseník
BÍLČICE, o. Bruntál
Č. 1403 Blučí, 1480-1546 Blčice, 1517 Bličice, 1554-1588 Heczendorf, 15991973??? Bílčice, ale 1771 Plčice, 1850-1893 též Bělčice; n. 1599 a 1546
Pyltzsch, 1636 Pültsch, 1662-1771 Heyden Piltsch, 1678 Piltsch, 1751-1945
Heidenpiltsch, 1798 Haidenbiltz; l. 1397 Bluczy, 1410 Bilczicze, 1448
Heinczendorf, 1771 Heyden Piltsch.
1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce,
1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál.
1850 sam. obec, 1963 spol. MNV s Májůvkou, která 1980 připojena jako m.č.
M: 1706 (Dvorce), 1785
B i l e t i c e
viz Bolatice, o. Opava
B i l g e r s d o r f
viz Pelhřimovy, o. Bruntál
B i l i d l
B i l i t z
viz Bílsko, o. Olomouc
B i l k o v i c e
B i l o t i n
viz Bělkovice, o. Olomouc
BÍLOV, o. Nový Jičín
Č. 1481-1690 Bielow, 1492 Bielová, 1608 Suchá Bělá, 1771 Bylowitz (!),
1847-1870 a lidově dodnes Bílovo, od 1871 Bílov (1520 Biljov); n. 1534 die
Byl, 1540-1650 die (Dörre, Dürre) Biel, 1606-1945 Bielau, 1720 Bila, 1798 Bil,
Dörrbil; l. 1329 Below, 1391 Billow, Byelaw, 1399 Bylau, 1771 Bilovium.
1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960
Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1979 s. Bílovce, 1993 sam. obec.
M: 1652
BÍLOVEC. o. Nový Jičín
Č. 1424-1724 Bielovec, vedle toho od 16. stol. stále též název Bílovec až do
dnešní doby, 1738-1805 Bíloves, 1771 Bylowice; n. ve 14.-16. stol. promiscue
Wocken stadt, Wockinstadt, Woogstadt, Waagstadt, 1458 Wokgenstadt, 1576-1608
Wogachtadt, 1592 Wogstadlein, 1632 Wackenstadt, 1622-1945 Wagstadt; l. 1324
Woogstadt, 1329 Wockinstadt.
Nový Jičín.
M: 1653
BÍLSKO, o. Olomouc
Č. od 1529 vždy Bílsko; n. 1631 Bilitz, 1672-1945 Bilsko, 1720-1798 Birlitz,
1771 Bielitz; l. 1508 Bielsk, Byelsk.
1980 m.č. Choliny, 1990 sam. obec.
M: 1614 (Cholina)
B í l ý
K o s t e l
viz Hranice, o. Přerov
B í l ý
K o s t e l e c viz Kostelec, s. Krnova, o. Bruntál
BÍLÝ POTOK o. Bruntál
Č. od 1924 Bílý Zejf, od 1949 Bílý Potok; n. 1893-1945 Weissenseifen.
1850 osada Mnichova, 1930 Železné, 1960 spolu s ní připojen jako část Vrbna pod
Pradědem.
M: 1725 (Vrbno pod Pradědem)
BÍLÝ POTOK, o. Jeseník
Č. od 1850 Bílý Potok; n. 1373 Wyzbach, 1420 Weysbach, 1619-1767 Weisspach, 1720
-1945 Weissbach; l. 1310 Wyzbach.
1976 m.č. Javorníku.
M: 1638 (Javorník), 1686
B í l ý
Z e j f
B i n i n a
viz Bílý Potok, s. Vrbna, o. Bruntál
viz Bynina, o. Vsetín
B i n d e r s d o r f
viz Guntramovice, o. Opava
B i n k o v,
B i n k o v á,
B i n k o v y viz Benkov, o. Olomouc
B i n o v
B i o l a
viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek
B
B
B
B
i
i
i
i
r
r
r
r
c
c
k
k
k
k
a
e
a,
a u,
u,
n viz Tvrdkov, o. Bruntál
B i r k e n
viz Březina, o. Olomouc
B i r k e n,
B i r k e n d o r f
Olomouc
viz Březová, s. Nového Dvora, o. Opava a Březové, o.
B i r k e r s d o r f
B i r k o w i t z
B i r l i t z
viz Loučka, o. Olomouc
viz Březová, s. Nového Dvora, o. Opava
viz Bílsko, o. Olomouc
B i r n e y e c z c o
B i r s c h k a u,
B i r s c h k a ü viz Tvrdkov, o. Bruntál
B i s a u
viz Bouzov, o. Olomouc
B i s c h k o w i t z,
B i s c o v i c i u m viz Býškovice, o. Přerov
B i s c h k o f k a
viz Bučávka, o. Bruntál
B i s c h o f s w a l d e
B i s k o w i t i u m
viz Biskupice, o. Bruntál
BISKUPICE, o. Bruntál
Č. 1893 Bišofvalde, od 1924 Biskupice; n. 1602 Bischwalde, 1623-1805
Bischofwalde, 1689-1945 Bischofswalde.
1850 osada Města Albrechtic, 1971 název zanikl sloučením s Pískořovem.
M: 1707 (Město Albrechtice)
B i s k u p i c e viz Biskupství, o. Olomouc
BISKUPSTVÍ, o. Olomouc
Č. 1407-l900 Biskupstvo, 1481 Biskupství blíže Náměšťě, od 1492 stále
Biskupství, 1502 Biskupice; n. 1602 von Piskowicz, 1629-1918 Biskupstwo, 19391945 Bistum; l. 1131 Biskupici, 1403 a 1508 Biskupicz, 1464 Biskupstwie, 1508 a
1771 Biskupstwo.
1850 sam. obec, 1949 s. Náměště na Hané.
M: 1709 (Náměšť na Hané)
B i s l a v i t i u m,
B i s l a w i t z,
B i s l o w i c e viz Zbyslavice, o. Nový Jičín
B i s s k o v i t z
B i s t e n e
viz Pískov, o. Olomouc
B i s t r i t z
viz Bystřice, o. Frýdek-Místek a Velká Bystřice, o. Olomouc
B i s t r o v a n i u m
B i s t r o w i c i
viz Bystrovany, o. Olomouc
viz Bystročice a Bystrovany, o. Olomouc
B i s t r ž i t s c h k a,
B i s t ř i č k a viz Bystřička, o. Vsetín
B i s t r ž i t z,
B i s t ř i t z viz Bystřice, o. Frýdek-Místek
B i s t u m
viz Biskupství, o. Olomouc
B í š k o v i c e
B i t
B
B
B
B
B
i
i
i
i
i
t
t
t
t
t
viz Bítov, o. Nový Jičín
a
e
e
e
e
r
r
r
r
r
n e,
n,
n á,
n e,
n o viz Pitárné, o. Bruntál
BÍTOV, o. Nový Jičín
Č. 1413-1600 Bietov, 1414 Butov, 1546-1973 Bítov, 1870 a dodnes lidově Bítovo;
n. 1377 Bettaw, 1561-1564 die Bit, 1606 -1945 Bittau, Bittaw.
Nový Jičín.
1850 osada Lubojat, 1916 sam. obec, 1979 s. Bílovce, 1996 sam. obec.
M: 1653 (Bílovec), 1784 (Lubojaty)
B i t t e r b r o d
viz Lazy u Štědrákovy Lhoty, o. Šumperk
B i t t e r n e
B l a c z c z e
viz Blatec, o. Olomouc
B l a d a v i s
v i l l a
B l a d e n s d o r f
B l a d e w i t z
viz Mladoňov, o. Šumperk
viz Bludovice, o. Nový Jičín a Mladoňov, o. Šumperk
viz Mladějovice, o. Olomouc
B l a d i n (koruptela místo Sladin) viz Slatina, o. Nový Jičín
B
B
B
B
B
l
l
l
l
l
a
a
a
a
a
d
d
h
h
h
o
o
o
o
u
w
w
t
u
t
i
i
o
t
i
t
z
v
o
c
z,
i c e,
v i c e,
e viz Blahutovice, o. Nový Jičín
BLAHOTICE, o. Karviná
N. Blogotitz, p. Błogocice – část obce v Polsku, přidělené 1920 ke Svibici.
BLAHUTOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1499-1973 Blahutovice, 1548-1618 i Blahoutovice, 1628 Labutovice, 17201798 Blatutovice, 1771-1847 Blahotovice, 1854-1872 Blahutice; n. 1551 Blathen,
1661-1945 Blattendorf, 1692-1847 též Plattendorf.
Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1976 s. Jeseníku nad Odrou.
M: 1670 (Valašské Meziříčí), 1709 (Jeseník nad Odrou)
B l a n d e n d o r f
B l a n d e n s d o r f
viz Bludovice, o. Nový Jičín
B l a n d o v i c e
viz Dolní Bludovice, o. Karviná
B l a n d o w i c z
viz Horní Bludovice, o. Frýdek-Místek
B l a s c h,
B l a s c h d o r f
viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín
B l a s c h a u
viz Blažov, o. Olomouc
B l a s c h k a,
B l a s c h k e viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk
B l a s c h o w
viz Blažov, o. Olomouc
B l a s k d o r f
B l a s k e,
B l a s s k a,
B l a s s k y viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk
BLATEC. o. Olomouc
Č. od 1492 Blatec, 1587-1847 i Blatce; n. 1601 von Blocz, 1655-1945 Blatze;
l. 1369 Blaczcze, 1508 Blatcze, 1771 Blatze, 1828-1829 Blatz. Viz i heslo
Tážaly!
1850 sam. obec, 1980 m.č. Kožušan, 1990 sam. obec.
M: 1653 (Charváty)
B l a t t e n d o r f,
B l a t u t o v i c e viz Blahutovice, o. Nový Jičín
B l a t z
viz
Blatce, o. Olomouc
B l a u d a,
B l a u d e viz Bludov, o. Šumperk, Dolní Bludovice, o. Karviná a Horní i
Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek
B l a u d e n,
B l a u d e n s d o r f
B l a u d e n s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk
B l a u e n d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín
B l a w d e viz Dolní Bludovice, o. Karviná
BLAŽOV, o. Olomouc
Č. od 1464 stále Blažov; n. 1382-1918 Blaschow, za okupace Blaschau; l. 1408
Blazow, 1771 Blaziowitium.
1850-1854 Blažov a Kozov osadou Svojanova, 1869 Kozov a Svojanov osadami
Blažova, 1880 Blažov a Kozov osadami Svojanova; 1899 Blažov sam.u obcí, k níž v
r. 1953 připojen od obce Milkova jako osada Kadeřín; 1960 Blažov s. Kozova, 1976
m.č. Bouzova
M: 1648 (Bouzov)
B l a ž o v a
B l č i c e
L h o t a
B l e i c h,
B l e i c h i u m,
B l e j c h (B l e y c h )
B l e n d o v i c e
B l ę d o w i c e D ó l n e, G ó r n e a
Ś r e d n e viz Dolní Bludovice,
o. Karviná a Horní i Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek
B l o c z
B l o d e n s d o r f
B l o s d o r f,
B l o s d o r f i u m
B l o s d o r f l
B l o z d o r f
B l u c z y,
B l u č í,
B l u č i c e
B l u d a
viz Klokočov, s. Příbora, o. Nový Jičín
BLUDOV, o. Šumperk
Č. od 1438 stále Bludov, 1639 Bloudov; n. 1378 Bludaw, 1676 Blaude, 1710-1945
Blauda; l. (1200) Bludow, i 1346-1464, 1431-1771 Blauda, Blaude.
Od 1850 s. o. a o. Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 připojeny jako m.č. Chromeč (1990 sam. obec) a Vyšehoří
(1992 sam. obec).
M: 1658
BLUDOVEČEK, s. Bludova, o. Šumperk
Č. od 1869 Bludoveček, n. 1880-1945 Blaudahöfel.
BLUDOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1480 stále Bludovice, lidově Budovice; n. 1606-1614 Blaudensdorf, 1639
Blauden, 1671 Plaundorf, 1627-1945 Blauendorf, 1771 a 1847 Bladensdorf, lidově
Pflaümendorf.
1850 sam. obec, 1974 s. Nového Jičína.
M: 1626 (Nový Jičín)
B l u d o v i c e,
B l u d o w i c z viz Dolní Bludovice, o. Karviná i Horní a Prostřední
Bludovice, o. Frýdek-Místek
B l u m e n b a c h
viz Květná, o. Šumperk
B o b e r n i g,
B o b e r n i k viz Bobrovníky, o. Opava
B o b i c z
B o b r
viz Babice, o. Vsetín
viz Bobrovníky, o. Opava
BOBREK, z., o. Vsetín
Č. 1501-1585 pustá ves Bobrek.
Zanikla asi v 15. stol. v údolí Vesník poblíž pozdějšího dvora Bobrky.
B o b r o v i n k y
viz Bobrovníky, o. Opava
BOBROVNÍK, o. Jeseník
Č. od 1924 Bobrovník; n. (1622) 1723-1945 Bieberteich.
1850 osada Dolní Lipové, později Lipové-Lázní.
M: 1668 (Jeseník)
BOBROVNÍKY, z., o. Olomouc nebo Šumperk
L. 1131 Bobrounici.
Tři popluží majetkem kapituly u sv. Václava v Olomouci, stávala někde
v blízkosti řeky Moravy, situována na Zábřežsko nebo k Mírovu.
BOBROVNÍKY, o. Opava
Č. 1518 Bobrovinky, od 1547 Bobrovníky; n. 1377 Bebernig, Bobernik, 1593 die
Bobr bei Hylczyn, 1720-1945 Bobrownik, 1771 Bobrownitz; l.Bobrownitium. Č.
lidově Uhry.
1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín,
1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1975 m.č. Hlučína.
M: 1647 (Hlučín)
B o b r o w n i t i u m,
B o b r o w n i t z viz Bobrovníky, o. Opava
BOCANOVICE, o. Frýdek-Místek
Dol. 1597, č. od 1615 Bocanovice, 1850 Bočanov, lidově Bocunovice; n. 1650-1945
Boczanowitz, Botzonowitz, 1736 Boczanow, 1798 Botzanitz, 1850 Botzenowitz; l. od
1650 Boczonowicz; p. od 1850 Boconowice.
1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín,
1920 Těšín, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec, 1960 sloučeny s Jablunkovem, 1990 sam. obec.
M: 1671 (Jablunkov)
B o c k o w i t z
B o c o n o w i c e
B
B
B
B
o
o
o
o
c
c
c
č
u
z
z
a
n
a
o
n
o
n
n
o
viz Bukovice u Písařova, o. Šumperk
viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek
v i c e,
o w,
o v i c e,
v viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek
B o č k o v
viz Boškov, o. Přerov
B o d a n o w i t z,
B o d e n s d o r f viz Bohdanovice, o. Opava
B o d e n s t a d t
viz Potštát, o. Přerov
B o d e n w a l d,
B o d o w a l d viz Butovice, o. Nový Jičín
B o d i h o f
viz Podvihov, o. Opava
B o d í k o v,
B o d i n k o w
viz Bohdíkov, o. Šumperk
B o d š t á t viz Potštát, o. Přerov
B o e m a
L i b a v i a
B o e m i c a l i s
B o e m o
B o g k o w
viz (Dolní, Moravská) Libina, o. Šumperk
P o w l a
L i b a v i a
viz (Dolní, Moravská) Libina, a Stránka, o. Šumperk
B o g u m i n,
B o g u n viz Bohumín, o. Karviná
B o g u s c h o w i t z,
B o g u s z o w i c e viz Bohušovice, o. Karviná
BOHDALICE, z., o. Přerov
Č. 1587 rybník na Bohdalicích.
Ves zanikla u Sušic pravděpodobně v 15. stol.
B o h d a n o w
viz Teodorov, o. Šumperk
B o h a u t i n
BOHDANOVICE, o. Opava
Č. od 1542 Bohdanovice, někdy i Bodanovi ce; n. 1588-1601 Bodensdorf, 1607-1945
Boidensdorf, Boydensdorf, 1608-1694 také Podenstorf, Poydenstorf, 1720
Boindsdorf, 1836 Bodanowitz; l. 1265-1413 Bodanovicz, Bohdanovicz, 1771
Boydendorfium.
1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní
Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava.
1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Jakartovicemi, 1979 jejich m.č.
M: 1683 (Jakartovice)
BOHDÍKOV, o. Šumperk
Č. 1517, 1847 a dodnes lidově Bodíkov, 1579-1870 a znovu od 1960 Bohdíkov,
1771 Bodinkow, 1798 Bohudíkov, 1846 Budíkov, 1872-1947 Český Bohdíkov, 1947-1960
Dolní Bohdíkov; n. 1620 a 1798 Merzdorf, 1672-1772 Mertzdorf, 1692 Mortsdorf,
1846 Märzdorf, 1872-1945 Böhmisch Märzdorf; l. 1351 Martini villa, 1431
Mertensdarf, 1771-1850 Mertzdorfium.
Od 1850 stále s. o. a o. Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m. části Komňátka a Raškov, částí je
alojzovská papírna.
M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1837
BOHEMICALIS VILLA, z., o. Šumperk
L. 1276, 1365 Bohemicalis villa.
Zanikla v okolí Štítů, nebo změnila jméno.
B o h o t í n,
B o h o u t í n
B o h m i s c h
H a u s e
B o h o s s l o w i t z
viz Moravská Huzová, o. Olomouc
viz Bohuslavice, o. Opava
BOHUČOVICE, o. Opava
Č. 1523 a 1850 Bohušovice, od 1570 stále Bohučovice; n. 1574 Bohutzowitz, 17201945 Bohutschowitz; l. 1413 Bohuczowicz.
1850 sam. obec, 1975 m.č. Hradce nad Moravicí.
B o h u d í k o v
B o h u d i n
BOHUMÍN, o. Karviná
Č. 1407 z Oderberga, 1423 Bohunčí, 1446-1450 Bohynin, 1446-1627 a 1881 Bohunin,
1475 pan Jan Bohumenský, 1464-1872 Bohumin, 1609 panství Odrburkské, 1893-1955
Bohumín, 1956-1972 Starý Bohumín; n. 1521-1945 Oderberg, 1533-1691 Oderburg, l.
1256 Bogun, 1292, 1418 a 1688 Oderberg, 1305 Odirberg, 1672 Joderberg, p. od
1850 Bogumin.
1850 s. o. Bohumín, 1949 Cstrava, 1960 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín,
1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná.
1948 sloučeny Bohumín, Nový Bohumín, Pudlov, Skřečoň, Vrbice a Záblatí v jednu
obec s názvem Bohumín; 1951 odpadla Vrbice, 1954 Bohumín rozdělen na 5 městských
obcí - Bohumín, Nový Bohumín, Pudlov, Skřečoň, Záblatí, 1956 přijal Bohumín nový
název – Starý Bohumín, 1973 sloučen Starý Bohumín a Nový Bohumín v obec Bohumín,
1974 intergovány obce Pudlov, Skřečoň, Vrbice, Záblatí, jednotlivé části města
nazvány Bohumín 1 (Nový Bohumín, Šunychl, Kopytov), Bohumín 2 – Starý Bohumín,
Bohumín 3 – Skřečoň, Bohumín 4 – Záblatí, Bohumín 5 – Pudlov, Bohumín 6 –
Vrbice.
M: 1720
BOHUŇOVICE, o. Olomouc
Č. 1509 Buoňovice, 1585 a 1881 Buňovice, 1629-1893 Boňovice, Bouňovice, od 1611
Bohuňovice; n. 1677-1846 Bauniowitz, Bouniowitz, 1718-1751 Bohuniowitz, 17711945 Boniowitz; l. 1078-1275 Bunowiczi, 1126 Bunovicze, 1201 Bunovich, 1304
Bunyouicz.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc.
M: 1655
BOHUSLAVICE, o. Opava
Č. 1434 Buohoslavice, 1545-1973 Bohuslavice, 1715-1910 též Buslavice; n. 1377
Boslawicz, 1720-1945 Buslawitz; l. 1288-1293 a v 17. stol. Bohuslawicz, 1349
Bouslawicze, 1771 Bohuslawitium.
1850 s.o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945
Hlučín, 1960 Opava.
M: 1692 (Dolní Benešov), 1845
B o h u s l a v i c e (nad Lipníkem) viz Bohuslávky, o. Přerov
BOHUSLAVICE, o. Šumperk
Č. od 1489 Bohuslavice, 1585-1847 též Bouslavice (Bauslavice), 1771 Boslavice;
n. 1677, 1847 Bauslawitz, 1718-1945 Bohuslawitz, l. 1356-1447 Bohuslauicz,
Bohuslawicze.
M: 1617 (Dubicko)
B o h u s l á v k a
viz Bohuslávky, o. Přerov
BOHUSLÁVKY, o. Přerov
Č. 1406 Bohuslavice nad Lipníkem, od 1437 Bohuslávky, 1847 Bohuslávka; n. 1672
Bohuslawka, 1718 Bohuslawitz, 1751-1945 Bohuslawek; l. 1371 Bohuslauicz, 1771
Bohuslawka, 1863 Bohuslavcium.
1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice,
1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Lipníka nad Bečvou, 1990 sam. obec.
M: 1624-1678 a od 1784 (Lipník nad Bečvou), 1693 (Osek)
B o h u s l a w i t z
viz Bohuslavice, o. Opava a o. Šumperk
BOHUŠOV, o. Bruntál
Obec se do 1850 dělila na městečko a ves.
1/ městečko s hradem:
Č. 1481-1950 Fulštejn, 1437 Fylštejn, od 1950 Bohušov; n. 1390 Fullenstein,
1437-1478 Fulstein, 1672-1945 Füllstein; l. 1255 a 1274 Wlmenstein, 1266-1320
Fullenstein, 1273 Fulmenstayn, 1273-1456 Phulstein, 1274 Volstein, 1288
Vulinsteyn, 1310 Fullinstein, 1356 Wulnsteyn, 1364 a 1399 Fulstayn, 1365
Volstayn, 1377-1399 Philnstayn, Fulenstein, 1386-1415 Filenstein, 1391
Pfilstein, 1415 Filenstayen.
2/ ves:
Č. 1403-1588 Poříčí, 1517 Příčí, 1560-1572 Gotfriedesdorf; n. 1448-1752
Gottfriedesdorf, Gottfriedsdorf, 1559 Gethwerthsdorf; l. 1255 Godevrisdestorph,
Godewristorf, 1275-1411 Gotfredisdorf, Gotfridisdorf, 1321-1389 Gotfridi villa,
1389-1413 Porzieczie.
1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960
Bruntál.
1850 sam. obec, 1954 spol. MNV pro Kašnici, která 1957 jeho m.č., 1960 připojena
m.č. Karlov, 1976 připojena m.č. Dolní Povelice.
M: 1688
B o h u š o v a
L h o t a
BOHUŠOVICE, o. Karviná
Zal. 1290; č. od 15. stol. Bohušovice; n. od 1720 do 1945 Bohuschowitz; p. od
1850 Boguszowice.
Při určení hranic r. 1920 připadla většina obce Polsku, zbytek tvoří s. obce
Chotěbuze.
B o h u š o v i c e
viz Bohučovice, o. Opava
BOHUTÍN, o. Šumperk
Č. 1492-1587 Bohutínek, od 1545 Bohutín, 1846 Bohautin, 1771 Bochotin, 1820
Bautín, 1881 Bohotín; n. 1677 Bohudin, 1692 Bottin, (i lidově česky), 1771
Bochotin, 1718-1945 Bohutin; l. 1371 Engelsdorf, l4l5 Bohutin, 1771 Bochotinium.
Od 1850 stále s. o. a o. Šumperk.
1850 osada Bludova, 1867 sam. obec.
M: 1658 (Bludov)
B o h u t í n e k
B o h u t s c h o w i t z,
B o h u t z o w i t z viz Bohučovice, o. Opava
B o c h e ň,
B o c h i n a,
B o c h ň a viz Pocheň, o. Opava
BOCHOŘ, o. Přerov
Č. od 1437 Bochoř; n. 1651-1794 Bochorž, 1720 Pochorz, 1872-1945 Bochorz, někdy
i Bochorsch; l. 1294 Bochorn, 1373 Bochorcz, 1771-1863 Bochoržium, Bochorium.
1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov.
1850 sam. obec, 1964 připojeny jako m.č. obce Věžky, které 1990 sam. obcí.
M: 1629 (Přerov), 1704 také Vlkoš (část)
B o c h o t i n,
B o c h o t i n i u m
B o i d e n s d o r f
B o j k o v
viz Bohdanovice, o. Opava
B o k o v a n y,
B o k w a n viz Bukovany, o. Olomouc
BOLATICE, o. Opava
Č. 1440-1881 Boletice, 1591 Biletice, od 1612 Bolatice, lidově Bolačyce; n.
1720-1945 Bolatitz; l. 1250 Balaticz, 1265 a 1270 Bolaticz, 1349 Poleticz, v 18.
stol. Bolatitium.
M: 1683
B o l c z y f y
viz Nové Vrbno, o. Opava
B o l e d o r f
viz Vlachov, o. Šumperk
BOLELOUC, o. Olomouc
Č. 1406-1597 Bolelíc, 1535 Bolelucz, 1636 Bolehlucz, 1579 Polelouc, od konce
l6.stol. Bolelouc; n. 1678-1718 Bolelitz, 1691 Bolelucz, 1751-1945 Bollelautz;
l. 1239 a 1282 Boleluch, 1287-1371 Boleluz, 1369 Bolalucz, 1771 Bolelitium,
1828-1829 Pollelautz.
1850 sam. obec, 1964 spojena s Tučapy v jednu obec pod názvem Bolelouc-Tučapy,
1972 zůstává název Bolelouc, Tučapy jsou s., 1976 m.č. Dubu n. Moravou.
M: 1650 (Dub nad Moravou)
BOLESLAV. BOLESLAVANY, z., o. Olomouc
L. 1131 Boleslau.
Zanikly na Olomoucku v neznámé poloze.
B o l e t i c e
B o l l e l a u c z
B o n i o w i t z
B o n k a u
viz Bolelouc, o. Olomouc
viz Bonkov, o. Karviná
BONKOV, o. Karviná
Č. od 1686 Bonkov, 1850 Bakov; n. 1798-1945 Bonkau; p. od 1880 Bonkow.
Od 1850 jedna část osadou Stonavy, druhá část osadou Karviné.
M: 1652 (Fryštát)
B o n k ó w
viz Bonkov, o. Karviná
BOŇKOV, o. Přerov
Č. 1517 Bonkov, 1571 Bonikov, 1575 Bunkov, 1798-1850 Bogkow, Bojkov, 1850
Zbonikov, 1854 až 1973 Boňkov, 1872 Ponkov, n. l590-1663 Bunckendorf, 1629
Bonckendorf, 1622-1716 Punckendorf, 1718-1945 Punkendorf, 1807 Puncendorf; l.
1408 Bankow, 1771 Punkendorfium.
1850 s. o. a o. Hranice, 1938 s. o. Město Libavá, o. M. Beroun, 1945 s. o. a o.
Hranice, 1960 o. Přerov.
1850 osada Kyžlířova, 1923 sam. obec, 1953 m.č. Olšovce, 1976 zanikla, 1993 opět
obnovena jako m.č. Olšovce.
M: 1701 (Potštát)
B o r c z d o r f
Jeseník
viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín a Bernartice, o.
B o r c z e n d o r f
B o r d a w i t z
viz Bordovice, o. Nový Jičín
BORDOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1558 Bordovice, lidově Burdovice; n. 1676-1945 Bordowitz, 1692 Bardowitz,
1872 Bordawitz.
1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát,
1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1976 s. Frenštátu pod Radhoštěm, 1991 sam. obec.
M: 1720 (Lichnov)
B o t z o n o w i t z
B o u z o v e c
viz Buzovec, o. Bruntál
B o y d e n s d o r f
B o r h o f,
B o r h o v i u m
B o r n h a u
viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek
BOROŠÍN, o. Frýdek-Místek
Č. 1830 pod názvem Horní Antonínov připojen k Antonínovu; 1924-1935 Borošín.
Samota, resp. s. města Brušperka.
M: 1657 (Brušperk)
BOROVÁ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1673 Borová; n. 1720-1945 Borowa.
Osada na rozhraní katastrů obcí Krásná, Lubno a Malenovice, 1850 z největší
části připojena k Malenovicím.
M: 1628 (Místek), 1716 Frýdlant nad Ostravicí, 1784
BOROVÁ, o. Opava
Zal. 1786; č. od 1870 Heneberky, od 1949 Borová; n. 1830-1945 Henneberg, 1870
Hennebergsdorf; l. 1828-1829 Henneberg.
1871 sam. obec, 1893 připojena jako osada k Bolaticím, 1949 pod názvem Borová
jejich m.č.
M: 1786 (Bolatice)
BOROVEC, o. Nový Jičín
Č. od 1850 Dreigiebel, od 1947 Borovec; n. 1798 Dreygübel, od poč. 19. stol. do
1945 Dreigiebel.
1850 osada Sedlnice, s níž 1947 splynula, název Borovec 1964 zanikl.
M: 1798 (Sedlnice)
B o r t s c h d o r f
B o ř k o v,
B o ř í k o v,
B o s c h k a u
B o s l a w i t z
B o s l o v i c e
viz Bohuslavice, o. Šumperk
B o s s i n,
B o š í n viz Bušín u Mohelnice, o. Šumperk
BOŠKOV, o. Přerov
Č. 1517 a 1850 Bořkov, od 1582 Boškov, 1641 Voškov, 1771 a 1847 Poškov, 1798
Boříkov, 1885-1909 Božkov; n. 1627-1945 Poschkau, 1622 Boschkaw, 1628 Poschkaw,
Paschkauw, 1636 Potschkau, 1751-1798 Paskau, 1582 Porlhau(?); l. 1394 Botzkau,
1408 Borzkow, 1437 Bozkow, 1771-1863 Poschcavia.
1850 s. o. a o. Hranice, 1938 s. o. Město Libavá, o. Mor. Beroun, 1945 s. o.
a o. Hranice, 1960 o. Přerov.
1850 sam. obec, k níž připojeny osady Padesát Lánů (do 1868), Michalov (do 1868)
a Heřmánky (do 1923), 1974 společný NV s Potštátem, od 1983 jeho m.č.
M: 1628 (Potštát)
B o š o v e c
B
B
B
B
o
o
o
o
t
t
t
t
e
h
h
h
n
e
e
e
w
n
n
n
a
v
w
w
viz Bělá, o. Olomouc(?) a Buzovec, o. Bruntál
l
a
a
a
d,
l d,
l d a,
l d e viz Butovice, o. Nový Jičín
B o t h s t a d t
B o t t i n
B o t z a n i t z,
B o t z a n o w i t z,
B o t z e n o w i t z viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek
B o t z k a u viz Boškov, o. Přerov
BOUDY, o. Frýdek-Místek
Č. od 1850 Boudy; n. 1850-1945 Bauden.
1850 osada Místku, s nímž po 1948 splynula.
M: 1628 (Místek)
B o u ň o v i c e,
B o u n i o w i t z
B o u s l a v i c e
viz Bohuslavice, o. Opava a o. Šumperk
BOUZOV, o. Olomouc
Č. 1404-1885 Buzov, od 1569 Bouzov, 1633 též Bousov; n. 1317 Buzow, 1382-1945
Busau, Busaw, Buzaw, 1618 Bisau, 1630 Buse, 1716 BauSsaw, 1772 Boussau; l. 1330
Busow, 1349-1672 Buzow, Busov, Busaw, Buzaw, 1771 Bousowium.
Bouzov dočasně rozdělen mezi dvě panství,proto názvy Dolní a Horní strana (Obere
a Untere Seit 1716).
M: 1648
B o u z o v e c
viz Buzovec, z., o. Bruntál
B o y n i c z e
viz Vojnice, o. Olomouc
B o z e ň o v
viz Dolní Bušínov, o. Šumperk
B o z k o v,
B o ž k o v viz Boškov, o. Přerov
B o ž i n o v
viz Dolní Bušinov, o. Šumperk
B ö h m i s c h d o r f,
B ö h m i s c h e n d o r f,
B ö h m i s c h e s D o r f
B ö h m i s c h
viz Česká Ves, o. Jeseník a o. Nový Jičín
E i s e n b e r g
B ö h m i s c h H a u s e,
B ö h m i s c h e H a u s e
B ö h m i s c h e J a s e n i t z,
B ö h m i s c h J a s n i g k
viz
B ö h m i s c h
B ö h m i s c h
viz Ruda nad M., o. Šumperk
Jasenice, o. Vsetín
L i e b a u,
L i e b e viz (Dolní, Moravská) Libina, o. Šumperk
B ö h m i s c h
L o d e n i t z
B ö h m i s c h
M a r k e r s d o r f
B ö h m i s c h
M ä r z d o r f
B ö h m i s c h P o v e l,
B ö h m i s c h e r P o w e l
B ö l t e n
viz Moravská Loděnice, o. Olomouc
viz Leskovec, o. Opava
B ö r n h a u
B ö s d i n g
viz Bezdínek, o. Karviná
B r a b a n t i c e,
B r a b a n t i t z,
B r a w a n t i c z viz Bravantice, o. Nový Jičín
B r a b e n
viz Bravinné, o. Nový Jičín
BRADLNÁ, BRADLNÉ, z., o. Bruntál
Č. 1571 - 1582 Bradlné; n. 1609 Braydl;l. 1299 Bradlna.
Ves zanikla v 15. stol. u Těchanova v trati Bredl, Bretl.
B r a d r u s c h e n d o r f
B r a f f e n,
B r a f i n viz Bravinné, o. Nový Jičín
B r a n c z i c z
viz Brantice, o. Bruntál
B r a n d e i s,
B r a n d e j s,
B r a n d i s viz Brandýs, o. Karviná
B r a n d e s d o r f,
B r a n d i s d o r f viz Brantice, o. Bruntál
B r a n d s e i f e n,
B r a n d s e j f,
B r a n d t s a u f e n
viz Žďárský Potok, o. Bruntál
BRANDÝS, o. Karviná
Č. od 1619 Brandýs, 1674-1894 též Brandejs; n. 1713-1945 Brandeis; l. 1682
Brandis.
Původně předměstí, od 1945 s. Českého Těšína.
M: Polsko, 1920 (Český Těšín)
B r a n d z e j f
B r a n e c h,
B r a n e k viz Branky, o. Vsetín a Branka, o. Opava
BRANICE, o. Bruntál
Č, od 1461 Branice; n. 1720-1945 Branitz, někdy i Österreichisch Branitz; l.
1283 Branitz, 1288 Branicz, 1422-1423 Brenicz.
Původně do 1742 část obce Branice v Polsku resp. v Prusku; od 1850 osada Úvalna.
Po roce 1945 název zanikl.
M: 1640 (Krnov)
BRANKA, z., o. Přerov
Č. 1669 Branka.
Zpustla za 30.leté války a splynula s Domaželicemi.
B r a n k a
viz Branky, o. Vsetín
BRANKA U OPAVY, o. Opava
Č. od 1570 Branka, 1994 Branka u Opavy; n. 1570-1586 Brancke, 1720 Branek, 17361945 Branka; l. 1257, 1351 a dále vždy Branka.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Hradcem nad Moravicí, 1975 jeho m.č., 1994 sam.
obec s názvem Branka u Opavy.
BRANKY, o. Vsetín
Č. od 1481 Branky; n. 1771-1945 Branek; l. 1270 Bramk, 1307-1412 Branky, Branki,
1392-1448 a 1771 Branka, 1356 Branyk.
1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
M: 1662 (Kelč), 1787
BRANNÁ. o. Šumperk
Č. 1417 Golstajn, 1447-1847 Goldštejn, Goldštajn, 1570-1949 Kolštejn, 1872
Koldštýn, 1885 Koldštejn, od 1949 Branná; n. 1554-1678 Guldenstein, 1614-1945
Goldenstein, 1633 Goldstein; l. 1325-1340 Goldenstain, Goldenstein, 1351
Goldenscam (koruptela místo Goldenstain), v 15.-18. stol. Goldstein.
1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868
Šumperk.
K obci patří m.č. Alojzov, 1965 zanikly osady Dolce a Mosazné Hamry, které se
staly s. Branné. 1975 připojena obec Ostružná s částmi Petříkov a Ramzová a obec
Vikantice s částí Šléglov, 1990 opět osamostatněny.
M: 1628
B r a n s d o r f viz Brantice, o. Bruntál
BRANTICE, o. Bruntál
Č. od 1433 Brantice, 1730-1846 Bransdorf, n. 1377 Brandisdorf, Bronsdorf, 1411
Brandersdorf, 154O-1945 Bransdorf, v 17. stol. někdy i Bravnsdorf; l. 1413-1461
Branczicz, Branticz, 1655 Bransdorfium.
1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1966 připojena jako část obec Radim.
M: 1668
B r a n t s e i f e n
B r a š o v
B r a t e n,
B r a t n o w
viz Zbrašov, o. Přerov
viz Široká Niva, o. Bruntál
B r a t r i g s d o r f
viz Bratříkovice, o. Opava
BRATRUŠOV, o. Šumperk
Č. 1517-1771 Bratršov, 1623 Bartošov, 1492, 1798-1872 Bratrošov, 1720 a 1751
Bratrešov, 1847 Bratřov, od 1555 Bratrušov; n. 1657-1945 Brattersdorf, 1692-1720
Prattersdorf; l. 1371 Bratersdorf, 1391 Bradruschendorf, 1431 Bratorssndorf,
1603-1672 Brattersdorf, 1690 Brodersdorf.
1850 sam. obec, 1960 připojen jako m.č. Osikov, 1980 obě obce m.č. Šumperka,
1990 sam. obce.
M: 1656 (Kopřivná), 1784
B r a t ř í č k o v i c e
viz Bratříkovice,o.Opava
BRATŘÍKOVICE, o. Opava
Č. od 1545 Bratříkovice, 1850 Bratříčko vice; n. 1720-1805 Brettersdorf. 17711847 Brattersdorf, 1805-1945 Brättersdorf; l.1250 Bratrigsdorf, 1265
Bratricowiz, l270 Bratsicowicz, v 18. stol. Bratersdorf.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
M: 1646 (Velké Heraltice), 1784 (Svobodné Heřmanice)
B r a t ř o v
B r a t s e i f e n
B r a t s i c o w i c z
B r a t t e r s d o r f
viz Bratříkovice o. Opava a Bratrušov, o. Šumperk
B r a u e n
B r a u n b e r g,
B r a u n s b e r g
viz Brušperk, o. Frýdek-Místek
B r a u n s d o r f
viz Brumovice, o. Opava
B r a u n s e i f e n
viz Rýžoviště, o. Bruntál
B r a u n s c h w e r,
B r a u n s w e r d e viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek
B r a u n š p e r k
BRAVANTICE, o. Nový Jičín
Č. od 1431 Bravantice, 1649-1736 a dodnes lidově Brabantice; n. 1377
Brofandtsdorf, 1380 a 1382 Brawansdorf, 1560-1945 Brossdorf, 1689 Brabanticz; l.
1370 Brawancicz, 1380-1382 Brawanticz, 1421 a 1627-1689 Brabanticz, 1440
Bravanti villa, 1771 Brosdorfium, 1724 Prossdorf.
1850 s. o. Klimkovice, 1899 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava,
1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín.
M: 1660
B r a v i n a
BRAVINNÉ, o. Nový Jičín
Č. 1431-1570 Bravina, od 1437 Bravinné; n. 1377 Brafin, Brefin, 1562 Braben,
1606-1945 Brawin, 1617-1618 Brawen, 1624 Brawa, 1635-1696 Braffen, 1771 Brauen;
l. 1414 a 1771 Bravina, 1724 Prawa.
Nový Jičín.
1850 osadou Lukavce, 1866 sam. obec, 1976 s. Bílovce.
M: 1642 (Slatina)
B r a v n s w e r d
B r a w a
viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek
B r a w a n c z i c z,
B r a w a n s d o r f viz Bravantice, o. Nový Jičín
B r a w e n,
B r a w i n viz Bravinné, o. Nový Jičín
B r a w n s p e r g
B r a w s w e r d a
B r a y d l
viz Bradlná, o. Bruntál
B r a y t n o w
B r a z l a b i c z
viz Přáslavice, o. Olomouc
B r ä t t e r s d o r f
B r e b l s d o r f
B r e f i n
B r e i t e n,
B r e i t e n a u,
B r e i t e n a v i a
B r e i t e n f o r t,
B r e i t e n f u r t (h)
B r e i t h e
viz Široký Brod, o. Jeseník
G a s s e n
B r e i t t e n a w
B r e s c i,
B r e s e t z
viz Šířava, s. Přerova
viz Březce, o. Olomouc
B r e s o v i a
viz Březová, o. Opava
B
B
B
B
r
r
r
r
e
e
e
e
s
s
s
s
s e n,
s i n a,
s i n viz Vřesina, o. Nový Jičín
t viz Březce, o. Olomouc
B
B
B
B
B
B
r
r
r
r
r
r
e
e
e
e
e
e
t
t
t
t
t
t
e
h
n
n
n
n
n o v za Bruntálem,
n a w,
a,
o v,
o w a,
o v i c e viz Široká Niva, o. Bruntál
B r e t t e r s d o r f
B r e t t f u r t
B r e u t e
A u
B r e w e n c z
viz Břevenec, o. Olomouc
B r e y t e n f o r t
B r e z a
B r e z a w viz Březová, o. Opava a Tvrdkov, o. Bruntál
B r h a n o v
B r i b u r c h
viz Příbor, o. Nový Jičín
B r i d o w i c z
B r i e s,
B r i e s z
o. Opava
B
B
B
B
r
r
r
r
i
i
i
i
e
e
s
s
s
s
i
s
a
s
u
e
viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk
viz Březová, o. Opava a Březová, osada Stěbořic a Nového Dvora,
u,
e n,
m,
n viz Březová, o. Opava
B r i n l e s,
B r i n l i t i u m
B r i s c h i n
viz Vřesina, o. Nový Jičín
B r i s s e i n
viz Vřesina, o. Opava
B r i t e n a w
B r n é,
B r n e č k o,
B r n í viz Brníčko, o. Šumperk
BRNÍČKO, o. Olomouc
Č. 1480-1846 Perník, 1482-1619 a lidově dodnes Perníček, 1771-1847 Pirníček, od
1789 Brníčko; n. 1550-1557 Pernik, Pirnig, 1552 Birnig, 1599 Pyrnick, 1636-1945
Pirnik, 1718 Pürnick, 1772-1798 Pernik,
1798 též Pornik; l. 1358-1406 Pernik, Pernyk, Pyernik, 1371 Brnyeczko, 1771
Pirnikium.
1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel,
1909 Šternberk, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Uničova.
M: 1653 (Újezd u Uničova), 1785 (Uničov)
BRNÍČKO. o. Šumperk
Č. od 1407 Brníčko, ale 1412 Bernové, 1490-1492 Brníček, 1517-1598 a 1872-1918
Brné, 1617-1847 Brní, 1623 z Podbrníčka, 1652 Berní; n. 1670 Brinliz, 1677-1945
Brünles, 1718 Bründls, 1771 Brünlitz, 1798-1847 Brinles; l. 1353 a 1356
Brneczco, 1377-1447 Brnyeczko, 1384 Birnyeczco, 1771 Brinlitium.
1850 sam. obec s částí Dolní Brníčko (Podhradí), 1976 připojen jako m.č.
Strupšín.
M: 1607 (Uničov), 1617 (Dubicko)
BRŇOV, o. Vsetín
Č. od 1411 Brňov (Brniow), 1462 též Brnnow; n. 1672 Perniau, 1771-1945 Bernau;
l. 1297 Brunnow, 1771 Birnovium.
1850 sam. obec, 1960 sloučena s Křivou pod názvem Podlesí, 1980 Podlesí sloučeno
s Valašským Meziříčím jako jeho m.č.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 (Veselá)
B r o c k e r s d o r f
B r o d
viz Čabová, o. Bruntál
viz Brodek, o. Přerov
BRODEK U PŘEROVA, o. Přerov
Č. od 1536 Brodek, od 1949 Brodek u Přerova; n. 1656-1945 Brodek; l. 1305 Brod,
1691 Brodek, 1771-1847 Brodeka.
Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž,
Přerov.
1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Brodek u P., Císařov a Lukovou se sídlem
v Brodku u P., od 1983 Luková a Císařov m.č. Brodku u Přerova, 1990 Císařov sam.
obec.
M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory), 1784 (Citov), 1914
B r o f a n d t s d o r f
viz Bravantice, o. Nový Jičín
B r o h k e r s d o r f,
B r o k e r s d o r f i u m
B r o n o v i c e
B r o n s d o r f
viz Brantice, o. Bruntál a Brumovice, o. Opava
B r o s d o r f,
B r o s s d o r f i u m
B r o z o v i c e
viz Bruzovice, o. Frýdek-Místek
B r u e s c h o w i t z
B
B
B
B
r
r
r
r
u
u
u
u
c
c
c
c
h
h
h
h
o
o
o
s
t
t
t
t
e
i
y
e
i n,
n,
n,
i n viz Břuchotín, o. Olomouc
B r u c k g a n g
B r u m a ř o v
viz Pruckamt, s. Olomouce
viz Kněžpole, o. Bruntál
BRUMOVICE, o. Opava
Č. 1411-1417 Brunsdorf, 1411 Brunsperk(!), od 1523 Brumovice, 1805, 1834
Brunowitz, 1850 Bronovice; n. 1524-1945 Braunsdorf; l. 1655-1771 Braunsdorfium.
1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Opava.
M: 1686
BRUMOVICE, z., o. Šumperk
L. 1131 Brumouicih, 1180 Brumovicz, 1250 Brumowiz.
Zanikly v okolí Mohelnice.
B r u m s a j f
B r u m s b e r c h,
B r u m s b e r g a,
B r u m s w e r d a viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek
B r u m z a y f
B r u n a ř o v
B r u n d i f
B r u n e s w e r d e
B r u n n a z
viz Brňov, o. Vsetín a Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek(?)
B r u n n o v
viz Brňov, o. Vsetín
B r u n s d o r f
B r u n s e i f,
B r u n s e w,
B r u n s i f viz Rýžoviště, o. Bruntál
B r u n s p e r c h,
B r u n s p e r k viz Brušperk, o. Frýdek-Místek a Brumovice o. Opava
B r u n s s i e w viz Rýžoviště, o. Bruntál
B r u n s w e r d a,
B r u n s w e r d e viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek
BRUNTÁL, o. Bruntál
Č. od 1456 Bruntál, v 16. stol. i Fredental; n. 1325 Vreudenthal, 1397
Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560-1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal; l. 1220
Freudental, 1238-1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, 1306
Wrowdintal, 1771 Freudentalium.
Od 1850 s. o. a o. Bruntál.
1850 sam. obec, 1964 připojena jako část Oborná, 1967 Moravský Kočov a Staré
Město, 1979 Dlouhá Stráň, Karlova Pláň, Mezina, Milotice nad Opavou, Nové
Heřmínovy a Valšov. 1991 odloučeny jako sam. obce Dlouhá Stráň, Mezina, Moravský
Kočov, Staré Město a Valšov; a části Slezský Kočov (jako část Moravskoslezského
Kočova) a Nová Véska (jako část Starého Města). 1992 odloučeny jako sam. obce
Milotice nad Opavou, Nové Heřmínovy a Oborná. 1993 odloučena jako sam. obec Nová
Pláň.
M: 1731
B
B
B
B
B
r
r
r
r
r
u
u
u
u
u
n
n
n
n
n
z
z
z
z
z
a
a
e
e
y
i
y
i
j
w
f,
f,
f,
f,
B r u s c h o w i c z,
B r u s o v i c e,
B r u s o w i t z viz Bruzovice, o. Frýdek-Místek
B r u s w e r d viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek
BRUŠPERK, o. Frýdek-Místek
Zal. 1269; č. 1433-1581 Prunšperk, Prušperk, 1581 Brunsperk, od 1633 Brušperk,
1707 Braunšperk, 1850 Krušperk; n. 1676 Braunberg, 1692 Prauszperg, 1718-1945
Braunsberg, l. 1269 a 1292 Brunsperch, 1270 a 1399 Brunsberg, 1389-1400 a 1771
Braunsberg, v 17. stol. Brumsperg, 1724 Gruzberg.
1850 s. o. Příbor, 1854 Místek,; 1850 o. Nový Jičín, 1854 Místek, 1949 Ostravaokolí, 1956 Frydek-Místek.
M: 1657
BRUZOVICE. o. Frýdek-Místek
Č. od 1434 Bruzovice, 1483 a 1893 Brusovice, 1605 Brozovice; n. 1580
Bruessowitz, 1720-1736 Bruzowitz, 1808 Brzuzowitz, 1798-1945 Brusowitz; l. 1305
Bruschowitz, 1688 Bruzowitz; p. 1850 Brzózowice.
M: 1610
B r ü n d l s,
B r ü n l e s,
B r ü n l i t z
B r ü s a u
B r y s e n
viz Vřesina, o. Nový Jičín
B r z a s l a w i t z
B r z e s i n a
viz Březina, o. Olomouc
B r z ó z o w i c e
B r z u c h o t e i n,
B r z y c h o t y n viz Břuchotín, o. Olomouc
B r z y t o w
viz Vřítov, o. Olomouc
B r ž e c z z i c z e,
B r ž e s k y,
B ř e s a,
B
B
B
B
ř
ř
ř
ř
e
e
e
e
s
s
s
s
e,
k y,
t,
t c e
viz Březce, o. Olomouc
BŘEVENEC. o. Olomouc
Č. 1418-1618 Břvenec, 1437 Břovenec, od 1446 Břevenec, ale 1481-1618 též
Břevenec, 1545 Břivenec, 1589 Břinec, 1597-1922 Hřbince, Hřbinec, 1720 Rzbinetz,
1839-1850 Hřibčinec, 1846-1850 Hřibčinec, lidově Řbinec; n. 1676-1771
Triebentz,l798-1945 Trübenz; l. 1338-1368 Tribencz, 1366-1381 Brzwencze, 1464
Brzwenecz, 1508 Brewencz, 1771 Tribenitium.
1850 sam. obec, 1971 m.č. Šumvaldu.
M: 1614 (Rýmařov), 1652 (Dolní Dlouhá Loučka), 1655 (Šumvald), také 1701
(Hradečná)
BŘEZCE, o. Olomouc
Č. 1596-1655 Březové, i 1893, 1798-1910 Břest, 1716 Břestce, 1847 Břesky, 18851893 Březí, 1606-1973 Březce; n. 1596-1771 Bržesa, Bržesse, Břesce, 1718
Bržeczzicze, 1798-1918 Brzest, Břest, 1847 Bržesky, 1885-1893 Brese, 1939-1945
Bresetz; l. 1276 Bresci.
1850 sam. obec, 1960 s. Štěpánova.
M: 1688 (Štěpánov)
B ř e z c e,
B ř e z e viz Březové, o. Olomouc
B ř e z e n s k ý
B ř e z í
D v ů r
viz Březná, o. Šumperk
viz Březce a Březové, o. Olomouc
BŘEZINA, o. Olomouc
Zal. kol. r. 1610; č. vždy Březina; n. 1771-1939 Brzezina, 1939-1945 Birken; l.
1771 Brzezinium.
1850 s. o. Konice, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Konice, 1868 Litovel,
1960 Olomouc.
1850 s osada Veselíčkem částí Javoříčka, 1869 sam. obec, k níž patřilo do 1884
Javoříčko, Střemeníčko a Veselíčko, pak jen Veselíčko. Od 1960 je i s Veselíčkem
a Javoříčkem s. obce Luká.
M: 1648 (Bouzov)
B ř e z i n a
viz Březová, s. N. Dvora, o. Opava a Březná, o. Šumperk
B ř e z i n e c
viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk
BŘEZNÁ, o. Šumperk
Č. od 1480 Březná, 1481, 1513 a 1846 Březina, 1596 Břežná, po zvětšení vsi resp.
jejím rozdělení od 1458 do sklonku 18.stol. má též název Horní Březná; tato
část vsi patřila k panství Ruda. Od r. 1576 existuje nově přistavená Dolní
Březná na panství Štíty, která se nazývá 1847 Březný Dvůr, od 1872 Březenský
Dvůr; n. pro Horní Březnou 1669-1676 Ober Frisa, 1690 Oberfriese, 1720-1807
Friese, 1846 Dorffriese, 1872-1945 Friesedorf; Dolní Březná čili Březenský Dvůr
nazývá se 1725 Nieder Friese,1846 Unter Friese, 1807 Hoffriese, 1872-1945
Friesehof; l. 1278 a 1365 Frizerdorph, 1358-1464 Brzezna, 1771 Frisae Superius
et Inferius.
1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960
Šumperk.
1850 sam. obec s osadou Březenský Dvůr, 1946 sloučeny, 1965 název Březenský Dvůr
oficiálně zanikl, 1980 připojena jako m.č. ke Štítům.
M: 1738 (Štíty)
B ř e z n i c e
B ř e z o v
viz Březové, o. Olomouc a Březová, o. Opava
BŘEZOVÁ, o. Opava
Č. od 1525 Březová, 1771 Březov, lidově Březové; n. 1575 Brissen, 1590 die
Bries, 1720-1736 Priese, 1771 Briss, 1805-1847 Briesse, 1834-1945 Briesau,
Brüsau; l. (1238) Brezaw, 1357-1412 Bresovia, 1655 Bries, 1771 Brisium.
Od 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960
Opava.
M: 1656
BŘEZOVÁ s. N. Dvora, o. Opava,
Č. od 1612 Březová, 1924 Novodvorská Březová, na některých mapách Březina (19.
a 20. stol.) ; n. 1629 Weil oder Briesz, 1719 Neuhof oder Brzezowa, 1753-1945
Birkowitz, 1805 Birkendorf, 1850 Brzesowa.
Od 1758 náležel díl ke statku Štemplovec, díl ke statku Stěbořice.
1850 osada Stěbořic, 1957 m.č. Nového Dvora, 1979 zanikla zrušením.
M: 1664 (Stěbořice)
B ř e z o v á
viz Březové, o. Olomouc
BŘEZOVÉ, o. Olomouc
Č. od 1499 Březové, 1846 Březov, 1872-1906 Březí, 1771-1847 Březová, lidově
Březový; n. 1601-1602 Brzese, 1676-1771 Brzescze, 1751-1906 Brzeze, Brzezowi,
Břese, 1939-1945 Birken; 1. 1398-1408 Brzezowa, 1448 Brzezowe.
1850 osada Unčovic, 1980 m.č. Litovle.
M: 1625 (Náklo)
BŘIDLIČNÁ, o. Bruntál
Č. 1492-1885 Frýdlant (Frydland), 1885-1950 Frýdlant nad Moravicí, odtud
Břidličná; n. 1609-1642 Friedlandt, 1633 Fridlant, 1678-1718 Frydlandt, 17511885 Friedland, 1767-1847 Markt Friedland, 1885-1945 Fried land an der Mohra; l.
1575 na pečeti Pax orbis terrarum - Friedland.
1850 s. o. Rýmařov, 1960 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1508 osedlá, 1510-1545 pustá, 1573 osedlá.
1850 sam. obec, 1960 připojeny Velká Šťáhle a Vajglov, 1964 Albrechtice u
Rýmařova, 1991 odloučena jako sam. obec Velká Šťáhle.
M: 1598
B ř i d o v i c e
B ř i c h o t í n
viz Břuchotín, o. Olomouc
B ř i n e c,
B ř i v e n c e
BŘITKOVÉ BŘEZÍ, z., o. Opava
Č. 1628 ves Břitkové Březí s kostelem.
Dnes patrně s. Hlučína resp. Dlouhé Vsi, nebo Ludgeřovic.
BŘUCHOTÍN, o. Olomouc
Č. 1475-1552 Břichotín, od 1552 Břuchotín, lidově Břochotín; n. 1676-1850
Bržuchotin, 1720 Bruchotin, 1771-1910 Brzuchotein, 1880 Bruchstein, 1893, 19391945 Bruchotein; l. 1284 a 1353 Brsuchothyn, 1286 Bruchotyn, 1399-1508
Brzychotin, 1691-1771 Brzuchotinium.
1850 s. o. a o. Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Křelova, 1975 s. Olomouce.
M: 1661 (Křelov)
B ř v e n e c
B u c c a,
B u c k viz Buk, o. Přerov
B u c o u a z
viz Bukovany, o. Olomouc
BUČÁVKA, o. Bruntál
Č. 1542-1561 pustá ves Bušovec, 1566 osed lá; 1570 Bischofka, 1572 a od r. 1921
Bučávka, 1850-1885 Bušovice, 1871-1893 též Bušovec, 1798 a od konce 19. stol.
Buschafka; n. 1720 Buschawecz, 1771-1945 Butschafka, 1772-1846 také Putschafka,
Puschatka.
Bruntál.
1850 osada Horních Povelic, 1869 sam. obec, 1960 s. Liptaně.
M: 1689 (Bohušov), 1695 (Slezské Rudoltice), 1839 (Liptaň)
B u č i c e
B u č k o v a
L h o t a
viz Komorní Lhota, o. Frýdek-Místek
BUČOVEC, z., o. Šumperk
Č. 1528 Bučovec, 1581 Bučinov (stále pustý).
Zanikl v 15. stol. v okolí Krchleb; na jeho místě patrně vysazeny v 18. stol.
Horní a Dolní Bušínov, viz příslušná hesla!
B u d í k o v
B u d i s c h o w i t z,
B u d i s s o w i c z viz Budišovice, o. Opava
BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU, o. Opava
Č. od 1456 Budišov, od 1924 Budišov nad Budišovkou; n. 1383 Budissaw, 1466
Budiesaw, 1518 Bawtz, v 16. stol. Bawtsch, 1630 -1945 Bautsch; l. 1301-1465
Budischow, Budissow, 1585 Bauss, od konce 16. stol. Budischovium.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855
Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1963 připojeny Guntramovice a Lesy, 1964
Podlesí a Staré Oldřůvky, 1979 Nové Lublice, Kružberk se
Jánskými Koupelemi, 1990 se osamostatnil Kružberk, Staré
Lublice, 1993 Svatoňovice. Má tyto části: 1. Budišov nad
Guntramovice, 3. Podlesí, 4. Staré Oldřůvky.
Svatoňovice, 1976
Starými Těchanovicemi a
Těchanovice a Nové
Budišovkou, 2.
M: 1670
BUDIŠOV, z., o. Šumperk
Č. 1460-1490 Budišov (dvůr); l. 1360 Budisaw, 1379 Budischow, 1397-1447
Budissow.
Zanikl v 15. stol. mezi Zábřehem a Postřelmovem.
BUDIŠOVICE, o. Opava
Č. od 1538 Budišovice; n. 1720-1945 Budischowitz; l. 1282 Budissowicz, 1672
Budzissowicz, 1771 Budischovitium.
1850 s. o. Klimkovice, 1874 Opava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava.
1974 spol. MNV s Hrabyní, 1979 její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1689 (Pustá Polom)
B u d l s d o r f
viz Křivá, o. Olomouc
B u d z i s s o w i c z
B u c h b e r g
viz Budišovice, o. Opava
viz Bukovec u Mikulovic, o. Jeseník
B u c h b e r g s t h a l,
B u c h b e r k s t á l viz Železná, o. Bruntál
B u c h e l s d o r f
Jeseníku, o. Jeseník
B u c h e n
B u c h
B u c h
B u c h
B u c h
Jeseník
i
s
w
w
l
d
a
a
B u j v e c
viz Bukovice u Loučné, Buková u Bernartic a Bukovice u
viz Buk, o. Přerov
s
o
l
l
d
r
d
d
o r f,
f,
i s t o r p h,
s d o r f viz Bukovice, s. Jeseníku a Buková, s. Bernartic, o.
viz Buzovec, o. Olomouc
BUK, o. Přerov
Č. od 1408 Buk; n. 1675-1918 Buk, Buck, 1718 Bukau, 1771 Bukh, 1939-1945 Buchen;
l. 1275-1695 Buk, 1685 Buck, 1771-1863 Buca, Bucca.
Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 společný MNV s Prosenicemi, 1990 sam. obec.
M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí), 1693 (Osek), 1786 (Velké Prosenice)
BUKOVÁ, s. Mohelnice, o. Šumperk
Č. 1771 Wakowina, od 1798 Buková; n. 1771 Wakow, 1793-1945 Dreibuchen; l. 1771
Wakowium, 1847 Dreibuchen.
1850 osada, později s. Studené Loučky, 1980 s. Mohelnice.
M: 1767 (Starý Maletín), 1786 (Studená Loučka)
BUKOVÁ, s. Bernartic, o. Jeseník
Zal. 1248; č. od 1869 Buková; n. 1377-1524 Buchilsdorf, 1625-1783 Buchelsdorf,
1836-1945 Buchsdorf; l. 1310-1374 Buchwaldisdorf, Buchwaldsdorf.
Od 1850 osada Bernartic.
M: 1698 (Bernartice)
B u k o v á
BUKOVANY, o. Olomouc
Č. od 1518 Bukovany, 1522 a lidově Bokovany; n. 1676-1945 Bukowan, l. 1131
Bucouaz, 1213-1276 Bukowan, Bukouane, 1275 Bokwan, 1691-1772 Bukowanium.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Velké Bystřice, 1990 sam. obec.
M: 1651 (Velká Bystřice)
B u k o v č í
viz Bukovec, o. Frýdek-Místek
BUKOVEC, o. Frýdek-Místek
Č. 1523-1577 Bukovčí, 1621 Bukowiec, od 1647 Bukovec; n. 1720-1945 Bukowetz; l.
1353 Bukowecz, 1674 Bukowiez; p. 1885 Bukowice, od 1906 Bukowiec.
1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868
Těšín, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec, 1975 spol. MNV s Jablunkovem, 1980 s ním sloučen, 1990 sam.
obec.
M: 1671 (Jablunkov)
BUKOVEC, o. Jeseník
Zal. 1786; č. 1871 Buchberk, od 1924 Bukovec.
Od 1850 osada, později s. Mikulovic.
M: 1786 (Mikulovice)
BUKOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1605-1894 Bukovec, pak Bukovice; n. 1756-1798 Buckowitz, 1789 Butzkowitz,
1808-1945 Bukowitz; l. 1724 Bukowice; p. 1850-1885 Bukowiec, od 1894 Bukowice.
1850 osada, 1952 s. Dobratic.
M: 1773 (Domaslavice)
B u k o v i c e
viz Bukovec, o. Frýdek-Místek
BUKOVICE u Loučné, o. Šumperk
Zal. před 1559; č. 1570 Puchelsdorf, nebo Puchlstorf, 1577-1587 Büchelsdorf, od
1771 Bukovice; n. 1564-1945 Buchelsdorf, 1581 -1718 Puchelsdorf, 1772
Büchelsdorf.
1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk.
1850 sam. obec, za okupace s. a od 1976 m.č. Velkých Losin.
BUKOVICE, s. Jeseníku, o. Jeseník
Č. od 1924 Bukovice; n. 1305 Buchwaldstorph, 1416 Buchilsdorf, 1420-1468
Buxendorf, Buxdorf, 1420 též Bythilsdorf, 1530 Buchsdorf, 1836 Niederdorf, 16501945 Buchelsdorf, Buchlsdorf; l. 1268-1271 Wissoka, 1310-1410 Hodorf, Hohdorf.
1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 o. Jeseník.
1850 sam. obec, 1950 m.č. Jeseníku.
M: 1668 (Jseeník)
BUKOVICE, s. Písařova, o. Šumperk
Č. od 1480 Bukovice, 1521 Buková, 1771 Bukový, 1846 Bukovica; n. 1675-1748 Bucko
witz, 1669 Bockowitz, 1676 Bickawitz, 1751-1798 Bukowetz, 1791-1945 Bukowitz;
l. 1771 Bukovitium.
Šumperk.
1850 sam. obec; 1919 osada, později m.č. Písařova.
M: 1738 (Štíty)
B u k o w e t z
viz Bukovice u Štítů, o. Šumperk a Bukovice, o. Frýdek-Místek
B u k o w i e c,
B u k o w i c e viz Bukovec a Bukovice, o. Frýdek-Místek
B u k o w i t z
B u k s d o r f,
B u k s t o r f viz Bukovice u Loučné, o. Šumperk
B u n c k e n d o r f,
B u n k o v viz Boňkov, o. Přerov
B
B
B
B
B
B
u
u
u
u
u
u
n
n
n
n
ň
o
o
o
o
y
o
ň
u
v
v
o
v
o
i
i
i
w
i
v
c
c
c
i
c
i
i,
z e,
h,
c z,
e,
c e viz Bohuňovice, o. Olomouc
B u o h o s l a v i c e
B u r c k e r s d o r f,
B u r k e r s d o r f viz Loučka, o. Olomouc
B u r g b e r g
viz Cvilín, o. Bruntál
B u r g e r d o r f
B u r g e r s d o r f
o. Karviná
viz Staré a Nové Purkartice, o. Bruntál a Zpupná Lhota,
B u r g r e c h t
B i a l a
viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek
B u r g s d o r f
B u r g s t ä t t
viz Hradčany, o. Přerov
B u r g w i e s e,
B u r k v i c e viz Burkvíz, o. Bruntál
BURKVÍZ, o. Bruntál
Č. 1580 Perkvíz, od 1588 Burkvíz,l869 -1924 Burgvíz; název Burkvice z r. 1771,
znovu navržený r. 1947, se neujal; n. 1570-1945 Burgwiese, 1798 Wiese; l. 1771
Burgwisa.
1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice,
1849 osada Linhartov, 1850 s. Opavice, 1887 sam. obec, 1957 s. Města
Albrechtice.
M: 1780 (Linhartovy)
B u r t h e n d o r f
viz Skorotín, o. Nový Jičín
B u s a u,
B u s a w,
B u s e viz Bouzov, o. Olomouc
B u s c h e i n,
B u s c h e i n a
viz Bušín u Mohelnice, o. Šumperk
B u s c h i n
viz Bušín u Rudy, o. Šumperk
B u s i n i a
B u s i n o v i u m
viz Dolní Bušínov, o. Šumperk
B u s l a v i c e
viz Zbyslavice, o. Nový Jičín a Bohuslavice, o. Opava
B u s l a w i t z
BUŠÍN, o. Šumperk (u Mohelnice)
Č. 1480-1489 Bošín, 1517 Bušín (osedlý), 1547 pustý Bošín, 1571 pustý Bušín,
1594 znova osedlý, od 1771 Bušín; n. 1728-1846 Buschein, 1846-1945 Puschein,
1872 Buschin; l. 1447 Bossin, 1771 Buscheina.
1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh,
1960 Šumperk.
1850 osada, později s. Studené Loučky, 1980 m.č. Mohelnice.
M: 1710 (Vyšehoří), 1786 (Studená Loučka)
BUŠÍN, (u Rudy), o. Šumperk
Č. od 1499 Bušín; n. a l. 1656-1945 Buschin, resp. Buschinium.
Šumperk.
1960 připojen Hartíkov, 1976 Janoušov, který je od 1990 sam. obcí.
B u š i n o v
viz Dolní Bušinov, o. Šumperk
B u š o v e c
viz Bučávka, o. Bruntál a z. Buzovec, o. Bruntál
B u š o v i c e
B u t k o
viz Bušín, u Mohelnice(?), o. Šumperk
BUTNAŘOV, z., o. Nový Jičín
Č. 1584 Butnařov.
Zanikl v okolí Frenštátu.
B u t o v
viz
Bítov, o. Nový Jičín
BUTOVICE, o. Nový Jičín
Č. 1424-1517 Buotovice, od 1455 Butovice, v 19. stol. i Bůtovice; n. 1567-1945
Botenwald, 1584-1719 i Bodenwald, 1602 Botenwalde, 1628 Bothenwalda, 1632
Bodwald, 1658 Buttenwalde; l. 1324 Bothenwald, 1411 Butowicz, 1771 Bothenwalda.
1850 s. o. Fulnek, 1939 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec; 1850 o. Nový
Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1939 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949
Bílovec, 1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1959 s. Studénky jako Studénka II.
M: 1655
B u t s c h a f k a,
B u t s c h o f k a viz Bučávka, o. Bruntál
B u x d o r f
B u x e n d o r f
viz Bukovice, m.č. Jeseníku, o. Jeseník
B u z a w,
B u z o v viz Bouzov, o. Olomouc
BUZOVEC, z., o. Bruntál
Č. 1403-1535 Buzowecz, 1560 Bujvec(?), 1562-1590 Bušovec; l. 1448 Buzowecz.
Ves zanikla v druhé pol. 15. stol. v okolí Dvorců, v 16. stol. je pustá.
B u z o w
B ü c h e l s d o r f viz Bukovice u Loučné, Buková, s. Bernartic a Bukovice,
m.č. Jeseníku, o. Jeseník
B ü r c k a u,
B ü r c k a w viz Tvrdkov, o. Bruntál
B ü r g e r s w a l d
viz Purkartice, o. Bruntál
BYČÁNKOV, z., o. Šumperk
Č. 1464 Byčánkov.
Zanikl koncem 15. stol. v okolí Hoštejna.
B y e l a w,
B y l a u viz Bílov, o. Nový Jičín
BÝKOV, o. Bruntál
Č. 1506 Bikuow, od 1529 Býkov, 1850 Pěkov, n. 1377 Bickow, 1559 Pick, 1584-1945
Pickau, 1588 Pika, 1651 Picke, 1720-1870 Pikau; l. 1238-1289 Bykow, 1672 Pickaw,
1771 Pikavia.
1850
1850
obec
jako
s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál.
sam. obec, 1966-1968 spol. MNV pro Dubnici, 1976 připojen m.č. Láryšov a
připojena ke Krnovu. 1992 část Býkova odloučena od Krnova i s Láryšovem
sam. obec s názvem Býkov-Láryšov.
M: 1640 (Krnov), 1656 (Úvalno), 1784
B y l
B y l č i c e
B y l o v i c e,
B y l o w i t z viz Bílov, Bílovec, o. Nový Jičín
B y m o v
BYNINA, o. Vsetín
Č. od 1502 Bynina, někdy i Binina, 1847 Byninov; n. 1675-1718 Bynina, 1693-1945
Binina; l. 1368 Bynywa.
M: 1644 (Vsetín)
B y n o v
B y s l a v i c e,
B y s l a w i t z viz Zbyslavice, o. Nový Jičín
B y s t r i z
viz Velká Bystřice, o. Olomouc
BYSTROČICE, o. Olomouc
Č. od 1512 Bystročice, 1605-1890 někdy i Bejstrošice, 1846 Wejstrošice, 1890
Bejstročice, 1910 Bystrošice; n. 1527 Beystroczitz, Fistritz, 1677-1846
Bystrocžicz, 1718-1720 Weistrocžitz, Wistrocžitz, 1847-1918 Beistroschitz, 19391945 Beisterschitz; l. 1131 Beztroicicih, 1235-1275 Bystroczicz, 1276
Bistrowici,l77l Beistroczitium.
1964 spojeny s Žerůvkami pod názvem Bystročice-Žerůvky, ale záhy užíván je název
Bystročice, Žerůvky tvoří jejich s.
M: 1655 (Slavonín), 1822
BYSTROVANY, o. Olomouc
Č. od 1437 Bystrovany, lidově někdy i Bystřice; n. od 1511 Bistrowan, 1656-1918
někdy i Bystrowan, 1771 Klein Wysternitz; l. 1275 Bystrowici, 1277 Bistrouuan,
1691 ex Parvo Bistrowan, 1771 Bistrovanium.
1850 sam. obec, 1975 m.č. Olomouce, 1993 sam. obec.
B y s t r o w i c i,
B y s t ř i c e viz Bystrovany, o. Olomouc
B y s t r z i c z,
B y s t ř i c e,
B y s t ř i c e blíž města Olomouce
BYSTŘICE, o. Frýdek-Místek (Bystřice nad Olší)
Dol. 1423; č. 1523-1973 Bystřice; n. 1647-1828 Bystrzitz, 1798-1945 Bistritz,
1808 Bistřitz; l. v 17. stol. Bistritz, Bystřitz, anebo Bistržicze; p. od 1884
Bystrzyca.
Od 1850 s. o. Jablunkov, 1945 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868
M: 1707 (Vendryně)
BYSTŘIČKA, o. Vsetín
Č. 1629-1780 a dodnes lidově Bystřičky, od 1647 Bystřička; n. 1670 Ober
Bistrzičžka, 1690-1945 Bistřička, Bistrzitschka, 1939-1945 Klein Bistritz; l.
1670 Bystrzicžka, 1771 Bistriczka.
Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské
Meziříčí, 1909 Vsetín.
M: 1644 (Vsetín), 1684
B y s t ř i č k y
(Pržno)
viz Bystřička, o. Vsetín a Malá Bystřice, o. Vsetín
BÝŠKOVICE, o. Přerov
Č. od 1530 Bíškovice, od 1924 Býškovice; n. 1672-1751 Byskowitz, 1720 Wiskopitz,
1771-1945 Bischkovitz, l. 1372-1407 Wyskowicz, 1566 Wyškowic, 1672 Beskowitz,
1690 Bisskowitz, 1771 Biskowitium, 1863 Bišcovicium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Opatovicemi, 1990 sam. obec.
M: 1738 (Všechovice)
B y t h i l s d o r f
viz Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník
C a e s a r o v i u m
viz Císařov, o. Přerov
CAKOV, o. Olomouc
Č. od 1464 Cakov (Czakow), ale 1525-1539 Velký Cakov, 1547 Žákov, (Ziakow),
1602-1850 Čakov, 1872 Žákov; n. 1553 auf dem Cžakuow, 1602 von Czaka, 1718
Tzakow, 1751-1798 Cžakow, 1787 Cžakhof, 1771, 1847 a 1917 Cakow, 1798-1945
Zakow; l. 1347 Czakow, 1348-1672 Czakow, 1350 Czacau, 1399 Czackaw, 1508-1596
Czakow Maior et Minor, 1771 Czakovium.
Zpustl v první pol. 15. stol., 1464-1550 byl pustý, 1552 osedlý.
1850 sam. obec, 1960 s. Bilska, 1980 m.č. Senice na Hané.
M: 1634 (Cholina), 1785 (Vilémov)
C a l d e n s t e i n
viz Kaltštejn, o. Jeseník
C a m e n c z,
C a m e n e c z,
C a m e n e z viz Kamenec, o. Opava a Kamenec (Kamence), o. Přerov
C a m e r a l
E l l g o t h
C a m e r s d o r f
C a m n i t z
viz Kaménka, o. Nový Jičín
C a n k o l n a
C a r l a,
C a r l e,
C a r l o w
viz Komorní Lhota, o. Frýdek-Místek
viz Koukolna, o. Karviná
viz Karlov, o. Olomouc
C a r l o w i t i u m,
C a r l o w i t z viz Karlovice u Slatiny, o. Nový Jičín a Velké Karlovice, o.
Vsetín
C a r l s b e r g
viz Karlovec, o. Bruntál
C a r l s d o r f
viz Karlov, s. Bohušova, o. Bruntál
C a r l s d o r f,
C a r l s d ö r f e l
viz Karlov, s. Malé Morávky, o. Bruntál
C a r l s t a l i u m,
C a r l s t h a l viz (Staré a Nové) Karlovice, o. Bruntál
C a r n a v i a,
C a r n o v i a viz Krnov, o. Bruntál
C a r o l s b e r g
C a r v i n a,
C a r w i n viz Karviná, o. Karviná
C a t e r z i n i t i u m
C a t t e n d o r f
C a u c
viz Kateřinice, o. Vsetín
viz Kattendorf, o. Karviná
viz Sudice, o. Opava
C a u t e n viz Kouty, o. Opava
C e c h viz Čechy, o. Přerov
C e l e h k o u i h
viz Čelechovice, o. Přerov
C e r h o v,
C e r h o v i u m
viz Crhov, o. Šumperk
C e r m a n i c e
viz Žermanice, o. Frýdek-Místek
C e r t o r i g e
viz Čertoryje, o. Olomouc
C e s i c i
viz Horní a Dolní Těšice, o. Přerov
C e s s i n,
C i e s s i n
C e t o w
viz (Český) Těšín, o. Karviná
viz Citov, o. Přerov
C e v e l i n
viz Cvilín, o. Bruntál
CIBULKA, o. Šumperk
Zal. 1800; č. od 1893 Cibulka, n. 1800-1880 Czibulkafeld, 1880-1945
Cibulkenfeld.
Od 1850 s. Vysokých Žibřidovic, název 1949 zanikl.
M: 1800 (Vysoké Žibřidovice)
C i e r l i c z k o,
C i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná
C i e s z y n
viz (Český) Těšín, o. Karviná
C i k m a n t l
viz Zlaté Hory, o. Jeseník
C i m r o v i c e
viz Žimrovice, o. Opava
CÍP, z., o. Přerov
Č. 1480-1503 Cíp (Czip), předměstí Tovačova s nímž splynulo.
C i r i h o n i c z
C i r l a w,
C i r l e,
C i r l i c k o
viz Těrlicko, o. Karviná
C i r t o r i g e
CÍSAŘOV, o. Přerov
Zal. 1785; č. nejprve Císařův ostrov, od 1798 Císařov; n. 1785 Josefslust, 1786
Kaiserwerth, 1798-1945 Keiserswerth; l. 1863 Caesarovium, v 19. stol. i Neo
villa; 1793 n. i Josephsruhn.
Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Brodkem u P., 1983 jeho m.č., 1990 sam. obec.
M: 1787 (Citov)
CITOV, o. Přerov
Č. od 1606 Citov; n. 1656-1771 Czitow, 1846-1918 Zittow, 1939-1945 Zittenhof,
l. 1220, 1293 Cetow, 1282 Chetow, 1305 Chietow, Cyetow, 1691 Cytow, 1771-1863
Citowium.
M: 1700 (Kokory), 1784
C l a d n y c k
viz Kladníky, o. Přerov
C l a d o r u b y
viz Kladoruby, z., o. Olomouc
C l a d r u b,
C l a d r u p viz Kladeruby, o. Vsetín
C l a n t e n d o r f
viz Kujavy, o. Nový Jičín
C l a s t e r c z e,
C l a s t e r z e c z,
C l a u s t r e l l u m
C l e b e c z o w e
viz Klášterec, o. Šumperk
viz Chlebičov, o. Opava
C l e m e n t e n d o r f,
C l e m e n t i s v i l l a,
C l e m e n z d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín
C l i m c z o w i c z
viz Klimkovice, o. Nový Jičín
C l o k o c z e n d o r f,
C l o k o c z o w viz Klokočov, o. Nový Jičín
C l o p i n,
C l o p p a w,
C l o p y w a viz Klopina, o. Šumperk
C l ö s t r l,
C l ö s t e r l e
C o b e r i c,
C o b e r z i c z e
C o b e r n
viz Kobeřice, o. Opava
viz Koberno, o. Bruntál
C o b i l a,
C o b u l a viz Kobylá nad Vidnávkou, o. Jeseník
C
C
C
C
o
o
o
o
c
c
k
k
k
o
o
o
e r n,
ř,
r,
r y viz Kokory, o. Přerov
C o g e t i n
viz Kojetín, o. Nový Jičín a o. Přerov
C o g i s s o w
C o j e t i n
viz Kolšov, o. Šumperk
C o l a n s d o r f
C o l c z y f f y
C o l e y n
viz Kolnovice, o. Jeseník
viz Cholina, o. Olomouc
C o l n i s d o r f
C o m a r a u,
C o m a r o v i u m
viz Komárov, s. Opavy
C o m a r n,
C o m a r n i u m
viz Komárov, o. Olomouc
C o m a r o v i c z
C o m e r d z
viz Komárovice, o. Vsetín
viz Chomýž, o. Bruntál
C o m m e r a v,
C o m m o r a w viz Komárov, s. Opavy
C o m o r a u
C o n k a
viz Konská, o. Karviná
C o n r a d i
v i l l a
C o r o s d o r p h
viz Skorošice(?), o. Jeseník
C o r u s s i n d o r p h
C o s i e t i c z e
viz Velké Kunětice, o. Jeseník
viz Košetice, o. Opava
C o s s e,
C o s s o viz Kosov, o. Šumperk
C o s t e n
viz Sosnová, o. Bruntál
C o s u s s a n
viz Kožušany, o. Olomouc
C o v a l o v i c i u m
viz Kovalovice, o. Přerov
C o y s s o w viz Kolšov, o. Šumperk
C o z k o w,
C o z o w viz Kozov, o. Olomouc
C o z l o w
viz Kozlov, o. Olomouc
C o z l o w i c z
viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek a o. Přerov
C o z m i c z e,
C o z m ü z viz Kozmice, o. Opava
C o z u s s a n
C o z u s s o w
C r a a s
H u g o n i s
viz Hukovice, o. Jeseník
C r a f t s d o r f viz Chrastice, o. Šumperk
C r a h u l viz Krahují, z., o. Opava
C r a k o w c z e,
C r a k o w i c z viz Krakořice, o. Olomouc
C r a s
H e n z c o n i s
C r a s
H u g o n i s
C r a s
S y f f r i d i
C r a s d o r f
C r a s n a
a
a
a
a
a
a
v
v
w
w
w
w
a
a
a
a
a
e
viz Krásné Pole, o. Opava
viz Chrastice, o. Šumperk
viz Krasno, o. Vsetín
C r a t z d o r f
r
r
r
r
r
r
viz Malá Kraš, o. Jeseník
C r a s t i c z
C
C
C
C
C
C
C r a s n e p o l e
C r a s t n o
viz Velká Kraš, o. Jeseník
r,
r z,
r,
r n,
r n a,
r viz Kravaře, o. Opava
C r a w a r n e r
O p p a h o f
viz Dvořisko, o. Opava
C r a z
A d v o c a t i
C r a z
B e r n a r d i
viz Velká Kraš(?), o. Jeseník
C r a z
H u g o n i s
C r a z
M a g n u m
C r a z n a
C r e i t z
viz Křížov, o. Bruntál
CREMON, z., o. Opava
L. 1250 Cremon; ves zanikla nebo změnila jméno.
C r e z h i n
C r e n a w
viz Skřečoň, o. Karviná
viz Křelov, o. Olomouc
C r e n o w i c z
viz Křenovice, o. Přerov
C r e s h i m,
C r e z h i m viz Skřečoň, o. Karviná
C
C
C
C
C
r
r
r
r
r
e
e
e
e
e
u
u
u
u
u
c
c
t
t
z
z b
z e
z b
z,
d o
u r g,
n b u r g,
e r g viz Kružberk, o. Opava
r f
C r e u t z e n d o r f
viz Holasovice, o. Opava
C r e u t z b e r g,
C r e u t z b e r g a
viz Křížová, o. Bruntál
C r e u z e n d o r f
viz Holasovice, o. Opava a Křížová, o. Bruntál
C r e y t z b e r g
CRHOV, o. Šumperk
Č. od 1481 Crhov (Czrhow), lidově Cyrhov, 1771 Czerhow; n. 1675-1720 Czerhow,
1718-1918 Czerhof, 1939-1945 Zerhof; l. 1358 a 1360 Cirihonicz, 1359 Czirhow,
1690 Czerhoff, 1771 Czerhovium.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Štítů.
M: 1738 (Štíty)
C r i k z e m a n
viz Černovír, s. Olomouce
C r i n i u i r
C r i s a n s
viz Křižanov, o. Šumperk
C r i s d o r f
C r i s l e b
viz Krčmaň, o. Olomouc
viz Křišťanovice, o. Bruntál
viz Krchleby, o. Šumperk
C r i s t a n o w i c z
C r o n s d o r f
viz Krasov, o. Bruntál
C r o s
A d v o c a t i
C r o s
H u g o n i s
C r o s s
L a m e s e i t
C r o t e n d o r f
viz Chařová, o. Bruntál
C r ö n e s d o r f
viz Krenišov, o. Šumperk
C r s i z o w i c z
viz Bruntál, o. Olomouc
C r s y p o w
viz Skřípov, o. Opava
C r u m b e r g
viz Podlesí, o. Šumperk
C r u m p a c h
viz Krumpach, o. Šumperk
C r u m p i s c h
viz Chromeč, o. Šumperk
C r u m w a s s e r
C
C
C
C
r
r
r
r
u
u
u
u
t
t
t
t
h
h
i
w
e
w
n
a
n
a
w
l
w
l
a
d
viz Křivá Voda, o. Šumperk
a l d e,
d,
l d e,
e viz Travná, o. Jeseník
C r y m c z o w,
C r y m o i c z o w
viz Křemačov, o. Šumperk
C r y z o w,
C r y z y w viz Křížov, o. Bruntál
C r z i e t e s
viz Střítež u Mohelnice, z., o. Šumperk
C r ž e n o w i c z e
C s c z y t i n a
viz Štítina, o. Opava
C s c h e w i s c h a u
viz Čavisov, o. Opava
C u c m a n t e l
C u c h e n t a l
viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín
C u k m a n t l
C u l a
viz Staré Město, s. Karviné
C u m e i s
C u n a t i
v i l l a
C u n a u
viz Kunov, o. Bruntál
C u n c i n d o r f
viz Kunčice, o. Šumperk a Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy
C u n c z e n d o r f viz Kunčice, o. Šumperk, Velké Kunětice, o. Jeseník,
Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy, Kunčice pod Ondřejníkem a Kunčičky u Bašky,
o. Frýdek-Místek, Hořejší Kunčice, o. Opava a Kunzendorf, z., o. Olomouc
C u n č i c e,
C u n c z i c z viz Kunčice, o. Přerov a o. Šumperk, Kunčice n. O., s. Ostravy
a Hořejší Kunčice, o. Opava
C u n t z e n d o r f
C u n w a l d
viz Kunčice, o. Šumperk
viz Kunín, o. Nový Jičín
C u n z e n d o r p h,
C u n z i n d o r f viz Velké Kunětice, o. Jeseník
C u r i a,
C u r i a e
viz Dvorce, o. Bruntál
C u r s e l i c z
C u s u b e l
viz Chořelice, o. Olomouc
viz Kyselov, o. Olomouc
C u t h,
C u t y viz Kouty, o. Opava
C u z u s s o w
CVILÍN, z., o. Bruntál
Č. 1523-1524 Czwielyn, Czwylin, od 1871 Cvilín; n. 1377 Lobinstain, 1629
Lobenstein 1850-1945 Burgberg; l. 1238-1288 Lobenstein, 1271-1283 Lobinstein,
1282, 1288, 1381 Czewilin, Czevelin, 1297, 1360 Lobensteyn, 1430 Lobstein alias
Cevelin.
Hrad u Krnova zpustlý v 16. stol., dnes též název pro městskou čtvrť (Pod
Cvilínem) a železniční zastávku (Krnov-Cvilín).
CVRČOV, o. Přerov
Č. 1446 Cvrčov, pak zpustl, 1602 pouze mlýn svrčovský, 1771 Cvrčov, 1798-1850
Čvrčov, 1881 Svrčov, 1850-1973 Cvrčov; n. 1771-1918 Czwrteschow, 1846 Czwerczow,
1850 Zwrcžow, 1939-1945 Grillenhof; l. 1771 Czwrczowium.
1850 osada Lobodic, 1910 osada Tovačova, 1966 m.č. Lobodic.
M: 1709 (Tovačov), 1784 (Lobodice)
C y e c h a
viz Tichá, o. Nový Jičín
C y e t o w
C y r h o w
C y r t o r i g e
C y t o w
C z a b i s c h a u,
C z a b i s o v,
C z a b i s o v i u m
C z a b o w a
C z a c z k a w
viz Cakov, o. Olomouc
C z a h r a d e n
C z a c h a n
viz Záhrobí, s. Olomouce
viz Těchanov, o. Bruntál
C
C
C
C
C
z
z
z
z
z
a
a
a
a
a
c
c
k
k
k
h a v,
h o w,
a,
a w,
o v i u m
C z a k o w i t z
viz Žákovice, o. Přerov
CZARNOWICE, o. Frýdek-Místek
N. 1850 Cžarnowetz; p. 1850 Czarnowice.
Od 1850 s. Vendryně.
M: 1850 (Vendryně)
C z a u d i c z,
C z a u d i t z viz Sudice, o. Opava
C z a u t k e
C z a w i s o w
C z b a n o w
viz Sudkov, o. Šumperk
viz Džbánov, o. Šumperk
C z e b i s c h a u
C z e c z e t i c z
viz Těšetice,o. Olomouc
C z e d l i c z
C z e c h
viz Sedliště, o. Frýdek-Místek
viz Čechy, o. Přerov
C z e c h a n
C z e c h a n o w i c z,
C z e c h a n s d o r f,
C z e c h a n t i c e viz Nové a Staré Těchanovice, o. Opava
C z e c h a u
C z e c h e n d o r f
C z e c h i t z
viz Stránské, o. Bruntál
C z e c h i u m
viz Čechy, o. Přerov
C z e c h o w i c z,
C z e c h o w i t i u m .
C z e c h o w i t z viz Čechovice, o. Olomouc
C z e c h s d o r f
viz Těšíkov, o. Olomouc
C z e i s k e,
C z e i s k o v i u m,
C z e i s k y viz Tísek, o. Nový Jičín
C z e k i n,
C z e k i n a
viz Čekyně, o. Přerov
viz Čeladná, o. Frýdek-Místek
C z e l a d n a
C z e l e c h o w i t z
viz Čelechovice, o. Přerov
C z e n v i r
C z e p a n k o v i t i u m,
C z e p a n k o w i c z e,
C z e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava
C z e p t a u,
C z e p t a v i a,
C z e p t e n viz Sobotín, o. Šumperk
C z e r h o f,
C z e r h o v i u m,
C z e r h o w viz Crhov, o. Šumperk
C z e r l i c z k o
viz Čirmina, z., o. Karviná
C z e r m i n
C z e r n o t i n i u m,
C z e r n o t y n viz Černotín, o. Přerov
C z e r n o v i r,
C z e r n o w i e r,
C z e r n o w ü r viz Černovír, s. Olomouce
C z e r t o r e i
C z e s c h d o r f
C z e s s i c z
viz Těšice, o. Přerov
C z e v e l i n,
C z e w i l i n viz Cvilín, o. Bruntál
C z i e r l i c z k o,
C z i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná
C z i e r n o w i r
C z i e r u w k y
viz Žerůvky, o. Olomouc
C z i e s c h i k o w
C z i e s s k o w i c z
C z i m r z e
C z i r l e
viz Těškovice, o. Opava
viz Simře, o. Přerov
C z i r m e n a
C z i r n e
viz Těšíkov, z., o. Vsetín
viz Čermná, o. Opava
viz Červenka, o. Olomouc
C z i r t h o r e i,
C z i r t h o r i i viz Čertoryje, o. Olomouc
C z i s t e
Z l e m e
C z l e c h o w i t z
C z l u n e k
C
C
C
C
C
z
z
z
z
z
o
o
o
o
o
b
b
b
b
w
a
a
a
a
a
viz Šumvald, o. Olomouc
viz Želechovice, o. Olomouc
viz Člunek, o. Přerov
c z,
t s ch,
t z,
z,
c z viz Sobáčov, o. Olomouc
C z o g m a n t l
C z o h r a d e n,
C z o h r a t e n,
C z o h r o t e n viz Záhrobí, s. Olomouce
C z o c h t n d o r f
C z o k e m a n t l,
C z o k m a n t i l viz Zlaté Hory, o. Jeseník
C z o r a d e n,
C z o r a t,
C z o r e t e n viz Záhrobí, s. Olomouce
C z o s n a,
C z o s s e n,
C z o s s n a viz Sosnová, o. Bruntál
C z p i c z k y
viz Špičky, o. Přerov
C z r i k z e m a n
C z r i s a n o w
C z r i s l e b
C z r n e
viz Čermná, o. Olomouc
C z r t o r e g i,
C z r t o r i g viz Čertoryje, o. Olomouc
C z r t o w a
L h o t k a
viz Mariánské Hory, s. Ostravy
C z r z e b o w i t z
viz Třebovice, s. Ostravy
C z u c z m a n t e l
C z u d i c z,
C z u d i t z viz Sudice, o. Opava
C z u g m a n t e l,
C z u c h m a n t i l
C z u c h t i n d o r f
C z u k e n m a n t e l,
C z u k m a n t e l,
C z u k m a n t l viz Zlaté Hory, o. Jeseník
C z w i e l y n,
C z w y l i n viz Cvilín, o. Bruntál
C z w o y a n o w
viz Svojanov, o. Olomouc
C z w e r c z o w,
C z w r c z i o w i u m,
C z w r t s c h o w viz Cvrčov, s. Tovačova a Svrčov u Tršic, oboje o. Přerov
C z y k m a n t l
C z y r m
C z y t y n
C ž a k h o f,
C ž a k o w viz Cakov, o. Olomouc
C ž e š d o r f
C ž r t o v a L h o t a,
C ž r t o w a L h o t k a viz Mariánské Hory, s. Ostravy
Č a b i s o v,
Č a b i s o v o
ČABOVÁ, o. Bruntál
Č. od 1480 Čabová, (Cziabowa), 1720-1798 též Prokořice, Prokovice; n. 1599-1772
Prockersdorf, 1678-1945 Brockersdorf; l. 1397 Czabowa, 1771 Prockersdorfium.
1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 m.č Moravského Berouna.
M: 1651 (Moravský Beroun)
Č a b y s o v
viz Čavisov, o. Bruntál
ČAKOVÁ, o. Bruntál
Č. od 1494 Čaková, 1850 Darkovice(!); n. 1531-1847 Fridersdorf, 1619-1945
Friedersdorf; l. 1365 Friderici villa, 1771 Fridersdorfium.
1850 s. o. a o. Krnov, od 1949 Bruntál.
1850 sam. obec, 1980 m.č. Zátoru, 1991 sam. obec.
M: 1668 (Zátor)
Č a n o v i c e
viz Mštěnovice, o. Vsetín
ČAVISOV, o. Opava
Č. 1431 Tyebissow, 1443-1700 Čebišov, 1771 -1924 Cabisov, Čabyšov (dodnes
lidově), 1847 Čabisovo, 1870-1881 Těbisov, od 1924 Čavisov; n. 1377
Cschewischau, Tschewisaw, 1720-1738 Czebischau, 1736 Zawitschau, 1771 Tsabisau,
1798-1945 Czabischau, 1847 Tschabisau; l. 1672 Cžawisow, 1771 Czabisovium.
1850
1868
1850
1960
1975
s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec, 1960 Opava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice,
Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava.
Čavisov s. Dolní Lhoty, 1868 oddělen i s osadou Hýlovem jako sam. obec,
sloučen s Dolní Lhotou s názvem Lhota-Čavisov, 1969 se znovu osamostatnil,
spol. MNV s Velkou Polomí, 1982 její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1645 (Velká Polom)
ČECHOV, o. Bruntál
Č. 1574 Čechov (Czechow).
Zanikl v 15. stol. u Těchanova, v trati Čechov.
ČECHOVICE, o. Olomouc
Č. od 1480 Čechovice; n. 1676-1918 Czechowitz, Cžechowitz, 1798 a 1939-1945
Tschechowitz; l. 1397-1691 Czechowicz, Czechowicze, 1771 Czechowitium.
1976 m.č. Velkého Týnce.
M: 1662 (Velký Týnec)
ČECHY, o. Přerov
Č. od 1490 Čechy, 1574-1604 též Čechy nad řekou Hostejnskou; n. 1676-1918 Cžech,
Cžechy, Czech, 1939-1945 Tschech; l. 1358 Cech, 1374 Czech, 1771 Czechium.
Od 1850 s. o. Bystřice p. H.; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868
Holešov, 1895 Přerov.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Domaželic, 1990 sam. obec.
M: 1657 (Dřevohostice), 1783 (Domaželice)
ČEKYNĚ, o. Přerov
Č. od 1406 Čekyně, 1408 Čekyna, 1771-1924 též Čekyň, 1740 Zecin, Zekin, lidově
Čekeň; n. 1675-1918 Czekin, Cžekin, 1939-1945 Tsekin, Tschekin; l. 1318 Czekina,
1368 Sczekym, 1373-1390 Czekin, 1376-1447 Czekynie, 1771-1863 Čekynium.
Přerov.
1980 m.č. Přerova.
M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory), 1809 (Předmostí)
ČELADNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1581 Čeladná; n. 1676-1918 Czeladna, 1692 Zeladna, 1771 a 1939-1945
Tscheladna.
1850 s. o. Frenštát p. R.; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949
Frenštát, 1956 Frýdek-Místek.
M: 1685 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771
ČELECHOVICE, o. Přerov
Č. od 1508 Čelechovice; n. 1673-1918 Czelechowitz, Cželechowitz, 1939-1945
Tschelechowitz; 1. 1234 Celehhouih, 1691 Czelechovicz, 1771-1863 Čelechovicium.
1850 s. o. a o. Olomouc, 1960 Přerov.
M: 1700 (Kokory)
Č e r l i č k o
ČERMINA, z., o. Karviná
Č. 1447 Čirmina, (Czyrmina), 1569-1599 Čermina, pak zpustla; 1894 Czerwina, od
1924 Červín, lidově v 19. a 20. stol. Červínek; n. 1447 Czermina, 1798 Cžerwin,
1894-1945 Czerwin; p. od 1894 Czerwina.
Ves zanikla u Dolní Lutyně v místech, kde je od 18. stol. dvůr a mlýn "Na
Čermině" zvaný též Červín, Červínek.
ČERMNÁ, o. Olomouc
Zal. 1324 na místě zaniklé vsi Fridrichswalde; č. 1406 Čermú jinak
Dietrichsdorf, 1406-1517 Črné (Czrné), 1545-1850 Černá, 1594 Černé, 1847 Černý,
1850, 1872 a 1893 Čermá, 1881-1893 i Čermné, 1905-1921 Čermá, Čermné, od 1921
Čermná; n. 1659-1798 Dietersdorf, 1720-1910 Dittersdorf, 1910 -1945 Gross
Dittersdorf; l. 1324 Dytreichs dorf, 1364 Dytrichsdorf, 1771 Dittersdorfium.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá,
1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc.
1850 sam. obec, zrušena 1950.
M: 1712 (Jestřabí), 1781
ČERMNÁ VE SLEZSKU, o. Opava
Č. 1571 z Tcžirmne, od 1590 stále Čermná, ale 1611 Čirná, 1771 Černá, 1992
Čermná ve Slezsku; n. 1377 Czirmena, 1435 Tzirmnaw, 1600 Czyrn, 1608-1945
Tschirm, 1635 Schirn, 1736 Tschirmb; l. 1771 Tschirmium.
1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960
Opava.
1850 sam. obec, 1975 m.č. Vítkova, 1992 sam. obec, název upraven.
M: 1635 (Vítkov), 1784
Č e r m n é
Č e r n á
viz Čermná a Červenka, o. Olomouc
L h o t a
viz Červená Lhota, o. Olomouc
ČERNÁ VES, z., o. Vsetín
Zanikla mezi Policemi a Brankami, zbylo po ní jen pomístní jméno Černá a Černá
Bařina.(?)
Č e r n á
viz Čermná, o. Olomouc a o. Opava a Červenka, o. Olomouc
ČERNÁ VODA, o. Jeseník
Č. od 1850 Černá Voda; n. od konce 16. stol. Schwarzwasser, 1732 Schwartzwasser;
l. 1310-1420 a v 17. stol. Nigra Aqua. Ves zpustla v 15. stol. obnovena kolem
1580.
1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník,
M: 1637 (Stará Červená Voda), 1785
Č e r n é
ČERNOTÍN, o. Přerov
Č. 1467-1569 Črnotín, od 1612 Černotín; n. 1672-1798 Cžernotín, 1772-1798 a
1939-1945 Tschernotin, 1798 též Tschentl, 1846-1883 Czernotin, 1892-1918
Černotin; l. 1406 Czernotyn, 1672 Cžernotin, 1771-1846 Czernotinium.
1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov.
1975 spol. MNV s Hluzovem, který 1983 jeho m.č.
M: 1639 (Hranice na Moravě), 1794
ČERNOVÍR, s. Olomouce
Č. 1410 Črnvír, 1447 Črnovír, 1517-1885 Černý Vír, 1669 Černej Vír, od 1658
Černovír, 1850 Černovýr; n. 1604-1850 Cžiernowir, 1716 Zcernowur, 1771 a 19391945 Tschernowier, 1846 Tzernowier, l. (1249) Criniuir (14. stol.), 1285
Czenvir, Chernouir,1582 Cziernowir, 1742-1771 Czernowirium.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Olomouc – Klášterní Hradisko)
Č e r n ý
Č e r n ý
V í r
ČERTORYJE, o. Olomouc
Č. 1437-1517 Črtoreje, 1497 Črtoryj,1464 Czrtoraj, 1497-1846 Čertoreje, 15171587 Čertoraje, v 16. stol. i Čertoryl, Čertoleje, Čartoryje, od 1507 Čertoryje;
n. 1678-1872 Czertorei,l771-1798, 1939-1945 Tschertorei, 1890-1918 Čertorei;
l. 1234 Cyrtorige, Certorige, 1256 Cirtorige, 1355 Czrtorigye, 1373 Czrthorey,
1376 Czrtorige, 1384 Czirthorei, Czirtorii, 1469 Czrtorig, 1771 Czertorei.
1850 sam. obec, 1960 s. Charvát, 1976 m.č. Dubu n. Moravou, 1990 m.č. Charvát.
M: 1653 (Charváty)
Č e r t o v a
L h o t k a
ČERVENÁ HLINKA, z., o. Bruntál
Č. 1539-1594 pustá ves Červená Hlinka; n. 1593 Rottslinkau.
Ves zanikla v 15. stol. v katastru Hlinky jižně od Pitárného v trati Rostinkau,
zvané i Rosinkaberg anebo Roth Glenkauer Fläche. Viz i heslo Hlinka!
ČERVENÁ LHOTA, o. Olomouc
Č. 1490-1590 Lhota, od 1596 Červená Lhota, 1599 Černá Lhota; n. 1610 von den
Rotten Elhütten, 1771-1918 Roth Oelhütten, 1676-1945 Rotölhutten; l. 1407
Czerwena Lhota, 1672-1772 Rubra Lhota.
1850 s. Hrabí, 1919 sam. obec, 1960 m.č. Řimic, 1976 m.č. Bílé Lhoty.
M: 1650 (Moravičany), 1786 (Bílá Lhota)
Č e r v e n á
V o d a
viz Dolní, Nová a Stará Červená Voda, o. Jeseník
ČERVENKA, o. Olomouc
Č. 1555 „z Černýho“, od 1590 do 1847 i lidově Černý, 1616-1720 Černá, i 1900,
lidově Černová,1834-1850 Červinka, od 1872 Červenka, 1881 též Čermné; n. 15421945 Schwarzbach, 1677-1847 Schwartzbach; l. 1287 Swarczpach, 1371 Czirne, 1680
Schwarzbach, 1771 Schwartzbachium. - 1787 založena kolonie Neu Schwarzbach čili
Malá nebo Nová Červenka, která splynula záhy s Červenkou.
1957 k ní připojena část Benkova, 1960 Tři Dvory, 1979 m.č. Litovle, 1990 sam.
obec.
M: 1657 (Litovel)
ČERVENÝ DŮL, o. Jeseník
Č. 1871-1893 Červený Grunt, od 1924 Červený Důl; n. 1600 Rot Grund (samota),
ves založena 1778 pod jménem Tothgrund, 1805 der Rothe Grund, 1836-1945 Rothen
grund.
1850 osada Nových Vilémovic, 1952 m.č. Uhelné, 1985 m.č. Javorníku, 1990 s.
Uhelné.
M: 1678 (Vlčice)
ČERVENÝ DVŮR, o. Bruntál
Č. od 1924 Červený Dvůr; n. 1798 Rottebau, 1900-1945 Rote Bau.
Od 1850 osada Úvalna, 1966 připojen ke Krnovu.
M: 1798 (Úvalno)
Č e r v e n ý
G r u n t
viz Červený Důl, s. Uhelné, o. Jeseník
Č e r v í n,
Č e r v í n e k
viz Čermina, o. Karviná
Č e r v i n k a
Č e s k á
R u d a
viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk
ČESKÁ VES, o. Bruntál
Č. 1562 Malá Víska, 1582-1586 a 1850 Nová Víska, 1869-1970 Nová Ves, od 1971
Česká Ves; n. 1578 Wüst Neudörflein, 1586 Neydorffl, 1608-1667 Newderffl nebo
New dörffel, 1675-1945 Neudörfl, 1736 Neudorfl; l. 1771 Neo Dörffla. - Ves
zpustla patrně v 15. stol., obnovena kolem r. 1560.
1850 sam. obec, 1954 spol. MNV s Městem Albrechtice, 1957 jejich s.
M: 1687
ČESKÁ VES, o. Nový Jičín
Č. od 1917 Česká Ves; n. 1548-1894 Böhmisches Dorf, 1555 im öden Dorfe genannt
Behmstorff, 1917-1945 Böhmischdorf.
Ves zpustla snad v 15. stol., znovu vysazena v 2. pol. 16. stol. jako s. Oder.
M: 1611 (Odry)
ČESKÁ VES, o. Jeseník
Č. od 1850 Česká Ves; n. 1420 a 1583 Behemischdorf, 1551-1945 Böhmischdorf,
1651 Böhmischendorf, 1894 Böhmisches Dorf.
1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 o. Šumperk, 1996 Jeseník.
1976 m.č. Jeseníku, 1990 sam. obec.
M: 1668 (Jeseník), 1901
Č e s k ý
B o h d í k o v
Č e s k ý
L e s k o v e c
ČESKÝ POVEL, s. Olomouce
Č. 1497 Moravský Povel, 1547-1548 Moravská Povel, v 16. a 17. stol. Povel, Český
Povel, od 1849 Povel; n. 1420 Pofel, 1523 von pehemischen Powel, 1650 Behmisch
Poffel, 1671-1787 Böhmischer Povel (Povl, Powel), 1847-1917 Povel, 1849 Povl,
1917-1945 Hötzendorf bei Olmütz; l. 1250 Pauwel, 1286 Pofla, Powel, 1301 Poffla,
1500 Boemicalis Powla, Povelka, 1508 in Boemicali Powel.
1850 s. o. a o. Olomouc, od 1919 s. města Olomouce. Původně stál jinde,
přemístěn při stavbě hradeb v 18. stol.
M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1787 (Olomouc – Nové Sady)
ČESKÝ PUNCOV, o. Frýdek-Místek
Č. od 1523 Puncov, 1920 Český Puncov; n. 1619 Puntzen, 1720 Puntzaw, 1736-1828
Puntzau, 1808-1945 Punzaw, Punzau; l. 1223 Punzo, 1228 Puncou, 1440 a 1688
Punczow, 1675 Punczuw, p. od 1850 Puncow.
1850 s. o. a o. Těšín, 1920 Český Těšín, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec pod jménem Puncov, rozdělená 1920 na Polský a Český Puncov;
Český Puncov byl do 1945 osadou Konské, pak byl i s ní připojen ke Třinci.
M: Polsko, Třinec, v matrikách samostatně neuváděn
ČESKÝ TĚŠÍN, o. Karviná
Vznikl rozdělením Těšína r. 1920 na polskou a československou část. Názvy
pro celý Těšín: č. vždy Těšín od 15. stol.; n. od 15. stol. Teschen; l. 1155
Tescin, 1223-1259 Tessin, Tesschin atd., 1385 Thessen; p. vždy Cieszyn.
1850 s. o. a o. Těšín, 1920 Český Těšín, 1960 Karviná.
M: Polsko, 1920 (samostatná fara vznikla 1921)
Č e v i s o v,
Č e v i š o v viz Čavisov, o. Opava
Č í p
viz Cíp, o. Přerov
Č i r m i n a
viz Čermina, o. Karviná
Č i r n á
Č i s t á
V o d a
Č i s t é
S l é m ě
Č i t i š
viz Střítež, z. u Slavkova, o. Olomouc
viz Potůčník, o. Šumperk
ČLUNEK, z., o. Přerov
L. 1378-1437 Czlunek.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Troubkami a Brodkem v polní trati Člunky.
Č o r č o v
Č t y ř i
Č t y ř i
Č u l e
viz Svrčov, o. Přerov
D v o r y,
L á n y viz Zavadilka, o. Šumperk
Č u r č o v
D a h l,
D a h l e
viz Cvrčov u Tovačova a Svrčov u Tršic, oboje o. Přerov
viz Dalov, o. Olomouc
D a c h i t z
DALOV, o. Olomouc
Č. od 1480 Dalov, 1718-1850 též Dílov, 1771 Dolo; n. 1599-1799 Dahle, 1636
Dalaw, 1692 Taale, 1720 Dahl, 1771 Dohl, 1787-1798 Dole, 1798-1945 Dohle; l.
1397 Dolow, od 1409 Dalow, 1771 Dohla.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1979 m.č. Šternberka.
M: 1662 (Domašov nad Bystřicí), 1689 (Horní Loděnice)
D a m a d r a u,
D a m a d a r o v i c e,
D a m a d ř o v i c e viz Domoradovice, o. Opava
DAMAŠEK, o. Bruntál
Č. (1581 Novorewersdorfský dvůr), 1601-1656 a znovu od 1921 Damašek, 1601 též
Nový Rebersdorf, 1607 Nový Reiberssdorf, 1639-1654 Nový Reibersdorf, 1850
Domacko; n. 1545 (dvův Thomashof), 1581-1945 Damasko, 1630 Neu Reibersdorf,
1657-1846 Neu Rowesdorf, Neuröwersdorf, 1718-1771 Damaschko, 1850 Damaško,
lidově Tomaschke, Tamaschke; l. 1320 Domescovicze(?), 1771 Damasco.
1850 osadou, později s. Třemešné.
Ves zpustla v 15. stol., v 16. stol. obnoven dvůr, pak postupně i ves.
M: 1614 (Liptaň), 1787 (Třemešná)
D a m b r o v á
viz Doubrava, o. Karviná
D a m n i g s d o r f
viz Tomíkovice, o. Jeseník
D a m o d r a u,
D a m r a w i c z
viz Domoradovice, o. Opava
D a n č o v i c e
viz Daňkovice, o. Přerov
DANOVICE, z., o. Šumperk
Č. 1575 Danovice, které tehdy stavěny, avšak záhy zanikly nebo změnily jméno,
nutno je hledat v okolí Branné.
DAŇKOVICE, z., o. Přerov
Č. 1495 Daňkovice, 1502 Dančovice, 1513 Dunkovice; l. 1446 Danczowicze.
Ves zanikla v 15. stol. u Kojetína.
D a r c e n d o r f,
D a r c o w i z,
D a r c h o w i t z viz Darkovice, o. Opava
D a r k a u
viz Darkov, s. Karviné
D a r k e n,
D a r k e n d o r f
viz Darkovice, o. Opava
DARKOV, s. Karviné
Č. od 1521 Darkov, 1971 Lázně Darkov; n. 1549-1556 Bartel dorf, Bartelsdorf,
1550 Partelsdorf, 1556
Bertoldsdorf, 1749 Darckau, 1720-1945 Darkau, v 18. a 19. stol. někdy i Tarkau;
l. 1305 Bertholdi villa, 1447 a 1669 Darkow, 1700 Darkoff; p. od 1850 Darków.
1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945
Fryštát, 1949 Karviná.
1850 sam. obec, 1949 s. Karviné jako Karviná 3 - Darkov, 1971 Karviná 3 - Lázně
Darkov.
M: 1652 (Fryštát)
DARKOVICE, o. Opava
Č. 1518-1771 Velké Darkovice, od 1921 Dar kovice; n. 1413 Darken, 1720
Doretowicz, Darkowitz, 1736-1945 Gross Darkowitz, 1871 a 1905 Groszdarkowitz; l.
1250 Darkendorf, 1265 Darcendorf, 1270 Darcowiz, 1320 Darkowicz (tehdy na čas
pusté), 1349 Tarken, 1390 Darchowitz, 1771 Magno Darkowitium.
1850 sam. obec, 1979 m.č. Hlučína, 1990 sam. obec.
M: 1660 (Hlučín)
viz Čaková, o. Bruntál a Darkovičky, o. Opava
D a r k o v i c e
DARKOVIČKY, o. Opava
Č. 1548-1672 Malé Darkovice, 1567 Malý Darkov, 1772 Darkovice, 1830-1881 Malé
Darkovičky, od 1837 Darkovičky; n. 1377 Dorken, 1720-1945 Klein Darkowitz; l.
1771 Darkowitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Hlučína.
M: 1660 (Hlučín)
D a r k ó w
DASKABÁT, o. Olomouc
Č. od 1568 Daskabát, ale 1568 též nová ves slove Otěhřib, 1581 Nová Ves jinak
Daskabát, 1583 ze vsi Neydorfu jinak Daskabátu, 1716-1718 Daškabát, 1885
Daskabáty; n. 1605-1945 Daskabat. - Ves vznikla na místě zaniklé vsi Otěhřiby
(viz příslušné heslo) a byla zpočátku větším dílem osazena Němci.
1850 s. o. Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice,
1949 Olomouc.
1850 sam. obec, 1974 s. Velkého Újezda, 1990 sam. obec.
M: 1666 (Tršice)
D a t y n i e
D ó l n e, G ó r n e
Prostřední Datyně
D a u b,
D a u b e
a
Ś r e d n i e
viz Dub, o. Nový Jičín
D a u b r a w i t z
D a u m n i t z
D a b r o w a
viz Doubravice, o. Šumperk
viz Dubnice, o. Bruntál
D e b e c z,
D e b i c z viz Dívčí Hrad, o. Bruntál
D e d z m o r o w i t z viz Dětmarovice, o. Karviná
D e m a d e r o v i c e
D e r e n
viz Děrné, o. Nový Jičín
viz Dolní, Horní a
D e r f l e
viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc a Véska u Oder, o. Nový Jičín
D e r f l í k
viz Veselíčko, o. Olomouc
D e r n a,
D e r n e viz Děrné, o. Nový Jičín
D e s a l
D
D
D
D
D
D
D
e
e
e
e
e
e
e
s
s
s
s
s
s
s
c
c
c
c
c
c
c
z
z
h
h
h
h
h
viz Tážaly, z., o. Olomouc
n
n
e
c
c
n
n
a,
e,
n,
z n a,
z n e,
a,
a u viz Deštné, o. Opava
D e s s c h e n
viz Těšín (Český Těšín), o. Karviná
D e s s n a,
D e s s n e,
D e s s n y viz Deštné, o. Opava
D e š o v
viz Ješov, o. Olomouc
DEŠTNÉ, o. Opava
Č. 1413 a 1588 z Dessney, 1438-1447 Desczne, 1517 Deštná, od 1542 Deštné, ale
1593 Dessny, 1603 Dessne, 1798-1847 Dešná; n. 1427 Deschnau, 1615-1846 Deschna,
v 17. a 18. stol. běžně Deschen, Teschen, 1718-1772 Döschna, 1771-1945
Dorfteschen; l. 1320 Deschna, 1380 Deschczne, 1383-1403 Desczne, 1389 Tesschin,
Deschen, 1390 Deschczna, 1406-1447 Dessna, Dessczna,1408 Destne, 1771
Teschendorfium. Na rozhraní 16. a 17. stol. se dělilo na Horní a Dolní Deštné.
Od 1850 vždy s. o. a o. Opava.
1850 sam. obec; 1974 spol. MNV s Jakartovicemi, 1979 jejich m.č.
D e u t s c h
o.Bruntál
B ö l t e n
D e u t s c h
H a u s e
D e u t s c h
J a s s n i k
viz Jeseník nad Odrou, o. N.Jičín
D e u t s c h
K r a w a r n
viz Kravaře, o. Opava
D e u t s c h
D e u t s c h
L e i t h e n,
L e u t h e n viz Dolní Lutyně, o. Karviná
D
D
D
D
L
L
L
L
e
e
e
e
u
u
u
u
t
t
t
t
s
s
s
s
c
c
c
c
h
h
h
h
i
i
i
i
e
e
e
e
b
b
b
b
viz Bělotín, o. Přerov Deutsch Eisenberg viz Ruda,
viz Huzová, o. Bruntál
a,
a u,
a w,
e viz Horní (Moravská) Libina, o. Šumperk
D e u t s c h
D e u t s c h
L o d e n i t z,
L o d n i t z viz Horní Loděnice, o. Olomouc
D e u t s c h
M a r k e r s d o r f
D e u t s c h
M ä r z d o r f
D e u t s c h
N e s s e l s d o r f
D e u t s c h
D e u t s c h
D e u t s c h
P a u l o w i t z,
P a u l w i t z,
P a w l o w i t z viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál
D e u t s c h
P o f e l
viz Německý Povel., z., o. Olomouc
D e u t s c h
P o i d l
viz Podolí, o. Šumperk
D e u t s c h
P o s l u ch a u
D e u t s c h
Z e c h i t z
D e u t s c h e
o. N.Jičín
viz Posluchov, o. Olomouc
P a u l e r e i
D e u t s c h e n
D e u t s c h e n
C e c h i t z,
C ž e c h i t z
D e u t s c h e n
H a u s e
D e u t s c h l o s e n
viz Kopřivnice,
viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál
D e u z i z,
D e w i z viz Dívčí Hrad, o. Bruntál
D e w c z
P o f f e l
viz Německý Povel, z., o. Olomouc
D ě d i č n á ( D ě d i č n é ) S e d l n i c e
D ě d i n a,
D ě d i n k a
viz Nový Svět, s. Olomouce
DĚDINKA, s. Troubelic, o. Olomouc
Č. 1492-1587 Moravský Újezdec, 1525-1552 Přední Oujezdeček, 1564-1588 Přední
Oujezdečky, 1720 Přední Augest, 1771 Aujezdce, 1798 Přední Aujezd, 1846 Dědinky,
Derfle, 1516 a od 1872 Dědinka; n. 1673 Dörfel oberhalb der Medl, 1673-1945
Dörffel, 1724-1846 též Dörffle; l. 1131 Medli Ujezdec, 1371 Ugyezd Parvum, v 18.
stol. Dörfel, Dörfla.
1850 s. Zadního Újezda, 1878 sam. obec, 1960 s. Troubelic.
M: 1650 (Medlov)
DĚDINKA, s. M. Huzové, o. Olomouc
Č. od 1516 Dědinka; l. 1409 Dyedynka.
Od 1850 stále s. Moravské Huzové.
M: 1648 (Hnojice)
DĚDINKA, s. Olomouce
Zal. ve 13. stol.; č. 1435-1498 Dědinka. Původně samostatná obec, splynula s
Olomoucí. Totožná s Novým Světem, 1742 zbořeným a přeneseným na nové místo.
D ě d i n k y
viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc
DĚHYLOV, o. Opava
Č. od 1434 Děhylov, 1885-1894 i Dělhov, 1771-1850 Dielhowo; n. 1716-1896
Diehilau, 1792 Thielhau, 1850 Dzieschau, 1850-1945 Dielhau; l. 1724 Dihelow.
1850 s. o. Klimkovice, 1949 Hlučín; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava,
1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1960 Opava.
1979 m.č. Hlučína, 1990 sam. obec.
M: 1647 (Hlučín), 1780 (Stará Plesná)
DĚRNÉ, o. Nový Jičín
Č. 1475 Derné, 1517 a 1791 Derná, 1518-1872 Drnné, 1771 Dírná, od 1847 Děrné,
lidově Dzerne; n. 1563 Dörne, 1567-1945 Tyrn, 1574 Deren, 1627 Dirn, 1647 Dürrn,
1720-1792 Tyrnau, 1691 Diern, 1798 Türn, 1894 Tyrm; l. 1293 Dirnauia, Thyerna,
Tyerna, 1389 Tiernavia, 1391 Tyrna, 1398 Trnavia, 1672 Derna, 1771 Dierna.
1850 s. o. a o. Bílovec, 1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1976 s. Fulneku.
M: 1619 (Fulnek)
D ě š o v
D ě t i n o v
viz Guntramovice, s. Krnova, o. Bruntál
DĚTMAROVICE, o. Karviná
Č. 1447-1450 Dieczmarowice, od 1447 Dětmarovice, 1630 Diczmorovice; n. 1392
Dytmersdorf, Dytmarsdorf, 1423-1425 Dittmarsdorf, Dittmanzdorf, 1430
Dietmarsdorf, 1721-1732 Dittmersdorf, Dieczmorowitz, 1798-1945 Dittmansdorf; p.
od 1869 Dzietmarowice, 1916 Dziećmarowice; l. 1305 Diethmeri villa, 1419
Dytmarsstorf, 1676 Dedzmorowicz, 1688 Dittmersdorf.
1850 s. o. Fryštát, 1855 Bohumín, 1882 Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek,
1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná.
DĚTMAROVICE, z., o. Jeseník
L. 1284-1420 Dithmari villa.
Zanikly v okolí Jeseníku resp. Supíkovic.
DĚTŘICHOV. o. Olomouc
Č. 1517 a znovu od 1872 Dětřichov, 1591-1612 "Jetřichov blíže Uničova ležící",
1623-1846 Jetřichov, v 19. a 20. stol. i Dětřichov u Uničova, lidově Jestřechov,
Jestřechovice; n. 1594-1938 Dittersdorf, Diettersdorf, 1692 Tritterstorf, 1939 1945 Dittersdorf bei Mährisch Neustadt; l. 1399 Dyetrichsdorf, 1508
Ditrichsdorf, 1771 Dittersdorfium.
1850 sam. obec, 1960 s. Renot, 1976 m.č. Uničova.
M: 1607 (Uničov), 1785 (Renoty)
DĚTŘICHOV. o. Jeseník
Č. od 1850 Dětřichov; n. 1694 samota Hof, 1736 Hofhau, 1786-1894 Dittershof,
1793-1945 Dittersdorf.
1850 osada Bukovic, 1950 m.č. Jeseníku.
M: Jeseník, v matrikách ve starší době samostatně neuváděn
DĚTŘICHOV NAD BYSTŘICÍ, o. Bruntál
Č. 1577-1615 Dietersdorf, Dytersdorf, Dytrstorf, 1595 a 1846 Jetřichovice,
1798-1850 Jetřichov, Jetřichovice, od 1872 Dětřichov, od 1936 Dětřichov nad
Bystřicí; n. 1325-1718 Dietersdorf, 1599 -1936 Dittersdorf, 1846 Dietrichsdorf,
1936-1945 Dittersdorf an der Feistritz; l. 1320 Dietrichovalhota, 1771
Dittersdorffium.
1850 s. o. Rýmařov, 1868 Šternberk, 1938 Město Libavá, 1945 Šternberk, 1949
Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1868 Šternberk, 1938 Moravský Beroun,
1945 Šternberk, 1949 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1980 připojen jako m.č. ke Krahulčí.
M: 1651 (Moravský Beroun), 1786
DĚTŘICHOVICE, o. Bruntál
Č. od 1850 Dětřichovice ; n. 1377 Dietrichsdorf, 1405 Dytreichsdorf, 1522
(pustý) Dytersdorf, 1552 již znovu vysazený, 1559-1938 Dittersdorf, 1939-1945
Dittersdorf am Kirchberg; l. 1672 a 1771 Dittersdorfium.
1850 sam. obec, 1964 s. Světlé Hory.
M: 1686
D ě t ř i c h o v i c e
D ě v i c e
viz Dívčí Hrad, o. Bruntál
D g e g o l h a u
D h o m
S t a d t
viz Děhylov, o. Opava
viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc
D i a b o l i v i l l a
D i b a w
viz Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava
viz Jívová, o. Olomouc
D i c z i n
D i e c z m a r o w i c e,
D i e c z m o r o w i t z viz Dětmarovice, o. Karviná
D i e d i n a
R o s w a l d
viz Slezské Rudoltice-Ves, o. Bruntál
D i e h i l a u,
D i e l h a u viz Děhylov, o. Opava
D i e r n,
D i r n a viz Děrné, o. Nový Jičín
D i e s s o w
D i e t e r s d o r f viz Čermná, z., o. Olomouc, Dětřichov nad Bystřicí a
Dětřichovice, o. Bruntál, Dětřichov u Uničova, o. Olomouc, Dětřichov, o.
Jeseník, Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava
D i e t m a r s d o r f
viz Dětmarovice, o. Karviná
D i e t r e y c h o w i c z e
viz Větřkovice, o. Opava
D i e t r i c h o v a l h o t a
viz Dětřichov nad Bystřicí, o. Bruntál
D i e t r i c h s d o r f
viz Čermná, o. Olomouc a Větřkovice, o. Nový Jičín
D i e t r i c h s t e i n
viz Ditrichštejn, o. Jeseník
D i e w c z i e,
D i e w i c z viz Dívčí Hrad, o. Bruntál
D i e l e i n
viz Tylov, o. Bruntál
DINOTICE, o. Vsetín
Č. od 1666 Dinotice; n. 1850-1945 Dinotitz.
Od 1850 osada, resp. s. Halenkova.
M: 1644 (Vsetín), 1789 (Halenkov)
D i r i n p a ch
viz Drumpach, z., o. Olomouc
D í r n á,
D i r n a v i a
D i r n h o l z
viz Drnholec, o. Nový Jičín
D i r n p o c h
D i r n s e i f e n
viz Suchá Rudná, o. Bruntál
D i r s c o w i c,
D i r s c h k o w i t z
D i r s t e n h o f
D i t h m a r i
Šumperk
viz Držkovice, o. Opava
viz Pusté Držkovice, o. Bruntál
v i l l a
viz Dětmarovice, o. Karviná a Dětmarovice, z., o.
DITRICHŠTEJN, o. Jeseník
Zal. 1796; č. 1884 Ditrichštejn; n. 1796-1945 Dittrichstein.
Od 1850 městská část Jeseníku; nyní jeho s.
M: 1796 (Jeseník)
D i t r ž k o v i c e,
D i t t e r s d o r f viz Větřkovice, o. Opava
D i t t e l e i
viz Dytelovo, o. Opava
D i t t e r s d o r f (am Kirchberg) viz Dětřichovice, o. Bruntál
D i t t e r s d o r f (an der Feistritz) viz Dětřichov nad Bystřicí, o. Olomouc
D i t t e r s d o r f bei Mährisch Neustadt viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc
D i t t e r s h o f
D
D
D
D
i
i
i
i
t
t
t
t
t
t
t
t
m
m
m
m
a
a
a
e
n
n
r
r
s
z
s
s
d
d
d
d
o
o
o
o
viz Dětřichov, o. Jeseník
r
r
r
r
f,
f,
f,
f viz Dětmarovice, o. Karviná
D i t r r i c h s t e i n
viz Ditrichštejn, o. Jeseník
DÍVČÍ HRAD, o. Bruntál
Č. 1437-1593 Dyewczie, Dívčí (tak i 1881), 1502 a 1798 Divice, 1543-1590 a 1850
Děvice, 1593-1622 a 1869-1918 Dívčí Hrad, Dívčí Hrady, 1630 Malberk, 1644
Mailberk, 1720 Dovčí, od 1924 Dívčí Hrad; n. 1377 Diewicz, 1385 Meidburg, 1474
Debicz, 1597 Maidburg, 1620 Madenberg, 1654-1847 Maydelberg, Meydelberg, 1798
Madelberg, 1627, 1798-1945 Meidelberg; l. 1267 Deuziz, 1300 Dewiz, 1320 Debecz,
1403-1461 Dyewczie, 1587 Dibicz, 1633 Diwisch, 1771 Maydelberga.
Bruntál.
1850 sam. obec, 1949 připojeny jako části Sádek (zanikl 1976) a Životice
(zanikly 1971), 1976 obec připojena k Osoblaze, 1991 opět samostatná.
M: 1651 (Pitárné)
D i v i c e,
D i w i s c h
DLAŽKA, s. Přerova
Č. a l. 1629-1850 Dlážka, pak splynula s Přerovem.
M: 1629 (Přerov)
DLOUHÁ HORA, o. Jeseník
Č. od 1880 Hamrová, od 1949 Dlouhá Hora; n. 1625-1945 Hammerhau.
Od 1850 osadou Bukovic, 1950 m.č. Jeseníku.
M: 1668 (Jeseník)
D l o u h á
L i b i n a
viz Libina, o. Šumperk
DLOUHÁ LOUČKA, o. Olomouc
Č. 1415-1505 Lučka (Lucžka), 1517-1798 Loučka, 1523-1771 Veliká (Hrubá) Loučka,
1649-1720 Lautzka, 1446 v Langsdorfu jinak v Luce; n. 1605-1720 Langendorf; l.
1307-1385 a 1508 Luczca, 1368-1374 Longendorf, 1376 Langkendorf, 1371-1409
Langavilla, Longavilla, 1385 a 1508 Langndorf, 1399 a 1596 Magna Luczka, 1771
Longa villa. - Rozdělena již v 16. stol. na dvě části - 1581-1948 č. na Dolní a
Horní Dlouhou Loučku, 1628-1945 n. Unter a Ober- Langendorf.
Horní a Dolní Dlouhá Loučka od 1880 do 1949 s výjimkou okupace sam. obcemi, v
letech 1938-1945 a od 1949 tvořily jednu politickou obec; 1952 bylo provedeno
úplné sloučení a užívá se název Dlouhá Loučka. V období 1850-1877 byla Horní
Dlouhá Loučka sam. osadou Dolní Dlouhé Loučky, 1880 rozdělena na sam. obce Horní
a Dolní Dlouhou Loučku.
M: 1614 (Rýmařov), 1652
DLOUHÁ STRÁŇ, o. Bruntál
Č. od 1870 Dlouhá Stráň; n. 1596-1945 Langenberg, Langenberge, 1597 a 1604
Langendorf, 1720 Langeberg; l. 1771 Langenberga.
1850 sam. obec, 1964 spol. MNV s Mezinou, 1979 připojena jako část k Bruntálu,
1991 sam. obec.
M: 1731 (Bruntál)
DLOUHÁ ULICE, s. Šternberka, o. Olomouc
Č. 1516-1615 Moravská Ulice, od 1771 Dlouhá Ulice; n. 1485-1513 a 1679-1846
Langgass, 1599-1718 Lange Gasse, 1872-1945 Langgasse.
Od 1850 s. Šternberka.
DLOUHÁ VES, o. Bruntál
Zal. 1606; č. od 1850 Dlouhá Ves; n. 1606-1945 Langendorf; l. 1771
Lengendorffium.
1850
1868
1850
1951
s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice,
Krnov, 1960 Bruntál.
osadou Jelení, 1870 sam. obec, 1947 správou pověřeny Holčovice (spol. MNV),
k nim připojena.
M: 1687 (Nová Ves)
DLOUHÁ VES, s. Hlučína, o. Opava
Dol. 1350; č. 1629-1847 Dlouhá Ves, odtud Dlouhá Ves; n. 1720-1945 Langendorf.
1945 Hlucín, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1911 zanikla sloučením s Hlučínem.
M: 1660 (Hlučín)
DLOUHÁ VES, o. Šumperk
Zal. 1773; č. od 1850 Dlouhá Ves; n. 1773-1945 Grunddorf.
Od 1850 stále s. Křižanova u Mohelnice.
M: 1773 (Starý Maletín), 1785 (Dolní Hynčina)
DLOUHÁ VODA, o. Bruntál
Dol. 1670 (Stará Dlouhá Voda), č. od 1869 (Stará a Nová) Dlouhá Voda; n. 1618
Langwasser, v l. 1720-1945 se
dělila na Alt- a Neu- Langwasser, ale tvořila stále jednu politickou obec.
1850 osada Hejnova, 1873 sam. obec, 1949 správou pověřen Hejnov, 1951 jeho
částí, 1960 m.č Holčovic, 1965 vyčleněna a připojena jako m.č. k Hynčicím, 1979
m.č. Města Albrechtice.
M: 1673 (Hynčice)
DLOUHOMILOV, o. Šumperk
Č. 1407-1606 Dluhomilov, 1464 Dluhomil, od 1771 Dlouhomilov; n. 1677-1945
Lomigsdorf; l. 1356 Dluhomilov, 1672 Lommersdorf, 1771 Lomigsdorffium.
1848 sam. obec s m.č. Pančava a Medelské, 1960 připojen jako m.č. Benkov.
M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1786
D l o u h o n i t z
D l u h o w i t z
viz Dluhonice, o. Přerov
viz Hlušovice, o. Olomouc
DLUHONICE, o. Přerov
Č. od 1478 Dluhonice; n. 1673 Dluhonicz, 1771-1945 Dluhonitz, 1850 Dlouhonitz;
l. 1131 Dilgonici, 1235-1691 Dluhonicz, 1771-1863 Dluhonitium.
Od 1850 s. o. a o. Přerov.
1850 sam. obec, 1950 m.č. Přerova, 1954 sam. obec, 1976 m.č. Přerova.
M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí)
D l ú h ý
D
D
D
D
o
o
o
o
b
b
b
b
e
e
e
e
r
r
r
r
S w i e d n o w
s
s
s
s
e
e
c
c
i
i
h
h
viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek
g,
k,
a i k,
e i g viz Dobřečov, o. Bruntál
D o b e s s w a l d t,
D o b e s c h w a l d e,
D o b e š v a l d viz Dobešov, o. Nový Jičín
DOBEŠOV. o. Nový Jičín
Č. od 1534 Dobešov, ale v 16. a 17. stol. i Dobešvald, 1602 Bešvald, 1870
Doběšov, n. v 16. a 17. stol. běžně Dobswaldt, 1608-1945 Dobischwald, ale v l.
1611-1708 též Tibischwald, Dibischwald, Dobeswald, Dobeschwald, 1771
Tobischwald, 1798 Dowiswald, 1843-1854 Tobswald; l. 1374 Dobeswalt, 1672
Dobischwald, 1771 Tobischwalda.
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový
Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1979 s. Oder.
M: 1611 (Odry), 1839
D o b i s c h w a l d e
D o b i t s c h a w,
D o b o t z a w viz Tovačov, o. Přerov
DOBRÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1450-1664 Dobrá Zemice, v 15. a 16. stol. i Dobrozemice, od 1701 Dobrá; n.
1498-1580 Dobrozemitz, 1664-1945 Dobrau, 1746 Guttenland; l. 1305 Dobrazemica,
Dobrozemicza, 1447 Dobrsey, 1666-1688 Dobra (prope Fridecum) .
M: 1652
D o b r á
viz Doubrava, z., o. Olomouc
D o b r á slove L h o t a
D o b r á
Z e m i c e
viz Lhota, s. Šternberka o. Olomouc
viz Dobrá, o. Frýdek-Místek
DOBRATICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1580 Dobratice; n. 1720-1945 Dobratitz, 1720-1798 též Dobratzitz, 1749
Dobrachtitz; p. 1869-1880 Dobraczyce, odtud Dobracice.
1850 s. o. a o. Těšín, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec, 1952 sloučeny s Bukovicemi, 1956 připojeny k nim osady
Šprochovice od Dolních Tošanovic a Podlesí od Horních Tošanovic, 1980 sloučeny
s Dobrou, 1990 sam. obec.
D o b r a u
D o b r a w i t z
viz Doubravice, o. Šumperk
DOBRČICE, o. Přerov
Č. od 1463 Dobrčice, ale 1481 Dobrošice, 1693 Doberschitcze, 1771-1846 Dobřice;
n. 1676-1945 Dobrtschitz, 1863 Dobrschitz, 1798-1906 Dobrčitz; l. 1356-1691
Dobrczicz, 1771-1863 Dobrschitium.
1976 spol. MNV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec.
M: 1657 (Horní Moštěnice)
D o b r e č o v
viz Dobřečov, o. Bruntál
D o b r n í,
D o b r ň viz Kluzov, o. Olomouc
D o b r o h o s t i t z
viz Dřevohostice, o. Přerov
DOBROSLAVICE, o. Opava
Č. od 1431 Dobroslavice, 1530 Dobroslawidze; n. 1377 a 1748 Dobroslawicz,
1716-1945 Dobroslawitz; l. 1771 Dobroslawitium.
1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1960 Opava.
M: 1645 (Velká Polom), 1660 (Hlučín), 1780 (Plesná)
D o b r o s l a v o v a
D o b r o š i c e
L h o t a
viz Dobrčice, o. Přerov
D o b r o z e m i c e
D o b r s c h a i k,
D o b r s c h e i g viz Dobřečov, o. Bruntál
D o b r s c h i t i u m,
D o b r s c h i t z,
D o b r t s c h i t z viz Dobrčice, o. Přerov
D o b r z i c k
DOBŘEČOV. o. Bruntál
Č. 1528-1586 a 1893 Dobřičov, 1586 Dobrečov, 1618-1624 z Dobrczkowa, 1846-1973
Dobřečov; n. 1573-1620 Doberschaik, Doberscheig, Dobrschaik, Dobrscheig, 1574
Dobrzick, 1576 Debrzik, 1586-1945 Doberseig; l. 1771 Dobrseikium.
1850 sam. obec, 1964 s. Horního Města.
M: 1625 (Rýmařov), 1673 (Horní Město)
D o b ř i c e
viz Dobrčice, o. Přerov
D o b ř i č o v
D o h l e
D o h m b s d o r f,
D o h m s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník
D o c h o v
viz Milotice, o. Bruntál
DOLANY, o. Olomouc
Č. od 1505 Dolany; n. od 1547 Dolein, 1561 Döllein, 1850-1945 Dollein; l. 1233 1480 Dolan, 1378 Dolany, 1691 Dolain, 1771 Dolanium.
M: 1642-1645 (Jívová), 1642
DOLÁNKY, o. Olomouc
Zal. 1786; č, 1798-1947 Geblov, od 1948 Dolánky; n. 1786-1872 Geblersdorf, 1849
-1945 Göblersdorf.
1850 osada, 1952 s. Dolan.
M: 1786 (Dolany)
DOLCE, o. Šumperk
Č. od 1570 Grunt, od 1924 Dolce; n. 1607-1718 Grundt, 1620 Grüendt, 1720-1945
Grund; l. 1771 Gruntium.
1850 osada, 1945 s. Branné, 1964 název zanikl.
M: 1628 (Branná)
D o l e
D o l e i n
viz Dolany, o. Olomouc
DOLEJŠÍ KUNČICE, o. Nový Jičín
Č. od 1494 Kunčice, od 1950 Dolejší Kunčice; n. 1604-1945 Kunzendorf, (am, an
der Steinbach), 1790 Kunzendorf an der Ottenbach; l. 1301 Steinbach, 1412
Kunczendorff, 1663 Klein Kunczendorf, 1771-1793 Kuntzendorfium (ad Steinbach).
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, l855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový
1850 sam. obec, 1964 s. Vlkovic, 1976 s. Fulneku.
M: 1619 (Fulnek), 1785
D o l n a
D o l n a
L e s z n a,
L i s z n a viz Dolní Líštná, o. Frýdek-Místek
D o l n a
Ł o m n a
D o l n a
L u t y n i a
D o l n a
S u c h a
D o l n e
D o l n e
B l e d o w i c e,
B l u d o w i c e viz Dolní Bludovice, o. Karviná
D o l n e
C i e r l i c k o
D o l n e
D o l n e
D a t y n i e,
D a t y ń c e viz Dolní Datyně, o. Karviná
D o l n e
M a r k l o w i c e
viz Dolní Lomná, o. Frýdek-Místek
viz Dolní Lutyně, o. Karviná
viz Dolní Suchá, o. Karviná
viz Dolní Marklovice, o. Karviná
D o l n e
S z e b i s z o w i c e
viz Sobešovice, o. Frýdek-Místek
D o l n e
T o s z o n o w i c e
D o l n e
T r z a n o w i c e
D o l n í
A l b r e c h t i c e viz Albrechtice, o. Karviná
viz Dolní Tošanovice, o. Frýdek-Místek
viz Třanovice, o. Frýdek-Místek
DOLNÍ BEČVA, o. Vsetín
Č. 1597-1633 Bečva, pak Dolní Bečva; n. 1670-1675 Under Beczwa, 1676-1918 Un ter
Beczwa, 1771, 1835, 1939-1945 Unter Betschwa; l. 1690-1772 Inferior Beczwa.
1850 s. o. Rožnov pod Radhoštěm, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské
Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1785 (Hutisko), 1796
DOLNÍ BENEŠOV, o. Opava
Č. 1431-1924 Benešov, 1836 Benešovo, od 1924 Dolní Benešov; n. 1588-1945
Beneschau; l. 1312-1429 Benessow, 1771 Beneschovium. Od 15. stol. dělil se na
ves Benešov, jinak Mlýnov,a na městečko Benešov.
1850 sam. obec, 1979 připojen Zábřeh, 1996 povýšen na město.
M: 1692
DOLNÍ BLUDOVICE, o. Karviná
Č. 1442-1511 Bludovice, 1461 Niežní Bludovice, 1483, 1600-1973 Dolní Bludovice,
1532-1684 též Důlní Bludovice; n. 1434 Blawde, 1447 Bluda, 1720-1945 Nieder
Bludowitz, Niederbludowitz; l. 1335 Blauda, 1425 Blendowitz, 1450 Blandowicze,
1485 Inferior Blauda, 1686-1688 Bludowicz, 1717 Blendowicium; p. 1850 a od 1894
Blędowice Dolne, 1880 Dolne Bludowice.
1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná.
1850 sam. obec, 1955 část obce připojena k Havířovu, 1960 je celá s. Havířova.
M: 1727
D o l n í
B o h d í k o v
D o l n í
B r n í č k o
D o l n í
D o l n í
B ř e z n á,
B ř e z n é viz Březná, o. Šumperk
DOLNÍ BUŠÍNOV, o. Šumperk
Č. 1490-1581 pustá ves Božinov, Bušinov, 1526 Bozdiayow, 1525 Bujčín (role
držely "Zkrchlebští"), 1771-1847 Dolní Bučín, D. Buzinov, D. Businov, 1773 Dolní
Bužanov, 1798 Dolní Buženov,od 1850 Dolní Bušinov, ale 1906 též Dolní Businov,
Dolní Buzinov, nazýván též Bozeňov; n. 1771 Unter Puselle, 1773 Niederbuseln,
1789-1850 Unter Busele, 1847-1945 Niederbusele; l. 1771 Businovium. Obnoven v
18. stol.
Od 1850 osadou, později s. Krchleb, 1977 připojen jako m.č. k Zábřehu.
M: 1659 (Zvole), 1785 (Dolní Hynčina)
D o l n í
B y s t ř i č k a
viz Malá Bystřice, o. Vsetín
DOLNÍ ČERVENÁ VODA, o. Jeseník
Č. od 1850 Dolní Červená Voda; n. 1668-1945 Nieder Rothwasser.
1850 osada Staré Červené Vody, název zanikl mezi lety 1961-1964.
M: 1637 (Stará Červená Voda)
DOLNÍ DATYNĚ, o. Karviná
Č. 1577 Datyně, od 1720 Dolní Datyně; n. 1662 Datin, 1720 Dattyn, Datein, 1720 1945 Nieder Dattin; l. 1704 Datyn, 1724 Datina; p. 1850 Datyna Dolna, 1885-1893
Dolne Datyńce, od 1906 Dolne Datynie.
1850 s. o. Těšín, 1949 Ostrava; 1850 o. Těšín, 1949 Ostrava - okolí, 1960
Karviná.
1850 osada Dolních Bludovic, 1864 sam. obec.
M: 1709 (Slezská Ostrava), 1727 (Dolní Bludovice)
D o l n í
D e š t n é
viz Deštné, o. Opava
D o l n í
D l o u h á
L o u č k a
viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc
DOLNÍ DOMASLAVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1450-1600 Domaslavice, 1604 Duolní Domaslavice, od 1692 Dolní Domaslavice,
1894 Dolní Domaslovice, (1600-1602 Domaslovice); n. 1720-1736 Domaslowitz, 17981945 Nieder Domaslowitz, 1869-1890 Nieder Domaschlawitz; l. 1305 Domaslawicz
(1447 pusté), 1485, 1687-1702 Domaslowicz, p. 1869-1894 Dolne Domasłowice.
1850 Dolní Domaslavice s osadami Kocurovicemi a Volovcem byly připojeny k Horním
Domaslavicím, 1864 jsou sam. obec; 1938 zabrány až na osadu Kocurovice; 1956
připojena k nim od Dolních Tošanovic osada Závadovice a malá část obce Hradiště,
1982 spol. MNV s Lučinou, 1990 sam. obec.
D o l n í
D o m a š o v
viz Domašov, o. Jeseník
DOLNÍ DUBNICE, z., o. Bruntál
L. 1289 alia Dubnicze de Hradecz; 1559 n. Taubnitz (pustá).
Ves zanikla před r. 1523 v povodí Opavice mezi Brumovicemi a Uvalnem; pozemky
zatopeny 1609 rybníkem.
DOLNÍ FOŘT, o. Jeseník
Č. 1850 Dolní Fořt, od 1892 Dolní Fořt-Mlatci-zahradníci a Dolní Fořt-Domkáři,
od 1965 jen Dolní Fořt; n. 1568-1671 Forst, 1798 Niederforst, 1894-1945 Nieder
Forst - Dreschgärtner a
Priebnerleute.
Od 1850 osada, 1945 m.č. Uhelné, 1985 m.č. Javorníka, 1990 m.č. Uhelné.
M: 1599 (Skorošice), 1678 (Vlčice), 1849 (Uhelná)
D o l n í
G r u n t
viz Dolní Údolí, o. Jeseník
D o l n í
G u n t r a m o v i c e
D o l n í
H a b a r t i c e
D o l n í
H e r o l t i c e
viz Heroltice, o. Šumperk
D o l n í
H i e r s c h p e r k
D o l n í
H o l č o v i c e
viz Jelení u Města Albrechtic, o. Bruntál
viz Holčovice, o. Bruntál
DOLNÍ HUŤ, o. Bruntál
Č. 1924-1948 Dolní Huť; n. 1706-1945 Niederhütte.
Od 1850 s. Roudna.
M: 1706 (Dvorce), 1782 (Roudno)
D o l n í
H y n č i n a
D o l n í
J a n k o v
D o l n í
J a s é n k a
D o l n í
K o b y l í
D o l n í
K o z m i c e
D o l n í
K r č m a
viz Hynčina, o. Šumperk
viz Jankov, z., o. Šumperk
viz Jasenka, o. Vsetín
viz Kobylí, o. Bruntál
viz Kozmice, o. Opava
viz Dolní Krčmy, o. Šumperk
DOLNÍ KRČMY, o. Šumperk
Vznikly 1786 parcelací hodpod. dvora olomouckých kartuziánů; č. 1798-1893 Dolní
Švagrov (Schwagrow, Šwákrow), od 1893 Dolní Krčmy; n. 1786 Schwegersdorf, 17981945 Nieder Schwägersdorf, 1807-1847 Unter Schwägersdorf.
1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice,1868 Zábřeh,
1960 Šumperk.
Dolní Krčmy tvořily od 1850 politickou obec s Horními Krčmami pod jménem Krčmy
(Schwägersdorf). Za okupace a od 1948 D. a H. Krčmy s. Mohelnice. Viz i heslo
Horní Krčmy! Před 1869 se politická obec nazývala Dolní Švakrov.
M: 1786 (Mohelnice)
D o l n í
L a z n í k y
viz Lazníky, o. Přerov
DOLNÍ LES, o. Jeseník
Zal. 1585 pod jménem Niederwaldersdorf, č. 1850 Dolní Valteřovice, od 1948 Dolní
Les; n. 1600 Niederwald, 1609-1836 Niederwaldersdorf, Niederwaltersdorf, 17981945 Niederwald.
1850 osada Vlčic, spolu s nimi 1985 m.č. Javorníka, 1990 s. Vlčic.
M: 1678 (Vlčice)
DOLNÍ LHOTA, o. Opava
Č. 1424-1492 Lhotka, 1464 Dolní nebo Důlní Lhotka, 1514-1924 Malá Lhota,l53O
Lhota, od 1924 Dolní Lhota; n. 1685-1924 Klein Elgot, 1738 a 1938-1945 Nieder
Elgot.
1850
1896
1960
1975
s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava. 1855 Klimkovice, 1868 Opava,
Bílovec, 1960 Opava.
sloučena s Čavisovem pod jménem Lhota-Čavisov, 1969 obě obce znovu sam.,
spol. MNV s Velkou Polomí, ale zůstala sam. obcí, kterou je i od 1990.
D o l n í
Opava
L h o t a
viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek a Lhota u Opavy, o.
D o l n í
L i b i n a
D o l n í
D o l n í
D o l n í
L i č,
L i d e č,
L i d š í viz Lidečko, o. Vsetín
viz Moravská Libina, o. Šumperk
DOLNÍ LIPOVÁ, o. Jeseník
Č. 1640 z Lipové od Opavy, 1869-1960 Dolní Lipová; n. 1551-1945 Nieder
Lindewiese, 1561 Lindau, 1575-1653 Lindewies, Linde Wiese; l. 1290-1420 Linda,
Lynda? ověř.
1850 s. o a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník.
1960 spojena s Horní Lipovou – viz heslo Lipová-lázně.
M: 1668 (Jeseník), 1785
D o l n í
L i š n á
viz Dolní Líštná, o. Frýdek-Místek
DOLNÍ LÍŠTNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1475 Německá Leščná, 1523 Duolní Lešná, 1529 Lištná, 1567 Lesná, Lišná, Důlní
Lišná, 1600-1628 Důlní Liščná, 1623-1703 Dolní Lišná, 1567 a 1871-1973 Dolní
Lištná; n. 1439 Lesschna, Lesczna, 1718 Lischno, 1720 Niederlissna, 1720-1945
Nieder Lischna; l. 1305 Lessna Principis; p. 1869-1973 Dolna Liszna, 1850 Dolna
Leszna, 1892 Dolna Liczna.
1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec, 1946 s. Třince.
M: 1745 (Vendryně), 1868 (Třinec)
D o l n í
L o d ě n i c e
DOLNÍ LOMNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1704-1924 Lomná, pak Dolní a Horní Lomná po rozdělení obce Lomné na dvě
samostatné obce; n. 1720-1918 Lomna, 1939-1945 Nieder Lomna; l. 1684 Lomna; p.
od 1924 Dolna Lomna.
1900 rozdělení Lomné na Horní a Dolní Lomnou, 1980 sl. s Jablunkovem, 1990 sam.
obec.
M: 1671 (Jablunkov)
DOLNÍ LUTYNĚ, o. Karviná
Č. 1475-1483 Lutyně, 1477 Lutuna, 1536-1946 Německá Lutyně, 1881 Německá
Lubtyně, 1894 Německá Luten, 1946-1973 Dolní Lutyně; n. 1594 Deutsche Leute,
1676-1945 Deutsche Leuten, Deutscheleuten, 1736 Teutsch Leuthen, 1798
Deutschleithen, Deutschleüten; l. 1305 Luthina, 1478 Lutyn, 1540 Lutynie
Theutonicum, 1682-1688 Teuto Lutynia; p. 1808-1946 Lutynia Niemieczka, od 1946
Lutynia Dolna.
1850 s. o. Bohumín, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát,
1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná.
1864 sam. obec, 1974 součást Havířova.
M: 1652 (Fryštát), 1672
D o l n í
L u ž e
viz Lidečko, o. Vsetín
DOLNÍ MARKLOVICE, o. Karviná
Č. 1447 Marklovice, od 1808 Dolní Marklovice; n. 1423-1736 Marklowitz, 1554
Markelsdorf, 1755-1945 Niedermarklowitz, 1798 Merklowitz; l. 1305 Marclowitz; p.
od 1869 Dolne Marklowice.
1850 sam obec Marklovice se skládala z Dolních a Horních Marklovic; Dolní
Marklovice se staly po připojení k Československu 1920 sam. obcí, 1952 s.
Petrovic u Karviné.
M: 1652 (Fryštát), 1785 (Petrovice u Karviné)
DOLNÍ MORAVICE, o. Bruntál
Č. 1492-1582 Moravice, 1594-1973 Dolní Moravice, 1720 Velká Moravice; n. 1530
Mahre, 1580 Nydermoraw, Niedermahre, 1596 Mora, Morau, 1609 Unter Mohraw, 1627
Morawitz, 1629-1642 Nieder More, 1678-1718 Nieder Mohra, 1720 Gross Mora, 17511945 Nieder Mohrau, 1774-1893 někdy též Gross Mohrau; l. 1351 Moraw, 1771 Magnum
Mohra.
1850 sam. obec, 1949 připojena Horní Moravice, 1960 Nová Ves.
M: 1647
D o l n í
N e b o r y
viz Nebory, o. Frýdek-Místek
D o l n í
D o l n í
N ě č i c e,
N ě m č i c e
viz Dolní Nětčice, o. Přerov
DOLNÍ NĚTČICE, o. Přerov
Č. 1406 z Neczicz, 1416 Něcice, 1480, 1872-1973 Dolní Nětčice, 1530-1924 též
Dolní Něčice, 1771-1772 Dolní Němčice; n. 1672-1909 Unter Něčitz, 1771 Unter
Niemschitz, 1846-1884, 1939-1945 Unter Netschitz, 1863 Nieder Nietschitz, 1915
Unterněčitz; l. 1384 Nyethczicz, 1447 In ferius Nyeczicze, 1771 Dolno Niemczycz,
1863 Infero Niečicium.
1850 s. o. Lipník. 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice,
1960 Přerov.
1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
D o l n í
N o v é
D v o r y
viz Nový Dvůr, o. Nový Jičín
DOLNÍ OLEŠNÁ, o. Šumperk
Č. 1418-1513 Olešná, 1493-1560 Olešné, 1560 Volešné, 1595 Olešní, 1652-1654
"z Ulissneho Hraběcího" (hrabat z Martinic, od 1653 hrabat z Rotálu), 1771-1846
a dosud lidově Dolní Volešná, od 1850 Dolní Olešná; n. 1676-1751 Ullischen,
1771-1846 a 1881-1945 Nieder Ullischen, 1847-1872 Unter Uliischen; l. 1374-1416
Oleschna, Olessna, 1376-1407 Olessne, 1771 Inferius Ullischen.
1850 s. H. Olešné, 1869 sam. obec, za okupace a od 1949 s. Hrabišína.
M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1786 (Dlouhomilov)
D o l n í
P a v l o v i c e
viz Dolní Povelice, o. Bruntál
D o l n í
P e n č i c e
viz Penčičky, o. Přerov
D o l n í
P o l a n k a
viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín
DOLNÍ POVELICE, o. Bruntál
Č. 1517-1582 Velká Povelička, 1548 Velké Povelice, 1554 Polské Pavlovice,
1560-1973 Dolní Povelice, 1572-1594 Polské Povelice, 1589-1600 Povelice,
1850-1869 Dolní Pavlovice; n. 1636-1945 Nieder Paulowitz, 1720-1846 Unter
Paulowitz, 1771-1798 Nieder Pawlowitz; l. 1245 a 1267 Paulowitz Maius, 1389
Pawlowicz retro castrum, 1771 Pawlowitz Infer.
Bruntál.
1850 sam. obec, 1964 obec pověřena správou Horních Povelic (spol. MNV), 1976
připojeny jako část k Bohušovu.
M: 1651 (Pitárné), 1689 (Bohušov)
D o l n í
R a d v a n i c e
D o l n í
R a p o t í n
D o l n í
R o k e t n i c e,
viz Radvanice, s. Ostravy
viz Rapotín, o. Šumperk
D o l n í
R o k y t n i c e
D o l n í
R u d a
viz Rokytnice, o. Vsetín
DOLNÍ SKLENOV, o. Frýdek-Místek
Č. 1437 Velký Sklenov, 1544-1846 Sklenov, 1846-1960 Dolní Sklenov; n. 1676 -1771
Sklenow, 1692 Skleno, 1751-1772 Sklenny, 1787-1918 Unter Sklenau, 1939-1945
Unter Gläsersdorf; l. 1294 Glosseri villa, 1359 Glezerdorf, 1400 Glezendorf,
1724 Sklänow, 1672 Sklenov, 1771 Sklenovium.
1850-1960 tvořil politickou obec Sklenov (za okupace Gläsersdorf) společně s
Horním Sklenovem a Hukvaldami, od 1982 nese sl. obec název Hukvaldy; viz i heslo
Sklenov.
M: 1739 (Rychaltice)
D o l n í
S k o r o š i c e
D o l n í
S o b ě š o v i c e
viz Skorošice, o. Jeseník
viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek
DOLNÍ STUDÉNKY, o. Šumperk
Č. 1517 Studénka od Šonberka, 1595 Dolní Studýnky, od 1771 Dolní Studénky, ale
1798 Studinky, 1846 Dolní Studénka, 1872 Studénka; n. 1656 Studinka, Studinek,
1718-1945 Schönbrunn; l. 1347, 1353 Studenca, 1371-1464 Studenecz, 1437 in
Studenek, 1771 Schönbrunnium.
Na místě zpustlé vsi Třemešek postaven 1587 zámek, při něm původní dvůr.
1850 sam. obec s osadou Králec, 1950-1954 s. Šumperka jako Šumperk 6, do 1973
součástí osada Plechy, 1980 opět s. Šumperka, 1990 sam. obec.
M: 1658 (Bludov), 1786
DOLNÍ SUCHÁ, s. Havířova, o. Karviná
Č. 1454-1471 Suchá, 1490-1724 Dolní nebo Důlní Suchá, od 1850 Dolní Suchá; n.
1447 Durche, 1720-1808 Nieder Sucha, 1846-1945 Nieder Suchau, Niedersuchau; l.
1305-1461 Sucha, 1688 Sucha Inferior; p. od 1850 Sucha Dolna.
1850 sam. obec, 1960 s. Havířova, 1971 název zanikl.
M: 1702 (Karviná), 1785 (Prostřední Suchá)
DOLNÍ SUKOLOM, o. Olomouc
Č. 1517 v Sokolomi Německý, 1593-1612 Nová Sukolom, od 1596 Dolní Sokolom, Dolní
Sukolom, někdy i Přední Sokolom nebo Sukolom, 1596-1633 jen Sukolom, 1720-1850
Dolní Sokolov, 1771 Zadny Sokolom(!), 1847 Hrubá Sokolomi; n. 1636-1638 Unter
Eichen(!), 1638-1945 Salbnuss, 1692 Santens; l. 1327 Selplaz, 1504-1508
Zelplaza, 1508 in Sokolomie alias Zelplaca, 1596 Sokolem, 1771 Salbnitium.
1850 sam. obec, 1972 s. Uničova.
M: 1652 (Dolní Dlouhá Loučka)
D o l n í
S w i e d n o w
D o l n í
Š e b i š o v i c e
D o l n í
Š t ě p á n o v
D o l n í
Š v a g r o v
D o l n í
T e m e n i c e
viz Temenice, s. Šumperka
D o l n í
T ě r l i c k o
viz Soběšovice, o. Frýdek.Místek
viz Štěpánov, o. Olomouc
DOLNÍ TĚŠICE, o. Přerov
Č. od 1508 stále Dolní Těšice, jen 1557 Velké Těšice, 1517 Těšice, 1846 Dolno
Těšice; n. 1676-1718 N. Tieschitz,l751-1945 Unter Tieschitz; l. 1131 Cesici,
1389 Tyessicze Magnum, 1771 Tieschitz Infer, 1380 Maius Tyeschicze.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1855 Hranice, 1868 Hranice; 1850 o. Holešov,
1855 Hranice, 1868 Hranice, 1960 Přerov.
1850 osada Horních Těšic, 1879 sam. obec, 1964 sloučeny s Horními Těšicemi
v obec Těšice (v. t.), zde m.č., 1983 m.č. Skaličky, 1990 sam. obec.
M: 1662 (Kelč)
DOLNÍ TOŠANOVICE, o. Frýdek-Místek
Vznikly v 1602 rozdělením obce Tošanovic na Horní a Dolní. Původní obec se
nazývala: č. 1443-1683 Tošinovice, 1605 Tošnovice, 1606-1653 Tošonovice, 1620
Stošinovice; n. 1439 Toschinowicz, 1453 Toschenowiz, 1523 Toschonowitz; l. 1305
Tessinowicz, 1316 Thusnewicz, 1449 Tossynewicz. - Po rozdělení se nazývají
č. 1602-1683 Dolní Tošínovice, i 1893, r. 1752 Dolní Tošenovice, v 19. a 20.
stol. Dolní Tošonovice, 1885 Dolní Tošenovice, od 1921 Dolní Tošanovice; n.
1756-1945 Nieder Toschonowitz, p. od 1869 Dolne Toszonowice.
1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek Místek.
D o l n í
T r l i č k o
D o l n í
T ř a n o v i c e
viz Třanovice, o. Frýdek -Místek
DOLNÍ ÚDOLÍ, o. Jeseník
Č. od 1850 Dolní Grunt, od 1949 Dolní Údolí; n. 1588 Niedergrund, 1720 Grund,
1805-1945 Nieder Grund, Niedergrund.
1850 s. o. Zlaté Hory, l945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868
Jeseník, 1960 Bruntál, 1996 Jeseník.
1850 osada Horního Údolí, 1869 sam. obec, 1949 spojeno Dolní a Horní Údolí v
jednu správní obec s názvem Údolí, 1960 m.č. Zlatých Hor, 1971 opět Dolní Údolí
m.č. Zlatých Hor.
M: 1650 (Ondřejovice), 1699 (Zlaté Hory)
DOLNÍ ÚJEZD, o. Přerov
Č. 1480 Újezd, od 1481 Dolní Újezd (Aujezd), 1447-1517 Vladyčí Újezd; n. 16721918 Unter Augezd, 1939-1945 Unter Aujest; l. 1349 Ugezd, 1356-1448 Ugezd
Wladiczi, 1392 Uzed, l660-1771 Augezd Inferior, Augezda Inferius, 1847 Infero
Aujezda.
1850 s. o. Lipník. 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice,
1960 Přerov.
1850 sam. obec s osadou Trnávka (do 1920), 1960 Skoky m.č. Dolního Újezda. 1976
spol. MNV pro Dolní Újezd a Staměřice, které 1983 jeho m.č.
M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1788
DOLNÍ VÁCLAVOV, o. Bruntál
Č. 1438-1439 Wiltgrub, 1506-1547 Dolní Wildgruby, 1524, 1921-1948 Dolní
Velkruby, 1883 Dolní Wildgrub, 1893-1921 Dolní Vildgruby, 1948-1952 Dolní
Václavov; n. 1392 Alte Wiltgrube, 1571 Wuldtgruben, 1604-1629 Niederwiltgrueb,
1720-1945 Nieder Wildgrub; l.1429 super bona Wiltgrubis, 1444 Wiltgrube, 1771
Wildgrube.
1850 stále s. o. a o. Bruntál.
1952 spojeny dosud sam. obce Dolní a Horní Václavov v obec Václavov u Bruntálu.
M: 1752
DOLNÍ VALDSEE, o. Šumperk
Zal. 1787; č. 1869-1949 Dolní Valdsee; n. 1793-1945 Nieder Waldsee.
1850 osadou Újezda u Mohelnice, 1949 s ním sloučeno a název Dolní Valdsee
zanikl. Za okupace s. Mohelnice, 1976 připojen Újezd jako m.č. k Mohelnici.
M: 1787 (Mohelnice)
D o l n í
V a l t e ř o v i c e
D o l n í
V e l k r u b y
viz Dolní Les, o. Jeseník
viz Dolní Václavov, o. Bruntál
DOLNÍ VES, s. Vítkova, o. Opava
Č. 1593-1603 Duolní Ves, od 1847 Dolní ves; n. 1590 Nieder Erb, 1590-1604
Niederdorf, 1599 Under Dorf, 1629-1945 Nieder Dorf, Niederdorf, 1720 Unterdorf,
1835 Niedersdorf, 1870 Wigstadtl Dorf.
1850 osadou, 1875 s. Vítkova, s nímž splynula.
M: 1635 (Vítkov)
D o l n í
V i k š t e j n
viz Podhradí, o. Opava
D o l n í
D o l n í
V i l d g r u b,
V i l d g r u b y
D o l n í
V o l e š n á
viz Dolní Olešná, o. Šumperk
D o l n í
V o l o v e c
viz Volovec, o. Frýdek-Místek
DOLNÍ VRAŽNÉ, o. Nový Jičín
Č. 1771 Velké Petrovice, 1847-1872 Velké Vražno, 1872-1893 Vračno, 1879-1921
Velké Vražné, 1921-1953 Dolní Vražné; n. 1771-1945 Gross Petersdorf; l. 1771
Magno petrowilla.
1850 s. Jeseníku, 1869 sam. obec, 1950 spojeno s Horním Vražným v obec Vražné,
1979 s. Oder, 1995 sam. obec. Viz heslo Vražné a Horní Vražné!
M: 1629
D o l n í (město, městečko) V s e t í n
D o l n í
D o l n í
W i l d g r u b,
W i l d g r u b y
D o l n í
Z á l u ž n é
viz Vsetín
viz Zálužné, o. Opava
DOLNÍ ŽIVOTICE, o. Opava
Č. 1406 Šenštein, 1406-1644 Žibotice, 1420 Zigoticze, 1517-1847 Životice, od
1869 Dolní Životice; n. 1676-1945 Schönstein; l. 1317 Schonnenstein, 1367-1389
Schonstein, 1376-1410 Schenstain, Schenstein, 1377-1412 Schaunstein, 1405-1412
Ziwoticze, 1412-1436 Ziboticz, 1413 Zigoticz, 1771 Schonstaina.
1976 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1659 (Jaktař), 1788
DOLNÍ ŽUKOV, o. Karviná
Č. 1523 Žukuov, od 1706 Dolní Žukov; n. 1720-1918 Nieder Zukau, 1939-1945
Niederzukau; l. 1229 Zukow, 1268 Szzcow, 1679 Inferior Žukow, 1684-1688 Inferior
Zuckow; p. od 1850 Dolny Źuków.
1850 spojen Horní a Dolní Žukov, 1868 Dolní Žukov sam. obcí, 1960 s. Českého
Těšína.
M: 1725 (Střítež), 1811 (Ropice)
DOLOPLAZY, o. Olomouc
Č. od 1441 Doloplazy, r. 1847 a lidově Doloplaze; n. 1676 Doloplazy, 1720-1918
Doloplaz, 1850 Dolloplass, 1939-1945 Doloplass; l. 1228, 1234, 1691 Doloplaz,
1380 de Tholoplas, 1771-1863 Doloplas.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Tršic, 1990 sam. obec.
M: 1666 (Tršice)
D o l o v
DOLY, s. Bouzova, o. Olomouc
Č. 1715-1735 Grunt, Hamry, Hutě, 1771 Audolí Dobré Naděje, 1788-1872 Na Dolách,
od 1885 Doly; n. 1715-1735 Grund, 1735-1945 Hoffnungsthal; l. 1771 Villa bonae
spei.
Od 1850 s. Bouzova.
M: 1747 (Bouzov)
D o l y
viz Mírovský Grunt, s. Mírova, o. Šumperk
D o m a c k o
D
D
D
D
D
o
o
o
o
o
m
m
m
m
m
a
a
a
a
a
d
d
d
d
d
e
o
o
r
r
r
r
ř
o
o
viz Damašek, o. Bruntál
o
o
o
v
w
v
v
v
i
i
i
i
i
t
t
c
c
c
i
z
e,
e,
e,
u m,
D o m a s c h e l i t z
D
D
D
D
o
o
o
o
m
m
m
m
a
a
a
a
s
s
š
t
t
t
o
s
viz Domaželice, o. Přerov
a d t l,
a t,
v,
o v viz Domášov nad Bystřicí, o. Olomouc
DOMAŠOV, o. Jeseník
Č. od 1871 Domašov; n. 1547-1945 Thomasdorf, 1569 Domessdorf, 1574 Thomsdorf,
1684 Thombsdorf, 1836 Thomasdorf jinak Oberdorf; l. 1284, 1420 Thomasberg. Ves
byla 1420 pustá, 1547 obnovena, po třicetileté válce se zvětšila a rozdělila
na Nieder a Ober Thomasdorf (1805-1945), č. Dolní a Horní Domašov.
1850 se sam. obec Domašov skládala z Horního a Dolního Domašova, Bělé a
Filipovic, 1964 spojena s Adolfovicemi v obec Bělá pod Pradědem.
M: 1668 (Jeseník), 1730 (Dolní Domašov), 1798 (Horní Domašov)
DOMAŠOV NAD BYSTŘICÍ, o. Olomouc
Č. 1410 Domašov, 1516-1615 Domaštat, 1599-1846 městečko Domašov, 1771 Thomštat,
1850 a 1922 Tomášov, 1872-1921 Domštát, od 1924 Domašov nad Bystřicí; n. 1547
Domstadt, 1561-1600 Domestat, 1636-1664 Dombstadt, Dommostadt, 1678 Domastadt,
1718 Dombstadtl, 1751 Domastadtl, 1771 Dhom Stadt, 1846-1945 Domstadtl; l. 1274
Domatsow, 1323, 1360 Thomasstat, 1364 -1448 Domastat.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1938-1945 M. Libavá, o. M. Beroun, 1960 Olomouc.
M: 1662
DOMAŠOV U ŠTERNBERKA, o. Olomouc
Č. od 1604 Domašov, 1885 i Damařov, od 1924 Domašov u Šternberka; n. 1677-1945
Domeschau,1661-1787 též Domischau; l. (1220) Domassow, 1771 Domassowium.
1850 sam. obec, 1975 m.č. Šternberka, 1990 sam. obec.
M: 1636 (Šternberk), 1782
D o m a t s o w
DOMAŽELICE. o. Přerov
Č. od 1437 Domaželice; n. 1633-1918 Domaželitz, 1720 Tomaselicz, 1939-1945
Domaschelitz; l. 1339-1464 Domazelicz, 1371 a 1373 Domaselicz, 1385 Domazlicz,
1771-1863 Domazielitium.
1850
1868
1850
1983
s. o. Bystřice p. H., 1855 Bystřice p. H., 1900 Přerov; 1850 o. Holešov,
sam. obec, 1964 m.č. Čechy (do 1990), 1975 společný MNV s Líšnou, které
jejích m.č. a 1990 sam. obec.
M: 1657 (Dřevohostice), 1783
D o m b r a u,
D o m b r a v a,
D o m b r o v a viz Doubrava, o. Karviná
D o m b s d o r f
D o m b s t a d t
D o m e r a w i c z
D o m e s c o v i c z e
D o m e s d o r f
D o m e s c h a u
viz Domašov u Šternberka, o. Olomouc
D o m e s t a t
D o m i n i c i v i l l a,
D o m i n i k s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník
D o m i s c h a u
viz Domašov u Šternberka, o. Olomouc
D o m n i g s d o r f
DOMORAZ, o. Nový Jičín a Vsetín
Č. 1798 Domoražko, od 1820 Domoraz, Domorac; n. 1798-1945 Domoras.
Od 1850 s. Hostašovic a Byniny.
M: 1652 (Valašské Meziříčí) a 1690 (Životice)
DOMORADOVICE, o. Opava
Č. od 1438 Domoradovice, ale 1498 Doma dorovice, 1525 Domaderovice, 1528
Domadořovice, 1561 Demoderovice, 1568-1587 Damadorovice, 1592-1850 i lidově
dodnes Damadarovice, Damadrovice; n. 1377 Domerawicz, 1771 Domadrowitz,
1733-1945 Damadrau, 1798 Damodrau; l. 1357 Damrawicz, 1771 Domadrovitium; 1379
n.Domoradovizc.
1975 m.č. Hradce nad Moravicí.
M: 1643 (Hradec nad Moravicí), 1785 (Melč)
D o m o r a s,
D o m o r a z,
D o m o r a ž k o
D o m r a u
viz Domoraz, o. Nový Jičín
D o m s d o r f
D o m s t a d t l
D o m s t a t
D o p p e l a n
viz Topolany, o. Olomouc
D o r e t o w i c z
D o r f
F r e i w a l d a u
D o r f
J a u e r n i g
D o r f
O l b e r s d o r f
D o r f
R o s s w a l d
D o r f
T r o p p l o w i t z
viz Opavice, o. Bruntál
D o r f
W e i s s w a s s e r
viz Bilá Voda ves, s. Bílé Vody, o. Jeseník
D o r f f l i k
viz Ves Albrechtice, o. Bruntál
viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál
viz Horní Březná, o. Šumperk
viz Víska (u Litovle), o. Olomouc
D o r f t e s c h e n
D o r k e n
viz Javorník-ves, o. Jeseník
viz Veselíčko, o. Olomouc
D o r f f r i e s e
D o r f l e
viz Jeseník-ves, o. Jeseník
viz Darkovičky, o. Opava
D o r f n i k l e s
viz Raškov, o. Šumperk
D o r n s e y f e n
DOUBRAVA, z., o. Olomouc
N. 1377-1393 Dobra; l. 1355-1398 Daubraw, Dobraw.
Ves zanikla mezi Třemi Dvory, Červenkou a Renotami patrně počátkem 15. stol.
DOUBRAVA, o. Karviná
Č. 1447, 1736, 1917 Dombrawa, 1461-1881 Dubrava, 1850 Dabrova, od 1871 Doubrava;
n. 1736 Domrau, 1746-1945 Dombrau; l. 1229 Dubrowa, 1268 Dambrowa; p. od 1881
Dabrowa.
1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín,
1945 Fryštát, 1949 Karviná.
1974 s. Orlové, 1990 sam. obec.
M: 1635 (Orlová), 1717 (Karviná), 1850
DOUBRAVICE. o. Šumperk
Č. od 1490 Dubravice, od 1541 Doubravice; n. 1669 Doubrawitz, 1677-1945
Daubrawitz, 1692 Dobrawitz, 1798 Dubrawitz; l. 1349 -1448 Dubrawicz, 1672-1771
Daubravitz, Daubravitium.
1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk.
1976 připojena s osadou Mitrovice jako m.č. k Moravičanům.
M: 1650 (Moravičany)
DOUBRAVICE, z., o. Šumperk
Č. 1490-1618 Doubravice, 1517 Dubravice; n. 1798-1893 Doubrawitz, ves patrně v
17. stol. zanikla resp. splynula s Olšany; v 18.-20. stol. zbyl zde jen dvůr
Doubravice.
D o w i s w a l d e
D ö r f e l
D
D
D
D
ö
ö
ö
ö
r
r
r
r
f
f
f
f
e l,
l,
l a, D ö r f l e i n,
l e viz Véska u Oder, o. Nový Jičín a Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc
D ö r f l e
D ö r n e
viz Nová Ves u Osoblahy, o. Bruntál
D ö r r e b i e l
D ö s c h n a
DRAHANOVICE, o. Olomouc
Č. od 1427 Drahanovice, 1594 Drahnov, 1849-1880 Drahaňovice, 1850-1881
Drahonovice; n. 1633-1945 Drahanowitz; l. 1322-1412 Drahanowicz, 1771
Drahanovitium.
M: 1709
DRAHLOV, o. Olomouc
Č. od 1506 Drahlov; n. 1676-1918 Drahlow, 1939-1945 Drachlow; l. 1351-1414
Drahlow.
1850 sam. obec, od 1960 s. Charvát, 1976 m.č. Dubu n. Moravou, 1990 m.č.
Charvát.
M: 1653 (Charváty)
D r a h o l e c
D r a h o n o v i c e,
D r a h o ň o v i c e
viz Drahanovice, o. Olomouc
DRAHOTUŠE, o. Přerov
Č. od 1409 Drahotuš, někdy i Drahotúše, 1467-1700 a 1895 Drahotouše, 1872
Drahotusy; n. 1383, 1575-1945 Drahotusch, 1626-1798 též Drahotausch; l. 12691446 Drahothuss, 1280 Drahotusch, 1376 Drahotausch, 1771 Drahotuschium, 1863
Drahotušeum.
1976 m.č. Hranic.
M: 1644
DRAHUL, z., o. Opava
L. 1224 Drahul.
Ves zanikla snad mezi Vávrovicemi a Držkovicemi u Opavy, nebo změnila jméno.
D r a c h l o w
viz Drahlov, o. Olomouc
D r e i b u c h e n
viz Buková, s. Studené Loučky, o.Šumperk
D r e i g i e b e l
viz Borovec, o. Nový Jičín
D r e i h ö f e n
D
D
D
D
D
D
r
r
r
r
r
r
e
e
e
e
e
e
m
m
m
m
m
m
e
e
e
l
l
s
l
r
s
o
s
d
s
s
d
v
t
o
d
d
o
i
a
r
o
o
r
c
t
f
viz Medelské, o. Šumperk a Tři Dvory, o. Olomouc
r f,
r f,
f,
e,
t,
viz Dřemovice, o. Olomouc
D r e w o h o s t i t z
D r e y h o f e n,
D r e y h ö f f e n
D r h o l e c,
D r h o l e t z
viz Tři Dvory, o. Olomouc
D r i s c o w i z
D r i w i c z
viz Třebovice, s. Ostravy (?)
DRNHOLEC NAD LUBINOU, o. Nový Jičín
Č. od 1437 Drnholec, 1559 Drahole, v 16.-19. stol. a dodnes lidově také Drholec,
od 1921 Drnholec nad Lubinou; n. 1560-1651 Drnholz, Drholz, 1676-1798 Dirnholz,
1798-1945 Dürnholz.
1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový
Jičín.
1850 sam. obec, 1959 spojena s Větřkovicemi v obec Lubinu.
M: 1677 (Příbor), 1879 (Větřkovice)
D r n n é
D r o s d e i n,
D r o s c h d e i n
D r o s s e n a u
D r o s s i n
viz Droždín, o. Olomouc
viz Drozdov, o. Šumperk
D o r s s n a w
D r o z d e i n
D r o z d e n a u
D r o z d i n
DROZDOV, o. Šumperk
Č. od 1414 Drozdov, 1718 Droždov, 1872-1885 Droznov; n. 1677 Drossnaw, 1718-1945
Drosenau, 1771 Drozdenau, 1846 Drossenau; l. 1391 Drozdau, 1471 Drozdow, 1771
Drozdovium.
1848 sam. obec s uvedenými zan. vesnicemi Protivinov a Strejcov, 1980 připojen
jako s. k Zábřehu, 1992 sam. obec.
M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1669 (Jedlí)
D r o z d o v a
L h o t a
D r o z e t y n
D r o z n o v
viz Lhota u Choryně, o. Vsetín
D r o z t i n i u m
viz Droždín, s. Olomouce
DROZNOVICI, z., o. Olomouc
L. 1131 Droznouice, 1318 Droznowice.
Zanikly poblíže Topolan.
D r o ž d e i n,
D r o ž d e j n viz Droždín, o. Olomouc
DROŽDÍN, o. Olomouc
Č. od 1437 Droždín, ale 1490-1872 i Drozdin, 1655 Droždějn; n. 1677-1918
Droždein, 1691-1846 i Drosdein, Drozdein, 1720 Drozdyn, 1939-1945 Droschdein; l.
1275 Drossin, Drozdyn, 1280 Drozetyn, 1771 Droztinium.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Svatý Kopeček)
D r o ž d o v
D r ö m e l s d o r f,
D r ö m s d o r f viz Dřemovice, o. Olomouc
D r s s a l
D
D
D
D
r
r
r
r
s
š
š
z
c
k
ť
š
h
o
k
k
o
v
o
o
viz Tršaly, z., o. Přerov
w
i
v
v
i
c
i
i
t z,
e,
c e,
c e viz Držkovice, o. Opava
DRUMPACH, z., o. Olomouc
Č. 1481 (osedlý), 1490-1556 pustý Drumpach; l. 1365 Dyernpach, 1368-1371
Durrenpach, 1406 Drumpach, 1418 Drunpach, 1437 Durenbach, 1446 Dirinpach,
Dirnpach (osedlý), 1497 Grunpach (pusty).
Ves zanikla v trati Rampach, Drumpach mezi Cholinou, Dubčany a Hanovicemi, kde
je samota Na Rampachu.
D r z e w o h o s t i t z,
D r z e w o h o s c z i c z
D r z k e n h o f
DRŽKOVICE, o. Opava
Č. 1431-1466 Drzkovice, 1484-1539 a 1771 Drškovice, 1531-1665 Dršťkovice, od
1587 Držkovice, 1847 Dirškovice; n. 1580-1945 Dirschkowitz, 1609-1870 též
Drschkowitz, 1798 a 1805 Drzkowitz; l. 1250-1429 Dirscowicz, 1429 Drzkowicz,
1771 Dirschkovitium.
1850 osada Neplachovic, 1864 sam. obec, 1964 s. Vávrovic, 1976 zanikly zrušením.
M: 1659 (Jaktař), 1669 (Neplachovice)
D ř e m o v a
D ě d i n a
viz Dřemovice, o. Olomouc
DŘEMOVICE, o. Olomouc
Č. 1456-1651 Dremesdorf, Dromelsdorf, Dremlstatt, 1581 Dremsdorf, Tremsdorf,
1771 Dremsdorf, 1798 Dremovice, 1846 Dřemova Dědina, od 1847 Dřemovice, 1906
Dremlovice; n. 1504 Dremelsdorf, Dremersdorf, 1504-1798 Dremsdorf, 1654-1718
Dremesdorf, 1798-1945 Dromsdorf; l. 1771 Dremsdorfium.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868
Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc.
1850 s. Města Libavé, 1949 zanikly.
M: 1659 (Město Libavá)
DŘEVOHOSTICE, o. Přerov
Č. od 1407 Dřevohostice, 1492-1654 a lidově dodnes Dřevostice, v bratrských
pramenech v 16. a 17. stol. Moravská Sarepta, 1832 i lidově Třebohostice,
1872 Dřevohoštice; n. 1671-1918 Dřewohostitz, 1716 Dobrohostitz, 1939-1945
Drewohostitz; l. 1368-1405 Drzyewohosticz, 1371 Drzewohosczicz, 1575-1627
Drewohostitz, 1587 Sarepta Moravica, 1670 Dřevostic, 1771-1863 Dřevohosticium.
pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Nahošovice (do 1990) a Turovice (do 1983, název
zanikl, ale 1984-1990 obnoven), 1976 spol. MNV pro Dřevohostice, Lipovou,
Bezuchov, Oprostovice, Radkovy a Radkovu Lhotu se sídlem v Dřevohosticích, 1983
m.č. Lipová, Oprostovice, Radkova Lhota a Radkovy, všechny 1990 sam. obcemi.
M: 1657
D ř e v o s t i c e
DŘÍNOVICE, z., o. Šumperk
Č. 1490 Dřínovice.
Zanikly v 15. stol. mezi Jedlím, Svébohovem a Zborovem.
DUB, o. Nový Jičín
Č. od 1420 Dub; n. 1616-1847 Daube, 1657 -1945 Daub; l. 1412 Dub, 1639 Daub,
1690 Dub, 1771 Duba, 1828 Daube.
1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Nový Jičín.
1850 s. Heřmanic u Polomi, 1869 sam. obec, 1976 s. Heřmanic u Polomi, 1979 s.
Starého Jičína.
M: 1610 (Starý Jičín), 1670 (Starý Jičín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou)
DUB NAD MORAVOU, o. Olomouc
Č. od 1502 Dub, od 1924 Dub nad Moravou, lidově Dob; n. 1676-1918 Dub, 1939-1945
Dub an March; l. 1131 U duba, 1235-1672 Dub, 1691 Magnum Dub, 1771 Duba.
M: 1650
DUBČANY, o. Olomouc
Č. od 1412 Dubčany, 1490-1492 Dubany, lidově Dobčany; n. 1676-1751 Dubczian,
1771-1945 Dubtschan, 1692 Tupschan, 1787 Dubschan, 1900 Dubčan; l. 1342-1446
Dubczan, Dubczany, 1771 Dubczanium.
1850 sam. obec, 1960 s. Choliny, 1990 sam. obec.
M: 1614 (Cholina)
D u b č i s k o
viz Dubicko, o. Šumperk
DUBČOV, z., o. Olomouc
Č. 1480-1615 pustá ves Dubczow; n. 1599 Dubczow.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Chabičovem a Dalovem v trati Dubskiwiese. V 16.
stol. drželi polnosti zpustlé vsi poddaní z Chabičova.
DUBICK0, o. Šumperk
Č. od 1480 Dubicko, 1499 Dubiecko, v 16. stol. i Dubiček, Dubčisko, 1633
Dubisko; n. 1373 Dubicz, 1677-1718 Dubyczka, 1692 Dubisko, 1720-1945 Dubitzko;
l. 1238 Dubicz, 1253 Dubicsko, 1266, 1269, 1373 Dubisko, Dubisco, 1297 Dubich,
1353 Dubisczsko, 1358-1371 Dubiczka, Dubizka, 1358 a 1360 Dubeczka, 1359
Dubieczk, 1384 Duwiczco, 1672 Dubicko, 1771 Dubitium.
1976 připojena jako m.č. Hrabová s osadou Vitošov, 1992 opět sam. obec.
M: 1617
DUBINA, s. Ostravy
Městská část vzniklá 1984 vyčleněním z části katastrů Hrabová, Hrabůvka, Nová
Bělá, Stará Bělá.
DUBNICE, o. Bruntál
Č. 1434-1451 Horní Dubnice, 1847 Holubník(!), 1870 Holubovice, od 1871 Dubnice;
n. 1377 Dubnitz, 1409-1410 Herman Taubnitz, 1574-1945 Taubnitz, 1720 Daumnitz;
l. 1289 Dubnicye, 1672 Taubniz, 1771 Taubnitium.
1850 sam. obec, 1966-1968 pod správou obce Býkov (spol. MNV), 1980 připojena
jako část k Lichnovu.
M: 1656 (Úvalno), 1784 (Krnov)
DUBOVÁ, o. Opava
Č. 1850 Horní Vigstein, čili Vítkův hrad, 1871-1952 Horní Vikštejn, odtud
Dubová; n. 1787-1945 Ober Wigstein, 1850 Wigstein; l. 1772 Wigsteina.
Osada se začala stavět od r. 1761.
1850 osada, později m.č. Radkova, 1973 s. Melče, 1979 zanikla zrušením.
M: 1761 (Radkov)
D u b r a v a
D u b r a v i c e,
D u b r a w i c z,
D u b r a w i t z viz Doubravice, o. Šumperk a Doubravice u Olšan, z., o.
Šumperk
D u b t s c h a n
D ů l n í
viz Dubčany, o. Olomouc
B l u d o v i c e
D ů l n í L í š t n á,
D ů l n í L e š n á,
D ů l n í L i š č n á
viz Dolní Líštná, s. Třince, o. Frýdek-Místek
D ů l n í
S u c h á
D ů l n í
T ě r l i c k o
D u n k o v i c e
viz Dolní Bludovice, s. Havířova, o. Karviná
viz Dolní Těrlicko, o. Karviná
viz Daňkovice, o. Přerov
D u p s c h a n
viz Dubčany, o. Olomouc
D u r e n b a c h,
D u r e n p a c h viz Drumpach, z., o. Olomouc
D u r e n
D u r e n
L a s k,
L e s k viz Suché Lazce, o. Opava
D u r c h e
D u r n l a z k
viz Suché Lazce, o. Opava
D u r n s e i f f i u m
D u w i c z c o
viz Dubicko, o. Šumperk
D ü r n b a c h
D ü r n h o l z
viz Drnholec n. L., o. Nový Jičín
D ü r r
D ü r r
S e i f e n
D ü r r e
D ü r r e n
B i e l
S e y f e n,
D ü r r s e i f e n
D ü r s t e n h o f
DVORCE, o. Bruntál
Č. od 1406 Dvorce, ale 1580 Dvořice, 1720-1872 též Dvorec; n. 1577-1718 Stadt
Hoff, 1692-1945 Hof; l. 1339 Curiae, 1363-1406 Curia, 1771 Hoffium.
1850 sam. obec, 1964 připojena jako část obec Rejchartice.
M: 1706
DVORCE. z., o. Vsetín
Č. 1502-1548 pustá ves Dvorce.
Zanikly patrně v 15. stol. mezi Ratiboří a Pržnem v trati Dvorce, dnes skupina
domů.
DVOREK, o. Nový Jičín
Č. 1846-1921 Růží důl, 1898 Růžodol, Rožmitál, 1850 Růží důl, Dvorkovice, od
1921 Dvorek, též Dvorkovice; n. 1787-1945 Rosenthal.
Od 1850 osada, později s. Petřvaldu.
M: 1785 (Peřvald), 1787 (Mošnov)
D v o r k o v i c e
viz Dvorek, o. Nový Jičín
D v o ř i c e
D v o ř i s k a
L a p a č
viz Nový Dvůr, s. Skaličky, o. Přerov
DVOŘISKO, o. Opava
Č. od 1847 Dvořisko, 1871-1883 též Dvořiště; n. 1767-1774 dvůr Oppahöfel; ves
zal. 1784 nazývá se n. 1789-1945 Oppahof, 1798 Crawarner Oppahof.
1850 osada Štítiny, 1915 sam. obec, 1960 s. Kravař.
M: 1784 (Komárov)
D v o ř i s k o
viz Hory, s. Lhotky u Litultovic, o. Opava
D v o ř i š t ě
D v ů r
D v ů r
d r ž k o v s k ý,
h e r v í n o v s k ý
D v ů r
h e n č i n s k ý
D v ů r
R a š k o v viz Raškov, o. Šumperk
D
D
D
D
D
D
w
w
w
w
w
w
a
a
a
a
a
a
c
c
c
r
t
z
e
z
z
ž
z
e
t
e
e
e
e
t
í
t
t
t
t
i
viz Hynčinov, o. Šumperk
n,
i n,
i n a,
i n,
i n,
n viz Vacetín, o. Šumperk
D y a b o l i l h o t a,
D y a b o l i v i l l a
DYBŠTORF, z., o. Olomouc
Č. 1587-1623 Dybštorf, (osedlý, obyvatelé Němci).
Neurčitelný název pro některou z obcí v okolí Sovince a Plinkoutu.
D y e d i n k a
viz Dědinka, s. Moravské Huzové, o. Olomouc
D y r n p a c h
D y e t r i c h s d o r p h
D y e t r z i c h o w i c z
viz Větřkovice, o. Nový Jičín
D y e w c z i e
D y p n a n
viz Lipňany, o. Olomouc
DYTELOVO, o. Opava
Č. od 1850 Pustý mlýn, 1881 a dodnes lidově Dytelovo; n. od 1782 Wüstemühl, 1787
Kolonie Dittelei.
1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Opava.
Od 1850 s. Brumovic.
M: Brumovice, v matrikách samostatně neuváděno
D y t e r s d o r f,
D y t r s t o r f viz Dětřichov nad Bystřicí, o. Bruntál
D y t i h e r i s d o r f
viz Větřkovice, o. Nový Jičín
D y t m a n s d o r f,
D y t m a r s d o r f,
D y t m e r s d o r f viz Dětmarovice, o. Karviná
D y t r e i c h s d o r f viz Čermná, z., o. Olomouc, Dětřichov, s. Renot, o.
Olomouc, Dětřichovice, o. Bruntál a Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava
D z i e ć m a r o w i c e
D z i e s c h a u
viz Děhylov, o. Opava
D z i e t m a r o w i c e
D z b e l o v a
L h o t a
viz Francova Lhota, o. Vsetín
DŽBÁNOV, o. Šumperk
Č. 1492-1924 Džbánov, 1720 Kruh; n. 1734-1924 Krug, l. 1343 Czbanow, 1371 Krug,
1672 Zbanow.
1850 s. Police, 1924 název oficiálně zanikl.
M: 1610 (Úsov)
E b e r h a r d i v i l l a,
E b h a r d z d o r f viz Habartice, o. Šumperk
E b e r m a n n s d o r f
E b e r s d o r f
viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál, Habartice, o. Šumperk
E b i r m a n n s d o r f
E b r c h a r d i
E b i r h a r d i
E c k a r d i
viz Habrnovice, z., o. Frýdek-Místek
v i l l a,
v i l l a viz Habartice, o. Šumperk
v i l l a viz Ekartovice, z., o. Šumperk a Jakartovice, o. Opava
E c k e r s d o r f
E d b e s
viz Habrnovice, z., o. Frýdek-Místek
viz Nedvězí, o. Šumperk
E d e l s t a d t
EDELSTEIN, EDELŠTEJN, z. hrad u Zlatých Hor, o. Jeseník
Č. 1477 zbořený hrad Edelstein; n. 1377-1467 Edelstein, 1385 Edilstein;
l. 1281-1478 Edelstein, Edelstain, 1284 a 1285 Edilstein.- Zpustl v 15. stol.
E d e n s d o r f,
E d e r s d o r f viz Edrovice, o. Bruntál
EDROVICE, o. Bruntál
Č. 1586 Edersdorf, od 1847 Edrovice; n. 1573-1945 Edersdorf, 1615 Ederstorf,
Edstorf, 1751 Edensdorf; l. 1771 Edersdorfium.
1850 sam. obec, 1960 s. Rýmařova.
M: 1614 (Rýmařov)
E e r e n b e r g
viz Loučka, o. Nový Jičín
E g e r s d o r f,
E g g e r s b e r g
viz Egrov, o. Olomouc
EGROV, o. Olomouc
Zal. 1786; č. od 1847 Egrov; n. 1798-1945 Egersdorf, 1834-1846 též Eggersberg.
1850 osada, pak s. Babic u Šternberka, 1950 název zanikl.
E h l e n d
viz Nemrlov, o. Šumperk
E h r e n b e r g,
E h r e n b e r g a,
E h r n p e r g viz Loučka, o. Nový Jičín
E i c h e n
E i c h h o r n,
E i c h o r viz Veveří, o. Bruntál
E i l e n d o r f,
E i l o w i t z,
E i m i t z viz Jílovec, o. Nový Jičín
E i n o t,
E i n o t h,
E i n o d e viz Renoty, o. Olomouc
E i n ö d
E i n ö d e
viz Samotíšky, o. Olomouc
E i n S i e d e l,
E i n s i e d e l viz Mnichov, o. Bruntál, a Mníškov, z., o. Bruntál
E i s e n b e r g,
E i s e n b e r g a viz Ruda, o. Bruntál a Ruda nad Moravou, o. Šumperk
E i s e n b e r g
E k a r t i c e,
an
der March
E k a r t o v i c e
viz Pusté Jakartice, s. Opavy
EKARTOVICE, z., o. Jeseník
1420 n. Eckhardsdorf; l. 1310 Eckardi villa.
Ves zanikla v okolí Jeseníku.
E
E
E
E
E
k
k
k
k
k
e
h
h
h
k
r
a
a
a
a
s
r
r
r
r
d
d
d
t
d
o
i
s
s
i
r
t
d
d
s
f,
z,
o r f,
o r f,
d o r f
E l b a,
E l b e viz Labe, o. Šumperk
E l e n d,
E l e n d t
E l g o t
viz Mariánské Hory, s. Ostravy a Zpupná Lhota, o. Karviná
E l g o t a,
E l g o t h viz Komorní Lhotka,o. Frýdek-Místek
E l g o t h a n d r i s B u r g e r s d o r f,
E l g o t h b e i H n o i n i k viz Zpupná Lhota, o. Karviná
E l h o t
viz Lhotka, o. Frýdek-Místek
E l h o t a
viz Lhota, s. Šternberka, o. Olomouc a Lhota u Choryně, o. Vsetín
E l h o t a,
E l h o t k a
E l h o t e n
viz Starojická Lhota, o. Nový Jičín
E l h o t t e n
viz Lhotka, o. Přerov
ELIŠČINA, o. Olomouc
Dol. 1713 jako nový mlýn na Odře; č. ve 20. stol. Eliščina; n. v 19.-20. stol.
do 1945 Liselsberg.
1850 s. Kozlova, zanikla 1948.
M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1737 (Velký Újezd)
E l l g o t h viz Lhota u Opavy a Lhotka u Ostravy, o. Opava, Zpupná Lhota, o.
Karviná a Mariánské Hory, s. Ostravy
E l l g o t h - H u l t s c h i n,
E l l g u t h - H u l t s c h i n viz Lhotka u Ostravy, o. Opava
EMAUZY, o. Nový Jičín
Č. od 1869 Emauzy; n. 1785-1945 Emaus.
1850 osada Horního Vražného, 1950 Vražného, 1979 s. Oder, 1995 s. Vražného.
M: 1785 (Dolní Vražné)
E n d e r s d o r f
Jeseník
viz Ondřejov, s. Rýmařova, o. Bruntál a Ondřejovice, o.
E n d i r s d o r f
E n g e l s b e r g
viz Andělská Hora, o. Bruntál
E n g e l s d o r f
viz Bohutín, o. Šumperk a Mošnov, o. Nový Jičín
E n g e l s t a d t
viz Andělská Hora, o. Bruntál
E n g e l s t h a l
viz Andělské Žleby, o. Šumperk
E n g e l s w a l d,
E n g i l s w a l d e
viz Mošnov, o. Nový Jičín
E p p e r s w a g e n,
E p r s w o g n viz Nepřívaz, o. Olomouc
E r b S e d l n i t z
E r b e r d o r f,
E r b e r s d o r f
viz Třemešná, o. Bruntál
E r b e r s d o r f,
E r b r s d o r f,
E r b s d o r f viz Staré Heřmínovy a Nové Heřminovy, o. Bruntál
E r b s e n r i e d
viz Hrachovec, o. Vsetín
E r d m a n n s d o r f
E r d m a n n s g r u n d
E r h a r t i c e
E r n b e r g,
E r n b e r g k
viz Nové Zálužné, o. Opava
viz Artmanov, o. Bruntál
viz Loučka, o. Nový Jičín
E r n e s t d o r f,
E r n e s t i v i l l a,
E r n e s t o v viz Arnoštov, o. Přerov
E r s z b ä r g,
E r t z b e r g k,
E r z b e r g viz Rudkov, o. Šumperk
E s c h e n b a c h
E s n i g
viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál
E s p e n d o r f
E
E
E
E
u
u
u
u
l
l
l
l
b
e
e
e
u
n
n
n
r
b
b
b
g,
e r g,
e r g a,
u r g viz Sovinec,o. Bruntál
E u l e n b u r g e r
Bruntál
E
E
E
E
E
E
E
u
u
u
v
w
w
y
l
l
l
l
l
l
l
e
i
n
n
e
i
e
n
n
b
b
n
m
n
b
b
u
u
b
b
b
u
u
r
r
u
u
e
W ä l s c h g r u n d
viz Valšov, z. u Sovince, o.
r k,
r g,
k,
g,
r g,
r k,
r g viz Sovinec, o. Bruntál
E u l o w i t z, E y l o w i t z,
E y l o w i t z i u m viz Jílovec, o. Nový Jičín
E u s t a c h i
v i l l a
viz Stachovice, o. Nový Jičín
E y c h e n
E y n r w a
viz Jívová, o. Šternberk
E y s e n p e r k
viz Ruda, o. Bruntál
FALKENHAYN, z., o. Jeseník
L. 1305 Valkenhayn; n. 1420 Falkenhayn.
Ves zanikla v 15. stol. v okolí Písečné.
F a l l w i s
viz Lužná, o. Šumperk
F a m i l i e n h o f,
F a m i l i j e viz Nové Dvory, s. Náměště na Hané, o. Olomouc
FARÁŘOVA LHOTA, z., o. Šumperk
Č. 1481-1494 Lhota Farářova, 1547-1610 Lhotka (4 usedlíci), panství Zadlovice;
l. 1464 Lhotka. 1656 byla pustá.
Zanikla prý v prostoru mezi Lošticemi a Bouzovem, není však vyloučeno, že je
totožná s dnešní Zavadilkou (viz příslušné heslo).
F a r k a s s t a t
F a t k a u
viz Frenštát, o. Nový Jičín
viz Fatkov, s. Šternberka, o. Olomouc
FATKOV, s. Šternberka, o. Olomouc
Č. 1599-1615 Fatkov; n. 1599 Fattkow, 1599-1662 Fatkau.
Předměstí Šternberka, s nímž později splynul.
F e i s t e r n i t z
F e l v i c e,
F e l v í z,
F e l v í z e
FERDINANDOV, FERDINANDOVÁ, o. Bruntál
Zal. 1755; č. 1847 Ferdinandová, od 1850 do 1965 Ferdinandov, 1893 i
Ferdinandsthal;
n. 1788-1945 Ferdinendsthal.
1850 osada Stříbrných Hor; název zanikl 1965.
M: 1762 (Horní Město)
F e r d i n a n d s t h a l
F e r r e u s m o n s
F i c o v á,
F i e t z e n a u
F i d e r f l e
viz Ferdinandov, o. Bruntál
viz Mýtinka, o. Jeseník
viz Přední Véska, s. Starého Města, o. Bruntál
FILIPOV, s. Nemile, o. Šumperk
Zal. 1780; č. od 1846 Filipov; n. 1794-1945 Philipsthal, Philippsdorf.
Původně sam. osada (ves), od 1948 připojen k Nemili, s níž měl spol. katastr;
název zrušen pro stavební splynutí s Nemilí.
M: 1780 (Zábřeh na Moravě)
F i l i p o v
viz Filipová, s. Loučné, o. Šumperk
FILIPOVÁ, o. Šumperk
Zal. 1773; č. od 1839 Filipov, od 1906 přejmenován na Filipová; n. 1774-1924
Philippsthal, 1924-1945 Philippsdorf.
1850 osada, později m.č. Loučné nad Desnou.
M: 1773 (Velké Losiny), 1784 (Loučná nad Desnou)
FILIPOVICE, m.č. Bělé pod Pradědem, o. Jeseník
Zal. 1777; č. od 1871 Filipovice; n. 1777 -1945 Philippsdorf.
1850 osada Domašova, 1964 m.č. Bělé pod Pradědem.
M: 1784 (Dolní Domašov), 1798 (Horní Domašov)
FILIPOVICE, o. Opava
Zal. 1707, zvětšeny 1784; č. 1722-1805 Nová Ves, od 1835 Filipovice; n. 1712
Philippsdörfel, 1784-1945 Philippsdorf, 1707-1722 též Neuderföl; l. 1707-1771
Nova villa.
Opava.
1850 osada Melče, 1866 sam. obec, 1961 m.č. Domoradovic, 1975 m.č. Hradce nad
Moravicí.
M: 1707 (Radkov)
F i l z l a u s
Olomouc
F i l n e k
viz Velislav, samota u Dubnice, o. Bruntál a samota u Babic, o.
viz Fulnek, o. Nový Jičín
F i s c h b e h a l t e r,
F i s c h h ä l t e r viz Sádky, část Nových Sadů, s. Olomouce
F i s t r i c z
F i s t r i t z
viz Bystročice a Velká Bystřice, o. Olomouc
F i t z e n h a u
F l i e s s e n
viz Mýtinka, o. Jeseník
F l ö s s e
viz Splav, o. Šumperk
F l w e j s
F o g e l s e i f f e n,
F o g i l s e y f f e n,
F o g e l z e j f viz Stará Rudná, o. Bruntál
FOJTOVA KRAŠ, o. Jeseník
Č. 1871 Vojtova Kraš, od 1892 Fojtova Kraš; n. 1456-1625 Vogtscrosse, 1460
Fojtys Kross, 1494 Foyt Cross, 1720-1945 Voigts Krosse, Foigtsgrosse; l. 12841306 Cras Advocati, 1375-1410 Cross Advocati, 1420 Craas Advocati.
1850 osada Velké Kraše, 1960 připojena jak m.č. k Vidnavě.
M: 1591 (Vidnava)
F o j t o v i c e viz Jelenice, o. Opava
FONOVICE, o. Nový Jičín
Č. 1869 Fonsdorf, od 1880 Fonovice; n. 1791-1945 Vonsdorf, 1850-1869 Wonsdorf.
1850 osada Polanky nad Odrou, název zanikl po osvobození, 1953 s. Klimkovic.
M: 1698 (Klimkovice)
F o y t
C r o s s
F r a i s t a d t
viz Fryštát, o. Karviná
FRAJHUBY, z., o. Opava
Dol. 1443; č. 1543-1563 pustá ves Ffreyhof, od 1590 Frayhuby, Freihuby,
Frajhuby, 1890 a lidově Frajhúzy; n. 1618-1624 Freihöfen, 1784-1945 Freihuben.
Ves zanikla v 15. stol. tam, kde je dnes samota Frajhuby u Oldřišova.
F r a j h ú z y
viz Frajhuby, o. Opava
F r a j v a l d
viz Jeseník, o. Jeseník
F r a k š t á t
viz Nový Malín, o. Šumperk
F r a m š t a t
Jičín
viz Nový Malín, o. Šumperk a Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový
F r a n c b e r k
viz Františkov, o. Jeseník
FRANCOVA LHOTA, o. Vsetín
Č. 1492-1516 Petrovská Lhota, 1517 Iarkova Lhota, 1521 Dzbelova Lhota, od 1525
Francova Lhota, ale 1522-1529 Lhoty, 1627 Lhota, 1663-1722 Francovy Lhoty, 1905
a lidově Frantovy Lhoty; n. 1676-1847 Franzowa Lhota, 1692 Franzen, 1718 Frantzl
Lhota, 1771 Franz Lhota, 1939-1945 Franzen schlag.
1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Valašské Klobouky, 1868
Uherský Brod, 1949 Valašské Klobouky, 1960 Vsetín.
M: 1707 (Lidečko), 1787
F r a n c o v y
L h o t y
F r a n c k e n s t a d t,
F r a n c k s t a d t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín a Nový Malín,
o. Šumperk
F r a n k e n h a u,
F r a n k o v á viz Seč, o. Jeseník
F r a n k e n s t a t
F r a n k s t a d t,
F r a n k š t a t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín, a Nový Malín, o.
Šumperk
FRANKŠTAT, z., o. Šumperk
Č. 1575 Frankštat.
Založen krátce předtím a zanikl v neznámé poloze u Starého Města.
F r a n s t a d t
F r a n š t a t
Šumperk
viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín
viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín a Nový Malín, o.
FRANTIŠKOV, s. Nových Losin, o. Šumperk,
Č. 1850-1938 Františkov; n. 1775-1945 Franzenthal.
1850 osada, později m.č. Nových Losin, 1945 název zanikl.
M: 1784 (Branná)
FRANTIŠKOV, s. Velkých Kunětic, o. Jeseník
Založen 1792; č. od 1871 Francberk, od 1924 Františkov; n. 1792-1945 Franzberg.
1850 osada, později s. Velkých Kunětic.
M: 1792 (Velké Kunětice)
FRANTIŠKOV, o. Bruntál
Č. 1682 Fronsdorf; n. 1682 Franzdorf, Franzberg.
1850 osada Horních Životic, s nimiž záhy splynula.
M: 1682 (Svobodné Heřmanice)
F r a n t o v y
F r a n t š t a t
L h o t y
F r a n t z l L h o t a,
F r a n z L h o t a viz Francova Lhota, o. Vsetín
F r a n z b e r g
o. Jeseník
viz Františkov, o. Bruntál a Františkov, s. Velkých Kunětic,
F r a n z d o r f
viz Františkov, o. Bruntál
F r a n z e n,
F r a n z e n s c h l a g
F r a n z e n t h a l
viz Františkov, s. Nových Losin, o. Šumperk
F r a y d i n t h a l
viz Bruntál, o. Bruntál
F r e c o v i c e
viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek
F r e d b e r g,
F r e d e b e r g
F r e d e n t a l
viz Žulová, o. Jeseník
F
F
F
F
r
r
r
r
e
e
e
e
i h e r m e r s d o r f,
i H e r m e r s d o r f,
i H e r m s d o r f,
i H e r m s t o r p viz Svobodné Heřmanice, o. Opava
F r e i b a l t
F r e i b e r g,
F r e i b u r g viz Příbor,o. Nový Jičín
F r e i b e r g - D o r f
viz Benátky, s. Příbora, o. Nový Jičín
F r e i e n s t a d,
F r e i e n s t a d l
viz Fryštát, s. Karviné
F r e i e n w a l d e
F r e i h e i t
viz Svoboda, s. Jeseníku, o. Jeseník
F r e i h e i t s a u
viz Háj, o. Opava
F r e i h e i t s b e r g
F r e i h o f,
F r e i h ö f e n,
F r e i h u b e n viz Frajhuby, o. Opava
F r e i s c h t a d t,
F r e i s t a d t viz Fryštát, o. Karviná
F
F
F
F
r
r
r
r
e
e
e
e
i
i
i
i
w
w
w
w
a
a
a
a
l
l
l
l
d,
d a u,
d e,
t viz Jeseník, o. Jeseník
F r e j h o f,
F r e j h u b y,
F r e j h u z y viz Frajhuby, o. Opava
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, o. Nový Jičín
Č. 1422-1798 Franštat, 1506-1847 Framštat, 1632 Frenšták, 1711 Frankštát, 18471922 Frenštát, odtud Frenštát pod Radhoštěm; n. 1650-1918 Frankstadt, 1676
Franckstadt, 1939-1945 Frankstadt unter dem Radhost; l. 1299 Pharcastat,
Farkasstat, 1382 Frankenstat, 1672-1771 Frankstadium.
1960 Nový Jičín.
M: 1720
F r e u d e n t h a l,
F r e w d e n t h a l viz Bruntál, o. Bruntál
FREUDESBERG, z. hrad, o. Vsetín
L. 1308 Vreundsberg.
F r e y b e r g,
F r e y b u r c h,
F r e y e n b u r g
F r e y d e n t h a l
F r e y e n s t a t
F r e y e n w a l d e
F r e y h e i t s b e r g
F r e y h e r m s d o r f
viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál
F r e y h o f
viz Frajhuby, o. Opava
F r e y n s t a d t
F r e y s c h t a d t,
F r e y s t a d l viz Fryštát, s. Karviné
F r e y w a l d a u
F r i c z e n d o r f,
F r i c z i n d o r f viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek
F r i c z s t a t viz Fryštát, s. Karviné
F r i d b e r g viz Místek, s. Frýdku-Místku, o. Frýdek-Místek
F r i d e b e r g
F r i d e c k,
F r i d e k viz Frýdek, s. Frýdku-Místku, o. Frýdek-Místek
F r i d e l a n d,
F r i d l a n d viz Břidličná, o. Bruntál a Frýdlant nad Ostravicí, o. FrýdekMístek
F r i d e b e r g
F r i d r i c h o v
viz Bedřichov, o. Šumperk
FRIDRICHSWALD, z., o. Olomouc
L. 1324 Fridrichswalde.
Ves zanikla v nejbližší blízkosti Čermné před 1324.
F r i e d e b e r g
viz Místek, o. Frýdek-Místek a Žulová, o. Jeseník
F r i e d e b e r c h
F r i e d e c k,
F r i e d e c k h
viz Místek, o. Frýdek-Místek
viz Frýdek, o. Frýdek-Místek
F r i e d e n b e r g
F r i e d e r s d o r f
viz Čaková, o. Bruntál
F r i e d l a n d,
F r i e d l a n d a n d e r
M o h r a
viz Břidličná, o. Bruntál
F r i e d l a n d,
F r i e d l a n d a n d e r
Frýdek-Místek
O s t r a w i t z a viz Frýdlant nad Ostravicí, o.
F r i e d r i c h s d o r f
viz Bedřichov, o. Bruntál
F r i e n s t a t
F r i e n w a l d
F r i e s e d o r f
F r i e s e h o f
F r i s t a t
F
F
F
F
r
r
r
r
i
i
i
i
t
t
t
t
s
s
z
z
c
c
e
o
h
h
n
w
viz (Horní) Březná, o. Šumperk
viz (Dolní) Březná (Březenský Dvůr), o. Šumperk
e
o
d
i
n
w
o
t
d o r f,
i t z,
r f,
z viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek
F r i z e r d o r p h
F r l a n t,
F r l o n t viz Frýdlant nad Ostravicí, o. Frýdek-Místek
F r o b e l h o f
viz Froblov, o. Bruntál
FROBLOV, o. Bruntál
Zal. kolem 1772, č. 1850 Frobelow, od 1871 Froblov; n. 1772 Frobelshof, 17981805 Waldhäuser, 1805-1945 Frobelhof.
1850 osada Sosnové, název zanikl 1948.
M: 1772 (Sosnová)
F r o m e k s s t a t
F r o n s d o r f
viz Františkov, o. Bruntál
F r o w r a m s d o r f
viz Olbramice, o. Nový Jičín
F r e y b e r g,
F r y b u r g viz Příbor, o. Nový Jičín
FRYČOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1437 Frecovice, od 1467 Fryčovice; n. 1374 Fritzendorf, 1651 Fritzowitz,
i 1692, 1676-1918 Fritschowitz, 1798 Fritschendorf, 1846 a 1939-1945
Fritzendorf; l. 1267 a 1270 Fritzendorf, Frizendorf, 1269 Wreccendorf, 1347
Friczindorf, 1373 Friczendorf, 1771 Fricchowitium.
M: 1657 (Brušperk), 1746
F r ý d b e r k
F r y d b u r g,
F r y d b u r k viz Místek, o. Frýdek-Místek
F r y d e b e r g
FRÝDEK, o. Frýdek-Místek
Č. 1450-1869 Fridek, odtud Frýdek, lidově Vrdek; n. 1474-1945 Friedeck, Friedek,
1580 Friedekh; l. 1386-1615 Fridec, 1688 Fridek.
1850 s. o. Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1850 statutárním městem, 1928 spadl pod o. Frýdek, 1943 sloučen s Místkem,
Starým Městem, Lískovcem a Sviadnovem pod názvem Frýdek (Friedeck), 1945-1955 se
užívalo střídavě názvů Místek a Frýdek, od 1955 znovu Frýdek-Místek. V roce 1954
odděleny Staré Město, Lískovec a Sviadnov.
M: 1654
F r ý d l a n t,
F r ý d l a n t n a d
M o r a v i c í
viz Břidličná, o. Bruntál
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ, o. Frýdek-Místek
Č. od 16. stol. Frýdlant, 1846 a 1885 Frýdland, 1881 Fridland, od 1924 Frýdlant
nad Ostravicí, lidově Frlant, Frlont; n. 1580-1918 Friedland, 1651 Trandland,
1676 Frydlandt, 1939-1945 Friedland an der Ostrawitza.
1850 s. o. a o. Místek, 1949 Frenštát p. R., 1956 Frýdek-Místek.
M: 1665
F r y e n s t a t,
F r y s z t a t viz Fryštát, s. Karviné
FRYŠTÁT, s. Karviné
Č. 1450 Fristat, 1447-1949 Fryštát, 1483-1491 Freistat, 1592 Freystadt, 1881
Frištat, lidově Fryštot, Fryštok; n. 1420-1447 Freienstat, 1450-1945 Freistadt,
1536-1808 Freystadt, 1559-1570 Freinstadt, Freystadl, 1566-1570 Freischtadt; l.
1305 Frienstad, 1327 a 1409 Freyenstat, 1377 a 1447 Freienstad, 1406 Fryenstadt,
1450-1687 Fristat, 1473 Friczstat, 1496 a 1653 Freistadt, 1496 Freinstad, 1667
Fraistadt, 1700 Freystadl; p. od 1869 Frysztat.
1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná, 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín,
1850 sam. město, 1949 s. Karviné jako Karviná 1.
M: 1652
F r ý v a l d o v
FRYWALD, o. Frýdek-Místek
Č. 1406-1616 Frywald.
Původně sam. ves, 1616 s. vsi Lyžbice, která je nyní s. Třince.
M: 1671 (Jablunkov), 1745 (Vendryně)
FUCHSWINKEL, o. Jeseník
1812-1850 n. Fuchswinkel.
Osada Bílého Potoka, s nímž 1850 splynula.
M: 1638 (Javorník), 1686 (Bílý Potok)
F u l l e n s t e i n,
F u l l i n s t e i n,
F u l m e n s t a y n viz Bohušov, o. Bruntál
F u l n e c k é
V l k o v i c e viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín
FULNEK, o. Nový Jičín
Č. od 1429 Fulnek; n. 1337, 1600-1634 Filnek, Filneck, 1377 Felleneck, l429
Fulnecke, 1430 Fyllnekh, 1507 Fülnekh, 1580 Füllneck, 1601 Filnek, 1607-1672
Fulneck, 1647 Fülnegk, od konce 16. stol. běžně Fulnek do 1945; l. 1293 Fulnek,
Vulneck, 1298 Fulnech, od 1329 Fulnec, Fulnek, 1771 a 1879 Fulneca.
1850 s. o. Fulnek, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový
Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín.
M: 1619
F
F
F
F
u
u
u
u
l
l
l
l
s
s
s
š
t
t
t
t
a
e
e
e
y
i
y
j
n,
n,
n,
n viz Bohušov, o. Bruntál
F u n f t z i g h u e b e n
F u r d o r f
viz Padesát Lánů, o. Přerov
F u r c h t e n b e r g
F ü l l s t e i n
viz Nový Hrad, z., o. Šumperk
viz Bohušov, o. Bruntál
F ü n f z i g h u b e n
F ü r d ö r f e l
F ü r s t e n b e r g
viz Nový Hrad, z., o. Šumperk
F ü r s t e n g r u n d
viz Knížecí Sady, s. Zábřeha, o. Šumperk
FÜRSTENWALDE, z. hrad, o. Bruntál
N. 1377 Furstenwalde, 1405 Fürstenwalde; l. 1397 Fuersternwalde.
Hrad rozbořen asi 1474, 1544 pustý.
G a b e l
Bruntál
viz Vidly, s. Vrbna, o. Bruntál a Vidly, z., u Horního Benešova, o.
G a b e l s b e r g
G a b l u n k a
viz Nový Hrad, o. Šumperk
viz Jablunka, o. Vsetín
G a b o ř i č k o
viz Javoříčko, o. Olomouc
G a g e r s d o r p h
viz Krnov, o. Bruntál
G a i s d o r f,
G a i s t e r d o r f
viz Kyžlířov, o. Přerov
G a j e
viz Háj, o. Opava
G a k t a r ž
G a l i c z
viz Jaktař, o. Opava
viz Skalička, o. Šumperk
G a l t n s t e i n
G a m n i c z
viz Branná, o. Šumperk
viz Jamnice, z., o. Frýdek-Místek
G a n e i o u i c i
viz Haňovice, o. Olomouc
G a p e r s d o r f
viz Linhartovy, o. Bruntál
G a r k o w i c z e
viz Jarkovice, o. Opava
G a r s t o r f
G a s e n k a
G a y c h i n
viz Kerhartice, o. Opava
viz Jasénka, o. Vsetín
viz Hejčín, s. Olomouce
G a y s c h d o r f
G ä r s d o r f
G e b l o v,
G e b l e r s d o r f
G e c z t o w
G
G
G
G
e
e
e
e
d
d
d
d
viz Dolánky, o. Olomouc
viz Obectov, o. Olomouc
l,
l a,
l e,
l i viz Jedlí, o. Šumperk
G e h i l c z
viz Chýlec, o. Přerov
G e i s t o r f,
G e i s d o r f,
G e i s c h d o r f
G e i s l e r s d o r f,
G e i s l e r s f e l d viz Lomy, o. Jeseník
G e l c z,
G e l s s viz Kelč, o. Vsetín
G e l e n y
viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál
G e m n i c e,
G e m n i z viz Jamnice, o. Opava
G e n c z
viz Jančí, o. Opava
G e n z i d l
viz Mníšek, z., o. Bruntál
G e p e r t k o v i c e,
G e p e r t s h a v,
G e p i r z o w viz Údolná, o. Olomouc
G e p p e r s d o r f
G
G
G
G
G
G
G
G
G
e
e
e
e
e
e
e
e
e
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
r
r
r
r
e
e
e
e
e
c
d
t
z
r
r
r
r
r
z
o
o
a
G e b l o v,
c
t
t
z
z
a
w
v
w
viz Kopřivná, o. Šumperk a Linhartovy, o. Bruntál
o w a,
s a u,
z a u,
a u,
o v i u m,
u,
i c e,
i c e,
viz Údolná, o. Olomouc
G e b l e r s d o r f
G e c z t o w
G
G
G
G
e
e
e
e
d
d
d
d
l,
l a,
l e,
l i viz Jedlí, o. Šumperk
G e h i l c z
viz Chýlec, o. Přerov
G e i s t o r f,
G e i s d o r f,
G e i s c h d o r f
G e i s l e r s d o r f,
G e i s l e r s f e l d viz Lomy, o. Jeseník
G e l c z,
G e l s s viz Kelč, o. Vsetín
G e l e n y
viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál
G e m n i c e,
G e m n i z viz Jamnice, o. Opava
G e n c z
G e n z i d l
G e p e r t k o v i c e,
G e p e r t s h a v,
G e p i r z o w viz Údolná, o. Olomouc
G e p p e r s d o r f viz Kopřivná, o. Šumperk a Linhartovy, o. Bruntál
G
G
G
G
G
G
G
G
G
e
e
e
e
e
e
e
e
e
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
r
r
r
r
e
e
e
e
e
c
d
t
z
r
r
r
r
r
z
o
o
a
c
t
t
z
z
a
w
v
w
o w a,
s a u,
z a u,
a u,
o v i u m,
u,
i c e,
i c e,
G e s e r n i k
viz Jezernice, o. Přerov
G e s c h e i n
viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín
G e s c h o w,
G e s s o w,
G e š o v viz Ješov, o. Olomouc
G e s s k o w i c z e
G e s t r i z e b
viz Jezdkovice, o. Opava
viz Jestřabí, o. Nový Jičín
G e s t r z a b,
G e s t r z e b i,
G e s t r ž a b viz Jestřabí, o. Nový Jičín a o. Olomouc
G e s t r z e b i c z k o,
G e s t r ž e b y z k o viz Jestřebíčko, o. Šumperk
G e t h w e r s t h d o r f f
G e t r z i c h o w i c z e
viz Poříčí, o. Bruntál
G e t r ž i c h o w i c z e,
G e t r ž i c h o w i t z viz Větřkovice, o. Nový Jičín
G e y s c h d o r f,
G e y s s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov
G e z e r n i c z,
G e ž e r n i c e viz Jezernice, o. Přerov
G i a s t r ž a b a
G
G
G
G
G
i
i
i
i
i
b
b
b
b
b
a,
a u,
a w,
a w a,
e viz Jívová, o. Olomouc
G i b i t s c h a u
G i c y n,
G i c z i n
viz Nový Jičín a Starý Jičín, o. Nový Jičín
G i c z i n a
G i d l
viz Chabičov, o. Olomouc
viz Jičina, o. Nový Jičín
viz Jedlí, o. Šumperk
G i e b a u
G i e r s i g,
G i e r ž i g k
viz Jiříkov, o. Bruntál
G i e s h ü b l
G i e s s d o r f
G i e t r z i c h o w i c z e
G i l e s c h o w i c z,
G i l e s c h w i t z viz Jilešovice, o. Opava a Kylešovice, s. Opavy
G i l k e n d o r f
G
G
G
G
i
i
i
i
l
l
l
l
l
o
o
o
o
w
w
w
w
e
e
n
viz Jílkov, o. Olomouc
i c z,
c z,
t z,
o viz Jílovec, o. Nový Jičín
G i l s c h o w i t z
G i l s c h w i t z
viz Kylešovice, s. Opavy
viz Jilešovice, o. Opava a Kylešovice, s. Opavy
GINTHERI VILLA, z., o. Šumperk
L. 1276, 1365 Gintheri villa.
Ves zanikla v okolí Štítů nebo změnila jméno.
G i r c o w
G i r i k o w
G i r s d o r f
G i r s c h m a n
viz Jeřmaň, o. Olomouc
G i r s i g,
G i r s i k viz Jiříkov, o. Bruntál
G i r z a t s k o
G i r z i k h,
G i r z i k o w
G i r z i n a
viz Juřitinov, z., o. Přerov
L h o t a
viz Juřinka, o. Vsetín
G i r z m a n i c e
viz Heřmanice, s. Ostravy
G i r z m a n i u m
G i s h ü b l,
G i s s h ü b l i u m
G i s t e b n i c,
G i s t e b n i k viz Jistebník, o. Nový Jičín
G i t č z i n
G i t s c h i n,
G i t s c h i n a
G i t z i n
G i w o w e
viz Jívová, o. Clomouc
G l a n t e n d o r f
G l a s b e r g e r
G l a s d o r f
G
G
G
G
l
l
l
l
a
a
a
a
s
s
s
s
d
d
d
s
o
ö
ö
d
r
r
r
ö
f
f
f
r
l
l
l
l
a
a
a
ä
s
s
s
s
e
e
i
n
l
n
n
d
s
d
d
o
d
ö
o
r
H ä u s e r
viz Strážnice, o. Opava
viz Sklená a Sklené, o. Šumperk
l,
e l,
l,
f e l
G l a s e b e r g
G
G
G
G
viz Sklené, o. Šumperk
viz Nýznerov, o. Jeseník
o r f,
r f l
r f
f viz Sklené, o. Šumperk
G l a s e n d o r f,
G l a s l d o r f,
G l a s s e n d o r f
G l a s s h ü t t e n
viz Hutisko, o. Vsetín
G l e m b k a,
G l e m b k a u,
G l e m b k o v i u m,
G
G
G
G
l
l
l
l
e
e
e
e
m
m
m
m
k
k
k
k
a,
a u,
e,
o w viz Hlinka, o. Bruntál
G l e s e l s d o r f
G l e s e r d o r f,
G l e z e n d o r f viz Sklenov, o. Frýdek-Místek
G l i n i c,
G l i n i t z
viz Hlinka, o. Bruntál
GLINNA, z., o. Jeseník
L. 1284, 1420 Glinna.
Ves zanikla asi v 15. stol. v okolí Červené Vody.
G l o b i t z
viz Hlavnice, o. Opava
G l o g e s d o r f
viz Klokočov, o. Nový Jičín
G l o g o c z e n d o r f
G
G
G
G
l
l
l
l
o
o
o
o
g
g
k
k
s
s
e
s
d
d
s
d
o
o
c
o
r
r
h
r
G l o m i t z,
G l o m n i t z
viz Klokočov, o. Opava
f,
f i u m,
a w,
f viz Klokočov, o. Nový Jičín
G l o s s e r i v i l l a
viz Sklenov, o. Frýdek-Místek
G l u c h o w a viz Hluchová, o. Frýdek-Místek
G n e u o t i n e,
G n e v o t i n i viz Hněvotín, o. Olomouc
G n o g i t z,
G n o i c i viz Hnojice, o. Olomouc
G n o i n i k
viz Hnojník, o. Frýdek-Místek
G n o i t i u m,
G n o i t z viz Hnojice, o. Olomouc
G n o j n i k,
G n o y n i k viz Hnojník, o. Frýdek-Místek
G o b i t s c h a u,
G o b i t s c h o v i u m
G o c z e l s d o r f,
G o c z e n d o r f viz Hošťálkovy, o. Bruntál
G o c z o w
viz Moravský Kočov, o. Bruntál
G o d e r i n d e s t o r p
G o d e s c a l c i
viz Bohušov-ves, o. Bruntál
v i l l a
viz Hošťálkovy, o. Bruntál
G o d e w r i d e s t o r p h,
G o d e w r i s t o r f viz Bohušov-ves, o. Bruntál
G o h u s s c h a n
G o j t e j n
viz Kojetín, o. Přerov
G o l c e j f,
G o l c i f y viz Nové Vrbno, o. Opava
G o l d e c,
G o l d e k,
G o l d e n e k
G o l d e n f l u s s,
G o l d e n f l u s s y,
G o l d f l u s s viz Zlatý Potok, o. Šumperk
G o l d e n s c a m,
G o l d e n s t a i n,
G o l d e n s t e i n viz Branná, o. Šumperk
G o l d
G
G
G
G
o
o
o
o
l
l
l
l
d
d
d
d
H e i n z e n d o r f
s
s
s
s
h
e
e
i
viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk
a u f e n,
i f e n,
y f e n,
w viz Nové Vrbno, o. Opava
G o l d s t e i n
G o l d s t e i n - H e i n z e n d o r f
G o l d š t e j n
G o l d z e y f,
G o l d z e y f y
G o l e s o v i c i
G o l i s d o r f
G o l s t a j n
G o l t e k e
viz Hynčice nad Moravou, o. Šumperk
G o r a n s d o r f
G o r l e c h o w
viz Jerlochovice, o. Nový Jičín
G
G
G
G
o
o
o
o
s
s
s
s
e
c
s
t
n
h
i
i
a,
w i t z,
t z,
t z viz Horní Hoštice, o. Jeseník
G o s s c h i c k l
viz Gošikl, z., s. Olomouce
G o s s w i t z,
G o s t z e c z n a
viz Horní Hoštice, o. Jeseník
GOŠIKL, z., s. Olomouce
Č. 1512 Gošikl, n. 1439 Gosschickl; l. 1234 Gozchich.
Bývalé předměstí Olomouce, zaniklo 1742.
GOTARTOVICE, o. Jeseník
Č. 1871-1893 Gothardovice, od 1924 Gotartovice; n. 1782-1890 Gotthardsdorf,
1890-1945 Gotthartsdorf.
1850 osada Bernartic; název zanikl 1965.
G o t č o v
G o t f r e d e s d o r f
G o t f r e d i s d o r f
viz Bohušov-ves a Linhartovy, o. Bruntál
G o t f r i d i
v i l l a
G o t f r i d i s d o r f
G
G
G
G
o
o
o
o
t
t
t
t
s
s
s
s
c
c
c
c
h
h
h
h
a
a
b
d
l
l
e
o
k
l
r
r
viz Bohušov-ves, o. Bruntál
viz Bohušov-ves a Linhartovy, o. Bruntál
d o r f,
s d o r f,
g,
f viz Hošťálkovy, o. Bruntál
G o t š a l k o v i c e
viz Hošťálkovice, o. Opava
G o t t f r i e d e s d o r f
G o t t h a r d s d o r f
G o t t s d o r f
viz Gotartovice, o. Jeseník
G o t z e n d o r f
G o z c h i c h
viz Bohušov-ves, o.Bruntál
viz Kunčice, z. u Šumperka
viz Gošik, z., s. Olomouce
G ó r n a
L i s z n a
viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek
G ó r n a
L o m n a
G ó r n a
L u t y n i a
G ó r n a
S u c h a
viz Horní Lomná, o. Frýdek-Místek
viz Horní Lutyně, o. Karviná
viz Horní Suchá, o. Karviná
G ó r n e
B ł ę d o w i c e
G ó r n e
C i e r l i c k o
G ó r n e
D a t y n i e
G ó r n e
D o m a s ł o w i c e
G ó r n e
P a l o n i n y
G ó r n e
S z e b i s z o w i c e
G ó r n e
T o s z o n o w i c e
G ó r n e
T r z a n o w i c e
G ó r n i
Z u k ó w
G ö b l e r s d o r f
G ö p e r z a u
G r a b a r n
G r a b o w,
G r a b o w e
G r a d e c z
r
r
r
r
a
a
a
a
d
d
d
d
e
e
e
i
viz Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek
viz Horní Žukov, o. Frýdek-Místek
viz Kopřivná, o. Šumperk a Linhartovy, o. Bruntál
viz Hrabová, s. Ostravy
viz Hrabová, s. Ostravy a Hrachovec, o. Vsetín
G r a d c a n e
G
G
G
G
viz Poleniny, o. Frýdek-Místek
G r a b a u,
G r a b o v i a
G r a d e č
viz Horní Domaslavice, o. Frýdek-Místek
G ö p p e r s d o r f
G ö r s d o r f
viz Horní Datyně, o. Frýdek-Místek
viz Hradec nad Moravicí, o. Opava
viz Hradiště, o. Karviná
c h,
k,
z,
s viz Hradec nad Moravicí, o. Opava
G r a d i s c,
G r a d i s c h,
G r a d i s k o viz Hradisko, s. Olomouce
G r a e c i u m,
G r a e z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava
G r a f e n a u
viz Grafinov, o. Opava
G r a f e n d o r f,
G r a f e n d ö r f l
viz Hrabětice, o. Nový Jičín
GRAFINOV, o. Opava
Č. od 1924 Grafinov; n. 1798-1945 Grafenau, též Schenkhäusel.
Samota mezi Budišovem a Svatoňovicemi, název zanikl 1945.
M: 1635 (Vítkov), 1785 (Budišov nad Budišovkou)
G r a i d e n
viz Krajdy, z., o. Olomouc
G r a n i c e
G r a n t z g r u n d
G r a s a w
viz Hrozová, o. Bruntál
G r a s s d o r f
G r a t z
Opava
viz Hradec, s. Nové Hradečné, o. Olomouc a Hradec nad Moravicí, o.
G r a y t z
G r a z
viz Hraničná, o. Jeseník
viz Gručovice, o. Opava
G r ä f e n b e r g
G r ä n z d o r f
viz Lázně Jeseník, o. Jeseník
viz Hraničky, o. Jeseník
G r ä n z g r u n d
G r ä t s c h
G r ä t z viz Hradec, s. Nové Hradečné, o. Olomouc, Hradec, o. Jeseník
a Hradec nad Moravicí, o. Opava
G r e c z
Olomouc
viz Hradec nad Moravicí, o. Opava a
Hradec, s. N. Hradečné, o.
G r e d c e,
G r e d c z,
G r e d z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava
G r e g e n,
G r e g o v viz Grygov, o. Olomouc
G r e i n g a s s e,
G r e i n e r g a s s e
G r e i n h o f y
viz Zelená Ulice, s. Olomouce
viz Gremhofy, z., o. Nový Jičín
GREMHOFY, z., o. Nový Jičín
Č. 1584 Gremhofy, Greinhofy, Grenthovy.
Ves zanikla v okolí Frenštátu.
G r e n t h o v y
viz Gremhofy, z., o. Nový Jičín
G r e n z d o r f,
G r e n z d ö r f e l
viz Hraničky, o. Jeseník
G r e n z g r u n d
G r e s i u m,
G r e t i u m viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc
G r e t z
G r e y d e n
viz Krajdy, z., o. Olomouc
G r i e g a u
viz Grygov, o. Olomouc
G r i e s h ü b e l
G r i g a u,
G r y g a v a,
G r y g o v viz Grygov, o. Olomouc
G r i l l e n h o f viz Cvrčov, s. Tovačova, o. Přerov
G r i m a c z a w viz Kněžpole, o. Bruntál
G r i m o v,
G r i m s t h a l
G r i s o w i a
viz Grymov, o. Přerov
viz Hrušov, s. Ostravy
G r i t s c h
G r m e l i n
viz Krmelín, o. Frýdek-Místek
G r o d e k
G
G
G
G
G
r
r
r
r
r
o
o
o
o
o
d
d
d
d
d
i
i
i
z
i
s
s
s
i
š
viz Hrádek, o. Frýdek-Místek
c
c
c
s
t
h
h
h
z
ě
G r o d i s s
c z,
e,
t,
c z e,
viz Hradiště, o. Karviná
viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce
G r o i t s c h
G r o f d o r f
G r o m a c z o w
G r o s d o r f
G r o s o v i a
G r o s s
G r o s s
G r o s s
Šumperk
A u g e s t,
A u g e z d,
A u j e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc Gross Baidl viz Podolí, o.
G r o s s
B a i d l
G r o s s
B e n t s ch i t z
G r o s s B i s t r i t z
o. Olomouc
viz Penčice, o. Přerov
viz Valašská Bystřice, o. Vsetín a Velká Bystřice,
G
G
G
G
G
r
r
r
r
r
o
o
o
o
o
s
s
s
s
s
s
s
s
s
s
B
B
B
B
B
i
i
i
y
y
s
s
s
s
s
t
t
t
t
t
r
r
ř
r
r
z
ž
i
i
ž
i
i
t
t
i
t z,
t z,
z,
z,
t z viz Valašská Bystřice, o. Vsetín
G r o s s
G r o s s
C r o s s,
C r o s s e
G r o s s
D a r k o w i t z
G r o s s
D e s a l
G r o s s
D i t t e r s d o r f
G r o s s
E n g e l s w a l d
G r o s s
G r o s s
G e s t r z i z e l,
G e s t r ž e b y viz Jestřebí, o. Šumperk
G
G
G
G
G
G
G
G
G
G
r
r
r
r
r
o
o
o
o
o
s
s
s
s
s
s
s
s
s
s
l
l
l
l
l
o
o
o
o
o
c
c
c
c
t
k
k
k
k
s
viz Tážaly, z.,o. Olomouc
viz Čermná, o. Olomouc
viz Mošnov, o. N.Jičín
e r s d o r f,
e s d o r f,
s ch d o r f,
s ch e n d o r f,
ch d o r f viz Klokočov, o. Opava
G r o s s
H e i l e n d o r f
G r o s s
G r o s s
H e n n e r s d o r f
viz Jindřichov, o.Bruntál
G r o s s
G r o s s
H e r a l t i c z,
H e r l i t z viz Velké Heraltice, o.Opava
G
G
G
G
G
G
H
H
H
H
H
H
r
r
r
r
r
r
o
o
o
o
o
o
s
s
s
s
s
s
s
s
s
s
s
s
e
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
r
m
m
m
m
m
m
a
b
e
e
e
s
n
s
n
r
s
d
n
d
d
s
d
o
s
o
o
d
o
r
d
r
r
o
r
f
viz Postřelmov, o. Šumperk
o r f,
f,
f,
r f,
f,
viz Heřmanice u oder, o. N.Jičín
G r o s s
H e r r l i t z
viz Velké Heraltice, o. Opava
G r o s s
G r o s s
G r o s s
H o s ch t i z ,
H o s ch i t z ,
H o s ch ü t z viz Velké Hoštice, o. Opava
G r o s s
G r o s s
G r o s s
H r a b o w,
H r a b o w a,
H r a b u f k a
G r o s s
J e s t ř e b y
viz Jestřebí, o. Šumperk
G r o s s
K a r l o w i t z
G r o s s
G r o s s
K l o g s d o r f,
K l o k o t z o w viz Klokočov, o. Opava
G r o s s
K o s ch a t k a
viz Velké Karlovice, o. Vsetín
viz Košatka nad Odrou, o.Frýdek-Místek
G r o s s
G r o s s
K o s ch i t z,
K o s ch ü t z viz Velké Hoštice
G r o s s
G r o s s
K r o s s,
K r o s s e
G r o s s
K u n t s ch i t z
G r o s s
K u n t z e n d o r f
G r o s s
Jeseník
K u n z e n d o r f
G r o s s
G r o s s
G r o s s
L a s i n e k,
L a s n i k,
L a s t n i k viz Lazníky, o. Přerov
G r o s s
L a t e i n
G r o s s
G r o s s
L a z n i k,
L a ž i n k y
G r o s s
L h o t a
G r o s s
L i e b e n t h a l
G r o s s
G r o s s
M o h r a,
M o h r a u
G r o s s
N e u s t i f t
G r o s s
O l b e r s d o r f
G r o s s
G r o s s
P e n s ch i t z,
P e n t s ch i t z
G r o s s
P e t e r s d o r f
G r o s s
G r o s s
P e t e r s w a l d,
P e t i r s w a l d viz Petřvald, o. N.Jičín
G r o s s
P h o l n
G r o s s
P i n č z i t z
G
G
G
G
P
P
P
P
r
r
r
r
o
o
o
o
s
s
s
s
s
s
s
s
o
o
o
o
h
h
h
h
l
l
l
l
e
h
o
o
viz
Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek
viz Kunčice, s. Ostravy a Velké Kunětice, o.
viz Slatinice, o. Olomouc
viz Velká Lhota, o. Vsetín a Zábeštní Lhota, o. Přerov
viz Liptaň, o. Bruntál
viz Dolní Moravice, o. Bruntál
viz Velké Novosady, s. Uničova, o. Olomouc
viz Velké Albrechtice, o. N.Jičín
viz Dolní Vražné, o. N.Jičín
viz Velká Polom, o. Opava
n,
o r n,
m,
m b viz Velká Polom, o. Opava
G r o s s
P o i d l
G r o s s
G r o s s
P o l e,
P o l o m
G r o s s
G r o s s
P r o s s e n i t z,
P r u s s e n i t z viz Prosenice, o. Přerov
G r o s s
R a d e n
G r o s s
R a s e l,
G r o s s
G r o s s
R a s s e l,
R a t s e l viz Rájec, o. Šumperk
G r o s s
R a u t e n b e r g
G r o s s
R ö s s l
G r o s s
S a w e r s d o r f
G r o s s
S e n i t z
G r o s s
G r o s s
G r o s s
S l a t e n i t z,
S l a t i n i t z ,
S l a t t e i n viz Slatinice, o. Olomouc
G r o s s
G r o s s
G r o s s
S t a h l,
S t o e l,
S t o h l viz Velká Štáhle, o. Bruntál
G r o s s
G r o s s
T e i n i t z,
T e y n i t z viz Velký Týnec, o. Olomouc
G r o s s
T i ch a u
G r o s s
Ú j e z d
G r o s s
U l l e r s d o r f
G r o s s
W a l l s t e i n
G r o s s
W a l t e r s d o r f
G r o s s
W a s s e r
viz Hrubá Voda, o. Olomouc
G r o s s
W i r b e n
viz Velké Vrbno, o. Šumperk
G r o s s
W i s t e r n i t z
G r o s s
G r o s s
W ü r b e n,
W ü r n viz Velké Vrbno, o. Šumperk
G r o s s
Z i n i t z
viz Roudno, o. Bruntál
viz Rájec, o. Šumperk
viz Závišice, o. Nový Jičín
viz Senice na Hané, o. Olomouc
viz Tichá, o. N.Jičín
viz Velký Újezd, o. Olomouc
viz Velký Valštejn, o. Bruntál
viz Velká Střelná, o. Olomouc
G r o s s d o r f
G r o s s,
G r o s s e n,
G r o s s o v i a
G r o t s c h,
G r o t s c h i u m
G r o t t e n d o r f,
G r o t t e n d o r f i u m, viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál
G r o z o v i a
G r ó d e k
G r ö d i s
viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc
G r ö d i t z
Jeseník
G r ö t z
viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc a Hradec-Nová Ves, o.
viz Gručovice, o. Opava a Hradec, o. Jeseník
GRUČOVICE, o. Opava
Č. od 1445 Gručovice, 1520 Kručovice, 1586 Gruzovice, 1850 Gruičovice,
Groičovice; n. 1558-1620 Graytz, 1584 Grötz, 1584-1771 Grotsch, 1653 Grätsch,
1672-1945 Groitsch, 1846 Gritsch; l. 1771 Grotschium.
1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855
Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
1850 osada Vrchů, 1902 sam. obec, 1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č..
M: 1619 (Fulnek), 1691 (Březová ve Slezsku)
G r u d e k
G r u e n d t
viz Dolce, o. Šumperk
G r u m a ř o v
G r u m b e r g,
G r u m p e r k viz Podlesí, o. Šumperk
G r u m p a c h
G r u m p i t s c h
G r u n a ř o v
GRUND, o. Olomouc
Č. 1924-1950 Grund; n. 1660-1850 Grunt, 1881-1906 Hoschnitz, 1918-1945 Grund;
l. 1660 ex Grunt ad Slavkov, ex Valle seu ut germanice vocant ex Grunt, 1672
ex pago noviter errecto post Slavkov.
1850 osada Slavkova, zrušena současně s ním.
M: 1660 (Lipník nad Bečvou), 1784 (Slavkov)
G r u n d
viz Sejpské Údolí a Zeif, z., o. Šumperk
G r u n d d o r f
Šumperk
viz Dlouhá Ves, s. Křižanova a Mírovský Grunt, s. Mírova, o.
GRUNDEK, o. Bruntál
Dol. 1668, č. od 1870 Grundek, r. 1850 Gruntek; n. 1713-1945 Grundeck.
1850 s. Dolních Povelic, 1971 název zanikl.
M: 1689 (Bohušov)
G r u n d o r f
G r u n d t
viz Rokliny, o. Jeseník
G r u n é ř o v
G r u n n b e r g
G r u n o w
viz Zelená Hora, o. Jeseník
viz Slatina, z., o. Karviná
G r u n t viz Dolce, o. Šumperk, Doly, s. Bouzova, o. Olomouc, Doly, s.
Mírovského Gruntu, o. Šumperk, Grund, z. u Slavkova, o. Olomouc, Horní Žleb, o.
Olomouc
G r u n t e k
viz Grundek, o. Bruntál
G r u n z e j f
G r u ň
G
G
G
G
r
r
r
r
u
u
u
u
s
s
s
s
c
c
s
s
h
h
e
o
a u,
o w,
n e,
w viz Hrušov, s. Ostravy
G r u z b e r g
G r u z o v i c e
G r ü g a u,
G r ü g g e viz Grygov, o. Olomouc
G r ü n b e r g
viz Podlesí, o. Šumperk a Zelená Hora, o. Jeseník
G r ü n d o r f
G r ü n e
G a s s e
G r ü n e n d o r f,
G r ü n h o f viz Kněžpole, o. Bruntál
G r ü n e r
G a s s e
G r ü n h o f
G r ü n s h o f
GRYGOV, o. Olomouc
Č. 1462 Grigow, od 1508 Grygov, 1771-1846 i lidově doposud Gregov, 1849-1850
Grigava; n. 1408-1430, 1720-1798 Krigaw, 1655-1869 Grigau, Griegau, 1676-1720
Grügge, 1751 Gregen, 1846-1918 Grügau, 1939-1945 Königswald; l. 1306 Aw
(založen), 1313-1414 Kriegaw, Krygaw, 1691 Gregow.
G r y g s t y k
GRYMOV, o. Přerov
viz Valšov, o. Bruntál
Zal. 1787 na pozemcích dvora v Radslavicích, č. 1788-1881 Grimov, od 1872
Grymov; n. 1788-1945 Grimsthal; l. Grimovicium 1847-1867.
Od 1850 s. o. a o. Přerov.
1850 osada Radslavic, 1882 sam. obec, 1974 spol. MNV s Radslavicemi, 1983 jejich
m.č., 1990 sam. obec.
M: 1788 (Pavlovice u Přerova)
G r y m s h o f
G r y n a ř o v
G u l d e n f l u e s,
G u l d e n f l u s s viz Zlatý Potok, o. Šumperk
G u l d e n s t e i n
G u m p e r s d o r f
viz Kopřivná, o. Šumperk
G u n d e r s d o r f,
G u n d r a b o v i c e,
G u n d ř o v i c e viz Guntramovice, o. Opava
G u n p e r s d o r f
viz Kopřivná, o. Šumperk
G u n t e r s d o r f
viz Guntramovice, o. Bruntál a o. Opava
GUNTRAMOVICE, o. Bruntál
Zal. 1793, ale už 1720 dvůr a několik domů. Č. 1870 Dětinov, od 1871
Guntramovice; n. 1720-1945 Güntersdorf, 1836 Guntersdorf, 1870 Kindersdorf.
1850 osada Kostelce, 1935 Krnova, 1979 jako m.č. zanikly, název zrušen, užíván
jen neoficiálně.
M: 1794 (Krnov – Kostelec)
GUNTRAMOVICE, o. Opava
Č. 1456-1576 Gundersdorf, 1577 Hundersdorf, 1585 Guntrsdorf, Günderzdorf, 1651
Sandersdorf, 1771 Kundersdorf, 1798-1850 Gundrabowice, 1846-1854 a 1898
Gundřovice, od 1872 Guntramovice; n. 1514-1945 Gundersdorf, 1718 Kundersdorf,
1751 Bindersdorf.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1855 Město
Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
v 17.- 20. stol. se dělily na Horní a Dolní Guntramovice, tvořící od
1850 jednu politickou obec, 1963 se staly Guntramovice s. Budišova nad
Budišovkou.
M: 1741
G u r s d o r f
G u r s c h d o r f
G u r t e n d o r f,
G u t t e n d o r f viz Skorotín, o. Nový Jičín
G u s s d o r f
G u t h a
viz Guty, o. Frýdek-Místek
G u t t e n l a n d
G u t t w e i n
viz Chudobín, o. Olomouc
GUTY, o. Frýdek-Místek
Č. od 1457 Guty, 1850 Kúty; n. 1720-1945 Gutty; l. 1305 Gutha, 1688 Gutti, 1724
Gutta; p. od 1850 Guty.
M: 1725 (Střítež)
G u z o u e
G u z o w a
G u z s s o w
G ü b a u
G ü l d e n f l u s
viz Zlatý Potok, o. Šumperk
G ü n t e r s d o r f
G ü r s d o r f
G ü r s i g,
G ü r s i c h
viz Guntramovice, o. Bruntál
viz Jiříkov, o. Bruntál a Skorošice, o. Jeseník
G ü r t t e n d o r f
G ü s s d o r f
G ü s s h ü b e l,
G ü s s h ü b l viz Kyselov, o. Olomouc
G y b a u,
G y b a w viz Jívová, o. Olomouc
G y c z y n
G y c ž i n a
G y l o b s,
G y l o w e c z
viz Jílovec, o. Nový Jičín
G y s s a w,
G y s s h u b e l
G y s t e b n i k
viz Jistebník, o. Nový Jičín
G y w a u,
G y w a w,
G y w o w a
H a a t s c h,
H a a t s c h i u m
viz Hať, o. Opava
HABARTICE, o. Šumperk
Č. od 1437 Habartice, 1557-1565 Dolní a Horní Habartice, 1847 Habrdice, 1872
Habertice; n. 1565-1945 Ebersdorf, 1569 Ebhardzdorf, 1614 Ebertsdorf, 1618-1620
Abersdorf, 1678 Obersdorf, 1692 Haber; l. 1278, 1365 villa Ebrchardi, 1351
Ebirhardi villa, 1771 Ebersdorfium.
1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk, 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868
Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 připojeny s osadou Pleče jako m.č. k Jindřichovu. Součástí
Haratic byla od 16. st. osada Rudkov, zanikla po 1945.
M: 1628 (Hanušovice)
H a b e r,
H a b e r t i c e,
H a b r d i c e viz Habartice, o. Šumperk
H a b i c h t
viz Jestřabí, o. Olomouc
HABRNOVICE, z., o. Frýdek-Místek
Č. 1536-1580 Habrnovice, 1574 Habroňovice (pusté) ; n. 1389-1402 Ebirmannsdorf
(osedlé), 1580 Habrwanowitz (pusté); l. 1389 Halbransdorf.
Zanikly v 15. stol. mezi Místkem a Palkovicemi u říčky Olešné.
H a b r o w a
viz Hrabová, o. Šumperk
H a b r u o w k a,
H a b r u w k a,
H a b r ů v k a viz Hrabůvka, o. Přerov
H a c k e l s d o r f
H a c z i a n,
H a c z i n i u m
viz Hartíkov, o. Šumperk
viz Hejčín, o. Olomouc
H a č,
H a d viz Hať, o. Opava
H a č í n
HADOVEC, z., o. Šumperk
Č. 1481-1517 Hadovec; l. 1412-1418 Hadowecz.
Ves zpustla koncem 15. stol. u Drozdova poblíž Drozdovské pily v trati Hadový
důl a Na kostelíčku.
H a d r u n c k,
H a d r u n e k viz Kravařov, s. Opavy
H a e r t a w
viz Moravská Harta, o. Opava
H a g
viz Hrabí, o. Olomouc
H a g o w
viz Hájov, o. Nový Jičín
H a h n b e r g
viz Kohout, o. Jeseník
H a i d e n b i l t z
H a i k e n w a l d
H a i m e r l e,
H a i m e r l o v
viz Hajmrlov, o. Bruntál a o. Šumperk
H a i n b u c h e n
H a i n d o r f
viz Hrabůvka, o. Přerov
viz Hejnov, o. Bruntál
H a i n o w i t z
H a i n t z e n d o r f
viz Hynčina, o. Šumperk a Hynčice, o. Bruntál
HÁJ, s Třeštiny, o. Šumperk
Skupina domů, od 1850 s. Třeštiny.
HÁJ VE SLEZSKU, o. Opava
Č. 1798-1970 Háj, 1885 Svoboda, od 1970 Háj ve Slezsku; n. 1784-1945
Freiheitsau, 1798-1805 Freyheitsaue.
1850 osada Chabičova, 1922 se Chabičov, Smolkov a Háj sloučily pod názvem Háj a
staly se osadami resp. m.č. této obce.
M: 1785 (Velká Polom), 1905
H a j č í n,
H a j e č í n
HAJMRLOV, o. Bruntál
Č. 1793-1798 Hamerlov, 1847 Haymerly, 1850 Haimrlov, od 1872 Hajmrlov; n. 17931798 Haimerle, 1798-1945 Heimerldorf, 1846-1847 Heimelsdorf.
1850 osada, později část Moravského Berouna, název zrušen 1950.
HAJMRLOV, o. Šumperk
Zal. 1789; č. 1839-1846 Hajmerlov, 1850-1893 Haimrlov, 1905 Hamerlov, od 1872
Hajmrlov; n. 1798-1945 Heimerlsthal.
1850 osada, 1945 m.č, dnes s. Starého Města.
M: 1793 (Staré Město)
HÁJOV, o. Nový Jičín
Č. od 1780 Hájov; n. 1692 (dvůr) Hagoský, 1780-1918 Hajow, Hajowy, 1847 Heyhof,
1939-1945 Heinhof.
1850 s. o. Místek, 1879 Příbor, 1938 Místek, 1945 Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850
o. Místek, 1879 Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín.
1850 nakrátko osadou Rychaltic, avšak téhož roku osamostatněn; za okupace
zabrána samota Haškovec, 1957 Hájov zvětšen o část Klokočova, Vésky u Příbora a
Benátek, 1976 s. Příbora.
H a k o v e c
viz Haukovice, o. Olomouc
H a k e l s d o r f
H a l b a
viz Holba, o. Šumperk
H a l b e n d o r f
viz Polouvsí, o. Nový Jičín a Polouvsí, z., o. Opava
H a l b e n s e i t
H a l b r a m s d o r f viz Habrnovice, z., o. Frýdek-Místek a Zelinkovice, o.
Frýdek-Místek
H a l b s e i f,
H a l b s e i t viz Holba, o. Šumperk
HALENKOV, o. Vsetín
Zal. v období 1654-1657 pod názvem Helenkovice; č. 1654 dvůr Helenkovice,
Helenovice, 1658-1696 Helenkov, 1670-1682 též Alenkov, Alinkov, od 1718
Halenkov; n. 1663-1692 Helenkow, 1771-1945 Hallenkau.
M: 1644 (Vsetín), 1789
H a l s c h y
viz Hať, o. Opava
H a m a l o v
viz Hajmrlov, o. Šumperk
H a m b e r g,
H a m b e r k viz Kohout, o. Šumperk
H a m e r l o v
viz Hajmrlov, o. Bruntál
HAMERSKÝ, o. Šumperk
Č. od 1893 Hamerský, 1935 Na hutích; n. 1850-1945 Hammerfeld.
1850 osadou, pak předměstí Štítů.
M: Štíty, v matrikách samostatně neuváděn
H a m m e r d o r f
viz Železná, o. Bruntál
H a m m e r f e l d
viz Hamerský (Na hutích), o. Šumperk
H a m m e r h a u
viz Dlouhá Hora, o. Jeseník
H a m m e r s t e i n
H a m m e r w e r k e
viz Hutí a Hamry, o. Frýdek-Místek
H a m r o v á
viz Dlouhá Hora, o. Jeseník
HAMROVICE, o. Frýdek-Místek
Dol. 1716, č. od 1883 Hamrovice; n. 1808-1945 Hamrowitz.
1850 osada Starých Hamer, 1951 s. Ostravice.
M: 1716 (Frýdlant nad Ostravicí), 1835 (Staré Hamry)
HAMRY, o. Frýdek-Místek
Č. od 1893 Hamry; n. 1850-1918 Hammerwerke.
Od 1850 s. Čeladné.
M: 1652 (Dobrá), 1716 (Frýdlant nad Ostravicí), 1799 (Borová)
H a m r y
viz Doly, o. Olomouc
H a n b e r g
viz Kohout, o. Jeseník
H a n d o r f
viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a Vsetín
H
H
H
H
H
H
a
a
a
a
a
a
n
n
n
n
n
n
g
g
g
g
g
g
e
e
e
l
s
š
n
n
n
s
s
t
s
s
s
t
t
e
t
t
t
e
e
j
a
e
e
i
i
n
i n,
i n,
y n,
n,
n,
viz Skály, o. Bruntál
H
H
H
H
H
a
a
a
a
a
n
n
n
n
n
ě
i
i
i
i
j
e
o
o
o
o
w
w
w
w
v
i
i
i
i
i
c
c
t
t
c e,
z,
z,
z,
i u m
H a n k š t e j n,
H a n k š t ý n viz Skály, o. Bruntál
H a n k š t e j n s k é H o r y,
H a n k š t e j n - městečko viz Horní Město, o. Bruntál
H a n n d o r f
H a n n e r s d o r f
viz Poruba, s. Ostravy
H a n n s d o r f,
H a n s d o r f viz Hanušovice, o. Šumperk
H a n s t a t t
H a n š t a j n,
H a n t š t a j n,
H a n t š t e j n viz Skály, o. Bruntál
H a n t z e n d o r f
Jičín
H a n u c h o v a
viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk a Hynčice, o. Nový
L h o t a viz Zábeštní Lghota, o. Přerov
HANUŠA, o. Opava
Č. od 1798 Hanuša; n. 1798-1945 Hanuscha.
1850 samota, stále s. Branky u Opavy.
HANUŠOVICE, o. Šumperk
Č. od 1504 Hanušovice, 1616 Hanzdorf, n. 1607-1945 Hansdorf, 1751 Hamsdorf;
l. 1325 villa Johannis, 1351-1355 Johannis villa, 1437-1448 Hanussowicze, 1672
Hansdorf, 1771 Hansdorfium.
Šumperk.
1923 povýšeny na městečko, 1976 město. 1920 připojena Holba (do 1870 částí
Raškova), 1949 připojeny Hynčice nad Moravou, 1953 osada Pustých Žibřidovic
Potůčník, 1976 Vysoké Žibřidovice s m.č. Žleb (do 1949 Valteřice, součástí V.
Žibřidovic od 1964), 1975 připojena Kopřivná s osadou Lužná (1990 opět sam.
obec). Současné m.č. Hanušovic: Hynčice nad Moravou, Potůčník a Vysoké
Žibřidovice. Viz dále hesla Holba a Hynčice nad Moravou.
M: 1628
H a n y e o w i c z
HAŇOVICE, o. Olomouc
Č. 1498, 1517 a 1881 Hanějovice, od 1526 Haňovice; n. 1591 Honowitz, 1676-1718
Hannowitz, 1676 Haňowitz, 1692 Anowitz, 1720-1945 Haniowitz, 1787 Hainowitz;
l. 1131 Ganeiouici, 1320 Hanowicz, 1384 Hoynauicz, Honowicz, 1403-1408
Hanyeowicz, Hanyowicz, 1440 Haniowicz, 1446 -1459 Haniewicz, 1771 Haniowitium.
1980 m.č. Litovle, 1990 sam. obec.
M: 1631 (Cholina)
H a r a š o v
viz Harrachov,o. Bruntál
H a r m a n s d o r f
viz Temenice, o. Šumperk
HARRACHOV, o. Bruntál
Zal. 1747; č. 1850-1854 Harašov, 1872-1924 Harachov, od 1924 Harrachov;
n. 1771-1945 Harrachsdorf.
Od 1850 osada Rýmařova.
M: 1747 (Rýmařov)
H a r r a c h s d o r f
H a r t a,
H a r t a u
viz Harrachov, o. Bruntál
viz Moravská Harta, o. Opava a Slezská Harta, o. Bruntál
H a r t a v a
viz Slezská Harta, o. Bruntál
HARTE, o. Jeseník
N. 1805-1850 Harte.
Osada Velkých Kunětic, s nimiž splynula.
M: Velké Kunětice, v matrikách samostatně neuváděno
H a r t i c e
HARTÍKOV, o. Šumperk
Č. 1499-1872 Hartvíkov, 1720 Hartinkov, od 1618 Hartíkov; n. 1675-1846
Hackelsdorf, 1771 Haklsdorf, 1798-1945 Hakelsdorf; l. 1397 Hertwykow, l447
Hartwikow, 1771 Hartikovium.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 připojen k Bušínu.
M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1787 (Jakubovice)
H a r t i n k o v
H a r t l s d o r f
viz Heroltovice, o. Olomouc
H a r t m a n i c e
HARTMANDORF, z., o. Bruntál
Č. 1523 pustý Hartmansdorf.
Ves zanikla v 15. stol. v místech dnešního předměstí Luhu, s. Horního Benešova.
H a r t o v
H a r t t
viz Moravská Harta, o. Opava a Slezská Harta, o. Bruntál
b e y
H a r t v í k o v
d e r
M o h r
HARTY, o. Nový Jičín
Č. 1847-1957 Harty; n. 1780-1945 Lilien.
Od 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868
Nový Jičín.
1850 osada Mošnova, 1923 sam. obec, 1956 zrušena, zbytek obce se stal s.
Petřvaldu, název 1957 zanikl.
M: 1794 (Petřvald nad Moravě)
H a r t y
H a s e n d ö r f e l
H a s c h o w i t z
viz Zaječí, o. Šumperk
viz Hážovice, o. Vsetín
H a s l i c h t,
H a s l i c h t i u m,
H a s l i c h t l viz Varhošť, o. Olomouc
H a s o w i t z
HASPELBERG, o. Jeseník
1781-1945 kolonie Vápenné, s níž splynula.
M: 1781 (Vápenná)
H a t s c h e i n
H a t s c h i u m
viz Hať, o. Opava
H a t z w o w i t z
HAŤ, o. Opava
Č. od 1518 Hať, 1771 Hač, i lidově dodnes; n. 1413-1425 Seifersdorf, 1621-1623
Seybersdorf, Sybersdorf (auf der Herrschaft Schillersdorf), 1720-1945 Haatsch;
l. 1250 Had, 1265, 1270 Sifridesdorf, Sifridsdorf, 1303 Syfridisdorf, 1349-1382
Siffridi villa, 1672-1771 Hatschium.
Ves dočasně ve 14. stol. zpustla.
M: 1656
H a u
viz Poruba, o. Přerov a Seč, o. Jeseník
H a u č o v e c,
H a u č o v i c e
viz Bělá, o. Olomouc
HAUGEMEINDE, o. Jeseník
V letech 1720-1850 společný (německý) název a rychta pro osadu Dlouhou Horu,
Mýtinku, Pasíčku a Seč. - Viz příslušná hesla!
H a u g o w i t z
H a u g s d o r f
H a u g s t e y n
viz Skály, o. Bruntál
H a u k o v e c,
H a u k o v i c e
viz Hukovice, o. Nový Jičín
HAUKOVICE, o. Olomouc
Č. 1510 mlýn Hukovec, 1530-1592 mlýn a dvůr Hukovec, kolem r. 1600 vznikla i
ves, zvaná 1606-1629 Houkovec (Haukowecz), od 1846 Haukovice, 1850 a 1922
Houkovice, lidově Hakovec; n. 1608 Haukowycz, 1629-1945 Haukowitz, 1692
Haugowitz, 1846 Haukwitz, 1869 Hankowitz.
1850 osada Paseky, 1869 sam. obec, o 1960 s. Újezda u Uničova.
M: 1674 (Paseka)
H a u s d o r f
HAVÍŘOV. o. Karviná
1955 vznikl jako samostatná obec z odlou čených částí Dolních Bludovic, Šenova a
Šumbarku. Město se neustále rozšiřuje, takže do 1960 připojeny k němu celé Dolní
Bludovice, Dolní a Prostřední Sucná, Šumbark a Životice. R. 1971 měl Havířova
tyto části: Havířov 1 - Město, Havířov 2 - Bludovice, Havířov 3 - Šumbark,
Havířov 4 – Suchá, 1974 připojeny Dolní Datyně jako Havířov 5 – Dolní Datyně,
1975 připojena Horní Suchá jako Havířov 6 – Horní Suchá, 1990 se H. Suchá
osamostatnila.
1955 od o. Č. Těšín k o. Ostrava-okolí, 1960 Karviná.
H a w g k r o s s
H a w g s d o r f
H a w k w a l d
H a w s a w
H a y c z i n,
H a y c h i n viz Hejčín, s. Olomouce
H a y d e n p i l t s ch
H a y m e r l y
H a y n
H a y n c e l d o r f,
H a y n c z e n d o r f
H a y n t z e d o r f
H a z i o w i t z
HÁŽOVICE, o. Vsetín
Č. od 1411 Hážovice, Hažovice; n. 1675 Haschowicze, 1692-1798 Hasowitz, 17181918 Haziowitz, Hažowitz, 1939-1945 Haschowitz; l. 1771 Hazowitium, 1828 -1829
Hatzowitz.
1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855
Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
1850 sam. obec, 1960 spolu s Tylovicemi s. nově vytvořené obce Rysové, která
1980 připojena k Rožnovu pod Radhoštěm a rozdělena na dvě m.č. Hážovice a
Tylovice.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm)
H ä n n e r s d o r f
viz Jamník, z., o. Bruntál
H e c k e n w a l d,
H e c k w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek
H e c z e n d o r f
H e c z i n i u m
H e d v i k o v
viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál
H e g r i g e s S e i t e n d o r f,
H e g r i c h e s S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín
HEIDAU, z., o. Jeseník
L. 1263 Heidaw.
Zaniklo poblíž Jeseníku, o. Jeseník.
H e i d e n p i l t s c h
H e i l i g b e r g,
H e i l i g e B e r g
H e i l i g e
viz Svatý Kopeček, o. Olomouc
D r e y f a l t i g e i t
viz Karlovec, s. Opavy
H e i l i g e n b e r g,
H e i l i g e r B e r g,
H e i l i g s b e r g viz Svatý Kopeček, o. Olomouc
H e i m e r l s d o r f
H e i m e r l s t h a l
viz Hajmrlov, o. Šumperk
H e i n c z e n d o r f
viz Hynčice, o. Bruntál
H e i n č i c e
viz Hynčice, o. Nový Jičín
H e i n d o r f
H e i n e r s d o r f
H e i n h o f
viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál
viz Hájov, o. Nový Jičín
H e i n r i c h s d o r f
Ostravy
viz Jindřichov, o. Bruntál a Zábřeh nad Odrou, s.
H e i n r i c h s t h a l
viz Jindřichov, o. Šumperk
H e i n r i c h s w a l d,
H e i n r i c h s w a l d a,
H e i n r i c h s w a l d i u m viz Jindřichov, o. Přerov
H e i n r i c h w a l d e viz Poruba, s. Ostravy
H e i n š o v i c e
H e i n t z e n d o r f viz Hynčice, o. Bruntál a Nový Jičín, Hynčice nad
Moravou, Hynčina a Hynčice pod Suš., o. Šumperk
H e i n z d o r f
Jičín
viz Bílčice a Hynčice, o. Bruntál a Hynčice, o. Nový
Šumperk
a n
d e r
H e i n z e n d o r f,
H e i n z e n d o r f u n t e r
Sušinou, o. Šumperk
M a r s c h
d e r
viz Hynčice nad Moravou, o.
D ü r r e n
K o p p e
viz Hynčice pod
H e i n z e n h o f,
H e i n z h o f viz Hynčinov, o. Šumperk
H e i s d o r f
H e i t z e n d o r f viz Hynčice, o. Nový Jičín, Hynčice pod Sušinou, o.
Šumperk
a Jindřichov, o. Bruntál
H e j n c z e n d o r f
HEJČÍN, s. Olomouce
Č. 1437 Haječín, 1517-1578 a 1869 Hajčín, 1526 a 1771 Hačín, od 1595 Hejčín;
n. 1672-1945 Hatschein, 1677 Heytschein; l. 1078 Gaychin, 1247-1275 Haychin,
1276 Hayczin, 1771 Haczinium, Heczinium.
1850 sam. obec, 1919 s. města Olomouce.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1783 (Křelov), 1785
HEJDOVÁ, z., o. Opava
Č. 1568-1588 Hejdová, 1586 Heydow, 1588 Heydůw, Heydowa (stále pustá); n. v 18.20 stol. Heidowa, pomístní název u vsi Moravice.
HEJNOV, o. Bruntál
Č. od 1951 Hejnov; n. 1377 Heinczindorf, v 15. stol. zpustlá ves, 1555-1945
Heindorf, 1602-1626 Haindorf, 1689 Hayn, 1736 Hanndorf.
1850 sam. obec, 1949 obec pověřena správou obcí Dlouhá Voda a Dlouhá Ves (spol.
MNV), 1951 připojena Dlouhá Voda, obec připojena 1960 jako část Holčovic.
M: 1673 (Hynčice)
H e l e n k o v,
H e l e n k o v i c e,
H e l e n o v i c e viz Halenkov, o. Vsetín
HELFŠTÝN, hrad, o. Přerov
Č. 1437-1628 Helštajn, Helštejn, 1446 -1680 Helfenštajn, Helfenštejn, v 19. -20.
stol. Helfštýn, lidově Helštýn; n. ve 14.-20. stol. Helfenstein; l. 1349
Helfstayn, 1355-1437 Helfenstein, 1372 Helstayn, 1375 Helphstein, 1405-1438
Helfstayn, 1400-1406 Helfinstein.
Od 1850 s. Týna nad Bečvou.
Hrad byl obýván ještě na přelomu 17. a 18. stol., v 19. stol. již pustý.
M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 (Týn nad Bečvou)
HELMSDORF, z., o. Bruntál
Zanikl patrně v 15. stol. mezi Dlouhou Strání, Jelením a Rázovou podle staré
tradice. Písemných dokladů o vsi není.
HELTÍNOV, o. Nový Jičín
Č. 1547 pustá ves Heltvínov; 1716 Schertzow, Schertzowa, 1846 Šercová, 1847
Šercovice, 1850 Weltinow, 1872 Šercov, 1885 Heltvínov, od 1875 Heltínov; n. 1716
Schertzow, 1751-1798 Scherzen, 1788 Neuhof, 1778-1945 Scherzdorf, 1847
Scherzhof.
Od 1850 osada Luboměře.
M: 1706 (Spálov)
H e l t v í n o v
H e l v í k o v
H e n č i c e
H e n č í n
viz Heltínov, o. Nový Jičín
viz Albrechtice, o. Nový Jičín
viz Hynčice, o. Bruntál a
Hynčice nad Moravou, o. Šumperk
HENČLOV, o. Přerov
Zal. 1787; č. vždy Henčlov, jen 1847 Hudov, 1893 Henšlof; n. 1786-1945
Hentschelsdorf.
1850 sam. obec, 1956 připojeno několik budov patřících k Troubkám, 1980 m.č.
Přerova.
M: 1788 (Troubky)
H e n d e l s d o r f
H e n d r i c h o v
viz Jindřichov, o. Bruntál
H e n d r i c h w a l d
H e n d š d o r f,
H e n d r š t o r f,
viz Jindřichov, o. Přerov
H e n d r z d o r f
H e n d ř i c h o v
HENEBERK, s. Neplachovic, o. Opava
Zal. 1790; č. Heneberk; n. 1798-1834 Hennebergsdorf, Hennebergsfeld.
Původně kolonie, nyní s. Neplachovic, s nimiž splynula.
M: 1790 (Neplachovice)
HENEBERKY, o. Olomouc
Zal. 1786 parcelací třebčínského dvora; č. od 1893 Heneberky; n. stále do 1945
Henneberg. Český název zanikl 1948.
1850 osada, 1930 s. Třebčína.
M: 1786 (Slatinice)
H e n e b e r k y
viz Borová, o. Opava
H e n g e l s d o r f
H e n n e b e r g
viz Heneberky, o. Olomouc a Borová, o. Opava
H e n n e b e r g s d o r f,
H e n e b e r s f e l d viz Heneberk, s. Neplachovic, o. Opava
H e n n e r s d o r f
H e n r e y c h d o r f,
H e n r i c h s d o r f viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy
H e n r i k e s t o r p h
H e n r i v a l d
H e n š l o v
viz Henčlov, o. Přerov
H e n t c z i n
H e n t s c h e l s d o r f
H e ň k o v
viz Hynkov, o. Olomouc
H e r a l t i c e
viz Heroltice, o. Šumperk a Velké Heraltice, o. Opava
H e r a l t s c h i t z
H
H
H
H
H
H
e
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
r
a
a
a
a
a
a
t
u
u
u
u
u
i
c
i
l
t
z
viz Henčlov, o. Přerov
c e,
e,
c i u m,
t z,
z,
H e r c i g w a l d,
H e r c o g s v a l d,
H e r c w a l d
viz Lesy, o. Opava
H e r č a v e
viz Hrčava, o. Frýdek-Místek
H e r č i c e
viz Hertice, o. Opava
H e r č i v a l d
viz Lesy, o. Opava
H e r d e l s d o r f,
H e r d o v i c e viz Heroltovice, o. Olomouc
H
H
H
H
H
H
e
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
r
l
l
l
l
l
l
i
i
o
s
s
t
e
t
t
d
d
o
c
z
o
o
o
v
H e r m a n
z,
v i c e,
r f,
r f i u m,
i c e viz Heroltovice, o. Olomouc
T a u b n i t z
H e r m a n i c e viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín, Heřmanice, s. Ostravy
a Svobodné Heřmanice, o. Bruntál
H e r m a n i c i
viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín
H e r m a n i c z
viz Heřmanice, z., o. Olomouc
H e r m a n i t i u m
H e r m a n i t z viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín, Heřmanice, s. Ostravy
a Svobodné Heřmanice, o. Bruntál
H e r m a n n i v i l l a viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál, Heřmanice, s.
Ostravy a Horní Heřmanice, o. Jeseník
H e r m a n o v i c e
viz Heřmanovice, o. Bruntál
H e r m a n s d o r f viz Heřmánky, o. Olomouc, Horní Heřmanice, o. Jeseník,
Jeřmaň, o. Olomouc, Svobodné Heřmanice, o. Bruntál a Temenice, o. Šumperk
H e r m a n s t a d t
viz Heřmanovice, o. Bruntál a Heřmánky, o. Olomouc
HERMANSTAT, z., o. Olomouc
L. 1394 Hermanstat protunc deserta.
Zaniklo poblíž hradu Hlubokého směrem k Varhošti. Snad totožný s Heřmanicemi,
z., o. Olomouc.
H e r m a r s d o r f viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál, Temenice, s. Šumperka
a Heřmánky, z., o. Olomouc
H e r m b s d o r f
viz Heřmánky, o. Olomouc
H e r m e n s t a d t l
H e r m e r s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník, Svobodné Heřmanice, o.
Bruntál a Temenice, o. Šumperk
H e r m e t z
H e r m i n o v y
H e r m i s d o r f
H e r m i t z,
H e r m i t z e,
H e r m n i t z viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín
H e r m s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník, Svobodné Heřmanice, o.
Bruntál a Temenice, o. Šumperk
H e r m š t a t
H e r n s d o r f
viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín
H e r o l t o v i c
H e r o l t
G r a n d e
HEROLTICE, o. Šumperk
Č. 1481 Veliké Herultice, od 1598 Heroltice, 1720-1798 též Heratice, 1771
Herauce, 1846-1847 Herotice, 1850 Horoltice, 1872 Heraltice; n. 1675-1718
Heroltz, 1676-1945 Herautz, 1676 i Heroltitz, 1751-1772 Heraultz, 1798 Herault,
1846 Herauz; l. 1278, 1365 Herolt Grande, 1771 Heraucium.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Štítů.
M: 1738 (Štíty), 1832
H e r o l t i t z,
H e r o l t i z,
H e r o l t o u i c z
HEROLTOVICE, o. Olomouc
Č. 1456 Heroltsdorf, 1504 Herdelsdorf, 1581-1771 Herlsdorf, 1847-1850 Herdovice,
1872-1948 Heroltovice, 1885 Herlotovice, 1893 Herltovice; n. 1456-1945
Herlsdorf, 1676 Hendelsdorf, 1718-1788 Herdelsdorf, 1720 Hartlsdorf; l. 1364
Heroltsdorf, 1771 Herlsdorfium.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Šternberk; 1850 o. Hranice, 1855
Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Šternberk.
1850 sam. obec, 1950 zrušeny, 1967 obnoveny, 1980 m.č. Města Libavé.
H e r o l t o w i c z
H e r o l t s d o r f
H e r o s c h i d o r f
H e r o s c h i s d o r f
H e r r l i t z,
viz Hněvošice, o. Opava(?)
H e r r l i c z
H e r r n s d o r f
H e r r s c h a f t l i c h
N e u h o f viz Panské Nové Dvory, s. Frýdku-Místku
H e r s c h i c z,
H e r s i c z,
H e r š i c e viz Hertice, o. Opava
H e r t i a w a
viz Hrčava, o. Frýdek-Místek
HERTICE, o. Opava
Č. 1406-1562 Heršice, 1456-1462 Herčice, 1483 Hyršice, od 1771 Hertice, 1871
Hersice; n. 1676-1720 Hertzitz, Herzitz, 1751-1945 Hertitz, 1792 Hörtitz; l.
1251 Hirsitz, 1373-1392 Herschicz, 1373-1447 Hersicz, 1389 Horsicz, 1771
Hertitium.
Vesnička 1639 a 1667 osedlá, byla v letech 1653-1663 dočasně zpustlá.
1850 osada Dolních Životic, 1979 zanikly zrušením.
M: 1659 (Jaktař), 1788 (Dolní Životice)
H e r t m a n i c e
H e r t t e n d o r f
H e r t v í k o v
H
H
H
H
H
H
H
H
e
e
e
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
r
r
r
t
t
t
t
t
t
t
t
m
v
z
z
z
z
z
z
a
í
e
o
o
o
o
y
n
k
n
g
g
g
g
w
w
e
w
s
s
a
a
n
a
w
w
l
H e r u l t i c e
H e r v i n o v
H e r z m a n
l
w
l
a
a
d
d,
a l d,
d,
l d a u,
l d e,
e viz Lesy, o. Opava
viz Nové a Staré Heřmínovy, o. Bruntál
v i l l a
H e r w i n o v y
H e r w i n o w
viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál
H e r v i n o v y
H e r w i n i
viz Jeřmaň, o. Olomouc a Staré Heřmínovy, o. Bruntál
H e r z m a n i c e,
H e r z m a n i t z viz Heřmanice, s. Ostravy a Heřmánky, o. Olomouc
H e r z o g s d o r f
H e r z o g s w a l d
viz Kněžpole, o. Bruntál a Lesy, o. Opava
H e r z w i n o w
H e r ž m a n i
H e r ž m a n i t z
H e ř e j v a l d
viz Heřmanice, s. Ostravy a Heřmánky, o. Olomouc
viz Lesy, o. Opava
HEŘMANICE, z., o. Olomouc
L. 1275-1280 Hermanicz. Vis i heslo Hermanstat.
HEŘMANICE,
Č. od 1447
Hermanitz,
Hermanitz;
1850
1850
1960
1941
s. Ostravy
Heřmanice, 1526 a lidově do dnes Hermanice; n. 1696 a za okupace
1705-1918 Herzmanitz; l. 1305 Hermanni villa, 1450 Girzmanicze, 1688
p. 1869-1918 Herzmanice.
s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava;
o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava,
Ostrava.
s. statutárního města Moravské Ostravy (od 1946 Ostrava).
M: 1709 (Slezská Ostrava), 1905
H e ř m a n i c e
viz Heřmánky, o. Olomouc a Svobodné Heřmanice, o. Bruntál
HEŘMANICE U ODER, o. Nový Jičín
Č. 1553-1630 a dodnes lidově Petroňovice (1623 "z Velkých Pertoniowitz"), 1571 a
1854-1893 Velká Heřmánka, 1771-1870 Velké Heřmanice, 1842-1847 Velká Hermanka,
od 1846 Heřmanice, 1850 Hrubá Heřmánka, od 1960 Heřmanice u Oder; n. 1554
Hernsdorf, 1611-1627 Petroniowitz, 1608-1720 Gross Hermesdorf, 1636 Gross
Hermendorf, 1683-1736 Gross Hermbsdorf, 1720-1945 Gross Hermsdorf, 1798-1805
Gross Hermersdorf, 1835 Gross Hermannsdorf; l. 1374 Hermansdorf Maior, 1771
Hermesdorf Magnum.
1850 sam. obec, 1979 s. Oder, 1991 sam. obec.
M: 1611 (Odry), 1785 (Véska)
HEŘMANICE U POLOMI, o. Nový Jičín
Č. od 1499 Heřmanice, 1517-1846 a lidově i Jeřmanice, 1613 z Jormanic, 1662-1771
Hermanice, 1847 Hermice, od 1960 Heřmanice u Polomi; n. 1654-1661 Hermetz, 16761945 Hermitz, 1771 Hermanitz, 1850 Hermnitz; l. (1201) Hermanici, 1672
Hermanitz, 1690 Gerzmanitz, 1771 Hermanitium.
1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1979 s. Starého Jičína.
M: 1610 (Starý Jičín), 1670 (Valašské Meziříčí), 1683 (Hustopeče nad Bečvou),
1709 (Jeseník nad Odrou), 1771 (Špičky)
HEŘMÁNKY, o. Nový Jičín
Č. od 1555 Heřmánky, ale 1584 Heřmanka, 1611 ves Hežmanský, 1612 ves Hržmanský,
1771-1872 Malé Heřmanice, 1847-1850 Malá Heřmánka, 1883-1918 Malé Heřmánky,
1894 Malé Heřmáky; n. 1583-1736 Klein Hermbsdorf, 1608-1945 Klein Hermsdorf,
1636 Klein Hermesdorf, 1798-1805 Klein Hermersdorf; l. 1374 Hermansdorf Minor,
1640-1771 Hermesdorf Parvum.
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1938 Nový
1850 osada Jakubčovic nad Odrou, 1866 sam. obec, 1961 znovu s. Jakubčovic nad
Odrou, 1979 s. Oder, 1991 sam. obec.
M: 1611 (Odry), 1785 (Véska)
HEŘMÁNKY, o. Olomouc
Č. 1538-1582 pustá ves Heřmansko, 1846-1906 Heřmanice, 1850-1950 Heřmánky;
n. 1582 (pustý) Hermsdorf, 1626-1662 Hermbsdorfer Hof, 1716 Hermbsdorf, 1718
Herrnsdorf, 1720 Hermansdorf, 1751-1945 Hermsdorf, 1788-1850 Hermesdorf, 1798
Heržmanitz; l. 1394 Hermannsdorf, 1408 Herzmanicze.
1850 s. o. a o. Hranice, 1949 Olomouc; za okupace s. o. Město Libavá, o.
Moravský Beroun.
Ves zpustla snad již ve 14. stol. a znovu ve stol. 15., obnovena 1701.
1850 s. Boškova, 1881 sam. obec, 1950 zrušena.
M: 1711 (Potštát)
HEŘMANOVICE, o. Bruntál
Č. 1554 Hermanštat, 1596 z Hermštatu, 1850 Heřmanice, 1869 Hermanice, od 1893
také Hermanovice, od 1921 Heřmanovice, n. 1552-1653 Hermstadt, 1720
Hermanstattl, 1789-1945 Hermannstadt; l. 1281 1339 Hermanstat.
1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník, 1949 Krnov; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté
Hory, 1868 Jeseník, 1949 Krnov, 1960 Bruntál.
M: 1681
H e ř m a n s k o
H e ř m a n y,
H e ř m e n viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál
H e ř m í n o v,
H e ř m í n o v y
H e ř v í n o v i c e
H e ř v í n o v y
H e t z e n d o r f,
H e y d e n P i l t s c h
H e y l e n d o r f,
H e y l e r d o r f viz Postřelmov, o. Šumperk
H e y l o v
viz Hýlov, o. Nový Jičín
H e y n c z e n d o r f
viz Hynčice, o. Bruntál a Hynčice n. M., o. Šumperk
H e y n r e i c h s d o r f
viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy
H e y n r i c h s d o r f
s. Ostravy
H e y n t z e n d o r f
H e y t s c h e i n
H e ž m a n s k ý
viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek a Zábřeh nad Odrou,
viz Hynčina, o. Šumperk a Hynčice, o. Bruntál
viz Heřmánky, o. Nový Jičín
H i c y n
H i l a u
H i l b o c z k i
viz Hlubočky, o. Olomouc
HILBRANTICE, z., v okolí Ostravy
L. 1366-1406 Hilbranczicze, 1380-1413 Hilbranticz.
Snad totožné s Novou Vsí, s. Ostravy.
HILBROVICE, o. Přerov
Č. od 1906 Hilbrovice; n. 1906-1945 Hilbersdorf.
Stále osada Lipné.
M: 1906 (Potštát)
H i l l a u
H i l l e r s d o r f,
H i l s c h d o r f viz Holčovice, o. Bruntál
H i l t s c h i n
H i n c k a u
viz Hlučín, o. Opava
H i n c z e n d o r f
H i n c z i c z
H i n č í n
H
H
H
H
i
i
i
i
n
n
n
n
d
d
d
d
r
r
ř
ř
i
s
i
i
viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy a Bílčice, o. Bruntál
viz Hynčice, o. Bruntál a o. Nový Jičín
c
v
c
c
h
a
h
h
v
l
o
w
a l d,
d,
v,
a l d viz Jinřichov, o. Přerov
H i n k a u,
H i n k o v i u m
H i n n e w i e d e r
H i n t e r d o r f
viz Karlova Studánka, o. Bruntál
viz Zadní Ves, s. Karlovic, o. Bruntál
H i n t e r d ö r f e l
viz Závsí, o. Bruntál, s. Slezských Pavlovic
H i n t e r h ä u s e l
viz Závsí, s. Bohušova a Slezských Pavlovic, o. Bruntál
H i n t e r c h w a l d
H i n u n d w i e d e r
H i r s c h b e r g
viz Jelení, s. Holčovic, o. Bruntál
H i r s c h d o r f
viz Jelenice, o. Opava
H i r s c h g r u n d
H i r s c h h o f
H i r s i t z
H i r ž h o f
HLADKÉ ŽIVOTICE, o. Nový Jičín
Č. 1435-1540 Žibotice, Zibotice, 1610-1675 a 1924 znovu Hladké Zivotice (v 17.
stol. též Hladké Žibotice), 1585-1924 Životice; n. 1398 Seibotindorf, 1430
Seybotyndorf, 1485-1588 Seybotendorf, 1551-1654 Schlicht (někdy i Schlecht)
Seitendorf, 1655-1945 Seitendorf (bei Fulnek), 1934-1938 Seitendorf bei Zauchtl;
l. 1324 Sibottendorf, 1337 Sibotinis villa, 1637-1672 Seittendorf, 1660 ex pago
Schlacht Seitendorf, 1771 Seittendorfium.
1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový
Jičín.
1850 sam. obec, 1979 s. Fulneku, 1993 sam. obec.
M: 1636 (Kujavy), 1785
HLADNOV, s. Ostravy
Č. od 1508 Hladnov, 1670 Zhlídnov, 1850 Zhlínov, 1850-1881 Hladňov; n. 1717
Hladnau, 1850 Schlidtnau, Schildenau, 1869-1918 Slidnau.
Před 1850 sam. obec, 1850 spolu s obcí Zámostí s. Slezské Ostravy.
M: 1709 (Slezská Ostrava)
H l a m n i c z
H l á s e n i c e
H l á s k a
viz Hlásnice, o. Olomouc
viz Lazce, s. Olomouce
HLÁSNICE, o. Olomouc
Č. 1409 Weleslawow, nyní Hlásnice, 1480-1531 Velislavov, 1487 hlásenští lidé,
od 1546 Hlásnice, 1567-1569 Veleslavov, jinak Hlásnice, 1567-1570 i Veleslav,
1599 ves Velislav a jinak Hlásnice, 1720-1922 též Hlasenice, Hlásenice; n. 15991662 Wechtersdorf, 1636-1945 Wächtersdorf, 1692-1872 Wachtersdorf; l. 1397
(pustý) Welislawow.
Velislav zpustla koncem 14. stol., záhy znovu vysazena na místě původním nebo
těsně vedle pod jménem Hlásnice; někteří autoři lokalizují patrně neprávem
zpustlou Velislav do okolí samoty Filzhaus u Babic.
1850 sam. obec, 1960 s. Chabičova, 1974 s. Šternberka, 1990 sam. obec.
H l a u z o v
viz Hluzov, o. Přerov
HLAVNICE, o. Opava
Č. 1451 z Hlavnic, od 1464 Hlavnice, někdy i Hlavnitce, 1847 a lidově Hlavnica;
n. 1573-1771 Glomitz, 1617-1945 Glomnitz, 1647 Globnitz, 1720 Klamnitz, 1798
Klumnitz; l. 1250 Hlaweniz,l265 Labniz, 1270 Hlamnicz.
1976-1978 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1669 (Neplachovice), 1785
H l č í n
H l e i s,
H l e i s s
H l e v i c e
H l e y s
viz Hlivice, o. Olomouc
H l e y w i t z,
H l i e n i t z viz Hlivice, o. Olomouc
HLÍNA, z., o. Jeseník
L. 1284 Glina.
Zanikla u Dolní Červené Vody.
H l i n e c i u m
viz Hlinsko, o. Přerov
H l i n e k,
H l i n i k viz Hlinka, o. Bruntál
HLINKA, o. Bruntál
Č. od 1512 Hlinka, 1571-1577 Červená Hlinka, 1798-1846 Hlínek, Hlinko, 1870
Hlinik; n. 1573 Glinitz, 1654 Glembka, 1676 Klemkow, 1709-1734 Glembkau, 17181798 Klenkaw, 1736-1751 Klembkau, 1758-1945 Glemkau; l. (1220 Glinic?), 1267
Minus Glynik, 1321-1413 Hlinka, 1404 Glemke, 1413 Kleynyk, 1331 Glemkov, 1771
Glemkovium.
1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, l960
Bruntál.
1850 sam. obec, 1967 pod správou obce Osoblaha (spol. MNV), 1980 k ní připojena
jako část, 1991 opět samostatná.
M: 1651 (Pitárné), 1681 (Osoblaha)
H l i n s k a
HLINSKO, o. Přerov
Č. 1452 Hlinště, od 1437 Hlinsko; n. od 1657 Hlinsko, 1939-1945 Leimgruben; l.
1304-1447 Hlinsko, 1348 a 1373 Hlinska, 1863 Hlinecium.
1850 s. o. Lipník n. B., 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník n. B., 1868
Hranice, 1960 Přerov.
M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784
H l i n š t ě
HLIVICE, o. Olomouc
Č. 1464-1512 a lidově dodnes Hlevice, od 1492 Hlivice, 1624 z Hlienitz; n.
1657-1945 Hliwitz, 1771 Hleywitz; l. 1343 Hlybicz, 1344 Hlywycz, 1371 Hlyniczie,
1771 Hlivitium.
1850 s. Králové, 1867 sam. obec, 1960 s. Králové, 1976 m.č. Medlova, 1980 m.č.
Troubelic, 1990 m.č. Medlova.
M: 1650 (Medlov)
H l í z o v,
H l i z o v i u m
H
H
H
H
l
l
l
l
o
o
o
o
b
b
b
b
o
o
u
u
č
č
č
č
e
e
e
k
c,
k,
k,
o viz Hlubočky, o. Olomouc
H l o m n i c e,
H l o m n i t z a
viz Lomnice, o. Bruntál
H l o s o v i c e,
H l o s o w i t z viz Hlušovice, o. Olomouc
H l o t k a
viz Malá Lhota, o. Vsetín
H l u b i č k y
H l u b o c z e c z
viz Hlubočky, o. Olomouc a Hlubočec, o. Opava
HLUBOČEC, o. Opava
Č. od 1487 Hlubočec, 1647 z dědiny Hluboče, Hluboce, 1835-1881 též Hlubotec,
1850 Hlubočné; n. 1567-1945 Tiefengrund; l. 1672 Hlubočec, 1771 Hlubokium.
1850 s. o. a o. Opava, 1949 Bílovec, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Pustou Polomí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec.
H
H
H
H
l
l
l
l
u
u
u
u
b
b
b
b
o
o
o
u
č
č
č
č
e
e
k
e
c,
k,
e,
k viz Hlubočky, o. Olomouc
HLUBOČKY, o. Olomouc
Č. od 1406 Hlubočky, ale 1437 Hluboké, 1480-1492 Hlubočec, 1511-1620 Hlubuček,
1519-1910 Hluboček, 1771 Hlobučko, 1847 a lidově dodnes Hlobočec, Hloboček,
Hlobuček; n. 1370 Hobuk, 1677-1691 Hohnboch, Hahnpach, 1718 Humpockh,l752-1945
Hombok, 1850 Hombock; l. 1364 Parua et Magna Hluboky, 1365 Hlubiczki, 1391
Hlubeczke, 1406-1407 Hluboczke, Hluboczky, 1447 Hluboczecz.
Od 1850 s. o. a o. Olomouc, jen za okupace s. o. Město Libavá a o. Moravsky
Beroun.
H l u b o č n é
viz Hlubočec, o. Opava
H l u b o i a t,
H l u b o i a t y
viz Lubojaty, o. Nový Jičín
H l u b o k á
H l u b o k é
viz Hlubočky a Hluboký, z., o. Olomouc, a Potůčník, o. Šumperk
HLUBOKÝ, z., o. Olomouc
Č. 1418-1492 Hluboké, 1480-1589 Hluboký; l. 1451 Luboki, 1382-1447 Hluboký, 1406
Hluboke.
Hrad zanikl v 15. stol. západně od ny nějšího nádraží v Hrubé Vodě.
H l u b o t e c
viz Hlubočec, o. Opava
HLUČÍN, o. Opava
Č. 1431-1436 Hlčín, od 1518 Hlučín, 1552-1910 též Hulčín, lidově Hučín; n.
1377 Hulczin, 1385-1566 Hulczen, 1540 Holczin, 1633 Hiltschin, 1680-1945
Hultschin, kdežto název Lichtenstein zaváděný v 17. stol. se neujal; l. 13031424 Hulczin, v 16. a 17. stol. Hulczin i Hluczin, 1724 Hültschin, 1392
Hulczeyn.
K městu náležely 1874 osady Jasénky, Malanky, Rovniny a 1905 Vrablovec, od 1948
městské části. 1960 připojeny Darkovičky, 1973 Kozmice, 1975 Vřesina,
Bobrovníky, 1976 Dobroslavice, 1979 Darkovice, Děhylov, Hať. 1990 se
osamostatnily Darkovice, Děhylov, Hať, Vřesina, 1992 Dobroslavice, 1993 Kozmice.
Má tyto části: 1. Bobrovníky, 2. Darkovičky, 3. Hlučín.
M: 1647
HLUCHOVÁ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1871 Hluchová; n. od 1838-1945 Gluchowa; p. od 1850 Gluchowa.
Od 1850 osadou Nýdku.
M: 1707 (Vendryně)
H
H
H
H
l
l
l
l
u
u
u
u
s
s
s
s
o
o
s
c
v
w
o
h
i
i
w
o
c
t
i
w
e,
z,
c z,
i t z
H l u s s o v i u m
HLUŠOVICE, o. Olomouc
Dol. 1263, č. od 1412 Hlušovice, ale 1617-1638 Lusovice, v 16.-poč. 20. stol. i
Hlusovice, lidově Hlosovice; n. 1655-1678 Hluschowitz, 1673-1945 Hlusowitz,
Hlussowitz, 1787 Chlusowitz, 1798 Hlosowitz, Dluhowitz(!); l. 1271 Hlussowicz,
1303 Hluschowicz, 1771 Hlusowiti.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Bohuňovic, 1990 sam. obec.
M: 1658 (Dolany)
H l u t i n
viz Lutín, o. Olomouc
HLUZOV, o. Přerov
Č. 1447-1863 Hlízov, od 1530 Hluzov, 1794-1846 i Hlužov, 1893 Hlůsov, Hluzov;
n. 1672-1718 Leys, 1684 Hleuss, 1720-1945 Hleis, někdy i Hleys, Hleiss; l.
1672 Hlauzov, 1771 Hlussovium, 1863 Hlizovium.
1975 spol. MNV s Černotínem, 1983 jeho m.č.
M: 1628 (Hranice)
H l u ž o v,
H l ů s o v,
H l ů z o v viz Hluzov, o. Přerov
H l y b i c z
viz Hlivice, o. Olomouc
H n e b o s c h i c z,
H n e w o s c h i c z viz Hněvošice, o. Opava
HNĚVKOV, o. Šumperk
Č. od 1464 Hvěvkov; n. 1677-1718 Hniewka, 1720-1945 Hniewke, někdy i Hniefke.
1850 sam. obec, 1976 připojen jako m.č. k Zábřehu.
HNĚVOŠICE, o. Opava
Č. od 1423 Hněvošice, 1475-1587 Hněvoštice, 1473 Nevoščice,
Hněvoščice, 1847 Nebostice, 1870 Neboštice, 1881 Hněvotice,
1377 Hneboschicz, 1630-1945 Schreibersdorf, 1784 Neboscitz;
Heroschisdorf(?), 1406-1411 Nyewossicz, 1349 Schreiberdorf,
1736 Neboscice, 1837 Nebossice.
1568-1650
lidově Něboščice; n.
l. 1288
1433 Hnewoschicz,
1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín,
1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava.
M: 1678 (Oldřišov)
HNĚVOTÍN, o. Olomouc
Č. od 1414 Hněvotín, 1720-1850 Nebotín; n. 1412 Newetein, 1430-1849 Nebetein,
1600 Newetein, 1600-1945 Nebotein; l. 1078-1249 Gnevotin, Gnevotine, 1410
Nebetin, 1771
Nebotinium.
M: 1704
H n i e f k e,
H n i e w k a,
H n i e w k e viz Hněvkov, o. Šumperk
H n o g n i k,
H n o i n i c k,
H n o i n i k viz Hnojník, o. Frýdek-Místek
HNOJICE, o. Olomouc
Č. od 1480 Hnojice, 1633 Hnoynicze, 1771 Hnojné; n. 1599 Hnojitz, Gnogitz, 16361945 Gnoitz; l. 1131 Gnoici, 1302 Hnoynicz, 1311 Hnoycz, 1397-1475 Hnogicz, 1771
Gnoitium.
Od 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc.
M: 1648
H n o j n é
viz Hnojice, o. Olomouc
HNOJNÍK, o. Frýdek-Místek
Č. od 1445 Hnojník (též Hnoynik), 1703-1719 Gnoynik; n. 1720-1945 Hnoinik,
1720 i Hnoynikh, 1736 Hnoynick, 1850 Hnognik; l. 1305, 1635 a 1724 Gnoynik;
p. od 1850 Gnojnik.
M: 1773
H n o j o v á
H n o y n i c z
H o b i c z í
H o b u k
L h o t a
viz Hnojice, o. Olomouc
viz Hovězí, o. Vsetín
H o c e m p l o z,
H o c e n p l a viz Osoblaha, o. Bruntál
H o c k e n d o r f
H o c k e n w i l d e
viz Vrchovec, o. Vsetín
H o c l a v i c e,
H o c l a v i c i u m
H
H
H
H
H
o
o
o
o
o
c
c
c
c
c
z
z
z
z
z
e
e
e
e
e
m
m
n
n
n
p
p
p
p
p
l
l
l
l
l
a
o
a
a
o
c
c
c
g
c
viz Hodslavice, o. Nový Jičín
z,
z,
z,
a,
z viz Osoblaha, o. Bruntál
H o c z l a w i c z viz Hodslavice, o. Nový Jičín
H o c z o v i c z,
H o c z o w i c z e
H o č v i n o v y
H o d a n o w i t z
viz Unčovice, o. Olomouc
viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek
H o d e l a n e,
H o d e l a n y,
H o d e n a viz Hodolany, s. Olomouce
HODICE, o. Bruntál
Č. od 1924 Hodice; n. 1798 Hoditzfeld, Hoditzruhe, 1850-1945 Hoditzhof.
1850 s. Slezských Rudoltic-Vsi, po 1945 název zanikl.
H o d i n
H
H
H
H
H
o
o
o
o
o
d
d
d
d
d
i
i
n
o
o
n
n
i
l
l
viz Kojetín, o. Nový Jičín
a,
a n,
a n,
a n a,
a n i u m
viz Hodolany, s. Olomouce
H o d o r f,
H o h d o r f,
H o h n d o r f viz Vysoká, z., o. Jeseník
H o d i t z b e r g
viz Kašnice, o. Bruntál
H o d i t z f e l d,
H o d i t z h o f,
H o d i t z r u h e viz Hodice, o. Bruntál
HODOLANY, s. Olomouce
Č. 1404-1454 Hodiňany, Hodynany, 1464 Hodulany, 1492 Hodylany, 1496 Hodelany,
1519 Hudelyn, od 1446 Hodolany, lidově Hodolan, 1850-1872 a lidově Odolany; n.
1673-1945 Hodolein, 1614 a 1751 Hodolin; l. 1258 Hodena, 1275-1327 Hodinan, 1305
Hodina, 1398 Hodnian, 1480 Hodolana, 1508 Hodylan, 1771 Hodolanium.
1913 městem, 1919 sloučeny s Olomoucí.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1783 Holice
H o d l e c e
viz Odrlice, o. Olomouc
H o d o l e i n
HODOŇOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1522 Hodoňovice; n. 1402 Wuittenow, 1580 Hodanowitz, 1676-1847
Hodoniowitz, 1872-1918 Hodonowitz, 1939-1945 Swermersdorf; l. 1389-1395
Quittenow, Quittendorf, 1672-1772 Hodoniowitz.
Na rozhraní 14. a 15. stol. byla obec dočasně pustá.
1850 sam. obec, 1960 s. Bašky.
M: 1628 (Místek)
H o d o r f
H o d o r f
H o h d o r f
H o h n d o r f
viz Vysoká, z., o. Jeseník
HODSLAVICE, o. Nový Jičín
Č. 1419-1850 a dodnes lidově Hoclavice (Hoczlawicze), 1516
Hodslavice; n. 1594-1945 Hotzendorf, 1673-1850 Hotzlawitz,
někdy i Hotzesdorf, Hotzelsdorf, v 18. a l. pol. 19. stol.
Hotzisdorf, 1770-1830 Holzendorf, 1789 Hötzesdorf; l. 1411
18. stol. Hoclavicium, 1771 Hotzendorfium.
Hotslavice, od 1648
v 17.-18. stol.
též Hotzensdorf,
Hoczlavicz, v 17. a
1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín.
M: 1628 (Štramberk), 1689 (Životice), 1784
H o d u l a n y,
H o d y l a n y,
H o d y ň a n y viz Hodolany, s. Olomouce
H o e n s t a i n
H o f,
H o f f,
H o f f i u m
H o f f m a n n s d o r f
viz Nová Ves (u Rýmařova), o. Bruntál
H o f f m a n n s d ö r f e l
H o f f n u n g s t h a l
H o f f r i e s e
H o f h a u
viz Hofmanov, o. Bruntál
viz Doly u Bouzova, o. Olomouc
viz Dětřichov, m.č. Jeseníku, o. Jeseník
HOFMANOV, o. Bruntál
Č. 1924-1948 Hofmanov; n. 1850-1945 Hoffmannsdörfel.
1850 s. Roudna, 1949 název zanikl.
M: 1706 (Dvorce), 1767 (Roudno)
H o f n i k l e s
H o h d o r f
H o h e
viz Vysoká, z., o. Šumperk
E l b e
viz Labe, o. Šumperk
H o h e n d o r f
H o h e n
S e i b e r s d o r f,
H o h e n
S e i f f e r s d o r f
H o h e n b a r t e n s t e i n
viz Vysoký Bartenstein, o. Jeseník
H o h e n f l u e s s,
H o h e n f l u s s viz Vysoký Potok, o. Šumperk
H
H
H
H
o
o
o
o
h
h
h
h
e
e
e
n
n
n
n
s
s
s
s
t
t
t
t
a
a
a
a
d
d i u m,
d t (an der March),
t t,
t viz Zábřeh, o. Šumperk
H o h e n s t e i n
H o h e n w a l d,
H o h e n w a l d e
H
H
H
H
H
o
o
o
o
o
h
h
h
c
c
n
n
s
h
h
s
š
t
n
š
t
t
e
š
t
a
a
i
t
e
y n,
j n,
n,
a j n,
j n viz Hoštejn, o. Šumperk
H o h o r n s
H o c h b e r g
viz Vyšehoří, o. Šumperk
H o c h d o r f
viz Vysoká, z., o. Jeseník
H o c h e n d o r f
H o c h h e i m
viz Pohoř, o. Nový Jičín
H o c h k i r c h,
H o c h k i r c h e n
H o c h s t e i n
viz Kostelec, s. Děrného, o. Nový Jičín
H o c h v a l d y,
H o c h w a l d,
H o k e n w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek
H o l a c h i c z
H0LASOVICE, o. Opava
Č. od 1473 Holasovice, 1836 Holašovice, 1885 Holášovice, lidově Holasojice;
n. 1377 Holoschowicz, Holassowicz, 1531 Holasowitz, 1524-1736 Creutzendorf,
1362, 1771-1945 Kreuzendorf, Kreutzendorf, l. 1131-1198 Golesovici, 1218-1234
Holachicz, 1237 Holospiz, 1771 Kreutzendorfium.
M: 1627 (Opava – Proboštsví), 1659 (Jaktař), 1669 (Neplachovice)
HOLBA, o. Šumperk
Č. 1596-1618 "Ves Nová za Raškovem", 1614 Hotba, 1793-1798 Halba, od 1839
Holba; n. 1590 Neudorf Halbenseiten, 1595 zur Halbenseiten, 1675-1846 Halbseith,
1676 Halbeseit, 1692 Halbseif, 1720-1945 Halbseit, 1716 Halbenseit,
lidově Holbseit; 1. 1690 Halbenseit.
1850 s. o. Šumperk, 1923 Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré
Město, 1868 Šumperk.
1850 osada Raškova, 1870 sam. obec, 1920 osada, později s. Hanušovic, název
zanikl oficiálně 1965.
H o l c z i n
HOLČOVICE, o. Bruntál
Č. 1478 Holčovice (osedlé), pak zpustly, 1558 znovu vysazeny; od 1571 stále
Holčovice; n. 1377 Luttendorf(?), 1558-1666 Hilschdorf, 1578-1771 Hüllersdorf,
1594-1945 Hillersdorf, 1608 Hielerssdorf, 1610 Hüllendorf; l. 1771
Hüllersdorfium.
Obec se dělila 1732-1945 na osady Dolní a Horní Holčovice, německy Nieder- und
Ober Hillersdorf; obec správní nesla jméno Nieder Hillersdorf 1850-1868, pak
Hillersdorf čili Holčovice. 1947 obec pověřena správou Dlouhé Vsi (spol. MNV),
1960 připojeny jako části Hejnov a Spálené, názvy Horní a Dolní Holčovice byly
zrušeny 1971.
M: 1687
H o l e z z n e
viz Horní Olešná, o. Šumperk
HOLICE, o. Olomouc
Č. od 1446 Holice, lidově Holece; n. 1462 Holicz, 1656-1945 Holitz, 1771
Holice(!), 1751-1798 Holitsch; l. 1771 Holitium.
1974 s. Olomouce.
M: 1661 (Olomouc – fara sv. Mořic), 1772
H o l l u n d e r
H o l o m o u c,
viz Chebzí, o. Jeseník
H o l o m ú c
viz Olomouc, o. Olomouc
H o l o s c h o w i c z,
H o l o s p i z viz Holasovice, o. Opava
H o l u b n í k,
H o l u b o v i c e
H o l y n
H o l z e n d o r f
H o l z m u l
H o m b o k
viz Jamnice-Staré Město, o. Frýdek-Místek
H o n c z o w i c z,
H o n č e v i c e viz Unčovice, o. Olomouc
H o n č o v
viz Uničov, o. Olomouc
H o n č o v i c e
H o n d o r f
H o n o w i t z
H o n s t a d t viz Zábřeh, o. Šumperk
H o n s t a t
H o n s t e i n,
H o n s t a j n viz Hoštejn, o. Šumperk
H o n š o v i c e,
H o n t s c h o w i t z
H o r e c k o
viz Horka, z., o. Přerov
H o r c k e n
viz Horka nad Moravou, o. Olomouc
H o r k a
viz Hůrka, o. Nový Jičín
HORKA, z., o. Přerov
Č. 1480 Horka nad Lipníkem (osedlá); l. 1349-1377 Horka, 1447 Horka supra
Lipnik.
Ves zanikla mezi Lipníkem, Osekem a Trnávkou v trati Horecko, kde r. 1813 se
začala budovat kolonie Horecko lipenského dolního předměstí, zvaná německy
Horezko (1850), 1869-1945 Horetzko.
M: 1693 (Osek)
HORKA NAD MORAVOU, o. Olomouc
Č. 1437-1920 Horka, 1850-1880 Horká, 1920-1973 Horka nad Moravou; n. 1440 -1920
Horka, 1592-1611 Hurcken, 1655 Horcken, 1720-1751 Horke, 1716-1846 Horkau, 19391945 Horka an der March; l. 1271-1771 Horka.
M: 1684 (Křelov), 1698
H o r k a u
viz Horka nad Moravou, o. Olomouc a Hůrka, o. Nový Jičín
H o r n í
A l b r e c h t i c e
H o r n í
A n t o n í n o v
H o r n í
A u j e z d
viz Albrechtice, o. Karviná
viz Borošín, o. Frýdek-Místek
viz Horní Újezd, o. Přerov
HORNÍ BEČVA, o. Vsetín
Č. od 1667 Horní Bečva, 1712 též Horní Bečviska; n. 1670-1834 a 1900 Ober
Becžwa, 1675 Ober Betzwa, 1835-1945 Ober Betschwa; l. 1690-1771 Superior
Beczwa.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1774
HORNÍ BENEŠOV, o. Bruntál
Č. 1523 Benešuov, 1771 Benišov, 1835 Penitsch, 1847 Beniš, 1894 Benešov,
od 1924 Horní Benešov; n. 1377 Beneschaw, 1427 a 1835 Benesch, 1507 Beneschau,
1524-1847 Bentsch, 1566-1945 Bennisch, 1616-1639 Pentsch, 1627-1630 Pretsch;
l. 1253 a 1267 Benesch, 1271-1302 Benessow, 1573 Benicz, 1771 Benischium.
Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec s předměstím Luhy (Luh). Po 1945 název předměstí neužíván, 1980
rozdělení na části Horní Benešov a Luhy, dále připojeny jako části Horní
Životice a Nové Heřmínovy, 1991 obě znovu odloučeny jako sam. obce.
M: 1660
HORNÍ BLUDOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1431-1504 Bludovice, od 1520 Horní (Huorní) Bludovice; n. 1434-1440 Blauda,
Blaude, 1440 Bludowitz, 1523-1945 Ober Bludowitz; l. 1443 Blaudowicz, 1485
Superior Blauda, 1688 Superior Bludowitz; p. od 1850 Bledowice Gorne.
1850 s. o. Těšín, 1868 Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Tešín, 1901 Frýdek, 1942
Za okupace v letech 1938-1945 část obce v zabraném území, 1959 sloučeny
s Prostřednímy Bludovicemi pod názvem Bludovice, v současné době se užívá opět
název Horní Bludovice.
M: 1727 (Dolní Bludovice)
HORNÍ BOHDÍKOV, o. Šumperk
Č. 1570 Mertersdorf, 1577-1618 Merczendorf, 1846 Březinec, 1850 Březnice,
1872 Bohdíkov, 1885-1947 Německý Bohdíkov, odtud Horní Bohdíkov; n. 1590
Mertzendorf, 1677-1739 Mertzdorf, 1692 Mörtsdorf, 1798 Merzdorf, 1846-1945
Märzdorf.
1850 osada Nové Vsi, 1952 Žárové, 1976 připojen i s Žárovou k Velkým Losinám.
H o r n í
H o r n í
H o r n í
B ř e z i n a,
B ř e z n á,
B ř e z n é viz Březná, o. Šumperk
HORNÍ BUŠÍNOV, o. Šumperk
Zal. 1773; č. 1773-1798 Horní Bužanov, 1793 Horní Buženow, 1847 Horní Businov,
od 1850 Horní Bušinov, ale 1906 Horní Bušina, Horní Buzinov; n. 1773 Ober
Buseln, 1798-1945 Ober Buselle. Ves vznikla patrně na území pusté vsi Božinova,
doložené 1555-1556 v českém znění Božinov.
1850 osada, 1945 s. Krchleb, všechny domy zbořeny, název zrušen 1965.
M: 1773 (Starý Maletín)
H o r n í
B y s t ř i c e
viz Valašská Bystřice, o. Vsetín
HORNÍ DATYNĚ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1850 Horní Datyně; n. 1720-1945 Ober Dattin, Ober Dattyn, Ober Datein.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942
Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Frýdek-Místek.
1850 osada Václavovic, 1867 sam. obec, 1980 připojena k Vratimovu.
M: 1709 (Slezská Ostrava), 1727 (Dolní Bludovice)
H o r n í
D e š t n é
HORNÍ DLOUHÁ LOUČKA, o. Olomouc
Č. 1517-1620 Loučka, 1618-1872 Loučka Horní, 1786-1948 Horní Dlouhá Loučka;
n. 1629-1718 Oberlangendorf, 1751-1945 Ober Langendorf.
1850 osada Dolní Dlouhé Loučky, 1880 sam. obec, 1938-1945 a od 1949 tvořily
Horní a Dolní Dlouhá Loučka jednu politickou obec, 1952 provedeno úplné sloučení
a užívá se název Dlouhá Loučka.
HORNÍ DOMASLAVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1698 Horní Domoslavice, od 1881 Horní Domaslavice; n. 1720-1945 Ober
Domaslowitz, 1869-1893 též Ober Domaschlawitz; p. od 1869 Domasłowice Górne.
1864 sam. obec, za okupace obec zabrána, pouze osada Podlesí zůstala při s. o. a
o. Frýdek (od 1942 o. Místek), 1980 sloučeny s Dobrou, 1990 sam. obec.
H o r n í
D o m a š o v
H o r n í
D u b n i c e
HORNÍ FOŘT, o. Jeseník
Dol. 1669 pod jménem Forst, č. od 1850 Horní Forst, Horní Fořt; n. 1693 OberForst, 1805-1945 Ober Forst.
1850 osada, později m.č. Uhelné, 1985 s Uhelnou připojen jako m.č. k Javorníku,
1990 opět m.č. Uhelné.
M: 1638 (Javorník)
H o r n í
G r u n t
viz Horní Údolí, o. Jeseník a Horní Žleb, o. Olomouc
H o r n í
G u n t r a m o v i c e
H o r n í
H a b a r t i c e
HORNÍ HEŘMANICE, o. Jeseník
Č. od 1850 Horní Heřmanice; n. 1420-1498 Hermannsdorf, 1576-1625 Hermsdorf, 1684
Hermersdorf, 1762-1945 Ober Hermsdorf, 1836 Ober Hermansdorf; l. 1291-1320
Hermanni villa (prope Wydna), 1358 Hermanesdorph.
1850 osada Bernartic u Javorníka.
H o r n í
H i e r s c h p e r k
H o r n í
H o l č o v i c e
H o r n í
H o s t i c e
viz Hostice, o. Šumperk
HORNÍ HOŠTICE, o. Jeseník
Č. od 1850 Horní Hoštice; n. 1420-1745 Gostitz, 1579-1585 Goschwitz, Gosswitz,
1745-1945 Ober Gostitz; l. 1296 Gosena, 1310 Gostzeczna, 1373-1945 Gostitz,
1375-1388 Goswitz. Původní název Gostitz, ale 1742 postoupena větší část Prusku
a pro odlišení zaveden název Ober Gostitz.
1850 sam. obec, 1963 m.č. Bílého Potoka, 1976 m.č. Javorníka.
M: 1780 (Bílá Voda), 1782-1784 (Bílý Potok)
H o r n í
J a s e n k a
H o r n í
K o b y l í
H o r n í
K o z m i c e
H o r n í
K r č m a
viz Kozmice, o. Opava
viz Horní Krčmy, o. Šumperk
HORNÍ KRČMY, o. Šumperk
Zal. 1786; č. 1798-1893 Horní Švagrov, H. Švákrov, od 1798 Horní Krčmy, ale
1846 Horní Krčma, 1847 Horní Švagřovice; n. 1786 Schwegersdorf (bez rozlišení na
Horní a Dolní Krčmy), 1798 Kartaus-Reispelzkretscham, 1798-1945 Ober
Schwägersdorf.
1850 tvořily politickou obec Krčmy, 1948 jsou s. Mohelnice. Viz heslo Dolní
Krčmy.
M: 1786 (Mohelnice)
H o r n í
H o r n í
L a z n í k y,
L e s i n y viz Lazníky, o. Přerov
HORNÍ LHOTA, o. Opava
Č. 1441-1446 Horní Lhotka, 1461 Horní Lhoty, od 1528 Horní Lhota; n. 1636-1945
Ober Ellgoth, l. 1672 Superior Elgot, 1771 Horno-Lhotka.
1896 Bílovec, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1975 spol. MNV s Velkou Polomí, 1982 její m.č., 1990 sam. obec.
H o r n í
L h o t a
H o r n í
L h o t k a
H o r n í
L h o t y
H o r n í
L i b i n a
H o r n í
H o r n í
L i č,
L i d c e
viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek
viz Horní Lhota, o. Opava
viz Horní Lhota, o. Opava a Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek
viz Horní Lideč, o. Vsetín
HORNÍ LIDEČ, o. Vsetín
Č. od 1492 Horní Lideč, ale 1500-1520 a dodnes lidově Horní Lidče, 1504 Horní
Lidše, 1517 Horní Liteč, 1518 Kostelní Lidče, 1520 a 1872 Lideč, 1771 Horní
Lidečko, 1838-1846 Horno-Lič, 1885-1893 Lič, Horní Lič, i dodnes lidově; n. 1628
Luss, 1670 Horni Lydčze, 1692 Hornilitz, 1711-1720 Ober Litz, 1716 Ober Licž,
1718 Horní Luže, 1751-1945 Ober Litsch, 1771-1772 Ober Licz, Ober Lydecžko,
Litsch; l. 1424 Maior Lidecz, 1627 Licž, 1771 Lideca Superior.
Uhersky Brod, 1949 Valašské Klobouky, 1960 Vsetín.
M: 1707 (Lidečko)
H o r n í
L i d e č k o
H o r n í
L i c h t g r u b y
viz Horní Václavov, o. Bruntál
HORNÍ LIPOVÁ, o. Jeseník
Zal. 1687; č. od 1871 Horní Lipová, n. 1699-1945 Ober Lindewiese.
1850 sam. obec, 1960 sloučena v obec Lipová-lázně. Viz heslo Lipová-lázně.
M: 1687 (Jeseník)
HORNÍ LÍŠTNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1457 a 1529 Polská Lessczna, 1494 Polská Lišná, 1523 Lešná Vrchní čili
Knížecí, 1724 Horni Lišná, od 1871 Horní Líštná; n. 1430 Polnisch Lehsen,
1720-1945 Ober Lischna, 1828 Lischna; l. 1305 Lessna Principis, Lessna
Suessonis, 1688 Lischna Superior; p. od 1850 Gorna Liszna, někdy i Gorna Leszna.
Vznikla 1927 z části obce Horní Líštná, pokud připadla k Československu v r.
1920, jako sam. obec, 1960 s. Třince.
M: 1817 (Vendryně), 1868 (Třinec)
H o r n í
H o r n í
L i t e č,
L i t z viz Horní Lideč, o. Vsetín
HORNÍ LODĚNICE, o. Olomouc
Č. 1480-1546 Loděnice, 1517-1546 Německá Lodějnice, 1599-1950 Německá Loděnice,
odtud Horní Loděnice; n. 1561-1678 Lodnitz, 1599-1720 Deutsche Lodnitz, Teutsch
Lodnitz, 1751-1945 Deutsch Lodenitz; l. 1314 Lodyenycz Superior, 1355-1397
Lodyenicz, 1771 Lodnitium.
1979 m.č. Šternberka, 1992 sam. obec.
M: 1662 ((Domašov nad Bystřicí), 1689
HORNÍ LOMNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1900 Horní Lomná; n. 1939-1945 Ober Lomna, p. od 1900 Górna Lomna.
1900 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1900 o. Český Těšín, 1956 Frýdek-Místek.
Vznikla r. 1900 rozdělením Lomné na Horní a Dolní Lomnou, 1980 sloučena
s Jablunkovem (1975-1990 spol. NV), 1990 sam. obec. Viz heslo Dolní Lomná.
M: 1671 (Jablunkov), 1899
H o r n í
L o u č k a
H o r n í
L o v ě š i c e
viz Horní Dlouhá Loučka, o. Olomouc
viz Lověšice, o. Přerov
HORNÍ LUTYNĚ, o. Karviná
Č. 1736-1936 a 1945 Polská Lutyně, 1881 Polská Lubtyně, 1894 Polská Luteň,
1936-1938 a znovu od r. 1946 Horní Lutyně; n. 1720-1945 Polnisch Leuthen,
Polnisch Leiten; l. 1540 Lutynie Polonicum; p. 1808-1946 Polska Lutynia, odtud
Gorna Lutynia.
1960 s. Orlové.
H o r n í
L u ž e
HORNÍ MĚSTO, o. Bruntál
Č. 1520-1581 Hangštejnské Hory, 1584-1586 městečko Hangštejn, od 1793 Horní
Město; n. 1484-1539 Bergwerk Hangenstein, 1537-1689 Bergstadt Hangenstein,
1582-1616 Berg Hangenstein, 1610-1945 Bergstadt, 1749-1772 (Marckt) Bergstadt
Hammerstein, 1771 Bergstadtl; l. 1771 Bergstadium.
1850 sam. obec, 1960 spol. MNV pro Skály a Rešov, 1964 připojeny Dobřečov a
Stříbrné Hory, 1967 spol. MNV pro Rudu a Tvrdkov), 1980 připojeny jako části
Mirotínek, Rešov, Ruda, Skály, Tvrdkov, 1991 odloučeny Mirotínek, Ruda a Tvrdkov
(v sam. obec Tvrdkov).
M: 1673
HORNÍ MORAVICE, o. Bruntál
Č. od 1582 Horní Moravice, 1846 Horní Moravica; n. od 1583-1945 Ober Mohrau,
1629-1718 též Ober Mohra.
1850 sam. obec, 1949 s. Dolní Moravice.
M: 1647 (Dolní Moravice)
HORNÍ MOŠTĚNICE, o. Přerov
Č. 1515-1690 Moštěnice, Moščenice, od 1693 Horní Moštěnice; n. 1633 Mostenitz,
1675-1718 Mostienitz, 1751-1945 Ober Mostienitz, 1771-1847 Moschtienitz, 18921918 Obermoschtenitz; l. 1131 Moscenice, 1274 Mosniz, 1290 Moschnicz, 1294
Musnicz, 1320-1413 Mosczenicz, 1381 Moschczenycz, 1480 Mosstczenicz, 1565-1691
Mosstienicz, 1771 Mostientium, 1828 Masczenicz, 1863 Super Mostienicium.
Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877
Přerov.
1976 spol. MNV pro Horní Moštěnici, Beňov, Dobrčice, Přestavlky, Říkovice,
Starou Ves se sídlem v Horní Moštěnici (do 1990).
M: 1629 (Přerov), 1656
H o r n í
N e b o r y
H o r n í
H o r n í
N ě č i c e,
N ě m č i c e
viz Horní Nětčice, o. Přerov
HORNÍ NĚTČICE, o. Přerov
Č. od 1480 Horní Nětčice, 1530-1846 Horní Něčice, 1771 Horní Němčice;
n. 1672-1945 Ober Nietschitz, 1688 Ober Nieczicz, 1771 Ober Niemschitz,
1892-1918 Ober Něčitz; l. 1384 Nieczicz, 1447 Nyeczicze Superior, 1771 Horno
Niemczicz, 1863 Supero Niečicium.
1960 Přerov.
H o r n í
N o v é
D v o r y
HORNÍ OLEŠNÁ, o. Šumperk
Č. 1412-1846 Olešná, 1578 Olešné, 1718 Volešná, od 1771 Horní Olešná, 1847
Horní Volešné; n. 1677-1770 Ullischen, 1771-1945 Ober Ulischen; l. 1371-1376
Olessne, Oleschne, 1384 in Hollezzne, 1412-1415 Olesna, 1672 Ulyschen, 1771
Ullischen Superius, 1772 Ullischen pro parte.
1850 sam. obec, za okupace a od 1949 m.č. Hrabišína.
M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1786 (Dlouhomilov)
H o r n í
P a v l o v i c e
viz Horní Povelice, o. Bruntál
H o r n í
P ě n č i c e
H o r n í
P o l a n k a
HORNÍ POVELICE, o. Bruntál
Č. 1517 Malá Povelička, 1548-1613 Malé Povelice, 1560 Horní Povelička, od 1562
Horní Povelice, 1601 Poveličky, 1850-1869 Horní Pavlovice; n. 1616 Ober
Paulewitz, 1616-1637 Ober Paulwitz, 1676-1945 Ober Paulowitz, 1771-1798
Ober Pawlowitz; l. 1267 Paulowitz Minus, 1389 Parvum Pawlowitz, 1771 Pawlowitz
Super.
Bruntál.
1850 sam. obec, 1964 pod správou Dolních Povelic (spol. MNV), 1976 připojeny
k Liptani.
M: 1689 (Bohušov), 1785 (Liptaň)
H o r n í
P o v e l i č k a
H o r n í
R a d v a n i c e
H o r n í
R a p o t í n
HORNÍ ROKYTNICE, o. Vsetín
Č. 1374-1627 Horní Rokytnice, 1505-1549 Vyšší Rokytnice, 1635 Horní Roketnice,
ale od 1627 a pravidelně od 1644 Lhota; viz dále heslo Lhota u Vsetína; l. 1361
Roketnitz.
H o r n í
R u d a
HORNÍ ŘÍKA, z., o. Olomouc
Zal. snad 1656, brzy zanikla.
HORNÍ SKLENOV, o. Frýdek-Místek
Č. 1437 Malý Sklenov, 1787-1850 Vrchní Sklenov, 1868-1960 Horní Sklenov;
n. 1787-1918 Ober Sklenau, 1939-1945 Ober Gläsersdorf.
Od 1850 do 1960 tvořil s Dolním Sklenovem a Hukvaldy politickou obec Sklenov,
1982 nese spojená obec název Hukvaldy. Viz hesla Dolní Sklenov a Sklenov.
H o r n í
S k o r o š i c e
H o r n í
S l a t i n a
H o r n í
S o b ě š o v i c e
viz Slatina, o. Nový Jičín
HORNÍ STUDÉNKY, o. Šumperk
Č. 1517 Studénka od Zábřeha, 1518 Studénka, 1575 Studénky, 1598-1847 Studinky,
Studýnky, 1771 Studinka, od 1850 Horní Studénky; n. 1674-1945 Studinke, 1771
Studenka, 1847 Studink; l. 1351 Ödendorf (poblíž vsi dodnes trať PustinaÖdendorf), 1672 Studinek.
Šumperk.
1985 m.č. Štítů, 1990 sam. obec.
M: 1738 (Štíty), 1786
HORNÍ SUCHÁ, o. Karviná
Č.od 1471 Horní Suchá; n. 1720-1945 Ober Suchau; l. 1305 Sucha utraque;
p. od 1850 Sucha Górna.
1975 s. Havířova, 1990 sam. obec.
M: 1702 (Karviná), 1785 (Prostřední Suchá), 1835
HORNÍ SUKOLOM, o. Olomouc
Č. 1438-1847 Sukolom, 1447 Moravský Sukolom, 1503-1596 Moravská Sukolom, 1481
Sokolín, 1506-1922
Zadní Sukolom, 1586-1592 Sokolyně, od 1596 Horní Sukolom, 1798 Horny Sukolow,
1922 Horní neb Zadní Sukolom; n. 1636-1638 Ober Aichen, 1641 Ober Eichen, 1692
Aichn, 1771 Eychen, 1797 Eichen, 1834-1945 Aichen; l. 1326-1384 Sucolom,
1374 Sukolom, 1352-1508 Sokolom, 1447 Moravicalis Sukolom, 1771 Aichna.
1850 osada Dolní Sukolomi, 1867 sam. obec, 1974 s. Uničova.
M: 1655 (Šumvald u Uničova)
H o r n í
S w i e d n o w
H o r n í
Š e b i š o v i c e
H o r n í
H o r n í
H o r n í
Š v a k r o v,
Š v a g r o v,
Š v a g ř o v i c e
H o r n í
T e m e n i c e
H o r n í
T ě r l i c k o
HORNÍ TĚŠICE, o. Přerov
Č. 1517-1557 Malé Těšice, od 1530 Horní Těšice, 1846 Horno-Těšice, lidově Vrchní
Těšice, nebo Těšičky; n. 1676-1945 Ober Tieschitz; l. 1371 Tyeschicz, 1380 Minus
Tyeschicze, 1389 de Parvo Tyesschicze, 1408 in Tyessyczkach, Czessicz, 1771
Tieschitz Super, 1863 Těšicium.
1850
1855
1850
1990
s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1855 Hranice, 1868 Hranice; 1850 o. Holešov,
Hranice, 1868 Hranice, 1960 Přerov.
sam. obec s osadou Dolní Těšice (do 1878), 1983 Horní Těšice m.č. Skaličky,
sam. obec.
M: 1662 (Kelč)
HORNÍ TOŠANOVICE, o. Frýdek-Místek
Vznikly 1602 rozdělením Tošanovic na Horní a Dolní; č. 1697 Horní Tošanovice,
1885 Horní Tošoňovice, 1893 Horní Tošínovice, 1906 Horní Tošonovice, od 1921
Horní Tosanovice; n. 1720-1945 Ober Toschonowitz; p. od 1869 Górne Toszonowice.
1850 sam. obec, 1972 spol. MNV s Třanovicemi, 1980 sloučeny s Hnojníkem, 1990
sam. obec.
H o r n í
H o r n í
T r l i c k o,
T r l i č k o viz Těrlicko, o. Karviná
H o r n í
T ř a n o v i c e
HORNÍ ÚDOLÍ, o. Jeseník
č. 1850-1949 Horní Grunt, odtud Horní Údolí; n. 1614-1653 Ober Grundt, 1720-1945
Ober Grund.
1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868
1850 sam. obec, 1949 spojeno s Dolním Údolím v obec Údolí, 1960 sam. m.č.
Zlatých Hor, 1971 rozděleno Horní a Dolní Údolí. Viz též heslo Dolní Údolí!
M: 1699 (Zlaté Hory), 1807
HORNÍ ÚJEZD, o. Přerov
Č. 1517-1599 Vysoký Újezd, 1539-1973 Horní Újezd, 1569-1794 Horní Aujezd,
1863 Vrchní Aujezd, lidově někdy Velký Ujezd; n. 1688-1847 Ober Augezd,
1692 Augesd, 1863-1918 Ober Aujezd, 1939-1945 Ober Aujest; l. 1386 Ugezd,
1408 in Ugezd prope Wssechowicz, 1672 Superius Augezd, 1771 Augezda,
1863 Supero Aujezda.
1850 s. o. Bystřice p. H., 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H.,
1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov.
1976 spol. MNV ve Všechovicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1738 (Všechovice), 1785
H o r n í
Ú j e z d
HORNÍ VÁCLAVOV, o. Bruntál
Č. 1506-1580 Horní (Hůrní) Wildgruby, Horní Wiltgruby, 1580 též Horní
Lichtgruby, 1524, 1924-1948 Horní Velkruby, 1893-1918 Horní Vildgruby, od 1948
Horní Václavov; n. 1401-1405 Ober Wiltgrube, 1401 a 1612 Waczlasdorf, 1610-1672
Wiltgrueb, 1612 Wilgruben, 1629-1945 Oberwildgrub, 1720 Welgrub; l. 1771
Wildgruba.
1850 s. o. a o. Bruntál.
1850 sam. obec, 1952 sloučen s Dolním Václavovem pod názvem Václavov u Bruntálu.
M: 1687 (Dolní Václavov)
HORNÍ VALDSEE, o. Šumperk
Zal. 1787; č. 1869-1949 Horní Valdsee, někdy i lidově Valchov; n. 1787-1945
Ober Waldsee, 1847 Waldsee.
1850 osada, 1949 s. Podolí, název zanikl, 1976 Podolí jako m.č. Mohelnice.
M: 1788 (Mohelnice), 1787-1793 (Vyšehorky)
H o r n í
V e l k r u b y
viz Horní Václavov, o. Bruntál
HORNÍ VES, o. Opava
Č. od 1591 Horní Ves, 1599 Horní Ves nad městečkem Vítkovem; n. 1377 (Wigstadtl)
mit dem Dorfe, 1570-1945 Oberdorf, 1599 Oberdorf ob dem Stattl Wittkaw.
Opava.
1850 sam. obec, 1920 m.č. Vítkova, zanikla splynutím.
M: 1635 (Vítkov)
H o r n í
V i k š t e j n
H o r n í
V o l e š n á
viz Dubová, o. Opava
HORNÍ VRAŽNÉ, o. Nový Jičín
Č. 1771 Malé Petrovice, 1879-1921 Malé Vražné, 1869-1953 Horní Vražné; n.
1636-1945 Klein Petersdorf, 1675 Ober Petersdorf; l. 1771 Petersdorf Parvum,
1879 Parvopetrovilla. - Ves vznikla rozdělením Vražného v 15. stol. na díl
oderský a fulnecký a zůstala při panství oderském. - Viz hesla Vražné a Dolní
Vražné!
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Odry,
1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1950 Horní a Dolní Vražné spojeno v obec Vražné.
H o r n í
V s e t í n
viz Vsetín, o. Vsetín
H o r n í
H o r n í
W i l d g r u b y,
W i l t g r u b viz Horní Václavov, o. Bruntál
H o r n í
Z á l u ž n é
H o r n í
Z á v i š i c e
H o r n í
Z i b o t i c e
viz Horní Životice, o. Bruntál
H o r n í
Z u k o w
HORNÍ ŽIVOTICE, o.
Č. 1487 Ziboticze,
Horní Zivotice; n.
1288 Sejwettndorf,
Seitendorfium.
viz Dolní a Horní Žukov, o. Frýdek-Místek
Bruntál
1512-1539 Horní Ziboticze, 1552-1869 Životice, od 1772
1504 Zeuttendorf, 1586-1945 Seitendorf; l. 1250 Sibodesdorf,
Sywotsdorf, 1422-1426 Ziboticz, 1423-1429 Zibotindorf, 1771
1850 sam. obec, 1980 připojena jako část k Hornímu Benešovu, 1991 sam. obec.
M: 1646 (Svobodné Heřmanice)
HORNÍ ŽLEB, o. Olomouc
Zal. 1782; č. 1847 Grunt, 1850-1872 Obergrunt, 1893-1921 Horní Grunt,
odtud Horní Zleb; n. 1798-1945 Obergrund, 1847 Obergrunz(!).
Od 1850 osada Dalova.
M: 1782 (Domašov), 1762 (Horní Loděnice)
HORNÍ ŽUKOV, o. Karviná
Vznikl v 16. stol. rozdělením Žukova na Horní a Dolní Žukov; č. 1523 Zukuov
Vrchní, od 1532 Horní Zukov (Ziukow); n. 1651 Ober Suckow, 1720-1918 Ober
Zuckau, Ober Zukau, 1939-1945 Oberzukau; l. v 17. s tol. Zuckow Superior; p.
1736 Gorni Zukow, 1808 Zukuw, od 1850 Górny Zuków.
1850 spojeny Dolní a Horní Žukov v jednu politickou obec, 1868 samostatné, 1975
s. Českého Těšína. Viz i heslo Dolní Žukov!
M: 1679 (Těrlicko), 1720 (Střítež)
H o r o l t s t o r f
H o r s i c z
H o r n o l h o t k a
H o r n o l i č
H o r n o - T ě š i c e
viz Horní Těěice, o. Přerov
HORY, o. Opava
Č. 1698-1847 Dvořisko, v 19. stol. též Na horách, od 1871 Hory, lidově
Životské Hory; n. 1771-1945 Berghof.
1850 osada Dolních Životic, 1961 m.č. Lhotky u Litultovic, 1979 zanikly
zrušením.
M: 1698 (Slavkov), 1786-1788 (Litultovice), 1786 (Moravice)
H o r z i c z o u i c z
H o ř e c k o
viz Horka, z., o. Přerov
HOŘEJŠÍ KUNČICE, o. Opava
Č. 1403-1950 Kunčice, 1517 Cunčice, od 1950 Hořejší Kunčice; n. 1599-1771
Kuntzendorf, 1664 Cuntzendorf, od 1846 Kunzendorf; l. 1448 Cunczicze, 1771
Kuntzendorf.
1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce,
1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Jakartovicemi, 1979 jejich m.č.
M: 1681
H o s c i z
viz Velké Hoštice, o. Opava
H o s c z a l k o w,
H o s c z a l k o w i t z
H o s c h a l k d o r f,
H o s c h i a l k o w i t z
H o s c h i c z
viz Malé Hoštice, s. Opavy a Velké Hoštice, o. Opava
H o s c h n i t z
viz Grund, s. Slavkova, o. Olomouc
H o s c h t i a l k o w i t z,
H o s c h z a l k o w i c z viz Hošťálkovice, o. Opava
H o s k o v i c e
viz Hostkovice, o. Olomouc
H o s n i t z
viz Hvozdnice, z., o. Bruntál
H o s s i c z
H o s s t i c z
viz Malé Hoštice, s. Opavy
HOSTAŠOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1447 Hostašovice, ale 1497 Hostavčovice, 1612-1771 Ostašovice;
n. 1676-1945 Hostaschowitz, 1771 Ostaschowitz; l. 1647-1771 Ostaschovitium.
1850 sam. obec, 1979 s. Nového Jičína, 1991 sam. obec.
M: 1631 (Štramberk), 1690 (Životice), 1784 (Hodslavice)
H o s t a v č o v i c e
viz Hostašovice, o. Nový Jičín
H o s t a ň,
H o s t a y n
H o s t e c
H o s t e i n
H o s t e r l i t i u m,
H o s t e r l i t z,
H o s t ě z í viz Hostice, o. Šumperk
H o s t i a l k o w,
H o s t i a l k a u,
H o s t i a l k o v i u m
viz Hošťálková, o. Vsetín
H o s t i a l k o w i t z,
H o s t i a l k o v i t i u m
HOSTICE, o. Šumperk
Č. 1490 Hostice a pustá Hostice, 1500 Hostec, od 1590 Hostice, 1618 Hostězí,
1749 Hostyz, lidově Hostýze; n. 1675-1945 Hosterliz, 1881 Hostwiz; l. 1397
Hostyz Welika a Hostyz Mala, 1447 Inferius a Superius Hostycz, 1771
Hosterlitium. - Ves vznikla spojením Velkých čili Dolních a Malých čili Horních
Hostic, z nichž tyto zanikly v 15. stol. Památkou po nich je osada Pusta.
Ves vznikla spojením Velkých (Dolních) a Malých (Horních) Hostic, jedna z nich
zanikla v 15. st., památkou na ni je zřejmě osada Pustá.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Rudy nad Moravou.
H o s t i c e,
H o s t i c e o d
H o s t i n
O p a v y
HOSTKOVICE, o. Olomouc
Č. od 1508 Hostkovice, 1691, 1880-1905 Hoskovice, 1850-1869 Hoškovice; n.
1676-1945 Hostkowitz, 1692 Chostkowice; l. 1275 Hostkowicz, 1771 Hostkovitium.
1879 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 s. Přestavlk, 1964 s. obce Suchonice-Přestavlky, 1975 m.č.
Tršic.
M: 1662 (Velký Týnec), čátečně 1666 (Tršice)
H o s t s c h a l k o w,
H o š č a k o v viz Hošťálková, o. Vsetín
H o š č á l k o v
H o š č á l k o v á
viz Hošťálková, o. Vsetín a Hošťálkovy, o. Bruntál
H o š č á l k o v y
H o š k o v i c e
H o š t a j n
HOŠTEJN, o. Šumperk
Č. 1406 Hohstayn, 1408-1417 Hostain, Hostan, 1413 Ohnštajn, 1413-1418
Hohenštajn, 1417 Hochnstajn, 1417-1466 Hostajn, Hostayn, 1446 Hochštajn, 14661480 Hoštajn, od 1460 Hoštejn, ale 1846-1893 Hochštejn, 1885-1905 Hoštýn;
n. 1677 Hohstein, od 1751 Hochstein; l. 1267 Honstein, 1351 Altus Lapis, 13551464 Hohenstein, 1374-1417 Hostayn, 1378 Hohnstayn, 1389-1392 Hoenstain, 1413
Honstajn, 1418 Hohenstayn, 1672 Hostein, 1771 Hochstein.
M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1785 (Dolní Hynčina), 1856
H o š ť á l k o v
HOŠŤÁLKOVÁ, o. Vsetín
Č. 1504 Hoščakov, 1505, 1585 a dodnes lidově Hoščálková, od 1531 Hošťálková,
1622 Hošťálkoví, 1644-1900 též Hošťálkov; n. 1670-1847 Hoschtialkow, případně
Hostialkow, 1718-1905 Hostialkov, 1720 Hostschalkow, 1939-1945 Hostialkau; l.
1771 Hostialkovium.
M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno), 1769
H o š ť á l k o v i c e
HOŠŤÁLKOVICE, o. Ostrava
Č. 1434 Hoščalkov, 1464-1547 Hoščalkovice, též Oščalkovice, od 1476
Hošťálkovice, lidově Oščankovice; n. 1377 Hoschzalkowicz, 1720-1771
Hostialkowitz, 1784 Hossčzialkowitz, 1830 Hoschialkowitz, 1837-1945
Hoschtialkowitz; l. 1382-1393 Hosczalkowitz, 1378 Hoschalkdorf.
1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Ratiboř, 1920
Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava–venkov, 1960
Opava, 1976 Ostrava.
1850 sam. obec, 1976 částí města Ostravy.
M: 1685 (Hlučín), 1919
HOŠŤÁLKOVY, o. Bruntál
Č. 1478 Hošťálkovice, 1571 Hoščalkové, 1578-1667 Hoščálkovy, 1870-1881
Hošťálkov, od 1582 Hoštálkovy; n. 1383 Gotschalksdorf, 1619-1945 Gotschdorf,
1627-1798 Gottsdorf, 1638 Gotschberg, 1836 Gotschallsdorf; l. 1281 villa
Godescalci, 1378-1393 Hosczalkowitz(!), 1390 Goczendorf, 1392 Goczeldorf,
Gocczelsdorf, 1413 Hoschczalkow, 1771 Gotschdorfium.
1850 sam. obec, 1960 připojen Vráclavek.
M: 1687 (Nová Ves)
H o š t i č k y
H o t b a
H o t s l a v i c e
H o t z e b l o t z
viz Osoblaha, o. Bruntál
H o t z e l s d o r f,
H o t z e n d o r f viz Hodslavice, o. Nový Jičín
H o t z e n p l a g a,
H o t z e n p l a c h,
H o t z e n p l o t z viz Osoblaha, o. Bruntál
H
H
H
H
H
o
o
o
o
o
t
t
t
t
t
z
z
z
z
z
e
e
i
i
l
n
s
n
s
a
s
d
s
d
w
d
o
d
o
i
o
r
o
r
t
r f,
f,
r f,
f,
z viz Hodslavice, o. Nový Jičín
H o u k o v e c,
H o u k o v i c e
viz Haukovice, o . Olomouc a Hukovice, o. Nový Jičín
HOUSEROVA LHOTA, z., o. Přerov
Č. 1413-1499 Húserova Lhota, tehdy osedlá, 1523 zpustlá Húserova Lhotka, 1480
zvaná též Zejdova Lhota, 1558 pusté Lhotsko; l. 1406-1437 Husserowa Lhota.
Ves zanikla mezi Pavlovicemi Blazicemi, Bezuchovem a Šišmou v trati Lhotsko.
H o u s t o p e č e
H o u z o v
HOVĚZÍ, o. Vsetín
Č. od 1504 Hovězí : n. 1656-1910 Howiezy, 1692 Hobiezi, 1836-1847, 1910-1918
Howiesi, 1939-1945 Howies; l. 1771 Hoviezium.
Od 1850 s. o. Vsetín: 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské
M: 1644 (Vsetín), 1789 (Halenkov) - část, 1762
H o y n a w i c z
H o z o v á
H o z z o p l a
H ó s o v
viz Haňovice,o. Olomouc
H ö c k r i g e s
H ö r t i t z
S e i t e n d o r f
viz Životice, o. Nový Jičín
H ö t z e n d o r f
H ö t z e n d o r f
b e i
H r a b á
O l m ü t z
viz Český Povel, s. Olomouce
H r a b a ň o v
viz Hrabenov, o. Šumperk
HRABENOV, o. Šumperk
Č. od 1480 Hrabenov, 1570 Hraběniov, 1586 Hrabaňov, 1771 Rabnov, 1846-1850
Rabenov; n. 1675-1945 Rabenau, někdy i Rabenaw, 1692 Rabe; l. 1771 Rabnovium.
1980 připojen jako m.č. k Rudě nad Moravou.
H r a b ě c í
U l i š n é
HRABĚŠICE, o. Šumperk
Č. 1556-1570 Robenseyfen, 1561 Robnzeyf, Robenzif, 1771-1846 Rabenseif,
1846 Ramseib, 1847 Ronseif, od 1868 Hraběšice; n. 1676-1945 Rabenseifen,
1692 Rubenseif; l. 1771 Rabenseifium.
1850 sam. obec s osadou Krásné, 1976 připojeny k Šumperku, 1990 sam. obec.
M: 1668 (Nový Malín), 1842
H r a b ě š í n,
H r a b ě t í n viz Hrabišín, o. Šumperk
HRABĚTICE, o. Nový Jičín
Č. 1835 Grofdorf, od 1893 Hrabětice, lidově Nová Dědina; n. 1772-1945
Grafendorf, ale 1776 Grafendörfl, 1850 Grassendorf(!), 1869 Grafsdorf, lidově
někdy des Grafen Dörfel.
1850 sam. obec, 1957 s. Jeseníku nad Odrou;
M: 1774 (Jeseník nad Odrou)
H r a b í
viz Hrabství, Přední Hrabí, o. Opava
HRABÍ, o. Olomouc
Č. od 1447 Hrabí, 1569 Hrabá; n. 1677-1918 Hraby, 1939-1945 Hag; l. 1350-1406
Hrabye, 1662 Hraby, 1771 Hrabium.
1850 sam. obec, 1960 s. Bílé Lhoty.
H r a b i n,
H r a b i n a,
H r a b i n i u m
viz Hrabyně, o. Opava
HRABIŠÍN, o. Šumperk
Č. 1409 Hraběšina, 1409-1598 Hrabišina, od 1418 Hrabišín, 1560 Hraběšín,
Hrabětín, 1771 Rabyčany, 1793-1798 Rabořov, 1846-1872 Rabišany; n. 1431
Reuberschendorf, 1676-1945 Rabersdorf, 1718 Rabendorf; l. 1358-1399 Hrabisin,
Hrabyssin, 1391-1437 Hrabissina, Hrabyssyna, 1420 Hrabessin, 1771 Rabersdorfium.
1850 sam. obec, 1938-1945 a od 1949 připojeny Dolní Olešná, Loučky a Horní
Olešná.
M: 1630 (Horní Libina), 1749 (Nový Malín)
H r a b i t i u m
H r a b i u m
viz Hrabství, o. Opava
HRABOVÁ, s. Ostravy
Č. 1499-1903 Velká Hrabová, od 1539 Hrabová, 1903-1921 Hrabová u Vítkovic, 1854
Velká a Malá Habrová (Hrabůvka); n. 1676 a 1718 Rabowa, 1692 Gross Habrufka,
1699-1903 Gross Hrabowa, 1903 -1918 Hrabowa bei Witkowitz, 1939-1945 Grabau, l.
1267 Grabowe, 1297 Grabow, 1376 Antiqua Grabova, 1389 Antiqua Grabovia, 13761379, 1460 Hrabowa, 1437 Magna Hrabowa, 1771 Magno Hrabowa, 1828 Magna Grabowia.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o.
Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1957 Ostravavenkov, 1960 Ostrava.
1850 sam. obec, 1941 s. statutátního města Moravská Ostrava, 1960 s. Ostravy.
M: 1684 (Paskov), 1784
HRABOVÁ, o. Šumperk
Č. od 1437 Hrabová, 1850 Rabová, n. 1677-1771 Rabe, 1751-1945 Raabe, 1692
Habrowa; l. 1343-1672 Hrabowa, 1771 Hrabovium.
1850 sam. obec s osadou Vitošov, 1976 připojeno k Dubicku, 1990 sam. obec.
M: 1617 (Dubicko)
H r a b o v á
u
H r a b o v i u m
H r a b o v k a
H r a b o w a
V í t k o v i c
viz Hrabůvka, s. Ostravy
b e i
W i t k o w i t z
H r a b s k e,
H r a b s k o viz Hrabství, o. Opava
HRABSTVÍ, o. Opava
Č. pusté Zadní Hrabí, 1558 dvůr Hrab ské, 1590 ves Hrabí, od 1699 Hrabství,
1608, 1870-1889 a lidově dodnes Hrabské, 1772 Hrabsko; n. 1702 Rabske, Rapszke,
1699 Hrabstwie, 1720, 1787 Hrabstwý, 1771 Hrabske, 1805-1945 Hrabstwi; l. 1724
Rapska, 1771 Hrabitium.
Opava.
Ves (Přední a Zadní Hrabí) zpustla v 15. stol., obnovena na místě Zadního Hrabí
koncem 16. stol, 1460 pusté, 1560 osídlené.
1850 osada Vyškovic, 1919 sam. obec, 1976 spol. MNV se Skřipovem, 1979 jeho m.č.
M: 1656 (Březová ve Slezsku), 1788 (Skřípov)
HRABŮVKA, s. Ostravy
Č. 1491-1903 Malá Hrabová, 1548-1580 Malá Hrabůvka, od 1581 Hrabůvka, 1539
Hrabovka, 1903-1924 Hrabůvka u Vítkovic; n. 1676 Klein Rabowa, 1692 Klein
Habrufka, 1699-1903 Klein Hrabowa, 1798 Hrabuwka, 1903-1948 Hrabuwka bei
Witkowitz, 1939-1945 Klein Grabau; l. 1389 Nova Grabovia, 1408 Nova Hrabowka,
1437 Hrabuowka Parva, 1460-1462 Hrabuowek, 1771 Parvo Hrabowa, 1828-1829 Parva
Hrabowa.
1850
1855
1960
1850
s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava–západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek,
Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1949 Ostrava-okolí,
Ostrava.
sam. obec, 1924 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy.
M: 1684 (Paskov), 1782 (Ostrava – Hrabová), 1784
HRABŮVKA, o. Přerov
Č. od 1480 Hrabůvka, 1529-1554 Hrabuovka; n. 1676-1939 Hrabuwka, 1684 Hrabuwke,
1720 Hrawuwky, 1939-1945 Hainbuchen; l. 1371 Hrabowka, 1437 Habruowka, 1446-1448
a 1771 Hrabuwka, 1672 Habruwka.
M: 1644 (Drahotuše)
H r a b y
H r a b y e
H r a b y n a
HRABYNĚ, o. Opava
Č. od 1440 Hrabyně, 1439-1872 Hrabina; n. 1377 Robin, 1666-1945 Hrabin; l. 1413
Hrabyna, 1655-1692 Hrabina, 1771 Hrabinium.
1850 se dělila na ves a městečko.
M: 1645
H
H
H
H
r
r
r
r
a
a
a
a
c
c
č
d
z
ž
a
c
a
a
n
z
n,
n,
y,
a n i u m
H r a d c e,
H r a d c z viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc
H r a d č a n c e
viz Malé Hradčance, z., o. Opava
HRADČANY, o. Přerov
Č. od 1518 Hradčany, ale 1563-1846 a dodnes lidově Hračany, 1872 Hradšany;
n. 1676-1718 Hracžan, 1720 Ratschan, 1771-1918 Hradschan, 1863 Hratscha,
1939-1945 Burgstätt; l. 1348 Hradczan, 1359-1389 Hraczan, 1398 Hradczany,
1672 Raczan, 1771 Hradczanium, 1863 Hratčanium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Pavlovicemi u P., 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova)
H r a d e c
HRADEC, s. Nové Hradečné, o. Olomouc
Č. 1547-1552 Hradce, od 1564 Hradec; n. 1676-1945 Grätz, 1751 Groetz; l. 13441437 Hradecz, 1371 Hradcz, 1508 Grecz, 1771 Gretium.
1850 sam. obec, 1960 s. Nové Hradečné.
M: 1652 (Hradečná)
HRADEC, o. Jeseník
Č. 1850 Hradice, od 1869 Hradec; n. 1455-1611 Grödis, 1613 Grödytz, 1654-1681
Grätz, Gräz, 1720-1736 Gratz, 1763-1945 Gröditz.
Od 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník.
1976 m.č. Mikulovic, 1990 sam. obec s názvem Hradec-Nová Ves. Viz též heslo Nová
Ves!
M: 1650 (Ondřejovice), 1737 (Mikulovice), 1798 (Široký Brod)
HRADEC NAD MORAVICÍ, o. Opava
Č. 1441-1970 Hradec, 1482-1575 a znovu od r. 1970 Hradec nad Moravicí; n. 1361
Grecz, i 1377, 1529 Gradis, 1374 a 1771 Gratz, 1574-1945 Grätz; l. 1060 Gradec,
1078 Gradicz, 1160 Gradik, (1183) Hradech, 1224-1286 Gradecz, 1228, 1258 Graecz,
1234 Gradez, 1236-1256 Gradech, 1261 Gretz, 1271 Gredz, 1288 Gredce, 1293-1350
Grecz, 1363 Gredcz, 1655 Graz, 1771 Graecium.
1850 sam. obec, 1960 připojen Kajlovec, 1970 povýšen na město, název upraven,
1975 připojeny Benkovice, Bohučovice, Branka, Domoradovice s Filipovicemi,
Žimrovice, zrušena městská část Podolí, 1979 připojeny Jakubčovice, 1994 se
osamostatnila Branka u Opavy. Město má tyto části: 1. Benkovice, 2. Bohučovice,
3. Domoradovice, 4. Filipovice, 5. Hradec nad Moravicí, 6. Jakubčovice, 7.
Kajlovec, 8. Žimrovice.
M: 1643
H r a d e
H r a d e
H r a d e
Hradečné,
c z n a,
c ž n a,
č í n viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc a Hradečná, s. Nové
o. Olomouc
HRADEČNÁ, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc
Č. od 1407 Hradečná, 1437 Hradečín; n. 1673-1771 Hradecžna, 1720 Hradeczny,
1846-1945 Hradetschna, 1872 Hradeschna; l. 1365-1437 Hradeczna, 1371 Hradiczna.
1850 sam. obec, 1960 s. Bílé Lhoty.
M: 1648 (Měrotín)
HRADEČNÁ, s. Nové Hradečné, o. Olomouc
Č. 1481-1798 Hradečné, 1481-1960 Hradečná, 1523 Hradečno, 1718 Hradečnie,
1771 Hradečín, lidově Hradečný; n. 1676-1945 Markersdorf; l. 1344 Hradeschna,
1344-1498 Hradeczna, 1655 Markendorf, 1672 Markersdorf, 1771 Markersdorfium.
1850 sam. obec, 1960 spojena s Hradcem v obec Nová Hradečná. Viz i heslo Nová
Hradečná!
M: 1652
H r a d e č n á
viz Kajlovec, o. Opava
H r a d e č n é,
H r a d e č n i e,
H r a d e č n o viz Hradečná, o. Olomouc, s. Nové Hradečné
H r a d e č n ý viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc a Hradečná, s. Nové
Hradečné, o. Olomouc
H r a d e c h
H r a d e s c h n a viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc a Hradečná, s. Nové
Hradečné, o. Olomouc
HRÁDEK, o. Frýdek-Místek
Č. 1538 Grudkova, 1577-1621 Grudek, od 1850 Hrádek; n. 1720-1945 Grudek; l.
1676-1724 Grodek, 1683 Grudek, 1686 Hrudek; p. od 1850 Gródek.
1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec, 1980 sloučen s Jablunkovem, 1990 sam. obec.
M: 1671 (Jablunkov)
H r a d i c
H r a d i c e
viz Hradec, o. Jeseník
H r a d i c z n a
H r a d i k o w
viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc
viz Radíkov, o. Přerov
H r a d i s c h,
H r a d i s k o viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce
H r a d i s c h t z,
H r a d i š č e viz Hradiště, o. Karviná
H r a d i š t ě
HRADIŠTĚ, o. Karviná
Č. 1442 Gradecz, 1447-1529 Hradišče, 1652 Grodzišče, 1689-1703 Grodiště, od 1850
Hradiště; n. 1720-1850 Grodischtz, 1869-1945 Grodischcz; l. 1305 Grodische, 1459
Grodiscz, 1724 Grodischt; p. od 1850 Grodziszcze.
1850 sam. obec, 1975 s. Těrlicka.
M: 1679 (Těrlicko)
H r a d k o v
viz Radkov, o. Opava
H r a d n i c e,
H r a d n i c i u m,
H r a d n i t z viz Radnice, o. Šumperk
H r a d s c h a n,
H r a d š a n y viz Hradčany, o. Přerov
HRACHOV, o. Olomouc
Č. 1798 Hrachov; n. 1786 Rachawa, 1798 Hrachowa. Kolonie Bílé Lhoty, s níž 1850
splynula.
M: 1786 (Bílá Lhota)
H r a c h o v á
viz Hrachov, o. Olomouc a Hrachovec, o. Vsetín
HRACHOVEC, o. Vsetín
Č. od 1464 Hrachovec, 1872 Hrachová; n. 1676-1918 Hrachowetz, 1716 Hrachowitz,
1720 Rachowetz, 1939-1945 Erbsenried; l. 1376 Hrachowicz, 1391-1690 Hrachowecz,
1771 Hrachowitium.
M: 1654 (Valašské Meziříčí)
H r a n e č n á,
H r a n e č n é P e t r o v i c e
viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc
HRANEČNÍK, s. Ostravy
Č. od 1670 Hranečník, 1673 Hraničná; n. 1720-1945 Hranecznik, Hraniecznik;
l. 1724 Hranečnik.
Původně samostatná obec, od 1850 s. Slezské Ostravy.
HRANICE, o. Přerov
Č. od 1437 Hranice, ale 1491 Bílý Kostel, v 2. pol. 19. stol. též Moravské
Hranice, Moravské Bělokostelí; n. 1398 Weissenkirchen, 1405 Renicz, 1575
Reynitz, 1575, 1633, 1846 Weyskirch, 1626-1909 Weisskirchen, 1906-1945 Mährisch
Weisskirchen; l. 1167 Granice, 1222 Rayngicz, 1251-1478 Hranicz, 1276-1296 Alba
Ecclesia, 1677-1863 Hranicium; hebrejsky resp. jiddiš 1770 Hrejnic, v 18.-20.
stol. Reinic; anglicky 1626-1627 Whitescar.
Od 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1975 Lhotka a Velká m.č. Hranic, 1976 m.č. Drahotuše, Rybáře,
Slavíč, Středolesí, Uhřínov, Valšovice a Olšovec (do 1990), 1976 spol. MěNV i
pro Teplici n. B.
M: 1625
HRANICKÉ LOUČKY, o. Přerov
Č. 1499, 1771 a lidově Lúčka, 1517-1847 Kozí Lúčka, 1539-1612 Kozí Loučka, 16301960 Kozí Loučky, od 1960 Hranické Loučky; n. 1672-1945 Litschel, 1684-1771
Lietschl, 1751 Litschl, 1847 Lutschel; l. (1201 Luczki), 1654-1657 Liczel,
Litzel, 1771 Luczkium, 1828 Lutschel.
1850 osada Heřmanice, 1868 sam. obec, 1964 m.č. Špičky, 1983 m.č. Hustopečí n.
B.
M: 1670 (Valašské Meziříčí), 1683 (Hustopeče nad Bečvou), 1771 (Špičky)
H r a n i c i u m,
H r a n i c z viz Hranice, o. Přerov
HRANIČKY, o. Jeseník
Č. od 1871 Hraničky; n. 1785 Grenzdorf, 1803-1945 Gränzdorf, 1836 Grenzdörfel.
1850 osadou Nových Vilémovic, 1952 vše připojeno k Uhelné.
M: 1794 (Vlčice), 1873 (Nové Vilémovice)
H r a n i č n á
viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc a Hranečník, s. Ostravy
HRANIČNÁ, o. Jeseník
Č. od 1871 Hraničná; n. 1680 Grantzgrund, 1690-1924 Gränzgrund, 1924-1945
Grenzgrund.
1850 osada Petrovic, 1949 Skorošic.
M: 1678 (Vlčice)
H r a n i č n é
HRANIČNÉ PETROVICE, o. Olomouc
Č. 1403 Hraničná, 1480-1599, 1893-1922 Hraničné, 1517 a 1771 Petrstorf, 16031615 Hraničný, 1720-1921 Petrovice, 1798 Hranečné Petrovice, 1846-1857 Hranečná,
od 1922 Hraničné Petrovice; n. 1558-1945 Petersdorf, 1599 Pietters dorf; l.
1353-1448 Hranyczne, 1358 Hranyczna, 1364 Petirsdorf, 1448 Petrsdorf, 1771
Petersdorfium. - Do 1448 stály vedle sebe vsi Hraničné a Petersdorf, které
do počátku 16. stol. splynuly.
1960 m.č. Domašova nad Bystřicí.
M: 1634 (Jívová), 1662 (Domašov nad Bystřicí)
H r a n i č n ý
H r a n i e c z n i k
H r a s c h n e
viz Dolní Vražné, o. Nový Jičín
H r a t č a n i u m
H r a t k o v
viz Hranečník, s. Ostravy
H r a t z a n e c
H r a w u w k y
H r a z o v á
viz Malé Hradčance, z., o. Opava
viz Hrabůvka, o. Přerov
HRČAVA, o. Frýdek-Místek
Vznikla z části polské obce Javořinky, která 1920 zůstala v Československu.
Č. 1645 Hertiawa, v 17. a 18. stol. Hiertzowa, 1778 Herčavé, od 1920 Hrčava;
p. od 1850 Herczawy.
1850 s. Javořinky, vznikla 1920, 1927 sam. obec.
M: 1671 (Jablunkov)
H r e j n i c
HROBÍ, o. Přerov
Č. 1480 Hrobí. Bylo předměstím Tovačova, s nímž splynulo.
H r o h o w
H
H
H
H
H
H
r
r
r
r
r
r
o
o
o
o
o
o
s
s
z
z
z
z
e
i
e
e
i
i
n
n
n
n
n
n
viz Rohov, o. Opava
k
k
k
k
k
o
a
a
o
o
o
v
u,
u,
v,
v i u m,
v,
viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín
HROZOVÁ, o. Bruntál
Č. 1517 Ruozová, od 1557 Hrozová, 1566-1602 Rozov, Rozová, 1590 Hruzov, 1615
Ružová, 1870 Hrazová; n. 1630-1945 Grosse, 1771 Grossen; l. 1309 Grasaw, 1378
Grosowia, 1389 Hrozowa, 1672-1771 Grosse.
Bruntál.
1850 osada Bohušova, 1869 sam. obec, 1964 spol. MNV s Rusínem, 1980 jeho m.č.
M: 1689 (Bohušov), 1784
H r s i m n i c z
viz Řimice, o. Olomouc
H r u b á
H r u b á
H r u b á
B i s t ř i c a,
B y s t ř i c a,
B y s t ř i c e viz Valašská Bystřice, o. Vsetín
H r u b á
B y s t ř i c e
H r u b á
G e s t ř e b ý
H r u b á
H e ř m á n k a
H r u b á
L h o t a
H r u b á
S e n i c e
H r u b á
S o k o l o m i
viz Lhota, o. Přerov a Velká Lhota, o. Vsetín
viz Dolní Sukolom, o. Olomouc
HRUBÁ VODA, o. Olomouc
Č. 1614-1616 Velká Voda, od 1720 Hrubá Voda; n. 1673-1945 Grosswasser, 1677-1771
též Gross Wasser, 1720 Growasser.
1850 s. o. a o. Olomouc, 1938-1945 s. o. Město Libavá a o. Moravský Beroun.
1976 m.č. Hluboček.
M: 1712 (Jestřabí)
H r u b á
V r b a
H r u b é
K a r l o v i c e
H r u b é
K u n č i c e
viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek
H r u b é
L a s n i k y
H r u b é
P e n č i c e
H r u b é
P o d o l í
H r u b é
P r o s e n i c e
viz Prosenice, o. Přerov
H r u b é
S l a t ě n i c e
H r u b é
T e y n i c z e
H r u b ý
A u g e z d
viz Velké Karlovice, o. Vsetín
viz Velký Týnec, o. Olomouc
H r u b ý
G e s t ř e b y
H r u b ý
L a ž n i k
H r u b ý
H r u b ý
L o s e n,
L o s í n viz Velké Losiny, o. Šumperk
H r u b ý
P e t ř v a l d
H r u b ý
H r u b ý
P o d o l,
P o y d l viz Podolí, o. Šumperk
H r u b ý
P o s t ř e l m o v
H r u b ý
R á j e c
H r u b ý
T e g n e c
H r u d e k
viz Petřvald, o. Nový Jičín
H r u s c h a u
HRUSICE, HRUŠICE, z., o. Přerov
Č. 1523-1558 Hrussycze (pusté); l. 1381-1384 Hussicz.
Zanikly u Domaželic v 15. stol. tam, kde je dnešní trať Hrusisko.
HRUŠOV, s. Ostravy
Č. od 1447 Hrušov, ale 1481-1538, 1871, 1894 Hrušová, 1483 Grušov, 1939 Hrušov
nad Odrou, n. 1703-1945 Hruschau; l. 1256 Grussene, 1305 Grossow, 1332 Gruschow,
1450 Grissowia, 1688 Hrussow, 1724 Gruschau.
1850 s. o. Frýdek, 1905 Slezská Ostrava, 1945 Ostrava-východ, 1949 Ostrava;
1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1941 statut. město Moravská Ostrava,
1960 Ostrava.
1850 osada Heřmanic, 1866 sam. obec, 1908 povýšen na městys, 1941 s.
statutátního města Moravská Ostrava, 1960 s. Ostravy.
H r u š o v á
H r u š k a
viz Růžďka, o. Vsetín
H r u z o v á
H r u ž ď k a
H r z e p t s c h e i n
H r z y v a (!)
H r ž e p t s c h e i n
H r ž m a n s k ý
H ř b i n c e,
viz Řepčín, s. Olomouce
H ř b i n e c
H ř e b č í n,
H ř e b s y n,
H ř e p č í n viz Řepčín, s. Olomouce
H ř i b č i n e c
HŘIBOVÁ, o. Jeseník
Č. od 1871 Pilcberk, od 1948 Hřibová; n. 1602 Pöltzberg, 1610-1945 Pilzberg,
1693 Peltzberg, 1696 Piltzberg, 1722 Pültzberg, 1836 Pilsberg.
1850 osada Vlčic, 1960 při demolici úplně zbourána, název oficiálně zrušen
1964.
M: 1678 (Vlčice)
H ř i m i c e
HŘIVÍNOVA LHOTA, z., o. Přerov
L. 1354 Olhotha, 1355-1368 Lhotka, 1373 Lehotka dicta Rziwynow, 1374-1447
Lhota (Lhotka) Rziwinow, Hrziwinowa, Rziwinowa.
Ves zanikla v prostoru mezi Čekyní, Lipňany, Kokory a Lipníkem, patrně v
2. pol. 15. stol.
HŘIVNÁČOVA LHOTKA, z., o. Opava
Č. 1441 Hřivnáčova Lhotka, Hřivnáčova Lhota (osedlá), ale 1467 pustá Lhota
za Nová Sedlicí, 1486-1492 pustá Lhotka nad Přerovcem, 1513-1536 pustá Lhotka,
1576-1691 pusté Lhotky; n. 1377 Lhot.
Ves zpustla v 15. stol. v prostoru u Nových Sedlic a Přerovce.
H ř i v n i c e
H u b e r t s c h k i r c h
H
H
H
H
H
u
u
u
u
u
c
c
c
c
c
e
k
k
k
k
s
e
e
s
w
w
n
n
w
a
H u č í n
a
w
w
a
l
g e,
a l d,
a l d y,
g,
d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek
H u č o v i c e
H u d e l y n
viz Bělá, o. Opava
H u d k e n d o r f
H u d k o v
viz Svatý Hubert, o. Bruntál
viz Hynčina(?), o. Šumperk
viz Henčlov, o. Olomouc
H u g e n w a l d,
H u g e n s w a l d
H u g o w i t z
H u g o w i z
H u g w a l d y
H u h n d o r f
H u h r z i c z i c z
H u k o v e c
HUKOVICE, o. Nový Jičín
Č.od 1460 Hukovice, ale 1586 k Haukovci, 1598-1600 Haukovice, Houkovice, 1847
Hukowce; n. od 1618 Hausdorf, ale 1692 Hugowitz, 1718 Hannsdorf (!?), 1720
Hukowitz; l. 1398-1411 Hukowicz, 1771 Hausdorfium.
1850 s. o. Fulnek, 1868 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, l855 Fulnek, 1868 Nový
Jičín.
1850 sam. obec, 1976 s. Bartošovic.
M: 1626 (Nový Jičín), 1784
HUKOVICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Hukovice; n. 1460-1470 Hawgsdorf, 1569-1945 Haugsdorf; l. 1284-1310
Craas Hugonis, 1358 Hugowicz, 1420 Cros Hugonis.
1850 osada Velké Kraše.
M: 1591 (Vidnava)
HUKVALDY, o. Frýdek-Místek
Doklady o hradě: č. 1400-1512 Hugwaldy, 1438 Hukvald, 1446 Huckenwaldy, od 1480
Hukvaldy, 1495 na Ukwaldie, 1542-1846 a lidově dodnes Ukvaldy, Ugvaldy, 15451585 Ougwaldy, 1586 Uchwaldy, 1590-1718 Aukvaldy, 1673 Auchfaldy, 1718-1772
Hochwaldy, od 1790 Hukvaldy; n. 1566 Hohenwald, 1585-1945 Hochwald, 1628
Heckwald, 1566 Heckenwald, 1718 Hukwald, 1790-1945 n. Hochwald; l. 1234
Huceswage(?), 1235 Hugesvald, 1236 Huswalde, 1258 Huckenwald, 1347 Hohenwald,
1359 Hokemwald, 1364 Hackenwalde, 1375, 1400 Hawkwald, 1355 Hockenwilde, 1474
Huckwald, 1586 Hugualdum, 1672 Hochwaldt, 1771 Hochwalda. Ves podstatně
rozšířena kolem r. 1760.
Od 1850 osadou Sklenova. 1982 je název používán pro sloučenou obec, vzniklou
z Hukvald, Rychaltic, Horního a Dolního Sklenova.
H
H
H
H
H
u
u
u
u
u
l
l
l
l
l
c
c
č
t
t
z
z
í
s
s
e n,
i n,
n,
c h i n,
c h i n i u m
HULVÁKY, s. Ostravy
Č. od 1906 Hulváky; n. 1906-1945 Hulwaken.
Osada vznikla koncem 18. stol. v trati nazývané od 15. stol. Hohlweg (tedy česky
Úvoz). Od 1850 patřila stále k Zábřehu, s. Ostravy.
M: Moravská Ostrava, 1784 (Zábřeh), v matrikách samostatně neuváděny
H u n c z o w i c z e,
H u n c z o w i t i u m
H u n č o v
H u n č o v i c e
viz Bělá, o. Olomouc a Unčovice, o. Olomouc
H u n č o w i t z
H u n d e r s d o r f
HUNDORF, z. u Jeseníku, o. Jeseník
N. 1850-1945 Huhndorf, č. Hundorf.
Ves zanikla snad v 15. stol. na Jesenicku, poblíže samoty téhož jména u
Horních Hoštic.
H u n d o r f
viz Vyšová, z., o. Nový Jičín
HUNDSGASSE, z. u Olomouce
N. 1439 Huntczgassen.
Toto olomoucké předměstí zaniklo při stavbě olomouckých hradeb po 1742.
H u n d s c h o w i t z,
H u n s c h o w i c z viz Unčovice, o. Olomouc
H u n s t a d t
H u n t s c h o w i t z,
H u n t z e w i t z viz Unčovice, o. Olomouc
H u r c k e n
viz Horka nad Moravou, o. Olomouc
H u s e r o v a
L h o t a
viz Houserova Lhota, z., o. Přerov
H u s i l n á,
H u s i n é viz Huslenky, o. Vsetín
HUSINEC, o. Frýdek-Místek
Č. od 1850 Husinec.
Od 1850 s. Sviadnova; podle mínění některých autorů je totožný s Malým Swensirem
(viz i příslušné heslo).
M: 1628 (Místek)
HUSLENKY, o. Vsetín
Č. 1505-1549 Huslná, 1531 Husilná, 1535 Huslině, 1548 Husyná (stále pustá ves),
od 1893 Huslenky, 1881 V Huslenkách.
Na místě vsi Huslné, zpustlé v 15. stol., vznikalo od 17. století rozptýlené
pasekářské osídlení, jež bylo součástí obce Hovězí, sam. obcí se stalo 1949.
M: 1694 (Vsetín), 1762 (Hovězí), souběžně také 1789 (Halenkov), v matrikách ve
starší době samostatně neuváděny
H u s l i n é,
H u s l n á viz Huslenky, o. Vsetín
H u s o v a
H u s o v i a
H u s o w a
H u s p i t z
H u s s o w i a
H u s t e i n
HUSTOPEČE NAD BEČVOU, o. Přerov
Č. od 1437 Hustopeče, ale od 16. stol. do 1771 a lidově Hustopečky, 1480, 16171906 i Hustopeč, 1621 Houstopeče, 1909-1973 Hustopeče nad Bečvou; n. 1675-1909
Hustopetsch, ale v 17. stol. též Klein Auspitz, 1798 Hustopetsch bei Wallachisch
Meseritsch, 1847 Hustopetsch-Markt, 1909-1945 Hustopetsch an der Betschwa; l.
1349 Ustopecze, 1397 Hustopecze, 1569 Auspitz, 1575 Huspitz, 1627 Hustapeč, 1690
Hustopečž, 1716 Hustopetz, 1771-1863 Hustopecžium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Hustopeče n. B., Milotice n. B., Porubu,
Špičky a Vysokou se sídlem v Hustopečech n. B., 1983 m.č. Hranické Loučky,
Milotice (do 1990), Poruba, Špičky (do 1990)a Vysoká.
M: 1611 (Starý Jičín), 1670 (Valašské Meziříčí), 1683
H u s t y n
H u s y n n é
H u t ě
viz Huslenky, o. Vsetín
viz Doly, o. Olomouc, Oskava, o. Šumperk a Staré Karlovice, o. Bruntál
HUTĚ, o. Bruntál
Č. od 1924 Hutě; n. 1610 Hütte, zpustlé sídlisko na místě bývalé sklárny, 1668
dvůr a od 1720 osada Hutten, 1783-1805 Hütten, 1828-1945 Hütte.
1850 osada Křížové, 1951 Vráclavku, 1960 Hošťálkov, název 1965 zanikl.
M: 1687 (Nová Ves)
HUTĚ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1893 Hutí, od 1924 Hutě; n. 1893-1918 Hammerwerke.
Nevelká osada na místě bývalých hutí byla stále s. Ostravice.
M: Ostravice, v matrikách samostatně neuváděny
H u t í
viz Hutě, o. Frýdek-Místek
HUTISKO, o. Vsetín
1627 doložena huť; č. 1662-1960 Hutisko; n. 1666-1718 Glasshütten, pak do 1918
Hutisko, 1939-1945 Hütten.
1850 sam. obec, 1960 spojena se Solancem pod Soláněm v jednu obec s názvem
Hutisko-Solanec.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1744
HUTISKO-SOLANEC, o. Vsetín
Ves vznikla 1960 spojením Hutiska se Solancem pod Soláněm v jednu obec. Viz i
hesla Hutisko a Solanec!
H u t t e n
H u z o v
viz Hutě, o. Bruntál
HUZOVÁ, o. Bruntál
Č. 1494-1546 městečko Húzová, 1531-1949 Německá Huzová, Německá Houzová, Německá
Husová, Německá Hužová, Německý Husov, 1545-1592 Houzová, 1771 Husov, 1850
Hozová, od 1949 změněn název na Huzová; n. 1452 Hawsaw, 1565 die Deutsche Stadt
Hause, 1594-1945 Deutsch Hause, Deutschhause, v 16.-18. stol. i Teutsch Hausa,
Teutsch Hause, l. 1131 Guzoue (?), 1320 Husovia, 1415 Husowa, 1771 Teuto Hausa.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1949 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1964 připojena m.č. Arnoltice, 1965 obec pověřena správou
Veveří, které 1971 m.č.
M: 1633 (Jiříkov), 1656
H u z o w a,
H u ž o w viz Moravská Huzová, o. Olomouc
HŮRKA, o. Nový Jičín
Č. od 1497 Hurka, Hůrka, 1516 Horka, 1530 Huorka; n. 1657-1945 Hurka, 1677
Hourken, Hürckaw; l. (1201 Na horach), 1383, 1418 Horka, 1397, 1447 Huorka, 1771
Hurcka.
1850 sam. obec, 1976 s. Jeseníku nad Odrou.
M: 1610 (Starý Jičín)
HÜHNERBERG, z., o. Olomouc
Zal. 1785; n. 1785-1945 Hühnerberg.
Od 1850 stále s. Velké Střelné, název zanikl 1948.
M: 1785 (Velká Střelná)
H ü l l e r s d o r f
H ü n c k h e
H ü n n e w i e d e r
H ü t t e
viz Hutě, o. Bruntál
H ü t t e n viz Hutě, o. Bruntál, Hutisko, o. Vsetín, Karlovice, o. Bruntál
a Oskava, o. Šumperk
H v ě z d n é
P o l e
H v ě z d n é
Ú d o l í (od 1945) viz Šterntál, o. Olomouc
(od 1945) viz Šternfeld, o. Olomouc
HVĚZDOVÁ, o. Nový Jičín
Č. 1847 Wězdnopole, od 1871 Šternfeld, od 1949 Hvězdová; n. 1770-1945 Sternfeld.
Od 1850 osada Oder.
M: 1760 (Odry)
H v o z d e c z,
H v o z d e č e k
viz Hvozdečko, o. Olomouc
HVOZDEČKO, o. Olomouc
Č. 1481-1547 a 1846 Hvozdeček, 1542-1599 Vozdečko, od 1695 Hvozdečko, 1771-1846
a 1893-1906 též Vozdečko; n. 1382 Hvozdecz das Kleyne, 1676 Wozdeczko, 1720-1872
Wozdetzko, 1772-1918 Wozdečko, 1846 Wosdietschko, 1939-1945 Wodetzko, l. 1408
Hwozd Parvum, 1464 Hwozdecz, 1771 Wozdeczko.
M: 1648 (Bouzov)
HVOZDNICE, z., o. Bruntál
N. 1349 Hosdnitz, 1559 pustá ves Hosnitz.
Zanikla v 15. stol. mezi Leskovcem nad Moravicí a Horním Benešovem u pramenů
říčky zvané česky Hvozdnice.
H w a l c o u i c i
H w o z d e c z
viz Chválkovice, o. Olomouc
HÝLOV, o. Nový Jičín
Č. od 1431 Hylow, v mladší době Hýlov, 1545 Heylow, 1572-1847 Hilow, 1665 dvůr
Hylové, od 1850 Hýlov; n. 1720-1736 Hielof, 1771 Hylau, 1805-1945 Hillau, 1377
Hilau, Hidorf; l. 1429 Hylow, 1772 Hilau. - Ves byla ještě 1464 osedlá, 14751520 pustá.
1850 osada Dolní Lhoty, 1868 Čavisova, 1959 Klimkovic. Za okupace s. Klimkovic.
H y n c z e n d o r p h,
H y n c z n d o r f f viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy
H y n č i c a
HYNČICE, o. Bruntál
Č. od 1434 Hinčice, Hynčice, 1570 Heinzendorf; n. 1377 Henczicz, Hinczicz,
Heinczindorf, 1383 Heinzendorf, 1405 Heynczedorf, 1551-1602 Heinczendorf, 15901945 Heinzendorf, 1620 Haintzendorf, 1689 Heyntzendorf, 1720-1736 Heintzendorf.
1850 s. o. Město Albrechtice,
Ves zpustla koncem 15. stol.,
1850 sam. obec, 1951 připojen
Holčovic, 1979 obec připojena
1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice,
před 1551 znovu vysazena.
jako část Valštejn, 1965 Dlouhá Voda, dříve část
jako část k Městu Albrechtice.
M: 1673
HYNČICE, o. Nový Jičín
Č. od 1568 Hynčice (Hincžicze), ale 1611-1612 Heinčice, 1640 Hynčice od
Oder, 1771 Heintzendorf; n. 1608-1772 Heintzendorf, 1692-1720 Hantzendorf,
1707 Heützendorf, 1720-1724 Heitzendorf, 1787-1945 Heinzendorf; l. 1374
Hinczicz, 1771 Heintzendorf.
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868
Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1953 s. Vražného, 1979 s. Oder, 1995 s. Vražného. Viz i heslo
Vražné!
HYNČICE, z., o. Bruntál
Č. 1523 Hynčice (pusté); n. 1531 Hyncžitz, 1535 Heintzendorf.
Zanikly v 15. stol. mezi Branticemi a Loučkami u Krnova. Na větším díle vznikly
v 2. pol. 16. stol. Nové Heřmínovy, na menším díle Oborná.
H y n č i c e
viz Hynčice nad Moravou a Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk
H y n č i c e - K o l d š t ý n,
H y n č i c e u K o l d š t ý n a
H y n č i c e u
L o s í n a
HYNČICE NAD MORAVOU, o. Šumperk
Č. 1577-1885 Hynčice, 1771 Hentczina, 1798 Henčice, 1847 Heinšovice, 1893-1924
Hynčice u Losína, od 1924 Hynčice nad Moravou; n. 1431 Heynczendarff, 1677-1846
Heintzendorf, Heinzendorf, 1872 Unter Heinzendorf, 1885-1924 Heinzendorf bei
Ullersdorf, 1924-1945 Heinzendorf an der March; l. 1771 Heinzedorfium.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1949 m.č. Hanušovic.
M: 1630 (Kopřivná)
HYNČICE POD SUŠINOU, o. Šumperk
Č. 1555-1591 Hynčice, 1616 Hejnczendorf, 1793-1798 Hinčín, Hynčova Ves, 1846
Hynčica, 1846-1872 Hynčina, 1893 Hynčice-Koldštýn, 1905-1924 Hynčice u
Koldštýna, odtud Hynčice pod Sušinou; n. 1558 Heinczendorf, 1582 Haintzendorf,
1607-1847 Heintzendorf, Heinzendorf, 1692 Hanzendorf, 1872 Gross Heinzendorf,
1893 Heinzendorf-Goldstein, 1905-1924 Heinzendorf bei Goldstein, 1924-1945
Heinzendorf unter der Dürren Koppe, lidově Gold-Heinzendorf; l. 1692
Hayntzendorf, 1771 Heintzendorfium. - Ves zpustla patrně v 15. stol., vysazena
znovu krátce po 1550.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1947 osada, 1960 s. Chrastic, tyto 1976 m.č. Starého Města.
H y n č i n
D v ů r
H y n č í n
HYNČINA, o. Šumperk
Č. 1535 pustá Hynčina při Mírově, 1581 ves Hynčina vnově osazena, 1771 Henčín,
1798-1952 Dolní Hynčina, 1847 a znovu od 1952 Hynčina; n. 1677 Haintzendorf,
1718-1771 Heintzendorf, 1751-1945 Unter Heinzendorf; l. 1273 Hudkendorf(?),
1389 Haynczendorf, 1650-1771 Heyntzendorf, Heyntzendorfium. - Ves zpustla v
15. stol., znovu vysazena po r. 1560. Není jistá totožnost vsi Hudkendorf
(Hudkova ves), zan. v 15. st. s nově osazenou vsí Heinzendorf (Hynčina) po 1560.
1850 sam. obec, 1946 připojen Hynčinov a 1980 jako m.č. Křižanov s osadou Dlouhá
Ves.
M: 1690 (Starý Maletín), 1785 (Dolní Hynčina)
H y n č i n a
HYNČINOV, o. Šumperk
Zal. 1773; č. 1839-1850 Novosad Hynčin, 1847 Dvůr henčenský, 1893 Hynčin Dvůr,
od 1872 Hynčinov; n. 1773-1945 Heinzhof, 1787-1807 Heinzenhof.
1850 osada Dolní Hynčiny, 1868 sam. obec, 1946 osada, 1952 s. Hynčiny, 1965
název Hynčinov zrušen po stavebním splynutí s Hynčinou.
M: 1785 (Dolní Hynčina)
H y n č o v a
V e s
H y n d r c h s w a l d
HYNKOV, o. Olomouc
Č. od 1481 Hynkov, lidově Heňkov; n. 1655-1718 Hinckau, 1656 Hünckhe,
1676 Hynkow, 1751-1945 Hinkau; l. 1437 Hinkow, 1644 Hincau, 1691 Hynkow, 1771
Hinkovium.
1850 osada Skrbeně, 1864 sam. obec, 1960 s. Příkaz.
M: 1626 (Náklo)
H y r š i c e
H y r š p e r k
CHABIČOV, o. Olomouc
Č. od 1480 Chabičov (Chabyczow, Chabicziow),1872-1918 Chobičov; n. 1403
Chabischow, 1599 Chabiczaw, 1636 Chabitschaw, 1664 Chobytschau, 1678 Gobytschau,
1692-1945 Gobitschau, 1703 Gibitschau; l. 1371-1409 Chabiczow, 1691 Gobitschau,
1771 Gobitschovium.
1974 s. Šternberka.
CHABIČOV, o. Opava
Č. od 1464 Chabičov; n. 1366-1377 Kobiczaw, 1720-1918 Chabitschau, 1938-1945
Chobitschau;l. 1403 Chabischow, 1672 a 1771 Chabiczovium, 1724 Kabitschau.
1850 sam. obec, 1922 sloučen spolu se svou osadou Hájem s obcí Smolkovem v jednu
obec s názvem Háj. - Viz i heslo Háj!
M: 1645 (Velká Polom), 1905 (Háj ve Slezsku)
C h a b i s c h a w,
C h a b i t s c h a u
viz Chabičov, o. Olomouc, a o. Opava
CHARLOTTENBURG, o. Opava
Č. 1890 neoficielně Benešovka, nyní neoficielně Šarlotín; n. 1798-1945
Charlottenburg.
Původně letohrádek, nyní myslivna u Hrabyně.
M: 1798 (Hrabyně), v matrikách samostatně neuváděn
C h a r l o t t e n h ü t t e
viz Karolinka, o. Vsetín
CHARVÁTY, o. Olomouc
Č. 1414 Chrwaty, od 1506 Charváty; n. 1672-1945 Charwath; l. 1347-1359
Chirwat, Chyrwat, 1368-1480 Charwat, 1390 a 1508 Chrwat, 1397 Charwaty, 1587
Charwatten, 1771 Charwata.
1976 m.č. Dubu nad Moravou.
M: 1653
C h a r w i n
viz Karviná, o. Karviná
CHAŘOVÁ, o. Bruntál
Č. 1847-1872 Žabnice, 1850 Kařová, od 1871 Chařová; n. 1535-1945 Krottendorf,
1619 Krotlendorf, 1720-1736 Crotendorf, 1771 Grottendorf; l. (1231 Rode), 12621279 Rod, 1672 Crottendorf, 1771 Grot tendorfium.
Od 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál.
1850 osada Kostelce, 1866 sam. obec, 1919 osada Krnova, s ním 1935 sloučena,
název oficiálně zanikl, neoficiálně užíván do současné doby.
M: 1640 (Krnov)
CHEBZÍ, o. Jeseník
Č. od 1883 Chebzí; n. 1772-1945 Hollunder.
1850 osada Širokého Brodu, 1924 Písečné.
M: 1772 (Jeseník), 1784 (Písečná)
C h e r n o u i r
C h e t o w,
C h i e t o w
C h i r b e y n
C h i r b o v
viz Skrbeň, o. Olomouc
viz Cbrbov, o. Přerov
C h i r l e b y,
C h i r l e s,
C h i r l e s i u m
C h i r w a t
viz Charváty,o. Olomouc
C h i r w e i n
C h i s t e
S l e m e
C h l e b c z o w
CHLEBIČOV, o. Opava
Č. od 1433 Chlebičov, 1454-1455 Chlewoczow, 1830 Chlebičov, 1837-1874
Chlebičovo; n. 1649-1910 Klepsch, 1784 Chlebsch, 1837-1945 Klebsch; l. 1250
Chlebizstowe, 1265 Clebegowe, 1270 Chlebeschawe, 1771 Chlebczow, 1828-1829
Kleibitschau.
1928 o. Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava.
1979 m.č. Velkých Hoštic, 1990 sam. obec.
M: 1627 (Opava), 1766 (Velké Hoštice)
CHLEBOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1467 Chlebovice, 1504-1506 Nemašchleb; n. 1651 Chlibowitz, 1676-1918
Chlebowitz, 1692 Slobitz, 1939-1945 Leibenhau; l. 1320 Nemaschlebe, 1359
Leibenhow, 1672 Chlebowitz, 1771 Chlebovitium.
Od 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1975-1979 spol. NV s Frýdkem-Místkem, k němuž 1979 připojeny.
M: 1628 (Místek), 1784
C h l e b s c h,
C h l e w o c z o w
CHLÍSTOV, z., o. Šumperk
Č. 1503-1504 pustý Chlístov; l. 1359 Chlustov.
Zanikl v 15. stol. u Svojanova.
C h l u s o v i c e
C h l u s t o v
viz Chlístov, z., o. Šumperk
C h o b i č o v
C h o b i t s c h a u
viz Chabičov, o. Olomouc a o. Opava
C h o c e n b u d z,
C h o č e b u z,
C h o c i e b a d z viz Chotěbuz, o. Karviná
C h o d o b i n
C h o k o r
viz Kokory, o. Přerov
C h o l e,
C h o l e n a,
C h o l í n viz Cholina, o. Olomouc
CHOLINA, o. Olomouc
Č. 1407 a 1850-1885 Cholín, od 1463 Cholina, 1621 Choliny, 1720-1798 Kolina,
lidově Cholena; n. 1414 von Colein, 1589 Kulein, 1591-1655 Kellein, 1614-1945
Köllein, 1633 Cholen, 1673-1787 Chölein, 1676-1798 Kolein, 1787 Kilain; l. 1131
Na Choline, 1305-1384 Cholina, Cholyna, 1364 Koleyn, 1409 Coleyn, 1639 ex Holyn,
1672-1771 Cholinium, 1782 Cholinow.
M: 1614
C h o l i n o v
CHOLTICE, o. Opava
Zal. 1846; č. stále Choltice, n. 1850-1945 Choltitz.
1850 osada Jezdkovic, 1949 Litultovic, 1979 zanikly zrušením.
M: 1846 (Litultovice)
C
C
C
C
C
h
h
h
h
h
o
o
o
o
o
m
m
m
m
m
e
e
e
o
o
t,
t o
t t
t a
t o
v,
a u,
u,
v viz Chomoutov, o. Olomouc
CHOMOUTOV, o. Olomouc
Č. 1512-1849 Chomútov, 1536 Chomutovice, od 1589 Chomoutov, 1669-1847 Chomotov;
n. 1677-1718 Chomutau, l525 zu Khomett, 1720-1846 Chometaw, Chomettau, 1771
Chomet, 1839-1918 Chomottau, 1939-1945 Komotau.
1975 s. Olomouce.
M: 1690 a 1719-1721 (Křelov), 1698 (Horka nad Moravou)
C
C
C
C
h
h
h
h
o
o
o
o
m
m
m
m
u
u
ú
u
t,
t a u,
t o v,
t o v i c e
viz Chomoutov, o. Olomouc
CHOMÝŽ, o. Bruntál
Č. 1850, 1894 Chromýž, 1870-1885 Pomezí, od 1871 Chomýž; n. 1462-1469 Kumeyse,
1611-1652 Kuhmeise, 1642 Comerdz, 1705 Comeyse, 1720 Kemaisa, 1720-1945 Komeise,
1736-1784 Comeise, 1771 Commeys, 1805 Komaise; l. 1279 Kumais, 1672 Cumeis, 1771
Comeisium.
Od 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál.
1850 osada Kostelce, 1865 sam. obec, 1919 osada (část) Krnova, 1979 jako část
zanikl, název neoficiálně užíván do současné doby.
M: 1640 (Krnov)
C h o r e l i c z
C h o r i n e r L h o t a,
C h o r i n s k á L h o t a
CHORYNĚ, o. Vsetín
Č. od 1517 Choryně, 1771 Chorin, 1835-1846 Chorina, 1872-1905 Choryn; n.
1675 Khorin, 1718-1945 Chorin, 1798 Korin; l. 1141 Nachorini, 1307-1435
Chorynie, 1320-1474 Chorina, 1389 Chorine, 1771 Chorinium.
M: 1652 (Valšské Meziříčí), 1788
C h o r y ň k a
viz Jarcová, o. Vsetín
CHORYŇSKOVICE, o. Opava
Zal. 1795; č. Choryňskovice nebo Marianín; n. Mariafeld.
Splynuly před r. 1850 s Novými Sedlicemi.
M: Komárov, v matrikách samostatně neuváděny
C h o r y ň s k á
L h o t a
CHOŘELICE, o. Olomouc
Č. od 1510 Chořelice, 1771 Kořelice, lidově a někdy i ve vlastivědné literatuře
Zhořelice; n. 1552 Chrorzelicz, 1588 Kurželitz, 1590 Korzielicz, 1592 von
Korelis, Kursilis, 1592-1918 Chorselitz, Chorzelitz, Chorželitz, 1602 von
Kürschelitz, 1604 Chorzeletz, 1607 Kürsselitz, 1609 Curselitz, 1669 Korschelitz,
1720-1781 Korzelitz, 1771-1793 Korželetz, 1772-1798 Korželitz, 1846 Chorelitz,
1939-1945 Chorschelitz; l. 1371 Chorzielucz, 1382 Chorelicz, 1672 Chorželicze,
1771 Korzelitium.
1975 m.č. Litovle.
M: 1631 (Cholina), 1771 (Litovel)
C h o s t k o w i c e
C h o t e n b a n d,
C h o t e n b a n z,
C h o t e b a n z viz Chotěbuz, o. Karviná
CHOTĚBUZ, o. Karviná
Č. 1447 Chocenbudz, 1523 Chočebuz, 1559 Kocenbendz, 1573 Kocobendy, 1602-1676
Kocobendz, 1689 Kocobenz, 1850 Kocobedž, od 1871 Chotěbuz, lidově Kocybync; n.
1720-1918 Kotzobentz, 1720 též Kotzobends, Kotzobendz, Kozobenz, 1850 Kotzobenj,
1939-1945 Kotzobends; p. 1869-1883 Chociebadz, od 1893 Kocobedz; l. 1229
Koczobontz, Chotenband, 1268 Chotenbanz, Chotebanz, 1679 Kocobends, 1724
Kotzobendz.
1975 s. Českého Těšína, 1998 sam. obec.
M: 1679 (Těrlicko)
C h o t n i c z
viz Skotnice, o. Nový Jičín
C h o v a l k o v i c z
C h o w a l o w i c z
viz Chválkovice, s. Olomouce
viz Kovalovice u Kojetína, o. Přerov
C h ö l e i n
C h r a b a r n
CHRASTICE, o. Šumperk
Č. 1517 Kraftice, 1562-1591 Krachtice, 1577 Kratšpic, Kratštice, 1616 Kracdorf,
1798-1846 Krastice, 1847 Malenovice (!), od 1850 Chrastice; n. 1543 Crasdorf,
1573-1771 Cratzdorf, 1574, 1772 Kraczdorf, 1574-1945 Kratzdorf, 1576 Krassdorf,
1678-1718 Krätzdorf, 1692 Kräsdorf, v 17. stol. též Grossdorf, 1798 Krastitz; l.
1325 Kraftesdorpf, 1340 Craftsdorf, 1437 Crasticze, 1448 Krassticze, 1672
Cratzdorf, 1771 Cratzdorfium.
Šumperk.
1960 s. Chratic Hynčice pod Sušinou, 1976 spolu připojeny ke Starému Městu.
C h r b a u
viz Chrbov, o. Přerov
CHRBOV, o. Přerov
Č. 1713 Chirbov, od 1771 Chrbov; n. 1676-1918 Chrbow, 1718 a za okupace Chrbau;
l. 1771 Chrbowium.
Od 1850 osada Lobodic.
M: 1707 (Tovačov), 1784 (Lobodice)
C h r e l o v
C h r e n o w i c z (circa Cogetyn) viz Křenovice, o. Přerov
C h r e s t a n o v i c e
C h r i s e s,
C h r i s e s d o r f
C h r i s t d o r f
viz Křištanovice, o. Bruntál
C h r i s t m ü h l
viz Křtomil, o. Přerov
C h r o m c z e,
C h r o m c z i e,
C h r o m e c viz Chromeč, o. Šumperk
CHROMEČ, o. Šumperk
Č. od 1409 Chromeč, 1720-1771 Chromitz, 1798 Kromcžie, Kromec, 1847 Chromec;
n. 1677 Crumpisch, 1718-1945 Krumpisch, 1720 Chromitz, 1780 Grumpitsch; l. 1353
Chromczye, 1360 Chromcze, 1371 Chrumicz, 1771 Krumpischium.
1850 sam. obec, 1976 připojena k Bludovu, 1991 sam. obec.
M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1668 (Postřelmov)
C h r o m i t z
C h r o m ý ž viz Chomýž, o. Bruntál
C h r u m i c z viz Chromeč, o. Šumperk
C h r w a t
viz Charváty, o. Olomouc
CHŘELIČNICE, z., o. Přerov
L. 1355-1371 Chrelicznicze.
Ves zanikla koncem 14. nebo v 15. stol. poblíž Veselíčka.
C h ř e l o v
C h ř e n o v i c e
C h u d e b e i n,
C h u d o b e i n,
C h u d o b é n viz Chudobín, o. Olomouc
CHUDOBÍN, o. Olomouc
Č. 1406 Chodobin, od 1406 Chudobín, lidově Chudobén; n. 1592 Cudewein, Qudewein,
1593-1610 Chudobein, Chudebein, 1596 Kudewein, 1607-1643 Kuedwein, 1638-1798
Chudowein, 1652-1798 Kudwein, Guttwein, 1654 Kudobin, 1771-1945 Chudwein; l.
1315 Chudowicz, 1348-1672 Chudobin, 1365 Chudowyn, 1771 Chudobinium.
1850 sam. obec, 1960 osada Haňovic, 1980 m.č. Litovle.
M: 1631 (Cholina), 1783
C
C
C
C
h
h
h
h
u
u
u
u
d
d
d
d
o
o
o
w
w
w
w
e
e
i
y
i
i n,
c z,
n,
n viz Chudobín, o. Olomouc
CHUCHELNÁ, o. Opava
Č. od 1422 Chuchelná, 1481-1771 a lidově dodnes Kuchelna; n. 1377 Chuchelne,
Kochelna, 1720-1945 Kuchelna; l. 1349 Magna Chucheln, 1425 Kocheln, 1724-1771
Kuchelna.
Původně se nazývala asi Velká Chuchelná; Malá Chuchelná zanikla patrně v 15.
stol. u Chřenovic na dnešním území Polska.
M: Polsko, 1921
C h u m u t a w
C h u n c z e n d o r f
C h u n e w a l d
C h u t h
viz Kunčice, o. Přerov
viz Kouty, o. Opava
C h ü r l e s
C h v a l i c o v i c i
viz Chvalíkovice, o. Opava
CHVALÍKOVICE, o. Opava
Č. od 1545 Chvalíkovice, 1586-1847 a lidově dodnes Chvalkovice, 1870
Chvalicovice; n. 1574-1945 Chwalkowitz, 1736 Kwalkowitz, 1870 Chwalikowitz, l.
1444-1452 Chwalikowicz, 1771 chwalkowitium.
1976 m.č. Opavy, 1992 sam. obec.
C h v a l k o v i c e
viz Chvalíkovice, o. Opava
CHVÁLKOVICE, s. Olomouce
Č. od 1518 Chválkovice; n. 1430, 1720 Kwalkowitz, 1676-1945 Chwalkowitz; l. 1220
Squalcowiz, 1228 Kwalkowitz, 1265-1672 Chwalkowicz, 1228, 1275 Chwalchowitz,
1277 Hwalcouici, 1320 Chwalcowicz, 1364 Chowalkowicz, 1587 Valcouiz, 1771
Chvalkovitium.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784
C h w a l k o w i t z
C h w a l n i k
C h w a l n o
viz Chvalíkovice, o. Opava a Chválkovice, s. Olomouce
viz Úvalno, o. Bruntál
CHYLEC, o. Přerov
Č. 1407-1634 Chylce, od 1481 Chylec, 1548-1590 Chylice; n. 1676-1771 Chyletz,
1718 Chylek; l. 1353-1772 Chilecz, Chylecz, 1358 Chylicz, 1672 Chilcže.
Původně samostatná obec, splynula 1850 s Veselíčkem; lidově užíván název
pro část Veselíčka.
M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1732 se již v matrice nevyskytuje
C h y l e k,
C h y l e t z,
C h y l i c e viz Chylec, o. Přerov
C h y r w a t
viz Charváty, o. Olomouc
I a b l u n k a
I a c t a r
viz Jablunkov, o. Frýdek-Místek
viz Jaktař, s. Opavy
I a g e r n d o r f
I a k u p t s c h o w i t z
I a m n i t z
viz Jamnice, o. Opava
I a n a u s c h e n d o r f
I a n e s t o r p h
I a r k o i t z e
I b a v á
I č y n
viz Janov, o. Bruntál
viz Nový Jičín, o. Nový Jičín
I e c t a r e
viz Jaktař, s. Opavy
I e g e r d o r f,
I e g e r n d o r f
I e m n i z
I e r m e s d o r f
I e s c o w i z
viz Jamartice, o. Bruntál
viz Jezdkovice,o. Opava
I e s c h k e n d o r f
I e s t r e b e
e
i
e
i
s
s
š
š
c
c
o
o
h
h
v
v
o
o
i
i
w
w
c
c
i t z,
i t z,
e,
e viz Jilešovice, o. Opava
I l k e n d o r f
I l o v e c
viz Jílkov, o. Olomouc
viz Jílovec, o. Nový Jičín
I l s c h o w i t z
I n f e r
I e z d c o w i z
l
l
l
l
viz Janoušov, o. Šumperk
I č y n a
I
I
I
I
viz Jakubčovice, o. Opava
viz Jilešovice, o. Opava
P a u l o w i t z
I n f e r i o r
I n f e r i u s
A u g e z d,
A u f e z d a
I n f e r i o r
B e c z w a
viz Dolní Bečva, o. Vsetín
I n f e r i o r
B l a u d a
I n f r i u s
viz Dolní Újezd, o. Přerov
U l l i s c h e n
I n f e r i o r
I n f e r i u s
L a z n i k,
L a z n i k viz Lazníky, o. Přerov
I n f e r i u s
N y e c z i c z e
I n f e r i o r
S a d l o w i c z viz Žadlovice, o. Šumperk
I n f e r i o r
S o l i c z
viz Solca, s. Karviné
I n f e r i o r
S u c h a
I n f e r i o r
T i e s c h i t z
viz Dolní Těšice, o. Přerov
I n f e r i o r
U l l i s c h e n
I n f e r i o r
I n f e r i o r
Z u c k o w,
Z u k o w viz Dolní Žukov, o. Frýdek-Místek
I n f e r i u s
H o s t y z
I n f e r o
A u g e z d
I n f e r o
N i e č i c i u m
I n k o w e t z
viz Dolní Újezd, o. Přerov
viz Jankovec, o. Opava
I n s u l a (inter pontes)
I o n s t o r f
viz Ostrovy, s. Olomouce
viz Janušov, o. Bruntál
I r m a s d o r f,
I r m e r s d o r f,
I r m s d o r f viz Jamartice, o. Bruntál
I r z m a n,
I ř m a ň,
I r z m a n n
I ř i k o v
I s e r n i t z
viz
Jezernice, o. Přerov
I s t e b n i g,
I s t e b n í k viz Jistebník, o. Nový Jičín
I t s c h i n,
I t s c h i n a
I u r k o w i z,
I u r z i k o w i c z
I v o v á
J a b l e n k o v
viz Jablůnka, o. Vsetín
J a b l o n k a,
J a b l o n k o v
viz Jablůnka, o. Vsetín a Jablunkov, o. Frýdek-Místek
J a b l u n k a u
viz Jablunkov, o. Frýdek-Místek
JABLUNKOV, o. Frýdek-Místek
Č. 1447 Jablonka, 1596-1621 Jablonkov, od 1524 Jablunkov, 1798 Jablubnka,
n. 1647-1945 Jablunkau, 1798 Jablunka; l. 1672 Jablonkow, 1688-1724 Jablonka;
p. od 1869 Jablunkow.
M: 1671
J a b l u n k o v
viz Jablůnka, o. Vsetín
JABLŮNKA, o. Vsetín
Č. 1504-1505 Yablunka, 1531-1924 Jablunka (Gablunka), 1548 Jablunkov, 1670
Jablenkov, Jablonka, 1676 Jablonkov, od 1924 Jablůnka; n. od 1676 Jablunka
do 1945; l. 1690-1771 Jablunka, Gablunka.
M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno)
J a b o r e č k o,
J a b o r e t z k o,
J a b o r s c h i t z k o
J a b o r z a
J
J
J
J
a
a
a
a
b
b
b
b
o
o
o
o
r
r
r
ř
z
z
ž
í
viz Jarcová, o. Vsetín
i,
i c z k o,
i t k o,
č k o viz Javoříčko, o. Olomouc
JABOŘEČEK, o. Olomouc
Č. 1798-1850 Jabořeček, díl vsi Javoříčka, který patřil k panství Bílá Lhota.
J a c a b s d o r f
J a c o b i
viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín
v i l l a
viz Jakubovice, o. Šumperk
J a c o b t z i o w i t z
J a c t a r,
J a c t e r viz Jaktař, s. Opavy
J a c u b c z o w i t z
o. Bruntál
viz Jakubčovice, o. Opava a Jakubčovice u Bílčic, z.,
J a c u b o v i c e,
J a c u b o w i t z viz Jakubovice, o. Šumperk
J a k u b c z y c z e
J a g d h a s e
viz Kolná, o. Opava
J a g e n d o r f,
J a g e r n d o r f
J a h a n o v á
viz Jakubčovice u Bílčic, z., o. Bruntál
viz Janová, o. Vsetín
JÁCHYMOV, o. Olomouc
Zal. 1786; č. 1790-1850 Joachimov, od 1872 Jáchymov; n. 1786-1937 Joachimsdorf.
1850 osada, 1937 s. Nákla, název zrušen.
M: 1788 (Náklo)
JAKARTOVICE, o. Opava
Č. od 1506 Jakartovice, 1542-1545 Yakartowicze, 1771 Akartovice, 1847
Jakardovice; n. 1601-1945 Eckersdorf, 1720-1872 Ekersdorf, 1805 Ekhardsdorf,
1836 Ekharditz; l. 1250 Ekkardisdorf, 1265 Eckardi villa, 1270 Ekhartsdorf, 1655
Eckersdorf, 1771 Ekarsdorfium.
M: 1683
J a k e l s d o r f
Šumperk
viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín a Jakubovice, o.
J a k o b s d o r f
J a k s d o r f
JAKTAŘ, s. Opavy
Č. 1406 Jektař, od 1577 Jaktař, 1450 Jactarž, 1771 Gaktarž, n. 1390 Jecter,
1633-1736 Jactař, 1643 Jakter, 1676 Jakterž, 1720-1945 Jaktar; l. 1247-1389
Jectar, 1288 Jacter, 1301-1405 Jecter, 1465 Jaktarz, 1587 Jaktar, 1771
Jactarium.
1850 sam. obec, za okupace a znovu od listopadu 1945 s. Opavy.
M: 1659
JAKUBČOVICE, o. Opava
Č. od 1435 Jakubčovice, 1871 Jakubšovice; n. 1377 Jacubcowicz, 1594, 1805-1945
Jakubschowitz, 1645 Jacobtziowitz, 1720 Iakuptschowitz, 1736 Jakubcžowitz, 17711870 Jakubtschowitz.
Opava.
1850 osada Skřípova, 1866 sam. obec, 1979 m.č. Hradce nad Moravicí.
M: 1689 (Pustá Polom), 1782 (Skřípov)
JAKUBČOVICE, z., o. Bruntál (u N. Heřmínov)
Č. 1523 Jakubčovice (pusté); n. 1523 -1559 Joksdorf, Jokelsdorf.
Zanikly v 15. stol. mezi Markvartice mi a Širokou Nivou, kde je pomístní název
Joksdorf, resp. Jakubčovské louky, u Nových Heřmínov.
JAKUBČOVICE, z., o. Bruntál (u Bílčic)
Č. 1410 Jakubice, Jakubczycze, 1480 pustý Jokelsdorf, 1561-1599 Joksdorf,
Jokětorf; n. 1599 Jockelsdorf; l. 1397 Jacubczowicz.
Ves zanikla u Bílčic v trati Joksdorf poblíž řeky Moravice a Moravské Harty.
JAKUBČOVICE NAD ODROU, o. Nový Jičín
Č. od 1568 Jakubčovice, 1771-1847 i Jakubovice, od 1935 Jakubčovice nad Odrou;
n. 1560-1629 Jakobsdorf, 1608-1771 Jocksdorf, 1683 Jockdorf, 1736 Jaksdorf, 1792
Jokschdorf, 1805-1870 Joksdorf, 1834 znovu Jakobsdorf, 1894-1945 Jogsdorf; l.
1374 Jacabsdorf, 1771 Joksdorfium.
1850 sam. obec, 1979 s. Oder, 1991 sam. obec.
M: 1611 (Odry)
J a k u b i c e
viz Jakubčovice, z. u Bílčic, o. Bruntál
JAKUBOVICE, o. Šumperk
Č. 1481 Jacubovice, od 1510 Jakubovice, 1846 (omylem) Kubčov, lidově Jakobovice;
n. 1672-1798 Jockelsdorf, Jokelsdofr, 1751-1772 Jakelsdorf, 1771 Joklesdorf,
1720 Jakubowitz, 1725-1945 Jokelsdorf, 1847 Joksdorf; l. 1351 Jacobi villa, 1358
Jacubowicz, 1672 Jokelsdorf, 1771 Joklsdorfium.
Šumperk.
1976 připojeny k Písařovu, 1990 sam. obec.
J a k u b o v i c e
J a k u b o w i t z
J a k u b s c h o w i t z,
J a k u b š o v i c e,
J a k u b t s c h o w i t z
JAMARTICE, o. Bruntál
Č. 1517-1693 Jarmartice (Garmarticz), 1586 Jarmetice, od 1846 Jamartice; n.
1575-1576 Jermersdorf, 1603-1655 Irmersdorf, 1615 Ihrmstorf, 1625 Irmasdorf,
1678-1945 Irmsdorf, 1718 Irmersdorf, 1720-1798 Jamersdorf, 1736 Germansdorf,
1749 Iermesdorf; l. 1398 Jermersdorf, 1771 Irmsdorf.
1850 sam. obec, 1964 s. Rýmařova.
M: 1614 (Rýmařov)
J a m e n i z
J a m e r s d o r f,
J a m e r t i c e viz Jamartice, o. Bruntál
J a m n i c a viz Jamnice, o. Opava a Jamnice, z., o. Frýdek-Místek
JAMNICE, o. Opava
Č. od 1519 Jamnice, 1541 a 1771 Gemnicze, 1565-1587 a 1894 Jemnice, lidově
Jamnica; n. 1617-1736 Iamnitz, 1771-1945 Jamnitz; l. 1250 Jameniz, 1265 Gemniz,
1270 Jemniz, 1771 Jamnitium.
1976 spol. MNV se Stěbořicemi, 1979 jejich m.č.
JAMNICE, z., o. Frýdek-Místek
Č. 1580 role na Jemnici; l. 1305 Jamnitha, 1327 Gamnicz.
Zanikla u Frýdku resp. u Starého Města.
JAMNÍK, z., o. Bruntál
Č. 1523-1524 pustá ves Jamnik; n. 1531 Jamnik, lidově Hännsdorf.
Zanikla v 15. stol. jižně od Horního Benešova v trati Hennen při potoku
zvaném Gamnig, Gamnich.
J a m n i t h a
viz Jamnice, z., o. Frýdek-Místek
J a m n i t i u m,
J a m n i t z viz Jamnice, o. Opava
J a n a u s c h e n d o r f
JANČÍ, o. Opava
Č. od 1482 Jančí, 1533 Jeneč, 1771-1847 Janč; n. 1574 Jantsche, 1720-1945
Jantsch, 1771 Jantz; l. 1386 Jencz, 1412 Gencz, 1771 Jantschium.
Opava.
1850 osada Větřkovic, 1866 sam. obec. 1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č.
M: 1656 (Březová)
J a n d o r f
JANČOVA LHOTA, JANČOVÁ, z., o. Vsetín
Č. a l. 1429 Jančova Lhota, Jančová.
Zpustla v 15. stol. mezi Policí a Brankami, kde je trať Na Jančí a Janšovy.
JANKOV, z., o. Šumperk
Č. 1466-1482 Jankov (osedlý), pak zpustl; l. 1446 Jankouo, 1464 Jankow Dolnie.
Zanikl koncem 15. stol. západně od Hoštejna mezi Jurkovou boudou a řekou
Sázavou, kde je trať v Jankovách.
JANKOVEC, o. Opava
Č. 1548 les Jankovec, 1740 dvůr, pozdě ji vyhořelý, 1893 Jankovce, od 1905
Jankovec; n. 1798 Inkowetz, Junkowetz, od 1834 do 1945 Jankowetz.
Skupina domů, od 1850 s. Budišovic.
M: Pustá Polom, v matrikách samostatně neuváděn
J a n k o w e t z
JANKOVICE, z., o. Jeseník
L. 1410 Jenkowiczy, pusté, později zde zřízen dvůr Jankovice.
Od 1850 s. Horních Heřmanic.
M: Bernartice, v matrikách samostatně neuváděny
J a n n t z
JANOSLAVICE, o. Šumperk
Č. 1480-1904 Svinov, 1850 Sviňov, od 1904 Janoslavice; n. 1677-1904 Schweine,
1691 Svine, 1904-1918 Janoslawitz, 1938-1945 Schweine; l. 1343-1464 Swinaw,
Swinow, Swynow, 1371 Sweynow, 1672 Schwinov, 1771 Swinowium.
1850 sam. obec, 1976 připojeny jako m.č. k Rohli.
M: 1610 (Úsov), 1720 (Rohle)
JANOUŠOV, o. Šumperk
Č. 1481-1846 Janušov, od 1720 Janoušov, 1771 Janoučov (Janauczow); n. 1675-1945
Janauschendorf, 1720 Ianauschendorf, 1771 Janauschendorf; l. 1351 Johannis
villa, 1397 Janussow.
1850 osada Rudy n. M., 1867 sam. obec, 1976 připojen k Bušínu, 1990 sam. obec.
M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 (Jakubovice)
JANOV, o. Bruntál
Č. 1449 ves Jansdorf, 1580-1588 Johenstál, 1588-1654 Johannesthal, 1595-1616
Johanštal, od 1834 Janov, 1881 Johanistál; n. 1448 Jansdorf, 1535 Jonnesdorf,
1546 Jandorf, 1577-1945 Johannesthal, 1751-1771 Johanisthal; l. 1267 Janestorph,
1433 Jansdorf, 1771 Joannesthalium.
1850 sam. obec, 1960 připojeny jako část Petrovice, které 1991 sam. obec.
M: 1707 (Jindřichov ve Slezsku), 1769
J a n o v a
V e s
viz Janušov, o. Bruntál
JANOVÁ, s. Ostravy
Č. od 1809 Janová; n. 1791-1945 Johannesdorf, l. 1764 Novum pagellum, 1765
Janowicium, 1776 Janowitz.
1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín, 1976 Ostrava.
1850 osada, 1948 s. Polanky nad Odrou.
M: 1698 (Klimkovice), 1784 (Polanka nad Odrou)
JANOVÁ, o. Vsetín
Č. 1504-1548 Johanov, 1505-1948 Johanová, 1509 Janůvka, 1509-1780 Juhanová, 1517
Jahanová, 1626 Juhanné, od 1948 Janová; n. 1663 Johannesdorf, 1670-1918
Johanowa, 1751 Johanowna, 1939-1945 Johannau; l. 1771 Johanovius.
1850 sam. obec, 1975 sloučena se Vsetínem jako m.č., 1992 sam. obec.
M: 1644 (Vsetín)
JANOVICE, o. Bruntál
Č. od 1517 Janovice; n. 1529-1689 Jansdorf, Jonsdorf, 1540 Junsdorf, 1582
Jänovicz, od 1582 Janowitz, 1798 Johnsdorf.
1850 s. o. Šternberk, 1855 Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960
Bruntál.
1850 sam. obec, 1959 připojena jako část obec Janušov, 1967 vše připojeno k
Rýmařovu.
M: 1614 (Rýmařov)
JANOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1450 Janovice; n. 1580-1945 Janowitz.
1850 s. o. Frýdek, od 1956 Frýdek-Místek, 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901
Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1980 sloučeny s Frýdlantem nad Ostravicí, 1990 sam. obec.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice), 1895
JANOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1497 Janovice; n. 1676-1945 Janowitz; l. 1464 Janowicz, 1690 Janowicze,
1771 Janowitium.
JANOVICE, s. Olbramic, o. Nový Jičín
Č. od 1771 Janovice; n. 1667-1945 Janowitz; l. 1677 nova villa Janowitz, 1771
Janowitium.
Od 1850 osada Olbramic.
M: 1660 (Bravantice)
J a n o v i c i u m
viz Janovice, o. Nový Jičín
J a n o w i t i u m
Jičín
viz Janová, o. Nový Jičín a Janovice, s. Olbramic, o. Nový
J a n o w i t z viz Janová, Janovice, Janovice (s. Olbramic), o. Nový Jičín
a Janovice, o. Bruntál a o. Frýdek-Místek
J a n s d o r f
viz Janov, Janovice a Janušov, o. Bruntál
JANSKÉ KOUPELE, o. Opava
Č. od 1935 Janské Koupele; n. 1812-1945 Johannisbrunn, 1817-1847 Meltscher Bad.
Opava.
1850 s. Starých Těchanovic, 1960 Lublic, 1962 Kružberka, 1979 m.č. Budišova nad
Budišovkou, 1992 m.č. Starých Těchanovic.
M: 1813 (Nové Těchanovice)
JANSKÝ VRCH, o. Jeseník
Č. od 1881 Johanesperk, od 1924 Janský Vrch; n. 1506-1945 Johannesberg, 1507
Sanct Johannesperg, 1608 Joannisberge, 1836 Johannisberg.
1850 osada, 1945 s. Javorníka.
M: 1638 (Javorník)
J a n t o s c h o w i c z
J
J
J
J
a
a
a
a
n
n
n
n
t
t
t
t
viz Antošovice, o. Opava
s c h,
s c h e,
s c h i u m,
z viz Jančí, o. Opava
JANUŠOV, o. Bruntál
Č. 1846-1872 a 1924-1965 Janušov, 1881-1893 Janoušov, 1847 Janova Ves; n.
1607-1788 Jansdorf, 1615-1751 Jonsdorf, 1615-1634 též Ionstorf, 1718-1945
Johnsdorf; l. 1398 Jansdorfe, 1771 Johnsdorfium.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1959 připojen k Janovicím, 1965 název zmizel stavebním splynutím
s Rýmařovem. Viz i heslo Janovice, o. Bruntál!
M: 1614 (Rýmařov)
J a n u š o v
J a n ů v k a
JARCOVÁ, o. Vsetín
Č. 1429 Choryňka, od 1505 Jarcová, ale 1535, 1847, 1798 Jaržová, 1834-1846
Jařová; n. 1670-1751 Jarczowa, 1692 Jaborza, 1771 a 1893-1918 Jartzowa, 1847
Jaržowa, 1872 a 1939-1945 Jarzowa; l. 1392-1437 Jarczowa Lhota, 1690 a 1771
Jarczowa, 1828-1829 Jarschowa.
J a r c u b i z
J a r c z o w a,
J a r c z o w a L h o t a,
J a r č o v á viz Jarcová, o. Vsetín
JARKOVICE, o. Opava
Č. od 1441 Jarkovice, 1554-1587 Yarkovice, 1720 Iarkoitze, 1771 Garkowicze,
lidově Jarkojice; n. 1377 Jerckowicz, 1410 Iercowiz, 1608 Jarkowycz, 1692
Jarckowitz, 1716-1945 Jarkowitz, 1798 Jarkowitz jinak Zweydörfel; l. 1349
Jerkowicz, 1410 Jarkowicz, 1771 Jarkovitium.
1850 sam. obec, 1952 s. Vlašťoviček, 1976 zanikly zrušením.
M: 1659 (Jaktař)
J a r m a r t i c e
J a r n i č
J a r s c h i n k a
J
J
J
J
a
a
a
a
r
r
r
ř
s
t
ž
o
c
z
o
v
viz Jamartice, o. Bruntál
h o w a,
o w a,
w a,
á viz Jarcová, o. Vsetín
J a s e n i c e
JASENICE, o. Vsetín
Č. 1505-1548 Moravská Jesenice (Gesenixze), 1535 Moravské Jasenice, 1506-1576
Gesenice, 1517 Jesenka, od 1771 Jasenice, lidově Jasenica, v 19. a 20. stol. i
Valašská Jasenice; n. 1670-1945 Jassenitz, 1676 Böhmisch Jasenitz, 1678 Böhmisch
Jasnigk, 1692 Jasseni, 1751, 1872 Jasenitz, 1771 Jassnitz; l. 1374-1447
Jessenicz, 1406 (molendinum) Gessenyczky, 1418 Jesenicze, 1437 Yessnicze, 1690
Jassenicza, 1771 Jassenitium.
1976 připojena k Lešné jako m.č.
J a s e n i c e
JASENKA, o. Vsetín
Č. 1504-1549 Gesenka, 1577, 1626, 1881 Jesenka, od 1531 Jasenka, 1548 Jasenice,
1770 Dolní a Horní Jasenka, 1846 Jasinka, n. 1670-1918 Jasenka, Jassenka, 17201798 Ober und Unter Jassenka, 1838-1846 Gasenka, 1939-1945 Eschenbach; l. 1690
Horni Jassenka.
Od konce 17. stol. se obec dělila na Dolní a Horní Jasenku.
1850 Dolní Jasenka spojena se Vsetínem, Horní Jasenka zůstala pod jménem Jasenka
sam. obcí, 1949 spojena se Vsetínem jako jeho m.č., 1965 stanoven název Horní
Jasenka, na rozdíl od Dolní Jasenky, která byla vždy s. Vsetína.
M: 1644 (Vsetín)
JASÉNKY, o. Opava
Č. od 1874 Jasénky; n. 1874-1920 Jassenka.
Od 1870 osada Hlučína, 1980 zanikly zrušením.
M: 1870 (Hlučín)
J a s e r s d o r f
J a s i n k a
J a s c h n i k
J a s n á
H o r a
J a s n i g k
viz Štramberk, o. Nový Jičín
J a s s e n d o r f
J a s s e n i,
J a s s e n i t z
viz Jasenice, o. Vsetín
J a s s e n k a
viz Jasénky, o. Opava a Jasenka, o. Vsetín
J a s s n e c k
J
J
J
J
J
J
a
a
a
a
a
a
s
s
s
s
s
s
s
t
t
t
t
t
t
e
e
e
r
r
r
r
r
r
e
e
J a š o v á
z i
s c
s d
ž d
b,
b s
a
h
o
o
b,
a b,
r f,
r f,
d o r f
viz Zašová, o. Vsetín
J a u e r n i c,
J a u e r n i g viz Javorník, o. Jeseník
J a v o r
JAVORNÁ, o. Jeseník
Zal. koncem 18. stol.; č. od 1948 Javorná; n. 1805-1945 Latzdorf. 1504-1531
osedlá, pak dočasně zpustlá.
Od 1850 osada Ondřejovic.
M: 1785 (Ondřejovice)
JAVORNÍK - město, o. Jeseník
Č. od 1850 Javorník; n. 1418 Jawirnik, od 1528 do 1945 Jauernig; l. 1297-1348
Jawirnik, 1300-1420 Jawornik, 1371 Jauernigk, 1607 Jauernic.
Roku 1600 se osada Javorník rozdělila na město a ves.
JAVORNÍK - ves, o. Jeseník
Č. od 1850 Javorník-Ves; n. od 1600 Jauernig-Dorf.
1850 sam. obec, 1921 sloučena s městem Javorník pod jménem Javorník.
M: 1638
J a v o r n ý
JAVOŘÍ, o. Šumperk
Č. 1517 Javoříčko(!), od 1524 Javoří (Jaworzy), 1554 Yaworzi, 1771 Orles,
1846-1850 Javory, 1847 Javorný, 1872 Zavoř; n. 1650 Ahrnes, 1692 Ornes,
1672-1945 Ohrnes; l. 1320 Achorns, 1354-1356 Hohorns, 1389-1452 Jaworzie,
1662 Ohrnes, 1771 Ohrnesium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Maletína.
JAVOŘÍ, o. Opava
Č. 1550 les Javoří, 1720 les Javoří a dvůr Polomec 1781 Polomec, od 1850
Javoří, někdy i Polomec; n. 1798-1945 Jaworsch.
Od 1850 s. Domoradovic.
M: Hradec nad Moravicí, 1785 (Melč), v matrikách samostatně neuváděno
JAVOŘÍČKO, o. Olomouc
Č. od 1481 Javoříčko, 1771-1846 Gabořicko, 1847 Jaboříčko; n. 1672-1798
Jaborziczko, 1677-1798 Jaborecžko, 1692 Jaborzitzko, 1718-1872 Jaworziczko, 1720
Jaworetzko, 1751 Jaboretzko, 1771 Jaborschitzko, 1846-1918 Jawořitschko, 1847
Jaboržitko, 1850 Javořiško, 1939-1945 Jaworitsch; l. 1348-1392 Jaworowicz, in
Jaworowich, 1389-1408 Jaworowe, 1464 Jaworzie, Jaworzieczko, 1466 Jawor, 1771
Jaborziczko.
1850 s. o. a o. Litovel, 1960 o. Olomouc.
1850 sam. obec, 1869 osada Březiny, 1884 s. Střemeníčka, 1960 Luké.
M: 1648 (Bouzov), 1786 (Luká)
J a v o ř í č k o
J a w i r n i k
viz Javorník, o. Jeseník
J a w o r,
J a w o r e t z k o,
J a w o r i t s c h viz Javoříčko, o. Olomouc
J a w o r n i k
J a w o r o w a,
J a w o r o w i c z
J a w o r s c h
viz Javoří, o. Opava a o. Šumperk
J a w o r i t s c h k o,
J a w o r z i c z k o viz Javoříčko, o. Olomouc
J a w o r ž y e
J a w o ř
viz Javoří, o. Šumperk a o. Opava
J ä g e r f e l d
viz Krnov, o. Olomouc
J ä g e r n d o r f
JÄGERHAU, o. Jeseník
Zal. 1794, splynulo v 19. stol. s Nýznerovem.
M: Skorošice, v matrikách samostatně neuváděno
JÄGERHAUS, o. Jeseník
N. 1798 Jägerhaus.
Založeno jako kolonie Vápenné, s níž záhy splynulo.
M: Vápenná, v matrikách samostatně neuváděno
J ä g e r s d o r f
J ä g e r s f e l d
viz Krnov, o. Olomouc
J ä n o w i z
viz Janovice, o. Bruntál
J ä s c h k o w i t z
J e c k t a r,
J e c t a ř,
J e c t e r viz Jaktař, s. Opavy
J e d l,
J e d l e
viz Jedlí, o. Šumperk
JEDLÍ, o. Šumperk
Č. 1460-1872 Jedle, Gedle, od 1510 Jedlí, (Gedlii), 1771 Gedla; n. 1677-1847
Gedl, 1787 Gidl, 1798 Gedle, 1751-1945 Jedl; l. 1278-1365 Adolphi villa, 1351
Adolfi villa, 1373 Syedly, 1447 Gedle, 1771 Gedla.
Šumperk.
M: 1669
J
J
J
J
J
J
e
e
e
e
e
e
g
g
g
g
g
g
e
e
e
e
i
i
n
r
r
r
r
r
d
d
n
s
d
s
o
o
d
d
o
d
r
r
o
o
r
o
f,
f,
r f,
r f,
f,
r f viz Krnov, o. Bruntál
JELENÍ, s. Milotic nad Opavou, o. Bruntál
Č. 1506-1562 pustá ves Jelení (Gelený), 1847 Wokowa, od 1871 Jelení; n. 1377,
1506 a znovu od 1575 do 1945 Wockendorf, 1720 Wakendorf; l. 1288 Wokendorf, 1771
Wokendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., obnovena mezi lety 1562-1575.
1850 sam. obec, 1959 připojena k Miloticím nad Opavou, 1979 m.č. Bruntálu, 1992
opět m.č. Milotic nad Opavou, název zanikl.
M: 1731 (Bruntál), 1784
JELENÍ, s. Holčovic, o. Bruntál
Č. 1667 Horní a Dolní Hierschberk, 1871-1947 Hyršperk, odtud Jelení; n. 1666
Hirschgrund, 1667 Ober und Unter Hierschberg, 1672-1945 Hirschberg; l. 1771
Hirschberga.
1850 sam. obec, 1947 pod správou Holčovic (spol. MNV), 1951 m.č. Holčovic.
M: 1687 (Holčovice)
JELENICE, o. Opava
Č. 1584 Foytowicze, 1585 Wojtowicze (pusté), 1847 Koutiny, 1881 Jelenie, od
1894 Jelenice; n. 1574 Voytsdorf (pustý), 1755 Hiržhof, 1783-1945 Hirschdorf; l.
1356 Woytowicz, 1719 Nova villa seu Woytowicz, 1720 Nova villa seu Hirsch hof. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena krátce před r. 1719, r. 1783 zvětšena
parcelací dvora.
Opava.
1850 sam. obec, 1963 m.č. Větřkovic, 1979 m.č. Vítkova.
M: 1719 (Březová ve Slezsku)
J e m n i c e
viz Jamnice, z., o. Frýdek-Místek a Jamnice, o. Opava
J e n c z,
J e n e viz Jančí, o. Opava
J e n k o w i c z y
viz Jankovice, z., o. Šumperk
J e r h a r t i c e viz Kerhartice, o. Opava
JERLOCHOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1475 Jerlochovice, 1520 Kerlochovice, 1718-1898 Gerlichov, 1771 Gerlohov,
1794 Gorlechow; n. 1475 Gerlachowitz, 1567 Gerlissdorf, 1580-1676 Gerlesdorf,
1692 Kirlitzdorf, 1718-1945 Gerlsdorf, 1751 Gersdorf, lidově Geršdef; l. 1293,
1337 Gerlaci villa, 1329, 1392 Gerlachsdorf, 1380 in Gerlach, 1676 Gerlsdorf,
1771 Gerlsdorfium.
Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1948 s. Fulneka, 1952 název oficiálně zrušen, obnoven
k 1.1.1974.
M: 1619 (Fulnek)
J e r c o w i z,
J e r c k o w i t z
J e r m e r s d o r f,
J e r m e s d o r f viz Jamartice, o. Bruntál
J e r n s d o r f
J e r s c h m a i n,
J e r s c h m a n,
J e ř m a n y viz Jeřmaň, o. Olomouc
JEŘMAŇ, o. Olomouc
Č. od 1481 Jeřmaň, 1547-1618 Heřmaní, 1664 z Geřzmanie, 1669 pusté Jeřmany, 1677
znovu osazované, 1771 Giřmany, 1798 Krčman(!), Iržman, 1839 Irsmanny, 1846-1850
Iřmany, Germany, 1885-1906 Iřmaň, Jeřmany, od 1872 Jeřman; n. 1677 Heržmani,
1716-1720 Irzman, 1718 Iržmany, 1751-1798 Geržman, 1771 Geržin, Girschman, 1798
Krecžma(!), 1839 Irschmann, 1846 Irchman, 1872-1885 Jerschman, 1885-1918 Irmann,
1939-1945 Jerschmain; l. 1371 Hermannsdorf, 1408-1464 Gerzman, 1771 Girzmanium.
1850 osada Bouzova, 1869 sam. obec, 1960 s. Bouzova.
M: 1648 (Bouzov)
J e ř m a n i c e
J e ř t o v
viz Heřmanice u Polomě, o. Nový Jičín
J e s c z z r a b
J e s e n i c e viz Jasenice, o. Vsetín, Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín a
Valašská Senice, o. Vsetín(?)
J e s e n k a
viz Jasenice a Jasenka, o. Vsetín
JESENÍK město, o. Jeseník
Č. 1406-1880 Frywald, 1460-1492 Fraivald, Frajvald, 1464 Wreywald, 1850
Freyvald-město, 1869-1921 Freiwaldow, od 1921 Frývaldov, od 1947 Jeseník;
n. 1374-1469 Freyenwalde, 1444-1481 Freienwalde, 1457-1798 Freiwalde, Freiwald,
Freywalde, 1610 Freiwalt, Freibalt, 1633 Frienwald, 1653-1945 Freiwaldau,
Freywaldau; l. 1263 Vriwald, 1284 Vrivald, 1295 Vrinwalde, 1318 Vrienwalde,
1374 Freyenwalde, 1418 Freywald.
1850 s. o. a o. Jeseník; 1960 o. Šumperk, 1996 Jeseník.
Od 1850 má město Jeseník osady Jeseník město, Jeseník ves, Ditrichštejn,
Gräfenberg, Svobodu; 1947 zůstaly jednotlivými částmi Jeseníku: Jeseník město,
Jeseník ves a Lázně Jeseník (dříve Gräfenberg). 1950 připojeny k Jeseníku
Bukovice, 1958 část České Vsi s lázeňskými budovami, 1976-1990 m.č. Jeseníku
Česká Ves.
V 16. stol. byla částí města Česká ulice - die Böhmische Gasse.
JESENÍK ves, o. Jeseník
L. 1284, 1295 villa Vriwald; n. od 16. stol. Freiwald, Freiwalde, FreiwaldauDorf, do 1945; č. od 1881 Freiwaldow-Ves, od 1921 Frývaldov-Ves, od 1947
Jeseník-Ves.
Od 1850 sam. městská část, nyní s. Jeseníku.
M: 1668
JESENÍK NAD ODROU, o. Nový Jičín
Č. 1406 z Gessenyka nyemecskeho, 1434-1872 a lidově dodnes Jasenice, 1437
Jesenice Německé, 1464-1881 Jesenice, 1596-1847 Německá Jesenice, 1615-1720
a lidově donedávna Německá Jasenice, 1924-1946 Německý Jeseník, 1946-1949
Jeseník, odtud Jeseník nad Odrou; n. 1567-1820 Gasnigk, 1619-1692 Jassneck, 1657
Jaschnik, 1636 Geschein, 1657-1945 Deutsch Jassnik, 1716-1846 Teutsch Jassniek,
počátkem 19. stol. též Jeschnik; l. (1201 Yessenicie), 1383 Jasenice alias
Jessenyk Theuto nicalis, 1690 Teuto Iasnig, 1771 Teuto Jasnitium, (1807
Germanojasenicensis, 1821 Teutojasnianus).
M: 1626 (Nový Jičín), 1709
J e s e r n i k,
J e s e r n i t i u m,
J e s e r n i t z viz Jezernice, o. Přerov
J e s c h a u,
J e s c h a w,
J e s c h k a v
J e s c h k o v i t i u m,
J e s c h k o w i t z viz Jezdkovice, o. Opava
J e s c h n i k
J e s c h o v
J e s k e n d o r f
J e s s e n y k
T h e u t o n i c a l i s
J e s s e r n i t z
J e s s k o w i c z e
J e s s o w
J e s t k o v i c e
J e s t r a b
J e s t r a b i e
J e s t r ž a b
J e s t r ž e b i e
Šumperk
viz Jestřabí, o. Nový Jičín a o. Olomouc a Jestřebí, o.
JESTŘABÍ, o. Nový Jičín
Č. 1413 Giastrzabí, 1475-1629 Jestřebí (Gestrzebi), od 1771 Jestřabí, 1846
Jastřeb, 1847 Gestřab, 1850 Jestřáb, lidově Jastřabí; n. 1553-1584 Jastrziab,
Jastrzab, 1567 Jastrebsdorf, 1570 Jasterschab, 1572 Jasstrzeb, 1584 Jasstrziab,
1617 Gestrzab, v 17. a 18. stol. běžně Jasterždorf, 1676-1718 Jestržab, 1692
Gestrezeb, 1751-1772 Jasersdorf, 1771-1945 Jastersdorf; l. 1724 Jestrab,
1771 Jastersdorfium, 1809 Jassendorf.
Fulnek, l868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín.
1850 osada Pohoře, 1869 sam. obec, 1976 s. Fulneku.
M: 1637 (Fulnek)
JESTŘABÍ, o. Olomouc
Č. 1480-1520 pusté Gestrzebij, 1511 Jestřebice, 1584 osazené Gestrzebij, 1771
a 1890 Gestržab, 1798, 1869-1881 Jestřebí, 1588, 1846-1847 a znovu od 1893
Jestřabí; n. 1673-1945 Habicht; l. 1447 Gestrzebie (pusté), 1771 Habichtium. Ves
zpustla patrně v první čtvrtině 15. stol., obnovena v pol. 16. stol.
1850 s. o. Olomouc, 1938 Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Olomouc, 1938
Moravský Beroun, 1945 Olomouc.
Sam. obec, zrušena 1949.
M: 1633 (Šternberk), 1651 (Velká Bystřice), 1712
J e s t ř a b í č k o
viz Jestřebíčko, o. Šumperk
JESTŘEBÍ, o. Šumperk
Č. od 1517 Jestřebí, 1839-1847 Hrubá Gestřebý, Hrubý Gestřeby, 1850-1921
Velké Jestřebí, odtud Jestřebí; n. 1650-1718 Gestržeby, Jestržebi, 1698 Ober
Gestrczebi, 1751-1798 Gross Gestržeby, Gross Jestřeby, 1850-1918 Grossjestřeby,
1938-1945 Gross-Jestreb; l. 1273 Iestrebe, 1355 Jesczzrab, 1372 Jestriebie, 1380
Yeschrebie, 1437 Gestrzebie, 1455 Gestrziebie, 1672 Gestrzebi, 1771 Gestrzeby
Magnum, 1828 Grosgestrzizel.
Původně sam. Jestřebí a Jestřebíčko tvoří od 1923 jednu obec, 1848-1869 součást
Jestřebí i Jestřebíčko a Lupěné, 1976 připojeno jako m.č. k Pobuči.
M: 1659 (Zvole)
J e s t ř e b í
viz Jestřabí, o. Nový Jičín a o. Olomouc
J e s t ř e b i c e
viz Jestřabí, o. Olomouc
JESTŘEBÍČKO, o. Šumperk
Č. 1582 Jestřabíčko, 1771 a od 1893 stále Jestřebíčko (Gestržebicžko), 1846-1847
Malá (Malý) Gestřeby, 1850-1921 Malé Jestřebí; n. 1677 Jestržebicžko, 1698 Unter
Gestrzebi, 1718 Gestržebyzko, 1720 Klein Gestrzaby, 1751-1847 Klein Gestržeby,
1846-1938 Klein Jestrzebi, 1938-1945 Klein Jestreb; l. 1273 Parvum Gestrizeb,
1672 Gestrzebiczko, 1771 Parvum Gestrzeby, 1828 Kleingestrzizl.
1848 osada Jestřebí, 1869 sam. obec, 1923 s. Jestřebí.
M: 1659 (Zvole)
J e s t ř e c h o v,
J e s t ř e c h o v i c e
J e š k o v a
L h o t a
viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc
JEŠOV, o. Olomouc
Č. 1480-1492 osedlý, 1498-1567 pustý Diessow, Dešov; 1600-1604 ves Děšov
s pustým dvorem a s polemi slove Starý Děšov, se Starým Děšovem, 1626 Děšov
s dvorem, 1702 pečeť obce iessowske, 1756 Ježov, od 1798 Ješov (Jessov),
1846 Gešow; n. 1676-1939 Jeschow, 1692 Geschow, 1716 Jeschkaw, 1718 Geržoš,
1756-1798 Alttische, 1939-1945 Jeschau; l. 1349 Gessow, 1374 Jessow, 1399
Yessaw, 1672 Pessow (!). - Původní Starý Děšov stával v dnešní trati Staré Ješo
vy u vsi.
1850 sam. obec, 1960 s. Slavětína, 1980 m.č. Luké.
M: MZA, 1786 (Luká)
J e t ř i c h o v viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc, Dětřichov nad Bystřicí,
o. Bruntál a Větřkovice, o. Opava
J e t ř i c h o v i c e viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc, Dětřichov nad
Bystřicí, o. Bruntál a Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava
JEZDKOVICE, o. Opava
Č. 1410-1847 Jesskowicze, Gesskowicze, 1541-1894 Jestkovice (Gestkowycze), od
1885 Jezdkovice; n. 1720-1945 Jeschkowitz, 1736-1894 Jäschkowitz; l. 1250
Jeskendorf, 1265 Iescowiz, 1270 Iezdcowiz, 1771 Jeschkovitium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Stěbořicemi, 1979 jejich m.č., 1993 sam. obec.
J e z e r a
viz Rejvíz, o. Jeseník
JEZERNÉ, o. Vsetín
Č. Jezerné, od konce 17. stol.
Od 1850 stále osadou Horní Bečvy.
M: 1652 (Valašské Meziřící), 1774 (Horní Bečva)
JEZERNICE, o. Přerov
Č. od 1480 Jezernice (Gezernicze), 1718-1893 Jezernik, 1846 Gežernice,
lidově Jezernica; n. 1672-1846 Jesernitz, Jessernitz, 1720 Isernitz,
1771-1905 Gezernik, Jezernik, Jesernik, 1939-1945 Seefeld; l. 1353-1448
Jezernicz (Gezernicz), 1771-1863 Jesernitium, Jezernicium.
1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1980 m.č. Lipníku n. B., 2000 sam. obec.
M: 1644 (Drahotuše), 1784
JEŽNÍK, s. Krnova, o. Bruntál
Č. 1771-1850 Mezník, 1836 Meznovice, 1847 Mesnava, od 1871 Ježník; n. 1692-1720
Ösznig, i lidově, 1718 Esnig, 1771 Mesnickh, 1779-1847 Mössnik, 1805 Moesning,
1836-1945 Mösnig, Mössnig; l. 1335 Mesenik, 1771 Mesnikium.
Zpustl v 15. stol.,obnoven po 1650.
1850 osada Kostelce, 1903 Krnova, 1945 jeho částí, 1979 zanikl, název
neoficiálně užíván do současné doby.
M: 1675 (Krnov)
J e ž o v
J i b a v á
J i č i n
JIČINA, o. Nový Jičín
Č. 1615-1846 Giczina, Gycžina, 1847 Jičin, od 1850 Jičina, lidově Ičyna; n.
1676-1798 Giczina, 1771 Gitschina, 1798 Itschin, 1815-1918 Itschina, 1847
Gitschin, 1939-1945 Jitschin.
M: 1610 (Starý Jičín) stále, také 1626 (Nový Jičín)
JILEŠOVICE, o. Opava
Č. 1474, 1771-1870 Ilešovice, od 1477 Jilešovice, lidově Ilišovice; n. 1377-1651
Gileschowicz, 1636 Gileschwitz, 1666-1945 Illeschowitz, 1702 Ilschowitz, 1720
Gilschwitz (!), 1771 Illischowitz; l. 1771 Illischovitium.
1850 s. o. a o. Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava.
1850 osada Chabičova, 1864 sam. obec, 1976 spol. MNV s Hájem ve Slezsku, 1979
jeho m.č.
M: 1660 (Hlučín), 1780 (Plesná), 1905 (Háj ve Slezsku)
JÍLKOV, o. Olomouc
Č. 1798-1846 Gilkow, 1847 Gielkow, od 1850 Jílkov; n. 1786-1846 Gilkendorf, 1847
Ilkendorf, 1872-1945 Jilkendorf.
1850 osada, 1960 s. Liboše, 1976 m.č. Štěpánova.
M: 1788 (Hnojice)
JÍLOVEC, o. Nový Jičín
Č. od 1433 Jílovec (Gilowecz), 1791-1805 Gillowicz, 1835 Gilowetz, 1847
Gilowno, 1871 Jílové, lidově Ilovec; n. 1563-1588 Gilowitz, 1692 Eimitz,
1720-1945 Eilowitz, v 19. stol. i Eulowitz, za okupace pokus o zavedení
názvu Eilendorf; l. 1293 Gilowecz, Gylobs, 1389 Gylowecz, 1771 Eylowitium.
Nový Jičín.
1850 osada Lukavce, 1866 sam. obec, 1976 s. Kujav, 1979 s. Fulneku.
M: 1619 (Fulnek)
JINDŘICHOV, o. Bruntál
Č. 1517 Hendrštorf, v 16. stol. běžně Hendršdorf, 1559-1590 Hendrzdorf,
1601-1847 Hennersdorf, 1846 Hendrichov, od 1850 Jindřichov; n. 1576 Heitzendorf,
1576-1945 Hennersdorf, 1798 Heinrichsdorf, Gross Hennersdorf; l. 1256-1267
Henrikestorph, 1320, 1389 Heinrichsdorf, 1599-1655 Hennersdorf, 1771
Hennersdorfium.
1850 sam. obec, 1960 připojeny Arnultovice.
M: 1707
JINDŘICHOV, o. Přerov
Č. 1499 Henrichwald, 1517-1626 Hendrichwald, 1530-1569 Henriwald, 1569-1631
Hendrchwald, 1612-1706 Hyndrchwald, 1618 Hyndrchswald, 1629 Heinrichswald, 1720
Hinterchwald, 1771 Hindrovald, 1798 Hindrichvald, 1836-1847 Hindřichvald, 1850
Hindřichov, 1863 Jindřichvald, od 1869 Jindřichov, 1885 Hendřichov; n. 1628
Heinrichwaldt, 1672 -1945 Heinrichswald, 1684 Hendrichswald; l. 1672
Henrichwaldium, 1863 Heinrichswalda.
M: 1637 (Bělotín), 1766 (Střítež nad Ludinou), 1786
JINDŘICHOV, o. Šumperk
Č. od 1924 Jindřichov; n. 1800-1945 Heinrichsthal.
Od 1850 osada Pustých Žibřidovic (s. o. Loučná), o. Šumperk. Od počátku 1953
uměle vytvořená obec na k.ú. Pusté Žibřidovice v místech zaniklé osady stejného
jména spojením obcí Pusté Žibřidovice s osadami Potůčník (později část
Hanušovic) a Sklená. 1976 připojeny Habartice s osadou Pleče, Nové Losiny
s osadou Labe a osada Pekařov (do té doby s. Bukovic). Součástí Habartic od 16.
stol. osada Rudkov, z. po 1945, s. Nových Losin m.č. Františkov a osada
Josefová, z. 1965. V současnosti patří k Jindřichovu m.č. Pusté Žibřidovice,
Habartice a Nové Losiny. Viz příslušná hesla!
JINDŘICHOV, z. u Bernartic, o. Jeseník
L. 1284 Henrici villa.
Zanikl poblíže Bernartic při hranicích Polska.
J i n d ř i c h v a l d
J i r k o v,
J i r k o v a
L h o t a
JIŘÍKOV, o. Bruntál
Č. 1415-1847 Girzikow, 1720 Girikow, 1798 Jiržichow, od 1850 Jiříkov; n. 16091718 Girzikh, 1629-1846 Giersig, 1678 Gieržigk, 1720-1805 Gürsig, 1771 Gürsick,
1798 Gürsdorf,1798-1945 Girzig; l. 1264 Iurkowiz, 1320 Iurzikowicz, 1412
Jirzikow, 1771 Girsig.
1850 sam. obec, 1963 pověřena správou Kněžpole a Těchanova (spol. MNV), 1979
připojen Sovinec, 1980 připojeny Kněžpole a Těchanov.
M: 1633
J i ř i n a,
J i ř i n a L h o t a,
J i ř i n k a viz Juřinka, o. Vsetín
JISTEBNÍK, o. Nový Jičín
Č. od 1424 Jistebník (Gistebnik), lidově Istebnik, 1736-1805 Istebnig, 1771
Gystebnitz; n. 1564-1945 Stiebnig, 1771-1847 Stibnik; l. 1373-1384 Gistebnic,
1655 Stiebnig, 1672 Stübnik, 1771 Stibnikium.
M: 1725
J í v a v á
JÍVOVÁ, o. Olomouc
Č. 1527 Na Giwowem (pustá ves), 1581 Jívová, Jívové, 1627-1923 Jívavá, 1798-1857
Gibawa, 1850 Jibava, 1627-1973 Jívová; n. 1405 die Dibaw, 1547 Giba, Güban,
1577-1633 Gibe, 1582-1681 Gibaw, 1676 Gybaw, 1669-1945 Giebau, 1751-1798
Gibau, 1798 též Gübau; l. (1220, 1269 Gywowska cesta), 1357-1358 Gywau, Gywaw,
1364 Gybaw, 1371-1405 Gywowa, 1771 Gibavia. - Obec zpustla v 15. stol., znovu
vysazena 1547 Čechy a Němci z okolí.
M: 1634
J i z b i č k o
viz Studnice, o. Bruntál
J o a c h i m o v,
J o a c h i m s d o r f
viz Jáchymov, o. Olomouc
J o a n n e n b u r g
viz Johanka, o. Jeseník
J o a n n e s t h a l i u m
J o a n n i s b e r g
viz Janský Vrch, o. Jeseník
J o c k e l s d o r f
viz Jakubčovice, z., o. Bruntál, Jakubovice, o. Šumperk
J o c k s d o r f
J o d e r b e r g
viz (Starý) Bohumín, o. Karviná
J o g s d o r f
viz Jakubčovice nad Odrou,o. Nový Jičín
JOHANKA, o. Jeseník
Zal. 1764; č. od 1871 Johanka; n. 1775 Johanesburg, 1784-1798 Joannenburg,
1798 Johannaberg, 1805-1945 Johannaburg.
1850 osada Staré Červené Vody, s níž 1949 spojena, mezi 1961-1964 název zanikl.
J o h a n n a b e r g,
J o h a n n a b u r g viz Johanka, o. Jeseník
J o h a n n a u
J o h a n n e s b e r g
viz Janský Vrch a Johanka, o. Jeseník
J o h a n n e s d o r f
viz Janová, o. Nový Jičín a o. Vsetín
J o h a n n e s f e l d
viz Zacdky, o. Opava a Janová, o. Nový Jičín
J o h a n n e s t h a l
J o h a n n i s b e r g
J o h a n n i s b r u n n
J o h a n n i s t h a l
J o h a n n i s
J
J
J
J
o
o
o
o
h
h
h
h
a
a
a
a
n
n
n
n
o
o
o
o
viz Janské Koupele, o. Opava
v i l l a
v,
v á,
w a,
w n a
J o h a n š t a l,
J o h a n s t h a l
viz Hanušovice a Janoušov, o. Šumperk
J o h n s d o r f,
J o h n s d o r f i u m viz Janovice a Janušov, o. Bruntál a Třemešek, s.
Dolních Studének, o. Šumperk
J o h r n s d o r f
J o c h a s e,
viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk
J o c h o z
viz Kolná, o. Opava
J o k e l s d o r f
Šumperk
viz oboje Jakubčovice, o. Bruntál,z. a Jakubovice, o.
J o k l e s d o r f
J o k s d o r f viz oboje Jakubčovice, o. Bruntál, z., a Jakubovice, o.
Šumperk, dále Jakubčovice nad Odrou, o. N.Jičín
J o k s c h d o r f
J o n s d o r f viz Janovice a Janušov, o. Bruntál, Třemešek, s. Dolních
Studének, o. Šumperk
J o n n e s d o r f
JORDANOV, z., o. Šumperk
Č. 1525, 1581 pustá ves Jordanov.
Zanikl mezi Křižanovem a Maletínem v trati Jares.
J o r m a n i c e
J o s e f o v
viz Heřmanice u Polomě, o. Nový Jičín
viz Josefová, o. Šumperk a Josefovice, o. Opava
JOSEFOVÁ, o. Šumperk
Zal. 1733 jako malá osada při sklárně; č. 1839-1881 Josefov, 1850 Jozefov,
od 1893 Josefová; n. 1788-1881 Neu Josefsthal, Neu Jozephsthal, 1893-1945
Josefsthal. - Osada zvětšena 1788. L. 1771 Josephtalium.
1850 osada Nových Losin, 1948 s nimi spojena. Osada zanikla, neosídlena, název
oficiálně zrušen 1965.
M: 1733 (Branná)
JOSEFOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1771 Josefovice, 1850 Josefov; n. 1736-1945 Josephsdorf, 1804 Josefsdorf;
l. 1771 Josephovitium.
Od 1850 osada Klimkovic.
JOSEFOVICE, o. Opava
Č. 1798-1872 Jozefovice, od 1805 Josefovice, 1890 též Josefov nebo Nový Dvůr;
n. 1778-1945 Josefsburg, Josephburg.
1850 osada, později m.č. Hrabyně.
M: 1778 (Hrabyně)
J o s e f s b u r g
viz Josefovice, o. Opava
J o s e f s d o r f
viz Josefovice, o. Nový Jičín
J o s e f s l u s t
J o s e f s t h a l
viz Josefová, o. Šumperk
J o s e p h o v i t i u m
J o s e p h s b u r g
viz Josefovice, o. Opava a Mitrovice, o. Frýdek-Místek
J o s e p h s d o r f
J o s e p h s r u h m
J o s e p h s t h a l,
J o s e p h t a l i u m,
J o z e f o v viz Josefová,o. Šumperk
J o z e f o v i c e
J u h a n o v á
viz Josefovice, o. Opava
J u l i i M o n s,
J u l i o m o n t i u m,
J u l i u s b e r g viz Olomouc
J
J
J
J
u
u
u
u
n
n
n
n
c
c
g
k
f
k
f
f
r
f
e
r
o
r
r
a
w
a
n
w
i
w
d
e
n
e
o
n
J u n k o w e t z
J u n s d o r f
o r f,
d o r f,
f,
o r f viz Kobylá, o. Jeseník
J u r a g r u n d
J u r k o v,
J u r k o v a
d
n
r
d
viz Likštejn, s. Šternberka, o. Olomouc
L h o t a
J u r s c h i n k a,
J u r s i n a L h o t c h a,
J u r s i n k a viz Juřinka, o. Vsetín
J u r s y t y n o w
J u r z e n y n a L h o t a,
J u r z i n k a viz Juřinka, o. Vsetín
J u ř a c k o
J u ř í č k o v a
J u ř i n a
L h o t a
L h o t a
JUŘINKA, o. Vsetín
Č. 1353 Jursina lhotcha, 1411 Juřenské závrbky, 1505-1565 Jiřina Lhota, v 16. a
17. stol. všeobecně ves Jiřina, 1641 z Juřinej Lhoty od Mezřičí, 1881 Jiřinka,
od 17. stol. běžně Juřinka; n. 1675-1893 Jurzinka, Juřinka, 1692 Jursinka, 1771,
1846 a za okupace Jurschinka; l. 1353 Jursina Lhotcha, 1403 Jurzenyna Lhota,
1437 Girzina Lhota, 1690, 1771 Jurzinka, 1828 Jarschinka.
1850 sam. obec, 1976 připojena k Valašskému Meziříčí jako m.č.
JUŘITINOV, z., o. Přerov
Č. 1480 ves pustá Girzatsko, 1548-1553 Juřacko; l. 1371 Jursytynow.
Ves zanikla v 15. stol. u Podhoří v lesních tratích Na Juračkách a Juřatína.
KABELOV, o. Olomouc
Č. 1611-1935 Kabelov; n. 1609 von Keber.
1850 předměstí Litovle, dnes jeho s. Název oficiálně po 1948 zanikl.
M: 1657 (Litovel), v matrikách samostatně neuváděn
K a b i t s c h a u
K a č i c e
viz Kateřinice, o. Nový Jičín
K a d e r s c h i n
K a d e ř i n
viz Chabičov, o. Opava
viz Kadeřín, o. Olomouc
viz Kateřinky, s. Opavy
KADEŘÍN, o. Olomouc
Č. 1494 Kudeřín, od 1547 Kadeřín (Kaderzin), 1718 Katerziny; n. 1677-1798
Kaderžin, Kateržin, 1846 a 1939-1945 Kaderschin, 1872 Kaderzin, 1881-1918
Kadeřin; l. 1382-1464 Kaderzin, 1771 Kaderzinium.
1850 osada Milkova, 1953 Blažova, 1960 Kozova, 1976 m.č. Bouzova.
M: 1648 (Bouzov)
KAFARŇA, o. Opava
Č. 1715 dvůr Kawarna, od 1727 Kafarna, Kafarna; n. 1720-1920 Kaffarna; název
Kafarnaum, zaváděný za okupace, se neujal.
Od 1850 s. Bohuslavic.
M: Dolní Benešov a Hlučín, 1845 (Bohuslavice), v matrikách samostatně neuváděna
K a i s e r s r u h m,
K a i s e r s w e r t h,
K a i s e r w e r t h viz Císařov, o. Přerov
K a i s s d o r f
K a i l o w i t z
KAJLOVEC, o. Opava
Č. 1661-1695 Hradečná, 1771-1894 Kajlovice (Kaylowicze), od 1835 Kajlovec
(Kaylowec); n. 1724-1945 Kailowitz, 1733-1835 Kaylowitz, 1736 Keylowitz; l. 1696
Keylovicium, 1771 Kaylowitium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Hradce nad Moravicí.
K a j l o v i c e
K a l b a c h
K a l d e n s
K a l d i n s
K a l d i n s
Kaltštejn, z.
K
K
K
K
a
a
a
a
l
l
l
l
t e i
t e i
t e y
hrad,
n,
n,
n viz Staré Podhradí a Nové Podhradí, o. Jeseník a
o. Jeseník
t L a u t s c h,
t e L u t s c h,
t e n l a u t s c h,
t e n l u t s c h viz Studená Loučka, o. Šumperk
K a l t e n s e u f,
K a l t e n s e y f e n
viz Studený Zejf, o. Jeseník
K a l t e n s t e i n viz Staré a Nové Podhradí, o. Jeseník a
Kaltštejn, z. hrad, o. Jeseník
K a l t s e i f e n
KALTŠTEJN, z. hrad, o. Jeseník
Č. od konce 19. stol. Kaltštejn; n. 1423 Kaldinsteyne, 1455-1497 Caldensteyn,
1507-1509 Kaldensteyn, v 19.-20. stol. Kaltenstein; l. 1299-1354 Caldenstein.
Hrad zbořený r. 1505 stál jižně od Žulové.
K a l t z e j f
KALY, z., o. Přerov
Č. 1536-1554 ze vsi pusté Kaly.
Zanikly u Helfštýna, kde jsou lesní trati Velké a Malé Kaly.
K a m e n c e
viz Kamenec, o. Přerov
KAMENEC, s. Českého Těšína, o. Karviná
Č. 1591 a od 1881 Kamenec, 1805 Kamenietz; n. 1805-1945 Steinplatz, 1850
Steinplatte; p. od 1850 Kamieniec.
Od 1850 předměstí, nyní s. Českého Těšína.
KAMENEC, o. Opava
Č. od 1455 Kamenec, 1473 a 1847-1850 Kamenice; n. 1574-1771 Kamenetz, 1720-1736
Kamentz, 1805-1945 Kamenz, 1847 Kameny; l. 1282-1394 Camenecz, 1424-1429
Camencz, Camenez, Kamenez, 1771 Kamenitium.
1850 osada Štemplovce, 1890 sloučen se Stemplovcem v obec Kamenec-Štemplovec(!),
1919 sam. obec, 1960 sloučen se Štemplovcem s názvem Kamenec-Štemplovec, 1964
připojeno k Holasovicím.
M: 1659 (Jaktař), 1669 (Neplachovice)
KAMENEC, z., o. Přerov
Č. 1523 a 1935 Kamence, od 1532 Kamenec, 1547 ještě osedlý, pak zpustlý, 1771
dvůr Kamenský; n. 1771-1945 Kamenetz, Kamenetzer Hof, 1798 Kamenz; l. 1376-1389
Camencz, 1771 Kamenez villa(!).
Zanikl mezi Zámrsky a Špičkami na levém břehu Bečvy, kde je dvůr Kamenec.
M: v matrikách neuváděn
K a m e n e c
viz Kamenka, o. Nový Jičín
K a m e n e c
n a d
S k o r o t í n e m
K a m e n e c - Š t e m p l o v e c
viz Stikovec, o. Nový Jičín
viz Kamenec a Štemplovec, o. Opava
K a m e n e t z,
K a m e n e z,
K a m e n z viz Kamenec, o. Opava a Kamenec, z., o. Přerov
K a m e n z – S t r e m p l o w i t z
K a m e n i c e
Šumperk
viz Kamenec-Štemplovec, o. Opava
viz Kamenec, o. Opava, Kaménka, o. Nový Jičín a Kamenná, o.
KAMENIČKA, o. Jeseník
Č. od 1871 Kamenička; n. 1773-1945 Kamitz Überschaar, Kamitz-Überscharr.
Od 1850 osada Bílé Vody.
M: 1727 (Bílá Voda)
K a m e n i e t z
K a m e n i t i u m
viz Kamenec, s. Českého Těšína, o. Karviná
viz Kamenec, o. Opava
KAMENKA, o. Nový Jičín
Č. 1411 Kamenec, od 1568 Kamenka, 1602 trať (pustá ves) Nová Kamenka, 1771
Kamenice, 1893 Kaménka; n.l6OB-1945 Kamitz, někdy i Camitz, 1683 Camnitz, 1707
Khomitz, 1720 Kamentz, 1798-1829 Komitz; l. 1374 de Camenetz Majori et Minori,
1771 Komitium, 1854 Kamitium. - Původně zde stála ves Velká Kamenka, sousední
Malá Kamenka zanikla v trati Nová Kaménka nebo je totožná s Véskou u Oder (viz
příslušné heslo).
Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1976 s. Heřmanic u Oder, 1979 s. Oder.
M: 1611 (Odry)
KAMENNÁ, o. Šumperk
Č. 1490-1598 Kamenné, 1620-1798 Kamenný, od 1839 Kamenná, 1847 Kamenice,lidově
Kameny; n. 1672-1945 Steine; l. 1385-1447 Kamenne, 1672 Steine, 1771 Steina.
M: 1610 (Úsov), 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle)
KAMENNÉ, o. Jeseník
Č. od 1871 Kamenné; n. 1673-1945 Steingrund.
1850 osada Skorošic, název zanikl 1964.
M: 1599 (Skorošice)
K a m e n n é,
K a m e n n ý viz Kamenná, o. Šumperk
K a m e n t z
Přerov
K a m e n y
viz Kamenec, o. Opava, Kamenka, o. Nový Jičín a Kamenec, z., o.
viz Kamenec, o. Opava a Kamenná, o. Jeseník
K a m e r a l - E l g o t h
K a m i e n i e c
K a m i t z
viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek
viz Kamenec, s. Č. Těšína, o. Karviná
K a m i t z - Ü b e r s c h a a r
K a m m e r
viz Kamenička, o. Jeseník
K a m m e r a l e
E l l g o t h
KAMPELDÖRFEL, KAMPLDORF, o. Bruntál
N. 1716-1945 Kampeldörfel, 1771 l. a n. Kampldorf.
1850 osada Bohušova, název zanikl po 1945.
M: 1716 (Bohušov)
K a n i o w i t z
K o n k o l n a
viz Kaňovice, o. Frýdek-Místek
viz Koukolná, o. Karviná
KANOVSKO, o. Přerov
Č. od 1554 Kanovsko, 1850 Konovsko; n. 1676-1945 Kanowsko, 1751 Kanowska,
1771-Kanowitz; l. 1378-1408 Kanowicze, 1691 Kanowska, 1771 Kanowsko. - Ves
zpustla v 15. stol., kol. r. 1550 znovu osazena.
Od 1850 s. o. Přerov, 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov.
1850 sam. obec, 1951 připojena k Vlkoši jako osada.
M: 1704 (Vlkoš)
K a n o w i c z e,
K a n o w i t z,
K a n o w s k a viz Kanovsko, o. Přerov
KAŇOVICE, o. Frýdek-Místek
Zal. 1613, odtud stále č. Kaňovice (Kaniowicze); n. 1664-1945 Kaniowitz.
1850 osadou Sedlišť, 1866 sam. obec, 1980 spol. MNV s Bruzovicemi, 1990 sam.
obec.
M: 1610 (Bruzovice)
K a r l e
viz Karlov, o. Olomouc
K a r l e s b e r g
viz Karlova Pláň, o. Bruntál
KARLOV, o. Bruntál
Zal. 1785; č. 1850 Karlovice, 1894 Karlsdorf, od 1921 Karlov; n. 1785-1945
Karlsdorf, 1798 Carlsdorf, Karlsdorfel.
Bruntál.
1850 osada Dolních Povelic, 1868 sam. obec, 1949 připojena jako část Nová Ves,
1960 Karlov připojen k Bohušovu.
M: 1785 (Bohušov)
KARLOV, o. Olomouc
Č. od 1492 Karlov, 1771 Carlow; n. 1609-1776 Carl, Carle, 1798-1846 Karlsdorf,
1839-1945 Karle; 1. 1417-1437 Karlow, 1771 Carla.
1850 sam. obec, 1964 osadou Paseky.
M: 1674 (Paseka)
KARLOV, s. Olšan, o. Olomouc
Č. 1798 Karlow.
Kolonie Olšan, název v 19. stol. zanikl splynutím.
M: Paseka, v matrikách samostatně neuváděn
KARLOV, z., o. Přerov
Č. 1480 Karlov (osedlý), 1557 pustý.
Zanikl poblíž Veselíčka.
K a r l o v viz Velké Karlovice, o. Vsetín a Moravský Karlov, m.č. Červené
Vody, o. Ústí n. O.
KARLOV POD PRADĚDEM, o. Bruntál
Č. od 1839 Karlov, 1893 též Karlova Ves, od 1971 Karlov pod Pradědem; n. 16931945 Karlsdorf, 1716-1798 Carlsdörfel, 1718-1771 Carlsdorf, 1772-1793
Carlsdörfel, 1847 Neu Karlsdorf, 1904 Mährisch Karlsdorf; l. 1690 Neu Carlsdorf,
1771 Carlsdorfium.
1850 sam. obec, 1960 připojena jako část k Malé Morávce.
M: 1654 (Rýmařov), 1769 (Malá Morávka)
KARLOVA PLÁŇ, o. Bruntál
Obec vznikla 1960 spojením Karlovce a Nové Pláně v novou samostatnou obec, 1979
připojena k Bruntálu jako dvě samostatné části a název zanikl. – Viz příslušná
hesla!
K a r l o v
viz Moravský Karlov, o. Ústí nad Orlicí
KARLOVA STUDÁNKA, o. Bruntál
Č. 1893 Karlawska Studenka, od 1924 Karlova Studánka, 1850 Karlsbrunn; n. 1736
Hinundwieder, Hünnewieder, 1773-1805 Hinnewieder, 1805-1945 Karlsbrunn.
1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál.
1850 osada Andělské Hory, 1869 Suché Rudné, 1953 sam. obec. Několik domů leželo
na katastru Ludvíkova. Od 1955 připojena k ní část Malé Morávky.
M: 1784 (Malá Morávka)
K a r l o v a
V e s
KARLOVEC, o. Bruntál
Č. 1590 Karlsperg, Carlsberg, 1615 Carolssbergk, od 1839 Karlovec, 1847
Karelsberg; n. 1593-1771 Carlsberg, 1593 též Carolsberg, 1597-1945 Carlsberg.
1850 s. o. Dvorce, 1938-1945 Bruntál, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál, 1850 o.
Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1938-1945 Bruntál,
1945 M. Beroun, 1949 Bruntál.
1850 sam. obec, 1954 připojeny části katastrů Meziny a Rázové, obec sloučena
1960 s Novou Plání pod názvem Karlova Pláň, 1979 částí Bruntálu, název Karlova
Pláň zanikl.
M: 1706 (Dvorce), 1727
KARLOVEC, s. Opavy
Zal. 1760; č. 1798 Kravska ujma, 1850-1871 Karlov, 1885 Karlovo, od 1921
Karlovec; n. 1796-1799 kolonie Polzerdörfel, 1798 Heilige Dreyfaltigkeit,
1799-1945 Karlsau.
1850 osada, 1945 s. Opavy (katastr Jaktařské předměstí). Název úředně zanikl
1949.
M: 1627 (Opava - Proboštství)
KARLOVEC, s. Šilheřovic, o. Opava
Č. lidově v 19.-20. stol. Karlovice; n. 1784 Carlowiz, 1830-1945 Karlowitz.
1850 osada, nyní s. Šilheřovic, zanikla stavebním splynutím.
M: Hať, v matrikách samostatně neuváděn
KARLOVICE, o. Bruntál
Č. 1725 Hutě, 1850 Karlsthol, 1881 Karlstal Starý, 1893 Starý Karlov, 1919
Karlov, od 1921 Karlovice; n. 1683, 1805-1945 Karlsthal, 1720-1771 Carlsthal,
1720-1798 Hütten, 1847-1914 Alt Karlsthal.
1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; od 1850 o. Bruntál.
1588 byly zde hamry, sídliště začalo vznikat kolem r. 1615, jako ves
organizovány Karlovice až 1765.
1850 sam. obec s osadou Nové Purkartice, 1953 připojen jako část Adamov, 1958
připojena od Vrbna pod Pradědem část Nové Karlovice (viz příslušné heslo!), 1965
zanikly části Adamov, Nové Karlovice a Nové Purkartice. - Viz též heslo Zadní
Ves!
M: 1767
KARLOVICE, o. Nový Jičín
Zal. kolem r. 1700, 1720 existovaly, zvětšeny 1767-1772; č. vždy Karlovice,
n. 1771-1945 Karlowitz, i Carlowitz; l. 1771 Carlowitium.
Od 1850 osada Slatiny, za okupace a od 1960 Tísku.
M: 1700 (Slatina)
K a r l o v i c e viz Karlov, o. Bruntál, Velké a Malé Karlovice, o. Vsetín,
Karlovice, o. Nový Jičín a o. Opava
K a r l s a u
K a r l s b e r g
K a r l s b r u n n
K a r l s b u r g
viz Tepenec, z., o. Olomouc
K a r l s d o r f viz Karlov u Bohušova a Karlov pod Pradědem, o. Bruntál a
Karlov, s. Paseky, o. Olomouc
K a r l s d ö r f e l
K a r l s f e l d
K a r l s h o f
viz Karlov u Bohušova a Karlov pod Pradědem, o. Bruntál
viz Strachovičky, o. Jeseník
viz Moravský Karlov, m.č. Červené Vody, o. Ústí n. O.
K a r l s t h a l,
K a r l s t h o l viz Karlovice, o. Bruntál
K a r m e l i n
K a r n o v,
K a r n o w viz Krnov, o. Bruntál
K a r o l i n i n a H u ť,
K a r o l i n e n h ü t t e
viz Karolinka, o. Vsetín
KAROLINKA, o. Vsetín
Původně dělnická kolonie kolem sklárny Charlottina huť (Charlottenhütte)
vybudované 1862 v Novém Hrozenkově, 1949 sam. obec pod názvem Karolinina Huť,
1951 Karolinka, 1998 město.
KARPENTNÁ, o. Frýdek-Místek
Ves vznikla mezi léty 1591-1600; č. od 1619 Karpentná, 1881 Krpetná; n. 17201945 Korpentna, Kopentna, 1798 Karpenten; l. 1724 Karpentna; p. od 1850
Karpentna.
1850 sam. obec, 1980 připojena k Třinci.
M: 1707 (Vendryně)
K a r t o u z y
K a r t a u s - R e i s p e l z k r e t s c h a m
KARVINÁ, o. Karviná
Č. 1419 Karwina nebo-li Arnoldsdorf, od 1450 Karvina, Karviná, 1556-1885
Karvín, od 1920 úřední název Karvinná; n. 1331 von Karwin, in deutscher Sprache
Arnolssdorf, 1434 Arnsdorf, 1720-1945 Karwin; l. 1229 Charwin, 1305-1447 Carwin,
Carwina, 1688 Carvina; p. od 1850 Karwina.
1908 městys, 1923 město, 1949 sloučena Karvinná s Fryštátem (Karviná l),
Darkovem (Karviná 3), Rájem (Karviná 4) a Starým Městem (Karviná 5)v jeden
územně správní celek s názvem Karviná. Původní Karvinná je nyní městská část
Karviná-Doly.
M: 1702
K a r v i n n a,
K a r w i n,
K a r w i n a viz Karviná
K a ř o v á
viz Chařová, o. Bruntál
K a s c h n i t z b e r g,
K a š n i c b e r k viz Kašnice, o. Bruntál
K a s p a r k o w i t z
viz Kašpárkovice, o. Karviná
KAŠNICE, o. Bruntál
Č. 1850 Kašnická Hora, 1889 Kašnicberk, od 1924 Kašnice; n. 1785 Hoditzberg,
1793-1945 Kaschnitzberg.
1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960
Bruntál.
1850 osada Bohušova, 1869 Matějovic, 1915 sam. obec, 1954 pod správou Bohušova
(spol. MNV), 1957 připojena k Bohušovu jako část, 1971 zanikla.
M: 1785 (Bohušov)
KAŠPÁRKOVICE, o. Frýdek-Místek
Zal. 1788; č. 1850 Kašparovice, od 1881 Kašpárkovice; n. 1788-1945 Kasparkowitz,
1906 Kaspařkowitz; p. od 1893 Kaszparkowice.
1850 osada Dolní Suché, mezi 1956-1960 název zrušen stavebním splynutím s
Havířovem.
M: 1788 (Karviná), v matrikách samostatně neuváděny
K a t e r s i n i t z,
K a t e r z i n i t z viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín
K a t e r z i n y
K a t e r ž i n e t z,
K a t e r ž i n i t z viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín
K a t e r ž i n,
K a t e r ž i n k y
KATEŘINCE, o. Nový Jičín
Č. 1413-1505 ta Kateřinice, od 1492 ty Kateřinice, 1437 Kateřinec, lidově
Kačice; n. 1429 Katerzinicz, 1429-1945 Kattendorf, 1534 Katterinendorf, 1583
Katrinsdorf; l. 1358-1410 Katherzincze, 1375 Katharinendorf, 1389 Katherendorf,
1400-1401 Katrzynyncz, Katherinsdorf, 1437-1476 Katharzinicz, 1672 Katerzinicz,
1771 Kattendorfium.
1850 s. o. Příbor, 1938 Místek, 1945 Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový
Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1980 s. Příbora, 1991 sam. obec.
M: 1657 (Brušperk), 1785 (Trnávka)
KATEŘINICE, o. Vsetín
Č. od 1504 Kateřinice (Katherzynice); n. 1676-1918 Katerzinitz, Kateržinitz,
Kateřinitz, 1692 Katersinitz, 1771 Kattendorf, 1829 Kateržinetz, 1939-1945
Katharinendorf; l. 1690 Katerzinitz, 1771 Caterzinitium.
M: 1684 (Pržno)
KATEŘINKY, s. Opavy
Č. 1608 obec od města Opavy, 1686 obec u Sv. Kateřiny, 1850 Svatá Kateřinka,
Kadeřín, odtud Předměstí nebo Kateřinky; n. 1586-1686 bei Sct. Katerein,
1798-1945 Katharein, Kathareindorf, 1850 Kathrein.
Za feudalismu existovalo na katastru Kateřinek osm obcí, náležejících městu
Opavě, opavskému zámku, opavským stavům, maltézským rytířům, opavským minoritům
a panství Melč, Štítina a Klimkovice. 1849 sloučeny s Ratibořským předměstím
města Opavy.
Do okupace sam. obec, povýšena r. 1932 na město, za okupace a znovu od konce r.
1945 součástí Opavy.
M: 1627 (Opava – Proboštství), 1789
K a t h a r e i n,
K a t h a r e i n d o r f
K a t h a r i n e n d o r f
K
K
K
K
a
a
a
a
t
t
t
t
h
h
h
r
a
e
e
i
r
r
r
n
z
n
i
s
i
d
n
d
n
o
s
o
K a t h r e i n
i
r
d
r
viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín
c z,
f,
o r f,
f viz Kateřinice, o. Nový Jičín
KATTENDORF, o. Karviná
N. 1798 Kattendorf.
Kolonie založena mezi Stonavou a Suchou na panství Karviná, název zanikl před
r. 1850.
K a t t e n d o r f viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín a Starojická
Lhota, o. Nový Jičín
K a t e r z y n y c z,
K a t t e r i n e n d o r f
K a u t,
K a u t h e n
viz Kouty, o. Opava
K a u t k o w i c e
K a u t n a
viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín
viz Kouty nad Desnou, o. Šumperk
viz Kouty, o. Opava
K a u t n i o w y
KAVALČANKY, o. Frýdek-Místek
Č. od konce 18. stol. Kavalčanky; l. 1807 Gawalcžanka.
Od 1850 osada Ostravice.
M: 1665 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771 (Ostravice)
K a w a r n,
K a w a r n a,
K a w a r n e
K a w a r n a
viz Kafarňa, o. Opava
K a y l o w i t z,
K a y l o w i t i u m
K a k o l n a
K e b e r
viz Kabelov, o. Olomouc
K e b r w i t z
K e l a ř o v
K e l c z o w i c e
KELČ, o. Vsetín
Č. od 1480 Kelč (Gelcz, Kelcž), 1771-1798 Kelcže, 1846 a lidově Kelča; n. 16541945 Keltsch, 1718 Kölltsch; l. (1201 Kelecz), 1247-1408 Ghelcz, Gelcz, 12691405 Kelcz, 1273-1383 Keltsch, 1299 Gelss, 1771 Keltschium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1855 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o.
Holešov, 1855 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
1850 se s. politické obce Kelč stala obec Posvátno, která neměla vlastní katastr
a ležela na katastru Kelče. 1980 ke Kelči připojeny m.č. Komárovice, Lhota u
Kelče a Němetice, 1990 Babice, dosud m.č. Lhoty u Kelče, určeny za m.č. Kelče.
M: 1628 (Hranice), 1662
K e l e š o v i c e
K e l l e i n
K e l l e r s d o r f
K e l t s c h,
K e l t s c h i u m
K e m a i s e
K e m e t
viz Uhlířov, o. Opava
viz Kelč, o. Vsetín
viz Komňátka, o. Šumperk
K e m n i t z
viz Kamenička, o. Jeseník
K e n i č k e,
K e n i č k y viz Kníničky, o. Olomouc
K
K
K
K
K
e
e
e
e
e
p
p
p
p
p
e
r
r
r
r
r
c
c
š
t
t
z
z
o
o
o v i c e,
a u,
o w,
v,
v i c e viz Údolná, o. Olomouc
KERHARTICE, o. Opava
Č. 1403 a od 1872 Kerhartice, 1480-1893 Gerhartice, 1771 Knahaczicze, 1850
Jerhartice; n. 1599-1772 Görsdorf, 1599-1945 Gersdorf, 1664 Gärsdorf, 1692
Garstorf, 1771 Gerlsdorf; l. 1414-1448 Gerharticze, 1771 Gerlsdorfium.
1850 sam. obec, 1960 zbytek zrušené vsi s. Hořejších Kunčic, 1965 název zanikl.
M: 1681 (Hořejší Kunčice)
K e r l a c h o v i c e
K e r m a l i n,
K e r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek
K e t t e n
K e y l o w i t z
K h e m e t
viz Kajlovec, o. Opavy
K h o l b a c h
K h o m i t z
K h o r i n
viz Choryně, o. Vsetín
K h o m e t
viz Chomutov, s. Olomouce
K h ö m m e t h
K h ü n s p e r g
K h ü r w e i n
K i a n i t z
K i l e i n
viz Kyjanice, z., o. Olomouc
K i l e r č o w
K i l i c h a w i c z
K i l l i z o w i c
K i n d e r s d o r f
viz Guntramovice, s. Krnov, o. Bruntál
KINIGSDORF, KINICHSDORF, z., o. Opava
Č. 1456 Kinichsdorf (osedlý), 1581 pustý Kinigsdorf.
Ves zanikla v druhé pol. 15. stol. u Budišova nad Budišovkou.
K i n i č e k,
K i n i t s c h e k,
K i n i t s c h l viz Kníničky, o. Olomouc
K i o w i c z,
K i o w i t i u m,
K i o w i t z viz Kyjovice, o. Opava
K i r b e i n
K i r h o w
viz Krhová, o. Vsetín
K i r c h l e b y,
K i r c h l e b s viz Krchleby, o. Šumperk
K i r c z m a n,
K i r c z m a n s,
K i r c h m a n viz Krčmaň, o. Olomouc
K i r i s t o r f
K i r l e s
K i r l i t z d o r f
K i r m a l i n,
K i r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek
K i r n o w,
K i r n o w i a
K i r s c h i u e
K i r w e i n,
K i r w e i n a
viz Křivé, o. Vsetín
KLADERUBY, o. Vsetín
Č. 1536 Kladeruby; 1447-1537 Kladoruby, 1517-1846 Kladruby, i lidově dodnes; n.
1391 Cladrup, 1676-1918 Kladerub, 1751-1847 a za okupace Kladrub; l. 1353-1375
Kladorub, 1389-1413 Kladrub, Cladrub, 1771 Kladerubium.
M: 1662 (Kelč)
KLADNÍKY, o. Přerov
Č. od 1437 Kladníky, 1872 Kladník; n. 1675 Kladniky, 1718-1918 a za okupace
Kladnik; l. 1372-1772 Kladnik, 1373-1448 Cladnyck, 1406 Cladnycz, 1447 Kladniky,
1863 Kladnicium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1879 Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Holešov,
1855 Bystřice p. H., 1879 Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1623 (Lipník), 1784 (Hlinsko)
K l a d n y c z
viz Kladníky, o. Přerov
KLADORUBY, z., o. Olomouc
L. 1131 Cladorubech, 1234 Cladorub.
Zanikly u Samotíšek.
K l a d o r u b y,
K l a d r u b,
K l a d r u b y
viz Kladeruby, o. Vsetín
K l a g s d o r f
viz Klokočí, o. Přerov
K l a m n i t z viz Hlavnice, o. Opava
K l a n c e n d o r f,
K l a n d o r f,
K l a n t e n d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín
K l a s t e r i u m,
K l á š t e r viz Klášterec, o. Šumperk
K l á š t e r - H r a d i s k o
viz Klášterní Hradis ko, s. Olomouce
KLÁŠTEREC, o. Šumperk
Č. od 1405 Klášterec, 1510 Klášteřec, 1771 Klášter, 1847 Klášterek; n. 1677-1945
Klösterle, 1718 Clösterle, 1751 Cloestrl; l. 1351 Claustrellum, 1447 Clastercze,
1464 Clasterzecz, 1771 Clasterium.
1980 m.č. Olšan.
K l á š t e r e k
KLÁŠTERNÍ HRADISKO, s. Olomouce
Č. 1413 Hradiště blíže Olomúce, 1498-1599 Hradiště, 1633 Gradisko, v 16. a 17.
stol. též Hradišťko, 1846-1872 Hradisko, pak Klášter Hradisko, Klášterní
Hradisko; n. 1533 Radisch, 1676-1893 Closter Hradisch, 1850 Hradisch; l. 11261271 Gradisch, 1174-1207 Gradisc, 1221-1225 Gradist, 1222-1351 Gradic, Gradicz,
1239-1332 Gradiss, 1324 Radis, 1440 Redisch, 1587 Radic, 1582 Hradic.
1850 s. Černovíru, 1919 s. Olomouce.
M: 1784
K l á š t e ř e c
K l a u s o w
K l e b i č o v,
K l e b i t s ch a u,
K l e b s ch viz Chlebičov, o. Opava
K l e i n A s s m e r i t z
o. Olomouc
K l e i n
A u s p i t z
K l e i n
B a i d l
K l e i n
B i s t r i t z
viz Malé Nasobůrky, čili Kotrflek, s. Nasobůrek,
viz Bystřička, o. Vsetín
K l e i n
B o i t e l
K l e i n
K l e i n
K l e i n
B r e s l,
B r e s s e l,
B r e s s l a u
K l e i n
C r o s s e
K l e i n
D a r k o w i t z
K l e i n
K l e i n
E l b e ,
E l b o t
viz Labe, o. Šumperk
K l e i n
E l g o t
viz Dolní Lhota, o. Opava
K l e i n
E n g e l s w a l d
K l e i n
K l e i n
K l e i n
G e s t r z a b y,
G e s t r ž e b y,
G e s t r i z l viz Jestřebíčko, o. Šumperk
K
K
K
K
K
K
G
G
G
G
G
G
l
l
l
l
l
l
e
e
e
e
e
e
i
i
i
i
i
i
n
n
n
n
n
n
l
l
l
l
l
l
o
o
o
o
o
o
c
c
g
g
g
s
viz Vraclávek, o. Bruntál
k e n s d o r f,
k e r s d o r f,
o c z s n d o r f,
s d o r f,
s ch d o r f,
ch d o r f viz Klokočůvek, o. N.Jičín
K l e i n
K l e i n
G r a b a u,
H a b r u f k a
K l e i n
H e i l e n d o r f
K l e i n
H e r a l t i t z
K
K
K
K
H
H
H
H
l
l
l
l
e
e
e
e
i
i
i
i
n
n
n
n
e
e
e
e
r
r
r
r
m
m
m
m
viz Mošnovec, s. Mošnova, o. N.Jičín
b
e
e
s
s
r
s
d
d
s
d
o
o
d
o
r
viz Hrabůvka, s.Ostravy
viz Postřelmůvek, o. Šumperk
viz Malé Heraltice, o. Opava
r f,
o r f,
r f,
f viz Heřmánky, o. Nový Jičín
K l e i n
K l e i n
H e r l i e c z,
H e r r l i t z viz Malé Heraltice, o. Opava
K
K
K
K
K
H
H
H
H
H
l
l
l
l
l
e
e
e
e
e
i
i
i
i
i
n
n
n
n
n
e
o
o
o
o
u
s
s
s
s
l e n d o r f viz Postřelmůvek, o. Šumperk
ch i c z,
ch i t z,
ch t i t z,
ch ü t z viz Malé Hoštice, s. Opavy
K l e i n
K l e i n
H r a b o w,
H r a b o w a
K l e i n
H w o z d e c z
K l e i n J e s t ř e b í,
K l e i n j e s t ř e b i viz Jestřebíčko, o. Šumperk
K l e i n
K a r l o w i t z
viz Malé Karlovice, o. Vsetín
K l e i n
K l o k o c z o w
viz Klokočůvek, o. Nový Jičín
K l e i n
K o s c h a t k a
K l e i n
K r o s s e
viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek
K l e i n K u n t s c h i t z
Frýdek-Místek
K l e i n
K u n t z e n d o r f
K l e i n
K u n t z i t z
K l e i n
K u n z e n d o r f
l
l
l
l
l
l
e
e
e
e
e
e
i
i
i
i
i
i
n
n
n
n
n
n
L
L
L
L
L
L
a
a
a
a
a
e
s
s
z
z
z
s
n
t
i
i
n
n
i
n
n
n
i
i
viz Kunčičky, s. Ostravy
viz Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek
K l e i n K u n z e n d o r f
Bašky, o. Frýdek-Místek
K
K
K
K
K
K
viz Kunčičky, s. Ostravy a Kunčičky u Bašky, o.
viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín
b e i
F r i e d e b e r g
k,
i k,
k a,
k y,
k,
k viz Lazníčky, o. Přerov
K l e i n
L i t s c h
K l e i n
L h o t a
K l e i n
K l e i n
K l e i n
L h o t t,
L h o t a,
L h o t t a
K l e i n
K l e i n
M a a r e,
M a h r viz Malá Morávka, o. Bruntál
K
K
K
K
M
M
M
M
l
l
l
l
e
e
e
e
i
i
i
i
n
n
n
n
o
o
o
o
h
h
h
h
viz Kunčičky u
viz Lhota u Kelče, o. Vsetín
r,
r a,
r a u,
r a w viz Malá Morava, o. Šumperk a Malá Morávka, o. Bruntál
K l e i n
M o r a u
viz Malá Morávka, o. Bruntál
K l e i n
N e u s t i f t
K l e i n
O l b e r s d o r f
K l e i n
P a s e k
K l e i n
K l e i n
P e n s c h i t z,
P e n t s c h i t z
K l e i n
P e t e r s d o r f
viz Horní Vražné, o. Nový Jičín
K l e i n
P e t e r s w a l d
viz Petřvaldík, o. Nový Jičín
K l e i n
P o b u t s c h
K l e i n
P o i d l
K l e i n
P o p o w i t z
K l e i n
P o y d l
viz Malé Novosady, o. Olomouc
viz Paseky, o. Šumperk
viz Pobůčka, o. Šumperk
viz Popovice, o. Přerov
viz Podolíčko, o.Šumperk
K l e i n
K l e i n
P r o s e n i t z,
P r o s s e n i t z
K l e i n
P ř e s t a w l k
K l e i n
R a a d e n
viz Radimek, o. Bruntál
K l e i n
R a b o w a
K l e i n
R a d e n
K l e i n
R a s e l,
K l e i n
R a s s e l
K l e i n
K l e i n
R ö s s l
S a w e r s d o r f
viz Proseničky, o. Přerov
viz Přestavlky, o. Olomouc
viz Ráječek, o. Šumperk
K l e i n S e n i t z,
K l e i n s e n i t z viz Senička, o. Olomouc
K
K
K
K
K
l
l
l
l
l
e
e
e
e
e
i
i
i
i
i
n
n
n
n
n
S
S
S
S
S
t
t
t
t
t
a
o
o
o
o
e
g
h
h
l
h l,
l,
e l,
l,
l viz Malá Štáhle, o. Bruntál
K l e i n T e i n i t z,
K l e i n t e i n i t z viz Týneček, o. Olomouc
K l e i n
T h r ö m b
viz Malá Třebom, z., o. Opava
K l e i n
T i c h a u
K l e i n
W a l l s t e i n
K l e i n
K l e i n
W e s s e l,
W e s s e l i c z k o
K l e i n
K l e i n
K l e i n
W i r b e n,
W ü r b e n,
W ü r m viz Malé Vrbno, o. Šumperk
K l e i n
W r z e s s i n
K l e i n
W y s t e r n i t z
K l e i n
Z i n i t z
viz Malý Valštejn, o. Bruntál
viz Veselíčko, s. Luké, o. Olomouc
viz Všesina, o. Opava
viz Senička, o. Olomouc
K l e i n e
M o h r e
viz Malá Morava, o. Šumperk
K l e i n e
S e y t t
viz Malá Strana, s. Mladějovic, o. Olomouc
K l e i n h o t t e n
K l e m b k a u
K l e m e n s d o r f,
K l e m e n c z e n d o r f
K l e m k o v,
K l e n k a v viz Hlinka, o. Bruntál
K l e n o v
viz Freuenberg, Freundsberg, z., hrad, o. Vsetín
K l e n t e n d o r f
KLEPÁČOV, o. Šumperk
Č. 1847 Klepemka,1850 Klepel, od 1872 Klepáčov; n. 1597-1945 Kleppel, 1788-1847
Klöppel; l. 1771 Kleppla, 1828 Klessel.
1850 sam. obec, 1953 připojena jako osada k Rudolticím, 1961 spolu s nimi k
Sobotínu.
M: 1675 (Sobotín)
K l e p e m k a,
K l e p p e l,
K l e p p l a viz Klepáčov, o. Šumperk
K l e p s c h
K l é ř o v
K l e s s e l
viz Klepáčov, o. Šumperk
KLETNÉ o. Nový Jičín
Č. 1475-1847 a lidově Kletná, od 1512 Kletné, 1541 a 1846-1872 Kletný, 1629
Kletno; n. 1554-1945 Kletten, 1798 Klöttna, 1847 Klötten; l. 1396 Klettme, 1398
Klettna, 1772 Kletna.
Jičín.
1850 osada Pohoře, 1868 sam. obec, 1973 spol. MNV se Suchdolem nad Odrou, 1974
jeho s.
M: 1637 (Fulnek), 1784 (Suchdol nad Odrou)
K l e t t e n
viz Kletné, o. Nový Jičín
K l e y n y k
KLIMKOVICE, o. Nový Jičín
Dol. 1384(?) ; č. od 1424 Klimkovice, 1446-1872 a lidově Klinkovice; n. 1526
Konssberg, 1590-1592 Kynsperg, 1630 Khünsperg, 1627-1945 Königsberg; l. 1420 a
1672 Clymczowicz, 1424 Klimkowicz, 15. stol. Sigilum civium de Kungisberg, 16551772 Königsberg.
1850 sam. obec s osadami Josefovice a Lagnov, 1950 připojeny k nim od Polanky
Fonovice a Václavovice, 1959 od Čavisova Hýlov.
M: 1698
K l i n g e b e u t e l,
K l i n g e n b e u t e l
K l i n k o v i c e
KLIPLÁK, z. dvůr v Opavě
Zal. mezi 1625-1639, přenesen na nové místo poč. 20. stol. Původně samostatný
deskový statek Řádu německých rytířů, nyní školní statek ZTŠ Opava; č. 1893-1938
Kliplák, n. 1640-1931 Klippelshof.
Od 1850 s. Opavy.
K l o c k d o r f,
K l o g s d o r f viz Klokočí, o. Přerov a Klokočov, o. Nový Jičín
K l o k e r s d o r f,
K l o k o c z e n d o r f
viz Klokočov, o. N. Jíčín
KLOKOČÍ, o. Přerov
Č. od 1480 Klokočí (Klokoczy, Klokocží), 1771-1850 Klokoč; n. 1665 Klokrsdorf,
1672-1771 Klocksdorf, 1684-1945 Klogsdorf, 1718 Klagsdorf; l. 1371 Klokoczy,
1437-1446 Klokoczie, 1771 Klokoczium, 1863 Klogsdorfium.
KLOKOČOV, o. Nový Jičín
Č. od 1437 Klokočov, 1437 i Klokotov, 1614 Klogsdorf; n. 1391 Clokoczendorf,
1651 Blosdorfl, 1676-1718 Klokocžow, 1692 Klokow, 1720 Glogesdorf, 1751-1945
Klogsdorf, 1771 Gloksdorf, 1798 Klokersdorf; l. 1309-1400 Klokoczendorf, 13271398 Glogeschaw, 1390-1391 Klokoczow, Clokoczow, 1672 Klostdorf, 1724
Glogesdorf, 1771 Gloksdorfium.
1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868
Nový Jičín.
1850 sam. obec, za okupace a od 1949 s. Příbora.
M: 1677 (Příbor)
KLOKOČOV, o. Opava
Č. 1591-1599 Velký Klokočuov, 1611-1894 Velký Klokočov, 1642 a od 1924
Klokočov; n. 1377 Glogoczendorf, 1583-1630 Gross Glockschendorf, 1599 Gross
Klokotzow, 1608 Gross Glotschdorf, 1630 Gross Glockersdorf, 1640 Gross
Glogschdorf, 1720 Gross Klogsdorf, 1736-1945 Gross Glockersdorf; l. 1625
Klokoczov, 1771 Magno Glokersdorf.
Opava.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Vítkova.
M: 1635 (Vítkov), 1696 (Radkov), 1784
K l o k o č ů v k y
KLOKOČŮVEK, o. Nový Jičín
Č. 1591-1599 Malý Klokočůvek, 1601-1894 Malý Klokočov, 1850 Klokočůvky,
od 1924 Klokočůvek; n. 1377 mit den Kleinen (Glogoczendorf), 1599 Klein
Klokoczow, 1608 Klein Gloschdorf, 1640 Klein Glogschdorf, 1647 Klein Glogsdorf,
1672 Klein Glockensdorf, 1720-1945 Klein Glockersdorf; l. 1771 Parvo
Glockersdorf.
Nový Jičín.
1850 osada Klokočova, 1868 sam. obec, 1961 s. Jakubčovic nad Odrou.
M: 1635 (Vítkov), 1696 (Radkov), 1784 (Klokočov)
K l o n i c k a u
viz Koňakov, o. Karviná
K l o k o t o w,
K l o k o w viz Klokočov, o. Nový Jičín
K l o p a
viz Klopina, o. Šumperk
KLOPINA, o. Šumperk
Č. od 1494 Klopina, ale 1512 Klupina, 1564, 1771-1883 Klopiny, 1565 Klupiny,
1588 Klopin; n. 1676 Cloppaw, 1676-1945 Kloppe, 1692 Klopa, l. 1371 Clopywa,
1672 Clopin, 1771 Kloppina.
1960 Šumperk.
1960 připojena jako m.č. Veleboř.
M: 1610 (Úsov)
KLOPOČ, KLOPOŘ, z. u Olomouce
Osada vznikla asi ve 13. stol., zanikla při stavbě olomouckých hradeb po r.1742.
K l o p p e,
K l o p p i n a,
K l o p y n viz Klopina, o. Šumperk
K l o s t d o r f
K l o s t e r
viz Klokočov, o. Nový Jičín
H r a d i s c h
K l o s ů w,
K l o z o v viz Kluzov, o. Olomouc
K l ö p p e l
viz Klepáčov, o. Šumperk
K l ö s t e r l e
K l ö t t e n,
K l ö t t n a viz Kletné, o. Nový Jičín
K l u c z b e r k
K l u č o v
viz Kružberk, o. Opava
K l u m n i t z
K l u p i n a,
K l u p i n y viz Klopina, o. Šumperk
KLUZOV, o. Olomouc
Č. 1590-1604 Dobrní, Dobrň, 1622-1626 Klučov, 1631 Klosůw, 1632-1918 Klusov, od
1657 Kluzov, 1850 Staré Brno, 1885 Klůzov, 1939-1945 Lusov, lidově Klozov nebo
Starý Brno; n. 1552 von Kluczen, 1608 von Klosoff, 1676-1918 Klusow, Klussow,
1771-1850 Alt Brünn, 1939-1945 Lusau; l. 1672 Klausow, 1771 Klusovium.
Ves vznikla na místě vsi Staré Debrní, zpustlé patrně v 15. stol.
1850 osada Haňovic, 1980 m.č. Litovle, 1990 m.č. Haňovic.
M: 1631 (Cholina)
K n a h a c z i c z e
K n ě h n i c e,
K n ě h n i č k y
viz Kníničky, o. Olomouc
KNĚŽPOLE, o. Bruntál
Č. 1492 Brunařov, 1510 ves pustou Grynařov, 1545 Studenec(!), 1576-1582 dvůr
Brunařov, 1582-1624 dvůr Grunařov, 1793-1893 ves Kněžípole, 1847 Kněžpol, od
1872 Kněžpole; n. 1609-1798 Grundorf, 1629-1642 Grünendorf, 1660-1669 Grindorff,
1765-1945 Herzogsdorf, 1798 Grünhof nebo Herzogswald(?!); l. 1771
Hertzogsdorfium, 1320 Grundorf, 1437 Gromaczow.
Ves zpustla koncem 15. stol., znovu vystavěna 1769.
1850 sam. obec, 1963 spol. MNV s Jiříkovem, 1980 jeho m.č.
M: 1633 (Jiříkov)
K
K
K
K
n
n
n
n
i
i
i
i
b
b
e
e
i
i
b
b
s,
t z,
i t z,
n i t z
K n i h n i č k y
viz Pňovice, o. Olomouc
viz Kníničky, o. Olomouc
KNÍNIČKY, o. Olomouc
Č. 1492-1570 Kniničky, 1597-1918 Kyhničky, Kyničky, 1798-1850 Knihníček, 1881
Kněničky, od 1921 Kníničky, lidově Keničke; n. 1675-1718 Kynitzky, 1720-1918
Kintschek, Kiniček, 1798 Knihnicžek, 1798 a za okupace Kinitschl; l. 1349-1379
Knyenicz, 1353-1359 in Knyehniczca, 1359 Knyezka, 1373-1448 Knyhniczek, 1672
Kenicžky, 1772 Kynitzkium.
1850 sam. obec, 1955 osada Ludéřova, 1964 s. Drahanovic.
M: 1709 (Drahanovice)
K n i w i s
K n í ž e c í
G r u n t
K n í ž e c í
K n í ž e c í
L e š n á,
L i š t n á
viz Knížecí Sady, o. Šumperk
KNÍŽECÍ SADY, o. Šumperk
Č. 1839 Knížecí Grunt, od 1872 Knížecí Sady; n. 1794-1945 Fürstengrund.
1850 osada, 1949 s. Zábřeha.
M: 1794 Zábřeh
K o b a z o w
viz Kovářov, o. Přerov
K o b e l a u
viz Koblov, o. Opava
K o b e l s d o r f
viz Kobylá, o. Jeseník
K o b e r n a,
K o b e r n é viz Koberno, o. Bruntál
KOBERNO, o. Bruntál
Č. od 1517 Koberno, ale 1555 Koberné, 1716-1798 Kowarne; n. 1676-1872 Kawarna,
1720 Kowarne, 1798-1945 Kawarn; l. 1309 Cobern, 1389 Koberna, 1771 Cowarna.
Bruntál.
1850 osada Bohušova, 1869 sam. obec, 1964 připojena ke Slezským Rudolticím.
M: 1689 (Bohušov)
KOBERŠTEJN, z., o. Jeseník
Č. od 1931 Koberštejn; n. 1798-1945 Koberstein.
Hrad zanikl u Zlatých Hor ve 14. anebo 15. stol.
KOBEŘICE, o. Opava
Č. 1420-1440 Coberzicze, od 1431 Kobeřice, (Koberzycze), 1525 Malé Kobeřice
čili Osmiláníci (část vsi se nazývá od 1871 dodnes Osmilány), 1847 Koběřice;
n. 1377 Kobirwicz, Scobyrwicz (tedy zřejmě Velké a Malé Kobeřice), 1400
Koweržnicz, 1720 Kebrwitz, 1736-1830, 1890-1945 Köberwitz, 1771-1870 Köbrowitz,
1784 Koeberowiz; l. 1183 Koberic, 1236 Koberici, 1349 Koberwicz, 1423 Koberzicz,
1655 Cobeřic, 1724 Kobrwitz, 1771 Köberovitium.
1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938
Ratiboř, 1945 Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava.
Za feudalismu se dělily Kobeřice na Velké a Malé Kobeřice čili Osmilány (viz i
toto heslo!).
M: 1706
K o b i c z a w
viz Chabičov, o. Opava
K o b i l a,
K o b i l í viz Kobylí, o. Bruntál
K o b i l l a u,
K o b l a u viz Koblov, o. Opava
K o b i r w i c z
viz Kobeřice,o. Opava
KOBLOV, s. Ostravy
Č. od 1518 Koblov, 1837 a lidově Koblovo; n. 1377 a 1742 Kobelau, 1720-1945
Koblau, 1784 Kobillau; l. 1771 Koblovium.
1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Ratiboř, 1920
Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava - okolí, 1957 Ostrava – venkov,
1960 Opava, 1976 Ostrava.
1976 částí města Ostravy.
M: 1647 (Hlučín)
K o b r w i t z
K o b u l a
viz Kobylá, o. Jeseník
KOBYLÁ NAD VIDNAVKOU, o. Jeseník
Č. 1869-1921 a od 1952 znovu Kobylá, 1921-1952 Kobylá nad Vidnavkou, od 2001
Kobylá nad Vidnavkou; n. 1378 Juncfrowindorf, 1420 Junkfrawendorf, 1509
Junckfrawendorf, 1550-1945 Jungferndorf, 1805 Kobelsdorf; l. 1284 Cobila, 1310
Kobula, 1371-1420 Cobula.
1976 m.č. Žulové, 2001 sam. obec.
M: 1599 (Vidnava), 1785
KOBYLÍ, o. Bruntál
Č. 1437 Cobyle, 1492-1493 a 1872-1884 Kobylé, od 1539 Kobylí, 1771 Kalbach; n.
1377-1410 Kobila, 1661-1945 Kohlbach, 1771-1847 Kholbach; l. 1672 Kolbach, 1771
Kohlbachium. - Obec dočasně v letech 1578-1586 zpustla, pak znovu vysazena,
1606-1740 se dělila na Dolní a Horní Kobylí (toto za třicetileté války rovněž
přechodně zpustlo) .
Od 1742 část obce na území pruském, od 1945 polském.
1850 osada Linhartov, 1920 Krásných Louček, 1960 částí Krnova, 1965 název zanikl
K o c e n b e n d z
K o c e n d o r f
viz Chotěbuz, o. Karviná
KOCIÁNOV, o. Šumperk
Č. od 1850 Kociánov; n. 1784-1945 Kozianau, 1846-1893 Kotzianau.
Od 1850 osada Loučné nad Desnou.
M: 1784 (Loučná nad Desnou)
K o c k o r
K o c o b e n z,
K o c o b e d z viz Chotěbuz, o. Karviná
K o c o v
viz Slezský Kočov, o. Bruntálu
K o c o u r o v
viz Kocourovec, o. Olomouc
KOCOUROVEC, o. Olomouc
Č. 1799 Kocurovec, 1846-1881 Kocourov, od 1882 Kocourovec; n. 1807-1945
Liliendorf.
1850 osada Daskabátu, 1882 Přáslavic, 1982 m.č. Velké Bystřice.
KOCUROVICE, o. Frýdek-Místek
Dol. 1582, č. 1692 Koczurowicze, 1850-1921 Kocúrovice, od 1921 Kocourovice; n.
1720-1945 Koczurowitz, Kotzurowitz; l. 1724 Kotzurowice; p. l880-1918
Kocurowice.
1850 osada Horních Domaslavic, 1869 Dolních Domaslavic, 1965 název zrušen.
K o c u r o v e c
K o c ú r o v i c e,
K o c u r o w i c e viz Kocurovice, o. Frýdek-Místek
K o c y b y n c
K o c z e k
viz Chhotěbuz, o. Karviná
viz Košatka, o. Frýdek-Místek
K o c z e n d o r f
K o c z o b e n t z
viz Chotěbuz, o. Karviná
K o c z o r
K o c z u r o w i t z
viz Kocurovice, o. Frýdek-Místek
K o č i č í
L h o t a
K o e t i n
viz Kojetín, o. Přerov
K o č o v
viz Moravský a Slezský Kočov, o. Bruntál
K o g a t i n
K o g e t e i n,
K o g i e t i n
K o g i s s o w
viz Kožišov, z., o. Olomouc
K o h l b a c h,
K o h l b a c h i u m
K o h l e r s d o r f
K o h l s d o r f
K o h m e t
KOHOUT, o. Jeseník
Č. od 1872 Hamberk, od 1949 Kohout; n. (1722) 1790-1945 Hannberg, 1805-1836
Hanberg.
1850 osada Bílého Potoka, 1965 název zanikl.
M: 1686 (Bilý Potok)
K o c h e l n,
K o c h e l n a
viz Chuchelná, o. Opava
K o c h m e t
K o j a n k a
viz Kyjanice, z., o. Přerov
K o j e t e i n
KOJETÍN, o. Nový Jičín
Č. od 1497 Kojetín, 1517 Cojetin, v 16. a 17. stol. běžně Kojetínek, 1665
Kogatin; n. 1626-1751 Kogetein, 1692 Hodin, 1771 Ketten, 1798-1945 Kojetein; l.
1772 Kojetinium.
1850 osada Loučky, 1869 sam. obec, 1974 m.č. Nového Jičína.
KOJETÍN, o. Přerov
Č. 1437 Cogetin, od 1493 Kojetín (Kogetin); n. 1575-1945 Kojetein, Kogetein; l.
1233-1399 Cogetin, Cogetyn, 1280 Kogietin, 1352 Koetin, 1771 Kogetinium;
hebrejsky 1718 Gojtejn.
1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov,
1949 Kojetín, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 připojeny m.č. Kovalovice u K., Popůvky, a dále Křenovice,
Měrovice, Stříbrnice, Uhřičice, které 1990 sam. obcemi.
M: 1715
K o j e t í n e k
K o j i š o v
KOJKOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1494 Kojkovice; n. 1720-1945 Koikowitz (Koykowitz); p. od 1872 Kojkowice.
M: Polsko, 1921 (Třinec)
K o j š o v
K o k a n n - S k o k
K o k a r n
viz Skoky, o. Přerov
KOKORY, o. Přerov
Č. 1437-1461 Cokory, od 1464 Kokory; n. 1642 Cockern, 1675 Cockory, 1718-1945
Kokor; l. 1279-1447 Kokor, 1283-1377 Cocor, 1354-1391 Cokor, 1364 Kokorn, 1368
Kockor, 1394 de Kokarn, 1771-1863 Kokorium.
Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Kokory, Nelešovice a Lhotku se sídlem
v Kokorách, 1990 sam. obec
M: 1629 (Přerov), 1700
K o l á ř o v
K o l b a
K o l c i f y
K o l d š t e j n,
K o l d š t ý n viz Branná, o. Šumperk
K o l e č k o v a
K o l e č k o v a
K o l i n a
L h o t a,
L h o t k a
K o l l o r e d a u
viz Koloredov, o. Frýdek-Místek
K o l i s c h a u,
K o l l e s c h a u,
K o l l s c h o v i u m
K o l l o r e d o
viz Koloredov, o. Frýdek-Místek a o. Šumperk
KOLNÁ, o. Opava
Č. 1523 (les) Vochoz; od 1872 Kolná, 1890 Jochoz; n. 1781-1945 Jagdhase,
1790-1798 Jochase.
1850 osada Úbla, 1963 i s Úblem m.č. Brumovic.
M: 1797 (Brumovice)
KOLNOVICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Kolnovice; n. 1445 Colsdorf, 1480-1945 Kohlsdorf; l. 1263 villa
Scorossonis, 1268-1320 Corussindorph, 1284 Scorossow, 1361 Colnisdorf, 1372-1380
Colansdorf, 1378 Golisdorf.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Mikulovic.
K o l o n i e
viz Požaha, o. Nový Jičín
K o l o r e d o r f
KOLOREDOV, o. Frýdek-Místek
Č. 1790-1945 Koloredov, 1790-1798 Koloredovice; n. 1798 Koloredorf, 1846-1918
Kolloredau, 1847 Kolloredo, 1850 Koloredow, 1939-1945 Kolloredau bei Friedeberg.
1850 osada Sviadnova, 1868 sam. obec, 1907 s. Místku, s nímž splynula po 1945,
název zanikl 1960.
M: 1790 (Místek)
KOLORÉDOV, o. Šumperk
Č. od 1796 Kolorédov; n. 1786-1945 Kolloredo.
1850 osada, 1919 s. Zvole, název zanikl 1948.
M: 1787 (Zvole)
K o l o r e d o v i c e
KOLŠOV, o. Šumperk
Č. 1407-1517 a 1798, 1881 Kojšov, Kojišov (Kogissow), 1415-1510 Kožišov, od 1585
Kolšov, 1798 Kožušov; n. 1386 Kozussau, 1677-1945 Kolleschau, 1771 Kolischau; l.
1356 Coyssaw, 1382 Cuzussow, 1384 Cozuszow, 1386 Cogissow, 1399-1437 Koyssow,
1415 Kozuszow, Kozyssow, 1672 Kolschow, 1771 Kollschovium.
M: 1617 (Dubicko), 1785 (Lesnice)
K o l š t e j n
K o l u š o v i c e
K o m a i s a,
K o m a i s e viz Chomýž, o. Bruntál
K o m a r a u
K o m a r e n
K o m a r n,
K o m a r n o v
KOMÁROV, o. Olomouc
Č. od 1480 Komárov, 1847 Komarnov; n. 1413-1945 Komarn, 1599 Komaren,
1636-1798 Comarn, 1716 Comorau; l. 1771 Comarnium.
1850 sam. obec, 1945 osada Řidče, 1960 sloučen s Řidčí a s ní m.č. Mladějovic,
1979 č. Šternberka, 1993 sam. obec.
M: 1657 (Mladějovice)
KOMÁROV, s. Opavy
Č. od 1549 Komárov; n. 1377 Kronov, Commerow, 1580-1700 Commeraw, 1619
Commoraw, 1771 Comarau, 1805 Kommerau, 1836-1872 Komarau, 1883-1945 Komorau;
l. 1398 Komaraw, 1771 Comarovium.
1970 s. Opavy.
KOMÁROVICE, o. Vsetín
Č. 1517 z Comarovic, od 1558 Komárovice; n. 1676-1945 Komarowitz; l. 1270
Comarouicze, 1771 Comarovitium.
1980 připojeny jako m.č. ke Kelči.
M: 1622 (Kelč)
KOMÁROVSKÉ CHALOUPKY, s. Opavy
Č. od 1893 Komárovské Chaloupky; n. 1881 Kommorauer Gebirgshäuseln; l. 1748
ex Montanis casis, 1753 ex Montanis, 1777 Komarau ad Podvihov.
1850 osada Komárova, 1970 s. Opavy.
M: 1748 (Komárov)
K o m e i s e
K o m i c h t i u m
K o m i t i u m,
K o m i t z viz Kamenka, o. Nový Jičín
K o m m a r a u,
K o m m e r a u viz Komárov, s. Opavy
KOMŇÁTKA, o. Šumperk
Č. od 1490 Komňátka, (Komnatka, Komniatka), 1618-1893 Komňatky; n. 1512
Kemet, 1656-1893 Khömeth, 1893-1945 Kömeth, 1798 Khmet, Khomet; l. 1397
Kompnatka, 1447 Komnyatka, 1771 Komichtium, 1828-1829 Kochmet.
1850 osada Bohdíkova, 1869 sam. obec, 1960 m.č. Bohdíkova.
M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 (Raškov)
K o m ň a t k y
KOMORA, o. Bruntál
Zal. 1592, č. od 1850 Komora, resp. pro její osady Stará a Nová Komora; n. 15921644 Kamer, 1602 das Dörfel Camersdorf, 1689-1945 Kammer, 1608 Camer, 1610
Cämmer, 1619 Camersdorf; 1720-1945 Alt Kammer, 1736 Alt Camer, 1622-1945 Neu
Kammer, 1736 Neu Camer; l. 1828-1829 Vetero et Neo Kammer.
Obec se brzy po založení rozdělila na osady Starou a Novou Komoru a byla 1850
osadou obce Hejnova, 1866 sam. obec, 1948 pod správou Holčovic (spol. MNV), 1951
připojena k nim jako část.
M: 1712 (Hynčice), 1787 (Holčovice)
K o m o r a u
KOMORNÍ LHOTKA, o. Frýdek-Místek
Č. 1455 Bučkova, Střížná nebo Valašská Lhota, 1483 Elgota, 1506 Lhota, od 1577
Komorní Lhotka, 1621, 1885 Lhotka, 1808 Litka, 1850 Ligotka, 1893-1921 Komorní
Lhota; n. 1720-1808 Elgoth, Ellgoth, 1850 Elgoth bei Hnoinik, Kammerale-Ellgoth,
1872-1945 Kameral (Cameral) Elgoth; l. 1724 Elgot; p. 1850-1906 Ligota
Kameralna, pak Ligotka Kameralna.
Od 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek.
M: 1773 (Hnojník)
K o m o t a u
K o n a k o w
viz Koňakov, o. Frýdek-Místek
K o n a u
K o n č i c e
viz Kunčice, o. Přerov a Kunčice, s. Ostravy
K o n i a k a u,
K o n i a k o w,
K o n i a k ó w viz Koňákov, o. Frýdek-Místek
K o n i t z
K o n k o l n a
K o n o v s k o
viz Kanovsko, o. Přerov
KONSKÁ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1607 Konská; n. 1720-1736 Konska, 1798-1945 Konskau, 1894 Kontzkau; l.
1305 Conka, 1688 Konska, 1724 Kunska; p. od 1872 Końska, 1869 Kaska.
M: 1725 (Střítež), 1785
K o n s s b e r g
K o n t z k a u
K o n v a l d
viz Konská, o. Karviná
KONVICE, z., o. Vsetín
Č. 1548-1580 pustá ves Konvice, 1582 mlýn Konvičný, od 1893 samota Konvice.
Ves zanikla u Brňova, mezi Brňovem, Pržnem, Růžďkou a Jarcovou, kde je samota
Konvice.
KOŇÁKOV, o. Karviná
Č. od 1483 Koňakov, 1602 Konakov, od 1885 Konákov; n. 1720-1736 Koniakow,
1790 Klonickau, 1798-1945 Koniakau; l. 1478 Konakow, 1681 Koniakow, 1683-1724
Kuniakow; p. 1850 Koniakow.
1850 sam. obec, 1876 osada Mistřovic.
M: 1679 (Těrlicko)
KOPANINY, o. Opava
Č. od 1850 Uherčice nebo Kopaniny; n. 1784-1918 Ungarschütz.
Od 1850 s. Plesné.
M: Plesná, v matrikách samostatně neuváděny
K o p c z o w i c z e
viz Tošovice, o. Nový Jičín
KOPČISKO, z., o. Opava
Č. 1572 Nová Vrchovina, 1591-1597 Kopčisko.
Zaniklé panské sídlo i část Suchých Lazců.
K o p e č e k
K o p e t n a
viz Karpentná, o. Frýdek-Místek
K o p i d ó w,
K o p p i t a u
viz Kopytov, o. Karviná
KOPŘIVNÁ, o. Šumperk
Č. 1568-1589 a 1839-1924 Kopřivnov, 1614, 1839, 1924-1973 Kopřivná, 1623
Kopřivnice(!), 1654-1847 Kopřinov, 1850-1872 Kopřivov; n. 1414-1431 Gunpersdorf,
1572-1945 Geppersdorf, 1710 Göppersdorf, l. 1672-1771 Geppersdorfium.
1850 sam. obec s osadou Lužná, do 1949 název Velvíz.
M: 1656
KOPŘIVNICE, o. Nový Jičín
Č. 1437 Copřivnice, od 1460 Kopřivnice, 1847 Kopřivnica, n. 1676-1850
Kopržiwnitz, 1734-1945 Nesselsdorf, 1720-1798 Nickelsdorf,(omyl!), 1771
Nesldorf, 1836 Deutsch Nesselsdorf, za okupace se nezdařil zavést název
Nesselrode; l. 1724 Nestlndorf, 1771 Koprziwnitium.
Jičín.
M: 1700 (Štramberk), 1784
K
K
K
K
o
o
o
o
p
p
p
p
ř
ř
ř
ř
i
i
i
i
v
n
v
v
n
o
n
o
i c e,
v,
o v,
v viz Kopřivná, o. Šumperk
KOPYTOV, o. Karviná
Č. od 1480 Kopytov (Kopitow); n. 1629-1945 Kopitau, 1736-1793 Koppitau;
p. 1872 Kopytow, od 1906 Kopidów.
Od 1850 osada Nového Bohumína.
M: 1720 (Bohumín)
K o r e l i s
K o r i n
K o r o n o w a
K o r o t í n
K o r s c h e l i t z
K o r u n o v
K
K
K
K
K
K
o
o
o
o
o
o
r
r
r
r
r
ř
z
z
z
ž
ž
e
e
e
i
e
e
l
l
l
e
l
l
i
i
i
l
e
i
c
t
t
i
t
t
e
i u m,
z,
t z,
z,
z,
KOSAŘE, o. Šumperk
Č. 1924-1938 Kosaře; n. 1786-1945 Sensenzipfel, Zensenzipfel.
Od 1850 s. Vernířovic.
M: Vernířovice, v matrikách se samostatně nevyskytuje
K o s e m i c z,
K o s e m i t z,
K o s e m ü t z viz Kozmice, o. Opava
K o s c h a d k a,
K o s c h a t k a,
K o s c h a t k y viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek
K o s c h e n d o r f
K o s c h u s c h a n,
K o s c h u s c h e i n
K o s l a u
K o s l o w i t z
K o s m e n k a
viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek a o. Přerov
viz Nevrlovo, o. Opava
K o s m i t z,
K o s m ü t z viz Kozmice, o. Opava
KOSOV, o. Šumperk
Č. od 1500 Kosov, 1598 Kosaw; n. 1677 Kossow, 1692 Cosss, 1789 Kossen, 1720-1945
Kosse; l. 1360 Cosso, 1464-1672 Kossow, 1771 Kossowium.
K o s o v
viz Kozlov, o. OLOmouc
K o s s a r z i s k a
K o s s a t k a
K o s s e,
K o s s e n
viz Košařiska, Frýdek-Místek
viz Košatka nad Odrou, Frýdek-Místek
viz Kosov, o. Šumperk
K o s s e t n d o r f
K o s s l e
K o s s o w
viz Kozov, o. Olomouc a Kosov, o. Šumperk
K o s s c z a l k o w i c z
KOSTELEC, o. Bruntál
Č. 1836-1885 Bílý Kostelec, od 1850 Kostelec; n. 1531-1945 Weisskirch; l. 1274
Alba Ecclesia, 1408-1672 Weisskirch, 1771 Weisskirchium.
1850 sam. obec, 1920 osada Krnova, 1935 jeho částí, název oficiálně zanikl,
neoficálně užíván do současné doby.
M: 1640 (Krnov), 1787
KOSTELEC, o. Karviná
Č. od 1850 Kostelec; n. 1808-1945 Kosteletz; l. 1645-1724 Kostelec; p. od
1850 Kóscielec.
Od 1850 s. Horního Těrlicka.
M: 1679 (Těrlicko), v matrikách samostatně neuváděn
KOSTELEC, o. Nový Jičín
Č. od 1791 Kostelec; n. 1789-1945 Hochkirch, 1835-1894 též Hochkirchen.
1850 osada, 1945 s. Děrného.
M: 1787 (Fulnek)
K o s t e l n í
L i d e č
K o s z a r z y s k a
K ó s c i e l e c
viz Košařiska, o. Frýdek-Místek
viz Kostelec, o. Karviná
KOŠAŘISKA, o. Frýdek-Místek
Č. od 1871 Košařiska, n. 1678-1945 Koszarziska, 1808-1895 též Koszarisk, 1850
Kosrzisk, Kossarczisk; l. 1677 -1688 Kossarziska; p. od 1850 Koszarzyska.
M: 1671 (Jablunkov)
K o š a t i c e
KOŠATKA NAD ODROU, o. Frýdek-Místek
Č. 1400 v Kosatce, od 1484 Košatka, 1527-1771 Kossatky, 1846-1872 Velká a Malá
Košatka, od 1924 Košatka nad Odrou; n. 1673-1718 Koschatky, 1751-1771 Koschatka,
Kossatka, 1798-1872 Gross und Klein Koschatka; l. 1375-1416 de Kossatek, 13921465 Kossatka, 1393 de Keschadky, 1404 de Koschatek, 1406 de Koczek, 1409-1413
Cossatky, 1450 in Kossatcze, 1672-1771 Koschatka, 1828-1829 Magnum Parvum
Koschatka.
1850 s. o. Příbor, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868
Nový Jičín, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek.
R. 1780 vznikla vedle Košatky (odtud Velká Košatka) Malá Košatka, která byla od
1850 její osadou a pak s ní splynula. Název politické obce zněl r. 1850 Velká
Košatka, později Košatka (od 1880). 1980 sloučena se Starou Vsí n. Ondřejnicí.
M: 1660 (Stará Ves nad Ondřejnicí)
KOŠETICE, o. Opava
Č. od 1431 Košetice (Kossieticze), 1439-1447 Cossieticze, 1439-1539 a 1771-1850
Košatice (Cossiaticze); n. 1377 Scoschottendorf, 1410 Kossetndorf, 1506
Coschendorf, 1601-1945 Koschendorf; l. 1412 de Cosseticz, 1413 de Kosseticz,
1771 Koschendorfium.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Velkými Heralticemi, 1979 jejich m.č.
M: 1646 (Velké Heraltice)
K o t c o v
K o t d ö r f e l,
K o t h d ö r f e l
viz Kotrflek, o. Olomouc
KOTEL, o. Bruntál
Č. 1881 Kossel, od 1924 Kotel, název zanikl po 1948, n. 1687-1945 Kessel.
od 1850 sále s. Vráclavku.
M: 1687 (Nová Ves)
K o t o v y
viz Koty, o. Karviná
KOTRFLEK, o. Olomouc
Č. 1437-1763 Malé Nasobůrky, 1493 a 1763 z Malých Sobůrek, od 1893 Kotrflek; n.
1473 Ober Asmeritz, 1591-1672 Klein Assmeritz, 1592 von Kodtdoreffle, 1597
Kotdörfle, Kotdorfle, 1598 von Kotdörfle, sonst Klein Asmeritz, 1597-1918
Kothdörfel, 1601-1610 Kutdorfl, 1602 Kütdorffle, 1604-1607 Kotdorfl, 1631
Kottdörfl; l. 1672 Nassoburky Parvum.
V 18. stol. došlo ke sloučení s Nasobůrkami; od 1850 je Kotrflek stále s.
Nasobůrek.
M: 1631 (Cholina), 1783 Chudobín
K o t t n i t z e
KOTY, o. Karviná
Č. od 1577 Koty, 1617-1773 Kotovy; n. 1720-1836 Kotty, 1850-1945 Koty; l. 16891724 Kotty.
Od 1850 s. Dolního a Horního Žukova.
M: 1679 (Těrlicko)
K o t z e n d o r f viz Moravský a Slezský Kočov, o. Bruntál a Starojická
Lhota, o. Nový Jičín
K o t z i a n a u
viz Kociánov, o. Šumperk
K o t z o b e n d s,
K o t z o b e n t z viz Chotěbuz, o. Karviná
K o t z o w
K o t z u r o w i t z
KOUKOLNÁ, o. Karviná
viz Kocurovice, o. Frýdek-Místek
Č. 1447-1574 a 1885 Kukolna, od 1536 Koukolná; n. 1588, 1769 Kouckolna,
1720-1918 Konkolna, 1939-1945 Kankolna; l. 1669 Kakolna, 1678 Conkolna,
1700-1724 Konkolna,l850 Kakolna; p. od 1872 Kakolna.
Od 1850 osada Dětmarovic.
M: 1652 (Fryštát), 1784 (Dolní Lutyně), 1840 (Dětmarovice)
K o u s o v
K o u t i n y
viz Kozov, o. Olomouc
K o u t k o v n í k
KOUTY, o. Opava
Č. 1464-1847 Kuty, 1830 Kutka, 1837 Kuthin, od 1870 Kouty; n. 1377 Kut, 1619
Cauten, 1651-1945 Kauthen,l720-1736 Kutti; l. 1281 de Chuth, 1282-1283 de Kuth,
1349 Kaut, 1390 Cuty, 1420 Kuti, 1771 Kautna; p. 1784 Kutha.
1850 sam. obec, 1960 s. Kravař.
M: 1652 (Kravaře)
KOUTY NAD DESNOU, o. Šumperk
Č. 1771 Kautniowy, 1847 Kautkowice, 1850 Vinkelsdorf, 1885 Koutkovník, od 1893
Kouty, od 1960 Kouty nad Desnou; n. 1705-1945 Winkelsdorf, Winckelsdorf; l. 1771
Winklsdorfium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Loučné nad Desnou spolu s osadou Přemyslov. V Koutech
původně též osady Annín a Andělské Žleby.
M: 1691 (Velké Losiny), 1784 (Loučná nad Desnou)
K o u z o v
KOVALOVICE U KOJETÍNA, o. Přerov
Č. od 1412 Kovalovice, od 1880 s přídomkem "u Kojetína", 1854 a lidově
Kovalovičky; n. 1676-1885 Kowalowitz, 1872 Kowalowitschek, 1893-1945 Kowalowitz
bei Kojetein; l. 1131 Koualouicih, 1320 Chowalowicz, 1389 Kowalowicz, 1863
Covalovicium.
1850 sam. obec, 1964 spojeny s Popůvkami v jednu obec Kovalovice u Kojetína (do
1970, 1976 m.č. Kojetína.
M: MZA
K o v a l o v i č k y
KOVÁŘOV, o. Olomouc
viz Kovalovice u Kojetína, o. Přerov
Č. od 1481 Kovářov (Kowarzow, Kowaržow); n. 1676-1918 Kowaržow, Kowarschow,
Kowarzow, za okupace Kowarschow; l. 1376-1771 Kowarzow.
M: 1648 (Měrotín)
KOVÁŘOV, o. Přerov
Č. 1546-1582 a 177l-1973 Kovářov (Kowarzow), 1720 Kobazow, 1784-1798 Kowacžow,
1850 Ssmicow; n. 1558 Schmidkaw, 1622 Schiedeshau, 1627-1676 Schmidtschaw, 1635
Schietshau, 1718 Schmitshau, 1720-1846 Schmiedsau, 1751 Schmidtzau, 1771
Schmidzau, 1788-1847 Schmitzau, 1863-1945 Schmiedsau; l. 1394 Smetzau, 1408-1437
Kowarzow, 1771-1863 Schmidsavia.
1850 s. o. Hranice, 1938 Město Libavá, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938
Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Potštátem, 1983 jeho m.č.
M: 1628 (Potštát)
K o w a c ž o v
K o w a l o w i t s c h e k,
K o w a l o w i t z (bei Kojetein) viz Kovalovice u Kojetína, o. Přerov
K o w a r n e
K o w a r s c h o w
K o w a r z o w
viz Kovářov, o. Olomouc
viz Kovářov, o. Olomouc a o. Přerov
K o w a r ž o w,
K o w a ř o w viz Kovářov, o. Olomouc
K o z a ř i n a
K o z e n d o r f
L h o t a
viz Lhota, o. Přerov
KOZÍ HRADEC, o. Opava
Č. 1835-1850 Kozí Hrad, od 1872 Kozí Hradec; n. 1795-1800 Ziegensteig,
1805-1945 Ziegenburg.
1850 osada, 1945 s. Hradce nad Moravicí, 1952 zanikl sloučením.
K o z í
K o z í
K o z í
L o u č k a,
L o u č k y,
L ú č k a viz Hranické Loučky, o. Přerov
K o z i a n a u
viz Kociánov, o. Šumperk
KOZINEC, o. Karviná
Č. od 1924 Kozinec; n. 1839-1945 Kozinietz; p. od 1921 Koziniec.
Od 1850 osada, od 1945 s. Dolní Lištné.
M: Vendryně, v matrikách samostatně neuváděn
K o z l a u
KOZLOV, o. Olomouc
Č. 1491-1573 pustá ves Kozlov, obnovena 1659, č. opět Kozlov; n. 1659-1798
Kozlow, 1720-1945 Koslau, 1751-1772 Kozlau; l. 1364 Kossle, 1371-1447 Cozlow,
1406 a 1666 Kozlow, 1771 Kozlowium.
1850 s. o. Lipník, 1938 Město Libavá, 1945 Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o.
Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice,
1949 Olomouc.
1850 osada Velkého Újezda, 1894 sam. obec, 1950 s. Města Libavé.
M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1712 (Jestřabí), 1737 (Velký Újezd)
KOZLOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1513 Pomazandy, od 1570 Kozlovice; n. 1676-1918 Kozlowitz, 1939-1945
Potzmansdorf; 1. 1294 Pozmansdorf, 1359 Cozlovicz, 1400 Pokmansdorf, 1672-1771
Kozlovitium.
1850 s. o. a o. Frenštát p. R.; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949
Frenštát, 1956 Frýdek-Místek.
KOZLOVICE, o. Přerov
Č. od 1447 Kozlovice; n. 1675-1846 Kozlowitz, 1846 Kožlowitz, 1846-1918 a za
okupace Koslowitz ; l. 1353-1373 Coslouicz, Cozlouicz, 1371-1691 Kozlowicz, 1771
Koslowitium.
1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877
Přerov.
1850 sam. obec, 1949 sloučeny s Přerovem pod názvem Přerov IV-Kozlovice, 1954
sam. obec, 1964 m.č. Přerova.
M: 1629 (Přerov)
KOZMICE, o. Opava
Č. 1432 Cozmicze, od 1439 Kozmice, 1464-1694 Horní (1486 Vrchní) a Dolní
Kozmice (t. j. hlučínský a benešovský díl vsi); n. 1377 Kosenicz, 1720-1771
Kosmitz, 1784 Cosmüz, 1830 Kosemitz, Kosmütz, 1837-1945 Kosmütz; l. 1349
Kosmicye, 1672 ex Kozmocz, 1771 Kosmitium.
Od 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř,
1850 sam. obec, 1973 s. Hlučína, 1993 sam. obec.
M: 1692 (Dolní Benešov), 1919
KOZOV, o. Olomouc
Č. od 1480 Kozov, ale 1517 Rozov, 1716 Kožov; n. 1382 Cozkow, 1677-1718
Kossow, 1751-1847 Kozow, 1771-1918 a 1939-1945 Kosow, 1798 Kouzow, 1807
Kousow; l. 1349 Cozow, 1408-1464 Kozow, 1771 Kozowium.
1850 osada Svojanova, 1869 Blažova, 1880 znovu Svojanova, 1919 sam. obec, 1976
m.č. Bouzova. Viz i hesla Blažov, Kadeřín a Svojanov!
M: 1648 (Bouzov)
K o z u s c h a n
K o z u s s a u,
K o z u s s o w,
K o z y s s o w viz Kolšov, o. Šumperk
K o z i š a n y
K o ž i š o v
KOŽIŠOV, z., o. Olomouc
Č. 1530 pustý Kogissow, 1554-1609 Kojišov, Kožišov; n. 1750 Kožuch.
Ves zanikla asi v 15. stol. v trati Kožuch u Slavkova.
K o ž o v
K o ž u s c h a n n
KOŽUŠANY, o. Olomouc
Č. 1501-1863 Kožišany (Koziessany), od 1540 Kožušany; n. 1676-1872 Kozuschan,
1718, 1850-1918 Kožuschann, 1720 Koschuschan, 1939-1945 Koschuschein; l. 1296
Kosussan, 1364 Gohusschan, 1374 Cozussan, 1771 Kozuschanium.
1850 sam. obec, 1960 s. obce Kožušany-Tážaly, vzniklé sloučením Kožušan a Tážal,
1980 sam. obec, 1992 opět Kožušany-Tážaly.
M: 1655 (Slavonín)
KOŽUŠANY-TÁŽALY, o. Olomouc
Ves vznikla 1960 spojením Kožušan a Tážal v jednu obec. - Viz příslušná
hesla!
K o ž u š o v
K ö b e r o w i z,
K ö b e r w i t z,
K ö b r o w i t z viz Kobeřice, o. Opava
K ö h l e r s d o r f
K ö h m e t
K ö l l e i n
K ö l l e r s d o r f
K ö l l t s c h
viz Kelč, o. Vsetín
K ö n i g l o s e n
viz Králová, o. Olomouc
K ö n i g s b e r g
K ö n i g s g r u n d
K ö n i g s w a l d
K ö t n i c z,
K ö t t n i c z
viz Králec, o. Šumperk
K r a c k e r s d o r f,
K r a c o w i z viz Krakořice, o. Olomouc
K r a c z d o r f,
K r a f t e s d o r p h,
K r a f t i c e viz Chrastice, o. Šumperk
K r a h u g c z i,
K r a h u j č í viz Krahulčí, o. Bruntál
KRAHUJÍ, z., o. Opava
Č. 1439 Krahugie, 1539-1586 ves pustá Krahugi, 1540-1567 pusté Krahulí, 1568
Krahulčí, 1889 Kravhují; n. 1377 Crahul, Crausy, v 18.-20. stol. (traťový název)
Krahuy; 1. 1429 de Crawhugii.
Ves zanikla v 15. stol. v katastru Moravice v trati Krahují.
K r a h u j í
viz Krahulčí, o. Bruntál
KRAHULČÍ, o. Bruntál
Č. 1480 a 1582-1615 ves pustá Krahugczi, jejíž pozemky drželi poddaní z Horní
Loděnice, Čabové, Sedmi Dvorů, Ondrášova, Dětřichova, Nové Vésky a Staré Libavé,
1771 Sparbersdorf, 1793-1839 Telecíchlívky, 1847 Telecí Chlíw(!), od 1846
Krahulčí, někdy i Krahujčí; n. 1771 Sparbersdorf, 1775-1924 Sperbersdorf, 1847
Spärbersdorf, 1924-1945 Sperberdorf; l. 1397 -1409 Krahuiczy, 1771
Sparbersdorfium. - Ves zpustla v 15. stol., od r. 1746 pozvolna vysazována
osadníky z okolí.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 spol. MNV s Dětřichovem nad Bystřicí, 1980 jeho m.č.
M: 1742 (1662 i rejstřík, Domašov nad Bystřicí), 1762 (Horní Loděnice)
K r a h u l č í,
K r a h u l í viz Krahují, z., o. Opava
K r a c h t i c e
KRAJDY, z., o. Olomouc
Č. 1536-1556 Kragid (pusté), 1545 Greyden, 1606 Graiden; n. 1716 Graiden.
Ves zanikla v 15. stol. v trati Greiden, Grejdy,mezi Dubčany a Cholinou.
V literatuře se někdy uvádí méně přes ně pod jménem Krajido.
KRAKOŘICE, o. Olomouc
Č. 1480-1973 Krakořice, 1846-1893 Krakovice, 1847 Krokovice, 1850-1872 Krakovec;
n. 1547 Krelkowitz, Krolkowitz, 1599-1676 Krakorzicz, Krakor zitz, 1654
Krokeřitz, 1718 Krackersdorf, 1720-1945 Krokersdorf, 1751-1793 Krotersdorf; l.
1273-1295 Kracowiz, Krakowicz, 1295 Krycowiz, 1397 Crakowcze, 1448 Crakowicz,
1771 Krokerstorfium.
1850 sam. obec, 1960 s. Babic. 1974 název oficiálně zrušen.
M: 1636 (Šternberk), 1657 (Mladějovice)
K r a k o v e c,
K r a k o v i c e
viz Krakořice, o. Olomouc
KRÁLEC, o. Šumperk
Č. 1793-1798 Kraletz, 1905 Králov, od 1850 Králec; n. 1700-1945 Königsgrund; l.
1828 Königsgrund.
1850 spojen s Třemeškem, odtud stále m.č. Dolních Studének.
M:
1831 (Nový Malín)
KRÁLOV, z., o. Přerov
Č. 1480 Králov (pustý); l. 1468 Kralow (osedlý).
Ves zpustla v poslední čtvrtině 15. stol. mezi Lipovou a Křtomilem v trati
Karlovsko.
KRÁLOVÁ, o. Olomouc
Č. 1466-1497 Královy lazy, 1512-1850 Králova ves, Ves Králova, 1475 a 1588
Lazy, 1771 Kralowetz, od 1847 Králová; n. 1607, 1771-1798 Königslosen, 1676-1945
Königlosen, 1847 Losen König, l. 1324 Lazem, 1371 Laziczek, 1464 de Kraluow
Lazi, de Kralowy Lazuow, in Lazi, 1771 Kralovium.
1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov,
1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1949 Litovel, 1960 Olomouc.
1850 osada Hlivic, 1976 m.č. Medlova, 1979 m.č. Troubelic, 1990 m.č. Medlova.
M: 1650 (Medlov)
K r á l o v a V e s,
K r a l o w e t z,
K r á l o v y L a z y
KRÁSNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1664 Krásná; n. 1720-1945 Krasna, 1893 Krasna bei Friedek; l. 1724
Krasna.
1980-1990 sloučena s Morávkou.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice)
K r á s n á,
K r á s n é viz Krasno nad Bečvou, s. Valašského Meziříčí, o. Vsetín
KRÁSNÉ, s. Hraběšic, o. Šumperk
Dol. 1716; č. 1771-1948 Šentál, pak Krásné; n. 1690-1945 Schönthal; l. 1771
Schöntalium.
Od 1850 osadou Hraběšic.
M: 1706 (Nový Malín), 1842 (Hraběšice)
KRÁSNÉ LOUČKY, o. Bruntál
Č. 1869 Loučky vel Kobylí, 1883 Loučky vel Kobyle, 1893-1928 Loučky, odtud
Krásné Loučky; n. 1407-1945 Schonwiese, 1425-1605 Schonwisen, v 17. a 18. stol.
Nieder und Ober Schonwiese, 1798 Wiese, Wiesen; l. 1330 a 1349 Pulcrum Pratum;
p. (polská část obce) od 1945 Krasno Pole.
1850 osada Linhartov, 1920 sam. obec, 1960 s. Krnova.
KRÁSNÉ POLE, s. Ostravy
Č. od 1424 Krásné Pole, 1443 Crasnepole, 1771 Krasnepole; n. 1572-1945
Schönfeld; l. 1771 Schönfelda.
1896 Bílovec, 1960 Opava, 1976 Ostrava.
1850 sam. obec, 1976 s. Ostravy.
K r a s n o
P o l e
viz Krásné Loučky, o. Bruntál
KRÁSNO NAD BEČVOU, o. Vsetín
Č. 1480-1914 Krasno, 1535-1620 Krásné, 1847-1885 Krasna, v 16. a 17. stol.
někdy i Krastno, od 1914 Krasno nad Bečvou; od 1914 Krasno nad Bečvou; n. 1393
die Schone Stat, 1568 Bernard von Žerotín auf der Schönstadt, 1580 die
Schinstadt, 1633-1664 Schönstadt, 1675-1914 Krasna, 1834 Krašno, 1914-1918 a za
okupace Krasna an der Betschwa; l. 1223 Crastno (?), 1299-1310 de Crazna, 13071407 Crasna, 1368-1771 Krasna, 1569 Krassnow.
1850 sam. městečko, 1924 sloučeno s Valašským Meziříčím.
K r a s o l e s
KRASOV, o. Bruntál
Č. 1523 ves Krasuow, 1847 Koronowa, 1869-1885 Korunov, pak Kronsdorf, od 1931
Krasov; n. 1502-1945 Kronsdorf, 1524-1771 Cronsdorf; l. 1672 Cronsdorf, 1771
Cronsdorfium.
1850 sam. obec, 1960 připojen jako část Radim, 1966 odloučen a připojen k obci
Brantice.
M: 1698
K r a s t i t z
K r a s z
K r a s z
F o j t o w a,
W o j t o w a viz Fojtova Kraš, o. Jeseník
K r a t š p i c,
K r a t š t i c e,
K r a t z d o r f viz Chrastice, o. Šumperk
K
K
K
K
r
r
r
r
a
a
a
a
u
u
u
u
t
t
t
t
e
n
h
n
n
w
n
w
w
a
w
a
a
l
a
l
l d,
d,
l d,
d e viz Travná, o. Jeseník
K r a v a r n a,
K r a v a r ž e,
K r a v a ř viz Kravaře, o. Opava
KRAVAŘE, o. Opava
Č. 1420 z Crawarze,1587-1641, 1771-1910 Kravař, 1629 Německé Kravaře, od 1632
Kravaře, 1885 Kravarna; n. 1377-1619 Crawarn, 1643 von Krawarz, 1720-1784
Krawarn, 1784-1945 Deutsch Krawarn; l. 1224-1330 Crawar, 1249-1283 Krawarn,
1269-1430 Crawarn, 1281 Cravar, 1312 de Crauarz, 1320 de Chrabarn, 1349 Crawer,
1350 Grabarn, 1655 in Krauar, 1771 Crawarna.
1850 sam. obec, 1960 povýšeny na město, připojeny Dvořisko a Kouty.
M: 1652
KRAVAŘOV, o. Opava
Č. 1675 Radunkov, 1720-1945 Hadrunek, 1792-1846 a 1893 Skrawařow, od 1795
Kravařov, 1871 Hradunek; n. 1595-1806 Hadrunck, Hadruneck, 1799-1850 Krawarzow,
1850-1871 Skrawaczow, 1872 Skrawarzow, 1883-1945 Hadrunek.
1850 osada Suchých Lazců, 1970 m.č. Komárova, resp. Opavy, 1980 zanikl zrušením.
M: 1627 (Opava - Proboštství), 1705 (Komárov)
K r a v h u j í
viz Krahují, z., o. Opava
KRAVÍ HORA, o. Bruntál
Zal. 1785, č. od 1871 Kraví Hora; n. 1800-1846 Kühberg, 1883-1945 Kuhberg.
1850 osada, 1945 s. Jindřichova, název zanikl.
M: 1785 (Jindřichov ve Slezsku)
K r a v s k a
U i m a
K r a w a r n,
K r a w a r z viz Kravaře, o. Opava
K r ä s d o r f,
K r ä t z d o r f
K r b y n i e
K r č m a n
KRČMAŇ, o. Olomouc
Č. 1412-1517, 1771-1893 Krčmany, od 1515 Krčman; n. 1414-1869 Krczman,
Krcžman, Krtzman, 1869-1918 Krtschman, Krčman, za okupace Kretschman; l. 1252
Czrikzeman, 1266-1304 Kyrchman, 1361 Kirczmans, 1364 Kyrczman, 1399-1771
Krczman.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Velkého Týnce, 1990 sam. obec.
K r č m y
viz Dolní a Horní Krčmy, o. Šumperk
K r e č m a n
K r e l,
K r e l o w
K r e l k o w i t z
K r e m e č o v,
K r e m e t s c h a u,
K r e m e t s c h o v i u m
K r e m s
viz Kremže, o. Bruntál
KREMŽE, o. Bruntál
Č. 1586 Kremže, n. 1586 Krems.
Osada, založená krátce před 1586, splynula velmi záhy se Starou Vsí.
K r e n a,
K r e n a w
K r e n e š o v,
K r e n i g s d o r f,
K r e n i g s h o f viz Krenišov, o. Šumperk
KRENIŠOV, o. Šumperk
Č. 1771 Krzenov, 1847 Grymshof, 1881 Kremešov, od 1893 Krenišov; n. 1689-1798
Grunshof, 1689-1945 i Kröneshof, 1716 Krenigshof, 1748 Krömshof, 1771
Krönigshof, 1772 Krenigsdorf; l. 1690 pagellum Cronesdorf, Kroneshoffel,
Kroneshof. - Osada založena koncem 17. stol. na místě dvora Borovského,
doloženého 1594.
1850 osada Vikýřovic, 1920 zanikl splynutím.
M: 1695 (Rapotín), 1737 (Šumperk)
K r e n n e
K r e n o w i t z
K r e s t o m i l
K r e t s c h m a n viz Krčmaň, o. Olomouc
K r e u t z viz Křížov, o. Bruntál
K r e u t z b e r g
viz Křížová, o. Bruntál a Kružberk, o. Opava
K r e u t z e n d o r f
K r e u z
K r e u z b e r g
viz Křížová, o. Bruntál a Kružberk, o. Opava
K r e u z e n d o r f
K r e z t o m ü h l
K r h a v á
KRHOVÁ, o. Vsetín
Č. od 1405 Krhová, 1576, 1720, 1872 Krhov, 1629 z Krhovic, 1850 Krhavá; n. 16701918 Krhowa, 1716-1718 Krchowa, 1720-1798 Krhow, 1939-1945 Kirhow.
1850 sam. obec, 1953 s. Valašského Meziříčí.
KRCHLEBY, o. Šumperk
Č. 1554-1618 Skrchleby, 1720 a 1885 Kirchlebi, 1771 Chirleby, od 1846
Krchleby; n. 1650 Kirles, od 1677 Chirles, 1718 Chürles; l. 1273 Kirchlebs, 1320
Czrisleb, 1408 Krzichleb, 1413-1469 de Krchleb, in Krchleb, 1436 Krchlebs, 1456
de Kirchleb, 1672 Kyrles, 1771 Chirlesium.
1960 Šumperk.
K obci patřily osady Horní a Dolní Bušínov (1977 Dolní Bušínov připojen
k Zábřehu), 1975 připojeny Krchleby k Maletínu, 1990 sam. obec.
K r h o v i c e
K r i e g a w
K r i e g e d o r f,
K r i e g e s d o r f
K r i e g s d o r f
viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc
K r i e s d o r f,
K r i f f e r z d o r f
K r i g s d o r f,
K r i g s d o r f i u m,
K r i g s t o r f viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc
K r i m e c z a w,
K r i m e t s c h a u
KRISTIÁNKA, o. Přerov
Č. od 1850 Přední Kolonie, na Kolonii, nebo Přední Familie; n. od 1850
Jeserniker Colonie (do 1918).
Od 1850 osada Jezernice.
M: 1850 (Jezernice)
K r i v y
K r k o š i c e
viz Nové Lublice, o. Opava
KRMELÍN, o. Frýdek-Místek
Č. 1499 Grmelin, od 1534 Krmelin, 1580 Kermelin; n. 1676-1718 Karmelin, 16991918 Krmelin, 1751-1798 Kirmelin, Kyrmalin, 1798 a za okupace Kermelin; l. 1447
a 1672 Krmelin, 1771 Krmelinium.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1945 Ostrava-západ, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o.
Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 M. Ostrava, 1941 Místek, 1949
Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek.
M: 1699 (Stará Bělá)
KRNOV, o. Bruntál
Č. od 1406 Krnov, ale 1736 Karnow, 1870 Krňov, lidově Krnovo; n. 1281 in
Iegerndorfe, 1334 Jegendorf, 1377-1520 Jegerdorf, 1385-1397 a 1543 Jegerndorf,
1409 Jegirsdorf, 1422 Gagersdorf, 1499 Jagirdorf, od 1531 Jägerndorf, 1634
Jägersdorf, 1635 Jagendorf, 1645 Teutsch Jägerndorf, 1736 Iagerndorf; l. 1240
Kyrnow, 1231-1347 Iegerdorf, Jegerdorf, 1281 Jagendorf, 1298 Gagersdorph, 1302
Jagerndorf, 1306 Jegerndorf, 1334 a 1407 Kirnowia, 1356 Crnovia, 1408 Jegirdorf,
1475-1772 Carnavia, Carnovia; p. od 1883 Karnów.
1850 sam. obec, 1960 připojeny Krásné Loučky, 1966 připojena část katastrálního
území Úvalna (tzv. Červený dvůr), 1976 připojen Býkov, 1979 provedeno nové
katastrální členění Krnova na části: Býkov, Krásné Loučky, Pod Bezručovým
vrchem, Pod Cvilínem. Dosavadní části Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krnov,
Mariánské Pole zanikly, 1992 odloučen Býkov jako sam. obec.
M: 1640
KRNOV, o. Olomouc
Č. od 1839 Krnov, 1872-1896 též Krňov; n. 1789-1945 Jägersfeld, 1850 Jägerfeld.
1850 osada Žerotína, 1867 sam. obec, 1960 m.č. Liboše, 1976 m.č. Štěpánova.
M: 1792 (Hnojice)
KRNŮVKY, z., o. Přerov
1568 pusté; zanikly v 15. stol. mezi Přestavlky a Dobrčicemi v trati Krnov.
K r ň o v
viz Krnov, o. Bruntál a o. Olomouc
K r o c h o v i c e
K
K
K
K
K
r
r
r
r
r
o
o
o
o
o
k
k
k
k
l
e
e
o
o
k
r
ř
v
ř
o
s
i
i
i
w
d
t
c
c
i
viz Skrochovice, o. Opava
o r f,
z,
e,
e,
t z viz Krakořice, o. Olomouc
K r o m c ž i e,
K r o m e c viz Chromeč, o. Šumperk
K r o m m
W a s s e r
KRONDÖRFEL, o. Šumperk
N. 1800-1945 Krondörfel.
1850 osada Malé Moravy, po 1945 zanikl.
M: 1800 (Malá Morava)
K r o n e s h o f
K r o n e š o v,
K r o n f e l s o v,
K r o n f e l s t h a l
viz Kronfelzov, o. Šumperk
KRONFELZOV, o. Šumperk
Č. 1839-1872 Kronešov, 1881-1924 Kronfelsov, odtud Kronfelzov; n. 1794-1945
Kronfelsthal.
1850 osada Šléglova, 1947 Vikantic, zůstalo jen pět domů (rekreační středisko),
název oficiálně zanikl 1965.
M: 1797 (Branná)
K r o n o v
K r o n s d o r f
K r o s o v
viz Pitrov, o. Frýdek-Místek
K r o s s e
K r o t e n d o r f
viz Chařová, o. Bruntál a Vřítov, z., o. Olomouc
K r o t e r s d o r f
K r o t l e n d o r f,
K r o t t e n d o r f viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál
K r ö m e t s c h a u
K r ö m s h o f
K r ö n a u
K r ö n e s h o f,
K r ö n e s h ö f f e l,
K r ö n i g s h o f viz Krenišov, o. Šumperk
K r p e t n a
viz Karpentná, o. Frýdek-Místek
K r s c h e n o w i t z
K r s i b a
K r t s c h m a n,
K r t z m a n viz Krčmaň, o. Olomouc
K
K
K
K
K
r
r
r
r
r
u
u
u
u
u
c z b e r k,
c z p e r k,
s c z b e r k viz Kružberk, o. Opava a Křížová, o. Bruntál
g,
h viz Džbánov, o. Šumperk
K r u m b e r g,
K r u m m b e r g
K r u m m w a s s e r
KRUMPACH, o. Šumperk
Č. od 1398 Krumpach, 1517 z Grunpachu, 1598 Krümpach; n. 1677-1945 Krumbach,
Krumpach; l. 1398-1447 Crumpach, 1672 Krumpach, 1771 Krumpachium.
1850 sam. obec, 1919 s. Zábřeha, 1949 název zanikl.
K r u m p e r k,
K r u m p e r k y
K r u m p i s c h,
K r u m p i s c h i u m
K r u s p e r k,
K r u š p e r k viz Kružberk, o. Opava
K r u š b e r k - m ě s t o
K r u t v a l d
viz Travná, o. Jeseník
KRUŽBERK, o. Opava
Č. 1439-1440 Kruczberk, 1525-1542 Krusczberk, Kruczperk, Krušperk, 1571
Krusperk, 1577 Kluczberk, 1871 Křížová Hora, od 1530 do konce 17. stol. a znovu
od 1894 Kružberk; n. 1377 Creuczburg, Creuczenburg, 1720-1771 Creutzberg, 18051945 Kreuzberg, 1847-1872 též Kreutzberg; l. 1429 Creuczburg, 1672 Kreutzberg,
1772 Creutzberga.
Opava.
1850 sam. obec, 1952 sloučena se Starými Lublicemi v obec s názvem Lublice,
k níž připojeny 1960 Staré Těchanovice s m.č. Jánské Koupele, 1962 obec
přejmenována na Kružberk, 1973 sídlo spol. MNV pro Nové Lublice, 1979 m.č.
Budišova nad Budišovkou, 1990 sam. obec.
M: 1681 (Moravice), 1725 (Staré Lublice)
K r u ž b e r k
K r y c o w i z
K r y c z s t o r f
K r y g a w
viz Vojnovice, o. Olomouc
K r y g s d o r f,
K r y k s d o r f viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc
K r y s t i á n k a
K r y š t o r f
viz Kristiánka, o. Přerov
K r z e c z n y,
K r z e c z o n viz Skřečoň, o. Karviná
K r z e l o w,
K r z e l o v i t i u m
K r z e n o w
viz Krenišov, o. Šumperk a Křelov, o. Olomouc
K r z e n o w i t z
K r z i b e viz Křivé, o. Vsetín
K r z i e n o w i c e
K r z i c h l e b
K r z i w a,
K r z i w e,
K r z i w y viz Křivé, o. Vsetín
K r ž e n o v i t i u m
K r ž i s c h o v
viz Křížov, o. Bruntál a Křivé, o. Vsetín
K r ž i v e, K r ž i v y
K r ž y p o w
K r ž y z i o w
KŘELOV, o. Olomouc
Č. 1517 Chřelov, od 1586 Křelov, 1850-1881 též Křenov; n. 1519 Crena, Crenaw,
1627-1633 Krel, 1655 Krenne, 1656-1676, 1751, 1771 Krenaw, 1716 Krena, 1718-1945
Kronau; l. 1249-1277 Chrelow, 1275 Krelow, 1308, 1498, 1508 a 1673 Crenaw,
Krenaw, 1430 Kirnaw, 1508, 1518 a 1691 Krželow, 1771 Krzelovium.
M: 1661
KŘEMAČOV, o. Šumperk
Č. od 1471 Křemačov, ale 1559-1771 a 1881 též Přemačov, 1601 Prziemarzow,
1720 Prematzow, 1846 Kremečov, 1850-1872 Křemenov; n. 1614-1618 Krimeczaw,
Krimetschau, 1650-1945 Kremetschau, 1718 Krömetschau; l. 1273 Crymoiczow,
1320 Premaczow, 1389 Crymczow, 1436-1461 Przemaczuow, 1672 Kremetschau, 1771
Kremetschovium.
1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1960 Šumperk.
1976 připojen i s osadou Podolíčko jako m.č. k Mohelnici.
M: 1614 (Mohelnice)
K ř e n o v
K ř e n o v á
U l i c e
KŘENOVICE, o. Přerov
Č. 1467-1571 Chřenovice, od 1480 Křenovice (Crženowicze, Krženowicze,
Krzienowicze), 1938 Křenovice u Kojetína; n. 1671-1918 Kršenowitz, Krzenowitz,
Krženowitz, Křenowitz, 1720 a za okupace Krenowitz; l. 1265 (Křenowice), 13221399 Crenowicz, 1330 Chrenowicz, 1349 Chrenowicz circa Cogetyn, 1771-1863
Krženovitium, Křenovicium.
1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec.
M: 1715 (Kojetín), 1784
K ř i b
K ř e s ť a n o v i c e
KŘIŠŤANOVICE, o. Bruntál
Č. 1480-1546 a 1599-1893 Kristanovice, (Cristanowicze), 1554-1590 Skřípov
(Skrzyepow), od 1599 Křišťanovice, 1798 Chrestanovice, 1846-1893 Křesťanovice;
n. 1410, 1577-1945 Christdorf, 1599-1847 Chrissdorf, 1615 Crisdorf, 1798
Kriesdorf; 1. 1397-1410 Cristanowicz, 1447-1448 Krifferzdorf, 1448 Skrziepow,
1771 Chrisdorfium. 1448 stály vedle sebe vsi Křišťanovice a Skřípov, které v 16.
stol. splynuly.
M: 1706 (Dvorce)
KŘIVÁ, o. Olomouc
Č. od 1492 Křivá, 1720 Hrzywa(?), 1771 Pudlsdorf; n. 1629-1945 Pudelsdorf, 16451771 Budlsdorf; l. 1365-1373 Krziwa, 1368-1375 Krziwe, 1771 Budlsdorfium.
l9O9 Šternberk, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 s. Dlouhé Loučky.
K ř i v á
KŘIVÁ VODA, o. Šumperk
Č. 1615-1618 a 1846 ves Křivej Potok, od 1839 Křivá Voda; n. 1600-1945
Krummwasser, 1624 von Krommen Wasser, 1751 Crumwasser, 1771 Grün Wasser.
1850 osada, později s. Podlesí, 1980 připojeno jako m.č. k Malé Moravě.
M: 1639 (Podlesí)
KŘIVÉ, o. Vsetín
Č. 1505-1535 Křivá, od 1506 Křivé; n. 1675-1718 Kržiwy, 1692 Krsiba, 1720
Krzibe, 1751-1918 Kržiwe, Krziwe, Křiwe, 1771 Kržischow(!), 1939-1945 Kriwy; l.
1376 Kirschiue, 1392-1396 Krzywe, 1771 Krziwa.
1850 sam. obec, 1960 sloučeno s Brňovem v novou obec pod názvem Podlesí, která
1980 sloučena s Valašským Meziříčím. Viz i heslo Podlesí a Brňov!
M: 1652 (Valašské Meziříčí) a také 1777 (Růžďka)
KŘIVEC, s. Ostravy
Č. od 1670 Křivec (Krzywecz), 1881 Skřivec; n. 1717 Křiwtz, 1736-1918 Krzywiecz;
p. 1880 Skrzywiec.
Původně sam. obec se stala před 1850 osadou Lipiny, 1850 s. Radvanic. Malá část
leží též na katastru Bartovic.
K ř i v ý
P o t o k
K ř i ž a n k o v
KŘIŽANOV, o. Šumperk
Č. 1525-1591 pustá ves Křižankov (Kržyžankuow), 1581 pustý Křižanov, od 1839
Křižanov; n. 1789 Chrisesdorf, 1846-1945 Chrises; l. 1320 Czrisanow, 1389
Crisans, 1436-1461 de Krzizankuow.
1960 Šumperk.
Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1779.
1850 sam. obec, 1980 připojen spolu s osadou Dlouhá Ves jako m.č. k Hynčině.
M: 1767 (Starý Maletín), 1785 (Hynčina)
K ř i ž e h o r a
KŘÍŽOV, o. Bruntál
Č. od 1492 Křížov (Krzyzow), 1582-1618 Kržyziow, 1720 Krizov; n. 1629-1771
Creutz, 1678 Creitz, 1692 Kretz, 1798 Creutzdorf, 1846-1945 Kreutz, Kreuz;
l. 1299 Cryzow, 1318 villam Crsizowicz, 1437 Krzyzow, 1771 Creutz.
1909 Šternberk, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 připojena k Sovinci, 1979 část Jiříkova.
M: 1633 (Jiříkov)
KŘÍŽOVÁ, o. Bruntál
Zal. 1592; č. 1847 Křížehora, 1881-1947 Kružberk, 1872 a znovu od 1947 Křížová;
n. 1592-1870 Kreutzberg, 1608-1771 Creutzberg, 1667 Creytzberg, 1847-1945
Kreuzberg; 1. 1672 Creuzen dorf, 1771 Creutzberga.
1850 sam. obec, 1951 s. Vraclávku, 1960 s. Hošťálkov.
M: 1687 (Nová Ves)
K ř í ž o v á
H o r a
K ř i ž o v i c e
viz Kružberk, o. Opava
KŘTOMIL, o. Přerov
Č. 1415-1417 z Křtomile, 1517 z Křtomil, 1618 a 1771 ta Křtomile, od 1793
Křtomil; n. 1634 Christmül, 1675-1918 Krztomil, Kržtomil, 1718 Kreztomühl,
1939-1945 Krestomil; l. 1365 Krstomil, 1374 a 1464 Krztomil, 1398-1466
Krzstomyl, 1771 Krztomila.
1850 osada Lipové, 1868 sam. obec, 1964 m.č. Lipové, 1983 m.č. Dřevohostic, 1990
sam. obec.
M: 1657 (Dřevohostice)
K s r i p p a w,
K s z i p p a u viz Skřípov, o. Opava
KUBČOV, z., o. Šumperk
Č. 1499 a 1517 Kubčov, 1510 Kupczow, 1618 dvůr poplužní slove Kupčovský; l. 1447
Kubczow, 1691 villam et molen dinum Götzendorf; n. 1676-1945 Gotzendorf,
Gotzenhof.
Ves zrušena v 16. nebo 17. stol. resp. splynula s Bohdíkovem; na části pozemků
zbudován už patrně koncem 16. stol. dvůr zvaný Kubčovský, který 1926 při prvé
pozemkové reformě byl zcela rozdělen.
K u b č o v
K u c k e r s d o r f
K u c z e n d o r f
K u c z n d o r f
K u d e w e i n
viz Zezhule, z., o. Bruntál
viz Kunzendorf, z., o. Olomouc
KUDLOV, KUDLOVICE, z., o. Přerov
Zanikly u Sušic (podle tradice), kde je dvůr, mlýn a nyní i osada Kudlov.
K u d o b i n,
K u d w e i n,
K u e d e w e i n
K u h b e r g
viz Kraví Hora, o. Bruntál
K u c h e l n a
KUJAVY, o. Nový Jičín
Č. od 1424 Kujavy (Kugiawy, Kugawy), 1517 Kujava, 1794-1798 Kujow; n. 1430
Clemensdorf, 1490 Clementendorf, 1564 Klemensdorf, 1567 Clantendorf, 1570
Klentendorf, 1588 Klemenczendorf, 1644-1945 Klantendorf, 1662 Klanczendorf, 1676
Klattendorf, 1692 Glantendorf; 1. 1293 a 1337 Clementis villa, 1399 Kuyawa(?),
1529 Klentendorf, 1612 de Kuiawy.
1850 sam. obec, 1979 s. Fulneku, 1998 sam. obec.
M: 1636
K u k o l n a
K u l e i n
K u m a i s,
K u h m e i s e
K u n a u
K u n a w a l d
KUNCENDORF, z., o. Šumperk
Zan. obec na panství Jiříka Tunkla z Brníčka a na Zábřeze, pustá již 1493. Jméno
vsi se zachovalo do 1945 v názvu ulice v Šumperku (Kunzengasse).
K u n c z d o r f
K u n c i c z
viz Velké Kunětice, o. Jeseník a Kuncendorf, z., o. Šumperk
K u n c z i t i u m
Přerov
K u n c z l o v a
K u n c z y c e
viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek a Kunčice, o.
L h o t a
viz Zábeštní Lhota, o. Přerov
KUNČICE, o. Přerov
Č. 1517 z Cunčic, od 1532 Kunčice, 1636 Končice, n. 1676-1751 Kuntzendorf,
1771-1945 Kunzendorf; l. 1270 alia nova villa(?), 1389 Chunczendorf, 1436-1460
in Cunzicz, 1771 Kunczitium, 1863 Kunzendorfium.
1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č.
M: 1610 (Starý Jičín), 1637 (Bělotín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou), 1771
(Špičky)
KUNČICE, o. Šumperk
Č. 1517 z Cunčic, od 1575 Kunčice, v 17.-19. stol. i Kunzendorf, 1850 Kunčina;
n. 1561-1771 Kuntzendorf, 1620 Küntzendorf, 1650 Cuntzendorf, 1846-1945
Kunzendorf; l. 1325 Cunczendorph, 1340 Cuncindorf, 1771 Kuntzendorfium.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Starého Města.
K u n č i c e viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín, Hořejší Kunčice, o. Opava a
Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek
KUNČICE NAD OSTRAVICÍ, s. Ostravy
Č. 1464 z Cunczicz, 1555-1598 Na Velikých Kunčicích (Kuncziczych), 1604
Velké Kontczyce, 1736 Velké Konczicze, 1754 Velko-Kunčice, 1808 Konczicze, 18711924 Velké Kunčice, od 1924 Kunčice nad Ostravicí, nyní Ostrava-Kunčice; n. 1598
a 1808 Gross Kuncžicz, 1724-1945 Gross Kunzendorf; l. 1305 Cuncindorf, 1457 de
Cunczycz maiori.
1850 s. o. Frýdek, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868
Těšín, 1901 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava.
1850 sam. obec, 1941 s. statutárního města Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy.
K u n č i c e
Místek
p o d
A u k v a l d y
viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-
KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM, o. Frýdek-Místek
Č. 1581 Kunčice, 1638 Kunčice pod Aukvaldy, 1798-1924 Hrubé nebo Velké Kunčice,
od 1924 Kunčice pod Ondřejníkem; n. 1676-1918 Gross Kuntschitz, 1939-1945
Kunzendorf bei Frankstadt unter dem Radhosst; l. 1672 Kuntschitz, Kunczicz, 1771
Kunczitium.
1850 s. o. Frenštát pod Radhoštěm,; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát p. R., 1868
Místek, 1949 Frenštát p. R., 1956 Frýdek-Místek.
M: 1784 (Frenštát pod Radhoštěm), 1786
KUNČIČKY, s. Ostravy
Č. 1540-1924 Malé Kunčice, 1736 Malé Končice, od 1924 Kunčičky; n. 1380 New
Kunczendorf, 1388 Wenig Kunczendorf, 1720-1808 a za okupace Klein Kuntzendorf,
1850-1918 Klein Kuntschitz; l. 1305 Cuncindorf Pasconis, 1664 ex pago Kunčiček
apud Ostraviam; p. Konczyce Male 1850-1918.
1850 s. o. Frýdek, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava;
1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava.
1849 tvořily se Slezskou Ostravou a Zámostím jednu obec, 1866 sam. obec, 1941 s.
statutárního města Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy.
K u n č i č k y
KUNČIČKY U BAŠKY, o. Frýdek-Místek
Č. 1536-1583 Kunčice, 1798-1924 Malé Kunčice, 1893-1928 též Kunčičky, od 1928
Kunčičky u Bašky; n. 1402 Cunczendorf, 1676-1918 Klein Kuntschitz (Klein
Kunčitz, Kunczitz), 1728 Klein Kuntzitz, 1939-1945 Klein Kunzendorf bei
Friedeberg; l. 1277-1288 Cunczendorf, 1450 a 1672 Kunczicze.
1850 sam. obec, 1960 osada Bašky.
M: 1628 (Místek)
K u n č i n a
K u n d e r s d o r f
K u n e w a l d
K u n g i s b e r g
K u n i a k o w
viz Koňákov, o. Frýdek-Místek
KUNÍN, o. Nový Jičín
Č. 1447-1947 Kunvald, 1516 Konvald, od 1947 Kunín; n. 1406 Cunwald, 1573-1628
Kunwaldau, 1588 Kunowald, 1589 a 1634 Kunawald, 1617-1847 Kunwald, 1718-1945
Kunewald; l. 1382 Chunewald, 1388-1416 Cunwald, 1690 Kunwaldt, 1771 Kunewalda.
Jičín.
1850 sam. obec, 1975 s. Nového Jičína, 1991 sam. obec.
M: 1630 (Šenov), 1773
KUNOV, o. Bruntál
Č. od 1850 Kunov; n. 1570 bei dem Hammer Kunau, 1619 Cunauer Bretmühle, 17981945 Kunau.
1850 osada Nových Heřmínov, 1910 Skrbovic, 1960 od nich odloučena a připojena k
Novým Heřmínovům, 1979 část Bruntálu.
M: Široká Niva, v matrikách samostatně neuváděn
KUNOVICE, o. Vsetín
Č. od 16. stol. Kunovice; n. 1676-1945 Kunowitz; l. 1413 Kunowicz, 1771
Kunowitium.
1850 sam. obec, 1980 sloučeny s Loučkou jako její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1662 (Kelč), 1670 (Valašské Meziříčí), 1778 (Loučka u Valašského Meziříčí)
K u n o w a l d
K u n t s c h i t z
K u n t z e n d o r f viz Kunčice, o. Přerov a Šumperk, Hořejší Kunčice, o.
Opava a Moravský Kočov, o. Bruntál
K u n v a l d,
K u n w a l d t,
K u n w a l d a u
KUNZENDORF, z,. o. Olomouc
Č. 1531 ves pustá Kurczendorf, 1545 -1599 Kuczndorf; n. 1599-1664 Kunzendorf
(pustý); l. 1448 Cunczendorf (osedlý).
Ves zanikla v 15. stol. mezi Jívovou, Bělou a Hraničnými Petrovicemi po obou
stranách silnice Jívová-Domášov nad Bystřicí, kde byl dvorec zvaný Lerchenfeld
nebo Kunzendorf, většinou v plužině Hraničných Petrovic.
K u n z e n d o r f viz Kunčice, o. Přerov a Šumperk, Hořejší Kunčice, o.
Opava, Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín, Kunzendorf, z., o. Olomouc, Velké
Kunětice, o. Jeseník a Kuncendorf, z., o. Šumperk
K u n z e n d o r f
K u n z e n d o r f
Jičín
a m
a n
S t e i n b a c h,
d e r 0 t t e n b a c h viz Dolejší Kunčice, o. Nový
K u n z e n d o r f b e i F r a n k s t a d t
Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek
K u p c o v,
K u p č o v viz Kubčov, z., o. Šumperk
u.
d.
R a d h o s s t
viz
K u r c z e n d o r f
K u r s i l i s,
K u r ž e l i t z
K u t
u
u
u
u
t
t
t
t
viz Kouty, o. Opava
K u t d o r f l
K
K
K
K
viz Kunzendorf, z., o. Olomouc
h,
h a,
h i n,
k a viz Kouty, o. Opava
K u t l b e r k,
K u t t e 1 b e r g viz Spálené, o. Bruntál
K u t t i,
K u t y viz Kouty, o. Opava
K ú t y
viz Guty, o. Frýdek-Místek
K u t z e n d o r f
K u y a w a,
K u y a w y viz Kujavy, o. Nový Jičín
K ü h b e r g
viz Kraví Hora, o. Bruntál
K ü n t z e n d o r f
K ü r s c h e l i t z,
K ü r s s e l i t z viz Chořelice, o. Olomouc
K ü t d e r f l e
KVĚTÍN, o. Šumperk
Č. 1456-1847 Květina, 1481 Kvittendorf, 1525 Květná, 1846 Kvitín, od 1872
Květín; n. 1391 Quyetein, 1392 Qwietein, 1640-1945 Kwittein, 1716 -1718
Quiettein; l. 1273, 1616, 1672 Quitein, 1771 Qutteina.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Mohelnice.
M: 1616 (Mohelnice)
K v ě t i n a
viz Květín, o. Šumperk
KVĚTNÁ, o. Šumperk
Č. 1847 Květný Potok, od 1893 Květná; n. 1788-1945 Blumenbach; l. 1793
Blunbach.
1748 byla severně od Starého Města sklárna, po jejím zrušení 1788 na stejném
místě vysazena osada, 1834 měla pouze tři domy, 1850 s. Starého Města.
K v ě t n á
K v ě t n ý
P o t o k
K v i t i n
K w a l k o w i t z
viz Květná, o. Šumperk
viz Chvalíkovice, o. Opava a Chválkovice, o. Olomouc
K w i t t e i n
K y a n i t z a
KYČERA, o. Frýdek-Místek
Č. od 1838 Kyčera; n. 1838-1882 Kyčera.
Od 1850 osada Komorní Lhotky.
M: Komorní Lhotka, v matrikách samostatně neuváděna
KYCHOVÁ, o. Vsetín
Č. od 1722 Kychová.
Od 1850 osadou Hovězího.
M: Hovězí, v matrikách samostatně neuváděna
KYJANICE, z., o. Olomouc
Č. 1548-1569 pustá Kyjanka, Kylianka, 1557 a 1573 Kojanka, 1741 mlýn Kyjanický,
od 1881 samota Kyjanice; n. 1893-1906 Kyanitza, 1918-1945 Kianitz.
Ves zanikla v 15. stol. u Kozlova, kde je samota Kyjanice.
KYJOVICE, o. Opava
Č. 1430-1847 Kyowice, od 1538 Kyjovic, (Kygowicze); n. 1720-1872 Kyowitz,
1881-1945 Kiowitz; l. 1672 Kiowicz, 1771 Kiowitium.
Opava.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Pustou Polomí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec.
K y l é ř o v
KYLEŠOVICE, s. Opavy
Č. od 1438 Kylešovice, ale 1771 Kolušovice, 1485-1847 Kelešovice, 1835-1850
Kelczowice; n. 1377 Gileschowicz, 1404 Kilichawicz, 1720-1945 Gilschwitz, 17361835 též Gilschowitz; l. 1224 Lechsdorf, 1341 in Kylezowicz, 1346 in
Killizowicz, 1351-1408 Kylessowicz, 1771 Gilschwitium.
1850 sam. obec, za okupace a od konce r. 1945 znovu s. Opavy.
K y l i a n k a
K y l í ř o v
K y n s p e r g
K y n y b a j t e l
K y o w i c e,
K y o w i t z viz Kyjovice, o. Opava
K y r b y n
K y r c h m a n
K y r m e l i n
K y r n o w
KYSELOV, o. Olomouc
Č. 1606 Kyshybl jináč Kyselov, odtud Kyselov; n. 1355-1413 Gysshubel, 1655-1718
Güsshübl, 1720 Grieshübel, 1751-1945 Giesshübel; l. 1355 Cusubel, 1364 Gyssaw,
1771 Gishüblium.
1849 osada Nemilan, 1877 sam. obec, 1950 s. Slavonína.
M: 1655 (Slavonín)
K y s h y b l
K y s l í ř o v,
K y z l e r o v viz Kyžlířov, o. Přerov
KYŽLÍŘOV, o. Přerov
Č. 1517 Kyléřov, od 1547 Kyžlířov, 1771-1909 Kylířov, Kilířov, 1720-1863
Ripařow, Rypářov, 1850-1863 Kelářov, 1850 též Rybářov, Kilerčov, 1872-1909
Kyslířov, lidově Kléřov; n. 1600 a 1771 Geischdorf, 1613-1622 Meischdorf, 1626
Gayschdorf, 1628-1945 Gaisdorf, 1633 Heisdorf, 1676-1846 Geyssdorf, Geisdorf,
1720 Geyschdorf,l75l Giessdorf, 1788 Kaissdorf, 1794-1798 Güssdorf, 1847
Geistorf; l. 1394 Gaisterdorf, 1408 Kyzlerow, 1672 Geischdorf, 1673 Kiristorf,
1771 Geischdorfium, 1863 Gaisdorfium.
1850 sam. obec s osadou Boňkov (do 1923), 1974 spol. MNV s Potštátem, 1983 jeho
m.č.
M: 1628 (Potštát)
L
L
L
L
a
a
a
a
a
a
a
a
s,
s e,
s i u m,
s s,
L a a z y,
L a a ž y viz Lazy, o. Vsetín
LABE, o. Šumperk
Č. 1582-1591 ves Vysokú Elbu, 1616 Hohe Elbe, pak jen Elbe, 1872-1949 Elba,
1847 a znovu od 1949 Labe; n. 1563 Klein Elbe, Klein Elbot, 1607-1620 Hohe Elbe,
1650 Elbbe, 1678-1945 Elbe; l. 1771 Elba.
Od 1850 osada Nových Losin, 1976 připojena s nimi k Jindřichovu.
M: 1692 (Branná), 1785 (Nové Losiny)
L a b n i t z
L a b u t o v
viz Labuť, o. Nový Jičín
L a b u t o v i c e
viz Blahutovice, o. Nový Jičín
LABUŤ, o. Nový Jičín
Č. 1791 Wipplaržowicze, 1847-1850 Labutow, od 1846 Labuť; n. 1787-1945
Wipplarsdorf, 1796-1798 Wipplersdorf, 1850 Wilpersdorf, 1870 Wyplarsdorf.
1850 osada Bílova, 1954 s. Bílovce.
M: 1788 (Bílov)
L a c z
L a c z n o w
viz Lošov, o. Olomouc(?)
L a c z n o w,
L a č í n o v viz Lačnov, o. Vsetín
LAČNOV, o. Vsetín
Č. od 1504 Lačnov, 1838 Lačínov; n. 1670-1872 Lacznow, 1872-1918 a za okupace
Latschnow, 1771 Latschnau; l. 1422 Lacznow Maior et Minor, 1771 Lacznowium. - V
15. stol. zde stály dvě obce, Velký a Malý Lačnov, které patrně splynuly, anebo
jedna z nich zanikla v 2. pol. 15. stol.
Uherský Brod, 1949 Valašské Klobouky, 1960 Vsetín.
M: MZA
L a d e t z k o
viz Mladecko, o. Opava
LAGNOV, o. Nový Jičín
Č. 1424-1650 Langnov, od 1665 Lagnov, 1805 Lagnovo; n. 1396 von der Langa,
1720-1945 Lagnau, 1835 Langenau.
Od 1850 osada, 1945 s. Klimkovic, s nimiž splynul.
L a g s e k,
L a j s k y viz Lýsky, o. Přerov
L a k y
viz Louky, o. Karviná
L a m e s e i t
L a n d m a r
viz Malá Kraš, o. Jeseník – přesuň do C: Cros Lameseit
viz Luboměř, o. Nový Jičín
LANDEK, z., s. Ostravy
Č. 1507-1547 pustý hrad Landek; n. 1377-1459 Landeke, 1492 pustý, 1720-1736
Landeck; 1. 1297-1359 Landek.
Hrad, který zanikl u Petřkovic v 15. stol.
L a n g
L a n g a
C r a a s
viz Lagnov, o. Nový Jičín
L a n g d o r f
L a n g a
v i l l a
L a n g e
G a s s e n
L a n g e b e r g
L a n g e
viz Dlouhá Ulice, o. Olomouc
viz Dlouhá Stráň, o. Bruntál
L i e b e
L a n g e n a u
L a n g e n b e r g
viz Dlouhá Stráň, o. Bruntál
L a n g e n d o r f viz Dlouhá Stráň a Dlouhá Ves, o. Bruntál, Dlouhá Loučka,
o. Olomouc a Dlouhá Ves, o. Opava, o. Přerov a o. Šumperk
L a n g e n s w e n s
L a n g g a s s,
L a n g g a s s e
L a n g n o v
L á n y
viz Dlouhá Ulice, o. Olomouc
L a n g w a s s e r
L a n k y
viz Swiadnov, o. Frýdek-Místek
LAPAČ, o. Nový Jičín
Č. od 1850 Lapač; n. 1850-1945 Lapatsch.
Skupina domů mezi Hukovicemi, Bartošovicemi a Šenovem.
LAPAČ, o. Přerov
Č. od 1798 samota u Skaličky.
LAPAČ, o. Přerov
Zal. 1772 u Žeravic, č. 1846-1850 Lapáč, odtud Lapač; n. 1850-1945 Lapatsch.
Skupina domů u Žeravic.
L a p a t s c h
viz Lapač, o. Nový Jičín a o. Přerov
LÁRYŠOV, o. Bruntál
Č. od 1847 Láryšov; n. 1793-1945 Larischau.
1850 s. Býkova, 1976 část zanikla, 1992 obnovena jako část obce Býkov-Láryšov.
M: 1799 (Býkov)
L a s c e
L a s e
viz Lazy, o. Vsetín
L a s e c z
L a s c h a s,
L a s c h t i a n
L a s i n k y
L a s k
L
L
L
L
a
a
a
a
s
s
s
s
k
k
k
k
viz Lašťany, o. Olomouc
a,
e,
o,
y viz Lazce, s. Olomouce
L a s s e t z
L a s s t o w i c ž k a,
L a s t u n i e k viz Vlaštovičky, o. Opava
L a s t c z e
L a s t i a n i u m
L a s t o v i c z,
L a s t o v i t i u m,
L a s t o w i c z e viz Vlaštovičky, o. Opava
LAŠŤANY, o. Olomouc
Č. od 1538 Lašťany (psáno ještě 1847 Lasstiany); n. 1677 Lasstiany, 1718-1751
Lasstian, 1753 Lasczan, 1771-1918 a za okupace Laschtian; l. 1078-1160 Ugezd
Lasane, 1249 Lazczas, 1269-1691 Lassczan, 1275 Laschas, 1771 Lastianium.
1850 sam. obec, 1960 s. spojené obce Bělkovice-Laštany.
M: 1648 (Dolany), 1654 (Bohuňovice)
L a š ť o v i č k y
L a t s h n a u,
L a t s c h n o w
L a t z d o r f
viz Vlaštovičky, o. Opava
viz Lačnov, o. Vsetín
viz Javorná, o. Jeseník
L a u b i a s,
L a u b i g a s s,
L a u b i a s – B l a s c h d o r f
L a u c z a n,
L a u c z a n i u m,
L a u c ž i a n viz Loučany, o. Olomouc
L a u c z k a,
L a u c ž k a viz Luká a Loučka, o. Olomouc a Loučka, o. Nový Jičín, Přerov a
Vsetín
L a u c ž k y
L a u č k a
viz Loučka a Loučky, o. Nový Jičín a Loučky, o. Šumperk
viz Loučka, o. Nový Jičín a Loučky, o. Nový Jičín
L a u d m a r,
L a u d m e r,
L a u d n e r viz Luboměř, o. Nový Jičín
L a u e n s t e i n
viz Úvalno(?), o. Bruntál
L a u k a
viz Loučka a Luká, o. Olomouc
L a u k y
viz Luká, o. Olomouc
L a u t e r b a c h,
L a u t e p o c h,
L a u t e r b a c h o v
L a u t e r s e i f e n,
L a u t e r z e j f viz Pustá Rudná, o. Bruntál
L a u t r p a c h
L a u t s c h
viz Loučky, o. Nový Jičín a Mladeč, o. Olomouc
L a u t s c h a n
viz Loučany, o. Olomouc
L a u t s c h i t z
viz Lučice, o. Přerov
L a u t s c h i u m
viz Loučky, o. Nový Jičín
L a u t s c h k a
L a u t z
viz Loučka, o. Olomouc, Přerov a Vsetín
L a u t z k a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Loučka, o. Olomouc, Přerov a
Vsetín
LÁVKA, z., o. Olomouc
Č. 1464-1522 Lawka (osedlá), 1536 z pustý vsi Lawky, 1577 Lavecký rybník u dvora
Popovského; l. 1368-1464 Lawka.
Zanikla mezi Popůvkou, Strukovem a Želechovicemi, kde pak byl Lavecký rybník.
L a w c ž k a
L a y s e k
viz Loučky, o. Šumperk
viz Lýsky, o. Přerov
LAZCE, s. Olomouce
Č. od 1413 Lazce, ale 1516-1575 Las ce, 1556-1588 Lásky, Lázky, 1586 ze vsi
Lasců blíže Olomouce, 1771-1872 Laska, Lazka, 1847 Hláska, 1850 Láska; n. 15591565 Laska, Lasken, 1561 Lazkha, 1604 Lasske, 1625 Lasken, 1676-1850 Laska, 1716
Lasko nächst Olmütz, 1751-1945 Laske, 1771 Zlaske; l. 1298-1398 Lasecz, Lazecz,
1364 Lasz, 1541-1561 Laska, Laske.
1850 osada Černovíru, 1884 sam. obec, 1919 s. Olomouce.
M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1790 (Olomouc – Klášterní Hradisko)
LAZCE, o. Olomouc
Č. od 1463 Lazce, ale 1457-1492 Lazy, 1547-1618 ves Lastcze jinak Benátky,
1564-1846 Lascze, 1798 Liscze(!), 1850-1854 Německé Losy, 1872 Německé Lasky; n.
1676-1945 Deutschlosen, Teutschloosen, 1692 Teutschladen, 1716 Teutsch
Fehlisze(!); l. 1343 Lazem, 1371 Lazy Minor, 1384 in Lazzcowi, 1771 Teuto Lozna.
1850 sam. obec, za okupace a znovu 1960 s. Troubelic.
M: 1650 (Medlov)
L a z c e
L a z c z a s
L a z e
viz Lázy, o. Vsetín
L a z e c z
L a z e m
L a z i c z e k
L a z i n k a
viz Lazníčky, o. Přerov
L a z i s k o
viz Lazy, z., o. Přerov
L á z k y
L á z n ě
D a r k o v
LÁZNĚ JESENÍK, o. Jeseník
Č. od 1924 Gräfenberk, od 1947 Lázně Jeseník, n. 1850-1945 Gräfenberg.
1850 osada, po 1947 m.č. Jeseníku, několik domů z katastru České Vsi připojeno
1958 k Jeseníku.
LAZNÍČKY, o. Přerov
Č. 1480-1872 Malé Lazníky, 1550 Lazinky, 1585 Malé Lasynky, 1579-1636 Malé
Lesníky, 1589 Malé Lažniky, 1771-1846 Malý Lažnik, 1881 Malé Lazničky, 1539,
1847 a od 1920 Lazníčky; n. 1676-1945 Klein Lasnik, 1718 Klein Lazinky, 17511798 Klein Lastnik, 1772 Lazinka, 1846 Klein Lesnik, 1863 Klein Laznik; l. 1365
Parvum Laznik, 1407 in Laznyk, 1446 Laznik Minor, 1771 Lasnik Parvum, 1863 Parvo
Lasnicium.
1960 Přerov.
1976 spol. MNV s Lazníky, 1983 jejich m.č., 1990 sam obec.
M: 1666 (Tršice)
LAZNÍKY, o. Přerov
Č. od 1412 Lazníky, ale 1437 Dolní Lazníky, 1512-1532 Vrchní Lazníky, 1480-1552
Horní Lazníky, 1568 Lasinky, 1576 Velké Lesníky, 1578-1636 Lesinky, 1590-1620
Velké Lesinky, 1587-1590 Velká Lesinka, 1616 Horní Lesiny, 1636 a 1872-1919
Velké Lazníky, 1835-1850 Hrubý Lažník, 1847-1863 Hrubé Lasniky.
Název Lazníky obnoven 1920. N. 1638 Gross Lasinek, 1718 Gross Lažinky, 1751-1798
Gross Lastnik, 1794-1945 Grosslasnik, Gross Laznik; l. 1131 Lasniech, 1355
Laznik, 1371-1399 Lesnik, Lesnyk, 1437 Laznik Superior, 1447 in Magna Laznik,
1863 Magno Laznicium.
1951 Přerov.
Ves byla v 15. - 17. stol. rozdělena na Horní a Dolní Lazníky.
1976 spol. MNV pro Lazníky, Lazníčky a Výkleky se sídlem v Lazníkách, 1983 m.č.
Lazníčky a Výkleky, 1990 sam. obce.
M: 1706 (Penčice)
LAZY, o. Karviná
Č. 1461 Lazy, 1450 Lazce, 1850 Lažy; n. 1720-1945 Lazy; l. 1305 Lazy villa
Paczconis; p. od 1869 Lazy.
Fryštát, 1949 Karviná. 1850 s. Orlové, 1864 sam. obec, 1947 sloučeny s Orlovou.
M: 1630 (Orlová)
LAZY, o. Šumperk
Č. od 1893 Lazy; n. 1881-1945 Bitterbrod.
1850 skupina domů u Štědrákovy Lhoty, 1976 spolu s ní připojeny k Rudě nad
Moravou.
M: 1881 (Raškov)
LÁZY, o. Vsetín
Č. 1771 Laazy, 1780-1798 Laze, 1798-1935 Lase, 1835-1846 Laže, 1850-1921 Láze,
odtud Lázy; n. 1763 Lazawer Passeken, 1771 Laass, 1794 Laze, 1798-1918 Lase,
1872 Laase, 1939-1945 Laas; l. 1771 Laasium, 1828 Laase.
1850 sam. obec, 1980 sloučeny s Loučkou jako její m.č.
LAZY, z., o. Přerov
Č. 1499-1502 Lazy (osedlé), 1548 pustý dvůr u Veselí slove Kouty jinak Lazisko,
1553 Grunty jinak Lazisko, 1559 pustá ves i dvořisko puštěno poddaným z Nejdku.
Ves zanikla v katastru Nejdku poblíž hranic Veselí.
L a z y,
L a z y M i n o r
L a z z,
L a z c o u i
L a ž e
viz Lázy, o. Vsetín
L a k i
L ä u t r p a c h
L e b u s s a
viz Linoš, o. Olomouc
L e d e r z o w
L e g s e k
viz Ludéřov, o. Olomouc
L e g s k o w i t z
L e h e n
viz Leskovec, o. Vsetín
S e d l n i t z
L e h o t k a
d i c t a
R z i w i n o w
viz Hřivínova Lhota, z., o. Přerov
LECHOVICE, o. Šumperk
Č. od 1490 Lechovice (osedlé), 1494-1547 pusté, 1571-1586 tvrz, dvůr a pivovar,
1608-1638 zčásti osídlené, 1667 polopusté, 1786 obnovené parcelací dvora, 1771
pro osadu název Lechowský Dwůr; n. 1667-1945 Lechowitz, 1771 Lechowitzer Hof; l.
1771 Lechovitium.
1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh,
1850 osada, později s. Pavlova. M. č. Markrabka připojena 1958 od Lechovic k
Lošticům.
M: 1647 (Loštice)
L e c h s d o r f
L e c h s e n
viz Líšnice, o. Šumperk
L e i b e n h a u,
L e i b e n h o w viz Chlebovice, o. Frýdek-Místek
L e i b n i g h
viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov
L e i b s d o r f
viz Obědné, o. Šumperk
L e i m g r u b e n
L e i p n i c k,
L e i p n i c k h,
L e i p n i k viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov
L e i s e k,
L e i s k e viz Lýsky, o. Přerov
L e i t e r s d o r f,
L e i t e r s d o r f i u m
L e n h a r t o v y
viz Litultovice, o. Opava
L e n k y
L e n n í
S e d l n i c e
L e o v a l l i u m
L e p i n c k a,
L e p i n k a,
L e p i n k e viz Lipinka, o. Šumperk
L e r c h e n
F e l d t
viz Skřivánkov, o. Jeseník (nyní Polsko)
L e r c h e n f e l d viz Nevrlovo, o. Opava, Skřivánkov, o. Jeseník (nyní
Polsko) a Skřivanov, o. Nový Jičín
L e s c o w e c z
o. Vsetín
L e s c o w i z
L e s c z n a
viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál, Leskovec, o. Opava a
viz Leskovec, o. Opava a Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál
viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek a Lišná, o. Přerov
L e s c z y n a
viz Leština, o. Šumperk
L e s c h c z n a
L e s c h e,
L e s c h i u m
viz Lešná, o. Vsetín
L e s c h n a
viz Lešná, o. Vsetín a Lišná, o. Přerov
L e s c h n o
L e s c h n y c z
L e s c h o w
viz Lesnice, o. Šumperk
L e s c h o w i c z
L e s i n i t z
L e s i n k y
viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál
L e s k a w e t z
viz Lískovec, o. Vsetín
LESKOVEC, o. Opava
Č. od 1432 Leskovec, zpustl ve třicetileté válce, 1662 znovu osazen (1633
pustý). Od r. 1782, když byl založen Německý Leskovec, nazývá se původní
Leskovec Moravský Leskovec. Obě obce tvořily od 1850 místní části obce Leskovec,
1945 spojeny, 1952 názvy Moravský a Německý Leskovec zanikly; n. 1720-1945
Markersdorf, 1782-1945 Deutsch und Böhmisch Markersdorf; l. 1412 Lescowicz, 1724
Marksdorf, 1771 Markers dorfium.
Opava.
1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č.
M: 1656 (Březová ve Slezsku)
LESKOVEC, o. Vsetín
Č. od 1481 Leskovec, 1547-1604 i Lískovec; n. 1670-1918 Leskowetz,l7l6
Legskowitz, 1751 Lesnawes, 1872 Leskowietz, 1939-1945 Leskawetz; l. 1361
Lestzna, 1363 Lescowecz, 1367 Leschow, 1627-1692 Leskowe, 1771 Leschowetz.
M: 1644 (Vsetín)
LESKOVEC NAD MORAVICÍ, o. Bruntál
Č. 1523 ves Sspachuow, 1636-1881 Spachow, Spachov, 1850 Spachová, 1881-1933
Leskovec, odtud Leskovec nad Moravicí, n. 1302-1945 Spachendorf, ale 1377
Spachowicz, 1524 Spahndorf, 1663 a 1664 Spochendorf; l. 1265 Lescowiz, 1302
Leschowicz, Lescowecz, 1771 Spachendorfium.
1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál, 1855 H. Benešov, 1868
Bruntál.
1949 připojena k obci část Bílčic (tovární kolonie) a Slezská Harta.
M: 1599
L e s k o v e c,
L e s k o v i e c
L e s k o w e
viz Lískovec, o. Frýdek-Místek
L e s k o w e c,
L e s k o w i c z
L e s k o w i t z
viz Leskovec, o. Vsetín a Lískovec, o. Frýdek-Místek
L e s n a
L e s n a w e s
LESNÍ ALBRECHTICE, o. Opava
Č. 1484 a 1586 Albrechtice, 1570 Albrechczycze, 1574 Olbrechtsstzy poddaní,
1592 Malé Olbrechtice, 1771-1847 Olbrechtice, 1835 Olbrachczjce, od 1871
Lesní Albrechtice; n. 1574 Albrechtsdorf, 1720-1850 Olbersdorf, 1847-1945
Wald Olbersdorf; 1771 Olbersdorffium.
Opava.
1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č.
M: 1656 (Březová ve Slezsko)
LESNICE, o. Šumperk
Č. 1448-1598 Leznice, od 1633 Lesnice; n. 1677-1945 Lesnitz, 1751 Lesinitz;
l. 1348-1437 eznycz, 1360-1373 Lesnicz, 1368 Leschnycz, 1371 Lesnik, 1376-1379
Leznik, 1437 Leznicze, 1672 Leznitz, 1771 Lesnitium.
M: 1617 (Dubicko), 1785
L e s n i c e
L e s n i c z
L e s n i k
viz Lazníky, o. Přerov a Lesnice, o. Šumperk
L e s n i k y
L e s n i t i u m
L e s n y c z
L e s s c z n a
L e s s c z y n a
L e s s c h n a
L e s s n a
L e s s n a
P r i n c i p i s
viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek
L e s s n a
S u e s s o n i s
L e s s n e
viz Lišná, o. Přerov
L e s s n i c z
L e s s n y
L e s t h n a
L e s t n i c e,
L e s t n i c z viz Líšnice, o. Šumperk
L e s t z n a
LESY, o. Opava
Č. 1410-1950 Herčivald (Herczywald), 1517 Hercigwald, 1599 Hertzywald, 1480
Hercwald, 1488 z Herzogswaldu, 1872 Hercogsvald, 1905 Heřejvald, od 1950 Lesy;
n. 1599 Hertzogswalde, 1608 Hertzenwald, 1647 Herzigschwald, 1633-1945
Herzogwald, 1692 Hertzogenwald, 1779 Herzogwaldau; l. 1398-1480 Herczwald,
1410 Hertzogwald.
1868 Šternberk, 1909 M. Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
1850 sam. obec, 1963 s. Budišova nad Budišovkou, 1976 zanikly zrušením.
M: 1706 (Dvorce), 1781
L e s z y n a
L e š č i n a
L e š č n á
viz Horní a Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek
L e š č n i c e
L e š e n s k á
L e š e n s k á
L h o t a,
L h o t k a
viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín
LEŠNÁ, o. Vsetín
Č. od 1416 Lešná, ale 1461-1544 Leščná (Lessczna), 1473 z Lessnie, 1481-1872
Leštná, 1567-1630 Lišná, 1771 -1847 Lessna, Lesna, n. 1633-1692 Leschno, 16761945 Löschna, 1720-1872 Leschna; l. 1355-1368 Lessczna, 1371 Leschczna, 1389
Lezna, 1391, 1690 a 1771 Leschna, 1415 Lesthna, 1463 Leszna, 1569 Leszyna, 1627
Leschno.
1976 připojeny jako m. části Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná,
Příluky a Vysoká.
M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690
L e š n á
L e š n i c e
LEŠTINA, o. Šumperk
Č. od 1480 Leština, 1510-1517 Leščina, 1771 Leštiny; n. 1677-1945 Lesche; l.
1397 Lesczyna, 1447 Lessczina, 1771 Leschium.
1850 sam. obec, před 1918 splynula se Zálavčím.
M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1668 (Postřelmov), 1785 (Lesnice)
L e š t i n y
L e š t n á
L e š t n i c e
L e u e n d a l
L e u c h t e n b e r g k
L e u p n i k
viz Lichtenberk, z. hrad, o. Jeseník
LEVENOV, o. Šumperk
Č. od 1846 Levenov, 1850 Levinov, 1872 Lvínov, 1885 Ločnov; n. 1791 Lewenau,
1828-1945 Löwenau.
Od 1850 s. Zábřeha.
L e v i c e
L e v i n o v
viz Levenov, o. Šumperk
L e w l i c z
viz Nové Lublice, o. Opava
L e x e n,
L e x n a viz Líšnice, o. Šumperk
L e y s
L e y s e
L e y s k y
L e z n a
L e z n i c e
viz Lesnice a Líšnice, o. Šumperk
L e z n i t z,
L e z n y c z viz Lesnice, o. Šumperk
L e y b n i g h
L g o t a
L h a n u c h o v a
L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov
LHOTA, s. Šternberka, o. Olomouc
Č. od 1397 Lhota, 1481-1520 Lhotka, 1554 Dobroslavova Lhota, 1588-1590 Dobrá
slove Lhota; n. 1599 a 1798 Althütten, 1636-1945 Alhütten, 1771-1847 Ahlhütten;
l. 1295 Dobroslalhota, 1296-1364 Elhota, 1448 Dobroslawa Lhota, 1772 Ahlhutten.
Od 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc.
1850 menší část obce osadou Šternberka, s nímž 1952 splynula, větší část sam.
obcí, 1953 s. Šternberka, 1954 s ním spojena a splynula, název oficiálně zanikl.
LHOTA, z. u Dolan, o. Olomouc
L. 1350-1353 Lhota, Lhotca, pustá ves.
Snad totožná s Lhotou u Hlubočků.
LHOTA, z. u Hluboček, o. Olomouc
Č. 1480 Lhoty, 1492-1612 Lhota (pustá); l. 1447 Lhotka, pustá.
LHOTA, z. u Majetína, o. Olomouc
Č. 1516 pustú ves Lhotky; l. 1318 Lhota, 1354 Olhotka, 1354-1409 Lhota
(osídlená).
Ves zanikla v 15. stol. severovýchodně od Majetína, při cestě do Čelechovic
v polní trati Lhota.
LHOTA, z. u Olověné, o. Olomouc
Č. 1613-1948 mlýn Na Lhotě; n. 1798-1945 Schneckenmühle.
Zanikla asi v 15 . stol. poblíž zrušeného nyní mlýna na Lhotě.
LHOTA, z. u Pňovic, o. Olomouc
Č. 1493-1498 Lhota (osazena), 1513 pustá, 1545 pustá Lhotka; l. 1368 Racziborow,
1398 Ratiborow, 1414-1464 Lhota (osedlá).
Ves zanikla u Pňovic v trati Lhotisko u silnice do Litovle a nazývala se asi
původně Ratiborova Lhota.
LHOTA, z. u Horní Sukolomi, o. Olomouc
Č. 1530 pustá Lhota u Sukolomě, 1592-1596 pastvisko Lhota u Horní Sukolomě.
LHOTA, o. Přerov
Č. od 1480 Lhota, 1718 Lhotka, 1794 Lhota Kozaržina; n. od 1676-1945 Lhota; l.
1275 de Kozarini Hloti, 1349-1373 Kozarzyna Lhota, Kozorzina Lhota, 1447, 16721863 Lhota.
1850 s. o. Lipník nad Bečvou, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868
M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 (Hlinsko) prověř
LHOTA, z. u Horního Újezda, o. Přerov
Č. 1519 Lhota (pustá); l. 1386 Lhota (osedlá), 1407 (pustá).
Zanikla kolem r. 1400 v trati Lhotsko.
LHOTA, z. u Lazníků, o. Přerov
Č. 1505-1516 Lhotka, 1538-1547 Lhota (osedlá); l. 1368 Lhotka, 1368-1447
Lhota.
LHOTA, z. u Radíkova, o. Přerov
Č. 1517-1553 pustá ves Lhota, 1530 Lhotisko.
Zpustla patrně v 15. stol. mezi Radíkovem a Hranicemi.
LHOTA, z. u Tučína, o. Přerov
L. 1358 Lhota, 1359 Lhotca, 1384-1446 Lhota (pustá).
Ves zanikla ve 14. stol. mezi Tučínem a Hradčany v trati Lhota.
L h o t a
L h o t a
L h o t a
L h o t a
L h o t a
L h o t a
viz Lhota u Opavy, o. Opava
L h o t a
viz Lhotka, z., o. Bruntál
L h o t a
L h o t a
viz Lhotka, o. Nový Jičín
L h o t a
L h o t a
L h o t a
viz Lhotka u Hranic, o. Přerov
L h o t a
viz Lhotka u Litultovic, o. Opava
L h o t a
viz Lhotka u Ostravy, o. Opava
L h o t a
viz Lhotka u Vítkova, o. Opava
L h o t a
viz Měsíční Lhota, Mísečná Lhota, z., o. Přerov
L h o t a
viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk
L h o t a
L h o t a
L h o t a
a n
L h o t a
L h o t a
b e i
b e i
L i p t h a l
W s e t i n viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín
L h o t a
b e i
C h o r i n
L h o t a
b e i
L ö s c h n a
d e r
B e t s c h w a
LHOTA-ČAVISOV, o. Opava
Vznikla 1960 sloučením Dolní Lhoty a Čavisova, ale 1969 byl obnoven původní
stav. - Viz i hesla Čavisov a Dolní Lhota!
L h o t a
D o r f
viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc
L h o t a
C h o r i n e n s i s
L h o t a
n a d
B e č v o u
LHOTA (nad Hatí), z., o. Opava
Č. 1425 "Lhota u Seifersdorfu" v obvodě Hlučín (osedlá), 1517-1520 pustá
Lhota nad Hatí.
Ves zanikla v katastru Hatě v 15. stol.
LHOTA NAD MORAVOU, o. Olomouc
Č. od 1606 Lhota, 1718 Lhotka, od 1950 Lhota nad Moravou; n. 1677 Lhota, 17181918 Oelhütten, 1939-1945 Olhütten; l. 1771 Lhota.
1850 s. obce Střen, 1919 sam. obec, 1960 s. Nákla.
M: 1626 (Náklo)
LHOTA (nad Moravicí), z., o. Bruntál
Č. 1480 Lhota u Dvorců (osedlá), 1546 pustá Lhota u Moravice.
Zanikla v 15. stol. u Bílčic.
L h o t a
n a d
P ě n č i c í
LHOTA (u Choryně), o. Vsetín
Č. 1416-1517 a 1835 Lhota, 1554 Prostřední Lhota, 1571-1847 a lidově Choryňská
Lhota, 1872 Lhota u Choryně, 1980 Lhota; n. 1675-1872 Lhota, 1771 Choriner
Lhota, 1798 Ellhota, 1872-1918 a za okupace Lhota bei Chorin; l. 1386-1391
Lhotka, 1389-1438 Lhota, 1392 villa Drozdowa(!), 1403 Drozdowa Lhota, 1462-1476
Lhotka Mediocris, 1771 Lhota Chorinensis.
Od 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
1976 sloučena s Valašským Meziříčím jako jeho m.č., 1980 název změněn na Lhotu.
M: 1662 (Kelč), 1788 (Choryně)
LHOTA POD KOSÍŘEM, o. Olomouc
Č. 1492-1493 a 1771 Lhotka, 1500-1597, 1846-1955 Lhota, 1519 Malá Lhotka pod
Kuseří, 1872 Lhota Ves, od 1955 Lhota pod Kosířem; n. 1770-1945 Lhota, 1771
Lhotka, 1872 Lhota Dorf; l. 1348 Lhota Superior, 1371 Lhotta prope Czech, 1672
Lhota, 1771 Lhotka.
1850 osada Kníniček, 1955 Ludéřova, 1960 Drahanovic.
L h o t a,
L h o t a p o d
S t a r ý m
J i č í n e m
L h o t a
p r o p e
C z e c h
L h o t a
s u p r a
Z e r a w i c z
L h o t a - R o k e t n i c z
L h o t a
R z i w i n o w
viz Starojická Lhota, o. N.Jičín
viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín
viz Hřivínova Lhota, o. Přerov
LHOTA U KELČE, o. Vsetín
Č. 1540-1618 Záhumná Lhotka, Záhumní Lhotka, Lhotka za humny, 1771 Malá Lhotka,
1835-1952 Malá Lhota, od 1952 Lhota u Kelče; n. 1676-1945 Klein Lhota; l. 1771
Parvo Lhota.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1876 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o.
Holešov, 1876 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.
1976 připojeny Babice jako m.č., 1980 obec sloučena s Kelčí jako její m.č., 1990
Babice určeny jako m.č. Kelče.
M: 1662 (Kelč)
L h o t a
u
L e š n é
L h o t a
u
L i p t á l u
LHOTA U OPAVY, o. Opava
Č. 1433 Lhotka, 1464-1528 a od 1805 Lhota (za Smolkovem), 1504-1666 "na
Lhotkách", 1560-1924 též Dolní Lhota, 1682 "na Lhotách", 1835 Hlota; n. 17881945 Ellgoth; l. 1413 Lhota.
Ves byla nepatrná, čítala 1606 jen 5 domů a plně vysazena až 1788.
1850 osada Hrabyně, 1864 sam. obec, 1979 m.č. Háje ve Slezsku.
M: 1645 (Hrabyně)
LHOTA U VSETÍNA, o. Vsetín
Č. 1627-1771 Lhota, 1850-1910 Lhota u Liptálu, 1881 Liptálská Lhota, od 1893
Lhota u Vsetína; n. 1670-1846 Lhotta, 1716-1751 Ober Lhota, 1829-1911 a za
okupace Lhota bei Lipthal, 1911-1918 Lhota bei Wsetin; l. 1690 Lhota Roketnicz.
Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Val.
Ves vznikla na místě Horní Roketnice, resp. změnila jméno. Viz heslo Horní
Roketnice!
1850 sam. obec, 1980 sloučena se Vsetínem jako jeho m.č., 1990 sam. obec.
M: 1644 (Vsetín), 1717 (Liptál)
L h o t a
V e s
L h o t a
v e d l e
L h o t a
z a
N o v ú
L h o t a
z a
S m o l k o v e m
R a d k o v
viz Radkova Lhota, o. Přerov
S e d l i c í
viz Hřivnáčova Lhota, z., o. Opava
L h o t i s k o
viz Lhota, resp. Ratiborov, z. u Pňovic, o. Olomouc
L h o t i s k o
viz Lhota u Radíkova, z., o. Přerov
LHOTKA, z., o. Bruntál
Č. 1443, 1464 Lhotka (osedlá), 1501-1529 pustá, 1583 "grunty pusté vsi slove
Lhota při gruntě sosnovském".
Ves zanikla v 15. stol. mezi Sosnovou a Býkovem.
LHOTKA, o. Frýdek-Místek
Č. 1437 Hnojová Lhota, 1467 Lhotka u Frýdlantu, od 1581 Lhotka, 1771 Lhota;
n. 1651 Elhot, 1676-1718 Lhota, 1720-1945 Lhotka; l. 1672 Lhota, 1724 Lihotka,
1771 Lhota.
M: 1628 (Místek), 1786 (Kozlovice)
LHOTKA, o. Nový Jičín
Č. 1420-1440 a 1771 Lhotka, 1431 Ješkova Lhota, 1467 Lhotka nad Bravanticí, 1713
Ellhotka, od 1420 Lhotka, lidově Lihotka; n. 1377 Ellhota, Ellhotka, 1569-1772
Blossdorf, Blozdorf, 1603-1628 Blasch, 1606 Blaskdorf, 1619-1945 Blaschdorf; l.
1420 Lhotka, 1690 Lhota, 1771 Blosdorfium.
Od 1850 osadou Lubojat.
M: 1653 (Bílovec), 1784 (Lubojaty)
LHOTKA, s. Bouzova, o. Olomouc
Č. Lhotka, v období 1572-1696 při rozdělení panství bouzovského se tak nazývala
dolní část Bouzova.
LHOTKA, o. Přerov
Č. 1503-1529 Lhotka, 1581 Žeravská Lhota, 1602 Jiříčkova Lhota, 1656-1850 Malá
Lhota, 1846 Malá Hlota, 1872-1924 Lhota, od 1924 Lhotka, od 1960 Lhotka u
Přerova, od 1965 Lhotka; n. 1675-1918 Klein Lhota, 1939-1945 Kleinhotten; l.
1368 Jurkow, 1377 Gircow, 1392 Yurgow, 1415 Lhotca que dici tur Jurko, 1437
Lhota supra Zerawicz, 1447 Jurkowa Lhota, Jurkova Lhotca, 1691 Lhota, 1771-1829
Parva Lhota.
Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877
Přerov.
1976 spol. MNV s Kokorami, 1990 sam. obec.
M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory)
LHOTKA, o. Přerov
Č. 1480-1960 Lhotka, 1530-1662 Lhotka Michalcova, 1672-1846 Lhota, od 1960
Lhotka u Hranic; n. 1672-1846 Lhota, 1771-1918 Lhotka, 1939-1945 Elhotten;
l. 1371 Lhoty, 1771 Lhotka.
1850 s. Hrabůvky, 1868–1857 sam. obec, 1960 m.č Velké, neúředně v době slučování
název Velká-Lhotka u Hranic, 1975 m.č. Hranic.
L h o t k a
L h o t k a
viz Farářova Lhota, o. Šumperk
L h o t k a
viz Hřivínova Lhotka, z., o. Přerov
L h o t k a
viz Hřivnáčova Lhota, Hřivnáčova Lhotka, z., o. Opava
L h o t k a
L h o t k a
viz Lhota, z. u Dolan, o. Olomouc
L h o t k a
viz Lhota, z. u Hlubočků, o. Olomouc
L h o t k a
viz Lhota, z. u Pňovic, o. Olomouc
L h o t k a
viz Lhota, o. Přerov
L h o t k a
viz Lhota, z. u Laznik, o. Přerov
L h o t k a
viz Lhota, z. u Tučína, o. Přerov
L h o t k a
L h o t k a
L h o t k a
L h o t k a
viz Lhota nad Moravou, o. Olomouc
L h o t k a
L h o t k a
viz Loděničky, z., o. Olomouc
L h o t k a
L h o t k a
L h o t k a
viz Uhřínov, o. Přerov
L h o t k a
L h o t k a
L h o t k a
d e r
S t a d t
O s t r a
LHOTKA NAD BEČVOU, o. Vsetín
Č. 1416-1612 Lhota, 1437-1540 Lhotka jinak Žabokrky, 1481-1872 Lhotka, 1662
a lidově 1881 Lešenská Lhotka, Lešenská Lhota, 1893-1921 Lhota u Lešné, 1506 a
znovu od 1921 Lhotka nad Bečvou; n. 1676 Lhota, 1781-1847 Lhotka, 1872-1918
Lhota bei L.öschna, Lhota bei Leschna, 1939-1945 Lhota an der Betschwa; l. 1406
a 1771 Lhotka.
1976 sloučena s Lešnou jako její m.č.
M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690 (Lešná)
L h o t k a
n a d
B r a v a n t i c i
L h o t k a
n a d
P ř e r o v c e m
viz Lhotka, o. Nový Jičín
viz Hřivnáčova Lhotka, z., o. Opava
L h o t k a
p o d
L h o t k a
u
H o š č á l k o v i c e m i
F r ý d l a n t u
LHOTKA U LITULTOVIC, o. Opava
Č. 1517-1950 Lhotka, 1771-1846 též Lhota, od 1950 Lhotka u Litultovic, n. 1622
von Lhott bei Leitersdorf, 1672-1718 Nalhütten, 1751-1945 Oelhütten; l. 13891435 Lhota, 1408-1437 Lhotka, 1683 Nalhütten, 1771-1847 Oelhütten.
1850 sam. obec, 1961 k ní připojena osada Hory od Dolních Životic, 1974 spol.
MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1683 (Jakartovice), také 1698 (Slavkov), 1782-1784 (Stěbořice), 1785 (Melč)
LHOTKA U OSTRAVY, s. Ostravy
Č. 1464 a 1847 Lhota, 1464-1950 Lhotka, 1492 Lhotka pod Hoščálkovicemi, 1771
Lyhota, 1837 a lidově Libotka, od 1950 Lhotka u Ostravy; n. 1720 Ellgoth,
Ellgotth, 1771-1945 Ellgoth, 1871 Ellgoth-Hultschin, 1905 Ellguth-Hultschin; l.
1724 Lihotka, 1771 Lhotka.
1850
1938
1976
1850
s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín,
Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava–venkov, 1960 Opava,
Ostrava.
sam. obec, 1976 s. města Ostravy.
M: 1647 (Hlučín)
LHOTKA U VÍTKOVA, o. Opava
Č. 1525 Lhota, 1560-1599 Závodní Lhotka, 1599-1960 Lhotka, 1612 Lhoty, 1771
Lhota, 1885 Závodní Lhotky, od 1960 Lhotka u Vítkova; n. 1377 Nicoschaw, 15561945 Nitschenau, 1582-1611 Nitzenau, 1599 Zawodny Lhotka, 1793 Nixenhau; l. 1771
Nitschenavia.
Opava.
1850 osada Nových Těchanovic, 1867 sam. obec, 1964 s. Nových Těchanovic, 1975
m.č. Vítkova, upraven název na Lhotka. Od 1867 byla součástí Lhotky osada
Podhradí, připojena 1957 k Vítkovu.
M: 1635 (Vítkov), 1696 (Radkov), 1784 (Nové Těchanovice)
L h o t k y
viz Lhota u Majetína, z., o. Olomouc
L h o t k y
viz Lhota u Opavy a Hřivnáčova Lhotka, z., o. Opava
L h o t s k o viz Houserova Lhota, z., o. Přerov, Lhota, z. u Horního Újezda,
o. Přerov, Měsíční Lhota, z., o. Přerov a Radslavova Lhota, z., o. Vsetín
L h o t t
b e i
L h o t t a
L h o t t e n
L e i t e r s d o r f
p r o p e
C z e c h
L h o t y viz Lhota u Opavy, z. Hřivnáčova Lhotka, o. Opava, Lhotka u Hranic,
o. Přerov, Francova Lhota, o. Vsetín, Lhota, z. u Hlubočků, o. Olomouc, Lhotka u
Vítkova, o. Opava a Nižní i Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek
L i b a d
L i b a v a
viz Město Libavá, o. Olomouc
L i b d o l
viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc
L i b e n i c e,
L i b e n i c z viz Luběnice, o. Olomouc
L i b e n t a l,
L i b e n t a l i u m
L i b e n t a l i u m,
L i b e n t h a l viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc
L i b ě n i c e
viz Luběnice, o. Olomouc
LIBHOŠŤ, o. Nový Jičín
Č. od 1481 Libhošť, ale 1517 z Liboše, 1524 Libhošč (Libhosscz) a dodnes lidově,
1720-1815 Libost, 1771-1847 Liboš; n. 1663 Lybosch, 1674 Liebesche, 1666-1945
Liebisch, Libisch; l. 1411 Libhoscz, 1478 Libosst, 1665-1670 de pago Libusse,
1771 Libischium.
1850 sam. obec, 1958 připojena část Sedlnice, 1976 s. Nového Jičína.
M: 1627 (Štramberk), 1778
L i b i n viz Moravská Libina, o. Šumperk
LIBINA, o. Šumperk
Č. 1483 z Libiny, 1517-1947 Německá Libina, 1618-1638, 1847 a 1893 Německé
Libiny, 1771 Německý Libín, 1850 Německá Libová, 1406 Malý Lybyn, 1947-1960
Horní Libina, 1536 a od 1960 Libina; n. 1431 Lubein, 1595-1596 Lange Liebe, 1603
zu Deutschen Lieba, 1614 zur deutschen Liebe, 1663-1664 Lange Liebe in Mähren,
1674-1945 Deutsch nebo Teutsch Liebau, 1798 Deutschliebe; l. 1348 Lubina, 13581359 Libna, Lybna, 1392 Lybyn, 1771 Teuto Libavia.
1850 s. o. Uničov, 1868 Šumperk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 připojeny Dolní, dříve Moravská Libina a Obědné. Spojená
obec Libina má nyní místní části Dolní Libina, Libina a Obědné. - Viz též
příslušná hesla!
M: 1630 (Horní Libina), 1655 (Šumvald u Uničova)
L i b i n a
viz Libivá, o. Šumperk
LIBIVÁ, o. Šumperk
Č. od 1456 Libivá, 1720 Libuwi, 1771 Libiwy; n. 1614 Libeyn, 1650-1945 Libein;
l. 1273 Lubyn, 1448 Libiua, 1672 Liebina, 1771 Libeina.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Mohelnice.
M: 1614 (Mohelnice)
L i b l i c e
viz Nové Lublice,o. Opava
L i b n i t z
viz Liběnice, o. Olomouc
L i b o j a t y
L i b o m ě ř
L i b o n i c e
LIBOŠ, o. Olomouc
Č. od 1468 Liboš, 1513-1546 Liboše, 1531-1893 dědina Libuše; n. l6O3 von
Lebussa, 1677-1718 Liboss, 1720-1945 Libusch, 1772 Lybesch; l. 1078 Luboss,
1276 Lubos, 1672 Libuss, 1771 Libussium.
1850 sam. obec, za okupace a od 1976 osadou Štěpánova, 1990 sam. obec.
M: 1648 (Hnojice)
L i b o š
viz Libhošť, o. Nový Jičín
L i b o v á
viz Libivá, o. Šumperk a Město Libavá, o. Olomouc
L i b o v i a
L i b o w
L i b t a l
viz Liptál, o. Vsetín a Liptan, o. Bruntál
L i b t á l,
L i b t á ň viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc
L i b t i n
L
L
L
L
i
i
i
i
b
b
b
b
u
u
u
u
s
s
s
š
viz Liptaň,o. Bruntál
c h,
s,
s i u m,
e viz Liboš, o. Olomouc a Libhošť, o. Nový Jičín
L i c z e l
viz Hranické Loučky, o. Přerov
L i c z n a
D o l n a
L i c ž,
L i č,
L i d e č
L i c ž,
L i d č e,
L i d e č viz Lidečko, o. Vsetín
LIDEČKO, o. Vsetín
Č. 1504 Dolní Lidší, 1509-1520 Lideč, Lidče, 1512-1718 Dolní Lidče, Dolní Lidčí,
1531 Kostelní Lideč, 1838-1846 Dolní Lič, od 1716 Lidečko; n. 1633 Licz, 16631676 Dolní Lydcže, Dolní Lydczy, 1692-1716 Lidetzko, 1718 Dolní Luže, 1720-1846
Unter Litsch, Unter Litz, 1771-1918 Lidetschko, 1939-1945 Klein Litsch; l. 1424
Minor Lidecz, 1672-1771 Lidec, Lideca.
1850 s. o. Valašské Klobouky, 1949 Vsetín; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val.
Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín.
M: 1707
L i d e r z o w
L i d e r z o w i c z e
viz Ludgeřovice, o. Opava
LIDEŘOV, z., o. Frýdek-Místek
Č. 1440-1540 Ludgeržowicze, 1600 Lodgeřovice, Lodgiřovec, 1607-1655 Lideřův
(Liderzuw), 1645 "zahradníci Zaolzané aneb Algiřoviané" v 19. a 20. stol.
Lidéřov.
Ves stála mezi Karpentnou a Bystřicí na Lideřovském potoku, splynula koncem
17. stol. s Vendryní a tvoří nyní část obce.
L i d e ř o v
L i d e t s c h k o,
L i d e t z k o viz Lidečko, o. Vsetín
L i d g e r z o w i c z,
L i d g e r z o w i c z e,
L i d h e ř o v i c e viz Ludgeřovice, o. Opava
L i d n a u,
L i d n a w viz Lipná, o. Přerov
L i d š e
L
L
L
L
i
i
i
i
e
e
e
e
b
b
b
b
a,
a u,
a w,
e viz Město Libavá, o. Olomouc
L i e b e i n
L i e b e l s d o r f
L i e b e n t h a l viz Liptaň, o. Bruntál, Liptál, o. Vsetín a Luboměř pod
Strážnou, o. Olomouc
L i e b e n t h a l
Olomouc
b e i
L i e b e s d o r f
L i e b e s c h
B o d e n s t a d t
viz Luboměř pod Strážnou, o.
L i e b i n a
L i e b i s c h
L i e b s d o r f
L i e p e i n
viz Lipina, o. Olomouc
L i e s s k o w i t z
viz Lískovec, o. Frýdek-Místek
L i e t s c h e l,
L i t s c h l viz Hranické Loučky, o. Přerov
L i g o t a,
L i g o t a A l l o d i a l n a
L i g o t h a
L i g o t k a
K a m e r a l n a
L i h o t k a viz Lhotka, o. Frýdek-Místek a Nový Jičín, Lhotka u Ostravy, o.
Opava a Mariánské Hory, s. Ostravy
L i c h n a u
viz Lichnov, o. Nový Jičín
LICHNOV, o. Bruntál
Č. 1406-1636 Lichtnov, od 1456 Lichnov (Lychnov), 1771-1850 Lichnowa; n. 15741945 Lichten, Liechten; l. 1340 Lichtenaw, 1405 de Lichtnow, 1431 de Lichtnaw,
1771 Lichten.
1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Krnov; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní
Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Krnov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1980 připojena jako část Dubnice.
M: 1664
LICHNOV, o. Nový Jičín
Č. 1437-1581 Lichtnov, od 1507 Lichnov; n. 1651-1945 Lichnau, 1676-1718 Lichnow,
1692 Lichow; l. 1293 Windgebrech, 1320-1371 Lichtenow, 1383-1390 Lichtnow, 1393
Lithnow, 1672 Lichnov, 1771 Lichnovium, 1828 Lichtna.
1960 Nový Jičín.
M: 1720
L i c h o w
L i c h t e n,
L i c h t e n a w
viz Lichnov, o. Bruntál
LICHTENBERG, z. hrad, o. Jeseník
L. 1263 Lichtenberc ; n. 1420 Leuchtenbergk (pustý).
Zanikl poblíže Zlatých Hor.
L i c h t e n b e r g,
L i c h t e n b e r k viz Světlov, o. Frýdek-Místek
LICHTENSTEIN, o. Šumperk
Č. 1780 Lichtenštejn; n. 1780 Lichtenstein.
Kolonie založena u Zábřeha, s nímž záhy splynula.
L i c h t e n s t e i n
Provazovec, o. Opava
viz Hlučín, o. Opava, Likštejn, o. Olomouc a
LICHTENTHAL, o. Olomouc
Č. 1850-1945 Lichtentál, od 1945 Světlov; n. 1781-1945 Lichtenthal.
Osada, pak předměstí Šternberka, která se v letech 1787-1798 skládala z
vlastního Lichtenthalu, Sicherhofu a Mühlgrabenu, které v l. pol. 19. stol.
spolu splynuly; r. 1850 ztotožňován Lichtenthal s Mühlgrabenem. Název
Lichtenthal zanikl po osvobození.
L
L
L
L
i
i
i
i
c
c
c
c
h
h
h
h
t
t
t
t
e
e
e
e
n
n
n
r
w
w
w
w
L i c h t n a,
L i c h t n o w
e
e
e
e
r
r
r
r
d,
d a,
d e n,
d e n viz Světlá pod Pradědem, o. Bruntál
L i c h t n a w,
L i c h t n o w viz Lichnov, o. Bruntál
L i c h t w a r d t,
L i c h t v a r d,
L i c h t w e r d viz Světlá pod Pradědem, o. Bruntál
LIKŠTEJN, o. Olomouc
Č. 1516-1624 Likštejn, 1588 Lychtenštejn; n. 1588 Lichtenstein oder Juragrund, v
17. stol. Lichtenstein.
Předměstí Šternberka, s nímž splynulo koncem 17. stol.
L i l i e n
viz Harty, o. Nový Jičín
L i l i e n d o r f
L i n d a,
L i n d a u
viz Dolní Lipová, o. Jeseník
L i n d a v a
L i n d e
viz Lipná, o. Přerov
W i e s e
L i n d e n
viz Lipová, o. Přerov
L i n d e n a u
L i n d e n a v i a
L i n d e w i e s
L i n d e w i e s e
L i n d o w
L i n h a r t i c e,
L i n h a r t o v viz Linhartovy, o. Bruntál
LINHARTOVY, o. Bruntál
Č. od 1466 do 1920 Lenhartovy, od 1478 Linhartovy, 1513 Linhartovice, 1555
Linhartov, 1872 Linhartice; n. 1377 Gotfridisdorf, od 1410 Geppersdorf, 1441
Gotfredisdorf, 1470 Gappersdorf, 1672 Göppersdorf; l. 1429 Gotfredesdorf, 1771
Geppersdorfium.
1850 sam. obec, 1920 odtrženy osady Kobylí a Krásné Loučky, 1960 připojena k
Linhartovům jako osada Opavice. Díly těchto osad jsou od 1742 mimo hranice naše
ho státu. 1980 obec připojena jako část k Městu Albrechtice.
M: 1780
L i p a n
viz Lipina, o. Opava
LIPINA, o. Olomouc
Č. od 1480 Lipina, 1771 Lipinie, n. 1599-1945 Lippein, 1646-1718 Liepein, 1771
Lippen; l. 1296 Lipinye, 1397-1409 Lypyna, 1771 Lippinium.
1850 s. o. a o. Šternberk, od 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 s. Těšíkova, 1974 m.č. Šternberka, 1990 sam. obec.
LIPINA, o. Opava
Č. od 1430 Lipina; n. 1377 Lipan, 1574-1945 Lipin, Lippin. - Ves zpustla v
15. stol., vysazena znovu 1783.
1850 osada Domoradovic, 1864 sam. obec, 1973-1975 spol. MNV se Štáblovicemi,
1976-1978 spol. MNV s Oticemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec, 1993 m.č.
Štáblovic.
M: 1643 (Hradec nad Moravicí), 1785 (Melč)
LIPINA, s. Ostravy
Č. od 1676 Lipina, název zrušen 1952; n. 1808-1945 Lippin; l. 1663 Lipina,
1667 de pago Lipin prope civitatem Bohumin.
Od 1850 s. Radvanic.
LIPINKA, o. Šumperk
Č. od 1523 Lipinka, 1609 Lipinky, 1771-1847 Lepinka; n. 1678 Lepinka, 1718
Lepincka, 1720-1945 Lepinke.
1909 Šternberk, 1960 Šumperk.
LIPNÁ, o. Přerov
Č. 1513-1546 a 1771 Lindow, 1517-1948 Lindava, od 1948 Lipná; n. 1622-1945
Lindenau; l. 1394 Lidnau, 1408 Lydnaw, 1672 Lindenau, 1771-1863 Lindenavia.
1850 s. o. Hranice, 1938 Odry, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Nový Jičín,
1945 Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Potštátem, 1983 jeho m.č.
M: 1628 (Potštát)
L i p n i a n,
L i p n i a n i u m
LIPNÍK NAD BEČVOU, o. Přerov
Č. 1455-1924 Lipník, pak Lipník nad Bečvou; n. 1612-1613 Leibnigh, Leybnigh,
1637 Leupnik, 1672-1945 Leipnik, 1718 Leipnickh; l. 1238 Lipnich, 1294-1359
Lipnik, Lyppnik, 1575 Leupnick, 1625 Leipnik, 1672-1863 Lipnicium; řecky 1588
Philyropolis.
1960 Přerov.
1855 Horní a Dolní předměstí v Lipníku připojena k městu, 1960 osada Nové Dvory
oddělena jako sam. obec, 1976 m.č. Lipníku n. B Nové Dvory, Loučka, Podhoří,
Trnávka, Bohuslávky (do 1990), Týn n. B. (do 1991), 1980 m.č. Jezernice (do
2000).
M: 1623
LIPŇANY, o. Olomouc
Č. od 1511 Lipňany (Lipniany); n. 1671-1945 Lipnian; l. 1288 Lippnan, 1373
Dypnan (koruptela místo Lipnan), 1364 Lipnyan, 1771 Lipnianium.
1850 s. o. Lipník, 1877 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1877 Olomouc.
1850 sam. obec, 1974 m.č. Tršic.
M: 1666 (Tršice)
LIPOVÁ, o. Přerov
Č. od 1511 Lipová; n. 1675-1918 Lipowa, 1751-1794 Lipow, 1939-1945 Linden;
l. 1368 Lyppowe, 1373-1863 Lipowa.
1850 osada Křtomile, 1868 sam. obec, 1964 připojen Křtomil jako m.č, 1976 spol.
MNV v Dřevohosticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
LIPOVÁ - LÁZNĚ, o. Jeseník
Vunikla 1960 sloučením obcí Dolní A Horní Lipová. Viz Dolní Lipová a Horní
Lipová!
L i p o v é
viz Lipová, o. Přerov a Liptál, o. Vsetín
LIPOVÝ, o. Frýdek-Místek
Zal. 1709; odtud č. stále Lipový.
Od 1850 osada Morávky.
M: 1709 (Dobrá), 1784 (Morávka), v matrikách samostatně neuváděn
L i p o w
viz Lipová, o. Přerov
L i p p e i n,
L i p p e n viz Lipina, o. Olomouc
L i p p i n
viz Lipina, o. Opava a Lipina, s. Radvanic, s. Ostravy
L i p p i n i u m
L i p p n a n
viz Lipina, o. Olomouc
L i p š t e j n
LIPTÁL, o. Vsetín
Č. 1504-1949 Liptál, 1949-1955 Lipové u Vsetína, od 1956 opět Liptál; n. 16701945 Lipthal, 1670-1692 též Libtal, 1847 Lipthal Markt; l. 1361 Luptal, 1690
Libtal, 1771 Liptalium.
M: 1644 (Vsetín), 1717
L i p t á l
L i p t á l s k á
L h o t a
LIPTAŇ, o. Bruntál
Č. 1402 a 1580-1881 Libentál, 1464, 1568 Libtál, 1553 ze vsi Lyptana, 1563
Liptow, 1559-1566 a znovu od 1921 Liptaň, 1847 Milowni dul, 1850 Liptany, 18931921 Liptál; n. 1391-1945 Liebenthal, 1798 Löwenthal, 1944-1945 Grossliebenthal;
l. 1256, 1267 Leuendal, 1262, 1280 Luptyn, 1300-1655 Libental, 1385, 1393
Libtin, 1437 de Lipptanye, 1672-1771 Leovallium.
Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 připojena jako část Bučávka, 1976 připojeny jako část Horní
Povelice.
M: 1614
L i p t a ň,
L i p t a v a,
L i p t e j n viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc
L i p t h a l
viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc a Liptál, o. Vsetín
L i p t h a l
M a r k t
L i p t o w
viz Liptál, o. Vsetín
LÍPY, o. Olomouc
Č. 1793-1798 Andlerova Ves, 1839-1958 Andlerka, odtud Lípy, v 19. stol. v
pozemkových knihách a dodnes lidově Ples; n. 1786-1945 Andlersdorf, 1798-1872
též Antlersdorf.
1850 s. o. a o. Prostějov, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1980 m.č. Slatinic.
M: 1787 (Slatinice)
L i s c z e
L i s e k a
L i s e l s b e r g
L i s c h b i t z
viz Eliščiná, o. Olomouc
viz Lyžbice, o. Frýdek-Místek
L i s c h k y
L i s c h n a
viz Líšná, o. Přerov
L i s c h n o
LÍSKOVEC, o. Frýdek-Místek
Č. 1520-1894 Leskovec,od 1636 Lískovec; n. 1580 Liesskowitz, 1664-1945
Leskowitz; l. 1450 Leskoviecz, 1715 Leskowitzium.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšin,
1901 Frýdek, 1942 Místek, 1960 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec, 1943 s. Frýdku, 1954 sam. obec, 1975 spol. NV s FrýdkemMístkem, s nímž 1979 sloučen.
M: 1654 (Frýdek)
L í s k o v e c
LÍSKY, o. Frýdek-Místek
Č. 1850 Lisky, 1858 Liski, od 1871 Lísky; n. 1850 Lisky, 1858-1945 Liski; l.
1724 Lisky; p. od 1850 Lyski.
Od 1850 osada resp. sídlisko u Jablunkova a Mostů u Jablunkova.
M: Jablunkov, 1786 Mosty u Jablunkova, samostatně v matrikách neuváděny
L í s k y,
L i s s e k
L i s o w k y
viz Lisůvky, o. Frýdek-Místek
L i s s e k,
L i s s k y viz Lýsky, o. Přerov
L i s s i w e k
L i s s o w
viz Lysov, z., o. Olomouc
L i s s u w k a
L i š e ň
viz Lysůvky, o. Frýdek-Místek
L i š i n k a
L i š n á
viz Lysůvky, o. Frýdek-Místek
viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek a Lešná, o. Vsetín
LÍŠNÁ, o. Přerov
Č. od 1590 Lišná, Líšná, 1596-1610 Lišeň, 1771 Lessna; n. 1671 Lysstna, 1718
Lissna, 1720-1945 Lischna, 1771-1794 Leschna; l. 1368 Lesna, 1374 Lesczna,
1437 Lessne, 1771 Leschna, 1863 Lišna.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p.
H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov.
1850 sam. obec, 1975 spol. MNV s Domaželicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
LÍŠNICE, o. Šumperk
Č. 1418-1480 Lesnice, 1437-1893 Lestnice, Leščnice, Leštnice, 1448-1481
Leznice, 1464 a dodnes Líšnice, 1466-1517 Lešnice, 1846-1847 Lišnica, 1885
Lišinka; n. 1677-1847 Lechsen, též Markt Lechsen, 1718-1945 Lexen; l. 1348 de
Lesnycz, 1355-1379 Lessnicz, 1381-1447 Lestnicz, 1672 Marcklexen, 1771 Lexna.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec s osadou Paseky, 1960 připojeny jako m.č. Vyšehorky a Líšnice
připojena k Mohelnici, 1990 sam. obec.
M: 1641 (Vyšehoří)
L i š t n á
L i t h n o w
L i t k a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek
L i t o l t o v i c e,
L i t o l t o w i c z viz Litultovice, o. Opava
LITOVEL, o. Olomouc
Č. od 1458 Litovel, 1517 Litovl, 1588-1846 Litovle; n. 1396-1488 Lutthaw,
1571-1945 Littau, Littaw, 1585-1599 Litten, 1633-1798 Litta; l. 1249, 1391
Luthowl, 1272-1497 Luthovia, 1327 Luthow, 1410-1771 Lithovia, Littavia.
M: 1657
L i t r b a c h y
L i t s c h
viz Horní Lideč, o. Vsetín a Hranické Loučky, o. Přerov
L i t s c h e l
L
L
L
L
i
i
i
i
t
t
t
t
t
t
t
t
a,
a u,
a v i a,
e viz Litovel, o. Olomouc
L i t u g a l
LITULTOVICE, o. Opava
Č. 1413-1446 Litoltovice, od 1517 Litultovice, někdy i Lituoltovice, 1580
Lytautowicze, 1798-1847 Litutowice; n. 1676-1945 Leitersdorf; l. 1224 Lutconis
villa, 1320 Lutoldisdorf, 1389-1394 Lutersdorf, Lwtersdorf, 1390-1436
Litoltowicz, 1413 Lutholtowicz, 1446 Lytuoltowicz, 1477 de Litoltovic, 1771
Leitersdorfium.
1945 připojeny od Jezdkovic Choltice.
M: 1665 (Stěbořice), 1786
L i t z e l
L i ž b i t z
L o b a t i c z
viz Lyžbice, o. Frýdek-Místek
viz Lobodice, o. Přerov
L o b e n s t e i n,
L o b e n s t e y n viz Cvilín, hrad u Krnova, a Úvalno, o. Bruntál
L o b e n s t h a l
viz Ludvíkov, o. Bruntál
L o b e t e i n,
L o b e t i n viz Slavětín, o. Olomouc
L o b ě n i c e
L o b i e s c h i t z
viz Lověšice, o. Přerov
L o b i n s t a i n,
L o b i n s t e i n viz Cvilín, hrad u Krnova a Úvalno, o. Bruntál
L o b n i c e,
L
L
L
L
L
o
o
o
o
o
b
b
b
b
b
n
n
n
n
n
i
i
i
i
i
e g,
g,
k,
t i u m,
t z viz Lomnice, o. Bruntál
LOBODICE, o. Přerov
Č. 1464-1771 Lobotice, od 1490 Lobodice; n. 1676-1771 Lobotitz, 1793-1945
Loboditz; l. 1131 Lobodici, 1320-1435 Lobodicz, 1353-1355 Lobaticz, 1358-1691
Lobotitz, 1771-1863 Lobodicium, Lobotitium.
1850 sam. obec s osadami Chrbov a Cvrčov (do 1910 a znovu 1966 jako m.č.).
M: 1688 (Tovačov), 1771
L o b o t i c e,
L o b o t i t z viz Lobodice, o. Přerov
L o b o u i a
L o b s c z i c z,
L o b s c h i c z viz Lověšice, o. Přerov
L o b s t e i n
viz Cvilín, hrad u Krnova a Úvalno, o. Bruntál
LOCKERGRUND, o. Šumperk
Č. od 1945 Na pustině.
1850 s. Štítů, název zanikl splynutím.
M: Štíty, samostatně v matrikách neuváděn
L o c z
viz Loštice, o. Šumperk
L o c ž k a,
L o č k a viz Loučka, o. Olomouc
L ó č k a
viz Studená Loučka, o. Šumperk
L o č n o v
L o č o v
L
L
L
L
o
o
o
o
d
d
d
d
e
e
e
e
n
n
n
n
viz Lošov, o. Olomouc
i
i
i
i
c
c
c
t
e,
z,
h e,
i u m
L o d e n i t i u m
L o d e ř o v
viz Loděnice, o. Opava
L o d ě j n i c e
viz Horní Loděnice a Moravská Loděnice, o. Olomouc
LODĚNICE, o. Opava
Č. od 1500 Loděnice, 1606 Lodějnice, (Lodiejnicze), 1847 Lodnice; n. 1377
Lodonicz, 1636-1945 Lodnitz, 1771-1872 Lodenitz, 1784 Lodnig, l. 1280-1294
Lodenicz, 1288 de Lodnicz, 1771 Lodenitium.
V 16. a 17. stol. rozdělena na Velkou a Malou Stranu.
1850 sam. obec, 1964 s. Holasovic.
L o d ě n i c e
viz Horní Loděnice a Moravská Loděnice, o. Olomouc
LODĚNIČKY, z., o. Olomouc
L. 1364 Parua Lodnicz, 1397-1398 Lodyenyczky (pusté), 1407 Lhotca (pustá).
Zanikly mezi Horní Loděnicí a Hranič nými Petrovicemi koncem 14. stol.
L o d g e ř o v i c e,
L o d g i ř o v e c viz Lideřov, o. Frýdek-Místek
L o d i e j n i c e
o. Olomouc
viz Loděnice, o. Opava, Horní Loděnice a Moravská Loděnice,
L o d n i c e,
L o d n i g,
L o d n i t z viz Loděnice, o. Opava
L o d n i t i u m,
L o d n i t z viz Horní Loděnice, o. Olomouc
L o d o n i c e
L o d o n i c z
viz Loděnice, o. Opava
LOMEC, z., o. Přerov
Č. 1530-1545 pustá ves Lomec.
Ves zanikla asi v 15. stol. severně od Skoků poblíže Loučky v trati Lomec.
L o m e n s k o
viz Lomná, z., o. Vsetín
LOMNÁ, z., o. Vsetín
Č. 1504-1512 ves Lomnú, 1518 pustú ves Lomnú, 1520-1575 pustou ves Lomensko,
1627 vrch Lomensko.
Ves zanikla u Horní Lidče tam, kde je samota Lomecký Vrch.
L o m i g s d o r f,
L o m m e r s d o r f
L o m n á
viz Dlouhomilov, o. Šumperk
viz Dolní Lomná a Horní Lomná, o. Frýdek -Místek
LOMNICE, o. Bruntál
Č. 1542-1545 ves pustou Lomnici, od 1555 Lomnice, 1720-1846 Hlomnitze, Hlomnica,
1771 Lobnicze, 1847 Chwalnik; n. 1556-1642 Lobnieg, 1571-1945 Lobnig, 1751-1850
Lomnik, 1771 Lobnitz; l. 1320 Lomnicz (nově osazena), 1351 Lompnicz, 1397
Lompnicze, 1771 Lobnitium.
1850 sam. obec, 1960 připojen jako část Tylov.
M: 1656
L o m p n i c e
LOMY, o. Jeseník
Č. od 1949 Lomy; n. 1792-1805 Geislerfeld, 1836-1945 Geislersfeld.
Osada založena kol. 1780 náležela stále k Supíkovicím; mezi 1961-1964 název
zrušen pro stavební splynutí.
M: 1780 (Supíkovice)
L o n g a
v i l l a
L o n g d o r f
viz Dlouhá Ves, o. Přerov
L o n g e n d o r f
L o n g u m
viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Dlouhá Ves, o. Přerov
C r a s
viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Dlouhá Ves, o. Přerov
L o n k a u,
L o n k y viz Louky, o. Karviná
L o p e l l e
L o s c z i c z
L o s e n
viz Lupěnné, o. Šumperk
K ö n i g
L o s c h a u,
L o s c h o v i u m
viz Lošov, o. Olomouc
L o s c h c z i c z,
L o s c h i c z,
L o s c h i c i u m viz Loštice, o. Šumperk
L o s c h i t z
viz Loštice, o. Šumperk a Lužice, o. Olomouc
L o s í n,
L o s i n a,
L o s i n y viz Velké Losiny, o. Šumperk
L o s k
L o s s c z i t z,
L o š č i c e viz Loštice, o. Šumperk
LOŠOV, o. Olomouc
Č. od 1465 Lošov, 1872-1885 Ločov; n. 1677-1718 Lossow, 1751-1945 Loschau;
l. 1385 Lacznow, 1771 Loschovium.
1980 s. Olomouce.
M: 1642 (Jívová), 1648 (Dolany), 1651 (Velká Bystřice), 1785 (Svatý Kopeček)
LOŠTICE, o. Šumperk
Č. 1480-1642 Loščice, od 1511 Loštice; n.1382 Loscicz, 1607-1611 Locz, Lotz,
1672-1945 Loschitz, 1674 Loschtzitz, 1772 Lossczitz; l. 1267 de Lossicz, 1364
Losschicz, 1365-1397 Losczicz, 1375 Loschczicz, 1771 Loschitium.
K Lošticím patřila odedávna osada Vlčice, s. města byla židovská čtvrť.
1958 připojena od Pavlova samota Markrábka. Sousední obec Žadlovice do 1924
rozdělena na část loštickou a újezdskou, 1960 obě části m.č. Loštic.
M: 1647
L o t h r i n k o w i t z,
L o t r i n z o v i c e,
L o t r i n k o v i c e viz Lysůvky, o. Frýdek-Místek
L o t s c h
viz Mladeč, o. Olomouc
L o t z
L o u č
LOUČANY, o. Olomouc
Č. 1512 Lučany, od 1518 Loučany (Laučany); n. 1669 Lauczan, 1677-1945 Lautschan,
1718-1751 Laucžian; l. 1131 Lucaz, 1269 de Luchan, 1318-1379 in Luczan, 1771
Lauczanium.
1976 m.č. Náměště na Hané, 1991 sam. obec.
M: 1714 (Senice na Hané)
L o u č i c e
LOUČKA, o. Nový Jičín
Č. 1497-1771 Lučka, Lúčka a lidově do dnes, 1720 Loutzka, od 1846 Loučka (i
Laučka), 1798 Lauczky; n. 1557-1617 Ernbergk, 1580 Eeerenbergh, 1645 Lutzka oder
Ehrnberk, 1676-1945 Ehrenberg, 1692 Ehrnperg; l. 1374 Luczca, 1650 Ehrenberg,
1690 Lauczka, 1771 Ehrenberga.
1850 sam. obec, 1975 s. Nového Jičína.
LOUČKA, o. Olomouc
Č. od 1502 Loučka (Laučka, Laucžka), 1527-1617 Malá Loučka, 1626 Lúčka, 1581
Loučky, 1720 Luczka, 1798 a lidově Ločka; n. 1592 Pürckesdorf, 1614 Burgers
dorf, 1676 Lauka, l7l8 Lautcžka, 1720-1771 Burkersdorf, 1751 Lauczka, 1787
Lautzka, 1793-1846 Birkersdorf, 1798 Pirkersdorf, 1846 Birkersdorf, 1846-1872
Lautschka, 1881-1918
Lauczka, 1939-1945 Lautschka; l. 1348 in Lucka, 1350 Louczka alias Burckersdorf,
1393 Birkersdorf, 1399 Parva Luczka, 1508 Purkartsdorf alias Parva Luczka, 1631
Lauczka, 1631 Purkerdorf, 1636 Burksdorf, 1641 Burgstorff, 1672 Lucka.
1850 sam. obec, 1960 osada Bílska, 1980 m.č. Choliny, 1990 sam. obec.
M: 1631 (Cholina)
LOUČKA, o. Přerov
Č. 1394 Loučka Mezení, 1480 a dodnes lidově Lúčka, od 1517 Loučka (Lauczka,
Laucžka apod.), někdy i Loučka nad Lipníkem nebo Loučka od Lipníka, 1872
Loučko, lidově též Lóčka; n. 1667-1945 Lautschka, 1672 Lautzka, 1718-1850
Lauczka; l. 1374 Luczca, 1447 Luczka, 1672-1771 Laucžka, 1863 in Loučca.
1960 Přerov.
1976 m.č. Lipníka n. B.
LOUČKA, o. Vsetín
Č. 1447-1780 a lidově Lúčka, 1517 a od 1872 Loučka, 1771-1874 Lauczka; n. 1395
Luczka, 1676-1918 Lauczka, Laucžka, Lautschka, 1692 Lautzka, 1939-1945 Wies; l.
1307-1389 Luczka, 1771 Lauczka.
1850 sam. obec, 1980 připojeny jako m. části obce Lázy a Podolí, 1985 Kunovice a
Police, 1990 se znovu osamostatnily Podolí, Kunovice a Police.
M: 1662 (Kelč), 1778
L o u č k a viz (Horní a Dolní) Dlouhá Loučka, o. Olomouc, Luká, o. Olomouc a
Loučky, o. Šumperk
L o u č k a
L o u č k a
n a d L i p n í k e m,
o d L i p n í k a viz Loučka, o. Přerov
LOUČKY, o. Bruntál
Č. 1494 na Luczce, 1850 Louka, od 1872 Loučky; n. 1365 a 1559 Wysen, 1410 von
der Wez, 1531 Wiesen, 1619-1945 Wiese; l. 1771 Wisium.
1850 sam. obec, 1950 s. Zátoru.
M: 1668 (Zátor)
LOUČKY, o. Nový Jičín
Č. 1531-1571 z Lúčky, 1535 v Loučce, 1568 ves Luczku pod městem Odrami, od 1611
Loučky, 1771 Lukowicze, 1847 Laučka, 1868 Louč; n. 1608 Lautz, 1613 Laucž, 17201945 Lautsch; l. 1374 Lutzka, 1771 Lautschium.
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1938 Nový
1850 sam. obec s osadou Nová Ves (1868 sam. obec, znovu 1948 m.č.), 1961 s.
Jakubčovic nad Odrou, 1979 s. Oder.
M: 1611 (Odry)
LOUČKY, o. Šumperk
Č. 1497 Lúčka, 1510-1560 Lawcžka, 1517-1847 Loučka, 1798 Laucžky, 1846 Louky,
1872-1881 Louka, od 1893 Loučka, od 1924 Loučky; n. 1513-1938 Wiesen, 1692 Wisn,
1718 Wiessen, za okupace Mährisch Wisen; l. 1771 Wisna.
1850 sam. obec, za okupace a od 1949 m.č. Hrabišína.
M: 1668 (Nový Malín)
L o u č k y
viz Lukenná, z., o. Bruntál
LOUČNÁ NAD DESNOU, o. Šumperk
Č. 1618 Wisnberk, Wiznberk, 1771 Hrad Wysenberg, l893-1921 Wiesenberk, odtud
Vízmberk, 1948 Loučná, od 1953 Loučná nad Desnou; n. 1633 Wisemberg, 1720-1945
Wiesenberg, 1771 Wysenberg Schloss; l. 1771 Wisenberg Arx.
Zámek s několika domy byl zde již na počátku 17. stol., jako sam. obec
konstituována 1799. M.č. Loučné jsou Rejhotice, Filipová, Kociánov, 1961
připojeny m.č. Kouty nad Desnou a osada Přemyslov. Viz příslušná hesla!
M: 1643 (Velké Losiny), 1784
L o u k a
viz Loučky, o. Bruntál a Luká, o. Olomouc
L o u k y
viz Luká, o. Olomouc a Loučky, o. Bruntál a o. Šumperk
LOUKY, o. Karviná
Č. od 1540 Louky (Lauky), 1639 z dědiny Lúky ze Slízska, 1681 z Lenk, z Lunk,
1850 Laky; n. 1720-1945 Lonkau, 1736 Luczka, Lonky, 1808 Lenky; l. 1450 Lanky,
1669-1724 Lonky; p. od 1869 Ląki.
1850 sam. obec, 1975 s. Karviné jako Karviná 9 – Louky.
M: 1784
LOVĚŠICE, o. Přerov
Č. od 1447 Lověšice, 1846 Lowissice; n. 1675 Lowiessicz, 1718-1945 Lowieschitz,
1720 Lobieschitz, 1850 Lowietnischitz; l. 1261 Lowschicz, 1290 Lobsczicz, 1455
de Lowiessicz, 1691 Lowessicz, 1771 Lowieschitium.
1850 sam. obec, 1949 m.č. Přerova.
M: 1657 (Horní Moštěnice)
L o w i e s c h i t z,
L o w i e s s i t z,
L o w s c h i c z viz Lověšice, o. Přerov
L o z y n
L ö r c h e n
F e l d t
L ö s c h n a
L ö w e n a u
L ö w e n t h a l
L u b a u,
L u b a v i a
viz Skřivánkov, o. Jeseník, od 1959 Polsko
LUBĚNICE, o. Olomouc
Č. 1398-1604 Libenice, 1562 Libonice, 1606 a 1881 Liběnice, od 1606 Luběnice,
lidově Loběnice; n. 1609 von Lubincz, 1655-1798 Libnitz, Lubenitz, Lubnitz, 1656
Lübenitz, 1720-1918 Lubienitz, Luběnitz, 1765 Lubincz, 1939-1945 Lubenitz; l.
1297-1389 Lubenicz, 1365 Lybnowicz, 1377-1508 Libenicz, Lybenicz, 1418
Lybyenicz, 1771 Lubienitium.
1850 sam. obec, 1976 s. Lutína, 1990 sam. obec.
M: 1651 (Těšetice)
L u b e i n
L u b i a s,
L u b i a t h
L u b i n a
viz Libina a Moravská Libina, o. Šumperk
LUBINA, o. Nový Jičín
Vznikla 1959 spojením Drnholce nad Lubinou a Větřkovic, jejichž názvy tím
zanikly. - Viz příslušná hesla!
LUBLICE, o. Opava
Obec vznikla 1952 sloučením Kružberku a Starých Lublic, v r. 1960 k ní připojeny
Staré Těchanovice. 1962 přejmenována na Kružberk. - Viz příslušná hesla!
L u b l i c e,
L u b l i c z viz Nové a Staré Lublice, o. Opava
L u b n a,
L u b n a L h o t a,
L u b n é viz Lubno, o. Frýdek-Místek
LUBNO, o. Frýdek-Místek
Č. od 1573 Lubno, 1584 Lubna, 1636 Lubné; n. 1580-1945 Lubno, 1720 Lubna;
l. 1281 a 1724 Lubna, 1450 Lubna Lhota.
1850 sam. obec, 1975 sloučeno s Frýdlantem nad Ostravicí.
M: 1628 (Místek), 1716 (Frýdlant nad Ostravicí), 1780 (Borová)
L u b o j a t a,
L u b o j a t i n
LUBOJATY, o. Nový Jičín
Č. od 1436 Lubojaty, ale 1467-1492 a 1881 Libojaty, 1771 Lubojatin, 1835-1847
Lubojata; n. 1377 Libad, Lubiath, 1606-1945 Laubias, 1696 Laubigass, 1771
Lubias, ve 20. stol. Laubias-Blaschdorf; l. 1276 de Hluboiat, 1378 de Luboged,
1413-1418 Luboyath, 1655-1672 Laubias, 1771 Lubotinium.
1850 s. o. Bílovec, 1945 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896
1850 sam. obec, 1979 s. Bílovce.
M: 1653 (Bílovec), 1784
L u b o k i
viz Hluboký, z.,o. Olomouc
LUBOMĚŘ, o. Nový Jičín
Č. od 1517 Luboměř, ale 1547-1881 i Liboměř, 1798 Lubowecž, 1847 Ludomiřow;
n. 1599-1945 Laudmer, 1771 Laudner; l. 1394 Landmar (recte Laudmar), 1408-1437
Libomyerz, 1771 Lubomierium.
1850 s. o. Hranice, 1938 Odry, 1945 Hranice, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1938
Nový Jičín, 1945 Hranice, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín.
1850 osada Spálova, 1869 sam. obec.
M: 1684 (Spálov)
LUBOMĚŘ POD STRÁŽNOU, o. Olomouc
Č. 1517 Libtál, 1546-1893 Lipthal, Liptaň, Libtan, Lyptaň, 1554 Liptava, 15711637 Lipštejn, Liptejn, 1771 Lyptin, 1798 Lubomíř, 1847 Libdol, 1846-1924
Luboměř, od 1924 Luboměř pod Strážnou; n. 1622-1939 Liebenthal, 1939-1945
Liebenthal bei Bodenstadt; l. 1394 a 1672 Libenthal, 1408 a 1798 Lytugal, 1437
Lybtan, 1771 Libentalium.
1850 sam. obec, 1950 osada Města Libavé.
M: 1628 (Potštát), 1786
L u b o m í ř
L u b o t i n i u m
L u b o v i a,
L u b o w viz Město Libavá, o. Olomouc
L u b y n
L u c a w i c z
L u c a z
L u c k
viz Lukavice, o. Šumperk
viz Lukavec, o. Nový Jičín
L u c k a
L u c k a u
viz Luková, o. Přerov
L u c k a w e t z
viz Lukavice, o. Šumperk
L u c k o w
L u c o w a
L u c z a n
L u c z c a viz Loučka, o. Nový Jičín, Olomouc, Přerov a Vsetín, Loučky, o.
Bruntál, Nový Jičín, Šumperk
L u c z e n d o r f
L u c z i c z
viz Loučka, o. Olomouc a Lučice, o. Přerov
L u c z k a viz Loučka, o. Nový Jičín, Olomouc, Přerov a Vsetín, Loučky, o.
Bruntál, Nový Jičín a Šumperk, Louky, o. Karviná, Studená Loučka, o. Šumperk a
Dlouhá Loučka, o. Olomouc
L u c z k i,
L u c z k i u m
L u c ž n a
viz Lužná, o. Vsetín
LUČICE, o. Přerov
Č. 1499-1893 Lučiště, 1548-1569 Lučišče, 1517 z Lučisk, od 1771 Lučice; n. 1672
Lautschitz, 1684-1945 Lucchitz, 1718 Lutsch; l. 1771 Luczitium, 1863
Lutschitzium.
1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č.
M: 1637 (Bělotín)
L u č í n
LUČINA, o. Frýdek-Místek
Vznikla 1956 jako nová obec, z části Soběšovic a Dolních Domaslavic.
1980-1990 MNV v Lučině střediskovým pro Soběšovice, Žermanice a Dolní
Domaslavice.
L u č i š č e,
L u č i s k a,
L u č i š t ě viz Lučice, o. Přerov
L u č k a viz Loučka, o. Nový Jičín, Olomouc, Přerov a Vsetín, Loučky, o.
Bruntál a Šumperk, Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Hranické Loučky, o. Přerov
L u č n á
L u d e r s c h o w,
L u d e r z o w viz Ludéřov, o. Olomouc
LUDÉŘOV, o. Olomouc
Č. 1490-1881 Lideřov, od 1771 Ludeřov, lidově Lodeřov; n. 1677 Liderzow, 17181918 Luderzow, Ludeřov, 1939-1945 Luderschow; l. 1349-1405 Luderzow, 1371
Ludersow, 1376 Liderzow, 1466 Lederzow, 1771 Luderzovium.
1850 sam. obec, 1964 připojena k Drahanovicím.
L u d g e r s t h a l
LUDGEŘOVICE, o. Opava
Č. 1518-1625 Lidgeržowicze, 1547-1654, 1885-1973 Ludgeřovice, 1654, 1870-1885
i Lidheřovice, 1771 Ludgerovice; n. 1377 Rudegersdorf, 1467 Rugersdorf, 17201905 Ludgerzowitz, 1771 Ludgerowitz, 1871 Ludierzowitz, 1905-1945 Ludgersthal;
l. 1303 Rudugersdorf, 1465 de Lidgerzowicz, 1668 ex pago Ludgerzowicz ex
Silesia, 1672 Liderzowicze, 1724 Lulgiržowitz, 1771 Ludgerowitium.
M: 1647 (Hlučín)
L u d g e ř o v i c e
L o d o m i ř o w
viz Lideřov, o. Frýdek-Místek
LUDVÍKOV, o. Bruntál
Č. od 1850 Ludvíkov; n. 1718-1945 Ludwigsthal, 1773 Lobesthal; l. 1771
Ludwigsthalium.
1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno pod Pradědem, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál.
Vznikl na místě železáren, zbudovaných 1672, v l. 1718-1720 organizován jako
obec.
1850 sam. obec, 1960 připojen jako část k Vrbnu p. P., 1991 sam. obec.
M: 1725 (Vrbno pod Pradědem)
LUDVÍKOV, o. Šumperk
Č. od 1770 Ludvíkov; n. 1770-1945 Ludwigsthal.
1850 osada, později s. Rapotína.
L u d w i g s t h a l
viz Ludvíkov, o. Bruntál a o. Šumperk
LUH, o. Bruntál
Dol. 1788, č. od 1893 Luhy, od 1924 Luh; n. 1869-1945 Aue.
1850 předměstí Horního Benešova, které vzniklo na místě vsi Rudelsdorfu,
zaniklé v 15. stol.
M: Horní Benešov, v matrikách samostatně neuváděn
L u h a
viz Luhy, o. Opava
LUHY, o. Opava
Č. od 1893 Luhov, od 1924 Luhy.
S. Litultovic.
M: Litultovice, v matrikách samostatně neuváděn
L u h y
viz Luh, o. Bruntál
L u c h a n
L u k
viz Lukavec, o. Nový Jičín a Luká, o. Olomouc
L u k h
L u k a
Jičín
viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc, Louky, o. Karviná a Lukavec, o. Nový
LUKÁ, o. Olomouc
Č. 1409-1609 v Lukých, 1409-1798 Luky, 1544 v Lukeych, 1604 Veliká Luka, 1605
do dědiny Velikých Lukých, 1616-1617, 1798 Louky, 1718-1798 Loučka (Lauczka),
1798 Luké, 1850-1872 Louka, 1898-1918 Luka, odtud Luká; n. 1676-1846 Lauka,
1676-1751 Lauky, 1763-1765 Lucka, 1771 Lukau, 1847-1918 Luka, 1939-1945 Luk; l.
1349-1408 Luke,Lukey, 1365 a 1771 Luka, 1408 ad villa Lukych.
1960 Olomouc.
M: MZA, 1786
L u k a n o v a
L u k á ň o v a
L u k a u
L h o t a,
L h o t a viz Velká Lhota, o. Vsetín
viz Luká, o. Olomouc a Lukavec, o. Nový Jičín
LUKAVEC, o. Nový Jičín
Č. od 1431 Lukavec, 1464 Lukawicze, 1771 Lukawetz; n. 1377 Lukawecz, Lukawicz,
1632, 1771 Lukh, 1647 Lukaw, 1720-1835 Luk, 1736-1835 Lukau, 1872-1945 Luck; l.
1312 a 1435 Lukawecz, 1771 Luka.
Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1976 s. Fulneku.
M: 1642 (Slatina), 1784 (Fulnek)
LUKAVICE, o. Šumperk
Č. od 1481 Lukavice, 1517 Lukovice; n. 1677-1945 Luckawetz, 1720-1847 Lukawitz;
l. 1273 a 1408 Lukawecz, 1389-1403 Lucawicz, 1320 Lukawicz, 1614-1672 Lukawitz,
1771 Lukawitium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Slavoňov a Vlachov.
M: 1614 (Mohelnice), 1784 (Zvole)
L u k a v i c e
L u k a w
L u k a w a
L
L
L
L
u
u
u
u
k
k
k
k
a
a
a
a
w
w
w
w
L u k e
e
i
i
i
t
t
c
t
z,
i u m,
z,
z viz Lukavice, o. Šumperk
LUKENNÁ, z., o. Bruntál
Č. 1506 Lukenná, Loučky (pusté).
Zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Vrbnem, Horním Benešovem a Bruntálem.
L u k o v
LUKOVÁ, o. Přerov
Č. od 1555 Luková; n. 1675 Luckow, 1718 a 1847 Lukow, 1720 Lukawa, 1771-1945
Lukowa; l. 1385 a 1863 Lucowa, 1397-1693 Lukowa, 1771 Lukovium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Brodkem u P., 1983 jeho m.č.
L u k o v i c e,
L u k o w i c z viz Lukavice, o. Šumperk
L u k y
viz Luka, o. Olomouc
L u l g i r ž o w i t z
L u n k y
L u p e l l e,
L u p e n n a viz Lupěné, o. Šumperk
LUPĚNÉ, o. Šumperk
Č. 1559-1924 Lupenné, Lupené, 1771-1846 Lupeny, Lupení, 1847 Lupený, od 1924
Lupěné; n. 1650 Lupienny, 1677-1945 Lupelle, 1798 Nupelle; l. 1320-1441 Lupenne,
1403 in Lupina, 1455 a 1672 Lupienna, 1441 Lupenna, 1771 Lupelle, 1828 Lopelle.
1850 osada Jestřebí, 1869 sam. obec, 1960 m.č. Nemile.
M: 1660 (Zvole), 1724 (Zábřeh na Moravě)
L u p i
v i l l a
m a i o r
viz Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín
L u p i
v i l l a
m i n o r
viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín
L u p i n a
viz Lupěné, o. Šumperk
L u p t a l
viz Liptál, o. Vsetín
L u p t y n
L u s a u,
L u s o v viz Kluzov, o. Olomouc
L u s c h i t z
viz Lužice, o. Olomouc
L u s c h n a,
L u s c h n e viz Lužná, o. Vsetín
L u s i c i,
L u s i t z viz Lužice, o. Olomouc
L u s o v i c e
L u t a s c h n a
L u t c o n i s v i l l a,
L u t e r s d o r f viz Litultovice, o. Opava
L u t h i n a
L u t h o l d i s d o r f,
L u t h o l t o w i c z viz Litultovice, o. Opava
L u t h o v i a,
L u t h o w l viz Litovel, o. Olomouc
LUTÍN, o. Olomouc
Č. od 1414 Lutín (Lutin, Lutyn), 1483 Lučin, lidově Lotin; n. 1671-1718 Lutin,
1751-1945 Lutein, Luttein; l. 1234, 1256 Lutin, Lutyn, 1399 Luthin, 1414 Hlutin,
1508 Lutyn, 1771 Lutinium.
M: 1720 (Slatinice)
L u t o l d i s d o r f
L u t s c h
L u t s c h e l
L u t s c h i t z,
L u t s c h i t z i u m
L u t s c h i u m
L u t s c h n a
L u t t e i n
L u t t h a u
u
u
u
u
u
u
t
t
t
t
t
t
u
y
y
y
y
y
o l n
i e m
h e u
Dolní
a,
i e c z k a,
t o n i c u m,
Lutyně, o. Karviná
L u z i t i u m
L u z n á
viz Litovel, o. Olomouc
n a,
n,
n i a D
n i a N
n i e T
n ě viz
L u t z k a
viz Studená Loučka, o. Šumperk
L u t t e n d o r f
L
L
L
L
L
L
viz Litultovice, o. Opava
viz Lužice, o. Olomouc
L u z y c z y e,
L u z y t y viz Lužice, o. Olomouc
LUŽICE, o. Olomouc
Č. od 1480 Lužice (Luzicze), 1531 Vzycze; n. 1599-1945 Luschitz; l. 1131 Lusici,
1296 Lusicz, 1397 Luzyczie, 1409 Luzytz, 1691 Luschitz, 1771 Luzitium, 1828
Loschitz.
1850 s. o. a Šternberk, 1960 Olomouc.
1971 s. Šternberka, 1992 sam. obec.
LUŽNÁ, o. Šumperk
Č. 1575-1614 a 1872-1883 Felvíz, 1623 ve vsi Flwejsu, 1630-1641 a 1893-1949
Velvíz, 1634 Velfís, 1654-1798 Felvíze, 1771 Pelwys, od 1949 Lužná; n. 1676 a
1771 Pföhlwiesen, 1692 Fallwis, 1711-1945 Pföhlwies, 1716-1780 Pfelwiss; l. 1771
Pfölwisium.
Od 1850 s., později m.č. Kopřivné.
LUŽNÁ, o. Vsetín
Č. od 1512 Lužná, 1771 Luzna, 1846-1850 Lučná, 1885 Lúžná, lidově Lužné; n.
1663-1772 Lucžna, 1670 Lužna, 1718-1945 Luschna, 1692 Luschno, 1771 Luschnau,
1846-1847 Lutaschna, Lutschn.
1850 s. o. Valašské Klobouky, 1902 Vsetín; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val.
Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1902 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín.
M: 1707 (Lidečko), 1787 (Valašská Polanka)
L u ž n é
L ü b e n i t z
L v í n o v
L
L
L
L
L
y
y
y
y
y
b
b
b
b
b
a,
a u,
a v i a,
a w,
a w a viz Město Libavá, o. Olomouc
L y b e s c h
viz Liboš, o. Olomouc
L y b i n a viz Libina, o. Šumperk
L y b l i c z viz Nové Lublice, o. Opava
L y b n a
L y b n o w i c z
L y b t a n
L y b y e n i c z
L y d n a w
L y h o t a
L y n a
viz Mlýnov resp. Dolní Benešov, o. Opava
L y n d n a w
L y p t a ň,
L y p t i n viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc
L y s k i
viz Lísky, o. Frýdek-Místek
LÝSKY, o. Přerov
Č. 1486-1774 Lajsky, Lejsky, Leysky, od 1517 Lýsky, 1850 Legsek; n. 1672 Leiske,
1676 Leyse, 1716-1945 Leisek, 1771 Lysekh, 1847 Laysek; l. 1234-1256 in Lyssek,
Lyssek, 1371 in Lischkach, 1437 in Lysky, 1771 Liseka.
1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov.
1850 sam. obec, 1960 sloučeny s Popovicemi a Vinary v obec Viničnou, 1980 m.č.
Přerova.
LYSOV, z., o. Olomouc
Č. 1412-1550 Lysov; l. 1353-1466 Lissow, Lyssow.
Ves zanikla v poslední třetině 15. stol. mezi Seničkou a Cakovem.
L y s s t n a
LYSŮVKY, o. Frýdek-Místek
Č. 1712-1924 a lidově dosud Lotrinkovice, 1771 a od 1924 Lysůvky, 1798 Lisowky,
1847 Lisůvka, 1850-1872 Lišůvky; n. 1718-1918 Lothrinkowitz, 1798 Lissiwek, 1771
Lysuwko, 1847 Lysuwek; l. 1724 Lotringowice, 1771 Lyssuwka.
1925 splynula osada s obcí Lotrinkovice, po sloučení užíván název Lysůvky, 1975
spol. NV s Frýdkem-Místkem, s nímž 1979 sloučeny.
M: 1628 (Místek)
L y t u g a l
LYŽBICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1562 Lyžbice, 1736 Lizbice; n. 1720-1945 Lischbitz; l. 1678 Lysobicz;
p. od 1869 Lyzbice.
1850 s. o. Jablunkov, 1949 Frýdek; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín,
M: 1707 (Vendryně)
M a c z k o w
M a d e l b e r g
M
M
M
M
a
a
a
a
g
g
g
g
e
e
e
e
c
t
d
t
z
e
e
i
i n,
i n,
i n,
n viz Majetín, o. Olomouc
M a g n a
B i s t r i c z
M a g n a
M a g n a
C r a z,
C r o s viz Velká Kraš, o. Jeseník
M a g n a
G r a b o v a,
M a g n a
G r a b o v i a
M a g n a
H l u b o k y
M a g n a
H r a b o v a
viz Hrabová, o. Ostravy
M a g n a
C u c h e l n
M a g n a
L a z n i k
M a g n a
L h o t a
M a g n a
L u c z k a
M a g n a
P o l o m
M a g n a
S e n i c z
M a g n o
B e n t s c h i t z
M a g n o
B i s t r i t z
M a g n o
D a r k o w i t i u m
viz Darkovice, O. Opava
M a g n o
G l o k e r s d o r f
viz Klokočov, o. Opava
M a g n o
H e r l i t i u m
M a g n o
H r a b o v a
M a g n o
L h o t a
M a g n o
M a g n o
P o l o m,
P o l o m a
M a g n o
P r o s e n i c i u m
M a g n o
M a g n o
R a d e n,
R o d n a
M a n o
M a g n o
viz Velká Lhota, o. Vsetín
S e n i t i u m
S t o h l a
viz Velká Štáhle, o. Bruntál
M a g n o p e t r o v i l l a
viz Dolní Vražné, o. Nový Jičín
M a g n u m
B i s t r i t i u m
M a g n u m
M a g n u m
B r a m s w e r d,
B r a u n s w e r d
viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek
M a g n u m
M a g n u m
M a g n u m
C r a a s,
C r a s,
C r a z viz Velká Kraš, o. Jeseník
M a g n u m
M a g n u m
D e s a l,
D e z a l viz Blatec a Tážaly, z., o. Olomouc
M a g n u m
D u b
M a g n u m
G e s t r ž e b y
M a g n u m
H e r a l t i c z
M a g n u m
H e r m e s d o r f
M a g n u m
K o s c h a t k a
viz Košatka, o. Frýdek -Místek
M a g n u m
L a z n i c i u m
M a g n u m
M o r a w
M a g n u m
M o s s n o w
M a g n u m
N a s s o b u r k y
M a g n u m
M a g n u m
M a g n u m
P e t r s w a l d,
P e t r z w a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín
M a g n u m
P o l o m
M a g n u m
P o y d l
M a g n u m
P r o a e n i t z
M
M
M
M
R
R
R
R
a
a
a
a
g
g
g
g
n
n
n
n
u
u
u
u
m
m
m
m
a
a
a
e
g
s
y
c
viz Dub nad Moravou, o. Olomouc
viz Mošnov, o. Nový Jičín
e c z,
l,
e s i e l,
z viz Rájec, o. Šumperk
M a g n u m
S y e n i c z
M a g n u m
M a g n u m
T e i n i c z,
T e i n i t i u m
M a g n u m
M a g n u m
T y e s e i c z,
T y e s s i c z e
M a g n u m
U g e z d
M a g n u m
W u r b e n
M a g n u s
D e z a l
v i z Tážaly, z., o. Olomouc
M a h r e
M a i d b u r g,
M a i d e l b e r g,
M a i l b e r g viz Dívčí Hrad, o. Bruntál
M a i o r
B i e l a
viz Stará Bělá, s. Ostravy
M a i o r
B i s t r i c z
M a i o r
C a m e n e t z
M a i o r
C z a k o w
M a i o r
C z y n i c z
M a i o r
H e r m a n s d o r f
M a i o r H o s c h i z,
M a i o H o s e t h i c z
M a i o r
L i d e c z
M a i o r
P e t r z w a l d
M a i o r
V i s t r z i c z
M a i o r
Z l a t i n e n
M a i u s
P a u l o w i t z
M a i u s
P o y d e l
M a i u s
T y e s c h i c z e
M a i w a l d
M a j e t e i n
viz Těšice, o. Přerov
viz Májůvka, o. Bruntál
viz Majetín, o. Olomouc
MAJETÍN, o. Olomouc
Č. od 1440-1839 Majetin (Magetin), od 1846 Majetín, n. 1676 Magetin, 1720
Magedein, 1751 Mogetein, 1771 Mogitein, 1846 Magetein, 1847-1945 Majetein,
l. 1277 Moiethin, 1306 a 1364 Moyetyn, 1318 Mogetin, 1354 Mayeczin, 1374-1375
Mageczin, 1691 Mayetin, 1771 Majetinium.
M: 1700 (Kokory), 1872
M á j k a
M a j u s
P r o s e n i c i u m
MÁJŮVKA, o. Bruntál
Č. 1480-1846 Maywald, 1517 z Najvaldu, 1599-1615 Meywald, 1771 Meiwalda, 18501872 Májka, 1883-1950 Mejvald, odtud Májůvka, n. 1599-1751 Meywaldt, 1664-1846
Maywaldt, 1692, 1847-1945 Maiwald, l. 1397 Meywald, 1410 Maywalt, 1771 Maywalda.
1850 sam. obec, 1963 spol. MNV. s Bílčicemi, 1980 jejich m.č.
M: 1706 (Dvorce)
MALÁ BYSTŘICE, o. Vsetín
Č. 1590 ves Řeka Bystřice(!), 1611-1675 Bystřičky, 1627-1720 Šimčíkova Bystřice,
Šimčíkovy Bystřice, 1651 Dolní Bystřička, 1745-1846 Malá Bistřica a lidově
dodnes, 1771 Malý Bystřice, od 1847 Malá Bystřice, ale 1850-1872 též Bystřička,
n. 1675-1771 Klein Bystrzytz, Klein Bystritz, 1692 a za okupace Klein Bistritz,
1835-1918 Klein Bistřitz, l. 1771 Parvum Biatrzitium, 1828 Micro Bistritz.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1779 (Valašská Bystřice), 1867 (1 rok Veselá)
M a l á
Č e r v e n k a
viz Nová Červenka, o. Olomouc
M a l á
D ě d i n a
M a l á
M a l á
M a l á
H a b r o v á,
H a b r ů v k a,
H r a b o v á viz Hrabůvka, s. Ostravy
M a l á
H e r m a n k a
M a l á
H o e t y z
M a l á
M a l á
H r a b o v a,
H r a b ů v k a
M a l á
K a m e n k a
viz Hostice, z., o. Šumperk
viz Kamenka, z., a Véska, o. Nový Jičín
MALÁ KOŠATKA, o. Frýdek-Místek
Zal. 1780, připojena 1850 jako osada k Velké Košatce.
Č. 1835-1872 Malá Košatka, n. 1835-1872 Klein Koschatka. - Viz též heslo Košatka
nad Odrou!
M: 1780 (Stará Ves nad Ondřejnicí)
MALÁ KRAŠ, o. Jeseník
Č. 1850 Malé Krose, od 1871 Malá Kraš, n. 1291 in Langen Craase, 1378-1625 Cros
Lameseit, 1611-1945 Klein Krosse, 1720 Klein Cros, Klein Crosse, l. 1284 Longum
Cras, 1310 Cras Syffridi (Žibřidova Kraš).
Od 1850 stále osada Velké Kraše.
M: 1591 (Vidnava)
MALÁ LHOTA, o. Vsetín
Č. 1411 Tomášova Lhota, od 1505 Malá Lhota, ale 1517 Kolečkova Lhotka, 1548-1629
Kolečkova Lhota, 1648-1676 Malá Lhotka, lidově Hlotka, n. 1654-1945 Klein Lhota,
1847 Kleine Lhotta, l. 1771 Parva Lhota.
1980 m.č. Velké Lhoty.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 (Veselá)
M a l á L h o t a
Kelče, o. Vsetín
M a l á
L h o t k a
M a l á
L h o t a
M a l á
L o u č k a
viz Dolní Lhota, o. Opava, Lhotka, o. Přerov a Lhota u
p o d
K u s í ř e m
MALÁ MORAVA, o. Šumperk
Č. od 1575 Malá Morava, 1616 Klejn Mohr, 1850-1872 Malá Moravice, n. 1564-1650
Klein Mohr, 1582, 1839-1945 Klein Mohrau, 1607 Kleine Mohre, 1678-1793 Klein
Mohra, l. 1351 Moraw, 1672 Paruo Mohra, 1771 Micro Mohra. - Polopustá ves znovu
osídlována 1561-1564.
1850 s. o. Staré Město, 1938 Králíky, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré
Město, 1868 Šumperk, 1938 Králíky, 1945 Šumperk.
1850 sam. obec, 1954 připojeno jako m.č. Sklené, 1960 Vlaské, Vojtíškov, Vysoká,
Vysoký Potok a Zlatý Potok, 1980 Podlesí s osadou Křivá Voda.
M: 1655
M a l á
M o r a v a
viz Malá Morávka, o. Bruntál
M a l á
M o r a v i c e
MALÁ MORÁVKA, o. Bruntál
Č. 1850 Malá Morava, od 1871 Malá Morávka, n. 1573-1771 Klein Mohra, 1598-1945
Klein Mohrau, 1604-1629 Kleine Mohr, 1629 die Kleine Mahr in baronatu
Freidenthal, 1629-1661 Kleine Mohraw, 1661 Kleine Maare, 1836 Klein Morau, l.
1672 Klein Mohra, 1714 Micro Mohra.
1850 s. o. a o. Bruntál, 1954 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Karlova pod Pradědem.
M: 1661
M a l á
P o v e l i č k a
M a l á
P r o s e n i c e
M a l á
M a l á
S e n i c e,
S e n i č k a
M a l á
S t o h l a
viz Malá Štáhle, o. Bruntál
MALÁ STRANA, díl Mladějovic, o. Olomouc
Č. 1531-1548 Malá Strana, 1599-1615 Malá Stránka, n. 1599-1662 Kleine Seytt.
M a l á
S t r a n a
viz Dolní (Moravská) Libina, o. Šumperk
M a l á S t r á n k a viz Dolní (Moravská) Libina, o. Šumperk a Malá Strana,
díl Mladějovic, o. Olomouc
M a l á
S u k o l o m
MALÁ ŠTÁHLE, o. Bruntál
Č. 1542-1545 ves pustá Nová Sstahle, 1547 znovu vysazena pod jménem Malá Štáhle,
1568 "z Malého Štáhle", 1834 ves Štohly, 1846-1872 Malá Stohla, 1850 a 1893 Malá
Štola, 1893 Malé Štahle, n. 1547 Klein Stohel, 1574-1945 Klein Stohl, 1600-1610
Klein Staehl, 1608-1615 Klein Stoll, 1619 Klein Stogl, l. 1771 Parvo Stohla.
1850 sam. obec, 1964 spol. MNV s Rýmařovem, 1980 jeho m.č., 1991 sam. obec.
M: 1647 (Dolní Moravice)
M a l á
Š t o l a
M a l á
T i c h á
MALÁ TŘEBOM, z., o. Opava
Č. 1561 "z pusté dědiny Malého Třeboně", 1561-1679 Malá Třebom, n. 1561-1566
Klein Trrömb, k. 1508 deserta villa Parva Trebonia.
Ves zpustla v 15. stol. a pozemky rozděleny mezi Hradčánky (dnes Polsko), Třebom
a Sudice (o. Opava).
M a l á
V e s
viz Víska, o. Olomouc
MALÁ VÉSKA, o. Bruntál
Č. 1506, 1562, 1850-1950 Nová Véska, pak Malá Véska, 1993 Nová Véska; n. 1405
das Newe Dorfel, Newederfel, 1568, 1720-1945 Neudörfel, 1604 Newdörffle, 1618
New Dörfflein, 1657 Neudörfflein, 1702 Neudörfl, i 1736-1872, l. 1771 Neo
Dörffla.
1850 sam. obec, 1954 m.č. Starého Města u Bruntálu, 1967 spolu s ním sloučena
s Bruntálem, 1991 m.č. Starého Města.
M: 1731 (Bruntál)
M a l á
M a l á
V é s k a,
W e s k a viz Víska, o. Olomouc
M a l á
V í s k a
M a l á
W r a c l a w k a
M a l á
M a l á
W u e r m,
W ü r b e n
M a l a n k a,
M a l a n k e n
viz Česká Ves, o. Bruntál
viz Malé Vrbno, o. Šumperk
viz Malánky, o. Opava
MALÁNKY, o. Opava
Č. od 1871 Malánky, n. 1871 Malanka, 1905-1945 Malanken.
Vždy osada města Hlučína a vsi Bobrovník, o. Opava, 1980 zanikly zrušením.
M a l b e r k
M a l é
M a l é
D a r k o v i c e,
D a r k o v i č k y
M a l é
E k a r t i c e
M a l é
G e s t ř e b y
MALÉ HERALTICE, o. Opava
Č. od 1491 Malé Heraltice, 1872 Malé Heraltovice; n. 1377 Wenig Herolticz, 16011945 Klein Herrlitz, Klein Herlicz, 1736 Klein Heralticz.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Velkými Heralticemi, 1979 jejich m.č.
M a l é
H e r a l t o v i c e
viz Malé Heraltice, o. Opava
M a l é
M a l é
M a l é
H e ř m á k y,
H e r m a n i c e,
H e ř m á n k y viz Heřmánky, o. Nový Jičín
M a l é
M a l é
H o s c h i c e,
H o s s y c z e viz Malé Hoštice, s. Opavy
M a l é
H o s t i c e
viz Hostice, z., o. Šumperk
MALÉ HOŠTICE, s. Opavy
Č. od 15. stol. Malé Hoštice, v 16. a 17. stol. též Hoštičky, 1561 Malé Hoščice,
1771 Malý Hossycze, 1830 Malé Hoschice; n. 1608 Klein Hoschicz, 1720-1736 Klein
Hoschtitz, 1771-1847 Klein Hoschitz, 1784-1945 Klein Hoschütz, l. 1230 Hoschicz,
1265 Hossticz, 1269-1359 Minus Hoschiz, 1364 Minor Hossicz, 1771 Parvum
Hoschitz.
1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928
Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava.
1850 sam. obec, 1970 s. Opavy i se svou osadou Pustými Jakarticemi.
M: 1627 (Opava – Proboštství), 1766 (Velké Hoštice)
MALÉ HRADČANCE, z., o. Opava
Č. 1437-1440 Malé Hradčance nad Jaktařem, 1464 ještě osedlé, ale 1502-1740 jen
dvůr Hradčance, zvaný v 17. a 18. stol. též Mošovec, 1847 Mossowic; n. 1720
Hradzanec Rittersitz genannt Moschenhof, 1847 Moschenhof.
Ves zanikla v 15. stol., dvůr zrušen v 19. stol.; stál mezi Zlatníky a Jaktařem.
M a l é
J e s t ř e b í
MALÉ KARLOVICE, o. Vsetín
Vznikly r. 1774 rozdělením Karlovic na Malé a Velké Karlovice (díl panství
vsetínského a rožnovského); č. 1774-1850 Karlovice, díl vsetínský, Karlovice,
Malé Karlovice, 1850 Vsetínské Karlovice, n. 1774-1945 Klein Karlowitz, 1850
Karlowitz-Wsetin.
1850 s. o. Rožnov, 1911 Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868
Valašské Meziříčí, 1911 Vsetín.
1850 sam. obec, 1966 spojeny s Velkými Karlovicemi v jednu obec pod názvem
Karlovice. - Viz též heslo Velké Karlovice!
M: 1774 (Velké Karlovice)
MALÉ KOBEŘICE, o. Opava
Č. 1525 Malé Kobeřice čili Osmiláníci, od 1871 Osmilání, Osmilány; l. (1183)
Modleiouic, 1349 Paruo Koberwicz.
Ves splynula s Kobeřicemi, o. Opava, v níž tvoří ulici Osmilání. - Viz též
heslo Kobeřice, zejména k r. 1377 - německé jméno!
M a l é
K o n c z y c e
M a l é
K o n č i c e
M a l é
K r o s e
M a l é
Místek
K u n č i c e
M
M
M
M
L
L
L
L
a
a
a
a
l
l
l
l
é
é
é
é
a
a
a
e
s
z
z
s
y
n
n
i
n
i
i
n
k
č
k
k
viz Kunčičky, s. Ostravy a Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-
y,
k y,
y,
y viz Lazníčky, o. Přerov
M a l é
M o r a v i c e
M a l é
N a s o b ů r k y
MALÉ NOVOSADY, s. Uničova, o. Olomouc
Č. 1780-1846 Malé Novosady nebo Nová Ulice, 1850 Malý Novosad; n. 1780-1850
Klein Neustift.
Do 1850 sam. obec, pak předměstí Uničova, s nímž záhy splynulo.
M: 1780 (Uničov)
M a l é
O l b r e c h t i c e
viz Lesní Albrechtice, o. Opava
M a l é
O l d ř i c h ů v k y
viz Nové Oldřůvky, o. Opava
M a l é
M a l é
P e n č i c e,
P e n č i č k y
M a l é
M a l é
P e t ř v a l d í k y,
P e t ř v a l d y viz Petřvaldík, o. Nový Jičín
M a l é
M a l é
P o d o l í,
P o d o l í č k o
M a l é
P o v e l i c e
M a l é
M a l é
M a l é
P r o s e n i c e,
P r o s e n i č k y viz Proseničky, o. Přerov
P r u s i n o v i c e viz Ranošov, o. Olomouc
M a l é
P ř e s t a v l k y
M a l é
M a l é
R o u d n é,
R u d n é viz Radimek, o. Bruntál
M a l é
S o b ů r k y
M a l é
Š t a h l e
M a l é
T ě š i c e
viz Horní Těšice, o. Přerov
M a l é
V r a ž n é
viz Horní Vražné, o. Nový Jičín
MALÉ VRBNO, o. Šumperk
Č. 1616 Klejn Wirben, 1751 Malá Wuerm,l839 1846 Malá Würben, od 1847 Malé Vrbno,
n. 1614-1945 Klein Würben, 1771 Klein Würm; l. 1771 Wirm Parvo.
Od 1850 stále osadou Starého Města.
M a l é
Z á v i š i c e
MALENOVICE, o. Frýdek-Místek
Vznikly mezi 1611-1617; č. vždy Malenovice, 1850 též Malinov, Malinovice; n.
1736-1808 Mallinow, pak Malenowitz do 1945; l. 1724 Malinowice, 1771
Malenovitium.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Frenštát pod Radhoštěm; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901
Frýdek, 1942 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek.
1975 spol. MNV s Frýdlanten nad Ostravicí, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Borová)
M a l e n o v i c e
MALETÍN, o. Šumperk
Č. 1418-1633 Maletín, Maletyn, 1771 Moletin, 1839-1872 Starý Moletín, 1883-1949
Starý Maletín, odtud Maletín; n. 1677 Malletein, 1718-1771 Molletein, 1798-1945
Alt Molletein, l. 1317-1408 Maletyn, 1355 Maletein, 1389 Moletin, 1672 Moletein,
1771 Moletinium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1946 připojen k němu jako osada Nový Maletín, který sloučen 1949
v obec Maletín, 1960 připojeny m.č. Javoří, 1975 Krchleby (1990 sam. obec). Obec
má dnes m.č. Starý Maletín, Nový Maletín a Javoří.
M: 1690
MALHOTICE, o. Přerov
Č. od 1506 Malhotice; n. 1675-1945 Malhotitz; l. 1317-1404 a 1690 Malhoticz,
1393-1406 Malotitz, 1771-1863 Malhotitium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1868 Hranice; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice
pod Hostýnem, 1868 Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Všechovicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1670 (Vsetín), 1738 (Všechovice)
M a l i n o v i c e
M a l l e t e i n
M a l l i n o v
viz Malenovice, o. Frýdek-Místek
viz Malenovice, o. Frýdek-Místek
M a l o p e n č i č k y
M a l ý
M a l ý
A u g e z d e k,
A u g e z d e t z
M a l ý
B e z d ě k o v
M a l ý
D a r k o v
M a l ý
M a l ý
G e s t ř e b y,
J e s t ř e b í viz Jestřebíčko, o. Šumperk
M a l ý
M a l ý
K l o k o č o v,
K l o k o č ů v e k
M a l ý
L a ž n i k
M a l ý
M a l ý
L i b í n,
L y b y n viz Horní Libina, o. Šumperk
M
M
M
M
M
M
M
M
a
a
a
a
l
l
l
l
ý
ý
ý
ý
o
o
o
o
s
š
š
š
s
n
n
n
n
o
o
ů
viz Zadní Újezd, o. Olomouc
viz Bezděkov u Úsova, o. Šumperk
viz
Lazníčky, o. Přerov
i o w e c z,
v,
v e c,
v e k viz Mošnovec, s. Mošnova, o. Nový Jičín
M a l ý
N a s o b ů r k y
M a l ý
N o v o s a d
M a l ý
P e t ř v a l d
M a l ý
P o s t ř e l m o v viz Postřelmůvek, o. Šumperk
M a l ý
M a l ý
R á j e c,
R á j e č e k,
viz Malé Novosady, s. Uničova, o.Olomouc
viz Petřvaldík, o. N.Jičín
M a l ý
R e g c
M a l ý
S k l e n o v
M a l ý
Š t a h e l
M a l ý
T e j n e č e k
M a l ý
T ř e b o ň
M
a l ý
Ú j e z d
viz Horní Sklenov, o. Frýdek-Místek
viz Malá Štahle, o. Bruntál
viz Týneček, o. Olomouc
viz Malá Třebom, z., o. Opava
MALÝ VALŠTEJN, o. Bruntál
Č. 1850-1893 Malý Waldštýn, od 1863 Malý Valštejn; n. 1618 Newwaldstein, 16221945 Klein Wallstein, 1720-1735 Neu Wallstein.
Od 1850 stále osada Velkého Valštejna.
M: 1673 (Hynčice), 1785 (Velký Valštejn)
M a l ý
M a l ý
V r a c l a v,
V r a t i s l á v e k
M a l ý
W a l d š t ý n
M a l ý W r a c z l a w,
M a l e l ý W r a c z l a w e k
M
M
M
M
a
a
a
a
n
n
n
n
e
k
k
k
k
e
i
o
e n d o r f,
n d o r f, .
n d o r f,
v viz Mankovice, o. Nový Jičín
M a n i n a
viz Novosady, s. Ústí nad Bečvou, o. Přerov
MANKOVICE, o. Nový Jičín
Č. 1434 z Monkovic, od 1437 Mankovice, 1668 z dědiny Mankowa, n. 1564 Monchdorf,
od 1505 Mankendorf, i Manckendorf, Mankgendorf, 1627 Mankowitz, 1634
Manekendorf, l. (1188 Monkowicz?), 1383 Mankondorf, 1374 Manckendorf, 1397
Monkindorf, 1771 Mankendorf.
1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868
Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Nový Jičín.
1850 sam. obec, 1850 m.č. Oder, 1991 sam. obec.
M: 1629 (Dolní Vražné), 1786
M a n s d o r f
viz Matějovice, o. Bruntál
M a n s e n d o r f
M a n s k á
M a n s k é
M a r a n k a
viz Medlice, o. Opava
S e d l n i c e,
S e d l n i c e viz Sedlnice, o. Nový Jičín
viz Morávka, o. Frýdek-Místek
M a r c k e r s d o r f
viz Markvartice, o. Bruntál
M a r c k l e x e n
M a r c l o w i t z
M a r c o w
viz Markov, z., o. Bruntál
M a r e t i n k a
viz Měrotín, o. Olomouc
M a r g k e r s d o r f
M a r g w a r d s d o r f
M a r c h i o n i s
viz Markvartice, o. Bruntál
viz Markvartovice, o. Opava
v i l l a
M a r i a f e l d,
M a r i a n i n viz Choryňskovice, o. Opava
MARIÁNSKÉ HORY, s. Ostravy
Č. 1466-1476 Cžrtowa Lhotka, 1571-1901 Lhotka, 1672 Lhota Ostravská, v 19. stol.
Lhotka Ostravská, od 1901 Mariánské Hory, n. 1676 Dorf Lhotka der Stadt Ostra,
1771-1847 Lhotka, 1798 Elgot, 1835 Teufels Ellgoth, 1850-1901 Ellgoth, 1901-1945
Marienberg, l. 1365-1396 Teuflsdorf, Tewfelsdorf, 1380 Diaboli villa, Dyaboli
villa, Dyabolilhota, 1380-1406 Czrtowa Lhota, 1724 Lihotka, 1771 Lhotka.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o.Místek,
1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava.
1850 sam. obec, 1907 povýšeny na město, 1924 s. Moravská Ostravy.
M: 1614 (Moravská Ostrava), 1784
MARIÁNSKÉ POLE, o. Bruntál
Č. od 1871 Mariánské Pole; n. 1798-1945 Marienfeld.
Od 1850 stále osada, později s. Krnova, 1979 zaniklo, název neoficiálně užíván
do současné doby.
M: 1805 (Krnov)
MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ, o. Olomouc
Č. od 1893 Mariánské Údolí; n. 1829-1945 Marienthal.
1850 osada Mrskles, 1919 Velké Bystřice, 1938 Hluboček, 1945 Velké Bystřice,
1956 Hluboček.
M: 1829 (Velká Bystřice), 1912 (Hlubočky)
M a r i e n b e r g
M a r i e n d o r f
M a r i e n f e l d
viz Mariánské Pole, s. Krnova, o. Bruntál
M a r i e n h o f
M a r i e n t h a l
viz Rožmitál, o. Bruntál
viz Mariánské Údolí, o. Olomouc
M a r i t s c h a n
viz Moravičany, o. Šumperk
M a r k e l s d o r f
Bruntál
M a r k e n d o r f
viz Dolní Marklovice, o. Karviná a Markvartice, o.
viz Hradečná, o. Olomouc
M a r k e r s d o r f viz Hradečná, o. Olomouc, Leskovec a Markvartovice, o.
Opava a Markvartice, o. Bruntál
M a r k l o v i c e
viz Dolní Marklovice, o. Karviná a Markvartice, o. Bruntál
MARKOV, z., o. Bruntál
Č. 1553-1557 zašlá lesem porostlá ves Markov, n. katastry a lidový název v 19.
a 20. stol. Markhof; l. 1359-1374 Marcow, 1384 Markow.
Ves zanikla v 15. stol. jižně od Mirotínka, směrem k Rudě při potoku Markovce.
M a r k o v a
L h o t a
MARKRABKA, o. Šumperk
Č. a n. od 1798 Markrabka, 1850 Markravka.
Skupina chalup, 1850 jako s. Lechovic připojena k Pavlovu, 1960 s. Loštic.
M: 1798 (Loštice), v matrikách samostatně uváděna
M a r k s d o r f
M a r k t
L e c h e e n
M a r k t
P a s k a u
M a r k t
R o s s w a l d
M a r k t
W e i s s w a s s e r
viz Paskov, o. Frýdek-Místek
MARKVARTICE, o. Bruntál
Č. 1486 ves pustá Markvartice, 1523 pustý. Markelsdorf, 1850 a od 1924
Markvartice. 1872-1924 Marklovice; n. l377. Markwardisdorf, 1405 Marquardesdorf,
1531 a 1567 Markelsdorf, 1542-1945 Markersdorf, 1559 Margkersdorf, 1619-1720
Marckersdorf; l. 1771 Markersdorfium. - Zpustly v 15. stol., 1542 nově osazeny.
1850 osada Široké Nivy, 1866 sam. obec, 1951 m.č. Široké Nivy, 1971 zanikly,
název zrušen.
M: 1724 (Široká Niva)
MARKVARTOVICE, o. Opava
Č. od 1554 Markvartovice, 1672 a 1874 Markwatowicze, 1771 Marquartice; n. 1377
Margwardsdorf, Marquardesdorf, 1720-1874 Markwartowitz, 1736-1945 Markersdorf;
l. 1771 Marquartitium.
M: 1647 (Hlučín)
M a r n o v o
M a r o t i n k e,
M a r o t z i n k a
M a r q u a r d e s d o r f
Opava
M a r q u a r t i c e,
M a r q u a r t i t i u m
M
M
M
M
a
a
a
a
r
r
r
r
s
s
s
s
c
c
k
s
h
h
e
e
e
i
n
n
n
o
d
d
d
n
o
o
o
i
r
r
viz Markvartice, o. Bruntál a Markvartovice, o.
viz Markvartovice, o. Opava
r f,
s v i l l a,
f,
f viz Maršíkov, o. Šumperk
MARŠÍKOV, o. Šumperk
Č. 1475-1605 Mařkov (Marzkow, Marškov, Marskow, Maržkow), 1481 Maříkov, 1494
Marczkow, 1771 Meykow, 1846 Maršíková, 1872-1885 Maršová, 1885 Mašov, od 1893
Maršíkov; n. 1431 Marskendarf, 1569-1945 Marschendorf, 1570 Marssendorf, 1610
Maschendorf, 1788 Moschendorf, 1807 Alt Marschendorf; l. 1351 Marschonis villa,
Marchionis villa, 1672-1771 Marschendorf, 1690 Morschendorf. - V 18. stol.
vznikla vedle původního (starého) Maršíkova kolonie Nový Maršíkov (Nová
Maršová). Neu Marschendorf, která do 1850 splynula s Maršíkovem, nazývala se i
Nová Maršová.
1976 m.č. Velkých Losin.
M a r š o v á
M a r t i n a u
M a r t i n i
viz Martinov, s. Ostravy
v i l l a
MARTINOV, s. Ostravy
Č. od 1424 Martinov (Martynow), lidově Marčinov, n. 1639-1945 Martinau, 17201835 též Martzinau, Martynau; l. 1771 Martinovium.
1850 s. o. Klimkovice, 1949 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868
Opava, 1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí,
1957 Ostrava-venkov, 1960 Ostrava.
1960 s. Ostravy.
M: 1660 (Hlučín), 1780 (Plesná)
M a ř í k o v,
M a ř k o v,
M a s c h e n d o r f
M a s e c z e n i z
viz Horní Moštěnice, o. Přerov
MASTNÍK, o. Olomouc
Č. 1517 a 1839-1893 Zigartice, 1538-1948 Zighartice, 1771 Sygeržow, 1798
Zigatice, od 1948 Mastník; n. 1408 Sigurthau, 1518 Sigerzhaw, 1570-1627
Sigertshau, 1676 Siegertzhaw, 1718 a 1798 Siegertzau, 1720 Sichertzau, 1771-1872
Siegerzau, 1798 Siegwardshau, 1798-1846 Sicherzau, 1846 Zigerzau, Sighartsau,
1893-1945 Siegertsau, l. 1377 Sighartsau, 1394 Sighartau, 1408 Zygarticze, 1672
Segerzaw, 1771 Sigerzavia.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868.
1850 sam. obec, 1950 zrušena.
M: 1628 (Potštát), 1786 (Milovany)
MASTNÍK, z., o. Olomouc
Č. 1481 pustý Mastník, 1490 pustý Mastí nek.
Ves zanikla v 15. stol. u Majetína.
M a š o v
MATĚJOVICE, o. Bruntál
Č. od 1554 Matějovice (Matiegowicze); n. 1610-1945 Matzdorf; l. 1266 a 1412
Mathisdorf, 1274 a 1389 Mathei villa, 1320 Mathesdorf, 1375 Matzdorf, 1403-1412
in Matyegowicz, 1413 Mansdorf, 1771 Matzdorf.
Bruntál.
1850 osada Bohušova, 1869 sam. obec, 1964 spol. MNV.s Rusínem, 1980 jeho m.č.
M: 1689 (Bohušov)
M a t h e i
v i l l a
M a t h e s d o r f
viz Matějovice a Matyášovy, z., o. Bruntál
M a t h i s d o r f
M a t i á š o v,
M a t i s s o v viz Matyášovy, z., o. Bruntál
MATYÁŠOVY, z., o. Bruntál
Č. 1578 pustý Matiášov, 1586 Matissow, 1667 Matzdorf, od 1891 Matyášovy;
n. 1377 Mathisow, 1410 Mathesdorf, osedlý, 1667 Matzdorf, v 19. stol. až do r.
1945 Matzdorf, resp. Matzhof.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Vraclávkem, Křížovou a Českou Vsí, kde je dvůr
Matyášovy.
M a t z d o r f
M a t z d o r f,
M a t z h o f
viz Matyášovy, z., o. Bruntál
M a u t h,
M a u t z e n d o r f,
M a u t z n d o r f viz Mutkov, o. Olomouc
M a y d e l b e r g,
M a y d e l b e r g a
M a y w a l d,
M a y w a l t viz Májůvka, o. Bruntál
M ä d e n b u r g
M ä h r d ö r f e l
viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk
M ä h r i s c h
A l t s t a d t
M ä h r i s c h
A u s s e e
M ä h r i s c h
H a r t a u
M ä h r i s c h
H a u s e
M ä h r i s c h
K a r l s d o r f
M ä h r i s c h
K o t z e n d o r f
M ä h r i s c h
M ä h r i s c h
L i e b a u,
L i e b e viz Dolní (Moravská) Libina, o. Šumperk
M ä h r i s c h
L o d e n i t z
M ä h r i s c h
M e s e r i t s c h
M ä h r i s c h
N e u s t a d t
M ä h r i s c h
O s t r a u
M ä h r i s c h
P i l g e r s d o r f
M ä h r i s c h
S c h ö n b e r g
M ä h r i s c h
W i e s e n
M ä h r i s c h
W e i s s k i r c h e n
M ä h r i s c h
W o l f s d o r f
M ä l t s c h
viz Karlov pod Pradědem, o. Bruntál
viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín
viz Moravská Ostrava, s. Ostravy
viz Šumperk, o. Šumperk
viz Loučky, o. Šumperk
viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín
viz Melč, o. Opava
M ä r z d o r f
viz Bohdíkov a Horní Bohdíkov, o. Šumperk
M ä s t e n d o r f
M č e n o v i c e
viz Mezina, o. Bruntál
MEDELSKÉ, o. Šumperk
Č. 1415 v Třídvořích, 1490-1935 Medelské, 1605-1657 Tři lány, 1641-1673
Medelský, 1881 Medelsko; n. 1881-1918 Dreihöfen; l. 1385 Medilsk, 1397-1447
Medelske.
Od 1850 stále s. Dlouhomilova, s nímž splynulo a jehož část dodnes nese jméno
Medelské.
M: 1617 Dubicko, 1720 (Rohle), 1786 (Dlouhomilov, ale v matrikách samostatně
neuváděno)
M e d e u i z
M e d i a
B e c z w a
M e d i l
viz Medlov, o. Olomouc
M e d i o c r i s
M
M
M
M
e
e
e
e
d
d
d
d
viz Prostřední Bečva, o. Vsetín
L h o t a
l,
l a,
l e,
l i viz Medlov, o. Olomouc
M e d l i
U j e z d e c
MEDLICE, o. Opava
Č. od 1480 Medlice; n. 1228 Medlitz, 1599-1846 Medlitz, 1692 a 1847-1945
Modlitz, 1773 Medlicz oder Mansendorf; l. 1249 Meduiz, 1251 Meduiz, 1283-1448
Medlicz, 1771 Millitium.
1850 sam. obec s osadou Moravská Harta, 1960 připojeny k Hořejším Kunčicím, jako
m.č., ale záhy nato zrušeny.
MEDLOV, o. Olomouc
Č. 1482-1771 Medle, 1839-1847 Medla, od 1872 Medlov, n. 1371-1945 Medl, 1692
Migl; l. 1131 Medli, 1280 Medlow, 1291-1371 Medla (prope Novam Civitatem), 1343
Medil, 1771 Medla.
1850 sam. obec, 1980 m. č. Troubelic, 1990 sam. obec.
M: 1650
M e d u i z
M e d v e z í,
M e d v ě z í viz Nedvězí, o. Olomouc a o. Šumperk
M
M
M
M
e
e
e
e
d
d
d
d
v
w
w
w
i
e
e
e
e
i
y
z
z e,
s,
s,
y viz Nedvězí, o. Olomouc
M e d w y z i e
M e e r d ö r f e l
viz Míroveček, o. Šumperk
M e g a
H e i l e n d o r f
M e g a
H o s c h i t z
M a g a
L h o t a
M e h r i s c h
S c h i m b e r g
M e i d b u r g,
M e i d e l b e r g
M e i n d ö r f e l
viz Nové Valteřice, o. Bruntál
M e i s c h d o r f
M e j v a l d
MELČ, o. Opava
Č. od 1552 Melč, 1611-1771 Melcže; n. 1377 Melcze, 1608-1945 Meltsch, 1712
Mältsch, 1736 Möltsch; l. 1672 Meltsch, 1771 Meltschium.
Opava.
M: 1643 (Hradec nad Moravicí), 1696 (Radkov), 1784
M e l h u b l e
M e l t s c h
viz Nová Horka, o. Nový Jičín
viz Melč, o. Opava
M e l t s c h e r
M e l l e m a u
M e n e s
B a d
viz Vilémov, o. Olomouc
viz Měník, o. Olomouc
M e n t e l o v i c e
viz Metylovice, o. Frýdek-Místek
M e p p e r s w o g e n
M e r a w
viz Mírov, o. Šumperk
M e r e t i n k i
M e r k l o w i t z
M e r o t e i n
M e r o w
viz Nepřívazy, o. Olomouc
M e r c z e n d o r f
M e r e
viz Janské Koupele, o. Opava
viz Mirotínek, o. Bruntál
M e r s k l e s
viz Mrsklesy, o. Olomouc
M e r t e n s d o r f
M e r t z d o r f
M e r z d o r f
M e s e n i k
M
M
M
M
M
e
e
e
e
e
s
e
s
s
s
e
e
e
e
e
r
r
r
r
r
i
i
i
y
z
c
t
t
t
i
viz Bohdíkov a Horní Bohdíkov, o. Šumperk
z,
s c h S t a d t,
s c h (unter Rosenau),
s c h,
c z viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín
M e s c h r r c z
M e s i t z
viz Meziříčí, z., o. Přerov
viz Mezice, o. Olomouc
M e s n a v a,
M e s n i k h,
M e s n i k i u m
M e s s e n d o r f
M e s s i n g h a m m e r
M e s s i t z
viz Mezice, o. Olomouc
M e s t e n d o r f
M e s t l i e c h o w
viz Myslík, o. Frýdek-Místek
M e š l e c h o v i c e
M e t e l o v i c e
M e t y k o v
viz Mosazné Hamry, o. Šumperk
viz Myslechovice, o. Olomouc
viz Prameny, o. Šumperk
METYLOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1437 Motylovice, od 1439 Metylovice, ale 1771-1872 Metelovice, lidově
Motýlovice; n. 1676-1918 Mettilowitz, Metylowitz, 1692-1872 Metelowitz, 1720
Mytylowitz, 1939-1945 Quittendorf (!); l. 1299 Mohcil (recte Mohtil), 1439
Motylowicz, 1672 Metilowitze, 1724 Mentelovice, 1771 Metelowitium.
1975 spol. MNV s Frýdlantem nad Ostravicí, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec.
M: 1628 (Místek), 1665 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771
M e y d e l b e r g
M e y k o w
M e y w a l d
M e z d ř í č
M e z e n í
L o u č k a
viz Loučka, o. Přerov
M e z e r z i c z,
M e z e ř í č,
M e z e ř í č í (nad řekou Bečvou, pod Rožnovem) viz Valašské Meziříčí, o.
Vsetín
MEZICE, o. Olomouc
Č. od 1438 Mezice (Mezycze) ; n. 1484-1847 Mesitz, 1676 Mezytz, Messitz, 17981945 Mösitz; l. 1351-1772 Mezicz, 1771 Mezitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Nákla.
M: 1625 (Náklo)
MEZINA, o. Bruntál
Č. 1550 Messendorf, od 1924 Mezina; n. 1377 Mezno, 1405 a 1720 Mestendorf, 15671945 Messendorf, 1646-1654 Mästendorf; l. 1280 Mezina, 1771 Messendorfium.
1850 sam. obec, 1964 spol. MNV pro Dlouhou Stráň, 1979 m.č. Bruntálu, 1991 sam.
obec.
M: 1731 (Bruntál), 1785
M e z i n a
viz Vřesina, o. Olomouc
M e z i r i t i u m, M e z i r z i e c z,
M e z i ř í č í (nad řekou Bečvou, pod Rožnovem) viz Valašské Meziříčí, o.
Vsetín
MEZIŘÍČÍ, MEZIŘÍČKO, z., o. Přerov
Č. 1507-1573 pustá ves Mezeříčko; l. 1275 Meschrrcz, 1368 Mezerzycz.
Zaniklo v trati Meziříčko u Horního Újez da v 15. stol.
M e z n í k,
M e z n o v i c e
M e z n o
M e z r i c z e,
M e z ř í č í (nad řekou Bečvou, pod Rožnovem),
M e z ř í č viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín
MĚNÍK, o. Olomouc
Č. 1517-1588 Měnínek, 1602 "z Minku", 1771 a 1921-1973 Měník, 1846-1921 Mněník;
n. 1676-1771, 1939-1945 Mienik, 1692 Minkn, 1718 Mienekh, 1798-1846 Minke, 18461918 Mněnik, Mnienik; l. 1285, 1387-1389 Menes, 1355-1358 Myenin, 1368 Moriyn,
1415-1437 Myenynek, 1771 Mnienik.
1850 sam. obec, 1960 s. Řimic, 1976 m.č. Bílé Lhoty.
M: 1648 (Měrotín), 1786 (Bílá Lhota)
M ě n í n e k
MĚRKOVICE, o. Frýdek-Místek
Zal. 1789; č. 1794 gruntovní kniha Mnierz kowitz, od 1797 Měrkovice,
(Mierkowice), 1847 Mirkowice; n. 1797 Mierkowiz, 1818-1945 Mierkowitz, 1847
Mirkowitz.
1850 osada Kozlovic, 1867 sam. obec, 1960 s. Kozlovic.
M: 1793 (Kozlovice)
MĚROTÍN, o. Olomouc
Č. 1437-1536 Mirotín, 1492 Miročín, 1716-1771 Mirotinka, od 1839 Měrotín; n.
1594 Merotinki, 1596 Meretinki, 1604 a 1607 Marotinke, 1601 Maretinke, 1604
Marotzinka, 1606 Merotinke, 1676 a 1847 Mierotin, 1718-1872 a za okupace
Mirotein, Mierotein,l893-1918 Měrotein; l. 1365 Miroteyn, 1406-1437 Myrotyn,
1771 Mirotinka.
1850 sam. obec, 1960 s. Mladče, 1990 sam. obec.
M: 1648
MĚROVICE NAD HANOU, o. Přerov
Č. l567-1650, 1847 a 1881 Mirovice, 1567-1924 Měrovice, od 1924 Měrovice nad
Hanou; n. 1633-1678 Merowitz, 1751-1918 Mierowitz, Měrowitz, 1847 Mirowitz, 1939
-1945 Mirowitz an der Hanna; l. 1406 Mierovicz, 1466 Mirowicz, 1771-1865
Mierowitium.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec pod názvem Měrovice, 1992
název změněn na Měrovice nad Hanou.
M: MZA, 1812
MĚSÍČNÁ LHOTA, MĚSÍČNÍ LHOTA, z., o. Přerov
Č. 1416-1523 Měsíčná Lhota, Měsíční Lhota ještě zčásti osídlená; l. 1349
Miseczna Lhota, 1406 Mieseczna Lhota (osídlená).
Ves zanikla v 16. stol., resp. její pozemky svedeny v 16. stol. ke dvoru Lhotsko
mezi Blazicemi a Bezuchovem.
M ě s t k o
MĚSTO ALBRECHTICE, o. Bruntál
Č. 1431-1618 Albrechtice, od 1846 Město Albrechtice; n. 1377 Albirchtisdorf,
1474 Albrechtsdorf, od 1583 Olbersdorf, 1602 das Marcktel Olbersdorf, 1620
Albersdorf, 1689 das Städtlein und Gemeinde Olbersdorf, 1846-1945 Stadt
Olbersdorf; l.1414 Albrechtisdorf, 1425-1435 Olbrechticz, Albrechtovicz, 1583
Olbersdorf.
Od r. 1498 se Albrechtice skládaly z města a vsi, které 1945 splynuly.
1850 měly též osady Biskupice a Žáry, 1951 připojen jako m.č. Piskořov, 1955
spol. MNV pro Burkvíz a Novou Ves, 1957 obě připojeny jako m.č., 1979 připojeny
jako m.č. Hynčice, 1980 připojeny jako m.č. Linhartovy.
M: 1673 (Hynčice), 1707
M ě s t o
F r ý v a l d o v
M ě s t o
J a v o r n í k
M ě s t o
J e s e n í k
MĚSTO LIBAVÁ, o. Olomouc
Č. 1456 městečko Libava, 1581 Město Libawa, 1633-1850 Libawa, Lybawa, 1872
Libavá, Libová, od 1872 Město Libavá; n. 1400 Lybaw, Lybow, 1435 Stadtliebe,
1504 Markt Lyba, Markt Lubau, 1563 Lyba, 1612-1676 Libaw, Liebaw, Lybaw, 1601,
1636, 1720 Stadt Liebe, 1633 Lieba, 1654 Stadt Lybaw, 1658 Stadt Lieb, 1706
Stadt Liebaw, 1718-1872 Liebau, 1771-1945 Stadt Liebau; l. 1301 Lubavia, 1323
Lubovia, Lobovia, 1358-1581 Lyba, 1373-1399 Lubow, 1391 Lybavia, 1771 Libovia.
M: 1642 (Jívová), 1659
M ě s t o
O p a v i c e
M ě s t y s
B í l á
M ě s t y s
R u d o l t i c e
M i c a l n e
M i c r o
V o d a
viz Mykalné, z., o. Šumperk
M o h r a
M i e h l d o r f e l
viz Malá Morava, o. Šumperk a Malá Morávka, o. Bruntál
M i e l b i s
viz Milovany, o. Olomouc
M i e n c k h
M i e r k o v i c e,
M i e r k o w i t z viz Měrkovice, o. Frýdek-Místek
M i e r o t e i n viz Měrotín, o. Olomouc
M i e r o v i c z,
M i e r o w i t z,
M i e r o w i t i u m
M i e s t k o
M i g l
viz Měrovice nad Hanou, o. Přerov
viz Místek, o. Frýdek-Míatek
viz Medlov, o. Olomouc
M i g l e c h o v i c e
M i g l i c z,
M i g l i t z viz Mohelnice, o. Šumperk
M i c h a l c o v a
M i c h a l c o v a
M i c h á l k o v
L h o t a,
L h o t k a
viz Lhotka u Hranic, o. Přerov
viz Michalov, o. Přerov
MICHÁLKOVICE, s. Ostravy
Č. od 1476 Michálkovice; n. 1703-1945 Michalkowitz, 1850 Muhalkowitz; p. 18721918 Michałkowice.
1850 s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava;
1850 o. Frýdek, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava
1850 osada Slezské Ostravy, 1866 sam. obec, 1907 městys, 1941 s. Moravské
Ostravy.
MICHALOV, o. Přerov
Č. 1835 Michalkow, od 1847 Michalov; n. 1792-1945 Michelsbrunn.
1855 osada Boškova, 1868 Padesáti Lánů, 1952 připojen i s nimi k Potštátu.
M: 1793 (1786 rejstřík, Potštát)
M i c h e l s b r u n n
viz Michalov, o. Přerov
M i c h l o v i t i u m,
M i c h l o w i t z viz Myslechovice, o. Olomouc
M i k e l o w i t z,
M i k l a v i c e,
M i k l o v i c e viz Mikolajice, o. Opava
MIKOLAJICE, o. Opava
Č. 1402-1798 Mikulajovice (Mikulayowicze), v 16. a 17. stol. běžně Mikolajovice,
1621 Miklawicze, 1771 Mikulowicze, 1847 Niklovice, od 1846 Mikolajice; n. 1569
Nikelowiz, 1574-1624 Nickelwitz, 1575-1945 Niklowitz, Nicklowitz; l. 1377
Mikulayowicz, 1389 Niclouicz, 1396-1476 Mikulowicz, 1403 Mikulaiowicz, 1408
Mikulaowicz, Nykulowicz, 1460 Mikulagiowicz, 1771 Niclovitium.
1975 spol. MNV s Melčí, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1659 (Jaktař), 1744 (Štáblovice)
M i k o l a j o v i c e
viz Mikolajice, o. Opava
M i k o l a w,
M i k o l u f k a,
M i k o l u v k a viz Mikulůvka, z., o. Přerov
M i k u l a j o v i c e
M i k u l á š o v,
M i k u l á š o v a
L h o t a
viz Mikulůvka, o. Vsetín
MIKULÁŠOVICE, z., o. Šumperk
L. 1325 Niclausdorf.
Zanikly patrně ve 14. stol. v okolí Starého Města, nebo změnily jméno.
M
M
M
M
i
i
i
i
k
k
k
k
u
u
u
u
l
l
l
l
k
k
k
o
o
o
o
v
v,
v á,
v k a,
k a viz Mikulůvka, o. Vsetín
MIKULOVICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Mikulovice; n. 1382-1945 Niclasdorf, Niklasdorf, 1720 Niklausdorf,
1836 Nicklasdorf; l. 1263-1376 Nicolai villa.
1850 sam. obec s osadou Bukovec, 1907 povýšeny na městys, 1960 připojeny
Kolnovice s Terezínem a Vysutou, 1964 připojen Široký Brod, 1976 připojen Hradec
s osadou Nová Ves (do 1990).
M: 1650 (Ondřejovice), 1737
M i k u l o v i c e viz Mikolajice, o. Opava, Mikulůvka, o. Vsetín a Véska, s.
Příbora, o. Nový Jičín
MIKULŮVKA, o. Vsetín
Č. 1435 Mikulášova Lhota, 1502-1535 pustá ves Mikulkova, 1548 pustý Mikulkuow,
1580 pustá Mikuluwka, 1618 mlýn a pila na Mikulovce k prženskému dvoru, 16521846 Mikulášov, 1652 i Mikulovice (osedlé), 1654 nová ves Mikuluvka, ale v 17. a
18. stol. běžně Mikulkow, Mikulkovka, Mikulková, 1771-1798 Mikoluwka, Mikulůvka
1829-1973; n. 1670-1798 Mikulasszow, Mikulaschow, 1692 Mikolufka, 1716 a za
okupace Mikulowka, 1771 Mikoluwka, 1838 Niklasdorf, 1847-1918 Mikuluwka; l. 1403
Mikulassowa Lhota, 1690 Mikuluvka, 1771 Mikoluwka.
Zpustla v 15. stol., obnovena kol. 1650.
M: 1684 (Pržno)
MIKULŮVKA, z., o. Přerov
L. 1371 Mikolaw,l4l8 Mykuluowky, 1437-1466 Mikulowka, Mikuluowka; č. 1476
Mikulůvka.
Ves zanikla koncem 15. stol. u Drahotuš v trati "Na kostelíku".
MILAVSKO, z., o. Šumperk
L. 1389 Milawsko.
Ves zanikla v 15. stol. v okolí Mírova.
M i l b a n s,
M i l b e s,
M i l b i t i u m
M i l c k e n d o r f
viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál
MILCŽENDORF, z., o. Opava
Č. 1538-1585 pustý Milcžendorf; n. 1774-1820 Miltschendorf, 1797-1803
Milczendorf.
Ves zanikla v 15. stol. u Budišova nad Budišovkou.
M i l d o r f,
M i l d o r f l
MILENOV, o. Přerov
Č. od 1448 Milenov; n. 1672 Millenaw, 1692-1945 Millenau; l. 1353-1672 Milenow,
Mylenow, 1771-1863 Millenovium.
M i l f e s
M i l h o s t o v i c e
viz Milostovice, o. Opava
MILÍČOV, z., o. Přerov
L. 1305 Milichow.
Ves zanikla u Brodku.
M i l i c h o w
M i l i k a u
viz Milíčov, z., o. Přerov
viz Milíkov, o. Frýdek-Místek
MILÍKOV, o. Frýdek-Místek
Zal. kol. 1525, č. 1577-1692 Milikuw, od 1684 Milikov, Milíkov; n. 1720-1945
Milikau, 1720 též Milikaw; l. 1674-1724 Milikuw; p. od 1872 Milików.
(1920-1938 a 1945-1956 Český Těšín), 1956 Frýdek-Místek.
1980 m.č. Bystřice n. O., 1990 sam. obec.
M: 1671 (Jablunkov)
M i l k e n d o r f,
M i l k o w viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál
M i l l e n a u
viz Milenov, o. Přerov
M i l l i t i u m
M i l l o t i t z,
M i l l s c h viz Milotice nad Bečvou, o. Přerov
MILOSTOVICE, o. Opava
Č. od 1586 Milostovice, 1885 Milhostovice, lidově Milostojice; n. 1574-1945
Milostowitz; l. 1255-1261 Milhostowizi, 1353 Milostowicz, 1771 Milostovitium.
1976 m.č. Opavy.
M: 1659 (Jaktař)
M i l o t e n d o r f
M i l o t h i c z
viz Milotice nad Bečvou, o. Přerov
MILOTICE NAD BEČVOU, o. Přerov
Č. od 1492 Milotice, od 1909 Milotice nad Bečvou; n. 1675-1872 Milotitz, 17181945 Millotitz, 1771 Millsch, l. 1131 Milotici, (1201 Milothicz), 1263 in
Milotiz, 1690 Milotitz, 1771-1863 Milotitium.
1850 osada Hustopeč n. B., 1858 sam. obec, 1976 spol. MNV s
1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
Hustopečemi n. B.,
M: 1683 (Hustopeče nad Bečvou)
MILOTICE NAD OPAVOU, o. Bruntál
Č. 1457 a 1471 Milotice, 1592 pustá ves Milotice, 1850-1893 Dochov, 1847 Milkow,
1893-1959 Milotice, odtud Milotice nad Opavou; n. 1405 Milotendorf, 1574 pustý
Milkendorf, 1608-1945 Milkendorf, 1617-1720 Milckendorf, 1636-1736 Mülckendorf;
l. 1288 Milotndorf, 1771 Milkendorfium. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena
1608.
1850 sam. obec, 1959 připojeno jako m.č. Jelení, 1979 m.č. Bruntálu, 1992 sam.
obec.
M: 1696 (Zátor), 1784 (Jelení)
M i l o t i t i u m
viz Milotice nad Bečvou, o. Přerov
M i l o t n d o r f
MILOVANY, o. Olomouc
Č. od 1517 Milovany; n. 1580-1635 Milfes, 1607 Milwis, 1613 Milowicz, 1627-1945
Milbes, 1631 Milwes, 1676-1718 Mühlbes, 1751 Mielbis; l. 1394 Milbans, 1399 de
Mylwan, 1408 Milowany, 1672 Milbes, 1771 Milbitium.
1850 sam. obec, po 1945 zanikla, 1950 zrušena.
M: 1628 (Potštát), 1786
M i l o v n ý
D ů l
M i l o w i c z
M i l t s c h e n d o r f
viz Milcžendorf, z., o. Opava
M i l w e s,
M i l w i s viz Milovany, o. Olomouc
M i n k e,
M i n k n viz Měník, o. Olomouc
MINKOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1798 Minkovice, n. 1798 Minkowicz.
Vznikly parcelací dvora koncem 18. stol., u Kozlovic, s nimiž záhy splynuly.
M i n o r
B r u n s w e r d
viz Nová Ves, s. Ostravy(?)
M i n o r C a m e n e t z .
M i n o r C a m i t z viz Kamenka res. Malá Kamenka, z., event. Véska (u
Oder), o. Nový Jičín
M i n o r
C z a k o w
M i n o r
M i n o r
H o s s i c z
M i n o r
L a z n i k
M i n o r
L a z y
M i n o r
L i d e c z
M i n o r
P e n c z i c z
M i n o r
P o p o w i c z
viz Popovice, s. Viničné, o. Přerov
M i n o r
R a y c z
M i n u s
E k h a r t o w i c z
M i n u s
G l y n i k
M i n u s
H o s c h i z
M i n u s
P a u l o w i t z
M i n u s
P r o s e n i t i u m
M i n u s
T y e s c h i c z e
M i r b i t z
viz Lazníčky, o. Přerov
viz Vrbice, o. Karviná
M i r i v a n a,
M i r i w a n i
viz Věrovany, o. Přerov
M i r k o v i c e,
M i r k o w i t z viz Měrkovice, o. Frýdek-Místek
M i r o č i n
MIROSLAVOV, MIROSLAVICE, z., o. Jeseník
L. (1290) 1305-1420 Miroslai villa, Myroslai villa.
Ves zanikla patrně v 15. stol. v okolí Jeseníku; někteří badatelé ji ztotožňují
s nynější Českou Vsí (v.t.).
M i r o t e i n,
M i r o t e y n,
M i r o t i n viz Měrotín, o. Olomouc
M i r o t i n
viz Mirotínek, o. Bruntál
MIROTÍNEK, o. Bruntál
Č. 1463, 1604,1798 Mirotín, 1564 a od 1905 Mirotínek, 1566-1588 a lidově
Měrotínek, 1771-1893 Měrotín; n. 1607 zu Merotyn bei der Ramerstadt, 1678-1945
Merotein, 1720-1798 Merotin, 1847 Mirotein; l. 1348 Myrotyn, 1771 Merotinium.
1850 s. o. Uničov, 1877 Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Uničov, 1868 Šternberk,
1877 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1958 osada Tvrdkova (spol. MNV), 1967 Horního Města (spol. MNV),
1990 připojen jako m.č. k Hornímu Městu, 1991 spolu s m.č. Ruda a Tvrdkov
odloučen a připojen jako m.č. ke Tvrdkovu.
M: 1614 (Rýmařov), 1655 (Šumvald u Uničova),
M i r o t i n k a
1785 (Tvrdkov)
MÍROV, o. Šumperk
Č. od 1409 Mírov, 1528 městečko Podmíroví, Pod Mérowy, 1850-1872 Mírov městečko;
n. 1520 der Hauptman auf Mere, 1595-1945 Mürau, 1677-1771 Mirau, Miraw, 1716
Myrau, 1847-1893 Markt Mürau; l. 1266 Myrowe, 1353, 1359 a 1633 Merow, 1373 a
1672 Myrow, 1379-1446 Meraw, 1771 Mirowium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec s osadami Míroveček, Mírovský Grunt a Novosady (Nové Sady), které
splynuly po 1945 s Mírovem, 1976 připojena Řepová, 1980 Mírov m.č. Mohlenice,
1990 sam. obec.
M: 1614 (Mohelnice), 1791
M í r o v - N o v o s a d,
M í r o v - v e s viz Novosady, s. Mírova, o. Šumperk
M í r o v e c,
M í r o v í č e k
M i r o v i c e,
M i r o v i c z,
M i r o w i t z (an der Hanna)
viz Měrovice nad Hanou, o. Přerov
MÍROVEČEK, o. Šumperk
Č. 1526-1798 Mírovec, 1839-1872 a od 1945 Míroveček, 1893-1945 Mírovíček; n.
1650 Mürauer Dörfl, 1677-1945 Mohrdörfel, 1692 Mührdörfel, 1716 Meerdörfel,
1751-1850 Möhrdörfel, Mördörfel, 1787-1798 Mährdörfl.
Od 1850 osada Mírova, s nímž splynul po 1945.
M: 1705 (Mohelnice), 1791 (Mírov)
MÍROVSKÝ GRUNT, o. Šumperk
Zal. kol r. 1770; č. 1850 Mírov Grunt, 1881-1893 Doly, od 1872 Mírovský Grunt.
Od 1850 osada Mírova, s nímž po r. 1945 splynula.
M: 1770 (Vyšehorky) a souběžně 1780 (Mohelnice), 1791 (Mírov a souběžně
Vyšehorky), 1870 (Mírov)
M i r w a n s
viz Věrovany, o. Přerov
M i r s c h l o w i t z
M i s e c z n a
M i s e r a u
L h o t a
viz Měsíční Lhota, z., o. Přerov
viz Mizerov, s. Karviné
M i s c h i u m
viz Mniší, o. Nový Jičín
M i s l e c h o w i c z p r o p e L u t h o u i a,
M i s l e c h o w i c z,
M i s c h l o w i t z viz Myslechovice, o. Olomouc
M i s l u k
M i s s e n o w i c z
M i s s k a w
M i s s k o w i t z
viz Vyškovice, s. Ostravy
M i s s l o w i t z
MÍSTEK, o. Frýdek-Místek
Č. 1434-1490 Miestko, Městko, 1505 v Miestku, 1522 městečko Místek jinak
Frydburk, 1536-1580 městečko Mistko, jinak Frydburg, 1581-1846 Mistko, od 17.
stol. Místek; n. 1404 Newestetil, 1416 Neuenstetil bei Friedek, 1580 Misskaw,
1651 Mistko, 1676-1918 Mistek, 1692 Misko, 1939-1945 Friedeberg; l. 1267
Frideberch, 1288 Vridberg, 1379-1409 Fridberg, 1633-1724 Mistko, 1771 Misteca.
1907 sloučen s Místkem Koloredov, 1943 sloučen Frýdek, Místek, Sviadnov, Staré
Město u Frýdku a Lískovec v jednu obec pod jménem Frýdek, 1945 Frýdek-Místek; r.
1950 sloučen Frýdek, Místek, Lískovec, Staré Město a Sviadnov pod názvem Místek,
1954 odloučeny Lískovec, Staré Město a Sviadnov jako samostatné obce, jejichž
hranice upraveny 1957. 1950 název Místek pro spojené město, 1955 zaveden název
Frýdek-Místek, 1960 připojeny Panské Nové Dvory. Od 1850 bylo osadou Místku
Bahno, tvořící nyní m. č.
M: 1628
M i s t r o w i t z
viz Mistřovice, o. Karviná
MISTŘOVICE, o. Karviná
Č. 1431-1588 Mistrzowicze, 1798 Mistržowicze, od 1850 Mistřovice; n. 1456
Mistrozowiz, 1665-1945 Mistrzowitz, 1872-1885 Mistrowitz, l. 1665 ex
Mistrzowitz, 1724 Mistrowic, p. od 1869 Mistrzowice.
1850 osada Koňákova, 1872 sam. obec, 1876 Koňákov osadou Mistřovic, které 1975
s. Českého Těšína.
M: 1679 (Těrlicko)
M i š í
M i š k o v
MITRGROBEN, z., hrad u Branné, o. Šumperk
Č. 1539-1543 pustý hrad slove Mitrgroben.
MITROVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1793 Mitrovice, n. 1787 Josephsburg, 1788-1945 Mitrowitz.
Od 1850 osada Nové Bělé, s níž po r. 1945 splynula, název 1952 oficiálně zrušen.
M: 1799 (Paskov)
MITROVICE, o. Šumperk
Č. od 1778 Mitrovice; n. 1778-1945 Mittrowitz.
1850 osada, později m.č. Doubravice, s níž 1976 připojeny jako m.č. k
Moravičanům.
M i t t e l
M i t t e l
B e c ž w a,
B e t s c h w a
M i t t e l
B l u d o w i t z
M i t t e l
D o m a s l o w i t z
M i t t e l
S c h e b i s s o w i t z
M i t t e l
S u c h a u
M i t t e l
Místek
T o s c h o n o w i t z
viz Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek
viz Prostřední Domaslavice, o. Frýdek-Místek
viz Prostřední Suchá, o. Karviná
viz Prostřední Tošanovice, o. Frýdek-
M i t t e l h o f
viz Prostřední Dvůr, o. Opava
M i t t e l w a l d,
M i t t e l w a l d a,
M i t t e l w a l d e viz Středolesí, o. Přerov
M i t t e r
B e c z w a
M i t t r o w i t z
viz Mitrovice, o. Šumperk
MIZEROV, s. Karviné
Č. od 1618 Mizerov; n. 1720-1945 Miserau; p. od 1850 Mizerów.
Od 1850 osada Fryštátu (Dolní Předměstí), s nímž po r. 1945 splynul. Od 1971
Karviná 7-Mizerov.
M
M
M
M
M
M
1652 (Fryštát)
l
l
l
l
l
a
a
a
a
a
č,
d c e,
d c z,
d č,
d č í viz Mladeč, o. Olomouc
MLADECKO, o. Opava
Č. 1540-1610 pustá ves Mladotice, Mladotycze, 1544 fojtství Mladotské, 1616 dvůr
Mladecký, 1622-1628, 1771-1974 Mladecko, 1894 Mladotice; n. 1718-1945 Mladetzko,
1720 Mlatetzko, 1771 Mladeczko, 1798 Ladetzko; l. 1250 Mladotendorf, 1265 de
Mladotiz, 1270 Mladodiz, Mladoziz, 1771 Mladeczko, 1828 Mladetz. - Ves zpustla v
15. stol., 1622 byla osedlá.
1976 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1665 (Stěbořice), 1756 (Jakartovice)
MLADEČ, o. Olomouc
Č. od 1408 Mladeč, ale 1418-1885 též Mladec, Mladce, 1460 Mladice, 1460-1505
Mladčí, 1517-1588, 1885-1893 Mladeč, 1533 ves Mladši, 1613 Mlatče, 1771-1895
Mlatcz, Mlacz, Mlač, 1847 Mladž; n. 1676-1734 Lotsch, 1771 Mlatsch, 1718-1945
Lautsch; l. 1350-1371 Mladcz, 1405 de Mladsse, 1771 Mlatsch.
1850 sam. obec s osadami Nový Dvůr (1872 připojena k Benkovu u Uničova) a Nové
Zámky (připojeny za okupace k okresu Šternberk). 1960 připojeny k Mladči jako
osady Měrotín a Sobáčov.
M: 1648 (Měrotín)
M l a d e t z,
M l a d e t z k o
M l a d ě j o v
viz Mladecko, o. Opava
MLADĚJOVICE, o. Olomouc
Č. od 1460 Mladějovice (Mladieowicze), 1771 Mladeiwicze, 1798-1846 a 1896
Mladovice; n. 1599-1720 Bladewitz, 1664-1945 Bladowitz, 1692 Pladonitz; l. 1131
Mladeiouici, 1275-1295 Blodowiz, 1296-1389 Mladowitz, 1305-1443 Mladieyowicze,
Mla digeiawicz, 1771 Bladowitium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Komárov, 1961 Řídeč, 1976 vše m.č. Šternberka, 1990
opět sam. obec.
M: 1657
M l a d ě j o v i c e,
M l a d ě n o v viz Mladoňov, o. Šumperk
M l a d i c e
viz Mladeč, o. Olomouc
MLADOŇOV, o. Šumperk
Č. 1500, 1720, 1798, 1847 Mladějov, (Mladieyow), 1527-1588 a od 1893 Mladoňov,
1771-1872 Mladěnov, 1893 též Mladoňovice; n. 1602 Blandendorf, 1610
Blandensdorf, 1610-1625 Plansdorf, Plonsdorf, 1678-1751 Blodensdorf, 1692
Plattrsdorf, 1720 a 1798 Pladensdorf, 1771-1945 Bladensdorf; l. 1351 Bladavis
villa, 1371 Mladenowicz, 1672 Blodensdorf, 1771 Blodensdorfium.
1798-1850 a 1963-1976 jeho s. osada Václavov a samota Sejpské Údolí, 1976
Mladoňov m.č. Oskavy.
M: 1610 (Úsov), 1652 (Hradečná), 1757
M l a d o ň o v i c e
M l a d o t e n d o r f,
M l a d o t i c e viz Mladecko, o. Opava
M l a d o v i c e
M
M
M
M
M
M
l
l
l
l
l
l
a
a
a
a
a
a
d
d
d
t
t
t
s s e,
š í,
ž,
c z,
č e,
s c h viz Mladeč, o. Olomouc
MLÝNOV, o. Opava
L. 1337 Mlinaw penes Novum Benessow situm, 1349 Lyna.
Mlýnov je pravděpodobně totožný s Benešovem - vsí, částí Dolního Benešova.
M n i e n i k,
M n ě n i k viz Měník, o. Olomouc
M n i e r z k o w i t z e
MNICHOV, o. Bruntál
viz Měrkovice, o. Frýdek-Místek
Č. 1566 "z dějiny Ansydlu z biskupství vratislavského", od 1924 Mnichov; n. 1581
-1945 Einsiedel, 1653 Ein Siedel (fojt,10 zahradníků, mlýn, sklárna a 15
podruhů).
1850 s. o. Zlaté Hory, 1869 Vrbno, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál.
1850 sam. obec, 1877 oddělena osada Železná s Vidlemi jako sam. obec, 1960
Mnichov m.č. Vrbna.
M: 1681 (Heřmanovice), 1735
M n i s c h a u,
M n i s c h k a uší
M n i s viz Mniší, o. Nový Jičín
MNÍŠEK, z., o. Bruntál
Č. 1437-1492 ves Mníšek, osazená, 1542-1578 pustá ves Míškov, Myškov; l. 1320
Genzidl.
Ves zanikla koncem 15. stol. mezi Vajglovem a Břidličnou v trati Einsiedelberg,
l km od Rýžoviště.
MNIŠÍ, o. Nový Jičín
Č. od 1480 Mniší (1480 Mnissie, 1581 Mnyssy), 1751-1752 Mnischky, 1771-1918 a
lidově Miší, Myší; n. 1651 Mnischau, v 17. - 19. stol. Mnischi, 1692 Mnis, 19141918 a 1939-1945 Mönchsdorf; l. 1347 pustý Sdislawsdorf, 1771 Mischium. - Ves
zpustla s pů vodním jménem Zdislavice počátkem 14. stol. a pak byla obnovena
patrně v 2. pol. 14. stol. velehradským klášterem.
1850
1850
1949
1978
s. o. Frenštát, 1868 Příbor, 1938 Frenštát, 1945 Příbor, 1949 Frenštát;
o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín,
Frenštát, 1960 Nový Jičín.
s. Kopřivnice
M: 1677 (Příbor)
M n i š k o v
v i z Mníšek, o. Bruntál
M o d l e i o u i c
viz Malé Kobeřice, o. Opava
M o e s n i g,
M o e s n i n g
M o g e l i c z
viz Mohelnice, o. Šumperk
M o g e t e i n,
M o g e t i n viz Majetín, o. Olomouc
M o g i l n i c i
M o g i t e i n
M ó g l i n ó w
viz Muglinov, s. Ostravy
M o g y l n i c i
M o h c i l
MOHELNICE, o. Šumperk
Č. od 1410 Mohelnice; n. v 16. a 17. stol. Miglitz, Miglicz, 1512-1945 Müglitz,
1720 Mohelnitz, 1412 Mueglicz; l. 1131 Mogilnici, 1180 Mogylnicze, 1247 in
Moheltz, 1267 circa Mohelniz, 1273-1403 Miglicz, 1275 Mueglitz, 1279 Mohelnitz,
1322 Mogelicz, 1339-1460, 1672 Mugelicz, Muglicz, 1417 Mohilnicz, 1771
Muglitium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1938-1945 a od 1948 připojeny Krčmy, 1976 Křemačov s osadou
Podolíčko, Květín, Libivá, Podolí s osadou Horní Valdsee a Újezd s osadou Dolní
Valdsee, 1980 Řepová a Studená Loučka s osadami Buková a Bušín, dále Mírov
s osadami Míroveček, Mírovský Grunt a Novosady a Třeština, jenž 1990 sam. obcí,
1985 připojena Líšnice s osadou Paseky a Vyšehorky. Současné m.č. Mohlenice:
Křemačov, Květín, Libivá, Podolí, Újezd, Řepová a Studená Loučka.
M: 1614
M o h e l t z,
M o h i l n i c z
M o h o u t n ý
P o d o l í
M o h r a d o r f
M o h r d ö r f e l
M o h t i l
viz Podolí, o. Olomouc
M o c h o t o v i u m
M o i e t h i n
viz Zavadilka, o. Šumperk
MOKRÉ LAZCE, o. Opava
Č. 1432 na Mokrich Lastich, od 1431 Mokré Lazce, 1536-1588 Mokré Lastce, 1618 z
dědiny Mokrých Lazek od Opavy, 1771 Mokrolazec, 1835 Staré a Nové Mokré Lazce,
1847 Staré a Nové Mokrolasce, 1850 Starý a Nový Mokrolozec; n. 1377 Lask, Losk,
1637-1945 Mokrolasetz, 1771 Lassetz, 1785-1945 Alt und Neu Mokrolasetz; l. 1628
Mokrolusen, 1629 Mokrolasensis, 1771 Mokro Lasetz.
Vedle Mokrých Lazců, zvaných od r. 1785 Staré Mokré Lazce, byla založena toho
roku kolonie Nové Mokré Lazce. Roku 1850 spojeny Staré a Nové Mokré Lazce v
jednu obec nejprve pod jménem Staré Mokré Lazce, od 1869 Mokré Lazce, 1893-1906
Mokrolazce. Obě sídla zůstala před r. 1952 osadami obce Mokrých Lazců, po 1952
názvy Staré a Nové Mokré Lazce zanikly oficiálně i stavebním splynutím.
M: 1645 (Hrabyně), 1705 (Komárov), 1786
M o k r o l a s e t z,
M o k r o l a z c e,
M o k r o l u s e n viz Mokré Lazce, o. Opava
M o l e t e i n,
M o l e t i n,
M o l e t i n i u m
viz Starý Maletín, o. Šumperk
M o l k o v
viz Mutkov, o. Olomouc a Smolkov, o. Opava
M o l l e t e i n
viz Starý Maletín, o. Šumperk
M o n c k d o r f,
M o n k i n d o r f,
M o n k o v i c e viz Mankovice, o. Nový Jičín
M o n t a n a
M o r a
viz Komárovské Chaloupky, s. Opavy
M o r a b i t s a n
M o r a d o r f,
M o r a h o f viz Zálužné, o. Opava
M o r a u
M o r a v i c a
S a r e p t a
M o r a v i c a l i s
H u s s o v i a
Šumperk
L u b i n a
R a y c z
S u k o l o m
viz Moravská Libina (Dolní Libina), o.
MORAVICE, o. Opava
Č. od 1432 Moravice, lidově Moravica; n. 1377-1945 Morawitz (omylem r. 1805
Mohradorf); l. 1288 a 1415 de Morawicz, 1672 moravicensis, 1771 Moravitz.
Opava.
1767 založena u ní Nová Moravice, n. Neu Morawitz, jež do 1800 s ní splynula.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Melčí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1681
M o r a v i c e
MORAVIČANY, o. Šumperk
Č. od 1408 Moravičany; n. 1600 Maritschan, 1669-1945 Morawitschan, 1692
Morabitsan, 1720-1893 Morawiczan, 1847 Morawizschan; l. 1200-1381 Morawiczan,
Morawiczany, 1672 in Morawicžan, 1771 Morawiczanium.
1850 sam. obec s osadou Tkanovice, 1976 připojeny jako m.č. Doubravice s osadou
Mitrovice.
M: 1650
MORÁVKA, o. Frýdek-Místek
Zal. mezi 1608-1620; č. od 1636 Morávka, lidově Morovka; n. 1720 Maranka, 17201945 Morawka,
l. 1723 Maranka.
1850 sam. obec, 1938-1945 byla malá část obce (osada Nytrový) v zabraném území.
M: 1652 (Dobrá), 1784
M o r a v s k á
G e s e n i c z e
viz Jasenice, o. Vsetín
MORAVSKÁ HARTA, o. Opava
Č. 1771 Hartov, 1839-1893 Hartice, 1847 Hartiz, od 1872 Moravská Harta, 1893
Harta; n. 1614 an der Haertaw, 1771-1850 Hartau, Hortau, 1846-1945 Mährisch
Hartau.
Od 1850 osada Medlic, 1960 i s Medlicemi osadou Hořejších Kunčic, o. Opava.
- Viz příslušná hesla! - Název zrušen mezi 1961-1964.
M o r a v s k á
M o r a v s k á
H o u z o v á,
H o z o v á viz Moravská Huzová, o. Olomouc
MORAVSKÁ HUZOVÁ, o. Olomouc
Č. 1418-1615 Huzowa, Húzová, Husová, 1627-1633 Moravská Hozová, 1588-1952
Moravská Húzová, 1618 Moravská Houzová, 1771 Moravský Husow, 1846 Moravská
Hužová, 1850 Česká Huzová, 1872-1893 Moravská Husová, v 16. stol. též Uzová,
lidově Hozová, od 1952 Moravská Huzová; n. 1599 Böhemische Hausse, 1636-1847
Böhmisch Hauss, 1720-1846 Mahrisch Hause, 1850-1918 Böhmischhause, 1939-1945
Mährisch-Hause; l. 1131 Guzoue, 1235 Guzssow, 1239 Huzow, 1373-1409 Husovia,
1379-1409 Huzowa, 1771 Moravicalis Hussovia.
1974 s. Štěpánova.
M: 1648 (Hnojice), 1656
M o r a v s k á
M o r a v s k á
J a s e n i c e,
J e s e n i c e viz Jasenice, o. Vsetín
MORAVSKÁ (DOLNÍ) LIBINA, o. Šumperk – DEJ POD D
Č. 1463 Libina, 1480-1947 Moravská Libina, 1547, 1633 Libiny, 1612, 1872
Moravské Libiny, 1649 Moravská Lipina, 1771 Moravská Lybová, 1947 Dolní Libina;
n. 1633 Libin, 1649-1872 Böhmisch Liebau, 1649-1772 též Böhmisch Liebe, 1674
Lybisch, 1798-1945 Mährisch Liebau, Mahrisch Liebe, 1850 Böhmisch Liebau; l.
1344-1397 Lubina Moravicalis, 1330-1466 Lybina, Lybyn, 1349 Lubina, 1392-1407
Malýlybyn, 1464 Morawska Libina, 1771 Boemo Libavia.
1850 sam. obec, 1960 pod názvem Dolní Libina spojena s Horní čili Německou
Libinou Šumperk v jednu obec pod názvem Libina, jejíž je Dolní Libina m.č.
M o r a v s k á
L i p i n a
MORAVSKÁ LODĚNICE, o. Olomouc
Č. 1407-1597 a 1890 Loděnice (Lodyenicze), 1437-1528 Lodějnice (Lodieynicze),
1513 Lodonice, 1509-1604, 1849-1974 Moravská Loděnice, 1771-1847 Lodenice, 1846
Moravská Lodenica, 1905 Moravské Loděnice, lidově a neoficiálně Dolní Loděnice;
n. 1676-1872 Lodenitz, 1793 -1945 Mährisch Lodenitz, 1847-1849 Böhmisch
Lodenitz; l. 1232 Lodeniche, 1238-1390 Lodenicz, 1254 Lodeyniz, 1368 Lodyenicz,
1771 Lodienitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Bohuňovic.
M: 1642 (Jívová), 1655 (Bohuňovice)
MORAVSKÁ OSTRAVA, s. Ostravy
Č. od 1400 Ostrava, 1515-1531 Německá i Ostrava, od 1668 Moravská Ostrava, 1771
Moravská Ostrow, n. 1426-1676 Ostraw, 1532-1633 Ostra, 1576 von der Oster, 17181945 Mährisch Ostrau; l. 1267-1480 Ostrauia, 1362 Ostraw, 1400 Ostrawa, 1469
Germana Ostrawa, 1672 Ostravia, 1771 Morawo Ostravium.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek,
1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 s. statutárního
města Ostravy, 1960 s. Ostravy.
1924 připojeny k Moravské Ostravě Hrabůvka, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz,
Vítkovice a Zábřeh nad Odrou, 1941 připojeny Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad
Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice s Lipinou, Slezská
Ostrava, Nová Bělá, Stará Bělá, Hrabová a Výškovice. - Viz dále heslo Ostrava!
70. léta 13. stol. městepm, 1941 statutárním městem, 1946 název statutárního
města Moravské Ostravy změněn na Ostrava.
M: 1614
M o r a v s k á
P o v e l
viz Povel (Český Povel), s. Olomouce
M o r a v s k á
R u d a
M o r a v s k á
S a r e p t a
M o r a v s k á
S u k o l o m
M o r a v s k á
U l i c e
M o r a v s k é
M o r a v s k é
B ě l o k o s t e l í,
H r a n i c e viz Hranice, o. Přerov
M o r a v s k é
L i b i n y
M o r a v s k é
L o d ě n i c e
viz Dlouhá Ulice, s. Šternberka, o. Olomouc
MORAVSKÉ VLKOVICE, o. Nový Jičín
Č. 1480-1847 Vlkovice, 1520 v Vilkovicích, 1879-1949 Moravské Vlkovice, 1881
Fulnecké Vlkovice; n. 1567-1872 Wolfsdorf, 1869-1945 Mährisch Wolfsdorf; l. 1374
a 1470 Lupi villa minor, 1412 Wolfsdorf, 1771 Wolfsdorfium.
1850 osada Jerlochovic, 1869 sam. obec, 1950 spojeny se Slezskými Vlkovicemi v
obec Vlkovice; název Moravské Vlkovice trvá pro m. č., 1976 s. Fulneku.
M: 1619 (Fulnek)
MORAVSKOSLEZSKÝ KOČOV, o. Bruntál
Nová obec, vznikla 1991 z dosavadních m.č. Bruntálu Moravského Kočova a
Slezského Kočova. Viz též hesla Moravský Kočov a Slezský Kočov!
MORAVSKÝ BEROUN, o. Olomouc
Č. 1405-1546 městečko Berún, 1546-1850 Beroun, Beraun, 1599-1615 a od 1924
Moravský Beroun, 1771 Beron; n. 1410-1798 (Städtlein) Bähren, Bährn, 1599-1662
Bähren, 1633-1692 Bärn, 1643 Bärgstadt, Bähres, 1672-1798 Bährn, 1839-1945 Bärn;
l. 1339 Berona, 1339-1407 Bern, 1406 Werona, 1660 ex oppiddo Berone, 1672 Bährn,
1771 Berona.
1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál, 2005 Olomouc.
1850 sam. obec, 1955 spol. MNV s Novou Véskou (do 1960), 1960 připojeny jako m.
č. Čabová, Ondrášov, Sedm Dvorů, 1964 Nové Valteřice.
M: 1651
M o r a v s k ý
H u s o v
M o r a v s k ý
J i č í n
MORAVSKÝ KARLOV, o. Ústí nad Orlicí
Č. od 1924 Karlov; n. 1798-1945 Karlshof.
1850 s. o. Štíty, 1850 o. Zábřeh n. M., 1992 Ústí n. O.
Od 1850 s. Bílé Vody, nyní m.č. Červené Vody.
MORAVSKÝ KOČOV, o. Bruntál
Č. 1437 Luczendorf, 1447 Kocendorf, 1505 ves pustou Koczow, 1529-1850 Kočov
(osedlý), 1555 Kotcov, 1602 Goczow, 1618 Gotčov, 1633 Kotzow, 1872-1949 Moravský
Kočov; n. 1405 a znovu v letech 1604-1751 Kutzendorf, Kuczendorf, 1437 a 18391872 Kotzendorf, 1718-1771 Kuntzendorf, 1807 Kozendorf, 1847-1945 Mährisch
Kotzendorf; l. 1771 Kuntzendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1529.
1850 s. o. Rýmařov, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov,
1850 sam. obec, 1949 sloučena se Slezským Kočovem v obec Kočov, 1967 spolu
s ním m.č. Bruntálu, 1991 m.č. nově vzniklého Moravskoslezského Kočova.
M: 1637
M o r a v s k ý
L e s k o v e c
M o r a v s k ý
U j e z d e c
M o r a w
viz Malá Morava, o. Šumperk a Dolní Moravice, o. Bruntál
M o r a w i t z
viz Dolní Moravice, o. Bruntál a Moravice, o. Opava
M o r a w i c z a n
M o r a w o
O s t r a v i u m
MORGENLAND, o. Bruntál
N. 1660-1945 Morgenland, samota u Malé Morávky.
M: 1661 (Malá Morávka)
M o r i y n
M o r o v k a
viz Měnínek, o. Olomouc
viz Morávka, o. Frýdek-Místek
M o r t s d o r f
MOŘKOV, o. Nový Jičín
Č. od 1437 Mořkov (Morzkow), 1872 Moškov; n. 1578-1672 Murckhaw, l676-1751
Murck, Murckh, 1718-1945 Murk, 1771-1847 Murkh; l. 1274 Murizc, 1411 Morzkow,
1690 Murek, 1771 Morskowia.
1850 s. o. a o. Nový Jičín, l938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín.
M: 1626 (Nový Jičín), 1626 (Štramberk), 1689 (Životice), 1784 (rejstřík 1750,
Hodslavice)
M o s a z o v
viz Mosazné Hamry, o. Šumperk
MOSAZNÉ HAMRY, o. Šumperk
Č. 1839-1905 Mosazov, 1850 Mosasov, 1893-1961 Mosazné Hamry; n. 1638-1945
Messing hammer; l. 1771 Messinghammer.
Od 1850 osadou Branné, název zanikl 1966.
M: 1692 (Branná)
M o s c e n i c e,
M o s c z e n i c z
M o s c h e n
viz Muschil, z., o. Bruntál
M o s c h e n d o r f
M o s c h i l
viz Muschil, z., o. Bruntál
M o s c h n i c z,
M o s c h t i e n i t z
M
M
M
M
M
o
o
o
o
o
s
s
s
s
s
k
k
k
k
k
e,
e l l e,
e t z,
o v,
o l e viz Mostkov, o. Šumperk
M o s n i z
M o s s a n,
M o s s c z a n k y,
M o s s o n viz Mošťánky, z., o. Olomouc
M o s t c a z
viz Mošťánky, z., o. Olomouc
M o s t e n i t z
M o s t h n a
viz Mostkov, o. Šumperk
M o s t i e n i c z,
M o s t i e n t i u m
MOSTKOV, o. Šumperk
Č. 1500-1588 Mostkov, Mostkuov, 1720-1921 Moskov, odtud Mostkov; n. od 1572
Moskelle, 1600 Moske, 1602 Moskole, 1720 Mosketz; l. 1344 Mostrob (recte
Mostcou), 1431 Mosthna.
1850 sam. obec, 1960 je m.č. Oskavy.
M: 1614 (Rýmařov), 1652 (Dolní Dlouhá Loučka a též Hradečná), 1655 (Šumvald),
1778 (Oskava)
M o s t r o b
viz Mostkov, o. Šumperk
MOSTY U (ČESKÉHO) TĚŠÍNA, o. Karviná
Č. 1495-1849 Mosty, 1655 a 1675 z Mostuov od Těšína, 1850-1951 Mosty, 1949 Mosty
u (Českého) Těšína, n. 1736-1905 Mosty, 1770-1945 Mosty bei Teschen; l. 1573
Mosty, 1684 ex Mosti prope Teschin; p. 1872 Mosty koło Cieszyna, odtud Mosty.
1850 sam. obec, 1951 připojeny k Českému Těšínu, 1955 sam. obec, 1960 s.
Mistřovic.
MOSTY U JABLUNKOVA, o. Frýdek-Místek
Zal. před 1573 ; č. 1577 "novosadníci na Mostech jablunkovských", 1621-1850
Mosty, odtud Mosty u Jablunkova, nebo Mosty, od 1949 Mosty u Jablunkova; n. 1720
Mosty hinter Jablunkau, 1770-1945 Mosty bei Jablunkau, nebo Mosty; l. 1674 de
Moste, 1677 de Mosti: p. od 1850 Mosty.
M: 1671 (Jablunkov), 1786
MOŠNOV, o. Nový Jičín
Č. od 1411 Mošnov (Mossnow, Mosznow), 1436-1568 Mossniow, 1433-1608 Velký
Mošnov, 1516 Velký Mošňov, 1628 Mošov; n. 1461 von Moschnaw, 1470-1472 von
Moschenaw, 1628 Gross Engelswaldt, 1632-1945 Engelswald, 1649 Engelsdorf; l.
1351 Engilswalde, 1374-1375 Engelswald, 1398-1437 Mossnow, 1464 Mossnyow, 1481
Mossnov Magnum, 1771 Englswalda.
Jičín.
Okolo 1650 s ním splynul Mošnovec čili Malý Mošnov, název dodnes lidově užíván.
1850 sam. obec s osadou Harty (1923 sam. obec), 1980 s. Příbora, 1991 sam. obec.
M: 1653 (Sedlnice), 1785
MOŠNOVEC, s. Mošnova, o. Nový Jičín
Č. 1433-1608 Malý Mošnov, 1476 Moschnowetz, 1518 Malý Mossniowecz, 1554 Malý
Mošnovec, 1565-1568 Mošnůvek, i lidově do poč. 20. stol. ; n. 1628 a lidově do
poč. 20.st. Klein Engelswald; 1.1437 Mossnowecz, 1481 Parvum Mossnowecz.
Od 1850 s. Mošnova (v. t.).
M: 1653 (Sedlnice), 1785 (Mošnov)
MOŠŤÁNKY, z., o. Olomouc
Č. 1480 Moščánky (Mossczanky); l. 1131 Mostcaz, 1273 Mossan, 1353 in Mosczanek,
1355 in Moschzankach, 1397-1466 Mossczanky.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Hnojicemi a Mladějovicemi.
M o š t ě n i c e
M o t i e c h o v,
M o t i c h o v,
M o t o c h o v v i z Zavadilka, o. Šumperk
M o t k o w
viz Mutkov, o. Olomouc
MOTOŠÍN, o. Přerov
Č. od 16. stol. Motošín, od r. 1560 předměstí Hranic.
M o t ý l o v i c e,
M o t y l o w i c z viz Metylovice, o. Frýdek-Místek
M o y e t y n
M ö d l i t z
M ö h r d ö r f e l
M ö l t s c h
viz Melč, o. Opava
M ö n c h s d o r f
M ö r t s d o r f
M ö e i t z
viz Mezice, o. Olomouc a Horní Moštěnice, o. Přerov
M ö s n i g
viz Ježník, o. Bruntál
M ö s n i t z
M ö s s n i k
M ö s s r i t s c h
MRSKLESY, o. Olomouc
Č. od 1447 Mrsklesy, 1485 Mrkles, 1519 Mrskleby, 1612 Myrsklesy, 1771-1919
Mrsklice, n. 1676-1945 Nirklowitz, Nierklowitz, 1677 Merskles, 1718 Nicklowitz,
1726-1919 Mrzsklitz; l. 1364-1382 Myrskless, 1365 Murzklesch, Murklesch, 1381
de Mrskles, 1447 Mrsklesy, 1691 Mrsklicz, 1771 Nicklovitium.
Od 1850 s. o. a o. Olomouc, 1938 s. o. Město Libavá, o. Moravský Beroun, 1945
Olomouc.
1850 sam. obec s osadou Mariánské Údolí, 1919 s. Velké Bystřice, 1939 s.
Hluboček, 1945 s. Velké Bystřice, 1956 sam. obec, 1976 m.č. Velké Bystřice.
MŠTĚNOVICE, o. Vsetín
Č. 1505-1576 Mščenovice, 1505-1973 Mštěnovice, 1771-1905 Mčenovice, lidově
Čanovice, n. 1675 Msstienowitz, 1692 Mstinowitz, 1718 Msszienowitz, 1771-1798
Mezenowitz, 1798 též Mscženowitz, Mtzenowitz, 1847 Mčženowitz, 1872
Mtschenowitz, 1893-1918 Mčenowitz, 1939-1945 Rachendorf, l. 1374 Missenowicz,
1464 Msstyenyowicze, 1690 Mstenowitz, 1771 Messenowitium, 1828 Mtzenowitz.
1976 m.č. Lešné.
M t s c h e n o w i t z,
M t z e n o w i t z viz Mštěnovice, o. Vsetín
M ú d r é h o
L h o t a
M u e l d ö r f l e
M u g l i n a u
MUGLINOV, s. Ostravy
Č. 1508 Mutlgnow, 1534 Mulinov, od 1534 Mu glinov; n. 1720-1945 Muglinau; l.
1332 Muglin; p. 1850 Moglinów, 1881-1918 Muglinów.
1850
1850
1960
1850
s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava;
o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava,
Ostrava.
osada Heřmanic, 1890 sam. obec, 1941 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy.
M u h a l k o w i t z
viz Michálkovice, s. Ostravy
M u c h o c h o v
viz Mutkov, o. Olomouc
M u l d o r f l e
M u l i n o v
M u n d e n
M
M
M
M
M
M
M
u
u
u
u
u
u
u
r
r
r
r
r
r
r
viz Ústí, o. Přerov
c k,
c k h,
c k h a u,
c k h a w,
e k,
k,
k h viz Mořkov, o. Nový Jičín
M u r k l e s c h,
M u r z k l e s c h
MUSCHIL, z., o. Bruntál
L. 1320 Muschen, 1389 pustý Muschil, 1408 Moschel, Moschil, 1412-1422 Moschen,
1437 Muschna.
Ves zanikla u Damašku ve 14. stol., kde je pomístní jméno doložené 1868 ve tvaru
Muschibach a 1917 Muschelmühle.
M u s n i c z
M u t i c h o v
viz Zavadilka, o. Šumperk
MUTKOV, o. Olomouc
Č. 1578-1594 ves pustá "na Mutkově", 1771 Mutkowa, 1839-1896 Molkov, od 1893
Mutkov; n. 1606 pustý Mautzendorf, 1613 von der Mauth (osedlý), 1676-1945
Mautzendorf, 1692 Mautzndorf, 1793-1798 Motkow, 1834-1935 Mauzendorf; l. 1320
Muchochov, 1371 Mutkow, 1771 Mautzendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., vysazena
počátkem 17. století.
1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc,
1850 sam. obec s osadou Pasecký Žleb (1959 oddělena k Pasece), 1960 s. Paseky,
1993 sam. obec.
M: 1656 (Huzová)
M u t l g n o w
M ü g l i t i u m,
M ü g l i t z viz Mohelnice, o. Šumperk
M ü h l b e s
M ü h l d o r f,
M ü h l d ö r f e l,
M ü h l d ö r f l e viz Víska, o. Olomouc
M ü h l g r a b e n
viz Lichtentál, s. Šternberka, o. Olomouc
M ü h r d ö r f e l
M ü l c k e n d o r f
M ü r a u
M ü r a u
G r u n d
viz Mírovský Grunt, s. Mírova, o. Šumperk
M ü r a u
D ö r f l
M ü r a u
N e u s t i f t
viz Mírov-ves čili Novosady, s. Mírova, o. Šumperk
MYDLOVARY, z., o. Přerov
Č. 1498-1506 pusté Mydlovary; l. 1360 Midlowarz, 1373 Midlowar, 1382-1447
Mydlowar (osedlé).
Zanikly v 15. stol. v trati Mydlovary v katastru Prosenic mezi Grymovem, Lýskami
a Oldřichovem, kde v 18. stol. byla trať Mydlovarka.
M y e n i n,
M y e n i n e k
MYKALNÉ, z., o. Šumperk
L. 1188 Micalne.
Ves zanikla v okolí Mírova.
M y l d o r f l
M y k u l u o w k y
M y l e m o w
M y l w a n
viz Mikulůvka, z., o. Přerov
viz Vilémov, o. Olomouc
M y r a u,
M y r o w viz Mírov, o. Šumperk
M y r k l e s
M y r o s l a i
M y r o t y n
v i l l a
viz Miroslavov, z., o. Jeseník
viz Měrotín, o. Olomouc a Mirotínek, o. Bruntál
M y r s k l e s y
MYSLECHOVICE, o. Olomouc
Č. od 1517 Myslechovice, ale 1558-1632 Myšlechovice, 1771 Myslešovice, 1839-1872
a 1924 Myslichovice, 1847-1931 Mešlechovice, Myšlichovice, též lidově; n. 15321945 Michlowitz, 1676 Misslowitz, 1718 Mirschlowitz; l. 1131 Miglechovice, 12341256 Misloschovichi, 1499-1672 Mysslechowicz, 1508 Misschlechowicz prope
Luthouia, 1771 Michlovitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Haňovic, 1980 m.č. Litovle.
M: 1614 (Cholina)
M y s l e š o v i c e
MYSLÍK, o. Frýdek-Místek
Č. od 1434 Myslík, 1771 Myslikow; n. 1676-1945 Misslik, 1692 Myslitz; l. 1359
Mestlieshow, 1724 Misluk, 1771 Mislikowium.
1980 sloučen s Palkovicemi.
M: 1739 (Rychaltice), 1787 (Kozlovice)
M y s l i t z
M y š í
M y š l i c h o v i c e
MÝTINKA, o. Jeseník
Č. 1871-1949 Ficová, odtud Mýtinka; n. 1748 Fietzenau, 1798-1945 Fitzenhau.
Od 1850 osada Bukovice, 1960 Jeseníku.
M: 1668 (Jeseník)
M y t y l o w i t z
N a
D o l á c h
viz Doly, s. Bouzova, o. Olomouc
N a
H u t í c h
viz Hamerský, o. Šumperk
N a
H o r á c h
viz Hory, o. Opava a Hůrka, o. Nový Jičín
NA VINICI, o. Šumperk
Č. 1921-1945 Na vinici; n. 1914-1945 Weinberg.
Skupina domů u Hanušovic, s nimiž 1945 splynula, dnes jedna z jejich ulic.
N a c k l e,
N a c l a s viz Náklo, o. Olomouc
N a d ě j e
viz Štětínov, o. Šumperk
NADOSNE, z., o. Šumperk
N. 1417 Nadosne.
Ves zanikla v 15. stol. v okolí Nového Hradu. Snad totožná s pustou vsí Neuhaus
k r. 1570.
N a h a š o v i c e,
N a h o s c h o w i t z
viz Nahošovice, o. Přerov
NAHOŠOVICE, o. Přerov
Č. 1437-1523 Nahašovice, od 1590 Nahošovice, 1771 Nohašovice; n. 1676-1945
Nahoschowitz, 1751-1771 Nohaschowitz; l. 1365 in Nahussowicz, 1398 a 1672
Nahassowicz, 1771 Noha schovitium.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Dřevohostic, 1990 sam. obec.
N a h u s s o w i c z
viz Nahošovice, o. Přerov
N a c h o l i n e
N a c h o r i n i
N a i d e k,
N a j d e k viz Nejdek, o. Přerov
N a j f u n k
viz Stříbrné Hory, o. Bruntál
N a j v a l d
N
N
N
N
a
a
a
a
k
k
k
k
e l,
l,
l a s,
l i s viz Náklo, o. Olomouc
NÁKLO, o. Olomouc
Č. od 1508 Náklo, 1839-1850 Nakly; n. 1601 zu Neclas, Naklas, 1677-1798 Nackli,
Nakli, 1751 Neckl, 1771-1850 Nakl, 1872-1945 Nakel, l. 1078-1276 Nakel, 1235
Nackel, 1250 de Naklis, 1374-1379 Nakls, 1376 Naklo, 1388 a 1771 Nakla, 1692 de
Nakle.
1850 sam.obec, 1937 splynula s ním osada Jáchymov, 1960 připojeny Lhota nad
Moravou, Mezice a Střeň.
M: 1625, také 1657 (Cholina)
N a k l y
viz Náklo, o. Olomouc
N a l h ü t t e n
N a m e s c i
viz Náměšť na Hané, o. Olomouc
NÁMĚŠŤ NA HANÉ, o. Olomouc
Č. od 1437 Náměšť, 1466-1509 Náměšč (Naniescz), i lidově, 1798 Namiečz, od 1925
Náměšť na Hané; n. 1589 Nämischt, 1676-1918 Namiescht, 1718-1771 Namiesst, 1847
Markt Namescht, 1939-1945 Namiescht an der Hanna, l. 1131 Namesci, 1249-1347
Namescz, 1261 Namesch, 1348-1382 Namiescz, Namyescz, Namyscz, 1508 Namiessczie,
1771 Nemiestium.
M: 1709
N
N
N
N
a
a
a
a
m
m
m
m
i
i
i
y
e
e
e
s
s
č
s
c
c z,
z,
c h t (an der Hanna),
z viz Náměšť na Hané, o. Olomouc
N a s c h i b o r e k,
N a e m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc
NASOBŮRKY, o. Olomouc
Č. 1408 Našměřice, od 1437 Nasobůrky, 1447-1657 Velké Nasobůrky, 1464 Nasuborki,
1798 Nasoborek, 1850-1885 Nasoborky; n. 1490 von Nasmeritz, 1587 Gross Asmaricz,
1588-1598 Asmericz, 1592-1596 Atzmeritz, 1600 Besmeritz, 1601 Assmerecz, 1597
Asmeritz, 1677-1846 Aschmeritz, 1718 Oschmeritz, 1771 Ossmeritz, 1597-1945
Asmeritz, Assmeritz, l. 1373 in Naschiborek, 1385-1397 Nasoborki, 1406
Nassoborek, 1447 Nassoburky, 1672 Nassoburky Magnum et Parvum cum Parva Villa
vulgo Mühldorf, 1660-a 1828 Osmeritz, 1771 Osmeritium.
V 18. stol. se sloučily s Malými Nasobůrkami (Kotrflek), které tvoří dnes díl
obce.
1850 sam. obec s osadou Víska (1923 osamostatněna, 1960 znovu připojena), 1964
vše m. č. Haňovic, 1980 m.č. Litovle.
M: 1631 (Cholina), 1783 (Chudobín)
N a s u b o r k i,
N a š m ě ř i c e viz Nasobůrky, o. Olomouc
N a u e n s t e t i l
N a u s y
viz Návsí, o. Frýdek-Místek
NÁVSÍ u JABLUNKOVA, o. Frýdek-Místek
Č. 1435-1523 Starý Jablunkov; 1435 odtrženo od Jablunkova pod samostatným fojtem
"na wieským", od 1574 Návsí; n. 1647-1945 Naw sy (Nausy, Nawszy); l. 1675 de
Nawse; p. od 1850 Nawsie. Název zaveden 1960.
1850 sam. obec, 1960 s. Jablunkova, 1994 sam. obec.
M: 1671 (Jablunkov)
N
N
N
N
a
a
a
a
w
w
w
w
s
s
s
s
e,
i e,
z y,
y viz Návsí, o. Frýdek-Místek
N a y d o r f
N a y f a n g
N a y h a u s
viz Nový Hrad, z. u Kopřivné, o. Šumperk
N a y h y b l
N a y s c h t i e f f t
viz Nové Sady, s. Olomouce
N ä m i s c h t
viz Náměšť na Hané, o. Olomouc
N e b e r l o v
N e b e s,
N e b e s i u m
N e b e t e i n,
N e b e t i n viz Hněvotín, o. Olomouc
N e b i e l o w,
N e b i e l o v i a
N e b l a c h o w i t z
N e b o r o v i c e
viz Neplachovice, o. Opava
NEBORY, o. Frýdek-Místek
Dol. 1403; č. 1454-1465 Neborovice, 1503 Nebory, 1679 na Nieboržich, 1692 Na
Horních a Dolních Něbořích, 1749 Nebory, Niebory, od 1850 Nebory; n. 1425 zu
Neborowitz, 1720-1945 Niebory; l. 1688-1724 Niebory; p. od 1850 Niebory.
1980 sloučeny s Třincem.
N
N
N
N
e
e
e
e
b
b
b
b
o
o
o
o
s
s
s
š
c
e
t
t
i
i
i
i
c
c
c
c
e,
e,
e,
e viz Hněvošice, o. Opava
N e b o t e i n, .
N e b o t í n,
N e b o t i n i u m
N e b š t e c h
N e c k l
viz Hněvotín, o. Olomouc
viz Nové Sady, s. Ústí, o. Přerov
viz Náklo, o. Olomouc
NECZTRECZKA, z., o. Jeseník
L. 1420 pustá Necztreczka.
Zanikla někde na Jesenicku, při polských hranicích.
N e d e k
viz Nejdek, o. Přerov
NEDVĚZÍ, o. Olomouc
Č. 1410 Meduieze, 1574 z Medwezy, od 1771 Nedvězí, 1798 Nedwiecžy; n. 1671-1945
Nedweis; l. 1234 Nedweze, 1256-1389 Medweze, 1399 Medwiesie, 1407 a 1508
Medweys, 1595 Medweis, Nedweis, 1771 Nedweisium.
1850 sam. obec, 1975 m.č. Olomouce.
M: 1655 (Slavonín)
NEDVĚZÍ, o. Šumperk
Č. 1490 a 1881 Medvězí, od 1510 Nedvězí; n. 1677 Nedwies, 1718-1945 Nebes; l.
1385 Nedwisie, 1397 Nedwyczye, 1447 Medwyzie, 1672 Edbes, 1771 Nebesium.
1976 připojeno k Rohli jako jeho m.č.
M: 1610 (Šumperk), 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle)
N e i d i t z s c h e i n
N e i f a n g,
N e i f u n k viz Stříbrné Hory, o. Bruntál
NEJDEK, o. Přerov
Č. 1530-1850 Neydek, 1412-1569 Najdek, od 1499 Nejdek (Negdek), 1530 Naidek,
Naydek, 1627 Neudek, 1798-1846 Nidek, 1847-1863 Nedek, 1906-1918 Nýdek; n. 1673
Neydeck, 1684 Neüdekh, 1718-1945 Neudek, 1863 a 1938-1945 Neudeck; l. 1771
Neudeka, 1863 Neudeca.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č.
M: 1654 (Bělotín)
N e j d o r f
viz Vysoká, s. Malé Moravy, o. Šumperk
N e j f a n k
N e l e s c h o w i t z
viz Nelešovice, o. Přerov
NELEŠOVICE, o. Přerov
Č. od 1447 Nelešovice; n. 1676-1945 Neleschowitz, l. 1256 a 1294 in Neleseouich,
1276, 1399 de Nelesowicz, 1771-1863 Neleschowitium.
1850 s. o. a o. Olomouc, 1949 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Kokorami, 1990 sam. obec.
M: 1700 (Kokory) a souběžně 1706 (Penčice)
N e l h u b l,
N e l h u b l e,
N e l h y b e l viz Nová Horka, o. Nový Jičín
N e m a š c h l e b a
viz Chlebovice, o. Frýdek-Místek
N
N
N
N
e
e
e
e
m
m
m
m
e
e
e
i
t
t
t
c
i c e,
i c z,
i t z,
e viz Němetice, o. Vsetín
N e m i l a
viz Nemile, o. Šumperk
NEMILANY, o. Olomouc
Č. od 1437 Nemilany (Nemylany), 1771 Nemilov; n. 1408 Nymlans, 1410 Nimlau, 1444
Nimlaw, 1602 Niemle, 1656-1676 Nymblaw, 1672-1751 Nimblau, 1691-1945 Nimlau;
l. 1131 Nemilaz, 1347-1596 Nemylan, 1386 Nymlans seu Nemilaz, 1508 Nemylan, 1691
Nimlaw, 1771 Nimlowium.
1850 sam. obec, 1950 m.č. Slavonína, 1954 sam. obec, 1975 m.č. Olomouce.
M: 1655 (Slavonín)
N e m i l a z
viz Nemilany, o. Olomouc
NEMILE, o. Šumperk
Č. od 1464 Nemile, též Nemilé, 1771 Nemila, 1847 Nemilov; n. 1677-1945 Nemile,
1751 -1846 Nemühle, Nemuehle; l. 1374 in Nemil, 1672 Nemile, 1771 Nemilium.
1948 připojen Filipov, 1960 Lepěné, 1976 Nemile m.č. Zábřehu, 1990 sam. obec.
N e m i l e
viz Nové Mlýny, o. Olomouc
N e m i l i u m
N e m i l o v
viz Nemilany a Nové Mlýny, o. Olomouc a Nemile, o. Šumperk
N e m i t c i
viz Němetice, o. Vsetín
N e m o l o v
NEMRLOV, o. Šumperk
Č. 1561-1567 Nová Ves, Nová Víska, jinak Nevrlov, 1588-1613 Ves Nová a jinak
Nemrlov, 1771 Nebielow, 1847 Neberlov, od 1839 Nemrlov, 1872 Nemolov, od 1893
Nevrlov; n. 1595-1906 Ehlend, Elend, Elendt, 1915-1945 Waldheim; l. 1771
Nebielovia.
1850 sam. obec, 1960 m. č. Oskavy.
M: 1655 (Šumvald u Uničova), 1778 (Oskava)
N e m y l a n
N e m y t e c z
N e m ü h l e
N e n a c u n i c i h,
N e n a c u n i z viz Nenakonice, o. Olomouc
NENAKONICE, o. Olomouc
Č. od 1494 Nenakonice, 1517-1636 Nenakunice, 1596-1597 Nenakounice; n. 1671-1945
Nenakonitz; l. 1131 Nenacunicih, 1228-1399 Nenakunicz, 1260 Nenacuniz, 1358
Nenakonicz, 1771 Nenakovicium, 1508 Nenakovicz.
1850 sam. obec, 1960 s. Věrovan, 1976 m.č. Dubu nad Moravou, 1990 Věrovan.
N e n a k o v i c z,
N e n a k o u n i c e,
N e n a k u n i c e viz Nenakonice, o. Olomouc
N e n h u b l e
N e o
C z e s c h d o r f i u m
N e o
D ö r f f l a
N e o
N e o
L u b l i t i u m,
L u b l ü t z viz Nové Lublice, o. Opava
N e o
P a g u s
viz Nové Sady, s. Dolan, o. Olomouc
N e o
R a d e n
N e o
R u m b u r g i u m
N e o
N e o
S e d l i c,
S e d l i c i u m
N e o
V o g e l s e i f f e n
N e o
W a l t e r s d o r f
N e o b i e l a
viz Česká Ves, o. Bruntál a Nová Véska, s. Bruntálu
viz Nový Rumburk, o. Šumperk
viz Nové Sedlice, o. Opava
viz Nová Pláň, s. Karlovy Pláně, o. Bruntál
N e o s t a d i u m
N e o t i t s c h e n,
N e o t i t s c h i n i u m
N e o v i l l a
viz Nová Rudná, o. Bruntál
viz Nová Bělá, s. Ostravy
N e o d o r f i u m
N e o r o d a
viz Nové Těchanovice, o. Opava
viz Císařov a Nové Dvory u Lipníka, o. Přerov
NEPLACHOV, z., o. Přerov
Č. 1530-1554 pustá ves Neplachov; l. 1374 -1447 Neplachow (osedlý).
Ves zanikla v druhé pol. 15. stol. tam, kde je lesní trať Neplachov mezi Dolním
Újezdem a Loučkou.
NEPLACHOVICE, o. Opava
Č. od 1491 Neplachovice, lidově Neplachojice; n. 1374, 1377, 1690-1945
Neplachowitz, 1619 nach Plachowicz, 1701 zu Neblachowitz; l. 1255 Neplatowitz,
1257 de Niplawitz, Neoplacowiz, 1301-1475 Neplachowicz.
1850 sam. obec s osadami Držkovice a Zadky; 1964 Neplachovice i se Zadky
připojeny jako m. č. k Holasovicím, 1990 sam. obec.
M: 1669
N e p l a c h o v s k é
Z a d k y
viz Zadky, o. Opava
NEPŘIVAZ, o. Olomouc
Č. od 1480 Nepřivaz, 1720 Nepriwazy, 1771 Neprziwaze, 1849 Nepřívazí, od 1921
Nepřivaz; n. 1602-1609 Mepperswogen, 1640 Operswag, 1677 Eprswogn, 1718-1945
Epperswagen; l. 1364 Neprzywas, 1406 Neprzywazce, 1447 Neprzewazi, Neprziwazi,
1771 Eperswagen.
1850 sam. obec, 1947 zanikla, 1949 zrušena.
M: 1712 (Jestřabí)
NERAD, o. Karviná
Č. od 1798 Nerad; n. 1798-1945 Nerad, p. od 1850 Nerad.
Od 1850 s. Dolní Lutyně, o. Karviná.
N
N
N
N
e
e
e
e
r
r
r
r
e
e
z
u
d
t
e
d
e
i
c
i
i n,
n i u m,
i n,
n viz Neředín, s. Olomouce
NEŘEDÍN, s. Olomouce
Č. od 1530 Neředín (Nerzedin), 1771 Neretin, 1798-1872 Neřetín; n. 1601
Neretheyn, 1675-1690 Neredein, 1655-1945 Neretein; l. 1234 Neretyn, 1249-1308
Neredyn, 1256 Neredeyn, 1508 Nerudin, 1587 Nerzecin, 1671 Neredein, 1771
Neretinium.
M: 1661 (Olomouc – sv. Mořic), 1783 (Olomouc – Nová Ulice)
N
N
N
N
e
e
e
e
s
s
s
s
l
s
s
t
d
e
e
l
o
l
l
n
r
r
s
d
f,
o d e,
d o r f,
o r f viz Kopřivnice, o. Nový Jičín
N e u
N e u
N e u
B i e l a,
B i l a,
B i e l a u
N e u
N e u
B u r g e r s d o r f,
B ü r g e r s d o r f viz Nové Purkartice, o. Bruntál
N e u
C a m e r
N e u
C a r l s d o r f
N e u
C z e s c h d o r f
N e u
E i g e n
N e u
E i c h h o r n
N e u
E l e n d
N e u
E r b e r s d o r f
N e u
E y g n
N e u
F ü r s t e n w a l d e
N e u
G o l d e n s t e i n
N e u
H o f f m a n n s d o r f
N e u
H r o s e n k a u
N e u
J o s e f s t h a l
N e u
K a a m e r
N e u
K a l t e n s t e i n
N e u
K a r l s d o r f
N e u
K a r l s t h a l
viz Nové Karlovice, o. Bruntál
viz Nová Bělá, o. Frýdek-Místek
viz Nová Komora, s. Komory, o. Bruntál
viz Nová Ves nad Odrou, o. Olomouc
viz Zadky, o. Opava
viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál
viz Nový Kolštejn, Nový Koldštýn, o. Jeseník
viz Nová Ves, s. Dolní Moravice, o. Bruntál
viz Josefová, o. Šumperk
viz Nová Komora, s. Komory, o. Bruntál
viz Nové Podhradí, o. Jeseník
N e u K l e i n K r o s s e,
N e u k l e i n g r o s s e,
N e u K l e i n k r o s s e viz Nová Malá Kraš, o. Jeseník
N e u
L a n g w a s s e r
viz Nová Dlouhá Voda, o. Bruntál
N e u
N e u
N e u
L e b e s,
L u b l i t z,
L ö w l i t z viz Nové Lublice, o. Opava
N e u
N e u
M a r s c h e n d o r f,
M a s c h e n d o r f viz Maršíkov, o. Šumperk
N e u
M i t t e r g a s s e
N e u
M o k r o l a s e t z
viz Nové Mokré Lazce, o. Opava
N e u
N e u
M o l e t e i n,
M o l l e t e i n
viz Nový Maletín resp. Maletín a Templ, z., o. Šumperk
N e u
O d e r b e r g
viz Nový Bohumín, resp. Bohumín, o. Karviná
N e u
O p p e r s d o r f
N e u
P a w l o w i t z
N e u
N e u
P l a c h,
P l a c k viz Bělidla, s. Olomouce
N e u
P l e s s n a
N e u
N e u
P o v e l,
P o v l viz Český Povel, s. Olomouce
N e u
N e u
N e u
P r o s k o w i t z,
P r u s e n i t z,
P r u s s i n o w i t z
N e u
N e u
R a a d e n,
R a d e n viz Radimek, o. Bruntál
N e u
R a d e l s d o r f
N e u
R e i b e r s d o r f
N e u
R e i g e r s d o r f
viz Nové Rudíkovy, s. Rudíkov, o. Bruntál
N e u
N e u
R o d a,
R o h d a
N e u
R o t h w a s s e r
viz Nová Červená Voda, o. Jeseník
N e u
R ö w e r s d o r f
N e u
R u d e l s d o r f
viz Nové Rudoltice, o. Šumperk
N e u
R u m b u r g
N e u
S e d l i t z
N e u
S e i t e n d o r f
N e u
S c h l o s s
N e u
S c h r e i b e r s e i f e n
N e u
S c h w a r z b a c h
N e u
S i k o w i t z
N e u
N e u
S t a r i t s c h,
S t a r ž i t s c h
N e u
T i t s c h e i n
N e u
T r a u b e n d o r f
N e u
U l l e r s d o r f
N e u
V o g e l s e i f e n
viz Oprechtice, o. Frýdek-Místek
viz Nové Povelice, o. Bruntál
viz Nové Rudoltice, o. Šumperk
viz Nová Pláň, s. Karlovy Pláně, o. Bruntál
viz Nové Zámky, o. Olomouc
viz Skrbovice, o. Bruntál
viz Nová Červenka, s. Červenky, o. Olomouc
viz Nové Losiny, o. Šumperk
N e u
W a l d s t e i n
N e u W a l t e r s d o r f viz Nové Valteřice, o. Bruntál, Velká Střelná,
o. Olomouc a Vrchy, o. Nový Jičín
N e u
W e l t
N e u
N e u
W i l h e l m a d o r f,
W i l m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník
N e u
W ü r b e n
N e u
Z e d l i t z
N e u
Z e c h s d o r f
N
N
N
N
e
e
e
e
u
u
u
u
d
d
d
d
e
c
e
e
c a,
k,
k,
k a viz Nejdek, o. Přerov
N e u d o r f viz Nová Dědina, s. Frýdlantu, o. Frýdek-Místek, Nová Ves (u
Rýmařova), o. Bruntál, Nová Ves (u Frýdlantu), o. Frýdek-Místek, Nová Ves (u
Bohumína), o. Karviná, Nová Ves, s. Ostravy, Nová Ves (u Jeseníku), o. Jeseník,
Nová Víska, o. Bruntál, Nová Véska, o. Jeseník, Nové Oldřůvky, o. Opava,
Ozdnice, o. Vsetín, Žárová a Vysoká, o. Šumperk
N e u d o r f - A l t s t a d t
N e u d o r f
viz Vysoká, o. Šumperk
H a l b e n s e i t e n
N e u d o r f - W i e s
viz Žárová, o. Šumperk
N e u d o r f f l e,
N e u d o r f l viz Česká Ves a Nová Véska, o. Bruntál a Nová Ves u Oder, o.
Nový Jičín
N e u d ö
N e u d ö
Jičín,
Nová Ves,
Véska, s.
Opava
r f e l,
r f f e l
viz Česká Ves, o. Bruntál, Nová Ves (u Oder), o. Nový
o. Olomouc, Nová Véska, o. Bruntál, Nová Véska, o. Jeseník, Nová
Bruntálu, Nová Ves, o. Bruntál, Nový Dvůr, o. Opava a Filipovice, o.
N e u d ö r f e l (in Wald)
N e u e
B l e i c h
N e u e
G a s s e
N e u e
W e l t
N e u e i g e n
viz Nový Svět, o. Nový Jičín
N e u e n d o r f
viz Nová Véska, o. Bruntál a Žárová, o. Jeseník
N e u e n s t a t
N e u e n s t e t i l
N e u e r l a u
N e u e s t e t e
N e u f a n g
N e u f e l d viz Nové Pole u Jelení a u Rýmařova, o. Bruntál a Nové Pole u
Loučky, o. Olomouc
N e u g a s,
N e u g a s s e
N e u g e b e u d e
viz Nové Stavení, z., o. Opava
N e u g e s t i e f t
N e u h a u s
viz Nové Sady, s. Ústí, o. Přerov
viz Nový Hrad, z. hrad a ves u Kopřivné, o. Šumperk
N e u h ä u s e l (bei Reitendorf),
N e u h ä u s e r viz Nové Domky, s. Rapotína, o. Šumperk
N e u h ä u s e r
viz Nové Chaloupky, s. Skorošic, o. Jeseník
N e u h i e b e l
N e u h o f viz Heltínov, o. Nový Jičín, Nové Dvorce, o. Olomouc, Nové Dvory,
s. Frýdku, o. Frýdek-Místek, Nové Dvory, s. Lipníka nad Bečvou, o. Přerov, Nové
Dvory, s. Náměště na Hané, o. Olomouc, Nový Dvůr, o. Nový Jičín, Nový Dvůr, o.
Opava, Nový Dvůr, s. Melče, o. Opava, Nový Dvůr, s. Skaličky, o. Přerov a Panské
Nové Dvory, s. Frýdku-Místku
N
N
N
N
e
e
e
e
u
u
u
u
h
h
h
h
u
u
ü
ü
b
b
b
b
l,
e l,
e l,
l e viz Nová Horka, o. Nový Jičín
N e u m a r k t
viz Nové Sady, s. Oder, o. Nový Jičín
N e u m ü h l,
N e u m ü h l e
N e u n a u g e n
N e u n d o r f
N e u r o d a,
N e u r o d e viz Nová Pláň, o. Bruntál
N e u r o d e n
N e u r u m b u r g
N e u s e d l i t z
N e u s c h l o s s
N e u s i e d l
viz Nové Sady, s. Rapotína, o. Šumperk
N e u s t a t,
N e u s t ä d t l e i n
NEUSTIFT, z., o. Nový Jičín
Zal. 1659 mezi Novým Jičínem a Šenovem, ale splynul záhy s Nový Jičínem. Dnes
ulice Novosady.
N e u s t i f t viz Karlovec, s. Opavy, Nové Sady, s. Dolan, o. Olomouc, Nové
Sady, s. Olomouce, Nové Sady, s. Šternberka, o. Olomouc, Nové Sady, splynulé s
Dřevohosticemi a s Ústím, o. Přerov
N e u t i t s c h e i n
N e u w a l d,
N e u w a l d e,
N e u w a l t viz Nový Les, o. Bruntál a Nový Svět, s. Slatiny, o. Nový Jičín
N e u w a l t e r s d o r f
N e u w e l t
viz Nový Svět, o. Nový Jičín
N e u w i l m b s d o r f,
N e u w ü l m b s d o r f,
N e u w ü l m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník
N e ü d e k h
N e ü h u b l e
N e v r l o v
NEVRLOVO, o. Opava
Č. od 1658 Nevrlovo, lidově též Kosmenka nebo Marnovo, n. 1601 Neuerlau, lidově
Lerchenfeld.
Skupina domů, od 1850 stále s. Velkých Heraltic.
N e w
B i e l a
N e w
N e w
C z e c h s d o r f,
C z e s c h d o r f viz Nové Těchanovice, o. Opava
N e w
K u n z e n d o r f
N e w
N e w
R o h d a,
R o d a viz Nová Pláň, o. Bruntál
N e w
U l l e r s d o r f
N e w e
viz Nová Bělá, s. Ostravy
D o r f e l,
N e w e d e r f e l,
N e w e d ö r f e l viz Nová Véska, s. Bruntálu a Česká Ves, o. Bruntál
N e w e n s c h t i e f t
N e w e n d o r f
viz Žárová, o. Šumperk a Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál
N e w e n s t a t
N e w e s t e t i l
N e w e t e i n
N e w f a n g
viz Hněvotín, o. Olomouc
N e w f o g e l s e i f f e n
N e w h ü b l
N e w n d o r f
N e w o s a d
viz Nová Véska, o. Bruntál a Žárová, o. Jeseník
N e w s d o r f
N e w s h i b e l
N e w s t a t t
N e w t i t s c h e i n
N e w w a l d e
viz Nový Les, o. Bruntál a Nový Svět, s. Slatiny, o. Nový Jičín
N e w w a l d s t a i n
N e y d o r f
viz Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál, Vysoká a Žárová, o. Šumperk
N e y d o r f f l,
N e y d o r f l e viz Česká Ves, o. Bruntál a Žárová, o. Šumperk
N e y e n d o r f
viz Nová Ves u Rýmařova, o. Bruntál
N e y f f a n g,
N e y f f u n k,
N e y f u n t t viz Stříbrné Hory, o. Bruntál
N e y h o f
N e y h y b l
viz Tři Dvory, o. Olomouc
N e y n e n d o r f
viz Nová Ves u Rýmařova, o. Bruntál
N e y s e d l i t z
N e y w a l d
viz Nový Les, o. Bruntál
N e y w i r b e n
viz Nové Vrbno u Hlinky, o. Bruntál
N ě m e c k á
H o z o v á
N ě m e c k á
N ě m e c k á
J a s e n i c e,
J e s e n i c e viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín
N ě m e c k á
L e š č n á
N ě m e c k á
N ě m e c k á
L i b i n a,
L i b o v á viz Libina, o. Šumperk
N ě m e c k á
N ě m e c k á
H o u z o v á,
H u s o v á,
N ě m e c k á
H u ž o v á
N ě m e c k á
N ě m e c k á
L o d ě j n i c e,
L o d ě n i c e viz Horní Loděnice, o. Olomouc
N ě m e c k á
N ě m e c k á
L u t e ň,
L u t y n e
N ě m e c k á
O s t r a v a
N ě m e c k á
R u d a
N ě m e c k é
J e s e n i c e
N ě m e c k é
K r a v a ř e
N ě m e c k é
L a s k y
N ě m e c k é
L i b i n y
N ě m e c k é
L o s k y
N ě m e c k é
P a v l o v i c e
N ě m e c k é
P o d o l í
N ě m e c k ý
B o h d í k o v
N ě m e c k ý
G e s s n y k a
N ě m e c k ý
H u s o v
N ě m e c k ý
J e s e n í k
viz Ruda, o. Bruntál
viz Slezské Pavlovice, s. Osoblahy, o. Bruntál
NĚMECKÝ LESKOVEC, s. Leskovce, o. Opava
Zal. 1784; č. 1871-1945 Německý Leskovec; n. 1784-1945 Deutsch Markersdorf.
Po 1945 splynul s Moravským Leskovcem v obec Leskovec.
M: 1784 (Březová)
N ě m e c k ý
L i b í n
NĚMECKÝ POVEL, z., o. Olomouc
Č. 1771 Německý Povel; n. 1459 Dewcz Poffel, 1599 auf den Deutschen Pofel, 1771
Deutsch Powel; l. 1286 in Pofla, 1498 Poffla Theutonicalis.
Zrušen při stavbě olomouckých hradeb v pol. 18. stol.
N ě m e c k ý
Ú j e z d e c
NĚMETICE, o. Vsetín
Č. 1445 Nemice, 1463 Němice (Nyemicze), od 1476 Němetice, 1542-1835 Nemetice,
někdy i Nemytecz; n. 1676-1945 Niemetitz; l. 1141 Nemitci, 1328-1408 Nemeticz,
1437 Nemiticz, 1444 Nemicz, 1771 Nemetitium.
M: 1662 (Kelč)
N i c k e l s d o r f
viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín
N i c k e l t a a f,
N i c k e l t a a f e
viz Nová Ves u Bohumína, o. Karviná
N i c k e l w i t z
N i c k l a s s
N i c k l o w i t z
viz Mikolajice, o. Opava a Mrsklesy, o. Olomouc
N i c l a s d o r f
viz Mikulovice, o. Jeseník
NICLAUSDORPH, z., o. Šumperk
L. 1325 Niclausdorph.
Ves zanikla ve 14. nebo 15. stol. v okolí Starého Města.
N i c l e s i u m
N i c l o u i c z,
N i c l o w i t i u m
N i c o l a i
N i c o l s
v i l l a
N i c o l s t a a f
N i c o s c h a w
N i d e k
viz Nová Ves, o. Karviná
viz Lhotka u Vítkova, o. Opava
viz Nejdek, o. Přerov a Nýdek, o. Frýdek-Místek
N i e b o r y
N i e d e c k
viz Nýdek, o. Frýdek-Místek
N i e d e r
B l u d o w i t z
N i e d e r
B o h l a n k a
N i e d e r
N i e d e r
B u s e l e,
B u s e l n viz Dolní Bušínov, o. Šumperk
N i e d e r
D a t i n
N i e d e r
D o m a s l o w i t z viz Dolní Domaslavice, o. Frýdek-Místek
N i e d e r
D o r f
N i e d e r
E i s e n b e r g
N i e d e r
E l h o t
viz Dolní Datyně, o. Karviná
viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava
viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek
N i e d e r
o. Opava
E l l g o t h
N i e d e r
E r b
N i e d e r
F o r s t
N i e d e r
F r i e s e
viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek a Dolní Lhota,
viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava
N i e d e r G r u n d,
N i e d e r - G r u n d
viz Dolní Fořt, o. Jeseník
viz (Dolní) Březná, o. Šumperk
viz Dolní Údolí, o. Jeseník
N i e d e r
G u n d e r s d o f
N i e d e r
G u r s c h d o r f
N i e d e r
N i e d e r
H e r m e r s d o r f,
H e r m s d o r f viz Temenice, o. Šumperk
N i e d e r
H i l l e r s d o r f
N i e d e r
H ü t t e n
viz Nová Pláň, o. Bruntál
N i e d e r
N i e d e r
L h o t y,
L i g o t a
N i e d e r
L i n d e w i e s e
N i e d e r
L i s c h n a
N i e d e r
M a h r e
N i e d e r
M a r k l o w i t z
N i e d e r
M o h e l n i t z
N i e d e r
M o h r a u
N i e d e r
N i e t s c h i t z
N i e d e r
N i e d e r
P a u l o w i t z,
P a w l o w i t z viz Dolní Povelice, o. Bruntál
N i e d e r
N i e d e r
P o h l a n k a,
P o l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín
N i e d e r
R a d v a n i t z
N i e d e r
R e u t e n d o r f
N i e d e r
R o t h w a s s e r
viz Dolní Červená Voda, o. Jeseník
N i e d e r
N i e d e r
N i e d e r
S c h e b i s s o w i t z,
S c h o b i s c h o w i t z,
S c h ö b i s c h o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek
N i e d e r
S c h ö n w i e s e
N i e d e r
S c h w ä g e r s d o r f
N i e d e r
S u c h a,
viz Nižní Mohelnice, o. Frýdek-Místek
viz Krásné Loučky, s. Krnova, o. Bruntál
N i e d e r
S u c h a u
N i e d e r
T h o m a s d o r f
viz Domášov, o. Jeseník
N i e d e r
T i e r l i t z k o
N i e d e r
T i e s c h i t z
N i e d e r
N i e d e r
T r z a n o w i t z
viz Dolní Třanovice, o. Frýdek-Místek
N i e d e r
U l l e r s d o r f
N i e d e r
U l l i s c h e n
N
N
N
N
i
i
i
i
e
e
e
e
d
d
d
d
e
e
e
e
r W a l d,
r w a l d,
r w a l d e r s d o r f,
r w a l t e r s d o r f viz Dolní Les, o. Jeseník
N i e d e r
W e i c k e r s d o r f
N i e d e r
W i e g s t e i n
N i e d e r
N i e d e r
W i l d g r u b,
W i l t g r u b viz Dolní Václavov, o. Bruntál
N i e d e r
N i e d e r
Z u k a u,
Ž u k a u viz Dolní Žukov, o. Frýdek-Místek
N i e d e r b r i s e
viz Vikýřovice, o. Šumperk
viz Podhradí, s. Vítkova, o. Opava
viz (Dolní) Březná, o. Šumperk
N i e d e r d o r f
Vítkova, o. Opava
viz Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník a Dolní Ves, s.
N i e d e r g r ü n
viz Podlesí, s. Rudné pod Pradědem, o. Bruntál
N i e d e r h ü t t e
N i e d e r l a g e n
N i e m a l
N i e m e t i t z,
N i e m i e t i t z,
N i e m e t i t i u m
N i e m e c k a
N i e m l e
L u t y n i a
N i e r k l o w i t z
N i e s n e r b e r g,
N i e s n e r s b e r g
N i g r a
A q u a
N i k e l s d o r f
viz Nýznerov, o. Jeseník
viz Černá Voda, o. Jeseník
N i k l a s,
N i k l a s d o r f
viz Raškov, -(Ves), o. Šumperk
N i k l a s d o r f viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín, Mikulovice, o.
Jeseník
a Mikulůvka, o. Vsetín
N i k l a s h o f
viz Raškov (dvůr), o. Šumperk
N i k l a u s d o r f
N i k l e s
N i k l e s d o r f
Jičín
viz Raškov (Ves), o. Šumperk a Véska, s. Příbora, o. Nový
N i k l e s h o f
viz Raškov (Dvůr), o. Šumperk
N i k l o v i c e
N i k l o w i t z
N
N
N
N
N
i
i
i
i
i
m
m
m
m
m
b
b
l
l
l
l
l
a
a
o
a u,
a w,
u,
w,
v i u m
N i r i m b e r g
viz Norberčany, o. Bruntál
N i r k l o w i t z
N i r r e n b e r g
N
N
N
N
i
i
i
i
t
t
t
x
s
s
z
e
c
c
e
n
h
h
n
h
e
e
h
a
n a u,
n a v i a,
a u,
u viz Lhotka u Vítkova, o. Opava
N i w e n b e r g,
N i w r n b e r g viz Norberčany, o. Bruntál
N i ž n í B l u d o v i c e viz Dolní Bludovice, o. Karviná
N i ž n í
L h o t k a
NIŽNÍ LHOTY, o. Frýdek-Místek
Č. 1434 Lhoty, 1450 Rožkova Lhota, 1580 Dolní Lhoty, 1584 Dolní nebo Spodní
Lhota, od 1636 Nižní Lhoty, 1710 a 1871-1894 Dolní Lhota, 1850 Nižní Lhotka, n.
1780 Nieder Elhot, 1664 Unterlhot, 1720-1736 Nieder Ellgoth, Unterlhot,
Unterlhoty, 1724 Nieder Ligota, 1850-1945 Unter Ellgoth; l. 1305 Rudgeri villa.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Nošovic, 1980 m.č. Dobré.
M: 1652 (Dobrá)
NIŽNÍ MOHELNICE, s. Krásné, o. Frýdek-Místek
Č. od 1850 Nižní Mohelnice, 1885-1905 a za okupace Dolní Mohelnice; n. 1850-1945
Nieder Mohelnitz.
Od 1850 stále s. Krásné.
M: Frýdlant nad Ostravicí, v matrikách samostatně neuváděny
N o h a s c h o w i t z,
N o h a š o v i c e viz Nahošovice, o. Přerov
N o n h u b l
N o n n e n d ö r f e l
viz Posluchov (díl), o. Olomouc
NORBERČANY, o. Bruntál
Č. 1456 Nirrenberg, Niwenberg, Niwrnberg, 1581 Nirimberg, Nornberck, z
Norÿmbergu, 1651 v Nuerberczkau, od 1793 Norberčany, ale 1847 Norbičov, 1850
Nornbergi, 1900 Norbeřany; n. od 1504 Nürnberg, 1564-1612 Nürenbergkh, l. 1771
Nurnberga.
1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, l949 Bruntál; 1850 o. Hranice, 1855 Město
Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Trhavice, 1961 spol. MNV pro Novou
Vésku, 1968 spol. MNV pro Starou Libavou, 1980 obě připojeny jako m.č.
N o r b e ř a n y,
N o r b i č o v viz Norberčany, o. Bruntál
NOŠOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1573-1636 Potměnošovice, od 1641 Nošovice; n. 1580 Potmenossowitz, od 1664 do
1945 Noschowitz; l. 1724 Nosovice.
1975 spol. MNV s Dobrou, 1980 její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1652 (Dobrá)
N o v a
A r x
N o v á
viz Nová Plesná, o. Opava
NOVÁ BĚLÁ, s. Ostravy
Č. 1517-1580 Nová Bílá, od 1534 Nová Bělá; n. 1676 New Biela, 1724 Neu Bila,
1771-1945 Neu Biela, 1798 Neu Bielau; l. 1408-1460 Nowa Biela, Novo Biela, 1437
Nowa Bilow, 1672-1771 Neobiela.
1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 statutární město
Ostrava, 1954 Ostrava-okolí, 1960 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava.
1975 s. Ostravy.
N o v á
Vsetín
B y s t ř i c e
N o v a
c i v i t a s
viz Bystřička, o. Vsetín a Valašská Bystřice, o.
viz Vsetín, o. Vsetín a Uničov, o. Olomouc
NOVÁ ČERVENÁ VODA, o. Jeseník
Č. od 1850 Nová Červená Voda; n. 1560 das Neue Rothwasser, 1625-1736
Neurotwasser, 1798-1945 Neu Rothwasser.
R. 1798 patřil díl k panství Město Albrechtice, dál vratislavskému biskupství.
Od 1850 stále osadou Staré Červené Vody.
NOVÁ ČERVENKA, s. Červenky, o. Olomouc
Zal. 1787; č. od počátku Nová nebo Malá Červenka; n. 1787-1850 Klein nebo Neu
Schwarzbach.
Ves splynula v prvé polovině minulého století s Červenkou, názvu se dosud
používá pro část Červenky.
M: 1787 (Litovel), v matrikách samostatně neuváděna
NOVÁ DĚDINA, o. Olomouc
Č. 1780-1846 Nová Dědinka, od 1850 Nová Dědina; n. 1780-1945 Schröffelsdorf,
1847 Schreffelsdorf.
1850
1909
1850
1974
s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel,
Šternberk, 1960 Olomouc.
osadou Lazců (Německých Lasek), 1869 sam. obec, 1960 s. Horní Sukolomi,
m.č. Uničova.
M: 1780 (Uničov)
NOVÁ DĚDINA, o. Frýdek-Místek
Č. od 1893 Nová Dědina; n. 1893-1945 Neudorf.
Stále osadou Frýdlantu nad Ostravicí.
M: 1893 (Frýdlant nad Ostravicí)
N o v á D ě d i n a viz Hrabětice, o. Nový Jičín, Nová Ves, o. Frýdek-Místek,
Nový Hrozenkov, o. Vsetín a Oznice, o. Vsetín
N o v á
D ě d i n k a
viz Nová Dědina, o. Olomouc
NOVÁ DLOUHÁ VODA, o. Bruntál
Č. od 1872 Nová Dlouhá Voda; n. 1622-1945 Neu Langwasser.
Od 1850 osada (Staré) Dlouhé Vody, o. Bruntál. Viz též heslo Dlouho Voda!
M: 1673 (Hynčice)
N o v a
G r a b o v i a
NOVÁ HORKA, o. Nový Jičín
Č. 1446 v Nymhibli, 1466 do Nynhyble, 1534 Nayhybl, 1554 Neuhübl(!), 1563-1568
na Melhublích, 1588 Nonhubl, 1561-1613 Nelhubl, 1595-1598 Neuhubl, 1622 Neyhybl,
Neuhüble, 1706 Nelhybel, 1798-1905 Nelhuble, od 1893 Nová Horka; n. 1595
Neuhubel, 1674-1945 Neuhübel, 1676 Newhübl, 1692 Neuhibl; l. 1374-1375
Newshibel, 1375 a 1481 Neuhiebl, 1411 Neuhubel, 1437 Nulhubl, 1481 Nunhiebl,
1771 Neühubl.
1850
Nový
1850
1930
s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868
Jičín.
osada Albrechtiček, 1875 sam. obec, 1924 znovu osada Albrechtiček, s nimiž
sloučena, 1975 s. Studénky.
M: 1678 (Sedlnice)
N o v a
H r a b o w k a
NOVÁ HRADEČNÁ, o. Olomouc
Sam. obec, vznikla 1960 spojením Hradce a Hradečné, 1976 m.č. Troubelic, 1990
sam. obec.
N o v á
K a m e n k a
N o v á
K o m o r a
NOVÁ LHOTA, z., o. Šumperk
Č. 1575 ves Nová Lhota, která se staví.
Ves záhy nato zanikla v okolí Starého Města, případně změnila jméno.
N o v á
L o s i n a
NOVÁ MALÁ KRAŠ, o. Jeseník
Č. 1850 Nové Kroše, 1871 Nová Malá Kras, od 1883 Nová Malá Kraš; n. 1805-1945
Neu Klein Krosse, Neu Kleinkrosse, ale také 1804 Sorgau, Sorgau Hof, 1834
„Sorgau oder Neukleinkrosse“, 1850 Neukleingrosse.
Od 1850 osada Staré Červené Vody, 1869 Dolní Červené Vody, od 1924 Vidnavy.
M: 1804 (Vidnava)
N o v á
M a r š o v á
NOVÁ PLÁŇ, o. Bruntál
Č. 1771 Noworod, 1839-1924 Novopláň, od 1924 Nová Pláň; n. 1637-1641
Niederhutten, 1662.-1664 Neu Rohda, 1664. 1692 New Roda, New Rohda, 1718
Neuroda, 1720-1945 Neurode; l. 1771 Neoroda.
1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, za okupace a znovu od 1949 Bruntál; 1850 o.
Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, za okupace a znovu
od 1949 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 sloučena s Karlovcem v jednu obec s novým názvem Karlova
Pláň, 1979 m.č. Bruntálu, 1993 sam. obec s názvem Nová Pláň.
M: 1707 (Dvorce), 1727 (Karlovec)
NOVÁ PLESNÁ, s. Ostravy
Zal. 1789; č. od počátku Nová Plesná, lidově Nová; n. 1789-1945 Neu Plessna.
S osadou Stará Plesná tvořila politickou obec s názvem Plesná, viz Plesná.
M: 1789 (Plesná)
N o v á
P o l o m
viz Pustá Polom, o. Opava
NOVÁ RUDNÁ, o. Bruntál
Zal. po 1562 ; č. od 1883 Nový Vogelzejf, od 1947 Nová Rudná; n. 1592
Newfogelseiffen, 1604-1945 Neu Vogelseifen; l. 1771 Neo Voglseiffen.
Vždy s. o. a o. Bruntál.
1850 sam. obec, 1949 připojena ke Staré Rudné jako m.č. nové obce Rudná pod
Pradědem. Viz též heslo Rudná pod Pradědem!
M: 1638 (Stará Rudná)
N o v á
S e d l i c e
NOVÁ SENINKA, o. Šumperk
Č. 1575-1616 a 1839-1850 Sspiglice, Špiglice, 1591 Sspiklicze, 1850-1948
Špiklice, poté Nová Seninka, n. 1560-1771 Spiglitz, 1582-1945 Spieglitz, 1771
též Websteyer; l. 1325-1340 Spilix, 1771 Spiglitium.
Šumperk.
Ves zpustla v 15. stol., 1561 nově vysazena.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Stříbrnice, 1976 Starého Města.
M: 1627 (Staré Město), 1766
N o v á
N o v á
S o k o l o m,
S u k o l o m viz Dolní Sukolom, o. Olomouc
N o v á
S t a ř í č
N o v á
Š t a h l e
N o v á
T i c h á
NOVÁ ULICE, s. Olomouce
Dol. 1394, č. od 1846 Nová Ulice; n. 1750 Vorstadt vor Mitterthor, Äussere
Mittergasse, 1750-1846 Neue Gasse, 1750-1850 Neu Mittergasse, 1787 Neugas, 18201945 Neugasse, 1856-1893 Neu und Greinergasse.
1856 sloučena se Zelenou ulicí, 1893 povýšena na městečko, 1906 městem, 1919
sloučena s městem Olomoucí.
M: 1661 (Olomouc – sv. Mořic), 1783, kurácie povýšena na farnost 1843, patřily
pod ní od 1787 (Zemská nemocnice a porodnice)
N o v á
U l i c e
viz Malé Novosady, s. Uničova, o. Olomouc
N o v á
U l i c h s d o r f
N o v á
V a l t e ř i c e
viz Nové Valteřice, o. Bruntál a Žleb, o. Šumperk
NOVÁ VES, o. Frýdek-Místek
Zal. kolem r. 1600; č. od 1610 Nová Ves, 1680 Nová Dědina; n. 1720-1945 Neudorf.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Frenštát; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942
Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek.
1980 m.č. Frýdlantu nad Ostravicí.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Borová)
NOVÁ VES, s. Bohušova, o. Bruntál
Zal. 1539 pod jménem Nová Véska; č. od 1542 Nová Ves, 1555-1565, 1850-1893 Nová
Véska; n. 1597-1945 Neudörfel, 1676-1798 Dörfle.
Bruntál.
1850 osada Dolních Povelic, 1871 sam. obec, 1949 připojena jako m.č. ke Karlovu,
1960 spolu s ním připojena k Bohušovu, 1970 název zanikl.
M: 1689 (Bohušov)
NOVÁ VES, s. Dolní Moravice, o. Bruntál
Č. od 1839 Nová Ves, n. 1613-1658 Hoffmannsdorf, 1625 Neynendorf, 1635-1798 Neu
nebo New Hoffmannsdorf, 1626-1945 Neudorf, 1716 Neudorf oder Neu Hoffmannsdorf;
l. 1771 Neudorffium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Dolní Moravice.
M: 1614 (Rýmařov), 1831 (Dolní Moravice)
NOVÁ VES, s. Skřečoně, o. Karviná
Č. od 1871 Nová Ves; n. 1762 Nicolstaaf, 1789 Nikol Taafe, 1789-1808 Nikeltaafe,
1808-1894 Neudorf, 1850-1918 Nickletaaf, Nikeltaff, p. od 1871 Nowa Wies.
1850 osada Dolní Lutyně, 1869 Skřečoně, s níž splynula po 1945; název zanikl
1952.
NOVÁ VES, o. Nový Jičín
Č. od 1771 Nová Ves, 1842-1856 též Nová Víska; n. 1766-1945 Neudörfel, 1771
Neudorfl; l. 1771 Neudorffium.
1850 osada Louček, 1868 sam. obec, 1949 znovu osada Louček, 1961 s. Jakubčovic
nad Odrou.
M: 1771 (Odry)
NOVÁ VES, o. Olomouc
Č. od 1590 Nová Ves; n. 1676-1945 Neudorf, 1720 Neudörfl.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Haňovic, 1980 m.č. Litovle.
NOVÁ VES, o. Opava
Č. 1592-1598 (Benešov) s Novú Vsí.
Je zřejmě totožná s Dolním Benešovem - vsí (Mlýnovem).
NOVÁ VES, s. Ostravy
Bezpečně doložena teprve 1443; č. 1437 Podolí (?), od 1584 Nová Ves, 1863 též
Ostravská Nová Ves; n. 1676-1718 Nowa wes, 1751-1945 Neudorf; l. 1375-1377
Brunswerd minor (?), 1389-1437 Podoli, zpustlé v 15. stol.(?), 1672 Nowawes,
1724 Neudorf, 1771 Neudorfium.
1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 statutární město
Moravská Ostrava, 1960 Ostrava.
1850 sam. obec, 1924 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy.
M: 1614 (Moravská Ostrava)
NOVÁ VES, o. Jeseník
Č. od 1871 Nová Ves; n. 1685-1945 Neudorf, 1720-1805 též Neudörfl.
Od 1850 stále osadou Hradce u Jeseníku.
1976 spolu s Hradcem m.č. Mikulovic, 1990 sam. obec Hradec – Nová Ves.
N o v á V e s viz Česká Ves, o. Bruntál, Daskabát, o. Olomouc, Filipovice, o.
Opava, Nemrlov, o. Šumperk, Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál, Nová Véska u Vlčic,
o. Jeseník, Nové Dvory, o. Přerov, Nové Oldřůvky, o. Opava, Nové Valteřice, o.
Bruntál, Vysoká, s. Malé Moravy, o. Šumperk a Žárová, o. Šumperk
NOVÁ VES NAD ODROU, o. Olomouc
Zal. 1604; č. 1605-1609 "Nová Ves jinak Oderberg, z Nové Vsi anebo také z
Oderbergu", 1609-1678 „Nová Ves slove Oderberg, Oderbergkh“, 1771-1921 Nová Ves,
odtud Nová Ves nad Odrou; n. 1570-1846 Oderberg, 1637-1945 Neueigen, 1659 Neu
Eygn, 1687 Newaigen sonst Oderberg, 1716-1718 Neu Eigen, 1847 Neunaugen (!).
1850 sam. obec se samotou U zeleného kříže, kde stávala myslivna, obec zanikla
po 1949.
M: 1636 (Šternberk), 1651 (Velká Bystřice), 1712 (Jestřabí), 1784 (Čermná na
Moravě)
N o v á
V e s
z a
R a š k o v e m
NOVÁ VÉSKA, o. Bruntál
Č. 1480-1615 Nová Véska, 1516 a 1771 Nová Ves, 1517 "z Neydorfu", 1798
Nowawiska, od 1869 do 1893 Nová Ves, odtud znova Nová Véska; n. 1568-1636
Neudorf, 1572 Newendorf, 1597 Neuendorf, 1664-1945 Neudörfel, 1692 Neydörfl; l.
1295 Nevndorf, 1448 Newdorff, 1771 Neudorffium.
1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, l855 Dvorce,
1850 sam. obec, 1955 spol. MNV s Moravským Berounem, 1961 spol. MNV
s Norberčany, 1980 jejich m.č.
NOVÁ VÉSKA, o. Jeseník
Č. od 1871 Nová Ves, od 1890 Nová Véska; n. 1789-1945 Neudörfel, 1798 též
Neudorf.
Od 1850 stále osadou Vlčic. Název zanikl 1965.
M: 1770 (Vlčice)
N o v á V é s k a viz Česká Ves, o. Bruntál, Malá Véska, s. Bruntálu, Nová
Ves, s. Bohušova, o. Bruntál a Žárová, o. Šumperk
N o v a
V i l l a
viz Filipovice, Jelenice a Nový Dvůr, o. Opava
N o v á V í s k a viz Nemrlov, o. Šumperk, Nová Ves, o. Nový Jičín,
Nová Véska (u Dvorců), o. Bruntál
N o v á
V r b n o
N o v á
V r c h o v i n a
N o w a
W y s s o w a
N o w a
W i e ś
N o w a w i s k a
viz Kopčisko, resp. Nové Stavení, o. Opava
viz Nová Ves u Bohumína, o. Karviná
viz Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál
N o v é
N o v é
B y s t ř i c e
N o v é
Č e c h a n o v i c e
NOVÉ DOMKY, o. Šumperk
Č. od 1924 Nové Domky, n. 1780-1945 Neuhäuser, Neuhäusel (bei Reitendorf).
1850 osada, 1945 s. Rapotína (samota se zahradkářskou osadou).
M: 1770 (Rapotín), v matrikách samostatně neuváděny
NOVÉ DVORCE, o. Olomouc
Zal. kolem 1785 parcelací dvora; č. 1847 a 1893 Nový Dvůr, od 1850 Nové Dvorce;
n. 1787 -1945 Neuhof.
1850 sam. obec, 1949 s. Horní Loděnice, 1979 Šternberka, 1992 m.č. Horní
Loděnice.
M: 1759 (Horní Loděnice), také 1764 (Domašov nad Bystřicí)
N o v é
Místek
D v o r c e
viz Nové Dvory, s. Frýdku a Panské Nové Dvory, o. Frýdek-
NOVÉ DVORY, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek
Č. 1674 ves Nowe Dworcze, 1700 „dědiny Noweho Dworcze“ a také Nový Dvůr, od
1850 Nové Dvory; n. 1720-1945 Neuhof; l. 1712 Neuhofium.
1850 osada Pazderné, 1924 Frýdku.
M: 1654 (Frýdek)
NOVÉ DVORY, o. Olomouc
Zal. 1792; č. 1839 Nový Dvůr, od 1847 Nové Dvory, lidově Familie, n. 1792-1945
Neuhof, též
Familienhof; l. 1828 Familienhof.
Od 1850 osadou Biskupství, s nímž splynuly, 1949 m.č. Náměště na Hané.
M: 1709 (Náměšť na Hané)
NOVÉ DVORY, o. Přerov
Zal. 1820; č. 1850-1863, 1892-1924 a 1955 Nový Dvůr, též lidově, 1872 Nová Ves,
1885 a od 1924 Nové Dvory; n. 1850-1945 Neuhof; l. 1863 Neovilla.
1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868
1850 osada Lipníka nad Bečvou, 1957 sam. obec, 1976 m. č. Lipníka n. B.
M: 1825 (Hlinsko)
N o v é
Místek
D v o r y
viz Nový Dvůr, o. Opava a Panské Nové Dvory, o. Frýdek-
N o v é
H e ř m a n y
NOVÉ HEŘMINOVY, o. Bruntál
Č. 1422 na Herzwynowiczich, 1451-1462 na Herzmynowach (osazených), 1522-1524
pustá ves Herwinow, Herzwinow, 1850 Nové Heřmany, od 1871 Nové Heřmínovy, 1885
Hervinovy, 1893-1924 Nové Heřvínovy; n. 1406-1411 Erbsdorf, 1531 a 1570
Herschwinoff (pusté), 1523-1847 Erbersdorf, 1619 Cammerdorf Erbersdorf
(osazené), 1652 Erbrsdorf, 1771 Ebersdorf, 1798-1945 Neu Erbersdorf; l. 1365
Herwini villa, 1771 Ebersdorfium.
Zpustly v 15. stol., vysazeny znovu koncem 16. stol. z Čakové a Louček. V letech
1538-1570 byl při pusté vsi hamr.
1850 sam. obec s osadou Kunov, který však v období 1869-1890 a 1924-1960 patřil
ke Skrbovicím, 1979 m.č. Bruntálu, 1992 sam. obec, ale bez Kunova, který zůstal
m.č. Bruntálu.
M: 1668 (Zátor)
N o v é
H e ř v í n o v y
N o v é
H r a d y
viz Nový Hrad, z. u Kopřivné, o. Šumperk
NOVÉ CHALOUPKY, o. Jeseník
Č. od 1871 Nové Chaloupky; n. 1798-1945 Neuhäuser.
Od 1850 osada Petrovic u Vidnavy, 1949 Skorošic. Mezi 1961-1964 název zanikl.
NOVÉ KARLOVICE, o. Bruntál
Č. od 1850 Nové Karlovice, v l. 1850-1889 též Nový Karlstál; n. 1789 Carlsthal,
1799-1945 Neu Karlsthal, Neukarlsthal.
Od 1850 osada Vrbna (pod Pradědem), 1958 odloučeny od Vrbna a připojeny ke
Karlovicím; název Nové Karlovice zanikl před 1965 a neužívá se.
M: 1799 (Karlovice)
N o v é
K r o š e
viz Nová Malá Kraš, o. Jeseník
N o v é
K u n č i c e
N o v é
L o s i n k y
NOVÉ LOSINY, o. Šumperk
Č. 1575-1591 a 1881-1906 Nový Losín, 1616 Novej Ulersdorf, 1618 Nové Losinky,
1839-1850 a 1885 Nová Losina, od 1872 Nové Losiny; n. 1561-1945 Neu Ullersdorf,
1612 New Ullersdorf, 1739 Nieder Ullersdorf.
Šumperk.
1850 sam. obec s osadami Františkov, Josefová a Labe, 1976 připojeny Nové Losiny
s osadou Labe k Jindřichovu jako m.č.
M: 1687 (Branná), 1785
NOVÉ LUBLICE, o. Opava
Č. 1420 Lublicze (?), 1439-1537 pusté Krkošice, osazované v l. 1570-1588, 1601
ves Krkošice s tvrzí, 1609-1627 osedlé Liblice, 1612 fojt Novolublický, od
1693 Nové Lublice; n. 1377 Lublicz (?), 1646-1656 von Neuen Lebes, 1706-1945
Neu Lublitz, 1798 Neu Löwlitz; l. 1692 Neo Lublütz, 1771 Neo Lublitium.
Opava.
Ves zpustla v 15. stol.
1850 sam. obec, 1973 společný MNV s Kružberkem, 1979 m.č. Budišova nad
Budišovkou, 1990 sam. obec.
M: 1681 (Moravice), 1725
NOVÉ MARKVARTICE, z., o. Šumperk
Č. 1575 Nové Markvartice, které se stavěly.
Ves vznikla poblíž Starého Města, ale záhy zanikla, nebo změnila jméno.
N o v é
M ě s t o
viz Karviná VI., o. Karviná
NOVÉ MILOVANY, z., o. Olomouc
Č. 1538 pusté Nové Milovany.
Ves zanikla patrně v 15. stol. poblíže Milovan.
NOVÉ MLÝNY, o. Olomouc
Č. 1847 Nemillow, 1869 Nemile, 1839-1880 Nový Mlýn, od 1893 Nové Mlýny; n. 1798
Neumühle, 1847 Neumühl.
Osada vznikla koncem 18. stol. u řimického mlýna, 1850 osada Řimic, 1976 m.č.
Bílé Lhoty.
N o v é
M o k r é
L a z c e
NOVÉ OLDŘŮVKY, o. Opava
Č. 1456 Nowa Ulrichsdorff, 1577 Naydorf, též Malé Oldřichůvky, 1585-1924 Nová
Ves, 1615 Nový Oldřišov, v 19. stol. v církevních pramenech Nové Olderschuwky,
1850 Nowe Oldrissůwky, od 1924 Nové Oldřůvky; n. 1676, 1692, 1798 Neundorf,
1718-1945 Neudorf; l. 1504 Nowa Ulrichsdorf, 1771 Neudorffium, 1828 Neodorfium.
1850 sam. obec, 1945 osada Starých Oldřůvek, 1952 zanikly sloučením.
M: 1725 (Staré Oldřůvky), 1784 (Budišov nad Budišovkou)
N o v é
P a v l o v i c e
viz Nové Povelice, o. Bruntál
NOVÉ PODHRADÍ, o. Jeseník
Č. 1850 Nový Kaltenštein, od 1871 Nový Kaltštejn, od 1948 Nové Podhradí; n. 1802
-1945 Neu Kaltenstein.
Stále osada Černé Vody, 1965 název oficiálně zrušen stavebním splynutím s Černou
Vodou.
M: Černá Voda, v matrikách samostatně neuváděno
NOVÉ POLE, s. Janovic, o. Bruntál
Č. od 1893 Nové Pole; n. 1740-1750 a 1787-1945 Neufeld, 1880 Neufeld an
Hochwald.
Stále kolonie Janovic u Rýmařova, po 1949 zanikla.
M: Rýmařov, v matrikách samostatně neuváděno
NOVÉ POLE, s. Jelení, o. Bruntál
Zal. 1766 parcelací dvora u Milotic; od 1924 č. Nové Pole; n. 1766-1906 Neufeld.
Stále osada Jelení, s nímž splynula.
M: 1766 (Bruntál), 1784 (Jelení)
NOVÉ POLE, o. Olomouc
Č. 1881-1945 Nové Pole; n. 1881-1945 Neufeld.
Stále osada Loučky u Litovle, od 1945 s.
M: Cholina, v matrikách samostatně neuváděno
NOVÉ POVELICE, o. Bruntál
Č. 1850-1872 Nové Pavlovice, 1871-1960 Nové Povelice; n. 1795-1945 Neu
Paulowitz.
Od 1850 osada Horních Povelic, s nimiž 1960 splynula, 1970 i s Horními
Povelicemi s. Dolních Povelic.
M: 1785 (Liptaň)
N o v é
P r u s i n o v i c e
NOVÉ PURKARTICE, o. Bruntál
Č. od 1871 Nové Purkartice; n. 1718-1945 Neu Bürgersdorf, 1771 Neu Burgersdorf;
l. 1771 Burgersdorfium.
Od 1850 osada (Starých) Karlovic, o. Bruntál. V l. 1961-1964 název zanikl
stavebním splynutím se Starými Purkarticemi a s Karlovicemi.
M: 1767 (Karlovice)
N o v é
R o u d n é
N o v é
R u d í k o v y
N o v é
R u d n é
viz Rudíkovy, o. Bruntál
NOVÉ RUDOLTICE, o. Šumperk
N. 1798 Neu Rudelsdorf; l. 1828-1829 Neu Radelsdorf.
Osada resp. kolonie Rudoltic, založená koncem 18. stol., splynula 1850 s
Rudolticemi.
M: 1798 (Sobotín), v matrikách neuváděny
NOVÉ SADY, o. Nový Jičín
Č. 1847 Nowosad, 1850 Nový Trh, od 1869 Nové Sady; n. 1688-1945 Neumarkt.
Do 1850 sam. obec, pak s. Oder.
M: Odry, v matrikách samostatně neuváděny
NOVÉ SADY, s. Dolan, o. Olomouc
Zal. kolem 1723; č. 1771 Novosad, 1798 Nowosad, 1839-1906 Novosady, od 1847 Nové
Sady; n. 1725 Neudörfl, 1725-1918 Neudörfel, 1771-1787 Neudörfel in Wald, 1872
Neustift; l. 1725 Neopagus, 1728 Novus Pagus, 1766 Novus Pagellus, 1767
Novosadium, 1771 Neo Pagus.
1850 osada, později m.č. Dolan.
M: 1784 (Dolany), dříve samostatně neuváděny
NOVÉ SADY, s. Olomouce
Č. od 1505 Nové Sady, ale 1508-1906 též Novosady, 1793-1850 Novosad; n. 1456
Newstift, 1456-1516 Nayschtieft, Newenschtift, 1517-1945 Neustift, někdy i
Newstift; l. 1314 Newsdorf, 1771 Neustiftium.
Od 1850 s. o. a o. Olomouc, 1919 část města Olomouce.
Původní ves zanikla 1742 při opevňování Olomouce, v l. 1759-1770 byla vysazena
na novém místě.
M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1785
NOVÉ SADY, s. Šternberka, o. Olomouc
První zmínka 1846, č. 1872 Novosady, od 1924 Nové Sady; n. 1785-1945 Neustift.
Ves vznikla raabizací asi r. 1785.
1850 osada, 1924 s. Šternberka.
M: 1785 (Šternberk), v matrikách uváděny pouze jako předměstí
NOVÉ SADY, s. Dřevohostic, o. Přerov
Č. 1850-1854 Nové Sady; n. 1850 Neustift.
Od 1850 osada Dřevohostic, s nimiž splynula.
NOVÉ SADY, s. Ústí, o. Přerov
Č. 1798-1924 Novosady, 1847 Novosad, od 1924 Nové Sady, lidově Manina nebo
Nebštech; n. 1798 Neugestieft, 1828-1945 Neustift.
1850 osada, 1945 s. Ústí; 1965 název používán pro ulici v obci.
M: 1828 (Hranice)
NOVÉ SADY, s. Mírova, o. Šumperk
Č. 1839 Nowosad Mjrow, 1850-1924 Novosady, pak Nové Sady; n. 1786 Neustift
Ansiedlung, 1807 Neustiftmurau, 1846-1945 Neustift-Mürau.
1850 osada Mírova, s nímž splynula 1950.
M: 1810 (Mírov)
NOVÉ SADY, s. Rapotína, o. Šumperk
Č. 1924-1945 Nové Sady; n. 1780-1945 Neusiedl.
1850 samota, později s. Rapotína.
M: 1780 (Rapotín), v matrikách samostatně neuváděny
NOVÉ SEDLICE, o. Opava
Č. 1434-1906 Novosedlice, 1461 Nová Sedlice, 1608 Nowo Sedlssczij zahradníci, od
1910 Nové Sedlice; n. 1377 Nowosedlicz, 1720 Neuzedlitz, Neysedlitz, 1720-1835
Neusedlitz, 1736-1945 Neu Sedlitz; l. 1285 in Nowo Sedlicz, 1414 Novosedlicz,
1771 Neo Sedlicium.
1850 s. o. a o. Opava.
1850 sam. obec s osadou Přerovec, 1974 spol. MNV se Štítinou, 1982 její m.č.,
1998 sam. obec.
M: 1705 (Komárov)
NOVÉ STAVENÍ, z., o. Opava
Č. 1572 Nová Vrchovina, 1577-1601 Nové Stavení; n. 1596-1601 Neugebeude.
Tvrz a část Suchých Lazců, s nimiž splynula v 17. stol. Snad totožné se
Strážnicí (v. t.).
NOVÉ TĚCHANOVICE, o. Opava
Č. 1431 (oboje) Tyechanowicze, 1486 Velké Těchanovice, od 1496 Nové Těchanovice,
ale 1565-1615 prostě „Nové“, „lidé Novičtí“, „Na Nových“, „v Nových“, 1771 Nowo
Czechanowicz, 1847 Nowy Cechedorf, 1850 Nové Čechanovice; n. 1579-1608 New
Czechsdorf, 1640-1847 Neuzechssdorf, 1720-1945 Neu Zechsdorf, 1771 Neu
Czeschdorf; l. 1414 Czechanowicz, 1771 Neo Czeschdorfium.
Opava.
l85O sam. obec s osadami Zálužné a Lhotka (ta 1867 sam. obcí, znovu připojena
1964), 1975 m.č. Vítkova.
M: 1635 (Vítkov), 1784
NOVÉ VALTEŘICE, o. Bruntál
Č. 1714-1720, 1872 a od 1924 Nové Valteřice, 1771 Nová Ves, 1798-1846 a 18931924 Valteřice, 1883 Nová Valteřice; n. 1692 Meindörfel, 1702-1945 Neu
Waltersdorf; l. 1771 Neo Waltersdorf.
1964 m. č. Moravského Berouna.
M: 1706 (Dvorce), 1787
N o v é
V a l t e ř i c e
N o v é
V e v e ř í
viz Žleb, o. Šumperk
NOVÉ VILÉMOVICE, o. Jeseník
Č. 1850 Nový Wilmsdorf, 1871-1885 Vilémovice s osadou Novými Vilémovicemi, od
1893 Nové Vilémovice; n. 1596 Neuwilmbsdorf, 1619 Willimsdorf, Wilmszdorf, 1720
Neuwülmbsdorf, Neuwilmsdorf, Neu Wilhelmsdorf, 1770-1945 Neu Wilmsdorf, 18501885 Wilmsdorf; l. 1310 Wylemovici, 1358 Wilhelmisdorf, 1420 Wilemovici.
1850 sam. obec, k níž patřily Hraničky a Červený Důl, a nesla název 1850-1885
Vilémovice, odtud Nové Vilémovice, které 1952 s. Uhelné.
M: 1678 (Vlčice)
NOVÉ VRBNO, o. Bruntál
Č. 1594 "dvůr nový slove Vrbenský blízko Hlinky ležící, řečený Neywirben", od
1924 Nové Vrbno; n. 1850-1906 Würbenhof, 1894-1945 Neu Würben, nebo Würben.
Od 1850 s. Hlinky, s níž splynulo.
M: Pitárné, v matrikách samostatně neuváděno
NOVÉ VRBNO, o. Opava
C. 1480-1520 Kolcify, Colczyffy, 1541 Bolczyfy, 1584-1590 Koldzeyf, 1612
Golcejf, 1798 Goldsiw, 1847 Nová Vrbno, od 1850 Nové Vrbno, 1879 Goldsiva; n.
1672-1850 Goldseifen, 1729-1945 Neu Würben, 1772-1798 Goldhaufen, Goldshaufen,
1850 Neu Würben oder Goldseifen; l. 1412 Goldseyfen, 1771 Neo Würben.
Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
Ves zpustla v 15. stol., 1729 obnovena pod názvem Nové Vrbno.
1850 osada Jerlochovic, 1925 Vrchů, 1938 m.č. Větřkovic, 1945 m.č. Jerlochovic,
1947 m.č. Fulneku, 1949 m.č. Větřkovic, 1951 zaniklo sloučením s nimi, 1992 opět
jejich m.č.
M: 1703 (Březová ve Slezsku), 1786 (Dolejší Kunčice)
NOVÉ ZÁLUŽNÉ, o. Opava
Zal. 1784, č. 1871 Hertmanice, l850 Zalužny, 1894 Zálužní, od 1952 Nové Zálužné;
n. 1784-1945 Erdmannsdorf.
1850 osada Radkova, 1979 zanikla zrušením.
M: 1784 (Nové Těchanovice)
NOVÉ ZÁMKY, o. Olomouc
Č. 1771-1872 Nový Zámek, od 1893 Nové Zámky; n. 1771 Neu Schloss, 1787-1945
Neuschloss; l. 1771 Nova Arx.
Vznikly kolem r. 1690.
1850 osada, 1960 m.č. Mladče. Za okupace připojeny k s. o. Uničov, o. Šternberk,
v zabraném území.
M: 1690 (Litovel)
N o v e j
U l e r s d o r f
NOVKA, z., o. Šumperk
L. 1389 Novka, Nowka.
Dvůr Novka zanikl u Hoštejna, asi v l5.stol.
N o v o
B i e l a
viz Nová Bělá, o. Frýdek-Místek
N o v o d v o r s k á
N o v o p l á ň
N o v o s a d
B ř e z o v á
viz Březová, s. Nového Dvora, o. Opava
H y n č i n
viz Hynčinov, o. Šumperk
NOVOSAD, NOVOSADY, s. Místku, o. Frýdek-Místek
Č. 1850 Novosady; n. 1850 Nowosad.
1850 osada Místku, s nímž záhy splynula.
N o v o s a d viz Nové Sady, s. Oder, o. Nový Jičín, Nové Sady, s. Dolan,
Olomouce a Šternberka, o. Olomouc, Nové Sady, s. Dřevohostic a Ústí, o. Přerov
a Nové Sady, s. Mírova, o. Šumperk.
NOVOSADY, s. Zábřeha, o. Šumperk
Č. 1850 Nové Sady, 1869-1945 Novosady; n. 1850-1945 Neustift.
Od 1850 osada Zábřeha, s nímž 1945 splynula.
NOVOSADY, s. Hranic, o. Přerov
Zal. počátkem 16. stol. na pravém břehu řeky Veličky jako předměstí Hranic;
č. 1530 ves Novosady za Veličkou, název užíván v 16. a 17. stol., v r. 1510 měly
svého fojta a obecní řád, od 1519 s. předměstí Hranic.
N o v o s a d y viz Nové Sady, s. Dolan, Olomouce a Šternberka, o. Olomouc,
Nové Sady, s. Ústí, o. Přerov, Nové Sady, s. Mírova, o. Šumperk, Ranošov, o.
Olomouc
N o v o s e d l i c e
N o v o t i c z i n
N o v u m
C a s t r u m
viz Šostýn(?), z., o. Nový Jičín
N o v u m
C e c h a n s
viz Paseka, o. Olomouc
N o v u m
P a g e l l u m
N o v u m
T e i c h o v
N o v u m
T h e c a n s
N o v u s
P a g u s
N o v u s
S t a r z i t z
viz Janová, s. Polanky, o. Nový Jičín
NOVÝ BOHUMÍN, o. Karviná
Č. 1447 Šonychly, 1482 Ssynejchel, 1850 Ženyžel, 1881-1924 Sunichl, 1924 zrušen
dosavadní název Šunychl a přijat název Nový Bohumín, povýšen na město; n. 1486
Ssoniehel, 1619 Schöneichel, 1629 Schonnickel, 1629-1924 Schönichel, 1924-1945
Neu Oderberg; p. 1850 Ternychl, od 1872 Szunichel, 1906-1918 Szónychel, odtud
Nowy Bogumin.
1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát,
1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná.
1850 sam. obec s osadou Kopytov, za okupace připojena Vrbice. 1948-1954
tvořil s Bohumínem-městem (Starým Bohumínem), Pudlovem, Skřečoní a Záblatím
spojenou obec Bohumín jako městská část Bohumín 11. Pak opět samostatný, 1973
spojen se Starým Bohumínem znovu v město Bohumín.
M: 1720 (Bohumín), 1875
N o v ý
C e c h e d o r f
N o v ý
D v o r e c
viz Nové Dvory, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek
NOVÝ DVŮR, o. Nový Jičín
Č. od 1871 Nový Dvůr, na některých mapách koncem 19. a počátkem 20. stol. Horní
a Dolní Nové Dvory; n. 1786-1945 Neuhof.
Od 1850 osada Bravinného, která se dělila na Horní a Dolní Nový Dvůr (Ober-und
Unter-Neuhof). Název 1952 oficiálně zanikl, lidově užíván nadále.
M: Slatina, v matrikách ve starší době samostatně neuváděn
NOVÝ DVŮR, o. Opava
Č. 1617 Nový Dvůr Stiborský, 1719 Březová (!), od 1771 Nový Dvůr, 1871-1885 Nové
Dvory; n. 1719 Neuhof oder Březova genant, 1720-1945 Neuhof, 1798 Neudörfel oder
Neuhof; l. 1625-1771 Nova villa.
1850 sam. obec, 1957 připojena od Stěbořic osada Novodvorská Březová, 1976 spol.
MNV se Stěbořicemi, 1979 jejich m.č.
NOVÝ DVŮR, s. Melče, o. Opava
Č. od 1871-1948 Nový Dvůr; n. 1640-1945 Neuhof.
M: Melč, v matrikách samostatně neuváděn
NOVÝ DVŮR, o. Přerov
Č. 1771-1850 Nový Dvůr, 1798 Nowydwur, nebo Dworžiska Lapacž; n. 1771-1847
Neuhof; l. 1771 villa Neuhof.
Stále sídlisko resp. samota u Skaličky.
M: 1771 (Kelč), v matrikách samostatně neuváděn
N o v ý D v ů r viz Josefovice, o. Opava, Nové Dvorce a Nové Dvory, o.
Olomouc, Nové Dvory, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek, Nové Dvory, s. Náměště na
Hané, o. Olomouc, Nové Dvory, o. Přerov
N o v ý
G i t z i n
NOVÝ HRAD, z., o. Šumperk
Č. 1417 Neuhaus řečený Furchtenberg, 1423 Nový Hrad jinak Gabelsberg, 1437-1598
Nový Hrad, 1507 už pustý, 1446 a 1489 Nové Hrady, 1570 hrad Nayhaus a pustú ves
Neuhaus, 1594 Novohradská louka; n. 1793 Nowihrad.
Hrad i ves zanikly v 15. stol. u Kopřivné. Viz i heslo Nadosné!
NOVÝ HROZENKOV, o. Vsetín
Vznikl asi kol r. 1644; č. 1647 "z nové vsi, jež slula Rozinka", 1652 nová ves
Rozinkov, 1656-1720 Rozinkov, Rozynkov, 1650-1683 Nová Dědina, 1751-1850
Hrozenkov, 1846 Hrozinkov, od 1847 Nový Hrozenkov, n. 1663 Rozinkow, 1670-1720
Rozinkau, 1692 Hrozinow, 1771 Hrozenkau, 1838-1846 Hrosenkau, Hrosinkau, 18381918 Neu Hrosenkau, 1939-1945 Neu Traubendorf; l. 1683 Novus Pagus, 1689-1722
Rozenkow, 1771 Hrozenkovium.
1850 s. o. Vsetín, 1868 Rožnov, 1890 Vsetín, 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855
Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín.
1949 se oddělila východní část obce (dosavadní osady U huti a Stanovnice) a
vytvořila novou obec pod názvem Karolinina Huť, později Karolinka (v. t.).
M: 1644 (Vsetín), 1752 (část), 1789 (Halenkov - část)
NOVÝ JIČÍN, o. Nový Jičín
Č. 1492 Giczin, 1497 město Gyczyn, 1516 Moravský Jičín, 1517 Jičín, od 1611 Nový
Jičín, 1633 Gitčzin, 1720 Nowy Gitzin, lidově Ičyn; n. od 15. stol. Titschein,
Titzein, 1621 Newtitschein, 1625 Neiditzschein, 1676-1945 Neutitschein, Neu
Titschein; l. 1343 Gitzin, 1354 Thyczin, 1370 Gicyn, 1382 Tyczschein, Tyczn,
1385, 1437 Titzin, 1397 Novoticzin, 1437 Tyczin, 1611 Neotitschen, 1626
Neuticzen, 1771 Neotitschinium.
1950 s ním sloučen Šenov (1994 opět sam. obec), 1966 připojena Žilina jako m. č.
M: 1626
N o v ý
K a l t š t e j n
N o v ý
K a r l s t á l
viz Nové Podhradí, o. Jeseník
viz Nové Karlovice, o. Bruntál
NOVÝ KOLŠTEJN, o. Šumperk
Č. 1872-1881 Nový Koldštýn, od 1893 Nový Kolštejn; n. 1800-1945 Neu Goldenstein.
Od 1850 osada Branné, s níž 1945 splynul.
M: 1857 (Branná)
NOVÝ LES, o. Bruntál
Č. 1582 nová ves Neywald, 1630 ves Neuwald, od 1850 Nový Les; n. 1676 Newwaldt,
1718 Neuwalt, 1720-1945 Neuwald, 1751-1798 Neuwalde; l. 1771 Neuwalda.
Bruntál.
1850 osada Vsi Rudoltic, 1888 sam. obec, 1951 m.č. Slezských Rudoltic, 1971
zrušen, název zanikl.
NOVÝ LICHNOV, z., o. Nový Jičín
Dle tradice stával severozápadně od Frenštátu na pravém břehu Lubiny. Č. 1584
Nový Lichnov.
N o v ý
L o s í n
NOVÝ MALETÍN, o. Šumperk
Zal. 1779 na místě zrušeného dvora a bývalé tvrze Templ; č. 1846-1949 Nový
Maletín; n. 1786-1945 Neu Moletein.
1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh, 1960 Šumperk; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice,
1868 Zábřeh, 1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1946 osada Starého Maletína, 1949 s ním sloučen jako m.č. v obec
Maletín.
NOVÝ MALÍN, o. Šumperk
Č. 1481 Freynstat, 1481-1947 Frankštat, 1504 Frantštat, 1517 Frakštat, 1561
Framštat, od 1947 Nový Malín; n. 1417 Fromeksstat, 1604 Frankstat, 1676-1751
Franckstadt, 1720-1945 Frankstadt; l. 1350 Frankstat, 1381-1431 Frankenstat,
1397 Freynstat, 1672 Frankstat, 1771 Frankstadium.
1850 sam. obec, 1950 součástí Šumperka jako Šumperk VI., 1954 sam. obec, 1973
připojena osada Plechy.
M: 1668
NOVÝ MARŠÍKOV, o. Šumperk
Zal. 1786; č. 1850-1881 Nový Maršíkov; n. 1786-1880 Neu Marschendorf, 1788
Neumaschendorf.
Splynul v druhé pol. 19. stol. s Maršíkovem.
N o v ý
M l ý n
N o v ý
M o k r o l o z e c
N o v ý
O l d ř i š o w
N o v ý
O p p e r s d o r f
N o v ý
P o v e l
N
N
N
N
R
R
R
R
o
o
o
o
v
v
v
v
ý
ý
ý
ý
e
e
e
e
b
i
i
v
e
b
b
e
r
e
e
r
s
r
s
s
d
s
s
d
o
d
d
o
r
o
o
r
f,
r f,
r f,
f viz Damašek, o. Bruntál
NOVÝ RUMBURK, o. Šumperk
Č. od 1839 Nový Rumburk; n. 1769-1945 Neu Rumburg, 1807-1847 Neurumburg,
1846 Rumburg; l. 1771 Neo Rumburgium, 1828 Neurumburg.
Od 1850 osada, po 1945 s. Stříbrnic, s nimiž stavebně splynul, název zanikl
1965.
N o v ý
S t a ř í č
N o v ý
S t i k o v e c
NOVÝ SVĚT, o. Nový Jičín
Č. od 1850 Nový Svět; n. 1789 Neuwald, 1792 Neue Welt, 1846-1945 Neuwelt.
Od 1850 osada Slatiny, 1979 s. Bílovce, 1991 Slatiny.
M: Slatina, v nejstarší době samostatně neuváděn
NOVÝ SVĚT, s. Olomouce
Č. 1521 Diedina čili Salzergut, 1516-1716 Diedynka, od 1846 Nový Svět; n. 1402
Dörfel, 1513 Salczergut, 1655-1945 Salzergut, 1757 Saltzer-Guth, 1846 a 1893 Neu
Welt; l. 1508 Salzergrund, Solcza.
1850 sam. obec, 1919 sloučena s Olomoucí.
M: 1682 (Olomouc – Sv. Mořic), 1783 (Olomouc – Nová Ulice)
N o v ý
S ý k o v e c
N o v ý
T o v a č o v
viz Tovačov, o. Přerov
N o v ý
T r h
N o v ý
V o g e l z e j f
viz Nové Sady, s. Oder, o. Nový Jičín
N o v ý
W i l m s d o r f
N o v ý
Bruntál
W ü r b e n t h a l
N o v ý
Z á m e k
N o w e
O l d r i s s ů w k y
N o w o
C z e c h a n o w i t z
N o w o r o d
N o w y
K z e n k u
viz Vrbno pod Pradědem, o.
N u e r b e r c z k
N u p e l l e
n a
C e c h e d o r f
N u l h u b l,
N u n h i e b l
viz Nové Vilémovice, o. Jeseník
viz Lupěné, o. Šumperk
N u r n b e r g,
N ü r e n b e r g k h,
N ü r n b e r g viz Norberčany, o. Bruntál
NÝDEK, o. Frýdek-Místek
Č. 1455-1458 Nidek, od 1494 Nydek, Nýdek, n. 1430 a 1808 Nidek, 1720-1893
Niedeck, Nydek, Nydeck, 1869-1945 Niedek; l. 1688 Nidek; p. 1881 Nidek, od 1893
Nydek.
1850 sam. obec s osadami Hluchová a Střelná, 1949 připojena m.č. Vendryně (t. z.
Nýdecké Zadky), 1980 sloučen s Bystřicí n. O., 1990 sam. obec.
M: 1707 (Vendryně)
N ý d e k
N y k u l o w i c z
N y m h i b l
N y m l a n s
N y n h y b l
NÝTEK, o. Opava
Č. 1906-1924 Šajbov, od 1924 Nýtek; n. 1781-1945 Scheibenhof.
Opava.
1850 osada Horní Vsi, 1920 s. Vítkova, 1975 zanikl zrušením.
M: Vítkov, v matrikách samostatně neuváděn
NÝZNEROV, o. Jeseník
Č. od 1871 Niesnersberk, od 1924 Nýznerov; n. 1612 Glaseberg, 1774-1779
Niesnerberg, 1787-1945 Niesnersberg.
Od 1850 díl této osady s. Vápenné, druhý díl s. Žulové, obě části 1949
sloučeny jako osada Skorošic.
OBECTOV, o. Olomouc
Č. od 1480 Obectov, Obečtov, 1586 Gecztow, 1720-1798 Wrchowes; n. 1677
Wobecztow, 1718 Obeczdorf, 1716-1945 Obetzdorf, 1751 Wobeczdorf, 1771 Obetz
Dorf, 1798-1847 Obelsdorf, Obezdorf; l. 1353 Ubeycsstow, 1371 Ubicztow, 1382
Ubyczssow, 1408 Ubistow, 1464 Ubicžtow, 1771 Obetztowium.
1850 sam. obec, 1960 s. Podolí, 1980 m.č. Bouzova.
M: 1647 (Loštice), 1650 (Moravičany)
O b e c z d o r f,
O b e l s d o r f viz Obectov, o. Olomouc
O b e r
A u g e s d
O b e r
A u g e z d
viz Horní Újezd, o. Přerov a Velký Újezd, o. Olomouc
O b e r
O b e r
A u j e s t,
A u j e z d viz Horní Újezd, o. Přerov
O b e r
O b e r
O b e r
B e c ž w a,
B e t s c h w a,
B e t z w a viz Horní Bečva, o. Vsetín
O b e r
B l u d o w i t z
O b e r
B o h l a n k a
O b e r
B u s s e l l e
viz Horní Bušínov, o. Šumperk
O b e r
O b e r
B y s t r z i č z k a,
B y s t ř i č k a viz Bystřička, o. Vsetín
O b e r
D a t t i n
O b e r
D o m a s l o w i t z
O b e r
E i s e n b e r g
O b e r
E l l g o t h
O b e r
F o r s t
viz Horní Fořt, o. Jeseník
O b e r
F r i s a
O b e r
G e s t r e z e b i
O b e r
G l ä s e r s d o r f
viz Horní Datyně, o. Frýdek-Místek
viz Horní Domaslavice, o. Frýdek-Místek
viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek a Lhota, o. Opava
viz Horní Sklenov, s. Sklenova, o. Frýdek-Místek
O b e r
G o s t i t z
viz Horní Hoštice, o. Jeseník
O b e r
O b e r
G r u n d,
G r u n d t
O b e r
G u n d e r s d o r f
O b e r
G u r s c h d o r f
O b e r
viz Horní Heřmanice, o. Jeseník
O b e r
H e r m e r s d o r f
viz Horní Údolí, o. Jeseník a Horní Žleb, o. Olomouc
O b e r H e r m e e d o r f,
O b e r H e r m s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník a Temenice, s.
Šumperka
O b e r
H i e r s c h b e r k
O b e r
H i l l e r s d o r f
O b e r
J a s e n k a
O b e r
L a n g e n d o r f
O b e r
L e h o t y
O b e r
L h o t
O b e r
L h o t a
O b e r
L h o t y
O b e r
L i c z
O b e r
L i g o t a
O b e r
L i n d e w i e s e
O b e r
L i s c h n a
O b e r
L i t z
O b e r
L o m n a viz Horní Lomná, o. Frýdek-Místek
O b e r
L y d e č k o
O b e r
O b e r
M o h r a,
M o h r a u
O b e r
M o r a d o r f
O b e r
O b e r
O b e r
M o s c h t e n i t z,
M o s c h t i e n i t z,
M o s t i e n i t z viz Horní Moštěnice, o. Přerov
O b e r
N e u h o f
O b e r
O b e r
O b e r
N i e c z i c z,
N i e m e c h i t z,
N i e t s c h i t z viz Horní Nětčice, o. Přerov
viz Jasenka, s. Vsetína
viz Horní Dlouhá Loučka, o. Olomouc
viz Horní Lipová, o. Jeseník
viz Horní Líštná, o. Frýdek-Místek
viz Horní Morava a Horní Moravice, o. Bruntál
O b e r
O b e r
O b e r
P a u l e w i t z,
P a u l o w i t z,
P a w l o w i t z viz Horní Povelice, o. Bruntál
O b e r P e t e r e d o r f
o. Nový Jičín
viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk a H. Vražné,
O b e r
P o l a n k a
O b e r
R a d w s n i t z
O b e r
R a p o t i n
O b e r
R e u t e n d o r f
O b e r
R ž i k a
O b e r
O b e r
O b e r
S c h e b i s s o w i t z,
S c h o b i e c h o w i t z,
S c h ö b i s c h o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek
O b e r
S c h ö n b r u n n
viz Horní Studénky, o. Šumperk
O b e r
S c h ö n w i e s e
viz Kobylí, s. Krnova, o. Bruntál
O b e r
O b e r
S c h w a g e r s d o r f,
S c h w ä g e r s d o r f viz Horní Krčmy, o. Šumperk
O b e r
S k l e n a u
O b e r
S u c h a u
O b e r
S t a d t e l
O b e r
S u c k o w
O b e r
T h o m a s d o r f
O b e r
T i e r l i t z k o
O b e r
T i e s c h i t z
O b e r
O b e r
T r z a n o w i t z
O b e r
U l l e r s d o r f
O b e r
U l l i s c h e n
O b e r
O b e r
W i e g s t e i n,
W i g s t e i n viz Dubová, o. Opava
O b e r
O b e r
W i l d g r u b e,
W i l t g r u b viz Horní Václavov, o. Bruntál
O b e r
Z a w e r z d o r f
O b e r
O b e r
Z u c k a u,
Z u k a u viz Horní Žukov, o. Karviná
viz Horní Sklenov, o. Frýdek-Místek
W s e t i n
viz Vsetín (Horní Město), o. Vsetín
viz Horní Žukov, o. Karviná
viz Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek
O b e r b r i s e
O b e r b u s e l
viz Horní Bušínov, o. Šumperk
O b e r d o r f
viz Domašov, o. Jeseník a Horní Ves, s. Vítkova, o. Opava
O b e r e s d o r f,
O b e r e s D o r f viz Horní Ves, s. Vítkova, o. Opava
O b e r f r i e s e
O b e r l h o t
O b e r s d o r f
O b e r s e u f f e r s d o r f
O b e r s c h a a r
O b e r s t e s
O b e r š á r
viz Žáry, o. Bruntál
S e i t e n d o r f
O b e r z u k a u
viz Horní Žukov, o. Karviná
O b e t z d o r f,
O b e z d o r f viz Obectov, o. Olomouc
OBĚDNÉ, o. Šumperk
Č. od 1490 Obědné (Obiedne), 1720-1798 Wobední, Wobiedni, 1771-1850 Obědný,
Objedny; n. 1620 Liebelsdorf, 1672-1945 Liebesdorf, 1677-1798 Liebsdorf, 17721798 Leibsdorf; l. 1385-1447 Obgedne, 1397 Obyedne, 1447 Obyedna, 1771
Liebesdorfium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Libiny.
M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1782 (Horní Libina)
O b g e d n e
O b l o c ž a n
O b o r a
viz Oplocany, o. Přerov
viz Podobora, o. Karviná
OBORNÁ, o. Bruntál
Č. od 1871 Špilendorf, od 1947 Oborná; n. 1405 Spillenberg, 1568-1945
Spillendorf.
Ves zpustla v 15. stol., 1556 již znovu osídlena.
1850 sam. obec, od 1964 m.č. Bruntálu, 1992 sam. obec.
M: 1731 (Bruntál)
O b o r y
viz Podobora, o. Karviná
O b r a n i c e
Přerov
viz Olbramice, o. Nový Jičín a Olomouc a Olbramice, z., o.
O b r a n i t z
viz Olbramice, o. Olomouc
O b r e c h t i c e,
O b r e c h t i č k y
O b r e n t i c e
viz Olbramice, o. Nový Jičín
O b r e t c i c z k i
O b r š á r
O b y e d n a,
O b y e d n e viz Obědné, o. Šumperk
O č i c e
viz Otice, o. Opava
O d e r,
O d e r a,
O d e r a u
viz Odry, o. Nový Jičín
O d e r b e r g
O d e r b e r g,
O d e r b e r g k h
O d e r b u r g
O d e r e
viz (Starý) Bohumín, o. Karviná a Odry, o. Nový Jičín
O d e r f u r t
viz Přívoz, s. Ostravy
O d e r l i c e,
O d e r l i t z viz Odrlice, o. Olomouc
O d e r s c h,
O d e r s c h a u,
O d e r s c h o w viz Oldřišov, o. Opava
O d i r
O d i r b e r g
O d o l a n y
ODONČÍ, z., o. Přerov
L. 1406-1412 de Oduncze.
Ves zanikla v 15. stol. v trati Hodončí mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohuslávkami.
O d r,
O d r a u
ODRLICE, o. Olomouc
Č. 1406 Wdrlicz, 1407-1526 a 1863-1868 Udrlice, 1609 Oudrlice, od 1614 Odrlice,
ale 1663-1771 Uderlice, 1846 a 1906 Oderlice, lidově Hodlece; n. 1601-1945
Oderlitz, 1718-1798 Uderlitz; l. 1236-1251 Udrlice, 1370-1375 de Oderlicz, 13711399 de Uderlicz, Udrlicz, 1508 Odrlicz, 1771 Uderlitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Seničky, 1974 m.č. Senice na Hané.
M: 1614 (Cholina)
O d r a u
O d r š o v o
viz Oldřišov, o. Opava
ODRY, o. Nový Jičín
Č. od 1437 Odry; n. 1377-1633 Oder, 1428-1429 Odr, Odir, 1485 Odere, 1530-1945
Odrau, 1569-1655 Odra, Odera, 1570-1629 Oderburg, 1608-1665 Odraw, 1798-1835
Oderau; l. 1362 Oder, 1374-1771 Odra, 1394 Odry, 1611-1697 Odera.
1850 sam. obec s osadami resp. s. Nové Sady a Hvězdová, 1963 připojena Vítovka,
1964 Veselí.
M: 1611
O d u n c z e
viz Odončí, z., o. Přerov
O e h l s t a d i u m,
O e h s t ä d t l viz Olejovice, o. Olomouc
O e l h ü t t e n
Opava
viz Lhota nad Moravou, o. Olomouc a Lhotka u Litultovic, o.
O e l s p i t z
viz Olšovec, o. Přerov
O e l s t a d l
viz Olejovice, o. Olomouc
O g e z d
viz Újezd, o. Olomouc
O g n i c z,
O g n i t z viz Vojnice, o. Olomouc
O h l s t a d t,
O h l - S t a d t
O h n i c e,
O h n i t z viz Vojnice, o. Olomouc
O h n š t a j n
OHRADA, o. Nový Jičín
Č. od 1638 Ohrada, 1872 Ohrady; n. 1771-1945 Ohrad, 1850 Ochrad, lidově Orád;
l. 1724 Orata, 1771 Ohrada.
Od 1850 osada Slatiny, 1979 s. Bílovce.
M: 1658 (Slatina)
O h r e n s d o r f,
O h r n s d o r f viz Střítež nad Ludinou, o. Přerov
O h r n e s,
O h r n e s i u m
O c h r a d
viz Ohrada, o. Nový Jičín
O c h s e n s t a l l
O i e s,
O j e z d
O j n i c e
viz Volárna, o. Bruntál
viz Újezd, o. Olomouc
O k o l n i c e
O l b e r s d o r f viz Lesní Albrechtice, o. Opava a Velké Albrechtice, o.
Nový Jičín, Město Albrechtice, o. Bruntál
O l b e r s d o r f
Bruntál
S t a d t u n d
D o r f viz Město a Ves Albrechtice, o.
O l b e r s d o r f i u m,
O l b e r s t o r f viz Velké Albrechtice, o. Nový Jičín
O l b r a c h c z i c e,
O l b r a c h č i c e viz Albrechtice, o. Karviná a Lesní Albrechtice, o. Opava
O l b r a c h t i c e viz Lesní Albrechtice, o. Opava, Albrechtice, o. Karviná
a Albrechtičky, o. Nový Jičín
OLBRAMICE, o. Nový Jičín
Č. od 1413 Olbramice, 1771-1847 a lidově Obranice, 1870 Obrentice; n. 1377
Frowramdorf, Wolframisdorf, 1591-1637 Wolfelsdorf, 1687 Wolfsdorf, 1720-1945
Wollmersdorf; l. 1413-1428 Olbramicz, 1771 Wolmerstorffium.
1980 s. Klimkovic, 1994 sam. obec.
M: 1660 (Bravantice)
OLBRAMICE, o. Olomouc
Č. od 1417 Olbramice, ale 1501-1906 a lidově též Obranice, 1517 z Volbramic; n.
1672-1945 Obranitz; l. 1368-1376 Olbramicz, 1385 Wolbramicz, 1399 Wolframitz,
1508 villa Olbramicz ex magna parte deserta, 1672 Obranitz, 1771 Obranitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Vilémova, 1980 m.č. Náměště na Hané, 1990 sam. obec.
M: 1785 (Vilémov)
OLBRAMICE, z., o. Přerov
Č. 1480-1504 osedlé Olbramice, 1518-1528 pusté Obransko; l. 1368-1437 Olbramicz,
1385-1392 Wolbramicz.
Ves zanikla počátkem 16. stol. v trati Obramsko mezi Kladníky a Šišmou.
O l b r e c h t i c e,
O l b r e c h t č i c e
Karviná
viz Lesní Albrechtice, o. Opava a Albrechtice, o.
O l b r e c h t i c e (pod Bielowczem)
O l b r e c h t i c z
viz Velké Albrechtice, o. Nový Jičín
O l b r e c h t i s d o r f
viz Albrechtice, o. Karviná
OLDŘICHOV, z., o. Olomouc
Č. 1573-1614 louky a pole pod Oldřichovem, dvůr Oldřichov (podle Hosáka
Oldříšov), n. 1588-1599 Ulrichshof; l. 1296 Ulrici villa.
Ves zanikla pravděpodobně někdy ve 14. stol. mezi Horní Loděnicí, Šternberkem,
Lipinou a Dětřichovem, kde je dvůr Oldřichov-Ulrichshof, doložený do nejnovější
doby, a trať Ulrichsdorf nebo Ullersdorf.
O l d r z y c h o w i c e
viz Oldřichovice, o. Frýdek-Místek
OLDŘICHOV, o. Přerov
Č. 1787-1846 a 1881-1918 Ulrichov, Ulrychov, od 1850 Oldřichov, 1863
Ulrychovice, Oldřichovice, 1919 Oldřichov na Moravě, 1920 úředně Oldřichov; n.
1794-1918 Ulrichowitz, 1939-1945 Ulrichsdorf; l. 1863 Ulricovicium.
1850 osada Sušic, 1957 sam. obec, 1974 spol. MNV s Radslavicemi, 1983 jejich
m.č., 1990 sam. obec.
M: MZA, 1788 (Osek)
OLDŘICHOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1577 Oldřichovice; n. 1647-1945 Oldrichowitz, Oldrzichowitz; l. 1305
Ulrici villa; p. od 1872 Oldrzychowice.
1980 sloučeny s Třincem.
O l d ř i c h o v i c e
viz Oldřichov, o. Přerov
OLDŘIŠOV, o. Opava
Č. od 1437 Oldřišov, 1608 městečko Oldřišov, ale 1540 Voldřišov, 1837-1885
Oldřovo, lidově Odršovo; n. 1681-1945 Odersch, 1784 Oderschow; l. 1234 Oldrisow,
1249 Oldrisoue, 1349 a 1724 Oderschau, 1386 Oldrzissow.
Ratiboř, 1945 Opava.
M: 1671
O l d ř í š o v
viz Oldřichov, z., o. Olomouc
OLEJOVICE, o. Olomouc
Č. 1535, 1545 pustá ves Oltsstat, 1581 Olsstath, Olsstadt nově osedlý, 1651
Alsstat, 1847-1850 a od. 1924 Olejovice, 1854-1872 Olštátl, 1881-1918 Olštát; n.
1654 Olstadt, Olstadl, 1659 Ollstadt, 1676 Oehlstädtl, 1706 Ohl-Stadt, 1718-1945
Öhlstadtl, Öhlstadtel, 1771-1847 Öhlstattl, Oelstadl; l. 1771 Oehlstadium.
Ves zpustla koncem 15. stol., obnovena krátce před r. 1581.
1850 osada Města Libavé, 1884 sam. obec, 1950 zrušena.
O l e s c h n a
O
O
O
O
O
l
l
l
l
l
e
e
e
e
e
s
s
s
š
š
c
s
s
n
n
viz Olešná, o. Šumperk a Olešnice, o. Olomouc
h n e,
n a,
n e,
á,
é viz Horní a Dolní Olešná, o. Šumperk
OLEŠNICE, o. Olomouc
Č. 1547 ves pustá Olešnice, 1586-1617 Volešnice (Volessnicze), 1695 Volesnice
pustá (ale už 7 nových usedlíků), 1720-1847 Volešnice, 1846-1906 též Volešnica,
od 1872 Olešnice, lidově Olešnica; n. 1718-1945 Wolleschnitz; l. 1358 Olesnicz,
1360 Oleschna, 1382 Olessnycze, 1771 Woleschnitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Podolí, 1980 m.č. Bouzova.
M: 1747 (Bouzov)
O l h o t k a
viz Lhota u Majetína, z., o. Olomouc
O l h ü t t e n
viz Lhota nad Moravou, o. Olomouc
O l e s c h a u
viz Olšany, o. Šumperk
O l l s t a d t
O l m u t s,
O l m ü t z viz Olomouc
OLOMOUC, o. Olomouc
Č. 1403-1885 Olomúc, od 1464 Olomouc, 1519 Holomúc, 1567-1850 Holomouc, 1633
Olmuts, lidově Holomoc; n. 1437-1465 Olomucz, v 15.-17. stol. běžně Olmucz, 1567
-1945 Olmutz, 1618-1650 Juliusberg; l. (1046) 1055-1247 Olomuc, Olomucz, 12011235 Olomuch, 1235-1270 Olomunz, 1247-1261 Olomuz, 1268 Olmucz, 1287-1390
Olomucz, Olmuncz, 1459 Julii mons alias Olomutz, v 15. stol. de Ulmicz, 14591700 Julimons, Juliomontium, v 16.-18. stol. Olomucium; angl. 1626 Solmitz.
Od 1850 s. o. Olomouc. (1855-1868 městský delegovaný soud); 1850-1954
statutárním městem, odtud s. okresu Olomouc.
1919 připojeny k městu z venkovského okresu Olomouc obce Bělidla, Černovír s
Klášterním Hradiskem, Hejčín, Hodolany s Rolsberkem, Chválkovice, Lazce,
Neředín, Pavlovičky, (Český) Povel, Řepčín, Nové Sady, Nový Svět, Nová Ulice se
Zelenou Ulicí.
1974 připojeny Holice, Týneček, Slavonín s Kyselovem, Chomoutov, Samotišky,
Droždín a Svatý Kopeček s Radíkovem.
1975 připojeny Bystrovany, Topolany, Nedvězí, Nemilany a Křelov s Břuchotínem.
1980 připojen Lošov.
1992 se oddělily a znovu osamostatnily obce Samotišky a Bystrovany, 1993 Křelov
– Břuchotín.
M: 1599 (Olomouc – Sv. Mořic), 1667 (Olomouc – Sv. Petr a Pavel), 1682 (Olomouc
– P. Marie na Předhradí), 1784 (Olomouc – Sv. Václav, Olomouc – Sv. Michal) –
předměstí nerozepisováno
OLOVĚNÁ, o. Olomouc
Č. 1517 z Brhnova, 1546 ves Warhuow, 1554-1948 Barnov, 1598 v dědině Barnově,
1847 Barnová, 1850 Baranov, od 1950 Olověná; n. 1628 Bernhauw, 1623-1945
Bernhau, 1641-1676 Bernhaw, 1846 Bärnhau, Bornhau; l. 1394 a 1655 Bernau, 1408
Bernow, 1672 Bernhau, 1771 Bernhavia.
1850 sam. obec pod názvem Barnov, 1950 zrušena, 1951 název zanikl.
M: 1628 (Potštát), 1711 (Spálov), 1785 (Barnov) – v matrikách pod názvem Barnov
O
O
O
O
l
l
l
l
s
s
s
s
p
p
p
s
i
i
ü
p
c
t
t
i
i u m,
z,
z,
t z viz Olšovec, o. Přerov
O
O
O
O
l
l
l
l
s
s
s
t
t
s
s
s
a
t
t
t
d
a
a
a
l,
d t,
t,
t t viz Olejovice, o. Olomouc
OLŠANY, o. Šumperk
Č. od 1490 Olšany, 1618 a 1847 Volšany (Wolssany), 1749-1820 Pecet dědiny
Wolsan, lidově Volšany; n. 1672 Ulleschaw, 1675-1945 Olleschan, 1771 Olschan.
1850 osada Rudy nad Moravou, 1867 sam. obec, 1980 připojen jako m.č. Klášterec.
OLŠOVEC, o. Přerov
Č. 1530 Olsovice, od 1569 Olšovec (Olssowecz), 1794 Olssowetz, 1846 Olssowic;
n. 1672-1718 Oelspitz, 1684 Olspütz, 1720-1945 Olspitz, 1771 Olssitz; l. 1771
Olspitzium, 1863 Olspicium.
1850 s. o. a o. Hranice.
Snad založen počátkem 16. stol. obyvateli opuštěné vsi Šonvajd (viz tamtéž).
1850 sam. obec, 1953 m.č. Boňkov, který 1976 zanikl jako část obce, 1993 znovu
m.č., 1976 Olšovec m.č. Hranic, 1990 sam. obec.
M: 1713 (Bělotín), 1766 (Střítež nad Ludinou)
O l š o v i c e
viz Olšovec, o. Přerov
O l š t á t,
O l š t á t l,
O l t š t á t viz Olejovice, o. Olomouc
O n č o v i c e
O n d r á č o v
viz Ondrášov, o. Bruntál
ONDRÁŠOV, o. Bruntál
Č. 1480-1615 Ondrášov (Ondrassow), 1517 Ondráčov, 1793-1924 Ondřejov, 1847
Ondrowes, 1924 znovu Ondrášov; n. 1506-1945 Andersdorf; l. 1397 Ondrzegowicz,
1771 Andersdorfium.
1850 s. o. Dvorce, 1868 Šternberk, 1938 Dvorce, 1945 Šternberk; 1850 o.
Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1938 Moravský Beroun, 1945 Šternberk,
1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Moravského Berouna.
O n d r o w e s
ONDŘEJOV, o. Bruntál
Č. od 1572 Ondřejov (Ondržegow); n. 1541 -1550 das ode Dorf Enderssdorff, které
užívali obyvatelé "von Rymarzow", do 1945 od 1555 Andersdorf (osedlá), 1572
Andrsdorf, 1615 Anderstorf; l. 1398 Andersdorf, 1771 Andersdorfium.
Ves zpustla v 15. stol., 1555 obnovena.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Rýmařova.
M: 1614 (Rýmařov)
O n d ř e j o v
ONDŘEJOVICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Ondřejovice; n. 1377-1415 Andirsdorf, 1420 Andrisdorf, 1514
Endirsdorf, 1517-1945 Endersdorf, 1610-1651 Anderszdorf (bei Ziegenhals); l.
1263 villa Andree, 1268 Andresdorf, 1290 Andrei villa.
1850 sam. obec s osadami Javorná, Nový Dvůr (Neuhof) a Salisov, 1964 m. č.
Zlatých Hor.
M: 1650
ONDŘEJOVICE, z., o. Opava
L. 1224 Andreowicz.
Ves zanikla ve 13. stol. v okolí Opavy, nebo změnila jméno.
O n d ř e j o v i c e
O
O
O
O
O
n
n
n
n
n
i
i
i
i
n
c
c
t
t
i
viz Ondřejov, o. Bruntál
e,
z,
i u m,
z,
c e viz Vojnice, o. Olomouc
OPATOVICE, o. Přerov
Č. od 1480 Opatovice; n. 1672-1945 Opatowitz; l. 1447 a 1690 Opatowitz, 1771
Oppatovitium, 1863 Opatovicium.
1850 sam. obec s osadou Valšovice (která 1868 osadou Paršovic), 1976 spol. MNV
pro Opatovice a Býškovice se sídlem v Opatovicích, 1990 sam. obce.
M: 1738 (Všechovice), 1785 (Paršovice)
O p a t s t v o
viz Žadlovice, o. Šumperk
OPAVA, o. Opava
Č. od 1431 Opava; n. 1307 Oppaw, 1325 von Troppa, 1327-1423 Troppaw, od 16.
stol. Troppau; l. 1195 Oppauia, 1201-1204 Oppaua, ve 13.-18. stol. Opava,
častěji Oppavia.
Od 1850 s. o. Opava (1855-1868 soud Opava město), v letech 1850-1924 a 1945-1949
a od 1994 statutární město, jinak o. Opava.
1850 sam. obec s osadou Karlovec. Za okupace připojeny Jaktař, Kylešovice,
Kateřinky, které se hned po osvobození 1945 osamostatnily, ale od listopadu 1945
znovu připojeny; 1970 připojeny k Opavě Malé Hoštice s osadou Pustými
Jakarticemi, Komárov s osadou Komárovské Chaloupky a Kravařov, do té doby osada
Suchých Lazců; 1975 připojen Podvihov, 1976 Vávrovice, Vlaštovičky, Chvalíkovice
(do 1992), Milostovice a Zlatníky; 1979 Suché Lazce.
Od 1994 má tyto části: 1. Jaktař, 2. Kateřinky, 3. Komárov, 4. Komárovské
Chaloupky, 5. Kylešovice, 6. Malé Hoštice, 7. Město, 8. Milostovice, 9.
Podvihov, 10. Předměstí, 11. Pusté Jakartice, 12. Suché Lazce, 13. Vávrovice,
14. Vlaštovičky, 15. Zlatníky.
M: 1627 (Proboštství), 1785 (Sv. Duch)
OPAVICE, o. Bruntál
Č. od 1478 Opavice, 1571 městečko Opawyczy; n. 1377 Oppawitz, 1633 Troppelwitz,
1636-1945 Tropplowitz (Markt und Dorf), 1666 Bergstädtl Tropolowitz; l. 12561429 Oppauicz, 1655 parochia Troplouicensis, 1771 Tropplovitium.
Od 16. stol. se dělila na ves a městečko, od l850 na Město a Ves Opavici
(Tropplowitz Stadt und Dorf), 1742 resp. 1763 připadlo část území Opavice
Prusku.
1850 sam. obec s osadou Burkvíz (1887 se osamostatnil), 1960 připojena jako m.č.
k Linhartovám, názvy Město a Ves Opavice zanikly před 1960.
O p e r s w a g
viz Nepřivaz, o. Olomouc
O p l a c z a n
viz Oplocany, o. Přerov
OPLOCANY, o. Přerov
Č. 1407 Opločany, od 1470 Oplocany, 1863 Oplocany-Arnoštov (v.t.); n. 1678
Oplocžany, 1718 Oblocžan, 1751-1945 Oplotzan, 1771-1846 Opplotschan;. l. 1131
Oplocaz, 1297 in Oploczan, 1321 in Oplaczan, 1355 Opluzan, 1358 Oploczani, 1359
Oploczany, 1771-1863 Opploczanium.
1850 s. o. Kojetín, 1960 Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž,
1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov.
1795 založena kolonie Arnoštov se samostatným číslováním, 1960 m.č. Oplocan,
které 1976 m.č. Tovačova, 1990 sam. obec.
M: 1688 (Tovačov)
O
O
O
O
p
p
p
p
l
l
l
l
o
o
o
u
c
č
t
z
a
a
z
a
z,
n y,
a n,
n viz Oplocany, o. Přerov
O p p a h o f,
O p p a h ö f e l
O p p a u
viz Zábřeh, o. Opava
O p p a w
viz Opava, o. Opava
O p p e r s d o r f
O p p l o c z a n i u m,
O p p l o t s c h a n viz Oplocany, o. Přerov
O p p r o s t o w i t z
viz Oprostovice, o. Přerov
OPRECHTICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1699-1905 Oppersdorf, někdy i Oprostovice, 1714 Oppersdorf Nový, od 1904
Oprechtice; n. 1718-1772 Neu Oppersdorf, 1720-1945 Oppersdorf; l. 1771
Oppersdorfium.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1875 Místek; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava,
1868 Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1980 sloučeny s Paskovem.
M: 1684 (Paskov)
OPROSTOVICE, o. Přerov
Č. od 1415 Oprostovice; n. 1675-1945 Opprostowitz; l. 1368 Zoprostowicz (!),
1437-1447 Oprostowicze, 1771 Oprostowitz, 1863 Oprostovicium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Dřevohsoticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
O p r o s t o v i c e
O r a t a
viz Ohrada, o. Nový Jičín
O r l a u,
O r l a v a,
O r l e viz Orlová, o. Karviná
O r l e s
O r l o v
viz Orlová, o. Karviná a Prlov, o. Vsetín
ORLOVÁ, o. Karviná
Č. od 1550 Orlov, od 1871 Orlová; n. 1326 a 1425 Orlau, 1430-1439 von der Orle,
1720-1945 znovu Orlau; l. 1227, 1447, 1497 Orlava, 1229, 1447, 1450, 1688
Orlowa, 1268-1292, 1473, 1704 Orlovia, 1473 Orlova; p. od 1850 Orlów, od 1906
Orłowa.
1850 sam. obec, 1922 povýšena na město, 1947 připojeny k ní Lazy a Poruba (viz
příslušná hesla!), 1957 připojena část a 1960 celá Horní Lutyně, 1974 připojena
Doubrava. Části města: Orlová 1 (bývalá Orlová), Orlová 2 – Lazy, Orlová 3 –
Poruba, Orlová 4 – Horní Lutyně, Orlová 5 – Doubrava, která 1990 sam. obcí.
M: 1630
O r l o w,
O r l o w,
O r ł o w a
viz Orlová, o. Karviná
O r l s d o r f
O r n e s
O r n s d o r f
viz Střítež nad Ludinou, o. Přerov
O s c z n i c z
viz Oznice, o. Vsetín
OSEK NAD BEČVOU, o. Přerov
První doklad snad 1322; č. 1419-1924 Osek, 1554-1571 Vosek (Wosek), 1850 Oseki,
od 1924 Osek nad Bečvou; n. 1676-1945 Ossek, 1688 Woseckha, 1771 Osekh; l. 13741508 Ossek, 1666 Ossec, 1771 Osseka, 1863 Oseca.
1960 Přerov.
1850 sam. obec, s níž v l. pol. 19. stol. spojena osada Hliníky.
M: 1693
O s c h m e r i t z
OSIKOV, o. Šumperk
Č. 1567-1589 Aspendorf, Aspndorf, 1570 Asrndorf, 1575 Ašidorf, 1614-1634 a od
1924 Osikov, 1623 ve vsi Wosikowej, 1629-1847 Vosykov (Wosykow), 1630, 1846-1924
Osykov; n. 1676-1945 Aspendorf, 1846 Espendorf; l. 1771 Aspendorfium.
1850 osada Rejchartic, 1960 m.č. Bratrušova.
M: 1656 (Kopřivná), 1784 (Rejchartice)
O s k a i
O s k a u
d e r H o f,
viz Oskava, o. Šumperk
OSKAVA, o. Šumperk
Č. 1480-1839 Oskava, 1588 vsi Tenczin a Oskawy, 1613 z Hutí jinak z Oskavy, 1771
Woskowy Dwur, 1850-1872 Oskova, Osková, odtud Oskava; n. 1599 aus den
Eisenhütten, 1635-1846 Hütten oder Oskau, 1720-1945 Oskau, 1771 Oskaider Hof; l.
1464 in Oskawia, 1692 Ostca, 1771 Woskovia.
Splynula se severněji položeným Stančínem neboli Tenčínem (Hutí) počátkem 17.
stol.
1850 sam. obec, 1960 připojeny m.č. Nemrlov, Mostkov, Bedřichov a Třemešek, 1976
Mladoňov a Václavov.
M: 1636-1653 (Rýmařov), 1673 (Hradečná), 1778
O s k o v a,
O s k o v á viz Oskava, o. Šumperk
O s m e r i t i u m,
O s m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc
O s m i l á n í
viz Kobeřice a Malé Kobeřice, o. Opava
O s n i c a,
O s n i c e,
O s n i t z viz Oznice, o. Vsetín
O s o b l a g a,
O s o b l a h viz Osoblaha, o. Bruntál
OSOBLAHA, o. Bruntál
Č. od 1407 Osoblaha, 1771 Osoblava, 1847 Osoblahy; n. 1390 Hoczenplocz, 16771945 Hotzenplotz, 1685 Hotzeblotz, l. 1252 -1413 Hocenploc, Hotzenplocz, 1256
Hocenpla, 1262-1413 Hoczemplocz, 1299 Hozzopla, 1389-1429 Hotzenplaga,
Hoczenplaga, 1389-1465 Hoczenplacz, 1391 Hotzenplach, 1403 Hoczemplacz,
Osoblaha, 1446 Osoblah, 1655-1846 Ossoblavia.
Bruntál.
1850 sam. obec s osadami Tošovice a Studnice (která 1919 sam. obcí, 1951 opět
m.č.), 1960 připojeny m.č. Slezské Pavlovice, 1967 spol. MNV pro Hlinku, která
1980 m.č., 1976 připojena m.č. Dívčí Hrad, 1991 odloučeny jako sam. obce Dívčí
Hrad, Hlinka a Slezské Pavlovice.
M: 1681
O s o b l a h y,
O s o b l a v a,
O s o b l a v i a
O s p i t
O s s e c,
O s s e k,
O s s e k a
viz Zejpy, o. Šumperk
viz Osek nad Bečvou, o. Přerov
O s s m e r i t z
O s s o b l a v i a,
O s o b l a v a viz Osoblaha, o. Bruntál
O s t a s c h o w i t z,
O s t a s c h o v i t i u m,
O s t a š o v i c e viz Hostašovice, o. Nový Jičín
O s t c a
O s t e r
viz Ostrovy, s. Olomouce
O s t r a
viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a Ostrovy, s. Olomouce
OSTRÁ HORA, o. Bruntál
Č. od 1871 Ostrá Hora; n. 1785-1945 Schärfenberg, 1798-1846 Scharfenberg, 1869
Scherfenberg.
Od 1850 stále osada Bohušova.
M: 1785 (Bohušov)
OSTRAVA - statutární město, o. Ostrava
1946 název Moravská Ostrava upraven na Ostrava
s.o. Ostrava-výhocd, Ostrava-západ, 1949 Ostrava; o. Ostrava.
Jádrem Ostravy je Moravská Ostrava, k níž v r. 1924 připojeny Hrabůvka,
Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice a Zábřeh nad Odrou. Podléhala stále
okresu a okresnímu soudu v Moravské Ostravě. R. 1941 tento okres zrušen a
Moravská Ostrava se stala statutárním městem, jehož název změněn 1946 na
Ostravu. R. 1941 připojeny k ní od okresu Frýdek všechny obce soudního okresu
Slezská Ostrava, totiž Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky,
Michálkovice, Muglinov, Radvanice s Lipinou, Slezská Ostrava a z okresu Místek
Nová Bělá, Stará Bělá, Hrabová a Výškovice. Po stránce soudní příslušnosti
náležely obce na slezské straně pod okresní soud Slezská Ostrava, přejmenovaný
1945 na Ostrava-východ, obce na moravské straně pod okresní soud Moravská
Ostrava, přejmenovaný 1945 na Ostrava-západ.
1949 části:
I - Moravská Ostrava, II Přívoz, III Mariánské Hory, IV Nová Ves, V Zábřeh
nad Odrou, VI Hrabůvka, VII Vítkovice, VIII Slezská Ostrava, IX Muglinov, X
Hrušov, XI Heřmanice, XII Michálkovice, XIII Radvanice, XIV Kunčičky, XV
Kunčice nad Ostravicí, XVI Hrabová, XVII Nová Bělá, XVIII Stará Bělá, XIX
Výškovice.
1954 městské obvody:
I. Ostrava – střed, II. Přívoz, III. Mariánské Hory (Nová Ves, Zábřeh-Hulváky),
IV. Vítkovice, V. Z8břeh, VI. Hrabůvka, VII. Slezská Ostrava, VIII. Muglinov,
IX. Hrušov, X. Heřmanice, XI. Michálkovice, XII. Radvanice, XIII. Kunčice, XIV.
Kunčičky, XV. Hrabová.
1954 do okresu Ostrava – okolí vyčleněny Hrabová, Nová bělá, Stará Bělá,
Výškovice.
1957 připojeny Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice.
I. Ostrava – střed, II. Přívoz, III. Mariánské Hory, IV. Svinov, V. Zábřeh, VI.
Hrabůvka, VII. Vítkovice, VIII. Slezská Ostrava, IX. Muglinov, X. Hrušov, XI.
Heřmanice, XII. Michálkovice, XIII. Radvanice, XIV. Kunčičky, XV. Kunčice, XVI.
Poruba.
1960 připojeny Bartovice, Hrabová, Martinov.
Ostrava I (Moravská Ostrava a Přívoz), II Mariánské Hory (Mariánské Hory, Nová
Ves, Zábřeh-Hulváky), III Vítkovice (Vítkovice, Kunčice nad Ostravicí,
Kunčičky), IV Zábřeh nad Odrou (Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá – Paseky, Zábřeh
nad Odrou), V Slezská Ostrava (Heřmanice, Michálkovice, Slezská Ostrava), VI
Hrušov (Hrušov, Muglinov), VII Radvanice (Bartovice, Radvanice), VIII Poruba
(Martinov, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice).
1966 připojeny Výšovice a vytvořen obvod IX Výškovice.
1969 Ostrava samostatnou územně-správní jednotkou na úrovni kraje: městské části
Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Hulváky, Nová Ves, Vítkovice, Kunčice
nad Ostravicí, Kunčičky, Zábřeh nad Odrou, Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá-Paseky,
Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Radvanice,
Bartovice, Svinov, Martinov, Třebovice, Pustkovec, Poruba a Výškovice.
1971 městské obvody I Hulváky, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Nová Ves,
Přívoz, Vítkovice (část); II Bartovice, Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad
Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Slezská Ostrava; III
Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá-Paseky, Vítkovice (část), Výškovice, Zábřeh nad
Odrou; IV Martinov, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice.
1975 připojeny Nová Bělá, Proskovice, Stará Bělá, 1976 s. obvodu III.
1976 připojeny do obvodu I Hošťálkovice, Lhotka u Ostravy, Petřkovice a Plesná,
do obvodu II Antošovice a Koblov, do obvodu IV Krásné Pole a Polanka nad Odrou.
Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov,
Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih,
Petřkovice, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a
Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice.
1994 vznik obvodu Plesná.
1941–1949 a od 1969 statutátní město
M: 1614 (Moravská Ostrava), 1709 (Slezská Ostrava), nové fary, resp. kurácie
1784 (Ostrava – Hrabová, Hrabůvka, Mariánské Hory, Přívoz, Vítkovice), 1785
(Zábřeh nad Odrou), 1865 (Vratimov), 1899 (Hrušov), 1904 (Michálkovice), 1905
(Heřmanice), 1907 (Radvanice), 1919 (Hošťálkovice), 1934 (Kunčičky), okrajové
části nerozepisovány
O s t r a u
viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a Ostrovy, s. Olomouce
O s t r a v a,
O s t r a v i a
viz Moravská a Slezská Ostrava, s. Ostravy
OSTRAVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1581 Ostravice, 1676-1847 a lidově Ostravica; n. 1751-1945 Ostrawitz,
1847 Ostrawitza, 1850-1854 Ostrawetz; l. 1771 Ostravitium.
1850 s. o. a o. Místek, 1949 Frenštát pod Radh., 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec s osadami Hutě a Samčanka, od 1951 Hamrovice, oddělené od
Starých Hamrů.
M: 1665 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771
O s t r a v s k á
O s t r a v s k á
L h o t a,
L h o t k a
O s t r a v s k á
N o v á
O s t r a w
V e s
viz Nová Ves, s. Ostravy
viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a z. Ostrovy, s. Olomouce
O s t r a w e t z
viz Ostravice, o. Frýdek-Místek
OSTROV, z., o. Šumperk
L. 1371 Ostrow, č. 1447 Ostrow.
Zanikl v 15. stol. mezi Dubickem a Třeštinou.
O s t r o v
viz Ostrovy, z., s. Olomouce
OSTROVY, z., s. Olomouce
Č. 1511-1616 a 1771 Ostrov (mezi mosty), 1473-1669 Ostrovy, 1546 Wostrowy, 1638
Ostrovy při Olomouci; n. 1354-1602 Ostra, 1559-1562 Ostraw, 1584-1615 Oster,
1676-1798 Ostrau; l. 1298 a 1397 Insula, 1298 Ostrow, 1354 Ostrau inter pontes,
1559 Ostraw, 1771 Ostrovium.
Ves zrušena 1743 a přenesena na nové místo pod názvem Pavlovice, nyní
Pavlovičky, s. Olomouce.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784 (Olomouc - Chválkovice)
OSTRUŽNÁ, o. Jeseník
Č. 1575 Špernhau, 1591 Špernhaub, 1616 Šornhav, 1839 Špornhawa, 1850 Spornava,
1872-1893 Špornava, od 1893 Ostružná; n. 1561 Sparrenhau, 1578-1650 Sparnhaw,
1678-1945 Špornhau; l. 1771 Spornhavia.
Šumperk.
1850 sam. obec s osadou Petříkov, která 1960 připojena jako m.č., 1975 m.č.
Branné, 1990 sam. obec.
M: 1628, také 1687 (Branná)
O s t u c h o v á
O s y k o v
viz Stachov, o. Olomouc
O š č a l k o v i c e,
O š č a n k o v i c e viz Hošťálkovice, o. Opava
OTĚHŘIBY, z., o. Olomouc
Č. 1406-1482 Otěhřiby, 1501-1517 už pusté, 1481-1532 pusté Votěhřiby, 1568 nová
ves slove Otěhřib (osedlá); l. 1233 a 1360 Ottegriby, 1281 de Otiehrib, 1283
de Othehreb, 1360 in Wocziehrzib, 1371 Ottirzow, 1380-1447 de Otiehrzib, 1406
Otyehrzeb, 1406-1447 Otyechrziby, Otyehrziby.
Ves zanikla mezi 1447-1480 v místech nynějšího Daskabátu. Viz i heslo Daskabát!
OTICE, o. Opava
Č. od 1440 Otice, 1798 Otcžicze, lidově Očice; n. 1574-1945 Ottendorf, 1614-1835
Ottitz, Otticz, 1798 Uttendorf, l. 1318-1361 Ottindorf, 1361 Otlindorf, 1771
Ottendorfium.
M: 1627 (Opava – Proboštví)
O t l i n d o r f
viz Otice, o. Opava
O t t e g r i b y
viz Otěhřiby, z., o. Olomouc
O t t e n d o r f,
O t t i n d o r f viz Otice, o. Opava
O t t i r z o w
viz Otěhřiby, z., o. Olomouc
O u d r l i c e
viz Odrlice, o. Olomouc
O u g v a l d y
O u j e z d (blíž Mohelnice) viz Újezd, o. Šumperk
O u j e z d e č e k
O u s o v
O u s t í
viz Ústí, o. Přerov a o. Vsetín
O u v o z
viz Úvoz, z. u Líšnice, o. Šumperk
O y e s
viz Újezd, o. Šumperk
O y n i c z e
O z d n i c e viz Oznice, o. Vsetín
OZNICE, o. Vsetín
Č. 1505 Oznice, 1531-1580 Ozdnice, 1535 Voznice (Woznicze, ves pustú w Ozniczi),
1663-1692 Nová Dědina (osedlá), 1718-1846 a lidově dodnes Oznica, Osnica, 18471906 Osnice, pak Oznice; n. 1676 Neudorf oder Ossnitz, 1718-1846 Neudorf, 17181945 Osnitz, 1835 Rendorf; l. 1376-1449 Oznicze, 1396 Ozdnice, 1403 in Oscznicz,
1690 Novus Pagus, 1771 Osnicza.
Ves zpustla v 15. stol., obnovena kolem 1660.
M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1784 (Pržno), 1797 (Branky)
Ö d e n d o r f
Ö h l s t a d t,
Ö h l s t a d t e l,
Ö h l s t a t t l viz Olejovice, o. Olomouc
Ö l h ü t t e n
Opava
viz Lhotka nad Moravou, o. Olomouc a Lhotka u Litultovic, o.
Ö s t e r r e i c h i s c h
Ö s z n i g
B r a n i t z
viz Branice, s. Úvalna, o. Bruntál
P a c z k o v,
P a č k o v viz Paskov, o. Frýdek-Místek
P a c z m a n n s d o r f
viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek
PADESÁT LÁNů, o. Přerov
Č. 1416-1798 Lány, 1793-1877 Padesátlánů, od 1846 Padesát Lánů; n. 1582-1945
Fünfzighuben, 1622 Funfftzighueben, 1676-1751 Funfzighuben; l. 1408 villam
dictam Padessatt lanow, 1434 in Padesatlany, 1771 Hubnae quinquaginta.
1850 osada Boškova, 1868 sam. obec s osadou Michalov, 1953 m.č. Potštátu, 1983
zanikly splynutím.
M: 1629 (Potštát)
P a g u s
O m n i u m
S a n c t o r u m
viz Vyšehorky, o. Šumperk
P a h r n s d o r f
P a h r s o w i t z
viz Paršovice, o. Přerov
PALAČOV, o. Nový Jičín
Č. od 1497 Palačov, 1798 Palcžow; n. 1602 Pallackow, 1676-1798 Paltschendorf,
1798-1945 Palzendorf, 1850 Paltzendorf, 1854 Platzendorf.
1979 s. Starého Jičína.
M: 1610 (Starý Jičín) – zde stále, 1626 (Nový Jičín)
P a l a n i t z
viz Palhanec, o. Opava
P a l e n i n,
P a l e n i n y,
P a l l e n ý viz Poleniny, o. Frýdek-Místek
P a l e o p o l i s
v i z Staré Město, s. Karviné
P a l e o t i t s c h i n i u m
P a l e t i n
viz Palonín, o. Šumperk
PALHANEC, o. Opava
Č. 1572 "mlýn pod Vejhovci", 1705 "mlýn někdy jaktarský, nyní nově zbudovaný
Palhanec řečený", odtud stále Palhanec, 1850 Balhanice; n. 1702-1945 Palhanetz,
1738 Palanitz, Paulhanitz, 1740 Schellen mühle oder Palhanetz; l. 1771
Palhanetium.
1850 osada, 1960 m. č. Vávrovic, 1976 zanikl zrušením.
M: 1659 (Jaktař)
PALKOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1437 Palkovice; n. 1676 Palkowicze, 1718-1918 Palkowitz, 1939-1945
Paulsdorf; l. 1672 Palkowitz, 1771 Palkowitium.
M: 1628 (Místek), 1784
P a l l a s k o w
viz Palačov, o. Nový Jičín
PALONÍN, o. Šumperk
Č. od 1481 Palonín (Palonyn), 1850 Polonice, 1872 Polonín, lidově Palojin,
Palovín; n. 1599-1771 Polein, 1798 Polain, 1798-1945 Pollein; l. 1365-1406
Polonin, 1353-1412 Palonyn, 1371 Paletin, 1771 Paloninium.
P a l o n i n i
P á l o v
viz Spálov, o. Nový Jičín
P a l o v i n
P a l t s c h e n d o r f
P a l t z d o r f
P a l t z e n d o r f,
P a l z e n d o r f viz Palačov, o. Nový Jičín
PANČAVA, s. Úsova, o. Šumperk
Č. od 1771 Pančava; n. 1771-1945 Weitzenfeld, též Waitzenfeld, 1850 Weitzendorf.
Od 1850 s. Úsova, po 1949 oficiálně název zanikl.
M: 1771 (Úsov)
PANČAVA, s. Dlouhomilova, o. Šumperk
1848 m.č. Dlouhomilova.
M: Dlouhomilov, v matrikách samostatně neuváděn
PÁNKOV, z., o. Vsetín
Č. 1429-1507 Pankov (osedlý), 1563 pustý.
Ves zanikla patrně v l6. stol. u Loučky, o. Vsetín v trati Pankovy, Paňkovy.
P a n s d o r f
PANSKÉ NOVÉ DVORY, o. Frýdek-Místek
Č. 1664-1704 Nové Dvorce, 1850-1917 Nové Dvory, odtud Panské Nové Dvory; n. 1664
-1917 Neuhof, 1917-1945 Herrschaftlich Neuhof; l. 1724 Neuhof.
1850 osada Pazderné, 1916 samostatné, 1960 s. Frýdku-Místku.
M: 1692 (Brušperk), předtím samostatně neuváděn
P a n s t v í
viz Tylov, o. Bruntál
P a p ů v k a
viz Popovice (Popůvky), z., o. Olomouc
P a r d u l t o v i c e,
P a r d t e l s d o r f viz Partutovice, o. Přerov
P
P
P
P
a
a
a
a
r
r
r
r
e
e
e
i
s
s
t
s
c
c
o
c
h
h
v
h
o
o
i
o
w
v
c
w
i c z e,
i t i u m,
e,
i c z e viz Paršovice, o. Přerov.
P a r r o w i t z
P a r s c o w i t z,
P a r s c h o v i c i u m,
P a r s c h o w i t z viz Paršovice, o. Přerov
PARŠOVICE, o. Přerov
Č. 1452-1594 Paryšovice, 1554 Pavišovice, 1609-1771 Parešovice, od 1847
Paršovice, 1850 Pařovice; n. 1627-1720 Pareschowitz, 1684-1945 Parschowitz, 1718
Pahrsowitz, 1794 Parscowitz, l. 1374 Pareschowicze, Parischowicze, 1447-1672
Paressowicze, 1771 Pareschovitium, 1863 Parschovicium.
1850 sam. obec, 1868 s osadou Valšovice (1955 sam. obcí).
M: 1718 (Soběchleby), 1784
P a r t e l s d o r f
P a r t e s d o r f
P a r t o l t o v i c e,
P a r t o v i c e viz Partutovice, o. Přerov
P a r t o w i c z
P a r t s c h e n d o r f
P a r t u l t o v i c e
PARTUTOVICE, o. Přerov
Č. 1412 Partoltovice, 1499-1629 Partultovice, 1517 Partuoltovice, 1530
Pardultovice, 1609 Pertultovice, 1707-1720 Bartotovice, 1771-1847 a 1905-1918
Bartutovice, 1863-1893 Bartultovice, 1872 Bartolovice, 1906-1918 a lidově
Partovice, 1627-1635 a od 1919 Partutovice; n. 1672-1945 Bartelsdorf,
Bartlsdorf, 1684 Pardtelsdorf; l. 1771 Bartutovitium, 1863 Bartelsdorfium.
M: 1713 (Bělotín), 1766 (Střítež nad Ludinou), 1786
P a r u a
L o d n i c z
viz Loděničky, z., o. Olomouc
P a r u a
T y n c z
P a r u o
K o b e r w i c z
P a r u o
M o h r a
P a r v a
C z y n i c z
viz Týneček, o. Olomouc
viz Malé Kobeřice, o. Opava
PARVA HLUBOKY, z., o. Olomouc
Ves zanikla asi v místech Hrubé Vody nebo pod hradem Hluboký. - Viz hesla
Hlubočky, Hluboký, Hrubá Voda!
P a r v a
P a r v a
H r a b o w a,
H r a b u o v k a
P a r v a
L h o t a
P a r v a
L u c z k a
P a r v a
P a r v a
S e n i c z,
S e n i c z k a
P a r v a
V i l l a
P a r v a e
P r o s i n k i
viz Prusínky, o. Přerov
P a r v o
G l o k e r s d o r f
P a r v o
H r a b o v a
P a r v o
L h o t a
P a r v o
P e t r s w a l d i k
P a r v o
P a r v o
P r o s e n i c i u m,
P r u s z e n i c z viz Proseničky, o. Přerov
viz Lhota u Kelče, o. Vsetín
P a r v o
S e n i t i u m
P a r v o
S t o h l a
P a r v u m
B i s t r o v a
P a r v u m
B r e s l
P a r v u m
P a r v u m
G e s t r z e b,
G e s t r z e b y
P a r v u m
H e i l e n d o r f
P a r v u m
P a r v u m
H e r m e r s d o r f,
H e r m e s d o r f viz Heřmánky, o. Nový Jičín
P a r v u m
H o s c h i t z
P a r v u m
H v o z d
P a r v u m
K o s c h a t k a
P a r v u m
P a r v u m
P a r v u m
L a s n i c i u m,
L a s n i k,
L a z n i k viz Lazníčky, o. Přerov
P a r v u m
M o s s n o w e c z
P a r v u m
N a s o b u r k y
P a r v u m
P a u l o w i t z
P a r v u m
P e n c i c z
P a r v u m
P a r v u m
P e t r z w a l d viz Petřvaldík, o. Nový Jičín
P a r v u m
P o y d l
P
P
P
P
R
R
R
R
a
a
a
a
r
r
r
r
v
v
v
v
u
u
u
u
m
m
m
m
a
a
e
e
g
s
c
y
viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek
viz Mošnovec, s. Mošnova, o. Nový Jičín
e c z,
l,
z,
s s i e l
P a r v u m
S e n i c z
P a r v u m
S l a k a v
viz Slavkov, o. Opava
P a r v u m
S w e n z e r
P a r v u m
T y e s s i c z e
P a r v u m
U g e z d
P a r y š o v i c e
P a r z d o r f
P a ř o v i c e
P a s c a u,
P a s c o w
P a s d i e r n a,
P a s d i r n a viz Pazderna, o. Frýdek-Místek
P a s e c k ý
G r u n t
viz Pasecký Žleb, o. Olomouc
PASECKÝ ŽLEB, o. Olomouc
Č. 1771 v Gruntě, 1839-1922 Pasecký Grunt, od 1893 Pasecký Žleb, 1869-1885 též
Paseky; n. 1716-1798 Passeker Grund, 1771-1945 Passekgrund; l. 1771 Passekgrund.
1850 osada Mutkova, od 1959 s. Paseky.
M: 1731 (Paseka)
P a s e k
viz Paseky, o. Šumperk
PASEKA, o. Olomouc
Č. od 1413 Paseka, lidově Paseky; n. 1580 a 1860 Pasick, 1609, 1720-1945 Passek,
1629-1718 Passeg, 1771 Pasnoth; l. 1326 Thechanow, 1351 Novum Thecans, Novum
Cechans, 1355 Tzscheczans, 1368, 1380, 1381 Novum Techans, Novum Techanez seu
Passeca, 1368-1771 Passeca, Passeka, 1381 Passieka.
1959 připojen Pasecký Žleb od Mutkova, 1960 Mutkov, 1964 Karlov jako m. č.
M: 1674
P a s e k a
Ostravy
viz Pasecký Žleb, o. Olomouc a Paseky, o. Šumperk, dále Paseka, s.
PASEKY, s. Šilheřovic, o. Opava
Č. od 1874 Paseky; n. 1784-1945 Passekhof.
Od 1850 stále s. Šilheřovic.
M: Hať, v matrikách samostatně neuváděny
PASEKY, o. Šumperk
Zal. před 1710, č. 1771-1798 Paseka, od 1839 Paseky; n. 1771-1847 Pasek,
Passekh, 1788 Passekdörfel, 1793 Klein Pasek, 1807-1945 Passek; l. 1771 Passeka,
1793 pagulus Passik, 1828 Passek.
Od 1850 m.č. Líšnice.
M: 1710 (Vyšehorky)
P a s e k y
viz Pasecký Žleb, o. Olomouc
P a s e k y (za Frenštátem) viz Trojanovice, o. Nový Jičín
PASÍČKA, o. Jeseník
Č. od 1883 Streitová, 1924 Štrejtová, 1935 Štreitová, od 1949 Pasíčka; n. 1699
Haness Streit aussm Hau, 1805-1924 Streitenau, 1894 a 1935-1945 Streitenhau.
1850 osada Bukovic, 1950 m.č. Jeseníku.
M: 1677 (Jeseník)
P a s k a u
viz Boškov, o. Přerov a Paskov, o. Frýdek-Místek
P a s k a w
PASKOV, o. Frýdek-Místek
Č. od 1449 Paskov, 1499 městečko Packov, 1517-1539 Pačkov (Paczkow), Pacžkow,
1864 Pastkov; n. 1676-1718 Passkau, 1699 Pascau (Stadtl und Dorf), 1699-1772
Paskow, 1720-1945 Paskau, 1692 Posko, 1772-1875 Paskau Markt und Dorf; l. 1267
Paztecowe, 1269 Passekow, 1297 Pazkow, 1300 Pascow, 1371-1460 Paczkow, 1389
Paskaw, 1408-1460 Pazkaw, 1771 Paskovium.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1875 Místek; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava,
1868 Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obce městečko a ves Paskov se spojily 1875 v jednu politickou obec pod
jménem Paskov, německy Markt Paskau.
M: 1684
P a s n o t h,
P a s s e c a,
P a s s e g viz Paseka, o. Olomouc
P a s s e k
o. Olomouc
viz Paseky, s. Šilheřovic, o. Opava, Paseky, o. Šumperk a Paseka,
P a s s e k a
viz Paseka, o. Olomouc a Paseky, o. Šumperk
P a s s e k e r G r u n d,
P a s s e k g r u n d viz Pasecký Žleb, o. Olomouc
P a s s e k d ö r f e l,
P a s s e k h viz Paseky, o. Šumperk
P a s s e k h o f
viz Paseky, s. Šilheřovic, o. Opava
P a s s e k o w
P a s s i e k a
P a s s i k
viz Paseka, o. Olomouc a Paseky, o. Šumperk
P a s s k a u,
P a s t k o v viz Paskov, o. Frýdek-Místek
PATEŘÍN, o. Olomouc
Č. od 1406 Pateřín, 1437 Pateřník; n. 1677-1918 Paterzin, Pateřin, 1771-1846 a
za okupace Paterschin; l. 1351-1355 Paterzin, Paterzyn, 1365 Patersin, 1437
Patherzyn.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Bílé Lhoty.
M: 1648 (Měrotín), 1786 (Bílá Lhota)
P a t e ř n í k
viz Pateřín, o. Olomouc
P a t z d o r f,
P a t z d o r f i u m,
P a t z e n d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál
P a u l h a n i t z
P a u l i n a,
P a u l i n a b u r g,
P a u l i n e b u r g viz Pavlinka, o. Jeseník
P a u l o v
P a u l o w i c z
viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov
P a u l o w i t z
o. Bruntál
viz Pavlovičky, s. Olomouce a Slezské Pavlovice, s. Osoblahy,
P a u l s d o r f
viz Palkovice, o. Frýdek-Místek
P a u l w i c z
viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál
P a u n d e s t a t
P a u t s c h
P a u w e l
viz (Český) Povel, s. Olomouce
P a v i š o v i c e (recte asi Parišovice) viz Paršovice, o. Přerov
PAVLINKA, o. Jeseník
Č. od 1863 Pavlinka, 1880 Paulina(!), n. 1783-1945 Paulinaburg, 1798
Paulineburg.
Od 1850 osada Bernartic; název zrušen 1965.
P a v l o n
PAVLOV, o. Šumperk
Č. od 1480 Pavlov, ale 1751-1846 Pavlon, 1798 Babilow; n. 1677 a 1872-1918
Pawlow, 1771-1847 Pawlon, 1788 Bablau, 1798 Bablon, 1939-1945 Pawlau; l. 13551771 Pawlow, 1672 Paulow.
1850
1855
1850
jako
s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh,
Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk.
sam. obec s m.č. Lechovice, 1960 připojen Svinov s osadou Zavadilka, 1976
m.č. Radnice a Veselí s osadou Vacetín.
M: 1647 (Loštice)
P a v l o v i c e viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov a Slezské Pavlovice, o.
Bruntál,dále Pavlovičky, s. Olomouce
PAVLOVICE U PŘEROVA, o. Přerov
Č. od 1499 Pavlovice, 1915 Pavlovice u Přerova; n. 1676-1945 Pawlowitz; l. 13491351, 1376-1415 Paulowicz, 1384-1446 Pawlovicz, 1771-1863 Pavlovicium.
Od 1850 s. o. Bystřice p. H., 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868
1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Prusínky, které 1983 zanikly, 1976
společný MNV pro Pavlovice u P., Hradčany a Šišmu se sídlem v Pavlovicích u P.,
1983 obě m.č. Pavlovic u P., 1990 obě osamostatněny.
M: 1657 (Dřevohostice), 1663
P a v l o v i c i u m
Olomouce
viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov a Pavlovičky, s.
PAVLOVIČKY, s. Olomouce
Č. od 1771 Pavlovičky, 1846-1921 Pavlovice; n. 1748-1945 Paulowitz, 1751-1793
Pawlowitz, oder Ostrau, 1849 Pawlowitz, l. 1771 Pavlovitium.
Od 1850 s. o. a o. Olomouc, od 1919 s. Olomouce.
Vznikly přenesením obce Ostrovů na nové místo v souvislosti s budováním opevnění
v Olomouci. - Viz i heslo Ostrovy!
M: 1740 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784 (Olomouc – Chválkovice)
P a w l a u,
P a w l o n,
P a w l o w viz Pavlov, o. Šumperk
P a w l o w i c z,
P a w l o w i t z viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov a Pavlovičky, s. Olomouce
P a w l o w i c z
r e t r o
c a s t r u m
PAZDERNA, o. Frýdek-Místek
Č. 1573 a od 1885 Pazderna, 1580-1748 Pazdierna, 1798 Pasdierna, 1893 Pazděrna;
n. 1580 Pazdiernaw, 1664-1945 Pazdierna, 1869 Pazdzierna, l. 1724 Pasdirna; p.
1885-1893 Pazdzierna.
1850 sam. obec s osadou Nové Dvory, 1975 spol. MNV s Dobrou, 1980 její m.č.,
1990 sam. obec.
M: 1610 (Bruzovice)
P a z d i e r n a
P a z k a w,
P a z k o w,
viz Pazderna, o. Frýdek-Místek
P a z t e c o w e
P e c k e n g r u n d t
P e h e m i s c h
P o w e l
P e h r n s d o r f
P
P
P
P
P
e
e
e
e
e
i
i
i
i
i
s
s
e
t
z
c
k
s
s
k
h
e
k
c
e
d
r
e
h
n
o
s
s
d
d
P e k a č o v
r
d
s
o
o
f,
o r f,
d o r f,
r f,
r f viz Piskořov, o. Bruntál
PEKAŘOV, o. Šumperk
Č. 1570-1577 Pekengrund, 1577-1589 Pekengründt, Pekngrünt, 1720-1771 a od 1885
Pekařov, 1793, 1798, 1847 a 1875 Pekáčov, 1846-1872 Beckengrund, 1863-1874
Hluboká; n. 1608-1945 Beckengrund, Beckengrundt; l. 1771-1847 Beckengrund.
1850 osada Bukovice, za okupace s. Pustých Žibřidovic, 1953 m.č. Jindřichova.
P e k e n g r u n d t,
P e k n g r ü n d viz Pekařov, o. Šumperk
P e l e h ř i m o v,
P e l h r z i m o w i c z,
P e l h ř i m o v viz Pelhřimovy, o. Bruntál
PELHŘIMOVY, o. Bruntál
Č. 1402 Pilgreimsdorf, 1403-1415 Pelehřimov, 1431-1517 a 1850 Pelhřimov, od 1451
Pelhřimovy, 1555-1632 a 1869-1893 Poruba; n. 1377-1423 Pilgramsdorf, 1402
Pilgreimsdorf,l637 Bilgersdorf, 1644-1872 Pilgersdorf, 1651 Pülgersdorf, 18471945 Mährisch Pilgersdorf; l. 1308 Pilkenstorp, Pilchenstorph, 1317-1326
Pilgrimsdorf, 1370-1413 Pilgremsdorf, 1393 Pilgreyinsdorf, 1406 de Polrzymow,
Piligrimsdorf, 1460-1461 Pelhrzimowicz, 1672 Pilgersdorf, 1771 Pilgersdorfium.
1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960
Bruntál.
Při dělení Slezska 1742 resp. 1763 část území obce připadlo Prusku.
1850 osada Slezských Rudoltic, 1868 sam. obec, 1949 spol. MNV se Slezskými
Rudolticemi, 1951 jejich m. č., 1971 název zanikl, neoficiálně užíván do
současné doby.
P e l t z b e r g
P e l w y s
viz Hřibová, o. Jeseník
P e n c z i c z
viz Penčice a Penčičky, o. Přerov
PENČICE, o. Přerov
Č. od 1412 Penčice, v 16. stol. též Pěnčice, 1618 Pěnčín, 1662 Peczet diediny
Rybich Penczicz (! Hrubých?), 1662, 1749-1847 Hrubé Penčice, 1872-1905 Velké
Pěnčice, 1906-1921 Velké Penčice, odtud Penčice; v 16. stol. snad i Horní
Penčice - srovnej heslo Penčičky!; n. 1637-1671 Penczitz, Pentzitz, 1718 Gross
Piencžitz, 1720-1945 Gross Pentschitz, 1771 Gross Bentschitz, 1798-1847 Gross
Penschitz, 1906-1918 Gross Pentschitz; l. 1137 Pencicih, 1364-1368 Penczicz,
1771 Bentschitz Magno, 1863 Penčicium.
1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Penčičky, 1985 Penčice m.č. Přerova.
M: 1629 (Přerov), 1706
PENČIČKY, o. Přerov
Č. 1409 Malopincziczky, 1418-1603 Malé Penčičky, 1551 Dolní Penčzycze, 1418,
1771-1974 Penčičky, 1581 Penčice, 1603-1656 a 1893-1921 Malé Penčice, 1693
Pečet malopenčická, 1718-1798 a 1872-1893 Pěnčičky; n. 1675 Pentzitz, 1720 Klein
Penschitz, 1771-1945 Klein Pentschitz, Kleinpentschitz; l. 1350-1464 Pencicz,
1389 de Parvum Penczicz, 1385 Penczicz Minor, 1771 Parvum Pentschitz.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Penčic, 1985 jejich připojením k Přerovu zanikly.
M: 1706 (Penčice)
P e n i t s c h
P e n k a
P e n t s c h
P e n t z i t z
viz Penčice a Penčičky, o. Přerov
PERCHTOLDESDORF, z., o. Šumperk
L. 1279 a 1365 Perchtoldi villa, 1325 -1381 Perchtoldesdorf, 1381 Perichdols
dorf(?).
Ves zanikla někde v prostoru mezi Brannou a Štíty koncem 14. nebo 15. stol.,
nebo změnila jméno.
P e r k i r ž
P e r l a
viz Burkvíz, o. Bruntál
viz Prlov, z., o. Olomouc
P e r l a u,
P e r l o v viz Prlov, z., o. Olomouc a Prlov, o. Vsetín
PERNÁ, o. Vsetín
Č. 1437 Perné, od 1480 Perna, Perná; n. 1676-1945 Perna, 1771 Pernau, 1720
Berna; l. 1355-1378 in Perne, de Perne, 1368 a 1771 Perna, 1690 Pirna.
1976 m.č. Lešné.
P e r n a u,
P e r n é viz Perná, o. Vsetín
P e r n i a u
P
P
P
P
e
e
e
e
r
r
r
r
n
n
n
n
í
í
i
y
viz Brňov, o. Vsetín
č e k,
k,
k i u m,
k viz Brníčko, o. Olomouc
P e r s c h n o
P e r s n o
viz Pržno, o. Frýdek-Místek
viz Pržno, o. Vsetín
P e r s t n a
viz Prstná, o. Karviná
P e r t o l t i c e
P e r t u l t o v i c e
P e r z n a,
P e r z n o,
P e r ž n o viz Pržno, o. Frýdek-Místek
P e s c h i c o w a
P e s k o v
viz Píškova Lhota, z., o. Vsetín
P e s k o v a
P e s n á
L h o t a
L h o t a
P e s s o w
P e t a r n,
P e t ä r n viz Pitárné, o. Bruntál
P e t e r k o v i c e
viz Petřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava
P e t e r s d o r f viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc, Petrov nad Desnou, o.
Šumperk, Petrovice, s. Janova, o. Bruntál, Petrovice u Karviné, o. Karviná,
Petrovice, s. Příbora, o. Nový Jičín, Petrovice, s. Skorošic, o. Jeseník,
Pustějov, Vražné a Véska (s. Příbora), o. Nový Jičín
P e t e r s d o r f
P e t e r s d o r f
a n d e r T e s s,
b e i L o s s i n viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk
P e t e r s h o f e n
P e t e r s k o w i t z
viz Petřkovice, o. Opava
P e t e r s w a l d viz Petřvald, o. Karviná, Petřvald, o. Nový Jičín a
Petříkov, o. Jeseník
P e t e r s w a l d e
Jeseník
P e t e r w i t z
P e t i k o w
viz Petrovice, s. Janova, o. Bruntál a Petříkov, o.
viz Petrovice u Karviné, o. Karviná a Pustějov, o. Nový Jičín
viz Bezděkov nad Třebůvkou, o. Olomouc
P e t i r s d o r f viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc, Petrov nad Desnou, o.
Šumperk a Petrovice u Karviné, o. Karviná
P e t i r s w a l d e
P e t r i
C r a s
P e t r i v i l l a
Skorošic, o. Jeseník
viz Petřvald, o. Karviná
viz Petrovice, s. Skorošic, o. Jeseník
viz Petrovice u Karviné, o. Karviná a Petrovice, s.
P e t r k o v i c e,
P e t r k o w i t z viz Petřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava
P e t r o ň o v i c e viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín
PETROV NAD DESNOU, o. Šumperk
Č. 1417-1924 Petrovice, pak Petrovice nad Desnou, od 1954 Petrov nad Desnou,
ale 1551 z Peterštorfu, 1564 Petrovice u Šumperka, 1872-1885 Petrov; n. 1610
Petersdorf bei Lossin, 1677-1924 Petersdorf, 1807 Ober Petersdorf, 1924-1945
Petersdorf an der Tess ; l. 1391 a 1672 Petersdorf, 1431 Petirsdorf, 1771
Petersdorfium.
1850 sam. obec, za okupace s. Rapotína, 1950 města Šumperka jako Šumperk V.,
1954 sam. obec, 1980 m.č. Sobotína.
M: 1696 (Rapotín)
P e t r o v
PETROVA KRAŠ, z., o. Jeseník
L. 1420 Petri Cras.
Stála v prostoru okolo Vidnavy, snad totožná s Petrovicemi.
PETROVICE, o. Bruntál
Č. 1570-1573 nově vystavená ves Petrsdorf, 1583-1616 Petrsdorf, od 1846
Petrovice; n. 1616-1945 Petersdorf; l. 1208 in Petrouich, 1267 Petrowiz,
Peterswalde, 1389 Petersdorf desertum, 1672-1771 Pettersdorf, Pettersdorfium.
Zpustly ve 14. stol., obnoveny před 1570.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Janova, 1991 sam. obec.
M: 1707 (Jindřichov), 1769
PETROVICE U KARVINÉ, o. Karviná
Č. od 1431 Petrovice, 1643 dědina Petrovice od Fryštátu, 1808 Pietrowicze,
1949 Petrovice u Bohumína, od 1952 Petrovice u Karviné; n. 1443 Petersdorf,
1447-1454 Petirsdorf, 1688-1945 Petrowitz, 1736 Peterwitz; l. 1305 Petri villa,
1394 Petrowitz, 1671 Pietrowicz; p. 1808 Pietrowicze, 1883 Piotrowice, od 1906
Pietrowice.
1850 osadami Petrovic byly Prstná a Závada, osamostatněné před 1869, r. 1952
připojeny k Petrovicím Dolní Marklovice a znovu Prstná a Závada.
M: 1652 (Fryštát), 1785
PETROVICE, z., o. Nový Jičín
Č. 1437-1535 Petrovice, z části snad ještě osedlé, 1529-1552 dvůr petrovský,
1577 tvrz a dvůr Petrovice, 1580 Petrovice jináč Niklasdorf, dvůr se nazývá od
r. 1850 Petrovice nebo Petrovský dvůr; n. 1692 Twur(!), 1798-1918
Petrowitzerhof; l. 1307-1327 Petersdorf, 1359-1478 Petrowicz prope Freiberg.
Ves zanikla resp. splynula s Klokočovem u Příbora a zbyl po ní dvůr Petrovice;
název zanikl 1952 po rozparcelování dvorských pozemků.
PETROVICE, o. Jeseník
Č. od 1850 Petrovice; n. 1578-1945 Petersdorf; l. 1284 Petrovici, 1310 Petri
villa, 1410 Petersdorf.
1850 sam. obec, k níž stále náležely osady Hraničná a Nové Chaloupky, 1949
Petrovice m. č. Skorošic. - Viz i heslo Petrova Kraš(?)!
P e t r o v i c e
viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc a Pustějov, o. Nový Jičín
P e t r o v i c e (u Šumperka, nad Desnou)
P e t r o v s k á
L h o t a
P e t r o v s k ý
D v ů r
viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk
viz Petrovice, z., o. Nový Jičín
P e t r o w i t z viz Petrovice, z. a Pustějov, o. Nový Jičín a Petrovice u
Karviné, o. Karviná
P e t r s f a l d,
P e t r s c h w a l d
P e t r s k o w i t z
P e t r s d o r f
P e t r s w a l d
viz Petřvald, o. Nový Jičín a Petříkov, o. Jeseník
P e t r š t o r f
viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk
P e t r z i e w a l d y
P e t r z k o w i t z
PETŘÍKOV, o. Jeseník
Č. od 1839 Petříkov; n. 1615-1945 Peterswald; l. 1771 Petrswalde.
1850 osada Ostružné, o. Jeseník.
M: 1628 (Ostružná)
P e t ř í k o v i c e
PETŘKOVICE, o. Nový Jičín
Č. 1497 Petrkovice, od 1499 Petřkovice, 1536-1921 též Petříkovice; n. 1676
Petržikowicz, 1692 Parrowitz, 1720 Bedřikowitz, 1771 Petrschkowitz, 1798
Petschkowitz, 1846-1918 Petržikowitz, Petržkowitz, Petřkowitz, 1939-1945
Peterkowitz; l. 1690 Petrzkowice, 1771 Petrzkowitium.
1979 s. Starého Jičína.
M: 1610 (Starý Jičín) – zde stále, 1626 (Nový Jičín)
PETŘKOVICE, s. Ostravy
Č. 1432-1607 Petrkovice, od 1586 Petřkovice, ale 1634 Peterkovice, 1870-1881
Petříkovice; n. 1720 Petrschkowitz, 1736 Petrskowitz, 1771-1847 Petrzkowitz,
1784 Peterkowitz, 1870 Petřikowitz, 1905-1945 Petershofen; l. 1771
Petrzkowitium.
1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín,
1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Opava, 1976 Ostrava.
1976 s. Ostravy.
M: 1647 (Hlučín)
PETŘVALD, o. Karviná
Č. od 1483 Petřvald, 1881 Petržvald; n. 1720-1945 Peterswald; l. 1305-1409
Petirswalde; p. 1893 Pietwold, 1906-1918 Pietwałd, 1938-1945 Pietrzwald.
1955 povýšen na město.
M: 1676 (Šenov), 1793
PETŘVALD, o. Nový Jičín
Č. od 1409 Petřvald (Petrsvald, Petršvald, Peterswald, Petržvald), (1465)
1516-1918 též Velký Petřvald, 1554 ves Petrziewaldy, 1850 Velký Petrvald, Hrubý
Petrvald, 1885 Velké Petřvaldy, 1930 Petřvald na Moravě; n. 1390 Gross
Petirswald, 1633-1692 Peterswald, Petrswald, 1655-1945 Gross Peterswald; l.
1367-1481 Peterswald, Petrswald, 1379 de Petrwald, 1382 Petrschwald, 1389-1391
Magnum Peterswald, 1393-1401 Petrzwald, Maior Petrzwald, 1403 Petrsfald, 1465
vulgariter Weliky Petrswald, 1672 ex Magno Petrzwaldt, 1771 Magno Petrswald.
Jičín.
1850 sam obec s osadou Dvorek, 1957 připojen zbytek obce Harty.
M: 1697 (Stará Ves nad Ondřejnicí), 1785
PETŘVALDÍK, o. Nový Jičín
Č. 1516-1912 Malý Petřvald, od 1517 a oficiálně od 1912 Petřvaldík, 1554
Petřvaldíky, 1885 Malé Petřvaldíky, Malé Petřvaldy; n. 1673-1945 Klein
Peterswald; l. 1389-1403 a 1671-1771 Peterswald Parvum, 1437-1450 Petrswaldik,
1465 Parvo Petrswaldik, 1476 de Parvo Petrzwald.
Jičín.
1976 s. Petřvaldu.
M: 1697 (Stará Ves nad Ondřejnicí), 1785 (Petřvald)
P e t ř v a l d í k y
P e t ř v a l d y
P e t s c h k o w i t z
P e t t e r w i t z
P e u s c h e n
P ě k o v
viz Pustějov, o. Nový Jičín
viz Pískořov, o. Bruntál
P ě n č i c e,
P ě n č í n viz Penčice. o. Přerov
P ě n č i č k y viz Penčičky, o. Přerov
P ě n t k o v
P f a f f e n g a l g e n
P f a l t z d o r f
P f e l w i s s
viz Popelov, z., o. Přerov
P f l a u m e n d o r f
P f ö h l w i e s,
P f ö h l w i e s e n,
P f ö h l w i s i u m viz Lužná, o. Šumperk
P h a r c a s t a t
viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín
P h i l i p p s d o r f viz Filipová, s. Loučné, o. Šumperk, Filipovice, s.
Domoradovic, o. Opava a Filipovice, s. Bělé pod Pradědem, o. Jeseník
P h i l i p p s t h a l
Šumperk
viz Filipov, s. Nemile a Filipová, s. Loučné, o.
P h i l n s t a y n,
P h i l s t e i n viz Bohušov, o. Bruntál
P h i l y r o p o l i s
P h u l s t e i n
P i a s e c z n a,
P i a s e c z n e viz Písečná, s. Jablunkova, o. Frýdek-Místek
P i a s e k
viz Písek, o. Frýdek-Místek
P i c k,
P i c k a u,
P i c k e viz Býkov, o. Bruntál
P i e r ś n a,
P i e r s t n a,
P i e r ś n a viz Prstná, o. Karviná
P i e s
P i e s c o w a
P i e s e k
L h o t a
P i e s e n d o r f
P i e s c h,
P i e s c h e,
P i e s c h t z
P i e s s e n d o r f
P i e s z e k
P i e t e r n a viz Pitárné, o. Bruntál
P i e t r o w i c e viz Petrovice, o. Karviná
P i e t r o w
P i e t r z w a l d
P i e t s c h t z
viz Petřvald, o. Karviná
P i e t t e r s d o r f
P i e t w a ł d,
P i e t w o l d viz Petřvald, o. Karviná
P i k a u
P i l c b e r k
P
P
P
P
P
P
P
i
i
i
i
i
i
i
l
l
l
l
l
l
l
g
g
g
g
g
g
g
e
e
r
r
r
r
r
r
r
s
e
e
e
i
s
s
m
i
m
y
m
d
d
s
m
s
i
s
o
o
d
s
d
n
d
r
r
o
d
o
s
o
f,
f i u m,
r f,
o r f,
r f,
d o r f,
r f viz Pelhřimovy, o. Bruntál
P i l c h e n s t o r p h,
P i l i g r i m s d o r f,
P i l k e n s t o r p viz Pelhřimovy, o. Bruntál
P i l s b e r g
P i l t e n
P i l t s c h
P i l t z b e r g,
P i l z b e r g viz Hřibová, o. Jeseník
P i n c k e
P i n k a u t,
P i n k a u t e,
P i n k o u t viz Plinkout, o. Olomouc
P i n k e
P i n k o v
viz Benkov a Plinkout, o. Olomouc
P i n t e r n a
P i ň o v i c e,
P i ň o w i t z viz Pňovice, o. Olomouc
P i o e e c z n a,
P i o s e c z n e viz Písečná, s. Jablunkova, o. Frýdek-Místek
P i o s e k
P i o t r o w i c e
P
P
P
P
P
i
i
i
i
i
o
r
r
r
r
w
k
k
k
k
viz Petrovice u Karviné, o. Karviná
i n viz Pivonín, o. Šumperk
a,
a t,
a u,
e n viz Tvrdkov, o. Bruntál
P i r n a
viz Perná, o. Vsetín
P i r n í č e k
viz Brníčko, o. Olomouc
P i r s t n a,
P i r s t n a u
P i r z n a
P i s a r o v,
P i s a r z o w i c z
viz Písařov, o. Šumperk
PÍSAŘOV, o. Šumperk
Č. od 1480 Písařov, lidově Pisarov; n. 1609 Schreibersdorf, 1676-1945
Schreibendorf; l. 1278-1365 Scriptoris villa, 1358 Pisarzowicz, 1662-1771
Schreibendorfium.
Šumperk.
1850 sam. obec, 1918 připojena osada Bukovice, nyní m.č., 1976 připojeny
Jakubovice (1990 sam. obec).
M: 1738 (Štíty), 1784
P i s c o w i c z
P i s c z
viz Biskupství, o. Olomouc
PÍSEČNÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1466 rychtář pisseczny, 1571 z Piasecžney, 1577 na Piasecznym, 1647
Pioseczne, 1692 Piseczna, 1850 Piaseczna, 1858-1871 Pioseczna, od 1871 Písečná;
n. 1720-1918 Pioseczna; l. 1683-1724 Piaseczna; p. od 1850 Pioseczna.
Od 1850 osada Jablunkova.
M: 1671 (Jablunkov)
PÍSEČNÁ, o. Jeseník
Č. od 1872 Sandhubel, od 1924 Sandhýbl, od 1948 Písečná, v literatuře od 1936
Pustá Cerekev, n. 1373-1420 Wustekirche, 1559 zu Wüstkirch, 1567-1945 Sandhübel,
1641 Santhübel, 1720 Sendhubel.
1850 osada České Vsi, 1866 sam. obec.
Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena kolem 1550.
M: 1668 (Jeseník), 1784
PÍSEČNÁ, o. Frýdek-Místek
Vznikla 2001 jako sam. obec odtržením od Jablunkova, v literatuře uváděna jako
osada, má však dochován archiv obec z období 1879-1896.
PÍSEK, o. Frýdek-Místek
Č. 1466-1571 Piesek, 1577-1720 a od 1885 Písek, 1647 Piosek, 1675 a 1850 Piasek;
n. 1720-1945 Piosek; l. 1724 Piasek; p. od 1647 Piosek, 1850 Pieszk.
1975 spol. MNV s Jablunkovem, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec.
M: 1671 (Jablunkov)
P i s c h d o r f
viz Piskořov, o. Bruntál
P i s c h e n,
P i s c h t viz Píšť, o. Opava
P i s c h t i u m,
P i s c h t z,
P i s c h z viz Píšť, o. Opava
P i s k e r s d o r f
PISKOŘOV, o. Bruntál
Č. od 1554 Piskořov (Piskorziow), 1573-1582 též Piskořovy; n. 1554 Peisgersdorf,
1555 Peisskessdorf, 1590 Peiskersdorf, 1630 Beischkendorf, 1676-1718 Peuschen,
1720 Beisdorf, 1751-1945 Peischdorf, lidově německy Pischdorf; l. 1267
Pizkerstorph, 1317-1320 Piskersdorf, 1389 Piskorzow, 1400 Peiskersdorf, 1771
Peischdorfium.
Bruntál.
Ves zpustla v 15. stol., obnovena kolem 1550.
1850 osada Slezských Rudoltic, 1868 sam. obec, 1947 spol. MNV s Městem
Albrechtice, 1951 jejich m. č.
PÍSKOV, o. Olomouc
Č. 1516-1630 a 1847 Písková (Pyskova), od 1547 Pískov (Pyskow), 1552 Prstkov,
1600 z Peskova, 1798 Pístov, 1839-1872 a lidově Peskov; n. 1676-1718
Piessendorf, 1734 Püssendorf, 1751-1772 Pussendorf, 1720-1945 Pissendorf; l.
1348 Piscow, 1358 Pyscow, 1371 Pyscaw, Piskau, 1692 Bistene, 1771 Pissendorfium.
1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1979 Olomouc; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov,
1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk, 1979 Olomouc.
1850 sam. obec, 1979 m.č. Troubelic.
P í s k o v
P i s s,
P i s s c e,
P i s s e c viz Píšť, o. Opava
P i s s e n d o r f
P i š k o v á
PÍŠKOVA LHOTA, z., o. Vsetín
Č. 1449-1463 Píškova Lhota, 1502-1535 pustá ves Píšková; l. 1376 Peschicowa
Lhota, 1392 Piescowa Lhota, 1396 Peskowa Lhota, 1437 Pisskowa Lhota.
Ves zanikla v 15. stol. tam, kde je nyní osada Píšková nebo Pískov, s. Poličné.
PÍŠŤ, o. Opava
Č. 1447 Pysscze, 1520-1700 Pisscz, 1666 Pisst, 1771 Pysecz, 1847 Pyss, 1870
Pyšt, od 1922 Píšť; n. 1720 Pietschtz, Pieschtz, Pischtz, 1736 Pissecz, 1771
Pyscht, 1784 Pyschz, 1837-1847 Pyschtz, 1879-1920 Pyschcz, od 1910 Sandau, l.
1228 Pieshc, 1250 Piscz, 1255 Putsche, 1265-1269 Piess, 1270 Piesche, 1349
Pyschen, 1672 Pisc, 1724 Pischt, 1771 Pischtium.
M: 1692
PITÁRNÉ, o. Bruntál
Č. 1539 Pitarní, 1543 Piterní, 1571-1594 Pitareň, Piterná, Piterné, Piterno,
1577 Biterno, 1591 Bitarno, 1593 Piterný, 1600 kostel Pitarský (!), 1720
Pitarna, 1771-1798 Pitarne, 1850 Biterna, 1872 Pitarně, 1889 Bitárno, Pitárno,
1921 Pitárni, od 1924 Pitárné; n. 1654-1758 Petärn, 1676 Petarn, 1718-1921
Pittarn, 1771-1798, 1921-1945 Pittern; l. 1267-1294 Biterne, 1320 in Bitern,
1404-1406 Pittarn, Pitterna, Pieterna, 1445 Pinterna, 1771 Pittarna.
1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov, 1960 Bruntál; 1850 o. Krnov,
1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec s osadami Dívčí Hrad, Životice a Sádek, 1967 Pitárné m. č.
Vysoké.
M: 1651
P i t r a u
PITROV, o. Frýdek-Místek
Č. 1580 Petrov, od 1689 Pitrov, 1808 Krosov; n. 1720-1765 Pitrov, 1720 též
Piettrow, 1770-1945 Pitrau, Pittrau; p. od 1850 Pitrow.
Od 1850 stále osadou Soběšovic, název oficiálně zanikl r. 1965.
P i t r r w a l d
P i t r s d o r f,
P i t t r s c h d o r f
viz Vražné, o. Nový Jičín
P i t t a r n,
P i t t a r n a,
P i t t e r n a viz Pitárné, o. Bruntál
PIVONÍN, o. Šumperk
Č. od 1447 Pivonín, lidově Pivoji; n. 1677 Pivonie, 1718-1945 Piwoin, 1789
Piowin; l. 1392-1672 Pywonin, 1771 Piwoina.
1850 s. o. a o. Zábřeh, od 1960 Šumperk.
1976 m.č. Zábřehu.
P i w o i n,
P i w o i n a
viz Pivonín, o. Šumperk
P i z k e r s t o r p h
P l a c z e,
P l a č,
P l a č e viz Pleče, o. Šumperk
PLAČKOV, z., o. Přerov
Č. 1584-1611 dvůr Plačkov.
Ves zanikla v 15. stol. u Oseka nad Bečvou.
P l a č l i v á
U l i c e
P l a d e n s d o r f
P l a d o n i t z
P l a c h
viz Plechy, o. Šumperk
P l a c h o w i c z
P l a n s d o r f
P l a s c h k y
viz Neplachovice, o. Opava
viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk
P l a s n á
P l a t e a
G r i n o v i a n a
P l a t s c h
viz Pleče, s. Jindřichova a Plechy, s. N. Malína, o. Šumperk
P l a t t e n d o r f
viz Blahutovice, o. Nový Jičín
P l a t t r s d o r f
P l a t z
P l a t z e n d o r f
P l a u d a w
viz Bludov, o. Šumperk
P l a u n d o r f
P l ä t s c h,
P l ä t s c h e
P l č i c e
viz Pleče, s. Jindřichova, o. Šumperk
PLEČE, o. Šumperk
Č. 1564 ves Placze, 1575 Reykhartice ji nak Plietcže, 1581-1591 ves Platssch,
1839-1885 Plač, 1872 Pláče, od 1893 Pleče; n. 1607-1620 Pletsche, 1650 Plätsche,
1654-1945 Platsch, 1678 Plätsch, 1716 a 1626 Pletsch, 1718 Plötsch; l. 1690
pagellus Plätsch, 1771 Platsch.
1850 administrativní jednotka spolu s Habarticemi, 1949 připojeny k Jindřichovu,
1976 osada Habartic a vše m.č. Jindřichova.
P l e c h
PLECHY, o. Šumperk
Č. 1771 Pletssy, 1793-1872 Plech, 1885 Plach, Plejch, od 1893 Plechy; n. 16261847 a 1905 Pletsch, 1677-1945 Plötsch, 1751-1798 Plotsch, 1751-1772 a 1924
Platsch, 1820 Pletz; l. 1771 Pletschium.
1850 osada, pak m.č. Dolních Studének, 1973 m.č Nového Malína.
M: 1668 (Nový Malín)
P l e j c h
P l e s
viz Bělidla, s. Olomouce a Plechy, o. Šumperk
viz Lípy, o. Olomouc
PLESNÁ, s. Ostravy
Č. od 1434 Plesná, ale 1467 ku vsi Pesney, 1663 z dědiny Plasney; n. 1377 zu
Plesin, 1716-1918 Plesna, za okupace pokus o zavedení názvu Fliessen; l. 12551434 Plesná.
1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1960 Opava, 1976 Ostrava.
Vedle (Staré) Plesné založena r. 1762 Nová Plesná, n. Neu Plessna, pro Starou
Plesnou zaveden název Alt Plessna, ale obě osady tvořily vždy společnou
politickou obec se jménem Plesná.
1976 s. Ostravy.
M: 1696 (Hlučín), 1780
P l e t s c h,
P l e t s c h e
viz Pleče, s. Jindřichova, a Plechy, o. Šumperk
P l e t s s y,
P l e t s c h i u m
P l e y c h
P l i e t s c h e
PLINKOUT, o. Olomouc
Č. 1463-1464 Plnkuty, 1516-1600 Plnkout, Plnkuty, od 1523 Plinkout, též
Plinkouty, 1581 z Pynkuta, 1610-1618 a 1846 Pinkaut, Pinkout, 1771 Pinkow, 1847
Pinkauty, od 1850 Plinkout; n. 1578-1642 Pinkautt, 1609-1645 Pinckaute,
Pinkaute, 1751-1798 Pinkauten; l. 1348 Plinkut, 1368 Polnkutye, 1381 Plnkuth,
1771 Pinkaute.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Dlouhé Loučky.
P l n k a u t,
P l n k u t h,
P l n k u t y viz Plinkout, o. Olomouc
P l o m y (recte Polomy)
P l o n s d o r f
viz Polom, o. Přerov.
P l o t s c h
P l ö t s c h
viz Pleče, s. Jindřichova, Plechy, o. Šumperk
P l u č i n y
viz Pulčín, o. Vsetín
P n y e w i c z
PŇOVICE, o. Olomouc
Č. od 1407 Pňovice (Pniowicze), 1572-1850 a 1906 též Piňovice, Pyniowicze apod.;
n. 1534-1918 Kniebitz, Knibitz, 1678 Kniwitz, 1720-1798 Knibis, 1939-1945
Kniebnitz; l. 1249 de Pnouicz, 1280 Pnevici, 1302-1368 de Pnyewicz, 1311, 1437
Pnyowicz, 1375 de Ponowicz, 1672 Piňovitz.
1850 s. o. Uničov, 1912 Litovel, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov,
1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1912 Litovel, 1949 Šternberk, 1950 Llitovel, 1960
Olomouc.
1850 sam. obec, 1958 část obce přidělena ke Strukovu, 1980 m.č. Litovle, 1990
sam. obec.
M: 1648 (Hnojice), 1771
P o b i t z
viz Pobůčka, z., o. Šumperk
POBUČÍ, o. Šumperk
Č. 1581 Pobudecz, Pobudcž, 1582-1924 Pobuč, odtud Pobučí; n. 1650-1945 Pobutsch,
1772 Pobusch; l. 1275 Pobus, 1672 Bobucz, 1771 Pobutschium.
1976 m.č. Jestřebí.
M: 1659 (Zvole), 1852
POBŮČKA, z., o. Šumperk
Č. od 1918 Pobůčka; n. 1893-1945 Klein Pobutsch, Kleinpobutsch; l. 1275 Pobitz.
Ves zanikla v 15. stol. v místech, kde je samota Pobůčka u Pobučí.
P
P
P
P
o
o
o
o
b
b
b
b
u
u
u
u
d e c z,
z,
s c h,
t s c h viz Pobučí, o. Šumperk
P o č t á t
P o d
V e j h o v c i
PODBORČÍ, s. Slezské Ostravy
Č. od 1893 a lidově Podboří, od 1534 Podborčí; n. 1717 Podborczy, 1720-1808
Podborzi, 1893 Podborč.
Od 1850 stále osada Slezské Ostravy, s. Ostravy.
P o c z m a n s d o r f
P o d b o ř í
viz Podborčí, s. Slezské Ostravy
P o d b r n í č k o
P o d e n s t a t
P o d e s c h o w
viz Pozděchov, o. Vsetín
P
P
P
P
P
P
P
o
o
o
o
o
o
o
d
d
d
d
d
d
d
h
h
h
h
h
h
h
o
o
o
o
o
o
o
r
r
r
r
r
r
ř
n,
n a,
n í,
n i u m,
s i,
z i,
viz Podhoří, o. Přerov
PODHOŘÍ, o. Přerov
Č. 1437 Podhorzie, od 1446 Podhoří, 1612 ves Podhorní, 1720-1846 Podhoř; n. 1622
a 1718 Podhor, 1684-1945 Podhorn, 1720-1794 Podhorz; l. 1371 Podhorsi, 1672
Podhorzi, 1771 Podhornium, 1863 Podhorna.
1850
1868
1850
1976
s. o. Hranice, 1905 Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník,
sam. obec, za okupace zabrána část katastru se samotou V Pekle k Německu,
m.č. Lipníka nad Bečvou.
M: 1644 (Drahotuše), 1784
P o d h o ř í
viz Závodí, z. u Hlučína, o. Opava
PODHŮRA, o. Přerov
Č. od počátku 17. stol. Podhůra.
Skupina domů blízko Týna n. B., od 1850 s. Lipníka n. B.
M: 1784 (Týn nad Bečvou)
PODHRADÍ, o. Opava
Č. 1850 Spodní Vigstein, 1850-1952 Dolní Vikštejn, odtud Podhradí; n. 1805-1945
Nieder Wiegstein, Nieder Wigstein, 1850 Wigstein, Unter Wigstein.
Opava.
1849 osada Nových Těchanovic, 1850 Radkova, 1868 Lhotky u Vítkova, 1957
m.č. Vítkova.
M: 1696 (Radkov)
P o d i h o w i u m
P o d l e i s s,
P o d l e s viz Podlesí, s. Radvanic, s. Ostravy
PODLESÍ, o. Bruntál
Č. 1624 z Wiedergrünu, od 1947 Podlesí; n. 1618-1945 Wiedergrün, 1720
Wintergrun, 1798 Niedergrün; l. 1771 Widergrünum.
1850 s. o. a o. Bruntál.
Ves vznikla mezi lety 1605-1617.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Rudné pod Pradědem, 1990 m.č. Světlé Hory.
M: 1638 (Stará Rudná)
PODLESÍ, o. Opava
Č. 1456 Schonwald, 1577 Ssenwald, 1585 Ssumwald, 1651 v Ssymwaldě, 1847 Senow,
1850 Ssenwaldy, 1872-1950 Šumvald, odtud Podlesí; n. 1596-1945 Schönwald; l.
1771 Schonwalda.
1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Budišovem nad Budišovkou, 1976 jeho m.č.
M: 1741
PODLESÍ, s. Ostravy
Č. od 1850 Podlesí, 1871 Podles; n. 1850-1945 Podles; l. 1724 Podleiss; p. 1850
-1918 Podlesie, Podleś.
Od 1850 osada Radvanic, 1941 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy.
M: Slezská Ostrava, v matrikách samostatně neuváděno
PODLESÍ, o. Šumperk
Č. 1598-1617 Grumberg, 1618 z městečka Grumberka v nově vystavěného, městečko
Krumperk, 1720 Grumberk, 1771-1892 Krumperk, 1893-1948 Krumperky, odtud Podlesí:
n. 1627-1718 Krumberg, 1656-1676 Grünberg, 1677 Crumberg, 1720-1945 Grumberg;
dělilo se na městečko a předměstí, německy Markt resp. Stadt a Vorstadt.
1850 sam. obec s osadou Křivá Voda, 1980 vše m.č. Malé Moravy.
M: 1639
PODLESÍ, o. Vsetín
Vzniklo 1960 sloučením dosud samostatných obcí Křivé a Brňova (viz příslušná
hesla), 1980 m.č. Valašského Meziříčí.
P o d m í r o v í,
městečko P o d M í r o v y
PODOBORA, o. Karviná
Č. 1772 Podoborce, 1808 Podohoří, 1850-1894 Obora, odtud Podobora; n. 1806-1945
Thiergarten; l. 1724 Obory; p. od 1850 do 1920 a od 1938 Zwierzynieç, 1920-1938
Podobora.
Od 1850 osadou Chotěbuze.
M: Těrlicko, v matrikách samostatně neuváděna
P o d o b o r c e,
P o d o b o ř í viz Podobora, o. Karviná
P o d o l
viz Podolí, o. Olomouc a o. Vsetín
P o d o l c z y
viz Podolší, o. Přerov
P o d o l e
Ostravy (?)
viz Podolí, o. Olomouc, Přerov, Šumperk, Vsetín a Nová Ves, s.
PODOLÍ, o. Olomouc
Č. 1482-1494 Podole, od 1586 Podolí, 1618-tvrz a ves Mohoutný Podolí(?); n.
1677-1918 Podoli, 1939-1945 Podol; l. 1349 in Podol, 1382-1464 Podole, 1771
Podolium.
1850 sam. obec, 1960 připojeny Obectov a Olešnice, 1980 m.č. Bouzova.
M: 1648 (Bouzov)
PODOLÍ, o. Opava
Č. od 1771 Podolí; n. 1574-1945 Podoly, Podoli; l. 1771 Podolium.
Sam. obec od 1702, r. 1949 sloučeno s Hradcem nad Moravicí, 1975 zaniklo
zrušením.
PODOLÍ, z., s. Ostravy
L. 1389-1447 Podoli, osedlé. Ves zanikla pravděpodobně v 15. stol. patrně tam,
kde je nyní samota Podolí u Výškovic. Někdy bývá ztotožňováno s Novou Vsí, s.
Ostravy (?).
PODOLÍ, o. Přerov
Č. od 1447 a v 16. a 17. stol. Podolíčko, od 1704 Podolí (Podoly); n. 1676-1945
Podoly, Podoli; l. 1349 Podoli, 1385 a 1392 Podole, 1771-1863 Podolium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Želatovicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
M: MZA, 1783 (Domaželice)
PODOLÍ, o. Šumperk
Č. 1490 Podole, Podolí, ale 1494-1650 Německé Podolí, 1720 Hrubý Podol, 1771
Hrubý Poydl, 1839-1918 Hrubé Podolí, 1850 Velké Podolí, od 1921 Podolí; n. 16341650 Deutsch Poidl, 1676 Gross Poydl, 1692 Gross Baidl, 1718-1945 Gross Poidl;
l. 1381 de Podola, in Podols, 1397 Podole, 1672 Maius Poydel, 1771 Magnum Poydl.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec s osadou Vyšehorky (1869 sam. obec), 1949 připojena osada Horní
Valdsee, jejíž název zanikl, 1976 m.č. Mohelnice.
PODOLÍ, o. Vsetín
Č. od 1437 Podolí, 1517 Podolíčko, 1771 Podoly; n. 1676-1918 Podoli, Podoly,
1939-1945 Podol; l. 1365-1402 Podole, 1690 Podoli, 1771 Podolium.
1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, od 1960 Vsetín.
1980 m.č. Loučky, 1990 sam. obec.
M: 1662 (Kelč), 1778 (Loučka u Valašského Meziříčí)
PODOLÍČKO, o. Šumperk
Č. 1480-1517 Malé Podolíčko, od 1494 Podolíčko, 1771 Poydliczka, 1839-1906 Malé
Podolí; n. 1618 von Poidlitschke, 1650 Podoličko, 1676-1798 Klein Poydl, 1692
Klein Baidl, 1720 Poydlitzka, 1787-1788 Klein Boitel, 1839-1945 Klein Poidl;
l. 1672 Poydlitschke, 1771 Parvum Poydl.
1850 osada, později m.č. Křemačova, s nímž 1976 m.č. Mohelnice.
M: 1641 (Vyšehoří)
P o d o l í č k o
P o d o l i u m
P o d o l s
viz Podolí, o. Přerov a o. Vsetín
viz Podolí, o. Olomouc, Opava, Přerov a Vsetín
PODOLŠÍ, o. Přerov
Č. 1448 ves Pod Olší (!), 1480-1530 Podolší, 1530 a 1594-1601 dvůr podoleský,
podolský, 1594 dvůr a mlejn ve vsi, kteráž slove Podolší, 1688 Podolschy, 1850 1935 Podolší; n. 1798 Podolscher Fisch haus, Mayerhof, Mühle, Oehlschlagerei;
l. 1368 Podolczy prope Preroviam, 1374 Podolse, 1381-1447 Podolssie, pod
Ollssye.
Ves zanikla v 17. stol. u Oseka nad Bečvou, tam kde je mlýn, dvůr a skupina do
mů zvaná Podolší, která je od 1850 s. Oseku.
M: 1693 (Osek nad Bečvou)
P o d o l y
viz Podolí, o. Opava, Přerov a Vsetín
P o d s t a t,
P o d s t á t m ě s t e č k o
PODSTRÁŇ, o. Šumperk
Č. od 1924 Podstráň; n. 1850-1945 Bergthalgrund.
1850 osada, později s. Vikantic.
M: Branná, 1895 (Nové Losiny), v matrikách samostatně neuváděna
P o d š t á t,
P o d š t a t a
PODVIHOV, o. Opava
Č. od 1441 Podvihov, 1494 k Podwikowu, 1509-1522 Pozdwihow, 1771 Podvihovsko;
n. 1720-1945 Podwihof, 1771 Bodihof; l. 1672 Pozdwihow, 1771 Podihowium.
1975 m.č. Opavy.
M: 1645 (Hrabyně), 1689 (Pustá Polom)
P o d v i h o v s k o,
P o d v y k o w viz Podvihov, o. Opava
P o f f e l,
P o f l a viz Český Povel, s. Olomouce a Německý Povel, z., o. Olomouc
P o h l,
P o h l e n
viz Polom, o. Přerov
P o h l i t z
viz Police, o. Vsetín
P o h l k o w i t z
viz Polkovice, o. Přerov
P o h m i h l i u m
viz Pocheň, o. Opava
P o h o r
viz Pohoř, o. Nový Jičín a Pohořany, o. Olomouc
P o h o r c ž
viz Pohořany, o. Olomouc
P o h o r s c h,
P o h o r z viz Pohoř, o. Nový Jičín a Pohořany, o. Olomouc
P o h o r ž
POHOŘ, o. Nový Jičín
Č. 1475-1616 Pohoří, 1497 a 1593 Pohoržie, od 1589 Pohoř; n. od 1586 Pohoř
(Pohorsch, Pohorz, Pohorž), pokus o zavedení názvu Hochheim roku 1921 a 1937
zamítnut, ale neoficiálně zaváděn za okupace; l. 1375 Pohorz, 1378 Pohorzi, 1771
Pohorzium.
Jičín.
1850 sam. obec s osadami Jestřabí a Kletné, 1976 s. Oder.
M: 1637 (Fulnek), 1784
P o h o ř
P o h o ř á l k a
viz Pohořílky, o. Nový Jičín
POHOŘANY, o. Olomouc
Č. od 1491 Pohořany, 1846 Pohoř, n. 1673-1850 Pohoř, Pohorz, Pohorž, 1718
Pohorcž, 1798-1945 Pohorsch; l. 1595 Pohořan, 1771 Pohorž.
1850 s. o. a o. Olomouc, 1938 Šternberk, 1945 Olomouc.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Dolan.
M: 1634 (Jívová)
P o h o ř e l k a,
P o h o ř e l k y viz Pohořílky, o. Nový Jičín
P o h o ř í
viz Pohoř, o. Nový Jičín
P o h o ř í l k a
POHOŘÍLKY, o. Nový Jičín
Č. 1374-1475 a 1629 Pohořalka, v 15.-17. stol. běžně Pohořelka, Pohořílka, 1475
Šimsdorf, od 16. stol. běžně též Pohořílky, 1771-1847 v církevních pramenech
Pohořelka, 1850 Pohořelky; n. 1558-1945 Schimmelsdorf; l. 1240 Zkirbimire(?),
1329 Scirbine, 1389 Pohrolky, 1771 Schimbsdorf.
1850 osada Kujav, 1911 sam. obec, 1949 znovu osada Kujav, 1960 jejich s., 1979
s. Fulneku.
M: 1642 (Slatina), 1736 (Kujavy)
P o h r o l k y
P o h r u b a
viz Poruba, s. Ostravy a Poruba, o. Přerov
P o c h e n m ü h l e
viz Pocheň, o. Opava
POCHEŇ, o. Bruntál
Č. 1850 Pochna, 1885-1893 Pochňa, od 1924 Pocheň; n. 1720-1850 Poch-Mühle,
1850-1945 Pochmühl.
Od 1850 osada Široké Nivy.
M:
Široká Niva, v matrikách samostatně neuváděna.
POCHEŇ, o. Opava
Č. 1771 Bochina, 1847-1850 Pochna, 1872 Klasovní mlýn, od 1872 Pocheň, ale 1880
-1889 Bochna, 1893 Bocheň; n. 1668-1945 Pochmühl, 1729 a 1771 Pochenmühle, 1805
a 1889 Pochmühle; l. 1771 Pohmihlium.
1850 s. o. a o. Krnov, 1960 o. Opava.
Ves vznikla na místě mlýna, který byl r. 1574 v rukou rodiny Bochných z Úbla.
1850 stále osada Úbla, 1963 je i s Úblem m.č. Brumovic.
M: 1686 (Brumovice)
POCHETA, s. Loučky, o. Nový Jičín
Č. 1798 Zelený Věnec, od 1872 Pocheta, lidově Bocheta; n. 1798 Gruner Kranz,
zum Grünen Kranz auch Pochhütten, 1850-1945 Pochhütte.
Od 1850 stále s. Loučky.
M: Odry, v matrikách samostatně neuváděna
P o c h h ü t t e,
P o c h h ü t t e n
viz Pocheta, o. Nový Jičín
P o c h m ü h l,
P o c h m ü h l e,
P o c h n a viz Pocheň, o. Bruntál a o. Opava
P o c h ň a
viz Pocheň, o. Bruntál
P o c h o r z
viz Bochoř, o. Přerov
P o i d l i c z k a,
P o i d l i t s c h k e,
P o y d l i t z k a viz Podolíčko, o. Šumperk
P o i k o w i t z
viz Polkovice, o. Přerov
P o k m a n s d o r f
P o l
P o l a i n
P o l a i t z
viz Police, o. Šumperk
P o l a n k a,
P o l á n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín a Valašská Polanka, o.
Vsetín
POLANKA NAD ODROU, s. Ostravy
Č. od 1424 Polanka, rozdělena v letech 1629-1850 na Horní a Dolní Polanku, od
1927 Polanka nad Odrou; n. 1561 Polanke, 1566-1609 von Polanky, 1720-1736 Nieder
und Ober Bohlanka, 1720-1850 Nieder und Ober Pohlanka, Polanka, Pollanka,
Polancka, 1771-1945 Polanka.
1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín, 1976 Ostrava.
Do 1629 nazývala se Dolní Polanka Kleine Seit a nějakou dobu po 1850 nesla obec
Polanka jako celek název Horní Polanka podle většího dílu vsi.
1850 spojeny Horní a Dolní Polanka v obec Polanku, k níž patřily osada Janová,
Václavovice, Fonovice a Přemyšov. Za okupace s. Klimkovic, 1976 s. Ostravy.
M: 1698 (Klimkovice), 1784
P o l c o w i c i u m,
P o l c o w i c z viz Polkovice, o. Přerov
P o l é c,
P o l e i t i u m,
P o l e j c viz Police, o. Šumperk
P o l e l o u c
POLENINY, o. Frýdek-Místek
Č. 1577, 1808 a od 1871 Poleniny, 1798 Palenný, 1774, 1808 a 1893 Paleniny; n.
1720-1945 Palenin, Paleniny, 1850 Ober Paleniny (díl patřící k Horním
Tošanovicům); l. 1724 Palonini; p. 1850 Paleniny górne.
Od 1850 s. Horních Tošanovic a samota u Dolních Tošanovic.
P o l e t i c z
P o l g r e i n s d o r f
POLICE, o. Šumperk
Č. od 15. stol. stále Police, 1771 a 1905 Polejc, 1847 Poloice, 1893 Polic,
lidově Poléc; n. 1676-1798 a 1885-1945 Polleitz, 1720 Pollentz, 1846-1872
Polaitz; l. 1312-1371 Policze, Polycz, 1672 Poleyz, 1771 Poleitium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec s osadou Džbánov, 1960 připojen Bezděkov u Úsova, 1985 vše
připojeno k Úsovu, 1990 Police sam. obec, Bezděkov zůstal u Úsova.
M: 1610 (Úsov)
POLICE, o. Vsetín
Č. od 1540 Police; n. 1676-1945 Politz, 1830-1945 Pohlitz; l. 1383 Policz, 1690
Politz, 1771 Politium.
1850 sam. obec, 1949 připojen Vrchovec, 1985 m.č. Loučky, 1990 sam. obec.
M: 1662 (Kelč), 1778 (Loučka u Val. Meziříčí), 1784 (Branky)
POLIČNÁ, o. Vsetín
Č. 1449 tvrz Poličná a ves Arnoltovice, od 1517 Poličná; n. 1675 Politzna, 1751
a 1847 Policzna, 1771-1881 Politschna, 1893-1918 Polična, za okupace Politschen;
l. 1391 Policzne sub Arnoltowicz, 1396 Policzna.
1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. - Viz též heslo Arnultovice!
M: 1652 (Poličná)
P o l i t i u m
viz Police, o. Vsetín
P o l i t s c h e n,
P o l i t s c h n a,
P o l i t z n a viz Poličná, o. Vsetín
POLKA, o. Jeseník
Č. od 1850 Polka; n. 1790-1945 Polke.
Od 1850 osada, nyní m. č. Vápenné.
M: 1790 (Vápenná)
P o l k e
viz Polka, o. Jeseník
POLKOVICE, o. Přerov
Č. od 1573 Polkovice; n. 1675-1945 Polkowitz, 1718-1751 Pohlkowitz, 1872
Poikowitz; l. 1275-1508 Polcowiz, Polkowicz, Polkowycz, 1575 Polkowitz, 1771
Polkowitium, 1863 Polcovicium.
M: 1715 (Kojetín), 1784 (Klenovice)
P o l l
P o l l e i n
P o l l e i t z,
P o l l e n t z viz Police, o. Šumperk
P o l l e l a u t z
P o l n i s c h
L e h s e n
P o l n i s c h
L e u t h e n
P o l n i s c h
P o l n i s c h
O s t r a,
O s t r a u
P o l n k u t y e
viz Slezská Ostrava, s. Ostravy
viz Plinkout, o. Olomouc
POLOM, o. Přerov
Č. od 1530 Polom, 1633-1846 Polomie, 1863 Plomy, 1877 Polomi, lidově Poloma;
n. 1602 von der Poll, 1676-1945 Pohl, 1718 Pohlen; l. (1201) 14. stol. Polom,
1437 in Polomi, 1661-1672 Pohl, Pol, 1771-1863 Polomium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č., 1992 sam. obec.
M: 1637 (Bělotín)
POLOM, z., o. Vsetín
L. 1272 Polom, 1390 už pustá ves.
Zanikla mezi Rajnochovicemi a Kunovicemi, kde je trať Polomsko.
P o l o m
viz Pustá Polom a Velká Polom, o. Opava
P o l o m e c
viz Javoří, o. Opava
P o l o m ě,
P o l o m i,
P o l o m i u m
P o l o n
P o l o n i c e
P o l o n i c u m
P o l o n í n
P o l o n i n y
P o l o n o
L u t y n i e
O s t r a v i a
P o l o n y n
P o l o u v e s
viz Polouvsí, o. Nový Jičín
P o l o u v e s k ý m l ý n
P o l o u v í s k a
viz Polouvsí, z., o. Opava
viz Polouvsí, z., o. Opava
POLOUVSÍ, o. Nový Jičín
Č. 1419-1517 a 1798 Poluvsí, od 1539 Polouvsí, 1771-1905 Poloves, 1847 Poluves,
1881-1924 a lidově Polouves; n. 1601-1945 Halbendorf; l. 1412-1420 Poluwssye,
Poluwsi, 1655-1661 Halbendorf, 1771 Halben dorfium.
1975 s. Jeseníku nad Odrou.
M: 1682 (Dolní Vražné), 1709 (Jeseník nad Odrou)
POLOUVSÍ, z., o. Opava
Č. 1531 plat z pusté vsi Polouvsí u Kerhartic, 1538 pustá ves Poluwes dána
městu Budišovu, 1546 pustá ves Polauwsy pod Kerharticemi, 1561 ves Polouwsi
porostlá borovým lesem, 1599 pozemky na této pusté vsi mají lidé z Lesů, kdežto
mlýn pod Kerharticemi patří ke Dvorcům, 1620 plat z Polouvisky dávají lidé z
Hořejších Kunčic, 1630 mlýn Polouveský a valcha, oboje u Kerhartic; n. 1316 im
Halben Dorf, 1820 Halbendorf.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Starými Oldřůvkami, Lesy a Kerharticemi poblíže
Polouveského mlýna, uvedeného na všech mapách.
P o l o v e s
P o l u v e s
viz Polouvsí, o. Nový Jičín a Polouvsí, z., o. Opava
P o l u v s í
P o l r z y m o w
P o l s k á
P o l s k á
L e s s c z n a,
L i š n á viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek
P
P
P
P
L
L
L
L
o
o
o
o
l
l
l
l
s
s
s
s
k
k
k
k
á
á
á
a
u
u
u
u
b
t
t
t
t
e
y
y
y n ě,
n,
n ě,
n i a viz Horní Lutyně, o. Karviná
P o l s k á
P o l s k á
O s t r a v a,
V o s t r a v a
P o l s k é
P o l s k é
P a v l o v i c e,
P o v e l i c e viz Dolní Povelice, o. Bruntál
P o l s t ř e l m o v,
P o l s t ř i m o v viz Postřelmov, o. Šumperk
P o l z e n d ö r f e l
viz Polzerdörfel, díl Karlovce, s. Opavy
POLZERDÖRFEL, díl Karlovce, s. Opavy
(Č. od 1805 Karlovec); n. 1742-1799 Polzerdörfel, 1748 Neustift bei Palhanetz,
1798 Polzendörfel, 1805 Karlowitz.
Viz i heslo Karlovec!
P o m a z a n d y
P o m e z í
P o n k e
P o n o w i c z
POPALIN, z., o. Jeseník
L. 1248-1284 Popalin, Popaline, 1292 Popralin.
Ves pravděpodobně splynula s Vlčicemi.
POPELOV, z., o. Přerov
Č. 1476-1554 pustý Popelov, pole obdělávali v 16. stol. poddaní z Velkého
Újezda; n. 1700 Pfaffengalgen, l. 1371 Popelow (osedlý).
Ves zanikla v 15. stol. mezi Loučkou, Slavkovem a Veselíčkem v trati Popelov
na rozhraní okresu Olomouc a Přerov.
POPINEC, o. Frýdek-Místek
Č. od 1850 Popinec; n. 1850 Popnietz, 1850-1945 Popinetz.
Od 1850 m. č. Řepiště.
P o p n i e t z
viz Popinec, o. Frýdek-Míetek
POPOVICE, o. Přerov
Č. 1510-1511 a 1835-1846 Popůvky, od 1771 Popovice ; n. 1675-1918 Popowitz,
Poppowitz, 1718 a 1751 Poppwitz, 1798-1846 a za okupace Klein Popowitz; l.
(1346) 1385 Minor Popowicz, 1771 Popowitium.
1850 sam. obec, 1949-1954 dočasně spojena s Přerovem, 1960 sloučena s Lýskami a
Vinary v obec Viničnou, 1980 m.č. Přerova.
POPOVICE, z., o. Olomouc
Č. 1421-1532 Popovice, 1517-1555 Popůvky, 1490-1495 Popovice jinak Popůvky, 1574
jen dvůr Popuvský, v 19. a 20. stol. tento dvůr se nazývá česky Papůvka; n. 19.
a 20. stol. Papůvkahof; l. 1078 Popowiczi, 1126 Popowicze.
Ves zanikla patrně po polovině 16. stol. a na jejím místě vybudován dvůr Papůvka
v katastru Pňovic.
P o p o v i c e
viz Popůvky, o. Přerov a Popovice, z., o. Olomouc
P o p o w i t z,
P o p p o w i t z,
P o p p w i t z viz Popovice, o. Přerov
P o p o w k y
viz Popůvky, o. Přerov
P o p r a l i n
viz Popalin, z., o. Jeseník
P o p u v e c i u m
viz Popůvky, o. Přerov
POPŮVKY, o. Přerov
Č. 1392-1636 Popovice, 1495-1502 Popovice blíže Kojetína, od 1512 Popůvky;
n. 1676 Popuwky, 1720-1945 Popuwek; l. 1392 de Popowek, 1407 de Popuowek,
1771 Popuwka, 1863 Popuwecium.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Kovalovic u Kojetína, 1970 sam. obec, 1976 m.č.
Kojetína.
M: 1715 (Kojetín)
P o p ů v k y
viz Popovice, s. Viničné, o. Přerov a Popovice, z., o. Olomouc
P o p u w e k,
P o p u w k a viz Popůvky, o. Přerov
P o r e b a,
P o r e m b a,
P o r e m b k a
P o r l h a u
P o r n i k
P o r u b
viz Poruba, s. Orlové, o. Karviná
viz Poruba, o. Přerov
PORUBA, s. Orlové, o. Karviná
Č. 1447 Porembka, od 1475 Poruba; n. 1559 van der Poruben, 1720-1945 Poremba; l.
1672 Poremba, 1724 Poruba; p. od 1850 Poremba, Poręba.
1850 osada Orlové, 1864 sam. obec, 1947 opět sloučena s Orlovou.
M: 1635 (Orlová)
PORUBA, s. Ostravy
Č. od 1434 Poruba; n. 1577 Ondřej Bzenec "auf Klimkowicz und Heinrichswal de"
(byl pán na Klimkovicích a Porubě), 1672-1674 Heinrichswalde oder Poruba, 17201918 a za okupace Poruba, 1736 Pohruba, l. 1655 villa Poruba, quae germanice
dicitur Hanneradorf, 1672-1771 Poruba.
1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1896 Bílovec, 1954 Ostravaokolí, 1960 Ostrava.
1850 sam. obec, 1957 připojeny k Pustkovec a Třebovice a současně Poruba s.
Ostravy.
M: 1661
PORUBA, o. Přerov
Č. od 1437 Poruba, 1497 a 1499 ves Porub, 1615-1622 Pohruba, 1841 Poruby; n.
1676-1918 Poruba, 1771 Porub, 1939-1945 Hau; l. 1391-1393 a 1690-1863 Poruba.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV Hustopečemi n. B., 1983 jejich m.č.
M: 1610 (Starý Jičín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou)
P o r u b a
P o r u b y
viz Poruba, o. Přerov
P o ř í č í
P o s d i e c h o w
P o s c h c a v i a
P o s c h e h a
P o s c h k a u,
P o e c h k a w viz Boškov, o. Přerov
P o s k o
P o s k o w i t z
P
P
P
P
P
o
o
o
o
o
s
s
s
s
s
l
l
l
l
l
o
u
u
u
u
c
h
c
c
c
h
o
h
h
h
viz Pustkovec, s. Ostravy-Poruby
o v,
v,
a b a,
á ň,
a u viz Posluchov, o. Olomouc
POSLUCHOV, o. Olomouc
Dol. 1305, č. 1420 Poslucháň, od 1437 Posluchov, 1612 Posluhov,l872-1885
Pozluchov, lidově Poslochov; n. 1649-1846 se klášterní díl vsi jmenuje
Nonnendörfl, 1754 Dorf Posluchau zu St. Katharina, druhý díl se nazývá 1676-1751
Posluchow, celá ves má jméno 1789 Nonnendörfl oder Posluchau, 1798 Deutsch
Posluchau, 1846-1945 Posluchau; l. 1364 Posluchaba, 1406-1447 a 1672-1691
Posluchow, 1771 Posluchovium.
Jeden díl vsi patřil k panství Velká Bystřice do 1850, druhý nejprve olomouckým
dominikánkám, po zrušení jejich kláštera 1782 připadl náboženskému fondu a do
1850 byl začleněn k panství Klášterní Hradisko (od roku 1826 v majetku hraběte
Filipa Ludvíka Saint Genois).
1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Hlubočkami, 1974 jejich m.č.
M: 1648 (Dolany), 1651 (Velká Bystřice), 1785 (Svatý Kopeček)
P o s o z d y e c h o w
P o s t r e m o w
P o s t r e m o w e k
P o s t r s y e l i m o w
P o s t r z i l e m o w e c z,
P o s t r ž e m n i v s k o viz Postřelmůvek, o. Šumperk
P o s t ř e l i m o v
P o s t ř e l i m o v e k
POSTŘELMOV, o. Šumperk
Č. 1409 Postřelemov, 1464-1707 Postřelmuov, 1585-1589 Postržielmow, 1602
Polstřemov, 1605 Polstřimov, 1720 Postremov, 1771 Velký Postrzebniow (!), od
konce 18. stol. do 1839 Postřelmov nebo Postřelimov, 1850-1885 Velký Postřelmov,
Velký Postřelimov, od 1893 oficiálně Postřelmov, lidově Postřemov; n. 1677-1945
Gross Heilendorf, 1602 Heylendorf, Heylerdorf; l. 1349 Postrzielimow, 1353
Postrsyelimow, 1368-1464 Postrzelmow, 1508 Postrzelmuow, 1771 Mega Heilendorf.
1850 sam. obec s osadou Vyhnálov.
M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1668
P o s t ř e l m o v e c
POSTŘELMŮVEK, o. Šumperk
Č. 1463-1510 Malý Postřelmůvek, Malý Postřelmuovek, od 1463 Postřelmůvek, 1464,
1847, 1893-1906 Malý Postřelmov, 1517 ze vsi Postřelmůvky, 1720 Postremowek,
1771 Postržemnivsko, 1839-1850 a 1893 Postřelimovek, 1881 Postřelmůvka, lidově
Postřemovek; n. 1677 Klein Heulendorf, 1718-1945 Klein Heilendorf; l. 1365
Postrzilemowecz, 1447 Postrzelmowek, 1672 Postrzelmuowsko, 1771 Parvum
Heilendorf.
1976 připojen k Rovensku, 1990 sam. obec.
P o s t ř e l m u o v s k o,
P o s t ř e l m ů v k a,
P o s t ř e l m ů v k y viz Postřelmůvek, o. Šumperk
P o s t ř e m o v
P o s t ř e m o v e k
POSVÁTNO, o. Vsetín
Č. od 1588 Posvátno, 1771 Posvadno; n. 1676-1751 Poswatna, 1718 Poswadne,
1720-1771 Poswadno, 1847-1918 Poswatno; l. 1771 Poswadna.
Do 1850 sam. obec, od 1850 s. Kelče.
M: 1662 (Kelč)
P o s w a d n a,
P o s w a d n e,
P o s w a d n o viz Posvátno, o. Vsetín
P o š i k l
viz Gošikl, z., s. Olomouce
P o š t á t
P o t m ě n o š o v i c e
P o t o č n í k
P o t s t a t
viz Nošovice, o. Frýdek-Místek
P o t s c h k a u
POTŠTÁT, o. Přerov
Č. 1447-1771, 1872-1883 Podstat, 1464 -1513 a lidově Počtát, 1517 a od 1930
Potštát, 1647 Potštát, 1794-1846 Podštata, 1847 Bodstat, 1850-1930 Podštát,
1877 Podstát městečko; n. 1622-1635 Podestat, 1630-1945 Bodenstadt; l. 1322-1388
Pottenstat, 1377-1408 Potstat, 1394 Bodthstat, 1399 a 1437 Podstat, 1673
Paundestat, 1771-1863 Bodenstadium.
1850 s. o. Hranice, 1938 město Libavá, 1945 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o.
Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1868 byly dosud sam. obce Horní a Dolní předměstí v Potštátě
sloučeny s městem, 1953 připojeno k Potštátu Padesát Lánů, 1974 vytvořen v
Potštátě společný NV i pro Boškov, Kovářov, Kyžlířov a Lipnou, 1983 všechny
sloučeny s Potštátem jako m.č.
M: 1625 (Hranice), 1628
P o t t e n s t a t
POTŮČNÍK, o. Šumperk
Č. 1570 Lautepech, Lautepoch, 1575 Lautrpach, 1577-1589 Läutrpach, Läuttrbach,
1618 Lautrboch, 1771 Lauterbachov, od 1839 Potůčník, ale 1847 Čistá Voda, 1863
Litrbachy, 1885 Hluboké (též Hloboké), 1893-1906 Potočník; n. 1677-1945
Lauterbach; l. 1771 Lauterbachium.
1850 osada Pustých Žibřidovic, 1953 m.č. Hanušovic.
M: 1656 (Kopřivná), 1784 (Pusté Žibřidovice)
P o t z m a n s d o r f
P
P
P
P
P
o
o
o
o
o
v
v
v
v
w
e l,
e l k a,
l,
l a B o e m i c a l i s,
l a viz Český Povel, s. Olomouce
P o y d e n s d o r f
P o y d l i t z k a
POZDĚCHOV, o. Vsetín
Č. 1481-1670 Pozdichov, od 1672 Pozděchov (Pozdiechow), 1780 Pečet obci
Pozdihovski, lidově Pozdišov; n. 1672-1872 Pozdiechow, 1692 Podeschow, 1718
Pozdienow, 1720, 1939-1945 Posdiechow, 1883-1918 Pozděchow; l. 1361 Pozehow,
1363 Posozdyechow, 1771 Pozdiechowum.
1850 s. o. Vizovice, 1949 Vsetín; 1850 o. Holešov, 1855 Vizovice, 1868 Holešov,
1935 Zlín, 1949 Vsetín.
M: MZA, 1785
P
P
P
P
o
o
o
o
z
z
z
z
d
d
d
d
i
i
i
i
e
h
c
š
n
o
h
o
o v,
v,
o v,
v viz Pozděchov, o. Vsetín
P o z d w i h o w
P o z e h o w
P o z l u c h o w
viz Posluchov, o. Olomouc
P o z m a n s d o r f
POŽAHA, z., o. Nový Jičín
Č. 1512-1513 pustá véska Požahy, od 1894 Požaha, 1935 Kolonie, lidově Požahy;
n. 1377 Poscheha, 1894 Požaha, 1924-1938 Kolonie, 1939-1945 Waldheim.
Požaha zpustla v 15. stol.; na jejím mís tě vyrostla od konce 18. stol. skupina
domů, které náležejí do Skřípova, Lukavce a hlavně do Staré Vsi.
P o ž a h y
P ö l t e n
P ö l t z b e r g
P ö t t e r s d o r f
viz Vražné, o. Nový Jičín a Petrov nad Desnou, o. Šumperk
PRAMENY, o. Šumperk
Č. 1570 Steilhonau, 1575 a 1618 Štulhaum, Stulhaun, 1577 a 1589 Štolhaun, 1771
Metzkow, 1850-1949 Štolnava, odtud Prameny; n. 1676 Stollenhaw, 1718 Stohlenau,
1720, 1739 a 1847 Stolnhau, l75l Stohlhau, 1771 Stohlenhau, 1839-1945
Stollenhau; l. 1771 Stollnhavia.
Od 1850 stále osadou Žárové (dříve Nové Vsi), 1965 zůstaly jen 3 domy a název
zrušen.
P r a s l a w i t z
P r a s c h o v,
P r a š o v viz Zbrašov a Teplice n. B., o. Přerov
P r a t t e r s d o r f
P r a w a
PRAŽMO, o. Frýdek-Místek
Č. 1850-1924 Pražma, odtud Pražmo; n. 1777-1945 Praschma; l. 1724 Záhoří.
1980 m.č. Morávky, 1990 sam. obec.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Morávka)
P r e c a z
viz Příkazy, o. Olomouc
P r e d m o s t e
viz Předmostí, z., s. Olomouce
P r e i a z l a u i c i
P r e i s e n d o r f,
P r e i s e n d o r f i u m
P r e k a s
viz Trhavice, o. Olomouc
P r e m a c z o w,
P r e m a c z u o w,
P r e m a t z o w viz Křemačov, o. Šumperk
P
P
P
P
P
r
r
r
r
r
e
e
e
e
e
r,
r a,
r a u,
r a w,
r o w viz Přerov, o. Přerov
P r e s c h n a,
P r e s c h n o viz Pržno, o. Vsetín
P r e e t a v e l c i u m
viz Přestavlky, o. Přerov
P r e t s c h
P r e u s s,
P r e u s s e
viz Prusy, o. Přerov
P r e u s s e n h o f
P r e w o d o w i c z e
viz Provodovice, o. Přerov
PRCHALOV, o. Nový Jičín
Zal. 1787; č. od počátku Prchalov, n. 1787-1945 Prchalau.
Jičín.
1850 osada Skotnice, 1867 sam. obec, 1976 s. Příbora.
M: 1787 (Příbor)
P r i c a s,
P r a c a s s
P r i e b n e r l e u t e
viz Dolní Fořt, o. Bruntál
P r i e s s
P r i k a s
viz Valašské Příkazy, o. Vsetín
P r i k a z
P r i l u k
viz Příluky, o. Vsetín
P r i m e s w a l d,
P r i m i s w a l d viz Přemyslov, o. Šumperk
P r i s e
P r i s s c h y n k a
PRLOV, z., o. Olomouc
Č. 1509-1511 pustá ves Prlov, 1515 část polí zatopena rybníkem, 1550 spor o
pozemky pusté vsi mezi Štarnovem a Lašťany, n. 1680 Perlaw, 1800-1801 Perla,
lidově a na mapách do 1945 Berlau; l. 1367 Prlow (osedlý).
Ves zanikla v 15. stol. mezi Lašťany, Štarnovem a Lhotou u Šternberka tam, kde
je trať "Berlau" ve Lhotě, „Na Prlově“ v Lašťanech a na „Na pusté hrázi“ u
Štarnova.
PRLOV, o. Vsetín
Č. od 1481 Prlov, 1602 Orlov, 1838 Perlov; n. 1670-1918 Prlow, 1751, 1838, 1846
též Perlow, 1939-1945 Perlau; l. 1361 a 1672 Perlow, 1363 Pyrlow, 1771 Prlovium.
1850 s. o. Vizovice, 1949 Vsetín; 1850 o. Holešov, 1855 Vizovice, 1868 Holešov,
1935 Zlín, 1949 Vsetín.
M: MZA, 1785 (Pozděchov)
P r o c k e r s d o r f
P r o d o w i c z
P r o k o ř i c e,
P r o k o v i c e viz Čabová, o. Bruntál
PROSENICE, o. Přerov
Č. od 1480 Prosenice, 1517-1949 též Velké Prosenice, 1836-1892 i Hrubé
Prosenice, 1847 Velká Prosenice; n. 1671-1718 Gross Prussenitz, 1688-1945 Gross
Prossenitz; l. 1349 a 1420 Prosyenicz, 1358-1417 Prossenicz, 1368-1406
Prosynicz, 1389 Prostynicz, 1374 Prozenicz, 1406-1446 Prossenicze, 1672 Magnum
Prosenitz, 1771 Prosenitium Majus, 1863 Magno Prosenicium.
1850 s.o. Lipník, 1949 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice,
1949 Přerov.
1850 sam. obec, 1949 Velké Prosenice sloučeny s Malými Proseničkami pod názvem
Prosenice (u Přerova) a skládaly se z m. č. Prosenic (bývalé Velké Prosenice) a
Proseniček (bývalé Malé Prosenice), 1976 spol. MNV pro Prosenice, Buk,
Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhotu se sídlem v Prosenicích, 1983 m.č.
Proseničky zanikla, 1984 Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhota m.č Prosenice,
všechny tři 1990 sam. obce.
M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí), 1786 (Velké Prosenice)
PROSENIČKY, o. Přerov
Č. 1437 Malé Proseničky, 1517-1949 Malé Prosenice, 1847 Malá Prosenice, od 1950
Proseničky; n. 1676-1718 Klein Prusenitz, 1751-1945 Klein Prossenitz,
Kleinprosenitz; l. 1275 de Prosinic, 1437 in Prossinek, 1691 pague Parvo
Pruszenicz, 1771 Minus Prosenitium, 1863 Parvo Prosenicium.
1850
1949
1850
m.č.
s. o. Lipník, 1949 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice,
Přerov.
sam. obec, 1949 spojeny s Velkými Prosenicemi v obec Prosenice s
Prosenice a Proseničky, které 1985 zanikly.
M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí), 1786 (Velké Prosenice)
P r o s i n k i,
P r o s i n k o viz Prusínky, o. Přerov
PROSKOVICE, s. Ostravy
Č. od 1517 Proskovice; n. 1672-1945 Proskowitz, 1718 Pruskowitz, 1751
Prusinowitz(!); l. 1389 Proskowicz, 1403 Proskowicze, 1771 Proskovitium.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Místek, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855
Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 Místek, 1949 Ostravaokolí, 1957 Ostrava – venkov, 1960 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava.
1850 sam. obec, 1975 s. Ostravy.
M: 1699 (Ostrava – Stará Bělá)
P r o s e d o r f
P r o s s i n e k
PROSTŘEDNÍ BEČVA, o. Vsetín
Č. od 1717 Prostřední Bečva; n. 1716-1718 Mittl Becžwa, 1771, 1833-1834 Mitter
Becžwa, 1763-1945 Mittel Betschwa, l. 1771 Media Beczwa.
M: 1732 (Hutisko)
PROSTŘEDNÍ BLUDOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1752 Prostřední Bludovice; n. 1720 -1945 Mittel Bludowitz; p. 1850
Błędowice stredne, 1883-1918 Błędowice średnie.
Ves vznikla 1711 oddělením od Horních Bludovic.
1850 sam. obec, 1957 osada Horních Bludovic, 1959 s nimi spojeny.
M: 1727 (Dolní Bludovice)
PROSTŘEDNÍ DOMASLAVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1733 na Prostředních Domaslovicích; n. 1720-1808 Mittel Domaslawitz.
Ves dočasně vznikla oddělením od Horních a Dolních Domaslavic, patrně na sklonku
17. stol.; snad je totožná s osadou Podlesí u Horních Domaslavic.
PROSTŘEDNÍ DVŮR, o. Opava
Č. od 1906 Střední Dvůr, od 1924 Prostřední Dvůr; n. 1850-1945 Mittelhof.
1850 s. o. Vítkov; o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava.
Stále osadou Horní Vsi, od 1920 s. Vítkova.
M: 1806 (Vítkov), zapisován u Horní Vsi
P r o s t ř e d n í
L h o t a
PROSTŘEDNÍ SUCHÁ, o. Karviná
Vznikla 1715 vyčleněním z Dolní Suché; č. od 1872 Prostřední Suchá; n. 1720-1945
Mittel Suchau; p. 1850 Sucha Prostrzedna, od 1872 Sucha Średnia, 1906 Sucha
Prośrednia.
1850 osada Dolní Suché, 1868 sam. obec, 1947 sloučena s Dolní Suchou jako m. č.,
1960 připojena i s ní k Havířovu, 1971 název Prostřední Suchá oficiálně zanikl.
M: 1716 (Karviná), v matrikách samostatně neuváděna, 1785
PROSTŘEDNÍ TOŠANOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1752-1766 Prostřední Tošonovice; n. 1770 Mittel Toschonowitz.
Vznikly dočasně kolem r. 1740 oddělením od Dolních Tošanovic, patrně na sklonku
18. stol. s nimi znovu splynuly.
P r o s t y n i c z,
P r o s y n i c z viz Prosenice, o. Přerov
P r o ś r e d n i a
S u ch a
PROTIVANOV, z., o. Šumperk,
Č. 1568 pustý Protivanov; l. 1464 osedlý Protivnov.
Zanikl u Drozdova v místech, kde je samota Protivanov, patrně v 15. stol.
PROVAZOVEC, o. Opava
Č. od 1806 Provazovec, od 1869 též Rybníčky; n. 1806-1945 Lichtenstein.
Od 1850 osada Otic.
M: Opava – Proboštství, v matrikách samostatně neuváděn
P r o v o d i c e
PROVODOV, z., o. Přerov
Č. 1530-1554 pustá ves Provodov, jejíž pole obdělávali lidé ze Slavkova a
Loučky; l. 1368 Prowodow, Prowodowicze.
Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Velkým Újezdem, Slavkovem a Loučkou
jižně od Kyjanky a jihozápadně od Slavkova na rozhraní nynějších okresů Olomouc
a Přerov.
PROVODOVICE, o. Přerov
Č. od 1462 Provodovice, 1574 Provodice; n. 1675-1945 Prowodowicz; l. 1320
Prowodouicz, 1377 Prewodowicze, 1389 Prodowicz, 1771-1863 Prowodowicium.
1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov,
1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960
Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV ve Všechovicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
M: MZA, 1738 (Všechovice)
P r o v o d o v i c e
viz Provodov, o. Přerov
P r o z e n i c
P r o z i n k i
P r ö r e
viz Přerov, o. Přerov
P r s c h n o
P r s i u o s
P r s n a
P r s n o
viz Pržno, o. Frýdek-Místek
P r s s i l u k
P r s s n a
P r s t k o v
PRSTNÁ, o. Karviná
Č. 1447 Prsna, 1798 Pirstna, 1850-1872 Pierstna, od 1883 Prstná, 1894 Prstné;
n. 1684 Pirstnau, 1690-1720 Perstna, 1720-1808 Pierstna, 1850-1945 Piersna; p.
1850 Pierśna.
1850 osada Petrovic, 1869 sam. obec, 1952 spolu se Závadou a Dolními
Marklovicemi sloučena s Petrovicemi u Karviné.
M: 1652 (Fryštát), 1785 (Petrovice u Karviné)
P r s t n é
P r s y b o r
PRUCKAMT, PRUCKGANG, z., s. Olomouce
Předměstí Olomouce, zaniklé po r. 1742 při výstavbě městských hradeb.
P r u n š p e r k
P r u s
P r u s ch a n k y
viz Pstružinky, o. Frýdek-Místek
P r u s c h i n k a,
P r u s i n e k,
P r u s i n k a viz Prusínky, o. Přerov
PRUSÍNKY, o. Přerov
Č. 1409-1518 a 1618 Prosinky, 1531 ves pustá Prosinky (!), 1771 Prušinky, od
1798 Prusínky, 1872 Prusinko, lidově Prusinka; n. 1678 a 1835 Prusinka, 1718
Pruschinky, 1720-1846 Prusinky, 1750-1918 Prusinek, 1771 Pruschinka, 1798
Prusnik, 1939-1945 Preussenhof; l. 1368 Prisschynka, 1384 Prozinky, 1446 Parvae
Prosinky, 1771 Pruschinka.
Od 1850 s. o. Bystřice p. H., 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868
1850 sam. obec, 1960 m.č. Pavlovic u Přerova, 1983 zanikly.
M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova)
P r u s i n o v i c e
P r u s c i,
P r u s e,
P r u s c h viz Prusy, o. Přerov
P r u s k o w i t z
P r u s n i k
P r u s s
viz Proskovice, s. Ostravy
P r u s s a n k y
viz Pstružinky, o. Nový Jičín
P r u s s i n o w i t z
viz Proskovice, o.. Frýdek-Místek a Ranošov, o. Olomouc
PRUSY, o. Přerov
Č. od 1480 Prusy, 1771-1846 Pruse; n. 1676 Prusy, 1718-1918 Prus, Pruss, 1798
Priess, 1939-1945 Preusse; l. 1078 Prusi, 1126 Prusci, 1371 in Prusch, 1672
Prusay, 1771 Prussium.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Beňova.
P r u š i n k y
P r u š p e r k
P r z a s k a w i c z e
P r z e b u r
P r z e d o l e s s y
viz Středolesí, o. Přerov
P r z e d m o s c z y e
viz Krásno nad bečvou, o. Vsetín
P r z e d r o w e t z,
P r z e r o w i t z viz Přerovec, o. Opava
P r z e ł a c z
viz Přelač, o. Frýdek-Místek
P r z e r o w e t z,
P r z e r o w i t z viz Přerovec, o. Opava
P r z e s t a v i l k
P r z e s t a w l k
viz Přestavlky, o. Olomouc a o. Přerov
P r z e s t a w l t z e k
P r z e s t o w i l k
P r z i b o r,
P r z i e b o r
P r z i e s t a w l k,
P r z i e s t a w y l k
P r z i e l u k,
P r z i l a u k viz Příluky, o. Vsetín
P r z i k a s
P r z i w o r
P r z n o,
P r z n a viz Pržno, o. Frýdek-Místek a o. Vsetín
P r z y k a z e,
P r ž e k a r z, P r z y k a s,
P r ž e k a s viz Valašské Příkazy, o. Vsetín
P r ž e l a t z
viz Přelač, o. Frýdek-Místek
P r ž e s t a w e l k
viz Přestavlky, o. Olomouc a o. Přerov
P r ž e s t a w l c ž e k
P r ž i k a s
P r ž n á
P r ž n e
viz Pržno, o. Vsetín a o. Frýdek-Místek
PRŽNO, o. Frýdek-Místek
Č. od 1573 Pržno, 1584, 1735, 1808 Przno, 1636-1664 Perzno, 1641 Pržne, 1771
Przna; n. 1580 Perzno, 1692 Prsno, 1720 Perzna, Peržno, 1735-1808 Przno, 1771
Prschna, 1850-1918 Pržno, 1939-1945 Perschno; l. 1771 Przna.
M: 1628 (Místek) a souběžně 1716 (Frýdland nad Ostravicí), 1780 (Borová)
PRŽNO, o. Vsetín
Č. od 1410 Pržno, 1411-1437 z Pržného; n. 1627-1633 Persno, 1676 Przno, 1718
Prssna, 1771-1846 Perschno, 1829-1847 Przno, 1850-1918 Pržno, 1939-1945
Preschno; l. 1346-1422 de Przna, 1372 de Pirzna, 1378-1379 de Przno, 1373-1406
de Przney, 1373-1411 de Prssne, de Prssney, 1771 Przno.
1985 m.č. Jablůnky, 1990 sam. obec.
M: 1644 (Vsetín), 1684
PŘÁSLAVICE, o. Olomouc
Č. od 1447 Přáslavice, 1849-1854 a 1885 Přaslovice,n. 1676-1883 Przaslawitz,
Pržaslawitz, 1846, 1893-1918 Přaslawitz, 1720 Brzaslawitz, 1939-1945 Praslawitz;
l. 1131 Preiazlouici, 1320 Praslawicz, 1366 Brazalicz, 1391 Przaskawicze, 1400
Przazlawicz, 1771 Pržaslavitium.
1850 sam. obec, 1971 spol. MNV se Svésedlicemi, 1980 m.č. Velké Bystřice, 1990
sam. obec. - Viz též. heslo Kocourovec!
PŘEDHRADÍ, s. Olomouce
Č. od 1440 Předhradí, 1464-1512 Předhradí olomoucké; l. 1822 Vorburg, n. stále
Vorburg.
Původně předměstí Olomouce, 1522 z větší části spojeno s městem.
M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí)
PŘEDHRADÍ, z., o. Přerov
Č. 1531-1547 se vsí pustou Předhradskem (pod hradem Zighrartem); l. 1408
Przedhradye (osedlé).
Ves zanikla v 15. stol. u Potštátu.
P ř e d h r a d s k o
viz Předhradí, z., o. Přerov
PŘEDKELČÍ, o. Vsetín
Č. 1447-1517 Předkelčí.
Předměstí Kelče, které s ní v 16. stol. splynulo.
M: 1662 (Kelč)
P ř e d m o s t
viz Předmostí, o. Přerov
PŘEDMOSTÍ, z., s. Olomouce
L. 1249 Predmoste, 1275 villa Przedmoste.
Původně samostatná ves, pak předměstí Olomouce pod hradem na levém břehu Moravy,
zaniklo asi ve 14. nebo 15. stol.
PŘEDMOSTÍ, o. Přerov
Č. od 1437 Předmostí, 1771-1847 Předmost, n. 1676-1918 Předmost, Przedmost,
Pržedmost, 1771 Alt Prerau, 1939-1945 Pschedmost; l. 1368, 1410 a 1771
Przedmost, 1371 Przedmosty, 1374 Prziedmost, 1375-1408 Przedmostie.
1850 sam. obec, 1949-1954 a definitivně 1964 m.č. Přerova.
M: 1629 (Přerov), 1661
P ř e d m o s t í
viz Zámostí, s. Slezské Ostravy, s. Ostravy
P ř e d n í
A l o j z o v
viz Alojzov, s. Branné, o. Šumperk
P ř e d n í
F a m i l i e
viz Kristiánka, o. Přerov
PŘEDNÍ HRABSTVÍ, z., o. Opava
Č. 1500 a 1594 pustá ves Hrabí, 1506-1512 puol vsi Hrabí Předního.
Ves zanikla v 15. stol. u Jakubčovic, o. Opava. - Viz heslo Hrabství!
P
P
P
P
ř
ř
ř
ř
e
e
e
e
d
d
d
d
n
n
n
n
í
í
í
í
P ř e d n í
O
O
O
Ú
u
u
u
j
j
j
j
e
e
e
e
z
z
z
z
d
d e č e k,
d,
d e č k y,
e c viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc
S u k o l o m
PŘEDNÍ VÉSKA, s. Bruntálu
Č. 1506 Wiederfle, 1506-1524 Fiderfle; n. 1568 Furdorf, Fürdörfel, Wierdörfle,
1604-1629 Vordorfle, Vohrdorflein.
Ves splynula po 1629 se Starým Městem, nyní s. Bruntálu.
M: 1731 (Bruntál)
PŘELAČ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1857 Přelač; n. 1838-1945 Przelacz, 1850 Prželatz; p. 1850 Przelaz, od
1871 Przełacz.
Od 1850 osada Horní Lomné.
M: 1785 (Jablunkov)
P ř e l u k y
P ř e m a č o v
P ř e m i c e
viz Přemyslov, o. Šumperk
PŘEMYSLOV, o. Šumperk
Č. 1771 Přemice, 1847 Přimislov, od 1839 Přemyslov; n. 1651-1945 Primiswald,
1751 Primeswald.
1850 osada Koutů, 1960 m.č. Loučné nad Desnou.
M: 1665 (Velké Losiny), 1785 (Loučná)
PŘEMYŠOV, s. Ostravy
Od 1850 osadou Polanky nad Odrou.
PŘEROV, o. Přerov
Č. od 1437 Přerov (Pržerow); n. 1588 von Prer, 1599-1946 Prerau, někdy i Preraw,
1596-1614 Prere, 1663 Prör; l. (1046) Prerov, 1073-1174 Preroue, Prerou, 12251400 Prerow, 1346-1863 Prerovia, 1355 Przerow, 1575 Prera.
Přerov.
1850 sam. obec, 1949-1954 připojeny k městu Předmostí, Popovice, Kozlovice,
Újezdec a Lověšice jako místní části Přerov II-VI, 1950 připojeny Dluhonice jako
Přerov VII, 1954 opět osamostatněny až na Lověšice, 1960 znovu připojeno jako
část obce Předmostí, 1964 Kozlovice, 1976 Újezdec a Dluhonice, 1980 Čekyně,
Henčlov, Lýsky, Popovice, Vinary, Zdravice, 1985 Penčice.
M: 1629
PŘEROVEC, o. Opava
Č. 1514 pustý zámek Přerovec, 1576-1583 pustý Přerovec a Lhotky, 1730 existuje
osada Přerovec; n. 1738-1945 Przerowetz, 1738-1789 Przerowitz, 1805 Przedrowetz.
Ves a tvrz zpustla v 15. stol., nová osada vznikla počátkem 18. stol. Od 1850
většina osady je s. Nových Sedlic, menší část u Suchých Lazec.
1850 s. o. a o. Opava.
1979 m.č. Suchých Lazců, zanikl sloučením s Opavou.
M: 1705 (Komárov)
P ř e s t a v l č k y
P ř e s t a v e l k e,
P ř e s t a v e l k y viz Přestavlky, o. Přerov
PŘESTAVLKY, o. Olomouc
Č. 1481 Přeystavky, od 1481 Přestavlky, 1588 Přestavlky blíž Tejnce, 1798-1846
Přestavlčky, lidově Malé Přestavlky; n. 1642-1918 Przestawlk, Pržestawlk,
1675 Przestawltzek, 1718 Pržestawlcžek, 1835 Klein Přestawelk, 1846-1850
Pržestawelk, 1939-1945 Pschestawlk; l. 1358, 1691, 1771 Przestawlk, 1377
Przestawlc, 1378 Prziestawylk, 1382 Przistawlc, 1374-1407 Prziestawlk.
1877 Olomouc.
Do 1850 panství Rokytnice u Přerova, 1850 sam. obec, 1960 připojeny Hostkovice,
1964 m.č. Suchonic (název Suchonice-Přestavlky), 1975 m.č Tršic.
M: 1706 (Penčice)
PŘESTAVLKY, o. Přerov
Č. od 1437 Přestavlky, 1846 Přestavelky, lidově Přestavelke; n. od 1685 do 1918
Přestawlk, Přestawlkh, Pržestawlk, 1863 Přestawelk, 1939-1945 Pschestawilk; l.
1358 Przestabulk, 1358-1419 Prziestawlk, 1364 Przestowylk, 1373 Przestawilki,
1375 Przestawilk, 1384, 1771 Przestawlk, 1385 Przestawulk, 1863 Prestawlcium.
Do 1850 panství Přestavlky.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec.
M: 1657 (Horní Moštěnice), 1709 (Stará Ves u Přerova)
P ř e v o z
P ř e y s t a v k y
PŘÍBOR, o. Nový Jičín
Č. od 1407 Příbor; n. 1534-1945 Freiberg, 1751 Fryberg; l. 1251, 1302 Vriburch,
1294 Fryburk, 1297 Briburch, 1307 Prsybor, 1327-1408 Freiburg, 1359 Vreyburg,
1379 Freyburch, Freyenburg, 1389 a 1391 Friburg, 1390 Przibor, 1391 Przebur,
1391-1403 Prziebor, 1400-1407 Freiberg, 1409 Freiburg alias Prziwor, 1771-1863
Priborium.
Jičín.
1948 připojena trvale Véska, 1949 Klokočov jako m. č. - Viz též příslušná hesla!
M: 1677
P ř i b o z
P ř í č í
viz Bohušov (ves), o. Bruntál
P ř i k a s,
P ř i k a z,
P ř i k a z e
viz Příkazy, o. Olomouc a Valašské Příkazy, o. Vsetín
PŘÍKAZY, o. Olomouc
Č. od 1466 Příkazy, 1846 Přikaz, 1771 a lidově Přikaze, 1893 Přikaže; n. 1676
Przikass, 1688 Przikazy, 1718-1771 Pržikaz, 1720 Prikas, 1846-1850 Pržikas,
1872-1883 Prikaz, 1893 Přikaz, 1900-1918 Přikas, 1939-1945 Pschikas; l. 12501268 Prekaz, 1291 Pricas, 1305-1318 Precaz, 1355 Pryecaz, 1360 Prziekazy, 1373 a
1513 Przicas, 1391 Prziekaz, 1399-1508 Przykaz, 1565 Prikazy, 1691 Przikaz,
1771 Przikas.
1960 připojen Hynkov.
M: 1625 (Náklo)
P ř í k a z y
P ř i k a ž e
P ř í k o p y
viz Lichtenthal, s. Šternberka, o. Olomouc
P
P
P
P
ř
ř
ř
ř
i
í
i
i
l
l
l
l
u
u
u
u
k,
k,
k a,
k a d o r f
PŘÍLUKY, o. Vsetín
Č. od 1407 Příluky, 1460-1847 a lidově Příluk, 1490 a 1540 Přeluky; n. 1676-1751
Prziluka, 1692 Pzileck, 1720-1918 Přiluk, Prziluk, 1772 Přilukadorf, 1939-1945
Wiesenried; l. 1356-1358 a 1412 de Przieluk, 1383 de Prssiluk, 1403-1437 de
Prziluk, 1690 Przilauk, 1771 Prziluka.
1976 m.č. Lešné.
PŘÍVOZ, s. Ostravy
Č. od 1437 Přívoz, 1481 z Přívoz a ze Lhoty, 1614 z Převozu od Ostravy, 17711846 Převoz; n. 1676-1903 Přiwoz (Prsiwoz, Prziwos, Pržiwoz), 1692 Psibos,
1720 Přiboz, 1771 Uberfuhr, 1872 Prsinos, 1903-1920 a 1939-1945 Oderfurt; l.
1365-1437 Prziewoz, 1377 Prsiwoz, 1396 Przewos, 1412 Prziewos ante Ostraviam,
1672-1772 Prziwoz.
1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, odkdy?? Ostrava.
1850 sam. obec, 1900 městem, 1924 připojen k Moravské Ostravě, 1941 s.
statutárního města Ostravy.
M: 1614 (Moravská Ostrava), 1784
P s c h e d m o s t
viz Předmostí, s. Přerova, o. Přerov
P s c h e s t a w i l k
P s c h e s t a w l k
P s c h i k a s
P s i b o s
PSÍ ULICE, z., s. Olomouce.
N. 1439 Hundsgasse.
Olomoucké předměstí na západ od městských hradeb, zaniklo 1742 při výstavbě
tereziánské pevnosti.
P
P
P
P
P
s
s
s
s
s
t
t
t
t
t
r
r
r
r
r
a
o
u
u
u
u
u
č
s
z
z y,
ž í,
í,
c h i,
i u m viz Pstruží, o. Frýdek-Místek
PSTRUŽÍ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1672 Pstruží, 1676 Pstrouží, 1718 Pstručí; n. 1676 Pstrauzy, 1720-1945
Pstruschi, 1847 Pstruzi; l. 1771 Pstruzium.
M: 1665 (Frýdlant nad Ostravicí)
PSTRUŽINKY, o. Nový Jičín
Č. 1771 Pstruzinek, 1790-1921 Spružinky, odtud Pstružinky; n. 1771
Pstruschinekh, 1772 Prussanky, 1790-1798 Spružinky, 1869-1918 Spruzinky; l. 1724
Spružinky, 1771 Pstružinka.
Od 1850 osada Mnišího, 1930 spojeny s Mniším v jednu osadu.
M: 1677 (Příbor)
PSTRUŽNÁ, z., o. Frýdek-Místek
Č. 1568 pustá Pstružná. Zanikla u Vendryně.
PTÁČNÍK, o. Frýdek-Místek
Zal. 1789; č. stále Ptáčník, 1798 Ptočnik(!); n. 1789-1945 Ptatschnik.
Od 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1850 osada Fryčovic, 1870 sam. obcí, 1950 m. č. Fryčovic.
M: 1794 (Fryčovice)
P
P
P
P
P
P
t
t
t
t
t
t
a
a
e
e
e
ě
j
k
i
j
y
g
l
l
l
l
l
l
o
o
o
o
o
o
v,
w,
w,
v,
w,
v viz Tylov, o. Bruntál
P t o č n í k
viz Ptáčník, o. Frýdek-Místek
P u c z y n,
P u č í n,
P ú č i n y viz Pulčín, o. Vsetín
P u d e l s d o r f
P u e r c k a u
PUDLOV, o. Karviná
Č. od 1881 Pudlov; n. 1428-1629 Pudlaw, 1629-1945 Pudlau, p. od 1881 Pudłów.
1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava, 1960 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín,
1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. - Od
1850 samostatná obec, od ní 1892 oddělena a osamostatněna dosavadní osada
Vrbice, 1907-1924 byl Pudlov s. (Starého) Bohumína, pak byl znovu samostatný, v
letech 1940-1945 byl spojen s Novým Bohumínem, pak samostatný. R. 1948 s.
Bohumína jako Bohumín III, 1954 opět samostatný, 1974 s. Bohumína.
M: 1720 (Nový Bohumín)
P u d l a u
viz Pudlov, o. Karviná
P u d l s d o r f
P u c h e l s d o r f
Šumperk
P u c h l š t o r f
viz Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník a u Loučné, o.
viz Bukovice u Loučné, o. Šumperk
P u o l č í
P u l c e r
M o n s
P u l c r a
S i l v a
P u l c r u m
P r a t u m
P u l c z i n i u m,
P u l c z i c z viz Pulčín, o. Vsetín
PULČÍN, o. Vsetín
Č. 1438-1448 Plučiny, 1492-1512 Pulčiny, 1504 Puolčí, 1518 hrad pustý a ves
Pulcziny, i 1520, v l. 1575-1718 Pulčiny, od 1716 Pulčín, 1771 Puczyn, 1838
Pulčy, lidově Púčiny; n. 1676 Pulcziny, 1692 Putschin, 1716-1772 Pulcžin, 1720
Pulcin, 1772-1945 Pultschin; l. 1454 Pulczin, Pulczicz, 1671 Pulczyni, 1771
Pulczinium.
1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960
Vsetín.
Ves i s hradem zpustla v 15. stol. v místech samoty Pulčinsko, obnovena poč. 16.
stol.
1980 m.č. Francovy Lhoty.
M: 1707 (Lidečko)
P u l t s c h i n
P u n c e n d o r f,
P u n c k e n d o r f
P
P
P
P
u
u
u
u
n
n
n
n
c
c
c
c
o,
o v,
ó w,
z o w
viz Český Puncov, o. Karviná
P u n k e n d o r f
P
P
P
P
P
u
u
u
u
u
n
n
n
n
n
t
t
t
z
z
z
z
z
a
o
a u,
a w,
e n,
u,
viz Český Puncov, o. Karviná
P u o l č í
P u r c k a
P u r g e r s t o r f
viz Staré Purkartice, o. Bruntál
P u r g k h e n,
P u r k a viz Tvrdkov, o. Bruntál
P u r k a r t s d o r f
P u r k a u
P u r k e r s d o r f,
P u r k e r d o r f viz Loučka, o. Olomouc
P u r k h a,
P u r k h a w
PURKRECHTNÍ BĚLÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1871-1885 Zámecká Bělá, 1871-1948 Purkrechtní Bělá; n. 1692 Burgrecht Biala,
1720-1869 Biala, 1736 Biola, 1881-1945 Biala (mit) Burgrecht; l. 1724 Bila,
p. od 1881 Zamkowa BiaŁa.
Od 1850 osada, nyní m. č. Jablunkova.
M: 1671 (Jablunkov)
P u s c h a t k a
P u s c h e i n
P
P
P
P
u
u
u
u
s
s
s
s
k
k
k
k
o
o
o
o
v
w
w
w
e
e
i
i
c,
t z,
c z,
t i u m
P u s s e n d o r f
P u s t a
viz Hostice, o . Šumperk
P u s t á
C e r e k e v
viz Písečná, o. Jeseník
PUSTÁ POLOM, o. Opava
Č. od 1440 Pustá Polom, 1559-1591 Nová Polom, 1835 Pustopolom, 1872 a lidově
Pustá Polomja, 1881-1906 Pustý Polom; n. 1720 Wüst Pohlen, 1720-1945 Wüst
Pohlom, Wüst Polom; l. 1238-1276 Polom, 1672 Pusto Poloma, 1771 Pustopolom.
1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, l855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960
Opava.
Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena kolem 1550.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV pro Hlubočec, Kyjovice a Těškovice, 1979 jejich
m.č., 1990 sam. obce.
M: 1689
PUSTÁ RUDNÁ, o. Bruntál
Č. od 1872 Lauterzejf, od 1924 Pustý Zejf, od 1947 Pustá Rudná; n. 1799-1945
Lauterseifen; l. 1828-1829 Seifen.
1850 osada Andělské Hory, 1954 zanikla, 1971 obnovena jako m. č. Světlé Hory,
1991 m.č. Andělské Hory.
M: Světlá Hora, v matrikách samostatně neuváděna
PUSTÉ DRŽKOVICE, z., o. Bruntál
Č. 1520-1572 Drškovice, Drzškovice, (pusté), dvůr drškovský, 1861 Dvůr
Hervinovský, od 1881 Pusté Držkovice; n. 1441 Drzkenhof, 1603 Dürstendorf,
1629-1945 Dürstenhof, 1720-1798 též Dirstenhof; l. 1270 Driscowiz (osedlé).
Ves zanikla v 15. stol. u Starých Heřmínov tam, kde je dvůr resp. samota Pusté
Držkovice.
PUSTÉ JAKARTICE, s. Opavy
Č. 1545-1563 Malé Ekartice, 1560-1561 pustú ves Ekartice, 1582 lúčky na
Pustojakrtském, 1598 a od 1870 Pusté Jakartice, 1598-1608 Ekartovice, Ekartice,
Erhartice, 1599 Frajhuby (stále pusté), lidově Kynybajtel; n. 1720
Wüstjakartitz, Wiest Jackerticz, Wüst Jakertitz, od 1784 Wüst Jakartitz plus
celní úřad Klingenbeutel (1871-1920) nebo Klingelbeutel (1874-1885); l. 1270
Minus Ekhartowicz (osedlé).
Ratiboř, 1945 Opava.
Ves zanikla v 15. stol. Na jejím místě vznikla koncem 17. nebo počátkem 18.
stol. malá skupina domů.
1850 osada Malých Hoštic, která byla 1970 i s nimi připojena k Opavě, 1980
zanikly zrušením, 1994 obnoveny jako m.č. Opavy.
M: 1627 (Opava – Proboštství), 1766 (Velké Hoštice)
PUSTÉ ŽIBŘIDOVICE, o. Šumperk
Č. 1497 ves pustú Žibřidovice, 1570 Seyfferstorff, Saytendorf, 1575-1618 a
1839-1893 Žibřidovice, odtud Pusté Žibřidovice, 1771 Sebržinow; n. 1567 Wust
Seuffersdorf, 1610 Senferszdorf, Wesz seiberszdorf (!), 1624 Wüst Ayffersdorf
(!), 1677 Seifersdorf, 1720-1945 Wüst Seibersdorf, 1739 Seibersdorf, 1771 Wüst
Seifersdorf; l. 1325 Sybotendorph, 1417 Woslnlybinczi (?), 1771 Wust
Seibersdorf.
1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; od 1850 vždy o. Šumperk.
Ves zpustla v 15. stol., obnovena před 1564.
1850 sam. obec, k níž patřily osady Potůčník a Sklená, 1953 m. č. Jindřichova.
M: 1656 (Kopřivná), 1784
PUSTĚJOV, o . Nový Jičín
Č. od 1433 Pustějov, 1450-1601 Pustějov jinak Petrovice (Pustieyow), 1736-1835
Pustějovo (Pustzehowo, Pustczehowo, Pustiegowo), 1771 Pustiow, lidově někdy
i Petrovice; n. 1563-1945 Petrowitz, 1570 a 1736 Petterwitz, 1692 a 1791
Pustiow, 1798 Petrowitz auch Petersdorf; l. 1324-1430 Petrowitz, 1668 de pago
Pustinorow, 1771 Petrovitium.
Nový Jičín.
1976 s. Studénky, 1991 sam. obec.
M: 1652 (Bílov), 1736 (Kujavy), 1785
P u s t i n o r o w,
P u s t i o w viz Pustějov, o. Nový Jičín
P u s t k o v a
PUSTKOVEC, s. Ostravy
Č. od 1472 Pustkovec, 1610 Pustkova, 1771 Puskovice, 1847 a lidově Puskovec; n.
1377, 1771-1805 Puskowicz, 1716 Pustkowetz, 1720-1736 Poskowitz, 1835 Pustowetz,
1847 Pustkowitz, 1864-1945 Puskowetz; l. 1414-1430 Pustkowecz, 1771 Puskowitium.
1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec, 1954 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855
Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1954 Ostrava-okolí,
1850 sam. obec, 1957 sloučen s Porubou, s níž připojen k Ostravě.
M: 1645 (Velká Polom), 1661 (Poruba), 1696 (Hlučín)
P u s t o P o l o m a,
P u s t o p o l o m viz Pustá Polom, o. Opava
P u s t o w e t z
P u s t ý
M l ý n
P u s t ý
P o l o m
P u s t ý
Z e j f
viz Dytelovo, o. Opava
viz Pustá Polom, o. Opava
viz Pustá Rudná, o. Bruntál
P u s t z e h o w o
P u t s c h a f k a
P u t s c h e
P u t s c h i n
P ü l g e r s d o r f
P ü l t s c h
viz Pustějov, o. Nový Jičín
P ü l t z b e r g
P ü n c k e
P
P
P
P
P
P
P
ü
ü
ü
ü
ü
ü
ü
r
r
r
r
r
r
r
c
c
c
k
k
k
k
k
k
k
a
a
e
h
a w,
e n,
o w,
u,
v i a,
n n,
a u viz Tvrdkov, o. Bruntál
P ü r n i c k
P ü s s e n d o r f
P ü e r n i k
P y l t z s c h
P y r c k a u
P y r l o w
viz Prlov, o. Vsetín
P y r n i c k
P y r s c h a ü
P
P
P
P
y
y
y
y
s
s
c
s
c
c
k
k
a
o
o
o
P y s s
w,
w,
w,
w a
viz Pískov, o. Jeseník
P z i l e c k
Q u a l c o w i c z
Q u d e w e i n
Q u i e t t e i n,
Q u i t e i n viz Květín, o. Šumperk
Q u i t t e n d o r f
Místek
viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek a Metylovice, o. Frýdek-
Q u y e t e i n,
Q w i e t e i n viz Květín, o. Šumperk
Q u i t t e n o w
R a a b e
viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek
R a a b e n s e i f e n
R
R
R
R
a
a
a
a
a
a
a
a
s
s
s
s
a,
e,
e n,
s o w
viz Hraběšice, o. Šumperk
viz Razová, o. Bruntál
R a b e,
R a b e n a u
R a b e n d o r f
viz Hrabišín, o. Šumperk a Rabov, z., o. Bruntál
R a b e n s e i f e n,
R a b e n s e i f i u m
R a b e n s t e i n
viz Rabštejn, z., o. Bruntál
R a b e r s d o r f
viz Hrabišín, o. Šumperk a Třemešná, o. Bruntál
R a b i n s t a i n
viz Rabštejn, z., o. Šumperk
R a b i s s i n d o r f
viz Hraběšice a Hrabišín, o. Šumperk
R a b i š a n y,
R a b i š i n y viz Hrabišín, o. Šumperk
R a b n o v,
R a b n o v i u m
R a b o ř o v
viz Hrabišín, o. Šumperk
RABOV, z., o. Bruntál
Č. 1592 pustá ves Rabov při Lichtnově; n. 1574, 1611 Rabendorf.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Lichnovem, Horním Benešovem a Miloticemi nad
Opavou při horním toku Čížiny; poloha někdejších domů dosud patrná.
R a b o w a
R a b s k e
viz Hrabství, o. Opava
RABŠTEJN, z., o. Šumperk
Č. od 1437 Rabštejn, 1480 Rabštajn, 1481-1490 Rabštýn, 1586 Rabbstein; n. 15.
stol. - 1945 stále Rabenstein; l. 1318 Rabinstain.
Hrad zanikl dočasně v 15. stol., pak znovu obydlen; r. 1690 byl už zpustlý,
byly u něj dvě hájovny. Nyní samota Rabštýn u Bedřichova.
R a b y č a n y
R á c
R a c l a v i c e
viz Radslavice, o. Přerov
R a c l a v o v a
L h o t a
viz Radslavova Lhota, z., o. Vsetín
R a c o v e,
R a c o v i u m,
R a c o w a viz Rakov, o. Přerov
R a c s l a v i c e
R a c z a n
R a c z i b o r o w
R a c z i m o w
viz Ratiborov, z., o. Olomouc
viz Vratimov, o. Frýdek-Místek
R a c ž l o w i t z
R a č k o v,
R a č k o v á
R a č z l o w i t z
R a d c o v i u m
R a d e c z n a
viz Radkovy, o. Přerov
viz Hradečná u Litovle, o. Olomouc
R a d e k - L h o t a
R a d e l s d o r f
R a d e n
R a d e r s d o r f
R a d e r z i n
viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín
R a d e s c h
R a d ě t í n
R a d i c
R a d i č í n
R a d i e k u o w
R a d i k a u
viz Radíkov, o. Olomouc
RADÍKOV, o. Olomouc
Č. od 1517 Radíkov; n. 1672-1945 Radikau, Radelsdorf, Radersdorf; l. 1365
Radyekow, 1371-1672 Radikov, Radykov, 1771 Ratikow.
Od 1850 stále s. o. a o. Olomouc.
Asi již ve 13. století se tu nacházel dvůr náležející drobným feudálům, u něhož
později vznikla malá vesnice v majetku kláštera Hradiska. V r. 1601 prodal
klášter Radíkov olomouckým jezuitům, jejichž majetkem zůstal do zrušení řádu
1773. Poté součástí studijního fondu a připojen k panství Klášterní Hradisko,
jež v roce 1826 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ves dočasně zpustla za
třicetileté války.
1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Kopečkem u Olomouce (viz Svatý Kopeček), spolu
s ním připojen 1974 k Olomouci.
M: 1651 (Velká Bystřice), 1692, 1771 – 1784 (Dolany), 1785 (Svatý Kopeček)
RADÍKOV, o. Přerov
Č. od 1539 Radíkov (Radykow), 1553 Hradikow; n. 1672-1945 Radelsdorf, 1676
Radkowa oder Radlsdorf, 1751-1771 Radlsdorf, 1790 Radersdorf; l. 1365 Radjekow,
1371-1672 Radikow, Radykow, 1771 Radikowium, 1863 Radelsdorfium.
RADIM, o. Bruntál
Č. 1850 Roudno, Roudné, 1872-1880 Radún, 1881-1893 Radin, od 1893 Radim; n. 1377
Raden, Radim, 1531-1651 Raden, 1619 Raden, 1720-1945 Gross Raden, Gross Raaden,
Grossraden, 1805 Alt Raden; l. 1771 Magno Raden, 1828 Magno Rodna.
1850 sam. obec, 1960 m. č. Krasova, 1966 m.č. Brantic.
M: 1640 (Krnov), 1668 (Brantice)
RADÍMEK, o. Bruntál
Č. 1850 Malé nebo Nové Roudné, Malé nebo Nové Rudné, 1869-1885 Radúněk, od 1893
Radimek; n. 1666 Neuroden, 1678-1905 Neu Raaden, Neu Raden, 1720-1945 Klein
Raaden, Klein Raden; l. 1771 Neo Raden.
Ves založena 1666 na místě zaniklých Bartultov a byla od 1850 osadou Radimi,
od 1953 osadou Brantic, název 1960 oficiálně zanikl.
M: 1668 (Brantice)
R a d i n
R a d i s,
R a d i s c h
R a d i t i u m
R a d j e k o w
RADKOV, o. Opava
Č. 1549 Hradkow, od 1590 Radkov, ale 1596 z Hratkowa, 1611 Radkuw, Radkuow,
1612-1615 z Ratikova, 1638 Ražkov, 1712 poddaní z Racžkowa, 1850 Račková;
n. 1377 Radekuow, Radiekouow, 1561 a 1591 von Ratka, 1580-1582 Radke, 1586-1618
Rotka, 1601 Ratke, 1605 Rotke, 1605-1945 Ratkau, Rattkau, 1617-1619 Radkaw, 1771
Radtkau; l. 1655-1672 Ratkow, 1771 Ratkovium.
Opava.
1850 sam. obec s osadami Dubová a Nové Zálužné; 1973 spol. MNV s Melčí, 1979
její m.č., 1990 sam. obec.
M: 1696
R a d k o v
RADKOVA LHOTA, o. Přerov
Č. 1480 Lhotka, 1618-1771 Lhota (vedle Radkov), od 1675 Radkova Lhota, 1718
Lhota u Radkova; n. 1675 Radkova Lhota, 1771 Lhota, 1847-1918 Lhota Radkow,
1939-1945 Radek Lhota; l. 1347 Lhotka.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
RADKOVY, o. Přerov
Č. 1374-1892 Radkov, 1480 a od 1906 Radkovy, 1771 Ratkow; n. 1676 Radkowy,
Ratkow, 1771 Ratkau, 1794-1945 Radkow; l. 1358 Radkow, 1437 in Radkuow, 1771
Ratkovium, 1863 Radcovium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
R a d l s d o r f
R a d m i l o v,
R a d m o l s d o r f
viz Radomilov, o. Šumperk
RADNICE, o. Šumperk
Č. 1480-1897 Hradnice, od 1839 Radnice; n. 1677-1945 Radnicz, 1692 Rziaditz,
1718 Rädnitz, 1720 Reidnitz, 1771 Hradnitz, l. 1348-1350 Radnicz, 1447 in
Hradniczi, 1771 Hradnicium.
1976 m.č. Pavlova.
M: 1647 (Loštice), 1747-1787 (Bouzov)
R a d n i c e
R a d n i t z
viz Radnice, o. Šumperk a Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín
R a d ň o v
viz Raduň, o. Opava
R a d o č í n
RADOMILOV, o. Šumperk
Č. od 1517 Radomilov, lidově Radmilov; n. 1675-1798 Radomill, 1676-1945
Radomühl; l. 1371 Radmolsdorf, 1771 Radomilium.
1850 s. Bartoňova, 1881 sam. obec, 1960 sloučen s Bartoňovem pod názvem
Bartoňov-Radomilov, 1980 obě obce m.č. Rudy nad Moravou.
R a d o m ü h l
viz Radomilov, o. Šumperk
R a d o n o w
R a d o ň
R a d o t e i n
viz Radotín, o. Přerov
RADOTÍN, s. Bílovce, o. Nový Jičín
Č. od 1424 Radotín, 1771 Raderzin, 1847 Radnice, 1850 Radičín, 1872 Radnice nebo
Radotín, 1883-1918 Radětín, odtud Radotín, lidově Radočín; n. 1383 Radotin,
1559-1945 Radnitz; l. 1771 Raditium.
1850 s. o. Bílovec, 1960 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava,
1849 sam. obec, 1850 osada Bílovce, 1866 znovu sam. obec, 1906 sloučen s
Bílovcem, 1949 název oficiálně zanikl.
M: 1653 (Bílovec)
RADOTÍN, o. Přerov
Č. od 1480 Radotin, od 1872 Radotín; n. 1676-1918 Radotin, 1939-1945 Radotein,
l. 1447 Radotin, 1771-1863 Radotinium.
1850 s. o. Lipník nad Bečvou, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník n. B.,
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
R a d o w n i t z
viz Radvanice, o. Přerov
RADOVICE, z., o. Karviná
Č. 1523-1559 Radovice; n. 1505 Radowicz; l. 1223-1438 Radowiz, Radowiza.
Ves splynula s Českým Puncovem.
RADSLAVICE, o. Přerov
Č. od 1447 Radslavice, 1516 Racslavice, 1544-1921 Raclavice; n. 1676 Raczlawicz,
1718 Račzlowitz, 1749-1945 Ratzlawitz; l. 1269-1508 Radslavicz, 1805 též Raslaz,
1771-1863 Raclavicium.
Přerov.
1850 sam. obec, 1974 spol. MNV pro Radslavice, Sušice, Oldřichov a Grymov se
sídlem v Radslavicích. 1983 Grymov, Oldřichov a Sušice jejich m.č., 1990 všechny
tři sam. obce.
M: 1629 (Přerov), 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova)
RADSLAVOVA LHOTA, z., o. Vsetín
Č. 1505-1565 a 1694 pustá Raczlavova Lhota; 1571 „pusté Lhotsko, správně
Raczlawowa Lhota“, postaven dvůr nový poblíž Choryňskej Lhoty, l. 1449-1463
Raczla wowa nebo Radslawowa Lhota (osedlá).
Ves zanikla v poslední třetině 15. stol. mezi Poličnou a Valašským Meziříčím
tam, kde je Lhotsko neboli Lhotský dvůr.
R a d s o f f
viz Rázová, o. Bruntál
RADUŇ, o. Opava
Č. 1418 a 1588 z Radoně, 1484 Raduoň, od 1431 Raduň (Radun, Radůň), 1771
Radniow, Raduňov; n. 1642-1945 Radun; l. 1771 Radunium.
M: 1705 (Komárov), 1859
R a d ú n
R a d ú n ě k
viz Radímek, o. Bruntál
R a d u n i u m
R a d ú n k o v
viz Kravařov, o. Opava
RADVANICE, s. Ostravy
Č. od 1476 Radvanice, 1629 z Radvanic Slezských; n. 1701-1945 Radwanitz, 1763
Radownitz; l. 1305 Radwanowicz.
1850 s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava;
1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1901 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava,
1960 Ostrava.
V letech 1717-1842 se dělily na Horní Radvanice (Ober Radwanitz čili díl
kunčický) a Dolní Radvanice (Nieder Radwanitz čili díl slezsko-ostravský).
1849 sam. obec s osadami Křivec, Lipina a Podlesí, 1938-1945 m.č. Křivec,
Kamčatka a část m.č. Šporovnice součástí polského záboru. 1941 s. Moravské
Ostravy.
RADVANICE, o. Přerov
Č. od 1408 Radvanice; n. 1676-1945 Radwanitz; l. 1375-1376 Radwanicz, 1771-1863
Radvanitium.
1850 s. o. Lipník, 1949 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949
Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Prosenicemi, 1984 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1693 (Osek nad Bečvou)
R a d v a n o v i c e
R a d y n
R a g e c z k a,
R a g e c z k o viz Ráječek, o. Šumperk
R a g e č
R a h l e
viz Rohle, o. Šumperk
R a h s e n
viz Rázová, o. Bruntál
R a c h e n d o r f
R a i c z
viz Rájec a Ráječek, o. Šumperk
R a i g e r s d o r f
R a i s l
viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk
R a i t e n d o r f
R a i t e n h a u
viz Rejhotice, o. Šumperk
RÁJ, s. Karviné, o. Karviná
Č. od 1448 Ráj (1637-1677 Rag), n. 1447 a 1900 Ray, 1676-1945 Roy; l. 1449-1681
Ray, 1724 Roj; p. od 1880 Raj.
1850 osada Darkova, 1866 sam. obec, 1949 s. Karviné jako Karviná IV-Ráj.
M: 1652 (Fryštát)
RÁJEC, o. Šumperk
Č. od 1466 Rájec (Ragecz), 1516 a lidově Velký Rájec, 1532-1555 na Rejci, ves
Reyczi, 1574 Raycze, 1618 z Velkého Riczu, 1798-1846 Rageč, 1847 Hrubý Ragc,
1881 Rajce, lidově ta Rác; n. 1650 Raisl, 1677 Gross Rössl, 1718-1945 Gross
Rasel, Gross Rassel, 1720 Gross Ratsel; l. 1271 Rayssil Magnum, 1319 Raicz, 1320
Rayekz Michaelis, 1389 a 1448 Raycz Moravicalis, 1436 de Ragecz, 1455 de Magno
Ragecz, 1672 ex pago Magno Recz, 1771 Rasl Magnum.
1850 sam. obec s osadou Teodorov, která 1867-1923 sam. obec.
M: 1659 (Zvole)
RÁJEČEK, o. Šumperk
Č. 1465 Malý Rájec, od 1496 Ráječek, 1517-1547 Malý Ráječek (Ragecž), 1530-1798,
1885 a lidově Ráječko, 1847 Malý Regc, n. 1677 Klein Rössl, 1718-1945 Klein
Rasel (Klein Rassel, Klein Rasl); l. 1273 Reyssiel Parvum, 1320 Raicz, 1385-1437
Raycz Minor, 1435-1437 Rageczko, 1437 Rageczka, 1437-1455 Ragecz Parvum, 1672
Parvum Recz, 1771 Parvum Rasl.
1850 sam. obec, 1949 m. č., dnes s. Zábřeha.
M: 1659 (Zvole)
R a j g e r s d o r f
viz Rejchartice, o. Bruntál
R a j c h a r t i c e
R a j t e n h a u
R a k a u
viz Rakov, o. Přerov
R
R
R
R
R
a
a
a
a
a
k
k
k
k
k
o
o
o
o
o
d
d
d
d
d
a
a
a
a
a
n,
n y,
u,
v,
v a viz Rakodavy, o. Olomouc
RAKODAVY, o. Olomouc
Č. od 1406 Rakodavy, ale 1590 v Rakodaních, 1846-1850 Rakodav, Rakodava, 1872
Rakodany; n. 1678-1718 Rakodawy, 1716-1945 Rakodau, 1872 Rakodan; l. 1358-1464
Rakodaw, Rakodawy, 1771 Rakodavia.
1850
1877
1850
1976
s. o. Kojetín, 1960 Olomouc; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž,
Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Olomouc.
osada Věrovan, 1882 sam. obec, 1951 s. Věrovan, název oficiálně zanikl od
m.č. Dubu nad Moravou, 1990 m.č. Věrovan.
RAKOV, o. Přerov
Č. 1447-1539 ves Rakové, 1577 z Rakových, 1594 Raková, 1609-1771 a lidově
Rakový, od 1708 Rakov; n. 1676 Rakowa, 1676-1688 Rakowý, 1718-1918 Rakow,
1939-1945 Rakau; l. 1371 Racowe, 1672 Racowa, 1673 Rakowi, 1771-1863 Racovium.
1850 sam. obec.
M: 1718 (Soběchleby), 1784 (Paršovice)
R a k o v á,
R a k o v é viz Rakov, o. Přerov
RAKOVEC, s. Řepiště, o. Frýdek-Místek
Č. od 1602 Rakovec, 1850-1883 i Rakovice, 1754 Rakowiec; n. 1736 Rakowitz,
1761-1945 Rakowetz, 1798-1808 Rakowitz, l. 1724 Rakowice.
Od 1850 osada Řepiště, s nímž 1949 splynul, 1952 název oficiálně zrušen.
M: Šenov, v matrikách samostatně neuváděn
RAKOVEC, s. Smilovic, o. Frýdek-Místek
Č. od 1608 Rakovec; n. 1720-1945 Rakowetz; l. 1724 Rakowec; p. od 1850 Rakowiec.
Od 1850 osada Smilovic.
R a k o v i c e
R a k o v ý
viz Rakovec, s. Řepiště, o. Frýdek-Místek
viz Rakov, o. Přerov
R a k o w e t z,
R a k o w i e c viz Rakovec, s. Řepiště a s. Smilovic, o. Frýdek-Místek
R a m e r s t a d t
viz Rýmařov, o. Bruntál
R a m l i c h
R a m s a u
viz Rybí, o. Nový Jičín
viz Ramzová, o. Jeseník
R a m s e i b
R a m s t a t
RAMZOVÁ, o. Jeseník
Č. 1850 Ramzow, od 1871 Ramzová; n. 1788-1945 Ramsau.
Od 1850 osada Horní Lipové, 1960 připojena k Ostružné.
M: 1788 (Dolní Lipová)
R a m z o w
viz Ramzová, o. Šumperk
R a n d ý s k o v a
B y s t ř i c e
RANOŠOV, o. Olomouc
Č. 1447-1480 Ranošov (osedlý), 1492-1573 pustý, 1566 pustý Slamošov (!), 1569
pustá Ranošová, 1656 Velká Říka, Říka (osedlá), 1704 znovu založeny jako
Novosady nebo Malé Prusinovice, Nové Prusinovice, 1771-1883 Prusinovice, od l793
opět Ranošov; n. 1676 Ober Ržika, 1718 Neu Prusenitz, 1751-1945 Neu
Prussinowitz, 1772 Prusinowitz und Rzika, 1798 Neu Proskowitz; l. 1355-1368
Rannossow, 1771 Prusinowitium.
Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1949
Olomouc.
Ves zpustla v 15. stol., obnovena po 1650.
1850 osada Velkého Újezda, 1905 sam. obec, 1947 zanikla, 1950 zrušena.
M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1712 (Jestřabí), 1737 (velký Újezd)
R a n o š o v á
RAPOTÍN, o. Šumperk
Č. 1492-1495 Reytenhof, 1517-1618 a 1885-1921 Rejpotin, 1570-1586 Rypotin, 1587
Reypotin jinak Reyttendorf, 1720-1847 Repotin, od 1835 Rapotín; n. 1587-1939
Reitendorf, 1584 Reyersdorf, 1591 Reymesdorf, 1677 Reuttendorf, 1798 Raitendorf,
1939-1945 Reitendorf an der Tess; l. 1391 Reypotendorf, 1672-1771 Reittendorf.
1739 vzrostla o kolonii Horní Rapotín, německy Ober Reutendorf, která splynula s
Rapotínem před r. 1850. V období 1739-1850 se původní Rapotín nazýval Nieder
Reutendorf čili Dolní Rapotín.
1850 sam. obec s osadou Ludvíkov, 1950-1952 s. Šumperka jako Šumperk IV., 1976
připojeny Rejchartice, 1985 vše připojeno k Šumperku, 1990 sam. obec.
M: 1696
R a p s c h k a,
R a p s z k e viz Hrabství, o. Opava
R a s e,
R a s e n
R a s l a z
R a s c o w i c z,
R a s c h k o w i t z
R a s s e
R a s s e l
viz Raškovice, o. Frýdek-Místek
viz Rájec a Ráječek, o. Šumperk
RAŠKOV, o. Šumperk
Č. od 1490 Raškov, někdy i Vraškov (Wrasskow), 1513 Rašov, 1850-1935 Raškov-Dvůr
a Raškov-Ves; n. 1624 von Nicklass, 1656-1945 Nikles, 1692-1798 Niklas; 16981945 Nikleshof, 1788-1921 Hofnikles, 1798 Niklashof, 1788-1921 Dorfnikles,
1850-1945 Niklesdorf; l. 1351 Nicols, 1397 Wraskov, 1411-1447 Rasskow, 1771
Niclesium.
1850 spojeny Ves Raškov a Dvůr Raškov v jednu politickou obec, k níž patřila
původně i Holba. Od r. 1924 tvořily s. obce Raškova, po okupaci úplně splynuly,
1960 Raškov m. č. Bohdíkova.
RAŠKOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1573 Raškovice, 1850 Ražkovice; n. 1580-1945 Raschkowitz; l. 1261
Rascowicz.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek, 1960 Frýdek-Místek; 1850 o. Frýdek, 1868
Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek.
1980 m.č. Morávky, 1990 sam. obec.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice) souběžně i 1825 (Morávka)
R a t a g i h,
R a t a i s viz Rataje, o. Olomouc
RATAJE, o. Olomouc
Č. od 1406 Rataje, 1576 a 1798 Ratej, 1771 Ratay; n. 1676 Rattay, 1718-1918
Rattai, Rataj, 1890 a 1939-1945 Rattei; l. 1131 Ratagih, 1232-1517 Ratay,
Rathay, 1362-1400 Ratais, 1771 Rattay.
1850 sam. obec, 1974 m.č. Těšetic.
R a t e j,
R a t h a y
viz Rataje, o. Olomouc
R a t i b o r o w
viz Lhota, z., u Pňovic, o. Olomouc
R a t i b o r s c h,
R a t i b o r z,
R a t i b o r ž
viz Ratiboř, o. Vsetín
RATIBOŘ, o. Vsetín
Č. od 1504 Ratiboř (Ratiborž, Ratiborz); n. 1670-1847 Ratiborž, 1771 Ratibor,
1872-1945 Ratiborsch; l. 1690 Ratiborž.
1850 sam. obec; díl osady Semetína patřící k Ratiboři přidělen 1949 ke Vsetínu.
M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno)
R a t i k o v
R a t i k o w
viz Radíkov, o. Olomouc
R a t i m o w,
R a t i m o w viz Vratimov, o. Frýdek-Místek
R a t k a,
R a t k a u
R a t k a u
R a t k e
R a t k o v,
R a t k o v i u m
R a t s c h a n
viz Radkov, o. Opava a Radkovy, o. Přerov
R a t t a i,
R a t t e i viz Rataje, o. Olomouc
R a t t e r s d o r f
R
R
R
R
R
a
a
a
a
a
t
t
t
t
t
t
t
t
t
t
i
i
i
i
i
m
m
m
n
n
a
o
u
a
o
viz Bratříkovice, o. Bruntál
u,
w,
w,
u,
f viz Vratimov, o. Frýdek-Místek
R a t t k a u
R a t z l a w i t z
R a u č k a,
R a u č z s k a
R a u d e n b e r g,
R a u d n i c z e,
R a u d o w viz Roudno, o. Bruntál
R a u s c i u m
R a u s e n
viz Rouské, o. Přerov
viz Rusín, o. Bruntál
R a u s c h k a
viz Rouské, o. Přerov a Růžďka, o. Vsetín
R a u s c h k o
R a u s c h k y
viz Rouské, o. Přerov
R a u s c h t k a
R
R
R
R
a
a
a
a
u
u
u
u
s
s
s
s
k
k
k
k
a,
e,
o,
ý viz Rouské, o. Přerov
R a u s s k a,
R a u s s t c ž k a,
R a u s s t k a viz Růžďka, o. Vsetín
R a u t e n b e r g
R a u t s c h k a
R a w s e n
R a y
viz Ráj, a. Karviné
R a y b n i g,
R a y b n i k viz Rybí, o. Nový Jičín
R
R
R
R
a
a
a
a
y
y
y
y
c
c
c
e
z,
z M o r a v i c a l i s,
z e,
k z M i c h a e l i s viz Rájec, o. Šumperk
R a y g e r s d o r f
R a y k r s t o r f
viz Rejchartice, o. Šumperk
R a y m a r s t a t
R a y n g i c z
R a y n o t h
RAZOVÁ, o. Bruntál
Č. 1523 ves Razuow pustá, 1594 z Razovýho, 1621-1622 a 1771-1850 Raassow, Razow,
od 1872 Razová; n. 1524-1575 Rasen, 1531 Radsoff, 1610 von der Rosa aus dem
Jegerdorfischen, 1615 Rahsen, 1619-1945 Raase, 1633-1720 Rase, 1660 Rasse,l77l
Raassen, l. 1288 Razow, 1571 ex pago Raseno, 1771 Raasa.
1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov,
od 1868 Bruntál.
Ves zpustla v 15. st., znovu vysazena 1547 z Dolního Slezska a Branibor.
1850 sam. obec, 1954 připojena část obce ke Karlovci (Karlově Pláni).
M: 1571
R a ž k o v
R a ž k o v i c e
R ä d e n
viz Raškovice, o. Frýdek-Místek
R ä d n i t z
viz Radnice, o. Šumperk
R e b e r s d o r f
R e b n í č e k
R
R
R
R
e
e
e
e
b
b
b
b
s
t
t
t
c
c
s
s
h
z
c
c
e
i
h
h
viz Rybníček, o. Olomouc
i n,
n,
e i n,
i n viz Řepčín, s. Olomouce
R e d i s c h
R e f r s d o r f
R e h l e u n t e r
H o t z e n d o r f
R e c h a r t i c e
R e i b e r s d o r f
R e i b n i k
viz Rohlina, o. Nový Jičín, z.
R e i b w i e s e n
R e i d n i t z
viz Rejvíz, o. Bruntál
R e i e r s d o r f,
R e i g e l s d o r f,
R e i g e r s d o r f viz Rudíkovy, o. Bruntál
R e i g e r s d o r f
viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk,
R e i h a r t i c e
R e i h w i e s e n
R e i c h a t e i n
viz Rychleby, z., o. Jeseník
R e i c h a z z
R e i c h e l s d o r f
R e i c h e n s t e i n
viz Rychleby, z., o. Jeseník
R e i c h e n w a l d a u
R e i c h e r s d o r f
viz Rychvald, o. Karviná
R e i c h s w a l d,
R e i c h w a l d,
R e i c h w a l d a u
R e i c h w i e s e n
R
R
R
R
R
e
e
e
e
e
i
i
i
i
i
m
m
m
m
m
b
l
n
n
n
l
i
i
i
i
i
c
g
c
k
c h,
h,
k,
h,
R e i n e r s d o r f,
R e i n f r i e d e s d o r f
R e i n h a r t i
R e i n i c z
R e i s e n d o r f
R e i s p e l t z ( K r e t s c h a m )
R e i s s e n d o r f
R e i t e n d o r f a n d e r T e s s,
R e i t t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk
R e i t t e n h a u
R e i w i e s e n
R e j c
R e j h a r t i c e
REJHOTICE, o. Šumperk
Č. 1492-1495 pustá ves Reytenhof, 1570 pustý Reytenhon, 1575 už osedlý, 1589
Reyttnhaun, 1771 Reyttenhowa, 1847 Ritiřov, 1872 Rajtenhau, 1885 Rejtířov, 1893-1921 Rejpotice, odtud Rejhotice; n. 1633-1945 Reitenhau (Reytenhau, Reutenhau),
1798 Raitenhau; l. 1771 Reittenhau.
Ves zpustla v 15. stol., obnovena mezi léty 1570-1575.
1850 osada, nyní m. č. Loučné.
M: 1660 (Velké Losiny), 1784 (Loučná)
REJCHARTICE, o. Bruntál
Č. 1480-1654, 1847 a znovu od 1893 Rejchartice, 1480-1546 a lidově Rajchartice,
1517 Rychartice, 1771 Rziharticze, 1846-1850 Rejhartice, 1850 též Reihartice u
Karlovce, 1872-1885 Rajgersdorf; n. 1599-1945 Reigersdorf, Reygrsdorf, 1676-1718
Raygersdorf; l. 1397-1410 Reycharticz, 1448 Reichazz, 1771 Reigersdorfium.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Dvorci.
M: 1706 (Dvorce)
REJCHARTICE, o. Šumperk
Č. 1417 Rychtářice (?), 1517 z Rychaltic (!), 1569-1634 a znovu od 1893
Rejchartice, 1570 Raykrstorf, 1771 Rechartice, 1798 Rigoměřice, 1798-1846
Rejhartice, 1850-1885 Rajchartice; n. 1677-1798 Raigersdorf, 1710-1945
Reigersdorf; l. 1351 Richardi villa, 1431 Reichersdorf, 1672-1771 Reigersdorf.
1850 sam. obec s osadou Osikovem, 1976 s. Rapotína, 1980 Šumperku, 1990 sam.
obec.
M: 1656 (Kopřivná), 1784
R e j n o t y
R e j p o t i c e
R e j p o t í n
R e j t í ř o v
REJVÍZ, o. Jeseník
Č. od 1871 Rejvíz, 1881 Jezera; n. 1687 Reibwiesen, 1768 Reiwisen, 1798
Reuwiesen, 1805 Reichwiesen, 1836 Reiwiesen, 1850-1945 Reihwiesen.
1850 osada Horního Údolí, 1869 sam. obec, 1964 osada, později m.č. Zlatých Hor.
M: 1791 (Zlaté Hory), zapisován u Horního Údolí, 1813
R e k a
viz Řeka, o. Frýdek-Místek
R e m e r s d o r f
R e m e r s t a t
R e n a r t o v i c e
R e n d o r f
viz Vysutá, o. Jeseník
viz Oznice, o. Vsetín
R e n e r t o v
R e n f r i e d e s t o r p h
R e n i c z
R e n n e r s f e l d,
R e n n e r t s f e l d
RENOTY, o. Olomouc
Č. 1424 Reymhauty, Reinharti, 1479 Rejnoty, 1541 ves Reynota, 1720 Revnot, 1771
Renow, 1847 Renot, od 1839 Renoty; n. 1592-1597 von der Anet, 1674 Raynoth, 1679
Aineth, 1692 Ain, 1718 Reynoth, 1720-1798 Aynoth, 1751-1847 Eynoth, 1798-1846
Einöde, 1846-1945 Einoth; l. 1771 Renowium.
1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov,
1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 připojen Dětřichov, 1976 m.č. Uničova.
M: 1607 (Uničov), 1785
R e n o w,
R e n o w i u m
R e n u e r d e s t o r p h
viz Řepová, o. Šumperk
R e p a w
R e p c z y n
R e p i s c h t
R e p o t i n
R e p s c h e i n,
R e p s i n,
R e p t s c h e i n
R
R
R
R
R
R
e
e
e
e
e
e
s
s
s
s
s
s
c
c
c
c
k
s
h
h
h
h
o
c
e n,
e n d o r f,
n a,
o w i t z,
w,
h d o r f viz Rešov, o. Bruntál
REŠOV, o. Bruntál
Č. od 1517 Rešov, 1580 ze vsi Rešovej, 1798 Reskow, 1847 Režov; n. 1550
Reschowitz, 1574-1945 Reschen, 1772-1846 Röschen; l. 1351 Reschendorf, 1398
Resschdorf, 1771 Reschna.
1850 sam. obec, 1960 spol. MNV pro Skály, 1964 m.č. Horního Města (spol. MNV).
M: 1614 (Rýmařov), 1675
R e š o v á
viz Rešov, o. Bruntál
R e u b e r s c h e n d o r f
R e u m e r s t a d t
R e u t e n h a u
R e v n o t
R e u t t e n d o r f
R e u w i e s e n
viz Rejvíz, o. Bruntál
R e w e r s d o r f,
R e w e r s t o r f viz Třemešná, o. Bruntál
R e y c z
R e y e r s d o r f
R e y k h a r t i c e
R e y m e s d o r f
R e y m h a u t y
R e y n e r s d o r f
R e y n i t z
viz Pleče (?), o. Šumperk
R e y p o t e n d o r f
R
R
R
R
e
e
e
e
y
y
y
y
t
t
t
t
e
e
e
t
R e ž o v
n
n
n
n
h
h
h
h
o
o
o
a
f,
u,
w a,
u n viz Rejhotice, o. Šumperk
R i b a r s c h,
R i b a ř viz Rybáře, o. Přerov
R i b b a w e
R i b n i k,
R i b n i t i u m
viz Řikovice, o. Přerov
R i c o v i c i u m
R i d e č
viz Řideč, o. Olomouc
R i e b n i c k h
R i e t s c h
viz Řideč, o. Olomouc
R i k o m ě ř i c e
RICHARDI VILLA, z., o. Jeseník
L. (1290) 1305-1420 Richardi villa.
Ves zanikla v 15. stol. u Jeseníku.
R i c h a r d i
v i l l a
R i c h i n w a l d,
R i c h i n w a l d e
R i c h o w i c z,
R i c h w o l d viz Rychvald, o. Karviná
R i k o w i c z
R i m n i t z,
R i m o v i c e
R i n f r i d i s d o r f
R i p a ř o v
R i p a v i a,
R i p p a u viz Řepová, o. Šumperk
R i t i ř o v
R i t s c h i u m,
R i t s c h z viz Řídeč, o. Olomouc
R o b e n z i f
R o b i n
R o b n z e y f
R o d a
R o d e
viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál
R o d o l t o v i c e
R o d u l f o v
R o g a w
R o h e n z
R o h l,
R o h l a
viz Rudoltovice, o. Olomouc
viz Rudolfov, s. Zábřeha, o. Šumperk
viz Rohov, o. Opava
viz Rovensko, o. Šumperk
ROHLE, o. Šumperk
Č. od 1466 Rohle, ale 1510 Rokle, 1846-1847 Rohla, 1850 Role, lidově Rokle; n.
1603 von Rohl, 1677 Rohl, 1720 Rochle, 1718-1945 Rohle; l. 1356 a 1387 Rohla,
1371 Rosla(?), 1384-1385 Rochla, Rochle, 1397-1447 in Rohly.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Janoslavice a Nedvězí.
M: 1610 (Úsov), 1617 (Dubicko), 1720
ROHLINA, z., o. Nový Jičín
Č. 1481-1614 Rohlina, 1478 Rohlín, v 16. stol. též Hrohlina; n. 1578 Rehle
unter Hotzendorf; l. 1437 Rohlina.
Ves splynula v 17. stol. s Hodslavicemi a tvoří jejich dolní konec směrem k
Bludovicům. Ještě počátkem 20. stol. se říkalo "jdu do Rohliny" a existoval
traťový název Rohling, Rohliny.
ROHOV, o. Opava
Č. 1439 Hrohow, odtud však stále Rohov; n. 1377 Rogaw, 1619-1837 Rochow, 17201945 Rohow; l. 1349 Rogaw, 1405 de Rohuw, 1837 Rohowo.
1975 spol. MNV se Sudicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1703 (Sudice)
R o h u w
viz Rohov, o. Opava
R o c h l a,
R o c h l e viz Rohle, o. Šumperk
R o c h o v
R o j
viz Rohov, o. Opava
viz Ráj, o. Karviná
R o k e t n i c a
viz Rokytnice, o. Vsetín
R o k e t n i c e,
R o k e t n i c i u m,
R o k e t n i c z viz Rokytnice, o. Přerov a o. Vsetín
R o k e t n i t z
R o k l e
viz Lhota u Vsetína a Roketnice, o. Vsetín
ROKLINY, o. Jeseník
Č. 1871-1947 Šropengrunt, od 1948 Rokliny; n. 1506 Rubengrund, 1546-1945
Schroppengrund, 1689 Grundt, 1749 Schrökengrund.
Od 1850 osada Černé Vody. Název oficiálně zrušen 1965 po stavebním splynutí s
Černou Vodou.
R o k s t a n
viz Rokytnice, o. Přerov
ROKYTNICE, o. Přerov
Č. od 1481 Rokytnice, 1553 Rokytnička (!), 1573-1918 a lidově Roketnice; n. 1575
-1945 Roketnitz; l. 1349 Roketnyczie, 1353-1399 Rokythnicz, Rokitnicz, 1675 ex
Roketnicz, 1771-1863 Roketnicium, 1828 Rokstan.
ROKYTNICE, o. Vsetín
Č. 1504-1573 Dolní Rokytnice, 1626-1635 Dolní Roketnice, od 1644 Rokytnice,
1771-1921 a lidově Roketnice, 1780-1838 Roketnica; n. 1670-1945 Ro ketnitz; l.
1353-1412 Rokitnicz, Rokytnycz, Rokytnicze, 1361 Roketnitz, 1771 Rokettnitium.
Meziříčí, od 1909 Vsetín.
1850 sam. obec, 1949 spojena se Vsetínem.
M: 1644 (Vsetín) – zde stále, také 1717 - 1777 (Liptál)
R o k y t n i c z
viz Rokytnička, z., o. Přerov
ROKYTNIČKA, z., o. Přerov
L. 1353 Rokytnicz cum villula Rokytnicz adjacente.
Ves zanikla u Rokytnice, o. Přerov, anebo s ní v 16. stol. splynula.
R o k y t n i č k a
R o l e
viz Rokytnice, o. Přerov
ROLSBERK, s. Olomouce
Zal. 1785; č. 1847-1893 Rolsberg i Rolsberk, odtud Rolsberk, 1935 název zanikl;
n. 1785-1935 Rolsberg.
Od 1850 stále osada Hodolan, s nimiž od 1919 je s. Olomouce pod názvem HodolanyRolsberk, od 1935 jen Hodolany.
M: 1785 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1788 (Holice), 1842 (Hodolany)
R o m a ř o v,
R o m e r s t a t
R o n s e i f
ROPICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1445 Ropice, 1447-1798 Ropica; n. od 1438 do 1945 Roppitz; l. 1305
Ropiza, 1443 de Roppicz, 1688 ex Ropitz; p. od 1850 Ropica.
1980 s. Třince.
M: 1720 (Střítež), 1785
R o p p i t z
R o s a
viz Ropice, o. Frýdek-Místek
R o s a w i t z
viz Rozvadovice, o. Olomouc
R o s e l d o r f viz Růžová, o. Bruntál
R o s e n a u,
R o s e n a u u n t e r d e m R a d h o s t viz Rožnov pod Radhoštěm, o.
Vsetín
R o s e n d o r f
viz Růžová, o. Bruntál
R o s e n k r a n t z,
R o s e n k r a n z viz Růženec, o. Jeseník
R o s e n o w,
R o s e n o w e
R o s e n t h a l
Bruntál
viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín
viz Dvorek, s. Petřvaldu, o. Nový Jičín a Rožmitál, o.
R o s e w i t z
R o s c h n a u
R o s c h n a u
a m
R o s l a
R
R
R
R
R
R
o
o
o
o
o
o
s
s
s
s
s
s
v
s
s
s
s
s
a
w
w
w
w
w
R a d h o s t
l
a
a
a
a
a
d,
l d a o p p i d u m e t p a g u s,
l d,
l d t,
l t,
l d M a r k t u n d D o r f viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál
(městečko a ves)
R o s w a d o w i t z
viz Červený Dvůr, s. Úvalna, o. Bruntál
R o t e
B a u
R o t h
O e l h ü t t e n
R o t h e
G r u n d
viz Červený Důl, o. Jeseník
R o t h e n g r u n d,
R o t h g r u n d viz Červený Důl, o. Jeseník
R o t h o l h ü t t e n
R o t h w a s s e r,
R o t h w a s s i r viz Stará Červená Voda, o. Jeseník
R o t i n
viz Dolní Červená Voda, o. Jeseník
W a s s e r
R o t i n w a s s e r
viz Stará Červená Voda, o. Jeseník
R o t k a,
R o t k e viz Radkov, o. Opava
R o t ö l h ü t t e n
R o t t
E l h ü t t e n
R o t t e b a u
R o t w a s s e r
viz Červený Dvůr, s. Úvalna, o. Bruntál
viz Stará Červená Voda, o. Jeseník
R o u č k a
R o u d n é
ROUDNO, o. Bruntál
Č. 1480-1517 a 1771 Rudno, 1531 Roudné, 1546 a od r. 1872 Roudno, 1599-1615
Roudný (1611 hora Rudenka), 1720 Raudnicze, 1839-1850 Raudow, Radonow, 1847
Rudnow; n. 1576-1771 Raudenberg, 1589-1945 Rautenberg, v 19. stol. i Gross
Rautenberg; l. 1397-1410 Rudno, 1771 Rautenberga.
1850 s. o. Dvorce, 1938 Bruntál, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk,
1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1938 Bruntál.
1850 sam. obec s osadou Volárna.
M: 1706 (Dvorce), 1767
R o u d n o
viz Radim, o. Bruntál a Rudkov, o. Šumperk
ROUSKÉ, o. Přerov
Č. 1410-1526 Ruské, 1475-1921 Rousko, od 1547 Rouské, 1585-1610 Rouský, 1771
Rausska; n. 1654 Rusky, 1676 a 1794 Rausky, 1718-1751 Rauschky, 1771-1847
Rauschka, 1850-1918 Rausko, 1939-1945 Rauske; l. 1318-1446 Ruske, 1389-1413
in Ruski, 1408 Rusko, 1413 de Ruska, 1771 Rauska, 1863 Rauscium.
1850 s. o. Bystřice p. H., 1868 Bystřice p. H., 1876 Hranice; 1850 o. Holešov,
1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1876 Hranice, 1960 Přerov.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV ve Všechovicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam.
obec.
M: 1662 (Kelč)
R o u s n o
R o u š k a,
R o u š t k a
R o v e n s k e
ROVENSKO, o. Šumperk
Č. 1413-1587 Rovenské, od 1585 Rovensko; n. 1677-1771 Rowentz, 1718 Rowenetz,
1789 Rohenz, 1798-1945 Rovenz; l. 1371 Rovensky, 1397-1447 Rowenske, 1771
Rowenz.
1976 připojen Postřelmůvek.
M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1673 (Postřelmov)
ROVNINY, o. Opava
Č. od 1924 Rovniny; n. 1784-1945 Rownin.
Založeny koncem 18. stol. a tvořily vždy osadu Hlučína, 1975 zanikly zrušením.
M: Hlučín, v matrikách samostatně neuváděny
R
R
R
R
R
o
o
o
o
o
w
w
w
w
w
e
e
e
e
e
n
n
n
n
n
e
s
s
t
z
R o w n i n
R o y
t z,
k e,
k y,
z,
viz Rovniny, o. Opava
viz Ráj, s. Karviné
R o z i n k a,
R o z i n k a u,
R o z i n k o v viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín
R o z i w a d o w i c z e
R
R
R
R
R
o
o
o
o
o
z
z
z
z
z
n
n
n
n
n
a
a
o
o
o
u,
w,
v i u m,
w,
w e c z viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín
R o z o v
viz Hrozová, o. Bruntál a Kozov, o. Olomouc
R o z o w a
ROZSOCHÁČ, z., o. Opava
Č. 1905 a lidově Rozsocháč, 1924-1948 Rozsochatecký mlýn; n. 1574-1945
Rosochatzer Mühle.
Mlýn zanikl u Větřkovic.
ROZVADOVICE, o. Olomouc
Č. od 1511 Rozvadovice; n. 1598 Rosawitz, 1600-1607 alle bohmische Bauern aus
Rosewitz, 1673-1771 Rozwadowitz, 1720-1945 Roswadowitz; l. 1276 Roswadowich,
1299-1399 Rozwadowicz, 1672 Roziwadowicze, 1771 Rozwadowitium.
1850 sam. obec, 1960 s. Unčovic, 1980 m.č. Litovle.
M: 1631 (Cholina), 1847 (Litovel)
R o z w a l d
R o z y n k o v
R o ž k o v a
L h o t a
ROŽMITÁL, s. Zlatých Hor, o. Jeseník
Zal. 1786; č. od 1871 Rožmitál; n. 1786 Marienhof, 1787-1945 Rosenthal.
1850 osada Zlatých Hor, od 1949 jejich s.
M: 1786 (Zlaté Hory)
R o ž m i t á l
viz Dvorek, s. Petřvaldu, o. Nový Jičín
R o ž n a u a m
R a d h o s t
ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, o. Vsetín
Č. od 1437 Rožnov, 1480-1570 hrad Rožnov a městečko Rožnovec, v 16. a 17. stol.
běžně Rožnov i Rožnovec, od 1905, resp. 1913 Rožnov pod Radhoštěm; n. 1366 zu
Rosenow, 1569 Rožnow, 1633 auf Rosenaw, 1675 Roznow, 1642-1718 Rosenau, 1692
a 1771 Roschnau, 1751 Roznau, 1833-1913 Rožnau, 1847 Rožnau Markt, od 1872
Rožnau, od 1913 do 1918 Rožnau am Radhost, 1939-1945 Rosenau; l. 1383-1569
Roznaw, 1464 super bona castri Rožnov videlicet in Roznowecz, 1627-1718 Rosenau,
1771 Roznowium.
1980 připojena Rysová, která vznikla sloučením Hážovic a Tylovic, při integraci
obnoveny m.č. Hážovice a Tylovice.
M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1652
R o ž n o v e c
R ö b e r s d o r f
R ö h r e n
viz Troubky, o. Přerov
R ö m e r s t a d t
R ö s c h e n
R ö w e r s d o r f
R u b e n g r u n d
R u b e n s e i f
R u b r a L h o t a
R u c v a l d
RUDA, o. Bruntál
Č. 1415-1578, 1798 a od 1947 Ruda, 1527 grunty roudské, 1536 Rudda, 1588-1628
ves Železná Ruda, 1563 Eysenperk, 1771-1947 Německá Ruda; n. 1597-1610
Eisenberg, 1674-1945 Deutsch Eisenberg, 1718-1846 Teutsch Eisenberg; l. 13481405 Ruda, 1771 Teuto Eysenberg.
1850 s. o. Uničov, 1877 Rýmařov; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel,
1877 Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1967 spol. MNV s Horním Městem, 1980 jeho m.č., 1991 m.č.
Tvrdkova.
M: 1614 (Rýmařov), 1652 (Hradečná), 1692 (Dolní Dlouhá Loučka), 1758 (Horní
Město)
R u d a
viz Ruda nad Moravou a Rudkov, o. Šumperk
RUDA NAD MORAVOU, o. Šumperk
Č. od 1490 Ruda, 1618 Rudda, 1846-1850 Moravská (Česká) Ruda, lidově Roda;
n. 1648-1885 Eisenberg, 1920-1945 Eisenberg an der March, l. 1351 Ferreus mons,
1447 Ruda, 1672-1771 Eisenberg, Eisenberga.
V letech 1725-1920 rozeznávají se osady Horní a Dolní Ruda, německy Ober a
Nieder Eisenberg, které tvořily od 1850 jednu obec, 1885 osamostatněny, 1920
znovu sloučeny v obec Ruda nad Moravou, německy Eisenberg an der March.
1960 m.č. Hostice, 1976 Štědrákova Lhota, 1980 Bartoňov, Radomilov a Hrabenov.
M: 1651
R u d d a
viz Ruda, o. Bruntál a Ruda nad Moravou, o. Šumperk
R u d e g e r s d o r f
R u d e l s a u
RUDELSDORF, z., o. Bruntál
Č. 1523 pustá ves Rudlsdorf; n. 1531-1535 Rudelsdorf (pustý).
Ves zpustla v 15. stol. v místech předměstí Luh u Horního Benešova.
R u d e l s d o r f
viz Rudíkovy, o. Bruntál a Rudoltice, o. Šumperk
R u d e l s h a u,
R u d e l s c h a w,
R u d e l s h a w viz Rudoltovice, o. Olomouc
R u d e l s w a l d
R u d e l t i c e,
R u d e l z a u viz Rudoltovice, o. Olomouc
R u d e r s w a l d
R u d e s a u,
R u d e t z a u
R u d e s d o r f i u m
R u d g e r i
v i l l a
viz Rudoltice, o. Šumperk
RUDÍKOVY, o. Bruntál
Č. 1478 a 1689 Rudikovy, od 1871 Staré a Nové Rudíkovy, které tvořily politickou
obec Rudíkovy; n. 1602-1720 Reichelsdorf, 1638 Rudelsdorf, 1670-1770
Reigelsdorf, 1788-1930 Alt und Neu Reigelsdorf, 1602 též Reiersdorf.
Vedle (Starých) Rudíkov vznikly v 18. stol. Nové Rudíkovy, tvořící od 1850
společnou politickou obec Staré Rudíkovy, od 1872 Rudíkovy; Staré a Nové
Rudíkovy sloučeny 1930 v jednu osadu Rudíkovy. 1964 připojeny Rudíkovy jako m.
č. k Třemešné.
M: 1707 (Město Albrechtice)
R u d k a
viz Rudkov, o. Šumperk
RUDKOV, o. Šumperk
Č. 1562-1591 Erzberg, 1575 ves Ruda slove Erzpergk, 1581 Rudka, 1839 Roudno,
1850 Ruda, odtud Rudkov; n. 1563-1945 Erzberg (Ertzbergk); l. 1690 Ertzbergk,
1771 Ertzberga.
1850 osada Habartic, 1965 zanikl (zbyly tehdy jen tři domy) a název zrušen.
R u d l a v i c e
R u d l c z a w i a
R u d l s d o r f
R u d l t z a u,
R u d l z a u viz Rudoltovice, o. Olomouc
RUDNÁ POD PRADĚDEM, o. Bruntál
Vznikla 1952 sloučením Staré a Nové Rudné; 1960 připojeno Podlesí jako m.č.,
1980 připojena jako m.č. k Světlé Hoře, název zanikl(částmi obce Světlá Hora se
staly Nová Rudná a Stará Rudná), 1991 název obnoven (Nová a Stará Rudná
odloučeny v sam. obec s názvem Rudná pod Pradědem).
R u d n o,
R u d n o w
R u d o l e c
viz Rudoltice, o. Šumperk a Rudoltovice, o. Olomouc
RUDOLFOV, o. Šumperk
Č. od 1827 Rudolfov, lidově Rodulfov; n. 1827-1945 Rudolfsthal, 1847
Rudolphsthal.
1850 osada Skaličky, 1876 sam. obec, 1948 splynul se Zábřehem.
M: 1867 (Zábřeh na Moravě), předtím samostatně neuváděn
R u d o l f s d o r f
R u d o l f s a u
R u d o l f s t h a l,
R u d o l p h s t h a l
viz Rudolfov, o. Šumperk
R u d o l f s w a l d,
R u d o l f s w a l d e
R u d o l s a n,
R u d o l s a u viz Rudoltovice, o. Olomouc
R u d o l s w a l d
RUDOLTICE, o. Šumperk
Č. 1497 Rudultice, od 1589 Rudoltice, 1720-1847 a 1885 též Rudolec; n. 1497-1945
Rudelsdorf, 1610 Rudolfsdorf, 1720-1771 Rudlsdorf; l. 1314 Rudolfsdorf, 1771
Rudesdorfium.
1850 sam. obec, k níž připojeny Nové Rudoltice, jako kolonie založeny koncem 18.
stol., 1949 připojena osada Klepačov, 1961 vše m.č. Sobotína.
M: 1675 (Sobotín)
R u d o l t i c e
R u d o l t i c e (Dědina, Ves a Městečko, Městys) viz Slezské Rudoltice, o.
Bruntál
RUDOLTOVICE, o. Olomouc
Č. 1512-1517 Rudoltice, od 1538 Rudoltovice, (1653 "z Rudoltowicz na panství
podštátském" ), 1771 Rutolovicze, 1798 Rudeltice, 1847 Rudolec, 1850 Rudlavice,
1872 Rodoltovice; n. 1601 Rudelschaw, Rudelshaw, 1617-1718 Rudelshau, 1612-1623
Rudetzhau, 1629 Ruodelshaw, 1662-1663 Rudesau, 1676 Rudelhaw, 1720 -1751
Rudltzau, 1716-1945 Rudelzau, Rudlzau, 1798 Rudolfshau; l. 1394 Rudolsan (=
Rudolsau), 1408 Rudolticze, 1672 Rudelsau, 1771 Rudlczavia.
1850 sam. obec, 1950 zrušena.
M: 1628 (Potštát), 1780
R u d o l u e s w a l t
R u d u g e r s d o r f
R u d u l t i c e
R u f a a q u a
viz Dolní Červená Voda a Stará Červená Voda, o. Jeseník
R u c h s w a l d e
RULENDORF, z., o. Bruntál
L. 1320 Rulendorf.
Ves zanikla v 15. stol. u Huzové; na jejím místě vzniklo patrně Veveří (v.t.).
R u m b u r g
R
R
R
R
u
u
u
u
o
o
o
o
d
d
d
d
e
e
e
e
l
l
l
l
h
s
z
s
a
h
a
h
w,
a w,
u,
a u viz Rudoltovice, o. Olomouc
R u o z d i c z k a
R u o z o v á
R u o ž š t k a
R u p p a u
R u s e i n
R u s c h k a,
R u s s k a viz Růžďka, o. Vsetín
RUSÍN, o. Bruntál
Č. 1434 Rawsen ves kanovničí, 1545 lidé z Rusínek, 1565 Ruzynie, 1582 Ruzyn,
1850 Rousno, od 1872 Rusín; n. 1488-1945 Rausen; l. 1331-1366 Rusin, 1352 a 1771
Rausen, 1362 Rusein, 1394 Russaw, 1508 Rusyn prope Lupsicz.
1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov, 1960 Bruntál; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha,
1850 sam. obec, 1964 spol. MNV i pro Matějovice a Hrozovou, které 1980 jeho m.č.
M: 1784 (Hrozová), předtím v matrikách samostatně neuváděn
R u s í n k y
R
R
R
R
R
u
u
u
u
u
s
s
s
s
s
k
k
k
k
k
a,
e,
i,
o,
y viz Rouské, o. Přerov
R u s s a w
R u s s w a l d,
R u s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál
R u s y n
prope Lupsicz
R u t o l o v i c e
R u z w a l d
viz Slezské Rudoltice, o . Bruntál
R u z y n,
R u z y n i e
R ů ž e n á
RŮŽENEC, o. Jeseník
Dol. 1632, č. od 1871 Růženec; n. 1788-1945 Rosenkrantz, Rosenkranz.
Od 1850 osada Bílé Vody u Javorníka, název zrušen 1965.
RŮŽĎKA, o. Vsetín
Č. 1504 a 1517 Rúščka, 1505 Ruoždczka, 1531 Ruštka, 1535 Ruožšta, 1548 a 1580
Rausstcžka, 1549 ves Ruozdiczka, 1580-1658 Rausstka, 1585 Rauška, 1626-1635
Růštka, 1718 Hruždka, 1751 Hruschka, 1771 Russka, 1838 Raučka dříve Hrusska,
1850 Rouška, 1872-1885 Roučka, 1893 Rouštka, od 1885 Růžďka, lidově Růžčka; n.
1633 Raustka, 1670-1751 Rausska, 1718 Raucžska, 1771 Ruschka, 1846-1850
Rautschka, Rauschko, 1872-1918 Rauschtka, 1939-1945 Rauschka; l. 1690-1771
Russka, Russtka.
1960 část území Růžďky byla připojena k Bystřičce.
M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno), 1777
R ů ž e n á
R ů ž í D ů l,
R ů ž o d o l viz Dvorek, s. Petřvaldu, o. Nový Jičín
R ů ž o v
RŮŽOVÁ, o. Bruntál
Zal. kolem 1749; č. 1847 Růžová ves, 1850 Růžov, 1872-1875 Růžená, od 1893
Růžová; n. 1771 Roseldorf, 1788-1945 Rosendorf; l. 1771 Roseldorf.
Od 1850 osada Janušova u Rýmařova, o. Bruntál.
Zanikla po vysídlení Němců 1947, v lexikonu do 1965 je však mylně uvádě na jako
obydlená. Všechny domy odstraněny, název byl 1965 zrušen.
M: 1749 (Rýmařov), 1778 (Stará Ves u Rýmařova)
R ů ž o v á v e s
R ü l l e n h ä u e e r,
R u t t e n h ä u s e r viz Rylovka, o. Bruntál
RYBÁŘE, s. Olomouce
Původně samostatná ves pod Jakubským mlýnem, zanikla, resp. splynula s Olomoucí
v 18. stol.
RYBÁŘE, o. Přerov
Č. kolem 1580 chalupy rybářské, od 1770 Rybáře, 1850 Ribář; n. 1846-1918
Ribarsch, 1847 Rybarž.
1850 osada Drahotuš, 1976 m.č. Hranic.
M: 1644 (Drahotuše), 1732 (Osek nad Bečvou)
R y b á ř o v
RYBÁŘOVICE, z.(?), o. Frýdek-Místek
Č. 1568 pusté Rybářovice, které zanikly v 15. stol. a obnoveny jako malá ves
ve stol. 16., 1578-1633 osedlé Rybářovice, 1735 Ribarovice; l. 1724 Ribarowice.
Ves splynula v 18. stol. s Vendryní a tvoří zřejmě její nynější osadu Zaolzí.
RYBÍ, o. Nový Jičín
Č. od 1478 Rybí, ale 1522 Rybie, 1771-1847 Rybný, 1798 Rolin, 1846-1885 Rybé; n.
1481 a 1567 Raybnik, Raybnig, 1614 Reimnigk, 1618-1839 Reybnik, 1679 Reimblick,
1678 Reimnich, 1687-1771 Reimnik, 1720-1945 Reimlich, 1727 Reimblich, Rymblich,
1798 Ramlich; l. 1397 Rybnyk, 1411-1437 Ribie, 1771 Ribium.
1976 s. Nového Jičína, 1991 sam. obec.
M: 1626 (Nový Jičín), 1784
RYBNÍČEK, o. Olomouc
Č. od 1541 Rybníček, 1771 Rybník, lidově Rebníček; n. 1541 Rybnik, 1607 von
Ribiniczka, 1718 Riebnickh; l. 1399 Ribniczek, 1508 in Rybniczka, 1771
Ribnitium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Újezda u Uničova.
M: 1653 (Újezd)
R y b n í č k y
R y b n i k
R y b n ý
viz Provazovec, o. Opava
viz Rybí, o. Nový Jičín a Rybníček, o. Olomouc
R y d č e,
R y d e č viz Řídeč, o. Olomouc
RYCHALTICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1476-1551 Rychvaltice, od 1570 Rychaltice, 1571 Richvaldice; n. 1648
Richaltitz anders Bettelsdorf, 1651-1718 Richwaltitz, 1751-1918 a 1939-1945
Richaltitz, 1772-1846 Bartelsdorf; l. 1389 Bertoldisdorf, 1405 Richwald, 1408
Richalczicz, 1408-1655 Richaltitz, 1465-1475 Richwalticz, 1672 Richalititz, 1724
Bartelsdorf, 1771 Richaltitium.
1850 sam. obec, 1960 m.č. Sklenova, 1982 název pro spojenou obec Hukvaldy.
M: 1739
R y c h a l t i c e,
R y c h a r t i c e viz Rejchartice, o. Bruntál
RYCHLEBY, z., o. Jeseník
Č. od 1931 Rychleby; n. 1805-1945 Reichstein, Reichenstein.
Hrad zanikl v 15. stol. v Račím Údolí u Javorníka.
R y c h o l t o v
R y c h t á ř i c e
RYCHVALD, o. Karviná
Č. 1440 Rycholtow, od 1447 Rychwald, 1632 pán na Rychvaldách, 1808 Richwold;
n. 1375-1380 Rychwoldsdorf (?), 1447 Richinwald, 1676-1945 Reichwaldau, 17201736 Reichwald, 1808 Reichenwaldau; l. 1305 Richinwalde, 1670-1688 Reichwald,
1724 Reichswald; p. od 1872 Rychwałd.
1850 sam. obec, 1936 povýšen na městys, 1985 na město.
M: 1738 (Orlová), 1784
R y c h v a l d i c e,
R y c h v a l t i c e viz Rychaltice, o. Frýdek-Místek
R y c h w a l d s d o r f
RYLOVKA, o. Bruntál
Č. od 1871 Rylovka; n. 1850 Rüttenhäuser, 1872-1945 Rüllenhäuser.
Od 1850 osada Hlinky, název po 1948 zanikl.
M: v matrikách se samostatně nevyskytuje.
RÝMAŘOV, o. Bruntál
Č. od 1480 Rýmařov, 1613 z Řemařova, 1613 a 1850 Řimařov, 1720 Rymarow, 1798
Ržimaržow, 1847 Romařov; n. 1544 Reumerstadt, 1550-1582 Rymaržow, Rymaržaw,
1559-1607 Ramerstadt, od 1559 Römerstadt, 1583 Rimarzow oder Romerstatt, 16001602 Ramstat, 1608 Remerstat, 1659 Ramersstadt, 1689 Römer Stadt; l. 1351
Raymarstat, 1398-1672 Remerstat, 1771 Romerstatium.
1850 sam. obec s osadou Harrachov, 1960 připojeny jako m.č. Edrovice, Jamartice
a Ondřejov, 1964 spol. MNV Malá Štáhle, která 1980 spolu se Starou jeho Vsí
m.č., 1991 odloučeny jako sam. obce Malá Šťáhle a Stará Ves (s osadou Žďárský
Potok).
M: 1614
R y m b l i c h
R y m i c e
R ý p a ř o v
R y p o t i n
RYSOVÁ, o. Vsetín
Ves vznikla 1960 spojením dosud samostatných obcí Tylovic a Hažovic, 1980
sloučena s Rožnovem pod Radhoštěm jako m.č. Hážovice a Tylovice. - Viz příslušná
hesla!
RÝŽOVIŠTĚ, o. Bruntál
Č. 1492 ves Brumsajf, 1510 městečko pusté Brunzaif, 1545-1547 (osedlé) městečko
Brunzejf, 1577 Braunzayf, 1582-1618 městečko Brunseif, 1798 Brunzaifa, 1846
Brunzaisa (!), 1872-1947 Brunzejf, od tud Rýžoviště; n. 1582-1945 Braunseiffen;
l. 1320 Brunsif, 1392 Brundorf, 1408 Brunzyw, 1437 de Brunsiffi, 1445 in
Brunsew, Brunssiew, 1771 Braunseiffium.
Obec zpustla na rozhraní 15.-16. stol., obnovena 1536.
M: 1583
R z e b t e i n
R z e k a
R z i k a
R z e p c z i n,
R z e p s c h e i n,
R z e p s i n viz Řepčín, s. Olomouce
R
R
R
R
z
z
z
z
e
e
e
e
p
p
p
p
i
i
i
i
s
s
s
s
c h t,
c h t z,
t,
z c z e viz Řepiště, o. Frýdek-Místek
R z e p o w,
R z e p o w a,
R z e p u o w viz Řepová, o. Šumperk
R z e p u s t z
R z i a d i t z
R z i c o w i c z
R z i c z,
R z i e t s c h
viz Řídeč, o. Olomouc
R z i h a r t i c e
R z i k a
R z i k o w i t z
R z i m n i t i u m,
R z i m n i t z i u m,
R z i m i c z viz Řimice, o. Olomouc
R z y c z
R ž e p i s c h t
R ž e p c ž e i n,
R ž e p s c h e n viz Řepčín, s. Olomouce
R ž i d c ž e
R ž i k o w i t z,
R ž i k o w i t z i u m
R ž i m a r ž o w
R ž i m n i t z
ŘEHLOV, z., o. Vsetín
Č. 1502-1611 pustý Řehlov.
Zanikl v 15. stol. u Křivého v trati Řehlov.
ŘEKA, o. Frýdek-Místek
Č. od 1644 Řeka, 1808-1895 Smilovská Řeka, lidově Říka; n. 1720-1945 Rzeka;
l. Reka, 1724 Smilowska Řeka; p. od 1850 Rzeka.
Ves vznikla v 17. stol. vyčleněním a spojením části Gut a Smilovic.
1980 m.č. Hnojníka, 1990 sam. obec.
Ř e m a ř o v
ŘEPČÍN, s. Olomouce
Č. 1481-1850 Rzepczin, Rzepsin, Řebčín, Řepčín, 1551 Trzepsin, 1571-1872 též
Hřebčín, Hřebsyn, Hřepčín, 1601 z Repšeina, 1771 Rebtczin, 1798-1850 Trzepssina,
od 1885 jen Řepčín; n. 1676 Rzepschein, Repschein, 1677 Rzebtein, 1716-1850
Trepschein, Treptschein, Ržepschen,l7l8 též Ržepcžein, 1720-1850 Hržeptschein,
1763-1885 Reptschein, 1893-1918 Hřeptschein, 1939-1945 Repschein; l. 1131-1267
Repsin, Repsine, 1508 Repczyn, 1556 Řepšín (?!), 1582 ex Rzepsyna, 1771
Rebtschinium, 1772 Rebtschin pro parte (díly náležely do 1850 Klášternímu
Hradisku, olomouckému biskupství a kapitule).
1850 sam. obec, od 1919 s. Olomouce.
M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1783 (Křelov)
ŘEPIŠTĚ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1545 Řepiště, 1850 a lidově Řepiš če; n. 1701 Ržepist, 1720-1918
Rzepischt, Rzepist, 1798 Ržepischt, 1808-1893 též Rzepischtz, 1939-1945
Repischt; l. 1450 Rzepiszcze, 1688 in Rzepustz, 1724 Repischt.
1850 sam. obec s osadami Popinec a Vinohrad, 1980 sloučeny s Vratimovem, 1990
sam. obec.
M: 1676 (Šenov), 1785 (Vratimov)
Ř e p o v
ŘEPOVÁ, o. Šumperk
Č. 1525 Rzepuow, 1581 a 1847 Řepov, od 1582 Řepová, 1626 Řípov; n. 1677-1945
Ripau, Rippau, 1787 Ribbawe, Rippaw, 1850-1854 Ruppau; l. 1389-1413 a 1614-1672
Repaw, 1375-1403 Rzepuow, Rzepow, Rzepowa, 1385, 1460 Rzepow, 1771 Ripavia.
1960 Šumperk.
1976 spojena s Mírovem, 1980 m.č. Mohelnice.
M: 1614 (Mohelnice)
Ř e p š e i n,
Ř e p š í n viz Řepčín, s. Olomouce
Ř i b e n e c
Ř í č,
Ř í d č e
ŘÍDEČ, o. Olomouc
Č. 1480-1771 Ržicže, Ržidcže, 1516-1847 a lidově Řič, Řiče, 1839-1896 Rideč,
Rydeč, Rydeče, 1893-1924 Řídče, odtud Řídeč; n. 1599-1652 Rzicz, Rzycz, 16361664 Rzietsch, 1637 von der Ritsche bei Sternberg, 1678-1945 Rietsch, Ritsch;
l. 1295 Rietschz, 1771 Ritschium.
1850 sam. obec, 1964 m.č. Mladějovic, 1979 Šternberka, 1994 sam. obec.
ŘÍKA, z., o. Přerov
1627 v matrice Lipníka n. Bečvou, zřejmě zanikla za třicetileté války.
Ř í k a
viz Ranošov, o. Olomouc a Řeka, o. Frýdek-Místek
ŘIKOVICE, o. Přerov
Č. od 1437 Řikovice; n. 1676-1846 Řikowitz, 1771-1918 Ržikowitz, 1939-1945
Rikowitz; l. 1274 Richowicz, 1383-1672 Rikowicz, 1384-1437 Rzicovicz, 1771
Rzikowitium, 1863 Ricovicium.
M: 1657 (Horní Moštěnice), 1846
Ř i m a ř o v
ŘIMICE, o. Olomouc
Č. 1413-1416 Rymice, 1437-1547 a 1915-1974 Řimice, 1447-1893 Řimnice, 1507 a
1846-1850 Hřimice, 1597 z Hřimnic, 1599 Rimowicze, 1854 Hřivnice; n. 1676-1918
Rzimnitz, Ržimnitz, 1939-1945 Rimnitz; l. 1281 Srimicz, 1311 Hrsimnicz, 13561437 de Rzimicz, 1368 Rziuicz, 1371 Hrzimicz, 1771 Rzimnitium.
Od 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec s osadou Nové Mlýny, 1960 připojeny Červená Lhota a Měník, 1976
m.č. Bílé Lhoty.
Ř í p o v
S a b e r s d o r f
S a b e s c h t - L h o t a,
S a b e s s n a - L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov
S a b l a g y
viz Záblatí, o. Karviná
S a b r s e,
S a b r z e,
S a b r z i e
viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy
S a b r z e c h
S a c e r
viz Zábřeh, o. Opava
M o n s
viz Svatý Kopeček u Olomouce, o. Olomouc
S a c o l c a
viz Skalice, o. Frýdek-Místek
SÁDEK, o. Bruntál
Č. od 1539 Sadek, Sádek, 1542 Sadkow, od 1850 Sádek, 1880 Sadki; n. 1623-1945
Zottig, 1654-1734 Zattig, 1676 Sattich, 1718 Sattig, 1758 Zattich, 1771-1847
Zottich; l. 1267 Zadik, 1274 Shadic, 1445 Sadek, 1771 Zottichium.
Bruntál.
1850 sam. obec, 1949 m.č. Dívčího Hradu, 1976 spolu s ním připojen k Osoblaze a
jako m.č. zanikl.
M: 1651 (Pitárné)
SÁDEK, o. Opava
Č. od 1541 Sádek, ale 1663-1870 též Sadko, Satko, 1836 Zattek, 1850 Zátek; n.
1601-1945 Zattig, 1608-1694 Zattich, 1771 Zottich, 1798-1850 Zottig; l. 1250
Scadec, 1265 Zadek, 1270 Zadech, 1771 Zottichium.
1850 s. o. Horní Benešov, 1938 Opava, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál,
1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1938 Opava, 1945 Bruntál, 1949 Opava.
1976 spol. MNV s Velkými Heralticemi, 1979 jejich m.č.
S a d k i
viz Sádek, o. Bruntál
S a d k o
viz Sádek, o. Opava
S a d k o w
SÁDKY, s. Olomouce
Č. 1849-1850 Sádky; n. 1849-1850 Fischbehälter.
1850 sam. obec, krátce nato osadou Nových Sadů (nyní s. Olomouce), 1919 s.
Olomouce.
M: Olomouc – Nové Sady, v matrikách samostatně neuváděny
S á d k y
viz Zadky, o. Opava
S a d l o v i c i
viz Žádlovice, o. Šumperk
SAHOV, z.,o. Přerov,
L. 1408 Sahow.
Tento hrádek zanikl v 15. stol. u Špiček.
S a c h s e n b e r g
viz Sasovka, s. Českého Těšína, o. Karviná
S a i f e r s d o r f
viz Zátor, o. Bruntál
S a i t e n d o r f
S a i w e r s d o r f
S a k r z o w
S a l
viz Zákřov, o. Olomouc
S a l b n i t z i u m,
S a l b n u s s viz Dolní Sukolom, o. Olomouc
S a l c z e r g u t
S a l i s f e l d
viz Salisov, o. Bruntál
SALISOV, o. Jeseník
Č. od 1924 Salisov; n. 1798-1945 Salisfeld.
Od 1850 osada Ondřejovic, 1964 i s nimi s. Zlatých Hor.
M: 1796 (Ondřejovice)
SALMOVEC, s. Ostravy
Od 1850 kolonie Slezské Ostravy, s. Ostravy.
M: Slezská Ostrava, v matrikách samostatně neuváděn
S a l t z e r
G u t h
S a l u s c h e n
S a l z e r g u t
S a m a r s c h
viz Zámrsky, o. Přerov
S a m č a n k a
S a m e r s k
S a m o t í n,
S a m o t i n i u m
viz Semetín, o. Vsetín
S a m o t i s c h e k,
S a m o t i s k o viz Samotíšky, o. Olomouc
SAMOTÍŠKY, o. Olomouc
Č. 1517 a 1872 Samotížky, od 1518 Samotíšky, 1577 ze Samotizek, 1771-1872 ten
Samotíšek; n. 1673-1918 Samotischek, 1677 a 1720 Samotisko, 1939-1945 Einöd;
l. 1141 Semitesicih (Semitěšice ), 1239 in Semithesich, 1275 in Semitesiz, 1508
in Samotyasek prope Dolan, 1519 de Zamotissek, 1771 Samotischka.
M: 1642 (Jívová) i 1642 (Dolany), 1785 (Svatý Kopeček)
S a m o t i z e k,
S a m o t í ž k y
S a m r s k
viz Samotíšky, o. Olomouc
S a m t s c h a n k a
S a m y r s k
S a n c k t
J o h a n n e s p e r g
S a n d a u
S a n d h ü b e l,
S a n d h ý b l viz Písečná, o. Jeseník
S a n f t l a b e n,
S a n f t l a w e n,
S a n k a w viz Ženklava, o. Nový Jičín
S a n t e n s
S a n t h ü b e l viz Písečná, o. Jeseník
S a r e p t a
M o r a v i c a
S a r o b i a
viz Záhrobí, z., s. Olomouce
S a s c h a u
viz Zašová, o. Vsetín
S a s k á
K u p a
viz Sasovka, o. Karviná
SASOVKA, o. Karviná
Č. 1881-1921 Sasovka, někdy i Sasůvka, Saská Kupa; n. 1791-1945 Sachsenberg;
p. od 1850 Sasow, Sasowka.
Od 1850 s. Českého Těšína. Název zanikl po 1945, oficiálně v českých lexikonech
mizí po 1924.
S a t i e s s i t z
viz Zátěš, z., o. Olomouc
SATINA, o. Frýdek-Místek.
Od 1850 s. Malenovic, o. Frýdek-Místek.
M: Borová, v matrikách samostatně neuváděna
S a t k o
S a t o r
S a t t i g,
S a t t i c h
S a u b s d o r f
viz Supíkovice, o. Jeseník
S a u d e r w i t z,
S a u d i c e
S a u d o l
S a u e r s d o r f,
S a u e r s d o r f i u m
S a u i e n a
viz Savín, o. Olomouc
S a u p e r s d o r f,
S a u p s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník
S a u š t a j n
viz Šostýn, z., o. Nový Jičín
S a u t k e viz Sudkov, o. Šumperk
SAVÍN, o. Olomouc
Č. od 1417 Savín (Sawyn), 1464 Slavin, 1604 z Zawyna, 1751 Sawina, 1798 Sobyn;
n. 1676 Sawina, 1718-1945 Sawin, 1798 Sowin; l. 1353 Sawyn, 1365 Sauiena, 1368
Zawyn, 1771 Sawinium.
Ves patrně v 15. stol. dočasně zpustla v trati Na starých Savinech a vysazena
opodál v 16. stol.
1850 sam. obec, 1980 m.č. Luké, 1992 sam. obec, 2001 m.č. Litovle.
M: 1648 (Měrotín)
S á v i š i c e
S a w a d a
viz Závada, o. Karviná a o. Opava
S a w e r s d o r f
S a w i n,
S a w i n a,
S a w i n i u m
S a w n s t e i n
S a w o d a
viz Závada, o. Opava a Závodí, z., o. Olomouc
S a w o r i c z
viz Závořice, z., o. Šumperk
S a w p i s d o r f
S a w s t a y e n
S a w y n
S a x r o w i c z
S a y f e n š t o r f,
S a y t e n d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk
SAZANY, z., o. Vsetín
L. 1131 Zazane, 1391 in Sazan ante Celcz.
Ves zanikla v 15. stol. splynutím s Kelčí.
SAZOVICE, z., o. Přerov
Č. 1466-1539 Sazovice ; l. 1397 Sazouicz.
Ves zanikla asi v 16. stol. mezi Dobrčicemi, Přestavlky a Količínem.
S b i n k o w
S b i s l a w s k o,
S b i s l o u i c z viz Zbyslavice, z., o. Přerov
S b o r o w
S b r a s c h a u,
S b r a s s o w viz Zbrašov, o. Přerov
S c a d e t z
S c a l i c e
S c a l i c z
viz Skalička, o. Přerov
S c a l i c z a
S c a l i c z k a
S c a l c o d o r f
S c e n n i c z e
S c e p a n c o v i c
viz Štěpánkovice, o. Opava
S c e p a n o u i c h e
S c i r b i n e
S c o b y r w i c z
S c o n n e n w a l d e
S c o r a n s d o r f,
S o o r o n s d o r p h,
S c o r o s d o r f viz Skorošice, o. Jeseník
S c o r o s s o n i s v i l l a,
S c o r o s s o w viz Kolnovice, o. Jeseník
S c o r o t i n
S c o t n i c z
S c r i b e n
S c r i p t o r i s
v i l l a
S c y t i n a
S c z a d e c
S c z e d r a k o w
viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk
S c z e p a n k o w i t z
viz Štěpánkovice, o. Opava
S c z e p a n o w
S c z e t y n a,
S c z t i t i n a
S c z r k o v
viz Štrbkov, z., o. Vsetín
S c z u d l o w
viz Študlov, o. Vsetín
S c z y c z m d o r f
S c z z o w a
viz Slavoňov, o. Olomouc
viz Dolní a Horní Žukov, o. Frýdek-Místek
S d i e c h o w
viz Zděchov, o. Vsetín
S d i s l a w s d o r f
S e b r ž i n o w
viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk
S e c z i g i s d o r f,
S e c z i k i s d o r f viz Vápenná, o. Jeseník
SEČ, o. Jeseník
Č. od 1880 Franková, od 1949 Seč; n. 1671 Hau, 1805-1945 Frankenhau.
Od 1850 osada Bukovice, od 1960 Jeseníku.
M: 1668 (Jeseník)
S e d e l n i t z
S e d l c z e
viz Sedlec, z., o. Olomouc
SEDLEC, z., o. Olomouc
Č. 1480-1482 Sedlec (osedlý), od 1494 pustý, 1530 pustá Sedlišťka, 1548-1566
pusté Sedlišče, 1578 pustá ves Sedlecko, "poblíž Radvanic a Zábeštní Lhoty",
1590-1596 pustý Sedlec; l. 1353-1397 Selecz, Sedlecz, 1406-1447 Sedlcze.
Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Veselíčkem, Velkým Újezdem, Daskabátem,
Vinary, Žeravicemi, Radvanicemi a Zábeštní Lhotou.
S e d l e c k a
viz Sedlisko, o. Olomouc
S e d l e c k o
S
S
S
S
e
e
e
e
d
d
d
d
l
l
l
l
e
e
e
e
j
j
s
s
š
š
c
k
S e d l e s t
k a,
k o,
h k a,
a viz Sedlisko, o. Olomouc
S e d l e y s c h k a,
S e d l e š k y viz Sedlisko, o. Olomouc
S e d l i c z
viz Sedliště, o. Frýdek-Místek a Sedlnice,o. Nový Jičín
S e d l i s c h t
SEDLISKO, o. Olomouc
Č. 1535 v Sedlištkách, 1656 Sedleyschtzky, 1716 Sedlysky, 1771 Sedlešky, 17721924 Sedlejsko, 1850-1885 též Sedlištka, od 1924 Sedlisko, lidově Sedlejška; n.
l. 1655 Sedlischka, 1676-1718 Sedleyssek, 1751-1846 Sedlesko, 1771 Sedleschka,
1847 Sedleysko, 1939-1945 Sedlisk; l. 1276 in Sedlisk, 1278 Sedlski, 1772
Sedleska.
Od 1850 osada, nyní m. č. Horky nad Moravou.
M: 1690 a 1719-1721 (Křelov), 1698 (Horka nad Moravou)
S e d l i s k
viz Sedlisko, o. Olomouc
S e d l i š č e
viz Sedlec, z., o. Olomouc a Sedliště, o. Frýdek-Místek
SEDLIŠTĚ, o. Frýdek-Místek
Č. od 1573 Sedliště, 1580 Sedlišče (Sedlissczie); n. 1580 Sedlest, 1641-1945
Sedlischt; l. 1305 Sedlicz, 1447 Czedlicz, 1450 a 1688 Sedliscze, 1711
Sedlistczium.
1850 sam. obec s osadou Kaňovice, odloučenou 1866.
M: 1610 (Bruzovice), 1834
S e d l i š ť k a
S e d l i t z
viz Sedlisko, s. Horky a Sedlec, z., o. Olomouc
SEDLNICE, o. Nový Jičín
Č. od 1493 Sedlnice, 1558-1640 na Sedniczy, 1606 manství Selnické, 1846-1850
Dědičné a Manské Sedlnice, 1881 Zpupné a Lenní Sedlnice, 1885-1918 Dědičná a
Manská Sedlnice, lidově Sednice; n. 1628-1667 Sednitz, 1636 Setlitz, od 1640
Sednitz, 1642-1710 a lidově Zedlicz, Zedlitz, 1653 Sedlicz, 1676-1918 Erb und
Lehen Sedlnitz, Erb-und Lehen Sedlitz; l. (1267 aqua Zedelniz), 1359 a 1657
media villa Sedlicz, 1373-1472 Sedlnicz, Sedlnicze, 1666-1667 ex Sednicz,
Sennicz, 1771 Sedlnitium, 1772 Sedelnitz pro parte.
Nový Jičín.
Ves se rozpadala od 1550 po rozdělení mezi jednotlivé členy rodu Sedlnických z
Choltic na lenní a manský díl, které 1850 a s definitivní platností 1863 byly
sloučeny v jednu politickou obec Sedlnici, jejímiž s. zůstaly do l. světové
války. R. 1958 odtržena část území Sedlnice k Libhošti.
M: 1654
S e d l n i t z
SEDM DVORŮ, o. Bruntál
Č. 1480-1847 Sedmidvory, l720 Sedmidvoří, 1771 Sedm Dvory, od 1850 Sedm Dvorů;
n. 1410,-1589-1945 Siebenhöfen, v 17. st. Sieben Höffen, 1720 Siebenhofen; l.
1397 Sedmdwuor, 1771 Septem villae.
1850 s. o. Šternberk, za okupace Dvorce; 1850 o. Šternberk, za okupace M.
Beroun, 1945 Šternberk, 1949 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 m. č. Moravského Berouna.
SEDM DVORŮ, o. Šumperk
Č. 1924-1948 Sedm Dvorů; n. 1786-1945 Siebenhöfen.
Od 1850 osada Vernířovic, s níž 1948 splynula.
M: Vernířovice, v matrikách
S e d m d w u o r,
S e d m i d v o ř í
samostatně neuváděny
viz Sedm Dvorů, o. Bruntál
SEDMLÁNŮ, o. Jeseník
Zal. 1565, č. od 1871 Sedmlánů, Sedm lánů; n. 1625 Siebenhüben, 1720-1945
Siebenhuben.
Od 1850 osada Skorošic.
S e d n i c e,
S e d n i c z viz Sedlnice, o. Nový Jičín
S e d u m
D v o r ů
S e e f e l d
S e e l,
S e e l e n
viz Žilina, o. Nový Jičín
S e g e r z a w
viz Mastník, o. Olomouc
S e h e l e n,
S e h l e n viz Žilina, o. Nový Jičín
S e i b e r s d o r f
viz Bělá, o. Olomouc a Pusté Žibřidovice, o. Šumperk
S e i b o t i n d o r f viz Hladké Životice, o. Nový Jičín
S e i f e n
Šumperk
viz Pustá Rudná, o. Bruntál, Sejpské Údolí a z. Zejpy (Ospit), o.
S e i f e n d o r f
S e i f e n g r u n d
viz Sejpský Dol, o. Šumperk
S e i f e n t h a l
S e i f e r n
viz Sejpské Údolí, o. Šumperk
viz Zejpy, o. Šumperk
S e i f e r s d o r f viz Bělá, o. Olomouc, Hať, o. Opava, Vysoké Žibřidovice,
o. Šumperk a Zátor, o. Bruntál
S e i f f e n,
S e i f f e n D ü r
S e i f f e r s d o r f
S e i t e n d o r f v iz Životice, o. Bruntál, Hladké Životice a Životice, o.
Nový Jičín a Horní Životice, o. Bruntál
S e i t e n d o r f
b e i
N e u t i t s c h e i n
S e i t e n d o r f
b e i
Z a u c h t e l
S e i t e n d o r f i u m
viz Hladké Životice, o. Nový Jičín
S e i t t e n d o r f,
S e i t t e n d o r f i u m
S e i w e r s d o r f
S e j f e r s d o r f
SEJPSKÉ ÚDOLÍ, s. Mladoňova, o. Šumperk
Č. 1588 pustá ves Seifen, Zeif; 1922 Sejpy, od 1924 Sejpské Údolí; n. 1869-1883
Grund, 1893-1945 Seifenthal.
1850 s. Mladoňova, 1924 již jen tři domy.
M: 1757 (Mladoňov)
SEJPSKÝ DOL, s. Šleglova, o. Šumperk
Č. od 1924 Sejpský Dol; n. 1869-1945 Seifengrund.
1850 s. osady
Kronfelzov, jenž byl m.č. Šléglova, 1924 jen jeden dům.
M: Branná, v matrice samostatně neuváděn
S e j p y
viz Sejpské Údolí, o. Šumperk
S e j ř a v a
viz Šířava, s. Přerova
S e j w e t t n d o r f
S e l e c z
S e l e c h o v i c i,
S e l e c h o v i c z,
S e l i c h o w i c z viz Želechovice, o. Olomouc
S e l n i c e
S e l p l a z
S e m e c z y n
viz Semetín, z., o. Přerov
SEMETÍN, o. Vsetín
Č. 1502-1691 pustá ves Semetín, 1771 Samotín (osedlý), od poč. 19. stol. běžně
Semetín; n. 1771 Samotin; l. 1771 Samotinium.
Ves, zpustlá v 15. stol. mezi Vsetínem a Ratiboří, byla obnovena asi v 2. pol.
18. stol.
Od 1850 s. Ratiboře, od 1924 část též u Vsetína, 1949 obě části spojeny jako m.
č. Vsetína.
M: Vsetín, v matrikách samostatně neuváděn
SEMETIN, z., o. Přerov
L. 1394 Semeczyn, Semetyn.
Ves zpustla patrně v 15. stol. poblíže Brodku.
S e m i c e
viz Valašská Senice, o. Vsetín
S e m i n k y
S
(
S
S
e
S
e
e
m
e
m
m
i
m
i
i
t
i
t
t
e
t
h
e
s
ě
e
s
S e m r z e
viz Seninka, o. Vsetín
i
š
s
i
c i h,
i c e ),
i c h,
z viz Samotíšky, o. Olomouc
S e n b e r c h
S e n f e r s s d o r f
S
S
S
S
e
e
e
e
n
n
n
n
f
f
f
f
f
t
t
z
l
l
l
l
a
a
e
e
b
w
b
b
e
e
e
e
n,
n,
n,
n viz Ženklava, o. Nový Jičín
S e n i c a,
S e n i c e viz Valašská Senice, o. Vsetín
SENICE NA HANÉ, o. Olomouc
Č. 1405-1927 Senice, 1407-1901 též Velká Senice, 1669 Zsenicze, 1771-1847
Hrubá Senice, 1927-1930 Senice na Moravě, od 1930 Senice na Hané; n. 1604 von
der Symlitz(?), 1677-1915 Gross Senitz, 1915-1918 Grossenitz, 1939-1945 Gross
Zinitz; l. 1078 Scennicze, 1261 Syennicza, 1275 Sennichcz, 1276 Sennicze, 1287
de Senich, 1346 in Syenicz, 1351-1399 in Senycz, 1358, 1408 a 1508 in Magna
Senicz, 1364 Maior Czynicz, 1374 a 1418 de Syenicz Magno, 1400 in Senicz Maiori,
1771 Magno Senitium.
1850 sam. obec, 1974 připojena Senička s Odrlicemi, 1980 Cakov, 1990 se oddělila
Senička.
M: 1659 (Cholina), 1714
S e n i c e n a
S e n i c z e
M o r a v ě
SENIČKA, o. Olomouc
Č. 1447-1657 Malá Senička, 1460-1905 Malá Senice, 1850-1893 Seníčky, od 1905
Senička; n. 1676-1915 Klein Senitz, 1915-1918 Kleinsenitz, 1939-1945 Klein
Zinitz; l. 1330, 1354 a 1691 in Parvo Senicz, 1349 Parva Syeniczka, 1364 Parva
Czynicz, 1371-1399 Parva Seniczka, 1389-1508 Seniczka, 1508 a 1672 Parva
Senicz, 1771 Parvo Senitium.
1850 sam. obec, 1960 připojeny k ní Odrlice, 1974 s. Senice, 1990 sam. obec.
M: 1714 (Senice na Hané)
S e n í č k y
SENINKA, o. Vsetín
Č. od 1500 Seninka, ale 1518 Seninky, 1548 Senticze, 1626-1635 Senínky; n.
1676-1945 Seninka; l. 1690-1771 Seninka.
Meziříčí, od 1909 Vsetín.
1985 m.č. Valašské Polanky, 1990 sam. obec.
M: 1644 (Vsetín), 1717 (Liptál)
S e n i n k a
S e n i n k y
S e n i s c h l e b e n
viz Ženklava, o. Nový Jičín
S e n i t i u m,
S e n i t z viz Valašská Senice, o. Vsetín
S e n n i c z
S e n o w
viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava
S e n t i c z e
S e n v a l d
S e n y t z
S e p t e m
v i l l a e
S e r g s d o r f,
S e r k s d o r f viz Uhelná, o. Jeseník
S e r o t e i n
viz Žerotín, o. Olomouc
S e r z i k i s d o r p h
viz Vápenná, o. Jeseník
S e s t r e g o w i c z,
S e s t r e c h o w i c z
S e t i n
S e t l i t z
S e t t e i n z
S e t z d o r f
S e u t e n d o r f,
S e u t t e n d o r f
S e y b e r s d o r f
Bělá, o. Olomouc
viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk, Hať, o. Opava a
S e y b o t e n d o r f
S e y f f e r s t o r f f
S e y f r i d i s d o r f
S e y f r i d s d o r f
S h a d i c
S h e n w a l d
S h o w a t z
viz Sobáčov, o. Olomouc
S c h a b e n,
S c h a b i n a,
S c h a b n a viz Žabeň, o. Frýdek-Místek
S c h a c k
viz Slavkov, o. Olomouc
S c h a d l o w i c z
viz Žadlovice, o. Šumperk
S c h a e n a v i a
viz Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín
S c h a k o w i t z
viz Žákovice, o. Přerov
S c h a n w a l d
S c h a r f e n b e r g
viz Ostrá Hora, o. Bruntál
S c h a r z e n d o r f
S
S
S
S
c
c
c
c
h
h
h
h
a
a
a
a
u
w
w
w
e
e
e
s
n
n
n
t
s
e
s
e
t
t
t
y
e i n,
a y n,
e i n,
n viz Šostýn, o. Nový Jičín, z.
S c h ä r f e n b e r g
S c h e b a n k o w i c z e,
S c h e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava
S c h e b i e c h o w i c z e,
S c h e b i s c h o w i t z
S c h e c h o w i c z
viz Všechovice, o. Přerov
S c h e i b e n h o f
viz Nýtek, o. Opava
S c h e i b s t e i n
S c h e l a t o w i t z
viz Želatovice, o. Přerov
S c h e l e r z o w i c z e
viz Šilheřovice, o. Opava
S c h e l c h o w i t z,
S c h e l i c h o w i t z
viz Želechovice, o. Olomouc
S c h e l l e n m ü h l e
S c h e m r z i e
S c h e n,
S c h e n a,
S c h e n a w
viz Šenov, s. Nový Jičína
S c h e n e w
viz Šenov, o. Frýdek-Místek
S c h e n s t e i n
viz Dolní Životice, o. Opava
S c h e n s t a y n
S c h e n s t e i n
S c h e n w a l d
S c h e p e t o w i c z
S c h e r a w i t z
viz Šepetovice, z., o. Karviná
viz Žeravice, o. Přerov
S c h e r f e n b e r g
S c h e r o t e i n,
S c h e r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc
S c h e r t z o w,
S c h e r t z o w a
S c h e r u w e k
viz Heltínov, o. Nový Jičín
viz Žerůvky, o. Olomouc
S c h e r z d o r f,
S c h e r z e n,
S c h e r z h o f viz Heltínov, o. Nový Jičín
S c h e v a l
S c h i b i t z
viz Svibice, o. Karviná
S c h i c o v i c e
S c h i d l o c h o w
S c h i e b i t z
viz Židlochov, z., o. Přerov
S c h i e r o t i n
S c h i g l a
viz Žerotín, o. Olomouc
viz Žihla, o. Frýdek-Místek
S c h i c h e s d o r f
S c h i c h l a
viz Žihla, o. Frýdek-Místek
S c h i c h o v i c i viz Vápenná, o. Jeseník
S c h i l d b e r g,
S c h i l d b e r g a
S c h i l d e n a u
viz Štíty, o. Šumperk
viz Hladnov, osada Slezské Ostravy, s. Ostravy
S c h i l h e r s d o r f,
S c h i l l e r s d o r f viz Šilheřovice, o. Opava
S c h i l t b e r g,
S c h i l t b e r c h
S c h i m b e r g,
S c h i m b e r c k
S c h i m e r o w i t z
S c h i m e s d o r f,
S c h i m m e l s d o r f
S c h i m m e r w i t z,
S c h i m r o w i t z viz Žimrovice, o. Opava
S c h i n s t a d t
viz Krásno nad Bečvou, o. Vsetín
S c h i n w a l d t
S c h i r n
S c h i s m a,
S c h i s c h m a
S c h i t i n
viz Šišma, o. Přerov
S c h i t z e n d o r f
S c h l a a g
viz Slavkov, o. Opava a o. Olomouc
S c h l a c k a u
S c h l a d i n k a
S c h l a e c h t
S c h l a g
S e i t e n d o r f
viz Životice, o. Nový Jičín(?)
viz Slavkov, o. Opava a o. Olomouc
S c h l a c h t
S e i t e n d o r
viz Hladké Životice, o. Nový Jičín(?)
S c h l a k a u,
S c h l a k o v i a
S c h l a p e t i n
viz Slavětín, o. Olomouc
S c h l a t a u,
S c h l a t t e n
S
S
S
S
c
c
c
c
h
h
h
h
l
l
l
l
a
a
a
a
u
u
u
u
s
s
s
z
e
o
w
o
w
w
i
w
i
i
t
i
t z,
t z,
z,
t z viz Služovice, o. Opava
S c h l e g e l s d o r f
S c h l e c h t
viz Šleglov, o. Šumperk
S e i t e n d o r f
S c h l e i s s w i t z,
S c h l e i s w i t i u m
viz Služovice, o. Opava
S c h l e e i s c h
H a r t a u
S c h l e s i e c h
K o t z e n d o r f
S c h l e s i e c h
O s t r a u
S c h l e s i s c h
W o l f s d o r f
S c h l i c h t
viz Žlíbek, o. Jeseník
viz Slavkov, o. Olomouc
S c h l o s s b e r g
S c h l o t t e n
viz Zámecký Kopec, s. Šternberka, o. Olomouc
S c h l ö g e l s d o r f,
S c h l ö g l s d o r f,
S c h l ö g l s d o r f i u m
S c h l u c z o w i c z e
S c h m a i l
viz Smilov, o. Olomouc
S c h m a l e
viz Zvole, o. Šumperk
c
c
c
c
h
h
h
h
m
m
m
m
e
e
e
e
i
i
i
l
viz Slavkov, o. Olomouc a Opava
S c h l o g l s d o r f
S
S
S
S
viz Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín
viz Hladnov, s. Ostravy
S c h l i p p e n g r u n d
S c h l o c k,
S c h l o c k h
viz Slezský Kočov, o. Bruntál
S e i t e n d o r f
S c h l i d n a u
S c h l o g
d l,
l,
l e,
o v á
S c h m i d k a w
SCHMIDTDÖRFEL, s. Zlatých Hor, o. Jeseník
N. 1850 Schmidtdörfel, Schmieddörfel.
1850 osada u Zlatých Hor, s nimiž tehdy splynula.
S c h m i d t s c h a w,
S c h m i d t z a u,
S c h m i d z a u viz Kovářov, o. Přerov
S c h m i e d d ö r f e l
S
S
S
S
S
c
c
c
c
c
h
h
h
h
h
m
m
m
m
m
i
i
i
i
i
e
e
e
t
t
d
d
t
s
z
e
s
s
h
a
s
a
h
a
u
viz
Schmidtdörfel, s. Zlatých Hor, o. Jeseník
h a u,
u,
a u,
u,
S c h m i l o w i t z
viz Smilovice, o. Frýdek-Místek
S c h m o h l,
S c h m o l,
S c h m o l e viz Zvole, o. Šumperk
S c h m o l k a u,
S c h m o l k a w,
S c h m o l k o f f
viz Smolkov, o. Opava
S c h m o t z l viz Zvole, o. Šumperk
S c h n e c k e n h o f
viz Veselka, o. Opava
S c h n e c k e n m ü h l e
S c h n o b o l i n,
S c h n o b o l i n i u m
viz Lhota, z. u Olověné, o. Olomouc
viz Slavonín, o. Olomouc
S c h o b a c z o w
S c h o b y e k o w
viz Žabíkov, z., o. Přerov
S c h o e n a w
S c h o e n e b r u n n
S c h o l a s d o r f
S
S
S
S
c
c
c
c
h
h
h
h
o
o
o
o
m
m
m
m
b
b
b
b
a
a
a
e
r
r
r
r
viz Svinov, s. Ostravy
c k,
g,
g k h,
g viz Šumbark, o. Karviná
S c h o m b e r g
S c h o n a u
S c h o n o w
viz Šenov, o. Frýdek-Místek a Šenov, s. Nový Jičína
S c h o n b e r k,
S c h o n b e r g,
S c h o n b u r g viz Šumbark, o. Karviná a Šumperk, o. Šumperk
S c h o n e S t a t
viz Krásno nad Bečvou, o. Vsetín
S c h o n e i c h e
viz Nový Bohumín, o. Karviná
S c h o n e n b e r g
S c h o n e n s t e i n
S
S
S
S
c
c
c
c
h
h
h
h
o
o
o
o
n
n
n
n
e
e
w
w
n
w
a
a
w
a
l
l
a l d e,
l d,
d,
d e viz Šumvald, o. Olomouc
S c h o n n b e r c h
S c h o n n e b r u n n e
S c h o n n i c k e l
S c h o n o w
S c h o n p e r c
S c h o n s t a d t,
S c h o n s t a t t viz Krásno nad Bečvou, o. Vsetín
S c h o n s t e i n
S c h o n v a l d
S c h o r k e l
viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava a Šenov, o. Frýdek-Místek
viz Švrkl, s. Ostravy
S c h o r n s t e i n
S c h o u e n b r u n n e
S c h o v a l
S c h o w e n a t e i n
S c h ö b i s c h o w i t z
S c h ö m b e r g
S c h ö n
viz Soběšovice, o. Frýdek -Místek
S c h ö n a u
viz Šenov, o. Frýdek-Místek, Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín
S c h ö n a w
S c h ö n b e r g
S c h ö n b o r n
S c h ö n b r u n n
viz Svinov, s. Ostravy a Dolní Studénky, o. Šumperk
S c h ö n e i c h e l
S c h ö n f e l d
S c h ö n h o f
viz Krásné Pole, o. Opava
S c h ö n i c h e l
S c h ö n s t e i n
S c h ö n t h a l
viz Krásné, o. Šumperk
S c h ö n w a l d
viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava a Šumvald, o. Olomouc
S c h ö n w i e s e,
S c h ö n w i e s e n
S c h p e i t s c h,
S c h p e i t s c h i u m
S c h p l u c h a u
Frýdek-Místek
S c h p r a n e k
viz Špluchov, s. Horních a Prostřed ních Bludovic, o.
viz Spránek, z., o. Olomouc
S c h r a i n i u m
viz Střeň, o. Olomouc
S c h r e f f e l e d o r f
S c h r e i b e n d o r f
S c h r e i b e r d o r f
viz Hněvošice, o. Opava
S c h r e i b e r s d o r f viz Hněvošice, o. Opava a Písařov, o. Šumperk
S c h r e i b e r s e i f e n,
S c h r e i b e r s e i f i u m viz Skrbovice, o. Bruntál
S c h r e i n
S c h r e t e s
viz Střítež, o. Vsetín, z.
S c h r e y b e r
S e i f f e n
viz Skrbovice, o. Bruntál
S c h r o p p e n g r u n d
S c h r ö f f e l s d o r f
S c h r ö k e n g r u n d
S c h t a u d e n k y
S c h t e n k e i
viz Studénka, o. Nový Jičín
S c h u c z e n d o r f,
S c h u c z y n d o r f,
S c h u e t z e n d o r f
S
S
S
S
c
c
c
c
h
h
h
h
u
u
u
u
l
l
l
l
e
l
l
l
r
e
e
e
o
n
r
r
v
d
s
s
S c h u m b a r g
i
o
d
d
c
r
o
o
e,
f,
r f i u m,
r f viz Šilheřovice, o. Opava
viz Šumbark, o. Karviná
S c h u m b e r g,
S c h u m b u r g viz Šumbark, o. Karviná a Šumperk, o. Šumperk
S c h u r g e r s d o r f
S c h u r z e n d o r f
S c h u t z e n d o r f
S c h ü l l e r s d o r f
S c h ü n b e r g
S c h ü t z e n d o r f,
S c h ü z z e n d o r f i u m
S c h w a d e n s d o r f
viz Svatoňovice, o. Opava
S c h w a g e r s d o r f
viz Švagrov, o. Šumperk
S c h w a n c z d o r f,
S c h w a n s d o r f viz Svatoňovice, o. Opava
S c h w a r z b a c h,
S c h w a r t z b a c h
S c h w a r t z w a s s e r viz Černá Voda, o. Jeseník
SCHWARZENBERG, o. Jeseník
N. 1850 Schwarzenberg.
1850 osada Zálesí, s nímž záhy splynula.
M: Zálesí, v matrikách samostatně neuváděn
S c h w a r z e n d o r f
viz Švarcavy, z., o. Bruntál
S c h w a r z w a s s e r
viz Černá Voda, o. Jeseník
S c h w a t o n s d o r f,
S c h w a t t e n s d o r f
S c h w ä g e r s d o r f,
S c h w e g e r s d o r f viz Dolní a Horní Krčmy, o. Šumperk
S c h w e i n e
viz Janoslavice a Svinov, o. Šumperk
S c h w i b i t z
S c h w i b o g e n,
S c h w i e l b o g e n,
S c h w i l l b o g e n viz Svébohov, o. Šumperk
S c h w i n o w
viz Janoslavice a Svinov, o. Šumperk
S c h w r k e l
viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy
S c h y r ž a w a,
S c h y r ž o w a viz Šířava, s. Přerova, o. Přerov
S c h y t y n
S i b i c a
S i b o d e s d o r f
S i b o t i n i s v i l l a,
S i b o t t e n d o r f viz Hladké Životice, o. Nový Jičín
S i b r i d o w i t z
S i d l o c h o w
viz Židlochov, o. Přerov, z.
S i b e n h ä u s e l
viz Závsí, s. Bohušova, o. Bruntál
S i e b e n h ö f e n
viz Sedm Dvorů, o. Bruntál a o. Šumperk
S i e b e n h u b e n,
S i e b e n h ü b e n viz Sedm Lánů, o. Jeseník
S
S
S
S
S
S
i
i
i
i
i
i
e
e
e
e
e
e
g
g
g
g
g
g
e
e
e
e
e
w
S i e l
r
r
r
r
r
a
t
t
t
t
z
r
s
s
z
z
a
d
a
h
a
h
v
s
u,
a u,
u,
a w,
i a,
h a u
viz Mastník, z., o. Olomouc
S i e r l i c z k o
S i e t z e n d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc
S i f r i d e s d o r f viz Hať, o. Opava
S i f r i d i v i l l a viz Bělá, o. Olomouc, Hať, o. Opava, Pusté Žibřidovice,
o. Šumperk a Závišice, o. Nový Jičín
S i f r i d i s d o r f,
S i f r i d s d o r f,
S i g f r i d s d o r f viz Hať, o. Opava
S
S
S
S
S
i
i
i
i
i
g
g
g
g
g
e
e
h
h
u
r
r
a
a
r
s
t
r
r
t
h
s
t
t
h
a
h
a
s
a
u,
a u,
u,
a u,
u viz Mastník, z., o. Olomouc
S i h l e n viz Žilina, o. Nový Jičín
S i c h e r h o f
S i c h e r t z a u,
S i c h e r z a u viz Mastník, z., o. Olomouc
S i c h l a
viz Žihla, s. Jablunkova, o. Frýdek-Místek
S i c h o v i c e
S i c h r o v e k
S i c h r ů v e k
S i k o r e t z
viz Sýkorec, o. Nový Jičín
S i k o v á,
S i k o v e c,
S i k o w i t z
S i l b e r s d o r f
S i l l e n
viz Stříbrnice, o. Přerov
S i l p e r k
S i m e r s c h
viz Símře, o. Přerov
SÍMŘE, o. Přerov
Č. 1460-1893 Symře i Simře, odtud jen Símře, 1751-1771 Symrže, 1846 Symř; n.
1672 Simrsche, 1718 Srmcze, 1720 Simrzi, 1751-1772 Symrže, 1771 Symrsche,
1847 Symřa, 1850 Smrže, 1872 Semrze, 1883-1918 Simrze, 1939-1945 Simersch; l.
1353-1386 Syemrzie, 1377-1405 de Syemrze, Schemrzie, Schymrze, in Symrzy, 1446
Zimrzie, 1467 de Czimrze, 1480 Symrze, 1771 Simrža, 1828-1829 Symrza.
1850 osada Soběchleb, 1983 název zanikl.
S i r a t i n e,
S i r e t i n,
S i r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc
SIROTKY, z., o. Opava
L. 1228 Sirothki.
Ves zanikla v neznámé poloze a v neznámé době u Stěbořic, nebo změnila jméno.
S i r o u i c i viz Žeravice,o. Přerov
S i r z a w a,
S i r ž a w a,
S í ř a v a viz Šířava, o. Přerov
S k a l i c a
SKALICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1450 Skalice; n. 1480-1487 Skalicz, 1580-1945 Skalitz; l. 1305 Scalicza,
1688 in Skalitz, 1723-1739 Sacolca.
1980 sloučena s Frýdkem-Místkem.
M: 1652 (Dobrá), 1784
SKALICE, z., o. Jeseník
L. 1284 Scalicza.
Ves zanikla v neznámé poloze a v neznámé době v okolí Javorníka, anebo změnila
jméno.
S k a l i c z,
S k a l i c z e
viz Skalice, o. Frýdek-Místek a Skalička, o. Šumperk
S k a l i c z k a,
S k a l i c ž k a viz Skalička, o. Přerov a o. Šumperk
SKALIČKA, o. Přerov
Č. 1412 Skalička, 1590 na Skalitcze, 1846 Skalička, kdysi Skalka; n. 1675 -1872
Skalycžka, Skalicžka, 1798-1945 Skalitschka; l. 1328-1435 Scalicz, 1465 1863
Skalička, Skaliczka, Skaličca.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Skaličku, Těšice, Ústí a Zámrsky se sídlem ve
Skaličce, 1983 Těšice, Ústí a Zámrsky její m.č., 1990 všechny tři sam. obce.
M: 1662 (Kelč)
SKALIČKA, o. Šumperk
Č. od 1492 Skalička, 1554-1847 také Skalice (Skalicze); n. 1677-1918 Skaliczka,
Skalicžka, Skalitschka, Skalitzka, 1771 a 1938-1945 Skalitz; l. 1273 Galicz,
1320 Scalice, 1389-1436 Skalicz, 1444-1772 Skalicžka, 1672 Scaliczka.
1850 sam. obec, 1949 m.č. Zábřeha.
M: 1659 (Zvole), 1724 (Zábřeh na Moravě)
S k a l i t c z e
S k a l i t s c h k a
S k a l i t z
viz Skalice, o. Frýdek-Místek a Skalička, o. Šumperk
S k a l i t z k a
S k a l k a
viz Skalička, o. Přerov a o. Šumperk
S k a l k o d o r f
SKALOV, o. Olomouc
Zal. 1786; č. vždy Skalov; n. 1786-1945 Skalow.
Od 1850 osadou Ústína, o. Olomouc.
SKÁLY, o. Bruntál
Č. 1490 na Hanksstynye, 1517 z Hanštajna, 1571-1581 ves Hantssteyn, 1587 v
Nanssteynie, 1596-1600 v Hangssteynie, 1893-1949 Hankštejn, od 1949 Skály; n.
1396 Haugsteyn (recte Hangsteyn), 1586-1945 Hangenstein, 1692 Hanglstein; l.
1771 Hangensteinium.
1850 sam. obec, 1964 spol. MNV s Horním Městem, 1980 jeho m.č. Viz také heslo
Horní Město!
S k e l n á
H u ť
SKLENÁ, o. Šumperk
Č. 1793-1798 Sklenawes, 1839-1850 Sklenice, Sklenná Ves, 1847 Sklenow, 1850-1921
Sklenná, odtud Sklená; n. 1599 zu Gläsndorf, 1677 Glassendorf, 1718-1847
Glasendorf, 1771 Glasldorf, 1846-1945 Glasdorf; l. 1771 Glasldorffium.
1850 osada Pustých Žibřidovic, 1953 s. Jindřichova. Osada postupně zanikla a
mezi lety 1961-1964 zanikl pficiálně název. Pusté Žibřidovice m.č. Jindřichova.
M: 1682 (Kopřivná),
S k l e n a u
1784 (Pusté Žibřidovice)
viz Sklenov, o. Frýdek-Místek
S k l e n a w e s
SKLENÉ, o. Šumperk
Č. 1582 Skelná Huť, 1771 Sklenice, 1793-1847 Sklenawes, 1846-1872 Sklenov,
od 1883 Sklené; n. 1677-1945 Glasdörfel, Glasdörfl, 1720 Glasdorf, 1751
Glasdorfl, 1772-1793 Glaseldorf, 1798 Glaslsdorf; l. 1771 Glasdorfium.
1850 s. o. Staré Město, 1938 Králíky, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré
Město, 1868 Šumperk, 1938 Králíky, 1945 Šumperk.
1850 sam. obec, 1954 m. č. Malé Moravy.
M: 1655 (Malá Morava)
S k l e n i c e
S k l e n n á,
S k l e n n á V e s
S k l e n n a w e s
S k l e n o
viz Sklená, o. Šumperk
viz Dolní Sklenov, o. Frýdek-Místek
SKLENOV, o. Frýdek-Místek
Vznikl 1960 sloučením Dolního a Horního Sklenova, Hukvald, Rychaltic. - Viz
příslušná hesla!
Od 16. do 18. stol. užíváno názvu Sklenov pro Dolní Sklenov.
1982 název obce Hukvaldy.
S k l e n o w
SKOKY, o. Přerov
Č. od 1850 stále Skoky, lidově Skoke; n. 1850-1854 Kokaun - Skok, 1881-1918
a 1939-1945 Skok. Vznikly kolem r. 1830.
1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník,
1850 osada Dolního Újezda, 1923 sam. obec, 1960 m.č. Staměřic.
M: Dolní Újezd, v matrikách samostatně neuváděny
SKOROŠICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Skorošice; n. 1410-1414 Goransdorf, 1514 Gursdorf, 1536-1945
Gurschdorf, 1798 Girsdorf, Gürsdorf; l. 1268 Corosdorf(?), 1284 Wisdarch(?),
1305 Scoronsdorph, 1325 Scorosdorf, 1358-1420 Scoransdorf, 1368-1373 Goransdorf.
1584-1945 se dělily na m. č. Horní a Dolní Skorošice (Ober und Nieder
Gurschdorf).
1850 sam. obec s osadami Kamenné (Steingrund, též Kamenná) a Sedm Lánů, 1949
osady Petrovice a část Nýznerova, 1976 m.č. Žulové, 1990 sam. obec.
M: 1599
SKOROTÍN, o. Nový Jičín
Č. od 1465 Skorotín, 1612 z Korotína, 1614 ze vsi Skorotína jinak Burthendorfu;
n. 1628-1945 Gurtendorf; l. 1277 a 1437-1481 Skorotin, 1282, 1398, 1411
Scorotin, 1672 Guttendorf, 1724 Gorttendorf, 1771 Gurtendorfium.
1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 N.
Jičín.
1850 sam. obec s osadou Stikovec (1868 sam. obec), 1968 Skorotín s. Skotnice.
M: 1677 (Příbor), 1787 (Mošnov)
SKOTNICE, o. Nový Jičín
Č. od 1437 Skotnice, 1437 Okolnice(?), 1614 ze vsi Skotnice jinak Köttnicz,
1764 Registra gruntovní dědiny Kottnitze; n. 1614-1945 Köttnicz, 1651 Konitz,
1692 Skotniza; l. 1330 Chotnicz, 1359 Kotnice, 1374-1440 Scotnicz, 1672
Skotnicz, 1771 Skotnitium.
1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 N.
Jičín.
1850 sam. obec, 1968 připojeny Skorotín a Stikovec, 1980 vše s. Příbora, 1991
Skotnice sam. obec.
M: 1677 (Příbor)
S k r a w a ř o w
viz Kravařov, o. Opava
SKRBEŇ, o. Frýdek-Místek
Skupina chalup, s. Šenova.
SKRBEŇ, o. Olomouc
Č. 1434 Zkrbynie, od 1438 Skrbeň, Skrben, 1850 Skrbene; n. 1521-1718 Khürwein,
1521-1720 Kirbein, 1771-1945 Kirwein, 1787 Chirwein; l. 1174 Scriben,1263
Skrbyn, 1342 Chirbeyn, 1350 Skyrbine, 1350-1379 Skyrben, 1364 Kyrbeyn,1381
Skyrwen, 1391 Skrben, 1409 de Kyrbynie, 1409-1445 de Krbynie, 1429 de Skrbyneye,
1691 Skrebeny, 1771 Kirweina.
1850 sam. obec, 1980 m.č. Horky nad Moravou, 1990 sam. obec.
M: 1626 a 1760-85 (Náklo), 1661 (Křelov), 1784-85 (Horka nad Moravou)
SKRBOVICE, o. Bruntál
Č. 1847 a znovu od 1924 Skrbovice, 1869-1881 Šrejberzejf; n. 1678 Schreyber
Seiffen, 1683 Neu Schreibenseifen, 1720-1945 Schreyberseifen, 1771
Schreiberseffen.
1850 sam. obec s osadou Kunov, 1960 m.č. Široké Nivy, Kunov odloučen a připojen
k Novým Heřminovům.
M: 1731 (Bruntál, 1785 (Široká Niva)
S k r e b e n y
S k r c h l e b y
S k r i b,
S k r i p p
S k r o c h o t o v i u m,
S k r o c h o t o w i t z viz Skrochovice, o. Opava
SKROCHOVICE, o. Opava
Č. od 1479 Skrochovice, 1513 z Krochowicz, 1871-1894 a lidově Škrochovice;
n. 1377 Skrochowicz, 1608-1945 Skrochowitz, 1771 Skrochotowitz; l. 1412 de
Zkrochowicz, 1771 Skrochotovitium.
1850 osada Loděnice, 1864 sam. obec, 1963 m.č. Brumovic.
S k r z e c z o n,
S k r z e c z o ń,
S k r z e t s c h i n
S k r z i p a u,
S k r z i p i u m
S k r z i p o w
S k r z i p p
viz Skřipov, o. Opava
S k r z y w i e c
viz Křivec, s. Radvanic, s. Ostravy
S k r ž e c z u n,
S k r ž e c ž o n,
S k r ž e t s c h o n
S k r ž i p p,
S k r ž i p o w a
SKŘEČOŇ, o. Karviná
Č. 1447 Krzeczon, 1450 Krzeczny, 1798 Skržeczon, 1871-1973 Skřečoň; n. 1720-1724
Skržeczun, Skržetschon, Skržecžon, 1720-1945 Skrzeczon, 1721 Skrzetschin; l.
1305 Creshim, Crezhim; p. od 1850 Skrzeczoń.
1850 osada Dolní Lutyně, 1864 sam. obec, avšak v letech 1948-1954 a od 1974 s.
Bohumína jako Bohumín III. Od 1850 k ní náleží osada Nová Ves.
SKŘIPOV, o. Opava
Č. od 1431 Skřípov, Skřipov, 1441 z Skrzypoweho,l43l Krzypow, 1771 Skržipowa,
1850 Křib; n. 1594-1645 Krzippau, 1606-1945 Skrzipp, někdy i Skržipp, 1736
Skrzipau, 1850 Skrcžipp; l. 1277 Ksrippaw, 1288 Crsypow, 1420 de Sachkrzypow,
1432-1435 Skrzyppow, 1655-1672 Skržip, 1724 Skrib, 1771 Skrzipium.
Opava.
1850 sam. obec s osadami Jakubčovice a Požahy.
M: 1656 (Březová ve Slezsku), 1788
S k ř í p o v
viz Křišťanovice, z., o. Bruntál
S k ř i p o v á,
S k ř i p o v é viz Skřipov, o. Opava
SKŘIVÁNKOV, (Polsko)
Č. 1881 Lerchenfeld, od 1871 Skřivánkov; n. 1787 Lörchen Feldt, 1798-1945
Lerchenfeld.
Od 1871 osada Zlatých Hor. Při úpravě hranic mezi ČSSR a PLR 1959 připadl k
Polsku, omylem je uváděn do 1964 jako m. č. Zlatých Hor.
M: 1792 (Zlaté Hory)
SKŘIVANOV, o. Nový Jičín
Č. 1850 Skřivanov čili Nové město; n. 1850 Lerchenfeld.
1850 osada Oder, s nimiž záhy splynula.
M: Odry, v matrikách samostatně neuváděn
S k ř i v e c
S
S
S
S
k
k
k
k
y
y
y
y
r
r
r
r
b
b
b
w
e
i
i
e
n,
n,
n e,
n viz Skrbeň, o. Olomouc
S l a c z i n
S l a d i n
viz Křivec, osada Radvanic, s. Ostravy
viz Slatina, z., o. Karviná
S l a m o m ě ř i c e
viz Staměřice, o. Přerov
S l a m o š o v
S l a t t e n
S l a t ě n i c e
SLATINA, o. Nový Jičín
Č. od 1438 Slatina, 1613-1632 Horní Slatina, lidově Slačina; n. 1570-1945
Schlatten, 1630 Schladinka, 1637 Schlotten, 1720 Schlatau, 1847 Slatten; l. 1371
Sladin (omylem Bladin), 1655 Slatin, 1771 Schlatten.
Nový Jičín.
1850 sam. obec s osadami Nový Svět, Ohrada a Karlovice, z nichž poslední 1964
připojena k Tísku, 1960 připojeny k ní Výškovice.
M: 1642
SLATINA, z., o. Karviná
L. 1365 a 1373 Grunow sive Slaczin.
Ves zanikla patrně v 15. stol. u Bohumína, anebo změnila jméno.
SLATINICE, o. Olomouc
Č. 1405-1602 a 1893-1905 Velké Slatěnice, 1492-1921 též Slatěnice, 1698-1850
i Hrubé Slatěnice, od 1921 Slatinice; n. 1671-1945 Gross Latein, 1677-1846
Slatinitz, Slatenitz; l. 1249 in Zlatinen Maiori, 1247 Zlatinan.
1850 s. o. a o. Prostějov, 1881 Olomouc.
1979 s. Bílovce, 1991 sam. obec.
M: 1720
S l a t n i k
viz Zlatníky, o. Opava
S l a u o n i n
SLAVĚTÍN, o. Olomouc
Č. od 1464 Slavětín; n. 1604 Schlapetin, 1676-1945 Slawietin, 1676 též Lobetein,
1720 Slawetin, 1771 Lobetin; l. 1260 Zlauatin, 1279 Slawetyn, 1359 Slaweczyn,
1406 Slawyetyn, 1771 Slavietinium.
1850 sam. obec, 1960 připojen Ješov, 1980 vše m. č. Luké, 1990 sam. obec.
M: 1648 (Měrotín)
SLAVÍČ, o. Frýdek-Místek
Skupina domů, s. Morávky.
SLAVÍČ, o. Přerov
Č. od 1480 Slavíč, 1539, 1771 a 1846 též Slawicze; n. 1676-1771 Slawitz, 17201945 Slawitsch; l. 1353 Slauicz, 1371 Slawicz, 1448 Slawiecz, 1771 Slavitium,
1863 Slavičium.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Hranic.
S l a v i k o v
S l a v í n
SLAVKOV, o. Opava
Č. od 1436 Slavkov, ale 1447 ze Slavíkova, 1639 "ve Slavkově nad řekou
Hvozdnicí", 1720 Slavkovo; n. 1423-1425 in Slawkow, 1580 Schlockh, 1611 Schlag,
1676-1945 Schlackau (též Schlackhaw, Schlakaw apod.), l. 1224 Slawicowawes,
1238 Zlawcob, 1255 villam Zlawecowe, 1354 Parvum Slakav sitam circa Oppaviam,
1376-1436 Slawcow, Slawkow, 1403 Slawkuow, 1409 a 1423 de Slocaw, 1512 de
Slavkow, 1771 Schlakovia.
SLAVKOV, o. Olomouc
Č. od 1480 Slavkov; n. 1628-1945 Schlock, 1672-1718 Schlaag, Schlag, 1716
Schack, 1846 Schlog; l. 1447 Slawkow, 1672 Slawkow seu Schlok, 1771 Slawkowium.
Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1949
Olomouc.
Ves zrušena 1950, obnovena 1964.
S l a v k o v o
SLAVONÍN, o. Olomouc
Č. od 1480 Slavonín; n. 1388 Slawanin, 1676-1945 Schnobolin, 1772 Snobolin;
l. 1131 Slauonin, 1299-1508 Slawonyn, 1771 Schnobolinium.
1850 sam obec, 1950 připojeny Kyselov, Nemilany jako m. č., 1954 Nemilany
osamostatněny, 1974 Slavonín s. Olomouce.
M: 1655
SLAVOŇOV, o. Šumperk
Č. 1412 z Syczendorfa, 1405 z Schuczendorfu, 1406 z Sczyczmdorfa, od 1527
Slavonov, (Slawoniow), 1720 Slawonow, 1771 Slawonin (!), 1872 Slávonov; n. 1622
Sietzendorf, 1650 Schitzendorf, 1677-1718 Schuetzendorf, 1720 a 1772
Schutzendorf, 1771-1945 Schutzendorf; l. 1273, 1408, 1436 Schiczendorf, 1320
Slawanow, 1355-1356 Schuczyndorf, 1374-1376 Suczendorf, Suczndorf, 1389-1393
Schuczendorf, 1508 de Slawonow, 1614 Schitzendorf, 1771 Schüzzendorfium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec, 1960 m. č. Lukavice.
M: 1614 (Mohelnice)
S l a w a n i n
S l a w a n o w
S l a w o n i n
viz Slavonín a Slavoňov, o. Olomouc
S l a w e c z y n
viz Slavětín, o. Olomouc
S l a w i c o w a w e s
S l a w i c z e,
S l a w i t s c h,
S l a w i t z viz Slavíč, o. Přerov
S
S
S
S
l
l
l
l
e
e
e
e
g
g
g
g
e
e
l
l
l
s
a
o
s d o r f,
d o r p h,
w,
w viz Šleglov, o. Šumperk
SLEZSKÁ HARTA, o. Bruntál
Č. (1541 les Harta), 1593-1682 Harta (nejprve dvůr a dvě krčmy, pak devět
poddaných), 1850 Hartava, Hartov, od 1871 Slezská Harta; n. 1601 Neu Hartau,
1608 Hartt bei der Mohr, 1629-1850 Hartau, 1652 Hardhau, 1871-1945 Schlesisch
Hartau.
1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov,
1868 Bruntál.
Do 1850 sam. obec, od 1850 osada Leskovce nad Moravicí, 1881 znovu sam. obec,
1949 s. Leskovce nad Moravicí.
M: 1683 (Jakartovice), 1746 (Hořejší Kunčice)
SLEZSKÁ OSTRAVA, s. Ostravy
Č. 1434-1919 Polská Ostrava, 1572 na Polské Vostravě, od 1919 Slezská Ostrava;
n. 1380 a 1389 Wendisch Ostra, 1490, 1720-1919 Polnisch Ostrau, 1615 a 1633
Polnisch Ostra, 1919-1945 Schlesisch Ostrau; l. 1229 a 1268 Ostrawa, 1297-1322
Ostravia, 1688 in pago Polono Ostravia.
1850 s. o. Bohumín, (1898) 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949
Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská
Ostrava, 1960 Ostrava.
1849 společná politická obec i pro Zámostí s osadami Hladnov a Hranečník, dále
pro Michálkovice a Kunčičky s osadou Švrklem (1866 sam. obce), 1879 městysem,
1920 městem, 1941 částí statutárního města Ostravy.
M: 1709
SLEZSKÉ PAVLOVICE, o. Bruntál
Č. 1517-1947 Německé Pavlovice, odtud Slezské Pavlovice, 1771 jen Pavlovice;
n. 1389-1945 Deutsch Pawlowitz, 1676-1847 Teutsch Paulowitz, 1798 Deutsch
Paulwitz, lidově německy Deutsche Paulerei; l. 1275 a 1318 Paulowitz, 1316 a
1326 Paulwicz, 1630-1772 Teuto Pawlowitz, Teuto Paulowitz.
Bruntál.
1850 osadou Hlinky, 1869 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. k Osoblaze, 1991
sam. obec.
M: 1681 (Osoblaha)
S l e z s k é
R a d v a n i c e
SLEZSKÉ RUDOLTICE, o. Bruntál
Č. 1517 z Rucvaldu, 1548-1654 Ruswald, Russwald, 1571, 1850-1885 Rudoltice,
1600 Ruzwald, 1618 na Roswaldie, 1640-1641 Rozwald, 1771 Dědina a Městečko
Rudoltice, 1850-1924 Rudoltice ves a městečko, odtud Rudoltice ves a městys, od
1949 jen Slezské Rudoltice; n. 1385 von Rudolfeswalde, 1655-1718 Rosswaldt,
Rosswalt, 1720-1751 Rosswald, 1771-1945 Rosswald Markt und Dorf, 1846
Rudolfswald; l. 1255 Rudolueswalt, 1389 Rudolswald, 1393 de Ruchswalde,
Rudelswald, 1405 Ruderswald, 1672 Rosswald, 1771 Roswalda oppidum et pagus.
Bruntál.
Od 18. st. se Rudoltice dělily na městečko a ves Rudoltice.
1850 Rudoltice-městys a Rudoltice-ves sam. obcemi, spojeny 1947 v jednu obec pod
názvem Slezské Rudoltice, název pro m. č. ves a m. č. městys zanikl 1949. Od
1850 náležely k Rudolticům dočasně i Nový Les, Pískořov, Pelhřimovy a Víno (viz
příslušná hesla!), stále tvoří od 1850 s. Rudoltic-vsi osada Amalín. 1952
připojeny k Slezským Rudolticím znovu jako m. č. Nový Les, Pelhřimovy, Víno a
1964 též Koberno. 1965 zrušen oficiálně název m. č. Antonínov u Koberna a od
1971 též názvy Nový Les a Pelhřimovy.
M: 1659
SLEZSKÉ VLKOVICE, o. Nový Jičín
Č. 1568-1881 Vlkovice, 1635 Vlčkovice, 1842-1853 Vlková, od 1893 Slezské
Vlkovice; n. 1608-1872 Wolfsdorf, 1847-1945 Schlesisch Wolfsdorf; l. 1374 Lupi
villa maior, 1672 Wolfsdorf, 1771 Wolfsdorfium.
1950 sloučeny Moravské a Slezské Vlkovice v obec Vlkovice, název Slezské
Vlkovice zůstává pro m. č.
M: 1611 (Odry), 1785 (Véska)
S l e z s k ý
K o c o v
viz Slezský Kočov, o. Bruntál
SLEZSKÝ KOČOV, o. Bruntál
Č. 1871-1885 Slezský Kocov, od 1894 Slezský Kočov; n. 1766-1836 Kotzendorf,
1807-1945 Schlesisch Kotzendorf.
1850 osada Bruntálu, 1949 sloučen s Moravským Kočovem v obec Kočov, 1967 m.č.
Bruntálu, 1991 od něj Moravský i Slezský Kočov odloučeny a vytvořena sam. obec
Moravskoslezský Kočov, 1997 se dělí na m.č. Moravský Kočov a Slezský Kočov.
M: Bruntál, v matrikách samostatně neuváděn
S l i d n a u
S l o c a w
viz Hladnov, s. Ostravy
S l o n o m y o w,
S l o ň o v viz Sluhoňov, z., o. Šumperk
S l o u ž o v i c e
S l u h n o v,
S l u h o m í r o w,
S l u h o v viz Sluhoňov, o. Šumperk, z.
SLUHOŇOV, z., o. Šumperk
Č. 1490 Sloňov, 1510-1598 Sluhoniow; l. 1349 Sluchonow, 1363-1420 Sluhonow,
1365 Sluhomirow, 1371 Sluhnow, 1374-1446 Sluchonyow, 1376-1446 Sluhonyow,
1384 Sluhow, 1389 Sluhonyew, 1412 Sluchunowek, 1437 Slohonyow.
Ves splynula v 17. stol. s Brníčkem.
S l u c h o n y e w,
S l u c h u n o w e k
viz Sluhoňov, z., o. Šumperk
SLUŽOVICE, o. Opava
Č. od 1538 Služovice, 1771 Schluczowicze, 1837 Schlužowice, 1910 Sloužovice; n.
1720 Schlauzowitz, 1720-1945 Schlausewitz, 1771 Schleisswitz, 1837 Schlausowitz;
l. 1349 Sluziowicz, 1724 Schlauswitz, 1771 Schleiswitium.
1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava.
1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Vrbkou, která 1979 jejich m.č..
M: 1671 (Oldřišov)
S m a l h
S m e i l,
S m e l o w
S m e t z a n,
S m e t z a u viz Kovářov, o. Přerov
S m i l a w a
SMILOV, o. Olomouc
Č. od 1437 Smilov (též Smylow), 1720-1846 Smilawa, 1839-1846 Smelow, 1850
Schmelová, 1850-1884 Smilová, 1893 Smílov; n. 1654-1771 Schmeile, 1659-1945
Schmeil, 1720 Smeil, 1846 Schmail; l. 1672 Schmeidl, 1771 Schmeile.
1850 sam. obec, zrušena 1950, zachován zůstal název ve jménu železniční zastávky
Hrubá Voda-Smilov (donedávna Smilov u Olomouce).
M: 1659 (Město Libavá), 1785
S m i l o v á
SMILOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. od 1458 stále Smilovice (Smylowice); n. 1448 von Zschmylowitze, 1647-1945
Smilowitz, 1798 Schmilowitz; l. 1459-1460 Smilowicz; p. od 1871 Smiłowice.
1850 sam. obec s osadou Rakovec, 1980 m.č. Hnojníka, 1990 sam. obec.
S m i ł o w i c e,
S m i l o w i t z viz Smilovice, o. Frýdek-Místek
S m i l o v s k á Ř e k a
S m o l,
S m o l a
S m o l k a u
viz Smolkov, o. Opava
S m o l k a u L h o t a
SMOLKOV, o. Opava
Č. 1431-a 1464 z Molkowa, 1449-1949 Smolkov, 1872 a lidově Smolkovo; n. 1377
Smolkau, Schmolkaw, l629-1945 Smolkau, 1640 Schmolkoff, 1720 a 1784 Schmolkau;
l. 1672 Smolkow, 1771 Smolkovium.
1850 sam. obec, 1922 Smolkov sloučen s Chabičovem a Hájem v obec Háj a tvořil
jeho osadu, 1949 zůstává název pro m.č. Háje.
M: 1645 (Hrabyně), 1905 (Háj)
S m o l k o v a
S m o l l e
L h o t a
SMOLNÁ, z., o. Olomouc
Č. 1506 s loukou Na Smolně, 1539-1609 pusté Smolno, dodnes lidově Smolno; n.
1625 auf der Smolna; l. 1364 Smolne, 1371 Smolny, 1406 Smolnow.
Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Slavkovem, Novou Vsí nad Odrou a
Kozlovem v lesní trati Smolno.
S m r ž e
viz Simře, o. Přerov,
S m y l o w
S n i c h o w
S n o b o l i n
viz Zděchov, o. Vsetín
S o b a c ž
SOBÁČOV, o. Olomouc
Č. od 1407 Sobačov, Sobáčov, 1445 Subačov, 1562 Sobařov, 1593 Sobášov, 1632
Sobačuv, 1771-1847 Sobacž, 1850-1905 Sovačov, Sováčov; n. 1539 a 1556 Czobacz,
1588 von Sobacž, 1592 Showatz, 1592 1595 Czowacz, 1596 Zobatsch, 1599 Zuwacz,
1602-1611 Czobatz, 1603-1604 Czobatsch, 1605 Czobaz, 1607-1608 Zobatz, 1611
Sobetzsch, 1639 Sobatz, 1720-1945 Sobatsch; l. 1351-1457 Sobaczow, 1391
Schobaczow, 1631 Sobaczůw, 1632 Sobatz, 1771 Sobeczowium.
1850 sam. obec, od 1960 m. č. Mladče.
S o b a ř o v,
S o b á š o v,
S o b a t s c h
S o b e c i n n a
S o b e s o w i c z
S o b e t z s c h
viz Sobotín, o. Šumperk
viz Sobíšky, o. Přerov
SOBĚCHLEBY, o. Přerov
Č. od 1406 Soběchleby (Sobiechleby); n. 1676-1945 Sobiechleb; l. 1368 de
Zobochleb, 1447 Sobyechleby, 1633-1672 Sobiechleb, 1771-1863 Sobiechlebium.
1850 s. o. Lipník nad Bečvou, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník n. B.,
1850 sam. obec s osadou Símře (1983 název Símře zanikl), 1976 spol. MNV pro
Soběchleby, Dolní Nětčice, Hlinsko, Horní Nětčice, Kladníky, Lhotu, Radotín a
Žákovice se sídlem v Soběchlebích, 1983 všechny m.č. Soběchleb, 1990 všechny
sam. obce.
M: 1718
SOBĚKURY, z., o. Opava
L. 1270 Zobicur.
Ves zanikla v neznámé poloze a v neznámé době na panství velehradského kláštera
na Opavsku.
SOBĚŠOVICE, o. Frýdek-Místek
Č. 1475 Sobešovice, 1475-1924 Šebišovice, (Ssebissowicze), 1521-1602 Sobišovice,
1580-1602 a lidově dodnes Šobišovice, od 1598 Soběšovice, dělící se od 1584 na
Dolní a Horní Soběšovice; n. 1447 Sobieschowicz, 1688 Schebischowitz, 1720
Nieder, Ober und Mittel Schebissowitz, 1736 jen Nieder und Ober Schebischowitz,
1798 Nieder und Ober Schobischowitz, 1808-1945 Nieder und Ober Schöbischowitz;
l. 1305 apud Sobnonem, 1450 Sobiessonewicze, 1688 Schebischowitz, 1724
Schebischowicze; p. od 1850 Szebiszowice Dólne i Górne.
Před r. 1584 rozděleny na Horní a Dolní, v 18. stol. dočasně existovaly i
Prostřední Soběšovice.
1850 - 1905 se spojená politická obec Horní a Dolní Soběšovice s osadou Pitrovem
nazývala Horní Soběšovice, odtud Soběšovice a zmíněné části byly jejími osadami.
V letech 1938-1945 připadla nezabraná část obce k okresu Frýdek, resp. od 1942
Místek. Části Dolních a Horních Soběšovic zanikly zatopením údolní přehradou v
období 1961-1964, 1965 sloučení Horních a Dolních Soběšovic a Pitrova, 1982
spol. MNV s Lučinou, 1990 sam. obec.
S o b i e c h l e b
S o b i e s e k
viz Soběchleby, o. Přerov
viz Sobíšky, o. Přerov
S o b i e s c h o w i c z,
S o b i e s s o n e w i c z e
S o b í k o v
S o b i n e c
SOBÍŠKY, o. Přerov
Č. od 1517 Sobíšky, 1794-1798 Wissky, 1847 Sobížek; n. 1771-1945 Sobischek;
l. 1275 Sobesowicz, 1375-1405 Sobiesek, Sobyessek, 1691 Sobisski, 1771 Sobisek,
1863 Sobišcium.
1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Prosenicemi, 1984 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1629 (Přerov), 1706 (Penčice)
S o b i š c i u m,
S o b í ž e k viz Sobíšky, o. Přerov
S o b i š o v i c e,
S o b n o a p u d S o b n o n e m
SOBOTÍN, o. Šumperk
Č. od 1409 Sobotín (Sobotin); n. 1419 die Czobetey, 1452 Zobten, 1472 Czoptau,
1512 Zobte, 1574-1677 Zepta, 1632 Zeptal, 1718-1798 Zeptau, 1720-1945 Zeptau,
Zöptau, 1771-1846 Czeptau; l. 1351 Sobecinna, 1412 Sobotyn, 1672 Czepten, 1771
Czeptavia, 1828-1829 Czeptau.
1850 s. obce osada Štětínov (z.), 1960 připojeny jako m.č. Rudoltice a Klepáčov
(1949 s. Rudoltic), 1975 Vernířovice (1994 sam. obec), 1980 m.č. Petrov nad
Desnou (do 1955 Petrovice, 1938-1945 s. Rapotína) s osadou Terezín, které dnes
tvoří m.č.
M: 1675
S o b u o r e k
S o b y e k o w
S o b y e n e c z
S o b y n
SOKOL, o. Olomouc
Č. od 1786 Sokol; n. 1771-1945 Sokol, Sokoll.
Od 1850 osadou Dubu nad Moravou.
S o k o l o m
viz Dolní a Horní Sukolom, o. Olomouc
SOLANEC POD SOLÁNĚM, o. Vsetín
Č. 1569-1923 Solanec, odtud do 1960 Solanec pod Soláněm; n. 1670-1945 Solanetz,
1692 Solanes, l. 1690 Solanecz, 1771 Solanetz.
Rožnov, 1868 Val. Meziříčí, 1960 Vsetín.
1850 sam. obec, 1960 spojena s Hutiskem v obec Hutisko-Solanec.
M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1732 (Hutisko)
S o l a n e s,
S o l a n e t z
viz Solanec pod Soláněm, o. Vsetín
SOLCA, s. Karviné
Č. od 1461 Solca, 1881 Solce, n. 1720-1808 Soltza, 1736 Solcza, 1938-1945
Solzs; l. 1268 Sal, 1467 Solcza, 1450 villam Superiorem Solicz et Inferiorem,
1676 ex Solcz, 1724 Solsa; p. od 1850 Solca.
Od 1850 tvořila osadu Karviné, 1949 Fryštátu, s nímž splynula v 1950 a
název zanikl. Dělila se v 15. stol. na Dolní a Horní Solcu.
M: 1702 (Karviná)
S o l c e
S o l c z a
S o l m i t z
viz Nový Svět, s. Olomouce a Solca, s. Karviné
viz Olomouc, o. Olomouc
S o l s a,
S o l t z a,
S o l z a viz Solca, s. Karviné
SOMMERAU, z., o. Bruntál
N. 1839 Sommerau.
Ves zanikla patrně v 15. věku, na západním svahu Slunečné poblíž Nových
Valteřic.
S o n n e n w a l d,
S o n n e w a l d
S o n o w
S o n w a l d
S o p e t a v i c e
viz Šepetovice, z., o. Karviná
S o r g a u,
S o r g a u
viz Nová Malá Kraš, o. Jeseník
S o r g e
H o f
viz Starost, o. Jeseník
S o r g i s t o r f,
S o r k s d o r f viz Uhelná, o. Jeseník
S o r n š t a j n
S o r y k e s d o r p h
S o s n a,
S o s n a w a
viz Uhelná, o. Jeseník
viz Sosnová, o. Bruntál
SOSNOVÁ, o. Bruntál
Č. od 1422 Sosnová, 1771 Zossnowa; n. 1377 Sosna, 1506 a 1608 Zossnen,
1529-1630 Zossna, 1581 Zossnaw, 1589 Czossna, 1598 Czossen, 1600-1945 Zossen,
1608 von Costen, lidově Tsosn; l. 1451 Sosnowa, 1449-1455 de Sosnowe, de
Sosnawa, 1771 Zossna.
M: 1679
S o u d o l
S o v a č o v,
S o v á č o v viz Sobáčov, o. Olomouc
S o v a d í n
viz Šovejdy, z., o. Přerov
SOVINEC, o. Bruntál
Č. od 1406 Sovinec, 1601 Sovinky, v 16. a 17. stol. též Sobinec, 1771 Sowinek;
n. 1383 Aulenburk, 1417 Awlenburg, 1629-1642 Eulenburg, 1633-1945 Eulen berg; l.
1333 Aulnburk, Eulenberk, 1368 a 1380 Ewlenburg, 1373 Sobyenecz alias Eulnburk,
1378 Aulenburch, Ailenburk, 1374-1409 Sowinecz, Sowynecz, 1380 Ewlenburg alias
Zobinecz, 1383 Awlenburck, 1385 Ewlinburk, Evlnburg, 1387 Eulinburg, 1771
Eulenberga.
1850 sam. obec, 1960 jako m.č. Křížov, 1979 Sovinec m.č. Jiříkova.
M: 1633 (Jiříkov)
S o w a c z,
S o w a t z viz Sobáčov, o. Olomouc
S o w i n
S o w i n e k,
S o w i n k y viz Sovinec, o. Bruntál
S
S
S
S
S
S
ö
ö
ö
ö
ö
ö
h
h
h
l
l
l
l
l
l
l
l
l
e,
e n,
n a,
e i n,
e n,
e n d o r f
S ö r g e
viz Starost, o. Jeseník
S ö r g s d o r f
S
S
S
S
p
p
p
p
a
a
a
a
h
c
c
c
n
h
h
h
d
e
o
o
S p a i t z
viz Uhelná, o. Jeseník
o r f,
n d o r f,
w,
w i c z viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál
SPÁLENÉ, o. Bruntál
Zal. 1608, č. 1924-1947 Kutlberk, od 1947 Spálené; n. 1608-1945 Kuttlberg; l.
1771 Kutlberga.
1850 sam. obec, 1960 m. č. Holčovic.
M: 1687 (Holčovice)
SPÁLOV, o. Nový Jičín
Č. 1517 z Pálova, od 1523 Spálov, 1850 Špálov, lidově Spáňov; n. 1592-1601 Spon,
1615 auf Sspanaw, 1628 Span, 1630-1676 Spannau, Spannaw, 1718-1945 Sponau; l.
1394 Spanow, 1408 Spalow, 1672-1771 Spalovium.
1850 s. o. Hranice, 1938 Odry, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Nový Jičín,
1945 Hranice, 1960 Nový Jičín.
1850 sam. obec, s níž do 1868 spojeny Luboměř a Heltínov.
M: 1684
S
S
S
S
p
p
p
p
a
a
a
á
n,
n n a w,
n o w,
ň o v viz Spálov, o. Nový Jičín
S p a r b e r s d o r f
S p a r n h a u,
S p a r r e n h a u
viz Ostružná, o. Jeseník
S p ä r b e r s d o r f
S p e i c z,
S p e i t s c h,
S p e i t s c h i u m,
S p e i t z viz Špičky, o. Přerov
S p e r b e r d o r f,
S p e r b e r s d o r f
S p e t z e n d o r f,
S p i c z c a,
S p i c z k y viz Špičky, o. Přerov
S
S
S
S
p
p
p
p
i
i
i
i
e
g
g
l
g
l
l
i
l i t z,
i t i u m,
i t z,
x viz Nová Seninka, o. Šumperk
S p i l l e n b e r g,
S p i l l e n d o r f viz Oborná, o. Bruntál
S p i z k
S p l a c h a u
Místek
viz Špluchov, s. Horních a Prostředních Bludovic, o. Frýdek-
SPLAV, o. Šumperk
Č. 1906-1938 Splav; n. 1881-1945 Flösse.
Od 1850 osada Branné, s níž splynula (1953 již jen mlýn a myslivna).
M: Branná, v matrikách samostatně neuváděn
S p l u c h a u,
S p l u c h o v viz Špluchov, s. Doubravy a Karviné, o. Karviná a Špluchov, s.
Horních a Prostředních Bludovic, o. Frýdek-Místek
S p o d n í
L h o t a
S p o d n í
V i g s t e i n
S p o c h e n d o r f
S p o n,
S p o n a u
viz Podhradí, s. Vítkova, o. Opava
viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál
S p o r n a v a,
S p o r n h a u,
S p o r n h a v i a
S p o r o w
viz Ostružná, o. Jeseník
SPRÁNEK, z., o. Olomouc
Č. 1411 Zpranek, 1418-1460 Spranek, 1481 z Praneka, někdy i Špránek; l. 13131359 Spran, 1359 též Spren, Schpranek, 1365 Spranlek, 1408-1410 Spranek.
Hrad zanikl v 15. stol. v místech tzv. Zkamenělého zámku u Javoříčka.
S p r a n l e k,
S p r e n viz Spránek, z., o. Olomouc
S p r o c h o v i c e,
S p r o c h a w i t z viz Šprochovice, o. Frýdek-Místek
S p r u ž i n k y
S p u p n á
viz Pstružinky, o. Nový Jičín
L h o t a
S q u a l c o w i c z
S r i m i c z
S r m c z e
S r ž e c z u n
S s c z y t y n a
S s e n o v
viz Štítna, o. Opava
viz Šenov,o. Frýdek-Místek a o. Nový Jičín
S s e p e t o w i c z,
S s e p o t o w i c z viz Šepetovice, z., o. Karviná
S s i s s m a
viz Šišma, o. Přerov
S s l e g l o w,
S s l e g l o w a
S s m i c o w
S s e m i c h e l
S s p a n o w
S s t i e r b k o w,
S s t z r b k o w,
S s t z r k o w viz Štěrbkov, z., o. Vsetín
S s y m r o w i c z e
S s y m w a l d
viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava
S s y n e j c h e l
S t a a d l
viz Stádlo, o. Olomouc
S t a b e l i c e,
S t a b e l i c z viz Stavenice, o. Šumperk
S
S
S
S
S
S
t
t
t
t
t
t
a
a
a
a
a
a
b
b
b
b
b
b
e
e
i
l
l
l
l
n
l
o
o
o
s
s
s
w
w
w
d
d
d
e
i
i
S
S
S
S
S
t
t
t
t
t
a
a
a
a
a
d
d
d
d
d
e
l
l
l
l
l,
a,
c e,
e,
i c e
o
o
o
c
c
t
r f,
r f,
r f,
z,
z,
z viz Štáblovice, o. Opava
STÁDLO, o. Olomouc
Č. 1491-1881 Stadlo, 1771 Stadle, 1850 Stodola, od 1893 Stádlo; n. 1599-1636
Stadlo, 1664-1847 Stadl, 1679 Stadna, 1716-1798 Stadtl, 1771 Stadle, 1798-1945
Staadl; l. 1296 Stadlce, 1371 Stadlice, 1691 Stadel, 1771 Stadla.
1850 sam. obec, 1919 m. č., 1930 osada Moravské Huzové, 1938 sam. obec, 1945
opět osada Moravské Huzové, 1974 m.č. Štěpánova.
S t a d n a
S t a d t
F r e i w a l d a u
S t a d t
H o f
S t a d t
J a u e r n i g
S
S
S
S
S
L
L
L
L
L
t
t
t
t
t
a
a
a
a
a
d
d
d
d
d
t
t
t
t
t
i
i
i
i
y
e
e
e
e
b
viz Javorník (město), o. Jeseník
b,
b a u,
b a w,
b e,
o w viz Město Libavá, o. Olomouc
S t a d t
O l b e r s d o r f
S t a d t
T r o p p l o w i t z
S t a d t l
viz Stachlovice, o. Jeseník
S t a c h e n d o r f,
S t a c h e n d o r f i u m
a
a
a
a
a
c
c
c
c
c
h
h
h
h
h
e
e
e
e
i
S t a c h e l w i t z
t
t
t
t
t
S t a d t l u b e
S
S
S
S
S
viz Jeseník (město) o. Jeseník
n
n
n
n
n
w
w
w
w
w
a
a
a
a
a
l
l
l
l
l
d,
d a,
d e,
d t,
d e viz Stachovice, o. Nový Jičín
STACHLOVICE, o. Jeseník
Č. od 1850 Stachlovice; n. 1750-1805 Stachelwitz, 1776 a 1836-1945 Stachlowitz.
1850 osada Staré Červené Vody, 1924 osada, později m.č. Vidnavy, název zanikl
před 1979.
M: 1771 (Vidnava), předtím samostatně neuváděny
S t a c h l o w i t z
STACHOV, o. Olomouc
viz Stachlovice, o. Jeseník
Č. od 1437 Stachov, 1480-1531 Stachova ves, 1546-1615 Stachová, 1577 z Ostuchový
(!), 1850 Štachov; n. 1599-1945 Stachendorf; l. 1296 Stachonis villa, 1358 a
1409 Stachow, 1397 Stachova, 1771 Stachendorfium.
1850 sam. obec, 1949 s. Lipiny, 1960 i s ní s. Těšíkova, 1974 m.č. Šternberka,
1990 m.č. Lipiny.
S t a c h o n i s
v i l l a
S t a c h o v a
L h o t a
S t a c h o v a
V e s
STACHOVICE, o. Nový Jičín
Č. od 1424 Stachovice, 1850 Štachovice; n. 1337-1945 Stachenwald; l. 1293
Eustachi villa, 1336 Stachinwalde, 1771 Stachenwalda.
1976 s. Fulneku.
M: 1637 (Fulnek)
S t a i n a u
viz Stonava, o. Karviná
S t a l s d o r f
Bruntál
c i r c a
S t a m e r z i t i u m
W r e u d e n t h a l
viz Velká Štáhle, o.
STAMĚŘICE, o. Přerov
Poprvé doloženy 1322; č. 1480-1906 Staniměřice (Stanimierzicze), od 1539
Staměřice, 1557 Stanoměřice, Staroměřice, 1566 Stanomitice, 1569 Slamoměřice
(!), 1636 a 1771 Stameřice, 1798 Stamerice, 1847 Stamněřice, 1863 Staňmeřice; n.
1676-1945 Steinmeritz, 1718-1751 Steinmieržitz, 1720-1772 Stanimezitz, 1771
Stamerzitz, 1863 Stannmeritz; l. 1364 Stamyrzicz, 1374 Stanimierzicz, 1447
Staramierzicze, 1672 Steinmieržicz, 1771 Stamerzitium, 1863 Stanimericium.
1960 Přerov.
1850 osada Velkého Újezda, 1902 sam. obec, 1960 jejich m.č. Skoky, v době
slučování neúředně název Staměřice-Skoky, 1976 spol. MNV pro Staměřice a Dolním
Újezdem, 1983 Staměřice m.č. Dolního Újezda.
M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1764 (Velký Újezd)
S t a m ě ř i c e - S k o k y
S t a m n i t z
viz Stavenice, o. Šumperk
S t a m n ě ř i c e,
S t a m y r z i c z viz Staměřice, o. Přerov
S t a n c ž i n
S t a n e t z
S t a n i m ě ř i c e
STANISLAVICE, o. Karviná
Č. od 1438 Stanislavice, 1447 Stanislavovice, 1684 Stanislovice, 1736 Stanislow,
n. 1453 Stanizlowitz, 1720-1945 Stanislowitz, 1736 Stentzlsdorf, 1808
Stänzelsdorf; l. 1691 ex Stanislowitz; p. od 1881 Stanisłowice.
V l. 1580-1801 se dělily na Horní a Dolní Stanislavice.
1975 s. Českého Těšína.
M: 1679 (Těrlicko)
S
S
S
S
t
t
t
t
a
a
a
a
n
n
n
n
i
i
o
i
s
s
s
s
l
l
l
ł
a
o
o
o
v o v i c e,
w,
w i t z,
w i c e viz Stanislavice, o. Karviná
STANIŠOV, z., o. Vsetín
Č. 1507 Stanišov (osedlý), 1527-1563 pustý; l. 1429 Stanissow.
Ves zanikla počátkem 16. stol. v trati Stanišová u Kelče.
S t a n i z l o w i t z
viz Stanislavice, o. Karviná
S t a n o m ě ř i c e,
S t a n o m i t i c e viz Staměřice, o. Přerov
S t a n s y n
S t a ň m ě ř i c e
STARÁ BĚLÁ, s. Ostravy
Č. 1517 z Starej Bílej, od 1524 Stará Bělá, 1649 "z Starej Bielej ze Slýzska"
(!); n. 1673-1945 Alt Biela, Altbiela; l. 1272 Bela, 1408 Antiqua Byela, 1474
de Biela Maiori, 1465 Biehlow, 1724 Alt Bila, 1771-1829 Vetero Biela.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava, 1956 FrýdekMístek, 1975 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1941
statutární město Ostrava, 1954 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava.
1850 sam. obec, 1941 s. statutátního města Moravská Ostrava, 1975 s. Ostravy
M: 1699
STARÁ ČERVENÁ VODA, o. Jeseník
Č. od 1850 Stará Červená Voda; n. 1323, 1417, 1560 Rotwasser, 1373, 1448
Rotinwasser, 1407-1463 Rotenwasser, 1460-1594 Rothwasser, 1580-1625
Altrotwasser, 1720-1938 Alt Rothwasser, 1939-1945 Alt Rothwasser bei Weidenau
Schlesien; l. 1284 Rothwassir, 1291-1420 Rufa aqua.
1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník, 1960 Šumperk; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava,
1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník.
1850 sam. obec s osadami Dolní Červená Voda, Johanka, Stachlovice, Nová Malá
Kraš, Vidnavské Fojtství, Stará a Nová Červená Voda; 1864 zaveden pro celou obec
název Červená Voda, 1910 byl opět v platnosti původní název Stará Červená Voda.
Vidnavské Fojtství a Nová Malá Kraš 1924 osady Vidnavy. Názvy m. č. Dolní
Červená Voda a Johanka 1965 pro zánik těchto osad zrušeny,.
M: 1637
S t a r á
D l o u h á
S t a r á
H o r a
S t a r á
H r a b o v á
S t a r á
K o m o r a
V o d a
STARÁ LIBAVÁ, o. Bruntál
Č. 1480-1846 Stará Libava, 1720 Stará Liwawa, 1798 Stará Libowa, od 1846 Stará
Libavá; n. 1599-1720 Alte Liebe, 1678 Alte Liebaw, 1718 Alt Liebau, 1751-1945
Altliebe; l. 1397 Stara Lybowa.
1850 sam. obec, 1968 spol. MNV s Norberčany, 1980 jejich m.č.
S t a r á
S t a r á
L i b o w a,
L i w a w a viz Stará Libavá, o. Bruntál
S t a r á
M o r a v i c e
S t a r á
P l e s n á
viz Moravice, o. Opava
viz Plesná, o. Ostrava
STARÁ RUDNÁ, o. Bruntál
Č. 1506 Vogilzeif, Wogilzajef, 1580 Fogelsejf, 1881-1947 Starý Vogelzejf,1893
Starý Vogelseifen, od 1947 Stará Rudná; n. 1377 Fogelseiffe, 1405 Fogilseyffen,
1604-1675 Altvogelseiffen, 1720-1945 Alt Vogelseifen.
1850 sam. obec, 1949 sloučena s Novou Rudnou v obec Rudná pod Pradědem. Viz též
heslo Rudná pod Pradědem!
M: 1638
S t a r á
S t a ř í č
STARÁ SVIBICE, o. Frýdek-Místek, s. Svibice
Č. od 1924 Stará Svibice; n. od 1905 do 1945 Alt Schwibitz; p. od 1905 Stara
Swibica.
Stále s. Svibice.
S t a r á
U l r i c h s d o r f
viz Staré Oldřůvky, o. Opava
STARÁ VES, o. Bruntál
Zal. 1561; č. od 1570 Stará Ves, 1586 ves Kremže slove Stará Ves; n. 1574
Aldtendorf, 1586 Dorf Krems sonsten Altendorff, 1602-1938 Altendorf, 1615
Altsdorf, 1939-1945 Altendorf bei Römerstadt-Altvater; l. 1771 Altendorfium.
1850 s. o. a o. Rýmařov, 1960 Bruntál.
1850 sam. obec, 1960 k ní připojena jako m.č. Žďárský Potok, 1980 m.č. Rýmařova,
1991 sam. obec s m.č. Žďárský Potok.
M: 1614 (Rýmařov), 1778
STARÁ VES, o. Přerov
Č. od 1575 Stará Ves, 1651 "v Starý Vsi při Kroměříži", 1850-1854 Stará Ves u
Němčic; n. 1676-1945 Altendorf, 1751 Altendorf bei Kremsier, 1850-1854
Altendorf bei Niemtschitz; l. 1261-1267 Altendorf, Altendorph, 1575 a 1691
Starawes, 1771 Altendorfium, 1863 Vetero villa.
M: 1657 (Horní Moštěnice), 1693
S t a r á V e s viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek, Stará Ves u
Bílovce, o. Nový Jičín, Staré Oldřůvky, o. Opava
STARÁ VES NAD ONDŘEJNICÍ, o. Frýdek-Místek
Č. 1398 z Brumswerda, 1420-1920 Stará Ves, odtud Stará Ves nad Ondřejnicí; n.
1598 Braunschwer, 1692 Starawes, 1638-1945 Altendorf; l. 1267 Bruneswerde, 1279
Brunswerde, 1271-1403 Brunswerd, 1374-1406 Braunswerde, Brawswerde, Brawswerd,
1375-1466 Antiqua-villa, 1380 de Antiquo Brunswerd, l393 Brunswerda, Brunsbreth,
1398-1409 Brawnswerd, 1398 de Magno Bramswerd, 1416, 1460 Starawes, 1771
Altendorfium.
1850 s. o. Moravská Ostrava, 1945 Ostrava-západ, 1949 Ostrava, 1960 FrýdekMístek; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 M. Ostrava,
1941 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Frýdek-Místek.
Původně tu stály blízko sebe dvě osady, Stará a Nová čili Velká a Malá
Brunswerd, z nichž první je totožná se Starou Vsí, druhá pravděpodobně totožná s
Novou Vsí, s. Ostravy.
M: 1660
STARÁ VES U BÍLOVCE, o. Nový Jičín
Č. 1448 "ves slove Aldenstadt, jinak podle jazyka moravského Stará Ves", odtud
stále název Stará Ves, 1791 Stare wzi; 1618-1945 Altstadt, 1798-1805 Altdorf; l.
1378-1391 villa Stara Wes, 1655-1771 Altstadium.
Nový Jičín.
1976 s. Bílovce.
M: 1652 (Bílov), 1784 (Bílovec)
S t a r á
V e s u
B u d i š o v a
S t a r á
S t a r á
V e s u N ě m č i c .
V e s p ř i K r o m ě ř í ž i
STARÁ VODA, o. Bruntál
Zal. 1557; č. od 1871 Stará Voda; n. (1405 potok Aldinwasser), 1597-1945
Altwasser, 1771 Alt Wasser; l. 1672 Altwasser, 1771 Vetero Aqua.
1850 sam. obec, 1953 osada Suché Rudné, 1964 osada Světlé Hory.
M: 1727 (Andělská Hora)
STARÁ VODA, o. Olomouc
Č. 1456 ves Alten Wasser, 1581 Altwasser, Altenwasser, 1612 "z Velké Vody u
Libavej ležící", 1651 w Starej Wodie, od 1771 Stará Voda; n. 1504-1945
Altwasser, 1771 Alt Wasser; l. 1582 apud Sanctam Annam, 1771-1863 Vetero Aqua.
1850 sam. obec, 1945 zanikla, 1950 zrušena.
M: 1659 (Město Libavá), 1785
S t a r á
V o d a
S t a r a m ě ř i c e
S t a r a v e s,
S t a r a w e s viz Stará Ves, o. Přerov, Stará Ves nad Ondřejnicí, o. FrýdekMístek a Stará Ves u Bílovce, o. Nový Jičín
S
S
S
S
t
t
t
t
a
a
a
a
r
r
r
r
é (z Starých),
é C e c h a n o v i c e,
é C z i e c h a n o w i c z e,
é Č e c h a n o v i c e viz Staré Těchanovice, o. Opava
STARÉ HAMRY, o. Frýdek-Místek
Č. od 1636 Staré Hamry, 1700 ze Starého Hamru; n. 1664-1945 Althammer.
1850 s. o. Frýdek, 1949 Frenštát; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942
Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek.
1850 sam. obec s osadami Gruň, Řečice a do 1951 Hamrovice.
M: 1652 (Dobrá), 1784 (Borová), 1835
STARÉ HEŘMINOVY, o. Bruntál
Č. 1462 Staré Heřvinovy, 1513-1522 Heřvinovy ves pustú, 1523 pusté Hočvinovy,
1530-1559 pusté Herwinowy, 1607 v Heřminovách, 1771 Heřminov, 1836-1850 Heřmany,
Heřman, Heřmen, od 1871 Staré Heřminovy, v letech 1893-1921 též Staré Heřvinovy;
n. 1601 Erbrsdorf, l6Ol, 1629, 1720 Erbsdorf, 1608-1847 Erbersdorf, 1682-1945
Alt Erbersdorf; l. 1771 Erberstorfium.
Ves zpustla v 15. stol., vysazena v poslední třetině 16. stol. Od 1623 k nim
připojeno území Pustých Držkovic.
1850 sam. obec, 1980 připojena jako m.č. k Hornímu Benešovu, 1991 sam. obec.
S t a r é
H e ř v i n o v y
viz Staré Heřminovy, o. Bruntál
S t a r é
K a r l o v i c e
S t a r é
L i b l i c e
STARÉ LUBLICE, o. Opava
Č. 1420 Lublicze, 1567-1586 ves pustá Lublice, Liblice, 1588 už osedlá, 1644 "z
Levic od Budišova", 1771-1962 Staré Lublice, 1870 Staré Liblice; n. 1377
Lublicz, 1633 Alt Lewicz, 1636-1945 Alt Lublitz, Altlublitz, 1798 Alt Löwelitz;
l. 1283 a 1413 Lublicz, 1429 Lewblicz, 1636 Alt Lublicz, Alt Lublütz, 1771 Vetus
Lublitium, 1828-1829 Veterolublitz.
Opava.
1850 sam. obec, 1952 sloučena s Kružberkem v jednu obec pod názvem Lublice, k
níž připojeny jako osada i Staré Těchanovice; 1962 obec přejmenována na
Kružberk. - Viz příslušná hesla!
M: 1681 (Moravice), 1725
STARÉ MĚSTO, o. Bruntál
Č. 1504, 1564 a od 1871 Staré Město, v 19. a 20. stol. někdy i Staré Město
u Bruntálu; n. 1377 mit Aldin Freidinthal, 1405 Aldinstat, 1547 Aldenstat,
1604-1945 Altstadt; l. 1672 Altenstadt, 1771 Altstadium.
V 17. stol. s ním splynula Přední Véska (v. t.).
1850 sam. obec, 1954 připojena jako m.č. Malá (Nová) Véska, 1967 m.č. Bruntálu,
1991 sam. obec s m.č. Nová Véska.
M: 1731 (Bruntál)
STARÉ MĚSTO, o. Frýdek-Místek
Č. od 1573 Staré Město; n. 1580-1945 Altstadt; l. 1434-1450 Staremiesto, 1711
Altstadium.
1850 sam. obec, v letech 1943 spojeno s Frýdkem-Místkem (viz i heslo Místek!),
1954 sam. obec, 1975 spol. NV s Frýdkem-Místkem, 1979 jeho m.č, 1990 sam. obec.
M: 1654 (Frýdek)
STARÉ MĚSTO, o. Karviná
Č. 1447 Starý Fryštát, 1521 ve Staromiestie, od 1580 Staré Město; n. 1556-1945
Altstadt; l. 1305-1447 Cula, 1406 a 1496 in Antiqua Civitate (prope Freyenstad),
1450 a 1668 Staremiesto, 1556 Paleopolis, 1679-1682 Staromiesto; p. v 19. a 20.
stol. Stare Miasto.
Fryštát, 1949 Karviná. 1850 samostatná obec, od 1949 m. č. Karviné jako Karviná
5 - Staré Město.
M: 1652 (Fryštát)
STARÉ MĚSTO, s. Litovle, o. Olomouc
Č. v 16. a 17. stol. běžné Staré Město; n. 1539-1611 Aldenstadt. Od 18.
stol. převládá název Uničovské Předměstí, n. Neustädter Vorstadt.
Od 1850 stále s. Litovle.
M: 1657 (Litovel)
STARÉ MĚSTO, o. Šumperk
Č. od 1480 Staré Město, 1616 Starý Město, ve 20. stol. někdy i Staré Město pod
Sněžníkem; n. l560-1620 Aldenstadt, 1607-1718 Altenstadt, 1610 Altstat in
Guldenstainer Herrschaft, 1614 Aldtenstadt, 1633-1924 Altstadt, 1924-1945
Mährisch Altstadt; l. 1325 Goldek, 1340 Golteke, 1351 Antiquum Goldek, 1391
Antiqua Goldec, 1437 Goldenek, 1448 Staré Miesto, 1672 Altenstadt, 1771
Altstadium.
1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město,
1868 Šumperk.
1325 městečko, znovu vysazeno 1560, 1850 sam. obec s připojenými osadami
Hajmrlov, Malé Vrbno a Štěpánov, 1946 zrušen městský status, 1949 připojeno
Velké Vrbno s osadou Adamov, 1976 m.č. Chrastice s Hynčicemi pod Sušinou (1960
s. Chrastic), Kunčice, Nová Seninka (do 1848 Špiklice, 1960 s. Stříbrnic) a
Stříbrnice (splynutím s obcí zanikla 1965 osada Nový Rumburk).
Staré Město bývá mylně uváděno s přívlastkem „pod Sněžníkem“, tato podoba je
však pouze oficiálním názvem místní železniční stanice.
M: 1627
STARÉ MĚSTO, s. Kelče, o. Vsetín
N. 1435 in Altstadt von Keltsch.
Obec splynula s Kelčí, snad totožná s tzv. Předkelčím (v.t.).
S t a r é
M ě s t o
S t a r é
M ě s t o u
B r u n t á l u
S t a r e
M i a s t o
S t a r é
M o k r é
p o d
S n ě ž n í k e m
L a z c e
viz Staré Město, s. Bruntálu
STARÉ OLDŘŮVKY, o. Opava
Č. 1456 a 1581-1585 Stara Ulrichedorf, 1577 Aldendorf, 1585 Stará Voda, opraveno
v prameni na Stará Ves, 1651-1921 Stará Ves, v 19. stol. i Staré Olderschuwky,
1850 Stará Ves u Budišova(?), od 1921 Staré Oldřůvky; n. 1573 Aldendorf, 16761945 Altendorf, 1718-1850 Altendorf bei Bautsch; l. 1672 Altendorf, 1771
Altendorfium.
1850 sam. obec, 1945 připojeny Nové Oldřůvky jako osada (1952 zrušeny), 1974
spol. MNV s Budišovem nad Budišovkou, 1976 jeho m.č.
M: 1784
STARÉ PODHRADÍ, o. Jeseník
Č. 1850 Starý Kaltenstein, 1850-1948 Starý Kaltštejn, od 1948 Staré Podhradí, n.
1798 Kaltenstein, 1819-1851 Altkaltenstein, 1872-1945 Alt Kaltenstein. - Zal.
1771.
Od 1850 osada Černé Vody, název zanikl oficiálně stavebním splynutím 1965.
M: 1781 (Vápenná), 1785 (Černá Voda)
STARÉ PURKARTICE, o. Bruntál
Č. od 1871 Staré Purkartice; n. 1399 Purgersdorf, 1591 Burgersdorf, 1664
Altburgersdorf, 1669 Burgeswald, 1720 Alt Burgerschdorf, 1720-1945 Alt
Bürgersdorf, lidově Bürgerwald; l. 1771 Alt Burgersdorfium.
1850 sam. obec, 1947 spol. MNV s Vráclavkem, 1951 jeho m.č., 1960 m.č.
Hošťálkov.
M: 1698 (Krasov), 1783 (Nová Ves)
S t a r é
R u d í k o v y
STARÉ TĚCHANOVICE, o. Opava
Č. 1431 obojí Tyechanowicze, 1431-1496 z Czochtndorfu, 1498 z Czechendorfu,
1527 "ze Starých", od 1532 Staré Těchanovice, ale 1540 Czechantice, 1645 ze
Starých Cziechanowicz od Vikštejna, Staré Cechanowice, 1771-1850 Staré
Čechanovice; n. 1377 Czechansdorf, 1379 Czuchtindorf, 1608 Aldt Czechszdorff,
1640-1655 Altzechsdorf, 1720-1945 Alt Zechsdorf, 1771 Alt Czeschdorf; l. 1414
Czechanowicz, 1771 Alt Czeschdorffium, 1828-1829 Veterozechsdorf.
Opava.
1850 sam. obec, 1960 připojena jako osada k Lublicím, 1962 ke Kružberku, 1979
m.č. Budišova nad Budišovkou, 1990 sam. obec.
M: 1635 (Vítkov), 1784 (Nové Těchanovice)
STARÉ ZUBŘÍ, z., o. Vsetín
Č. od 1893 Staré Zubří.
Ves zanikla snad v 15. stol. u Zubřího tam, kde je sídlisko Staré Zubří.
S t a r é w z i
S t a r i c z,
S t a r i t z,
viz Stará Ves u Bílovce, o. Nový Jičín
S t a r i z,
S t a r i t s c h
S
S
S
S
t
t
t
t
a
a
a
á
r
r
r
r
n
n
n
n
a
a
o
o
u,
w,
v,
v viz Štarnov, o. Olomouc
S t a r n e n b e r g
viz Šternberk, o. Olomouc
STAROJICKÁ LHOTA, o. Nový Jičín
Č. 1497-1921 Lhota, 1537 Lhotka, 1601 Lhota pod Starým Jičínem, 1885-1905
Kočičí Lhota, od 1921 Starojická Lhota; n. 1634 zu Lhotten auf der
Alttitscheiner Herrschaft, 1643 Elhoten, 1657-1692 Kotzndorf, Koczendorf, 1718
Kattendorf (!), 1720-1945 Katzendorf; l. 1771 Katzendorfium.
1850 sam. obec, v letech 1938-1945 zabrána část katastru a čtyři domy k Starému
Jičínu, 1976 s. Starého Jičína.
S t a r o m ě ř i c e
S t a r o m ě s t o
viz Staré Město, o. Frýdek-Místek a o. Karviná
STAROST, o. Jeseník
Č. 1850-1948 Sorge, odtud Starost; n. 1750-1945 Sorge, 1850 Sörge.
Od 1850 osada Žulové.
M: 1599 (Skorošice), 1813 (Žulová)
S t a r o u l r i c h s d o r f
S t a r t z e n d o r f
S t a r y
B o g u m i n
viz Starý Bohumín, o. Karviná
STARÝ BOHUMÍN, o. Karviná
Č. 1407 z Oderberga, 1423 Bohunčí, 1446-1450 Bohynin, 1446-1627 a 1881 Bohunin,
1464-1955 Bohumin, 1475 pan Jan Bohumenský, 1609 panství Odrburkské, od 1956
Starý Bohumín; n. 1521-1945 Oderberg, 1533-1691 Oderburg; l. 1256 Bogun, 1292,
1418 a 1688 Oderberg, 1305-1373 Odirberg, Oderberk, 1672 Joderberg; p. od 1871
Stary Bogumin.
1850 sam. obec, 1910-1924 náležel k němu jako osada Pudlov. 1948-1954 tvořil s
Novým Bohumínem, Pudlovem, Skřečoní a Záblatím spojenou obec Bohumín,
pak opět osamostatněn; 1973 spojen znovu s Novým Bohumínem v město Bohumín.
M: 1720 (Bohumín)
S t a r ý
B r n o
S t a r ý
J e š o v
STARÝ DVŮR, o. Frýdek-Místek
Č. od 1790 Starý Dvůr; n. 1790-1945 Althof; l. 1828 Althof.
1850 osada, 1923 s. Krmelína, název oficiálně zrušen.
S t a r ý
F r y š t á t
viz Staré Město, o. Karviná
S t a r ý
H a m e r
S t a r ý
I č í n
S t a r ý
J a b l u n k o v
viz Návsí, o. Frýdek-Místek
STARÝ JIČÍN, o. Nový Jičín
Č. od 1438 Starý Jičín (Giczin), ale 1433-1680 hrad (zámek) Jičín a městečko
Starý Jičín, lidově Starý Ičín; n. 1396 die Alte Stadt, 1569-1945 Alttitschein,
1627-1850 Alt Titschein; l. (1201 Gicyn), 1240 Giczin, 1278-1464 Giczin, Gyczin,
1280 a 1282 Gychin, 1281 Tyzin, 1297 Hycin, 1302 Tyzceyn, 1372 Tycyn, 1376-1398
de Antique Tyczin, 1399 de Antiquo Tyczein, 1382-1484 Tyczin, 1606 Altishein,
1620-1622 Paleotitschinium, 1771 Vetero Titschinium.
1850 sam. obec, za okupace zůstal v Protektorátě jen dvůr Palačovská Keř.
M: 1610
S t a r ý
S t a r y
K a l t e n s t e i n,
K a l t š t e j n viz Staré Podhradí, o. Jeseník
S t a r ý
K a r l s t á l
STARÝ KOPEC, o. Šumperk
Č. 1582 Stará Hora, 1906-1948 Starý Kopec; n. 1582-1945 Altenberg, 1881
Alterberg.
Od 1850 s. Starého Města nedaleko Štěpánova, 1924 skupina jedenácti domů, název
zanikl po 1945.
M: v matrikách se nevyskytuje
S t a r ý
M a l e t í n
S t a r ý
M ě s t o
S t a r ý
M o k r o l o z e c
STARÝ REJVÍZ, o. Jeseník
Č. od 1924 Starý Rejvíz; n. 1881-1945 Alt Reihwiesen.
Od 1850 s. Rejvízu, název zanikl po osvobození.
M: 1791 (Zlaté Hory), zapisován u Horního Údolí, 1813 (Rejvíz)
S t a r ý
S t a ř í č
S t a r ý
S t i k o v e c
S t a r ý
T o v a č o v
S t a r ý
S t a r ý
V o g e l s e i f e n,
V o g e l z e j f viz Stará Rudná, o. Bruntál
S
S
S
S
S
S
t
t
t
t
t
t
a
a
a
a
a
a
r
r
r
r
r
r
z
z
z
z
ž
ž
i
i
i
i
i
i
c
c
s
t
c
t
i u
z,
s c
i u
z,
s c
viz Tovačov, o. Přerov
m,
z,
m,
h
STAŘÍČ, o. Frýdek-Místek
Č. 1400 a 1590 Starzisscz, od 1438 Staříč (Starzycz), 1581 Staržyčz, 1771
Staržicz, 1836-1954 Stará a Nová Staříč, čili Velká a Malá dědina, 1847 Starý a
Nový Staříč; n. 1651-1692 Staritz, 1676 Staržicz, 1718 Staržitz, 1751
Staržitsch, 1771 Starschitz, 1787 Stortz, 1836-1918 Alt - und Neu Staržitsch,
1939-1945 Alt - und Neu Staritsch; l. 1258-1400 Staricz, 1267 a 1300 Stariz,
1269 Staritz, 1317 Starzicz, 1672 Starzicium, l771 Starzitium, 1828 Vetus et
Novus Starzitz.
1787 založena vedle Staré Staříče Nová Staříč, která tvořila od 1850 se Starou
Staříčí společnou správní obec Staříč. Stará a Nová Staříč stavebně splynuly v
l. 1953-1954 a jejich názvy zanikly oficiálně 1965, 1980 Staříč m.č. FrýdkuMístku, 1990 sam. obec.
M: 1656
S t a u b s d o r f
S t a u d e n
S t a u d i n g,
S t a u d i n g a,
S t a u d i n k y viz Studénka, o. Nový Jičín
S t a w e n e c z
STAVENICE, o. Šumperk
Č. od 1495 Stavenice (Stawenicze), 1846 Stabelice, 1587 ze Stawencze; n. 16761718 Stamnitz, 1692 Stanetz, 1734-1945 Steimetz, Steinmetz; l. 1273 Stebnicz,
1343 Stabelicz, 1614 Stemnitz, 1672 Stemmetz, 1771 Stawenitium.
1960 Šumperk.
1976 připojena k Úsovu, 1992 sam. obec.
M: 1614 (Mohelnice), 1749 (Úsov)
S t a v e n i c z e,
S t a w e n i t i u m
S t a w l o w i t z
viz Štáblovice, o. Opava
S t ä n z e l s d o r f
S t ä r n t z e n d o r f
S t c z e b a n k o w i t z,
S t c z e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava
S t e b e l s d o r f,
S t e b i l s d o r f,
S t é b l o v i c e viz Štáblovice, o. Opava
S t e b n i c z
S t e f a n a u
S t e i l h o n a u
S t e i n a
viz Kamenná, o. Šumperk
S t e i n a u
S t e i n b a c h
S t e i n e
viz Prameny, o. Šumperk
viz Kamenná, o. Šumperk
S t e i n g r u n d
viz Kamenné, o. Jeseník
S t e i n m e r i t z
S t e i n m e t z
S t e i n m i e r z i t z
S t e i n p l a t t e,
S t e i n p l a t z viz Kamenec, s. Č. Těšína, o. Karviná
S t e m b l o w i t z
viz Štemplovec, o. Opava
S t e m m e t z,
S t e m n i t z viz Stavenice, o. Šumperk
S t e m p l o w i t z
S t e n č z i n
S t e n t z l s d o r f
S t e p h a n a u
viz Štěpánov, o. Olomouc a o. Šumperk
S t e p h a n o w,
S t e p h a n s d o r f
S t e r l i c z k o
S
S
S
S
t
t
t
t
e
e
e
e
r
r
r
r
m
n
n
n
b
b
b
b
e
e
e
e
r
r
r
r
g,
g,
g a,
c h viz Šternberk, o. Olomouc
S t e r n e c k
S t e r n e k viz Šternek, z., o. Opava
S t e r n e n b e r c h
S t e r n f e l d
S t e r n o w
viz Šternberk, o. Olomouc
viz Hvězdová, o. Nový Jičín a Šternfelt, z., o. Olomouc
viz Štarnov, o. Olomouc
S t e r n t h a l
viz Šterntál, o. Olomouc
S t e t i n i u m
S t e t t e n h o f
S t e t t i n
viz Štětínov, o. Šumperk
S t e u b e n d o r f
STĚBOŘICE, o. Opava
Č. 1450 Steborzicze, od 1541 Stěbořice, 1771-1881 Stibořice, 1872 Štibrovice,
1894 Štebořice, lidově Štěbořice; n. 1377 Stiboricz, 1589 zu Steborzicz, 17201945 Stibrowitz, Stiebrowitz, někdy i Stieberwitz; l. 1220-1359 Styboricz,
Styboriz, Stiboricz, 1228 Zdeborzize, 1655 Stiborium, 1771 Stibrowitium.
M: 1664
S t h a b e n s d o r f
S t h o l b a c h
viz Štolbach, z., o. Přerov
S t i b n i k,
S t i b n i k i u m
S t i b o r i c z,
S t i b o r i u m viz Stěbořice, o. Opava
STIBOŘ, z., o. Přerov
L. 1384 a 1386 Stiborz.
Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Lazníky, Svrčovem, Lazníčky, Výkleky,
Zákřovem a Staměřicemi.
S t i b o ř i c e,
S t i b r o v i t i u m
S t i e b n i g
viz Stěbořice, o. Opava
S t i e b e r w i t z,
S t i e b r o w i t z viz Stěbořice, o. Opava
S t i e l l s t a n d
S t i e m i e r ž
viz Zastávka, o. Jeseník
viz Zdiměř, z., o. Olomouc
S t i e p p a n a u
viz Štěpánov, o. Šumperk
S t i c h o w i t z
STIKOVEC, o. Nový Jičín
Č. 1513-1610 Stikovec (1580-1588 se rozeznává Starý a Nový Stikovec), 1611 ves
Kamenec nad Skorotínem, 1671-1850 Nový Sykovec, 1720 a 1893 Sichowice, 1772-1924
Sikovec, odtud znovu Stikovec, v 19. a 20. stol. nesprávně někdy i Štikovec,
lidově Siková; n. 1718 Stichowitz, 1751-1945 Sikowitz, 1846-1854 Neu Sikowitz;
l. 1378-1437 Stikowitz, 1724 Sichowice, 1771 Sikowitium.
Jičín.
1850 osada Skorotína, 1870 sam. obec, 1968 sloučen se Skotnicí.
M: 1677 (Příbor)
S t i l l s t a n d
S t i m ě ř
viz Zastávka, o. Jeseník
viz Zdiměř, z., o. Olomouc
S t i n a v i a
S t i p p e n a u
viz Štěpánov, o. Šumperk
S t i t s c h i n
S t i u d l o w
S t o b e n s e y f e n
viz Stříbrnice, o. Šumperk
S t o b n d o r f viz Studnice, o. Bruntál
S t o d o l a viz Stádlo, o. Olomouc
S t o e l
S t o e n a viz Stonava, o. Karviná
S t o h l e
S t o h l e n a u,
S t o h l e n h a u,
S t o h l h a u viz Prameny, o. Šumperk
S t o l b a c h
S t o l l
S t o l l e b a c h
S t o l l e h a u,
S t o l l e n h a u,
S t o l n h o v i a viz Prameny, o. Šumperk
STONAVA, o. Karviná
Č. od 1432 Stonava; n. 1388 von der Stoena, 1434-1440 von der Stonaw, 1440-1447
Stonau, 1720 Stainau, 1720-1945 Steinau; l. 1441 Stonav, 1447 Stinavia, 1457
Stonavia, 1457-1669 Stonawa, 1716 Stunawia; p. 1736 Stonowa, od 1850 Stonawa.
M: 1702 (Karviná), 1855
S t o n o w a,
S t o n a w a viz Stonava, o. Karviná
S t o r t z
S t o r z e n d o r f
S t o š i n o v i c e
S t p i c k i,
S t p i c z k a,
S t p i c z k y viz Špičky, o. Přerov
S t r a h l e n b e r g
S t r a h n d o r f
viz Strahovice, o. Opava
STRAHOVICE, o. Opava
Č. od poč. 16. stol. Strahovice, 1771-1784 Strachowicze; n. 1377 Strachowitz,
1400-1945 Strandorf, 1720-1784 Strahndorf; l. 1349 Strandorf, 1724 Strondorf,
1771 Strandorfium.
1976 spol. MNV s Chuchelnou, 1979 její m.č., 1990 sam. obec.
M: Polsko, 1924
S t r a c h o v i c o v o
Ú d o l í
STRACHOVIČKY, o. Jeseník
Zal. 1798; č. 1850 Strachovicovo Údolí, od 1871 Strachovičky; n. 1798 Karlsfeld,
1798-1945 Strachwitzthal.
Od 1850 osada Velkých Kunětic, o. Jeseník.
Název zanikl před 1976.
M: 1798 (Velké Kunětice)
S t r a c h o w i c z e,
S t r a c h o w i t z viz Strahovice, o. Opava
S t r a c h w i t z t h a l
STRAKKINHAYN, z., o. Jeseník
L. 1358 Strakhinhayn, (č. snad Strakov); 1420 Strata.
Ves zanikla asi v 15. stol. pod hradem Žulovou (Friedbergem).
S t r a l b e r g
STRÁLEK, z., o. Bruntál
Č. 1415-1421 ze Straleka, 1586 pustý hrad Štrolek, n. 1586 Stroleck; l. 13231391 Stralek, 1329 a 1337 Stralec, 1330 Stralhen.
Hrad zanikl v 15. stol. nad Ondřejovem.
S t r a l h e n
viz Strálek, z., o. Bruntál
S t r a l l e n b e r g,
S t r a m b e r g viz Štramberk, o. Nový Jičín
S t r a n d o r f,
S t r a n d o r f i u m
S t r a n e c k h,
S t r a n e k,
S t r a n e k a viz Straník, o. Nový Jičín
S t r a n i a
STRANÍK, o. Nový Jičín
Č. od 1412 Straník, 1771 Stranek, n. 1675-1945 Stranik, 1720-1771 Straneckh,
l. 1771 Straneka.
1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Val. Meziříčí, 1945 Nový Jičín.
1979 s. Nového Jičína.
M: 1610 (Nový Jičín) – zde stále, 1626 (Nový Jičín)
STRÁNKA, s. Libiny, o. Šumperk
Č. 1492 v Malé Stránce, 1499 na Malej Straně, 1523 a 1771 Stránka, 1547-1600
na Stránce v Libině (!), l. 1466 Stranka.
Původně sam. obec, pak součást Moravské čili Dolní Libiny, s níž splynula koncem
18. stol.
M: 1655 (Šumvald u Uničova)
STRÁNKA, s. Mladějovic, o. Olomouc
Č. 1531-1615 Malá Strana, 1599 Malá Stránka; n. 1599-1664 Kleine Seytt.
Obec splynula s Mladějovicemi v 17. stol.
S t r á n k a,
S t r á n k y viz Stránské, o. Bruntál
STRÁNSKÉ, o. Bruntál
Č. 1492 a 1546 pusté Stránské, 1542 pustá ves Stránský; 1548 (osedlá) ves
Stránskej, 1576-1846 Stránky, 1582, 1618 a 1720 Stránský, 1584 Stránsko, 1594
ves Strouský, 1839 Štranka, Štranky, 1872-1924 Stránka, odtud Stránské; n. 1579
Dachitz, 1589-1622 Deutsch nebo Teutsch Zechitz, 1609 Czechitz, 1615 Techitz,
1620 Tächicz, 1629 a 1642 Zechietz, 1678 Cžechitz, 1692 Zechet, 1718-1945
Zechitz, 1720 Zechtz, 1751 Zechtitz, 1872 Zehnitz; l. 1771 Czechitz.
1850 s. o. Rýmařov, 1960 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál.
Ves zpustla v 15. stol., 1548 znovu vysazena osadníky z Rejhotic, Losin,
Petrova, Vikýřovic a Jiříkova.
1850 sam. obec, 1967 m. č. Rýmařova.
M: 1633 (Jiříkov), 1694 (Albrechtice)
S t r a s n i t z a
S t r a t a
viz Strážnice, o. Opava
viz Strakkinhayn, z., o. Jeseník
STRÁŽNICE, o. Opava
Č. (1572 pomístní jméno Při Strážnici), 1815 Strážnica, od 1836 Strážnice; n.
1836 Strasnitza, 1900-1918 Glasberger Häuser.
Od 1850 s. Suchých Lazců.
M: 1627 (Opava – Proboštství), 1705 (Komárov)
S t r b i l s d o r f
S t r e i n a
S t r e i t e n a u,
S t r e i t e n h a u,
S t r e i t o v á viz Pasíčka, o. Jeseník
S t r e l i t z
viz Střelice, o. Olomouc
S t r e l n a
viz Střelná, o. Vsetín a Velká Střelná, o. Olomouc
S t r e l n a
A b b a t i s
S t r e m e n i t s c h,
S t r e m e n i t z viz Střemeníčko, o. Olomouc
S t r e m p l o w i t z,
S t r e m p l o w i e t z
S t r e n
S t r i e t e s c h
viz Střítež nad Bečvou, o. Vsetín
S t r i e t e ž
viz Střítež, o. Frýdek-Místek
S t r i l i t z
S t r i s c h o w
viz Střížov, o. Olomouc
S t r i t e s c h
S t r i z o w
viz Střítež, z., o. Vsetín
viz Střížov, o. Olomouc
S t r o b c i n i u m,
S t r o b c z i n viz Strupšín, o. Šumperk
S t r o k o v,
S t r o k o v i c e,
S t r o k o w i t z viz Strukov, o. Olomouc
S t r o l e c k
viz Strálek, z., o. Bruntál
S t r o l e n b e r c k,
S t r o n b e r c k viz Štramberk, o. Nový Jičín
S t r o n d o r f
S t r o u s k ý
S t r ö l i t z
S t r s c h i e t e z
S t r š i c e
viz Střítež nad Bečvou, o. Vsetín
viz Tršice, o. Olomouc
S t r u b s i n,
S t r u b š í n viz Strupšín, o. Šumperk
S t r u c k o w i t z
viz Strukov, o. Olomouc
STRUKOV, o. Olomouc
Č. 1839-1872 Strokovice, 1863-1906 Strukov i Strokov, od 1915 Strukov; n. 17891846 Strokowitz, 1834-1945 Struckowitz, Strukowitz.
1850 osada Žerotína, 1868 sam. obec, 1960 znovu osada Žerotína, spojená obec se
jmenovala Žerotín Strukov, 1990 sam. obec.
M: 1790 (Pňovice)
S t r u p s c h e i n,
S t r u p s i n viz Strupšín, o. Šumperk
STRUPŠÍN, o. Šumperk
Č. 1490-1585 Strubšin, 1517 z Trupšína, od 1585 Strupšín, ale 1598 ves
Strüpssyn, 1636 z Trubisina, 1771 Strobczin, 1863 Baršíkovice čili Strubšín;
n. 1677-1945 Strupschein, 1771 Strobschin; l. 1358 Strupsyn, 1397 Strupssin,
1447 Strupsin, 1672 Trupschyn, 1771 Strobcinium.
1976 m.č. Brníčka.
M: 1617 (Dubicko), 1785 (Lesnice)
S t r y e t e s s
viz Střítež, z., o. Vsetín,
STRÝCOV, z., o. Šumperk
L. 1464 Strzizow; č. 1568 pustý Střížov.
Ves zanikla v 15. stol. mezi Kosovem, Drozdovem a údolím Březné severně od
Hoštejna v trati Strécov, Strejcov.
S t r z e b e i n,
S t r z e b i n i u m
S t r z e b o ń
viz Třebčín, o. Olomouc
viz Třeboň, o. Opava
S t r z e b o w i t i u m,
S t r z e b o w i t z viz Třebovice, s. Ostravy
S t r z e c z i c z
S t r z e l e m a
viz Střelmá, o. Frýdek-Místek
S t r z e l n y e
S t r z e l m a
S t r z e l n a,
S t r z e l n e,
S t r z e l n ý viz Střelná, o. Vsetín
S t r z e m e n i c z k o,
S t r z e m e n i t s k o viz Střemeníčko, o. Olomouc
S t r z e m y
viz Střemeníčko, o. Olomouc
S t r z e n e t z
viz Třinec, o. Frýdek-Místek
S t r z e n i t z
S t r z e s s c h o w,
S t r z e s s o,
S t r z e z a w viz Střížov, o. Olomouc
S t r z i b e r n i t z
S
S
S
S
t
t
t
t
r
r
r
r
z
z
z
z
i
i
i
i
e
e
e
e
l
l
l
s
n
n
n
o
a,
e,
y viz Velká Střelná, o. Olomouc
w viz Střížov, o. Olomouc
S t r z i e t e s,
S t r z i e t e z,
S t r z i e t s c h
S t r z i l n a
S
S
S
S
t
t
t
t
r
r
r
r
z
z
z
z
i
i
i
i
t
t
t
t
e
e
s
e
viz Střítež, o. Vsetín
s c h,
s c h i u m,
c h,
ž viz Střítež, o. Vsetín
S t r z i z e l n o
viz Střelná, o. Vsetín
S t r z y c i e z
S t r z y e t e s,
S t r z y e t e z,
S t r z y t e z viz Střítež, o. Vsetín a Střítež, z., o. Vsetín
S t r z y l n a
viz Střelná, o. Vsetín
S t r ž a n k o w i c z e
S t r ž e b c z y n
S t r ž e b n a
S
S
S
S
t
t
t
t
r
r
r
r
ž
ž
ž
ž
e
e
e
e
l
l
l
l
n
n
n
n
viz Třebčín, o. Olomouc
a,
e,
o,
ý viz Střelná, o. Vsetín
S t r ž e m e n e,
S t r ž e m e i n e
S t r ž e n,
S t r ž e n i t z
viz Střemeníčko, o. Olomouc
S t r ž e n k o w i c z e
S t r ž i b e r n i t z
S t r ž i d e r ž
S t r ž i l e c z
viz Střítež, z. u Klopiny, o. Šumperk
S t r ž i t e s c h,
S t r ž i t e z,
S t r ž i t e ž viz Střítež, o. Vsetín
S t ř a n o v i c e
S t ř e b o v i c e
viz Třebovice, s. Ostravy
S t ř e b o m
viz Třebom, o. Opava
S t ř e d n í
D v ů r
viz Prostřední Dvůr, o. Opava
STŘEDOLESÍ, o. Přerov
Č. 1437-1846 Středulesí, Středulesy, od 1517 Středolesí, 1569 a 1771 Středules,
1602-1850 Středulis, Středulisa (též lidově), 1612 Středolesy, 1847 Středulice;
n. 1672-1938 Mittelwald, 1939-1945 Mittelwalde; l. 1365-1371 Strzedoleschi,
Strzedoleschy, 1418 Przedolessy, 1437 Strzedulesy, 1446 Strzedulise, Stržedulis,
1771-1863 Mittelwalda.
1850 sam. obec, 1976 m.č Hranic.
M: 1644 (Drahotuše), 1771 (Potštát), 1786
S t ř e d u l e s í,
S t ř e d u l i c e,
S t ř e d u l i s,
S t ř e d u l i s a viz Středolesí, o. Přerov
S t ř e l c e,
S t ř e l e c viz Střelice, o. Olomouc
STŘELICE, o. Olomouc
Č. 1479 Střelec, 1486-1864 Střelce, lidově též (1614-1620 ze Strzielec), od
1771 Střelice; n. 1556 Stželicz, 1661 Strielitz, 1674 Strelcze, 1674-1918
Stryelitz, Strželitz, Střelitz, 1692 Strilitz, 1720 a za okupace Strelitz; l.
1131 Strelcih, 1234 Ztrelez, 1255 Strelech, 1771 Strzelitium, 1828 Strölitz.
1850 s. o. Uničov, 1912 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel,
1909 Šternberk, 1912 Litovel, 1960 Olomouc.
1850 sam. obec, 1960 připojena osada Benkov, 1976 m.č. Uničova.
M: 1607 (Uničov), 1785 (Renoty)
STŘELMÁ, o. Frýdek-Místek
Č. 1837 Strželma, od 1871 Střelmá; n. 1850 Stržebna; p. od 1850 Strzelema.
Od 1850 osada resp. s. Nýdku.
M: 1707 (Vendryně)
STŘELNÁ, o. Vsetín
Č. 1503-1520 Střílná, 1512 Střelná, 1517-1580 Střílné, 1526-1839 Střelné, 1604
Střelno, 1663 Strželný; n. 1676-1918 Strzelna, Strželna, Střelna, 1676 Strzelne,
1692 Strzizelno, 1716 Strzylna, 1939-1945 Strelna; l. 1671 a 1771 Strželna.
1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val. Klobouky, 1868
Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín.
M: 1707 (Lidečko)
S t ř e l n á
S t ř e l n é,
S t ř e l n o viz Střelná, o. Vsetín
S t ř e l n ý
viz Velká Střelná, o. Olomouc a Střelná, o. Vsetín
S t ř e m e n e č k o,
S t ř e m e n í viz Střemeníčko, o. Olomouc
STŘEMENÍČKO, o. Olomouc
Č. od 1413 Střemeníčko, ale 1447 a 1466 Střemení, 1464 Třemeninky, Třemenínek,
1523 Střemení, 1538-1872 Třemeníčko, 1798 Střemenečko; n. 1677 Tržemecžko, 1720
Třemenizko, 1771 Strzemenitsko, 1798 Stržemene, Stržemeine, Tremenitz,
Stremenitz, 1798-1847 Strzemeniczko, 1939-1945 Stremenitsch, l. 1384 a 1437 in
Strzemy, 1416 in Strzemenye, 1416-1466 Strzemenyn, 1464 Trzemeninky, 1771
Strzemeniczko.
1960 Olomouc.
1850 osada Javoříčka, 1854 i s Javoříčkem osadou Březiny, 1882 sam. obec, 1971
s. Luké.
M: 1648 (Měrotín), 1867 (Bouzov)
S t ř e m e š e k
viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk
S t ř e m i š k o
viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk
STŘEŇ, o. Olomouc
Č. od 1464 Střeň (Stržeň, Strzen, Strežen), 1798-1885 Strženie, Střeně; n.
1601-1945 Schrein, 1676 Strzenie, 1718-1798 Strženitz; l. 1249 usque Wstrene,
1318 Stren, 1390 de Wstrzenye, 1771 Schrainium.
1850 sam. obec s osadou Lhota nad Moravou (do 1919), 1960 s. Nákla, 1993 sam.
obec.
M: 1626 (Náklo)
S t ř e š t i n a
viz Třeština, o. Šumperk
S t ř í b e r n í k,
S t ř í b e r n i t z
STŘÍBRNÉ HORY, o. Bruntál
Zal. 1542 (?); č. 1570-1604 Neyffunk, 1580 rychtář Neyffuntský, 1586 Nayffang,
1618 z Strzibrnych Hor, 1839-1846 Neifunk, 1872 Nejfank, 1883-1949 Naifunk,
Najfunk, odtud Stříbrné Hory; n. 1574-1689 Newffang, 1602-1945 Neufang, 1749
Neifang; l. 1771 Neufangium.
1850 sam. obec, 1961 spol. MNV s Horním Městem, 1964 jeho m. č..
STŘÍBRNICE, o. Přerov
Č. od 1495 Stříbrnice, 1846 Stříbernik; n. 1676-1918 Strzibernitz, Střibernitz,
Střibrnitz, Stržibernitz, 1939-1945 Silbersdorf; l. 1863 Střibernicium.
1850 sam. obec, 1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec.
M: MZA
STŘÍBRNICE, o. Šumperk
Č. 1575 Stubnzeyf, Štubenzeyf, 1591 Štubnsyfen, 1616 Štubenseifen, 1846
Štubensaif, od 1847 Stříbrnice, ale 1863-1872 Stubenzejf; n. 1595-1945
Stubenseifen, 1598 Stubnsaiffen, 1692 Stubenseiff; l. 1325 Stubensyfen, 1340
Stobensyfen, 1771 Stubenseifium.
Šumperk.
Po zpustnutí v 15. stol. ves obnovena kolem 1564.
1850 sam. obec s osadou Nový Rumburk (zanikl 1965 splynutím), 1960 připojena
Nová Seninka, 1976 Stříbrnice i Nová Seninka připojeny ke Starému Městu jako
m.č.
S t ř í l n á,
S t ř í l n é viz Střelná, o. Vsetín a Velká Střelná, o. Olomouc
S t ř í l n o
S t ř í t e č s k o
viz Střítež, z. u Středolesí, o. Olomouc
STŘÍTEŽ, o. Frýdek-Místek
Č. 1454 z Třečeža, 1483-1630 a od 1924 Střítež (Střietež, Strietež), 1625-1642
ves Tržytiezy, 1647 Strzeczicz, 1720 -1798 Tržitiež, Tržitesch, 1752 kniha
Trzitizska, 1834 a 1872 Třitež, 1883-1924 Třítěž; n. 1680 Tritisch, 1720-1850
Trzitiesch, 1720-1736 Trzitiez, Tržitziesch, Tržitiež, Trzitesch, 1850-1945
Trzitiesch; l. 1305 Treshes, Trezhes, 1724 Třitež, 1736 Trzities; p. 1850
Trzyciež, 1872-1918 Trzyciesz, odtud Strzycież.
1850 sam. obec s osadou Vělopolí (osamostatněno 1871), 1980 m.č. Hnojníku, 1990
sam. obec.
STŘÍTEŽ, z., u Pňovic, o. Olomouc
L. 1280-1371 Stretes, Strzietez.
Ves zanikla patrně v 15. stol. poblíž Pňovic.
STŘÍTEŽ, z., u Slavkova, o. Olomouc
Č. 1539 poušť Střítečsko, 1554 pustá ves Střítež, 1609 pustá ves Třítež,
Třetězí.
Ves zanikla patrně v 15. stol. mezi Slavkovem, o. Olomouc a Středolesím, o.
Přerov v trati zvané německy Triesch, Čitiš, Čítež.
STŘÍTEŽ, z., u Klopiny, o. Šumperk
Č. 1438 Třitež, 1468-1588 Střítež (Strzitez, Strzytež); n. 1667-1734 Strzitesch,
1771 Strzitecž, Stržilecz.
Ves splynula v 18. stol. s Klopinou, ale již v 16. stol. zde byl jen malý počet
usedlostí.
STŘÍTEŽ, z., u Svinova, o. Šumperk
Č. 1437-1466 Stříteží, 1498 s pustým Střítežem, 1524 Střítež u Mírova (osedlá?);
n. 1798 Cžitisch, Tržitisch (dvůr); l. 1320 Crzietes, 1351 Trzietez.
Ves zanikla v 15. nebo poč. 16. stol. u Svinova tam, kde je dvůr a hájovna
Cžitisch, Tržitisch u osady Vacetína.
STŘÍTEŽ, z., o. Vsetín
Ves zanikla resp. ztratila většinu obyvatel asi koncem 15. stol. převážně v
katastru Lhotky nad Bečvou, kde je samota Střítežík a trať Pod Strítežem. Tato
ves (v 15. stol. s kostelem, dvorem a tvrzí) se dělila na díl lešenský a díl
choryňský.
a) díl lešenský: č. 1437-1612 Střítež, osedlá, 1517 ze Střítežíčka, 1581 "ve
Střítežíku díl", 1628-1935 Střítežík; n. 1869 dvůr Stritesch; l. 1368-1464
Strzietez, 1385 Strzietes.
b) díl choryňský: č. 1422-1593 Střítež, (Strzytez, Strzitez), 1517 Střítežíčko,
koncem 17. stol. a ještě 1935 čtyři domy; l. 1320 Schretes, 1357 Strzyetezh,
1389, 1464, 1475 Strzitez, 1391 Strzyetes, Stryetess, 1403 Strzietez, n. 18691945 Stritesch.
STŘÍTEŽ NAD BEČVOU, o. Vsetín
Č. od 1505 Střitež (Strzytess, Stržitez), v 16. a 17. stol. běžně Tritez, 1731
Střítež pod Rožnovem, v 19. stol. Střítež u Rožnova, od 1905 Střítež, někdy i
nad Bečvou; n. 1675-1720 Stržitež, Stritez, 1692 Strizites, 1718 Stržiderž,
1751-1798 Stržitesch, 1872 Strzitsch, 1893 Strzietsch, 1905-1918 Střitež, 19391945 Strietesch; l. 1376 Strschietz, 1392 Strzietess, 1396 Strzietezik (!), 1771
Strzieteschium.
1850 s. o. a o. Val. Meziříčí, 1960 Vsetín.
1985 m.č. Zašové, 1991 sam. obec.
S t ř í t e ž
n a d
B e č v o u
STŘÍTEŽ NAD LUDINOU, o. Přerov
Č. od 1412 Střitež, 1569-1609 Strzytež, 1628 Strytez, 1642 Tržitež, 1771
Stržitež, 1836-1846 Střiteš, 1847-1938 Střítež, 1872 Stříteš, od 1938 Střítež
nad Ludinou; n. 1684-1945 Ohrnsdorf, 1794-1863 Arnsdorf, Ahrnsdorf, 1751
Ornsdorf, 1798-1872 Ohrensdorf; l. 1672 Arnsdorf, 1771-1863 Ohrnsdorfium,
Ohrensdorfium.
M: 1635 (Bělotín), 1766
S t ř í t e ž
S t ř í t e ž
p o d R o ž n o v e m
u R o ž n o v a viz Střítež, o. Vsetín
S t ř í t e ž í č k o, .
S t ř í t e ž í k,
S t ř í t ě ž í k viz Střítež, z., o. Vsetín a Střítež, o. Vsetín
S t ř í ž n á
L h o t a
STŘÍŽOV, o. Olomouc
Č. od 1493 Střížov (Strzyzow, Strziziow, Stržižow), 1720 Strizow; n. 1676
Strzizow, 1771-1918 Stržižow, 1939-1945 Strischow; l. 1287 Stryzow, 1348-1408
Strzizow, Strziezow, 1358 Strzezaw, Strziesow, 1368 Strzesso, 1771 Strzizowium,
1373 Strzesschow, Ztrzischaw.
1850 osada Ludéřova, 1964 spolu s ním s. Drahanovic.
S t ř í ž o v
viz Strýcov, z., o. Šumperk
S t u b e n d o r f,
S t u b e n d o r f i u m
S
S
S
S
S
S
t
t
t
t
t
t
u
u
u
u
u
u
b
b
b
b
b
b
e
e
e
e
e
e
n
n
n
n
n
n
s
s
s
s
z
z
a
e
e
y
e
e
i
i
i
f
y
y
f e n,
f e n,
f i u m,
e n,
f,
f e n viz Stříbrnice, o. Šumperk
STUDENÁ LOUČKA, o. Šumperk
Č.l48O-1494 a 1847 Studená Lúčka,od 1547 Studená Loučka, (1720-1772 Studena
Lautzka), 1771-1798 Studena Laucžka, lid. Lóčka; n. l6O5 von Kalten Locz, von
Kalten Loz, 1609 von Kalten Lutz, 1677 a 1771 Kalte Lutsch, 1720 Kalt Lautsch,
1751 Kaltenlutsch, 1807-1945 Kaltenlautsch; l. 1381 Luczka, 1447 in Luczcze,
1771 Lutschium.
1960 Šumperk.
1850 sam. obec s osadami Bukovou a Bušínem, 1976 vše m.č. Mohelnice.
M: 1690 (Starý Maletín), 1786
S t u d e n e c
viz Dolní Studénky, o. Šumperk a Kněžpole, o. Bruntál
S t u d e n e k
viz Dolní Studénky, o. Šumperk
S t u d e n i c a
STUDÉNKA, o. Nový Jičín
Č. od 1412 Studénka, 1771 Studinka; n. 1561 von Studenkhe, 1570 Staudinky,
1573 Schtaudenky, 1720-1945 Stauding, 1629 a 1736 Staudnig; l. 1512 in Studenca,
1655 Studinka, 1662-1672 Staudingk, 1771 Staudinga.
1958 městem, k němuž připojeny Butovice jako m. č.
M: 1719
S t u d e n k a,
S t u d e n k a o d
Š u m p e r k a
S t u d e n k a,
S t u d e n k a o d
Z á b ř e h a
STUDENÝ ZEJF, o. Jeseník
Č. 1883-1895 Kaltzejf, od 1924 Studený Zejf; n. 1583 im Kaltenseuf oder
Bärengrund, 1653 Kaltenseyffen, 1805 Kaltseifen, kdysi Baergrund, 1836-1945
Kaltseifen.
Od 1850 osada Širokého Brodu, 1924 Písečné.
M: 1668 (Jeseník), 1784 (Písečná)
S t u d i n e k
viz Dolní a Horní Studénky, o. Šumperk
S t u d i n k a viz Dolní a Horní Studénky, o. Šumperk, Studénka, o. Nový Jičín
a Studnice, o. Bruntál
S t u d i n k e
S t u d i n k y
S t u d l h o v
STUDNICE, o. Bruntál
Č. 1569-1647 Štubendorf, Stubendorf, 1559-1949 Štundorf, 1575 Šundorf, 1642-1645
Stybendorf, 1771 Studinka, 1871 a znovu od 1949 Studnice, 1871-1892 též
Jizbičko, 1893 Studenice; n. 1506 Studendorf, 1545 Stundorf, 1659 Steubendorf,
1672-1945 Stubendorf, 1676 Stuebendorf, lidově Stobndorf; l. 1389-1475
Stubendorf, 1441 Stumdorf, Stundorf, 1771 Stubendorfium.
Bruntál.
1850 osadou Osoblahy, 1919 sam. obec, 1951 m.č. Osoblahy, 1971 zanikla.
M: 1681 (Osoblaha)
S t u e b e n d o r f
S t u i d l o w
S t u m d o r f
S t u n a v i a
S t u n d o r f
S t u p e c
viz Tupec, o. Přerov
S t ü b n i g,
S t ü b n i k viz Jistebník, o. Nový Jičín
S t y b e n d o r f
S t z i t i n
S u b a č o v
S u b i c h s d o r f
S u c o l o m
viz Dolní a Horní Sukolom, o. Olomouc
S u c z e n d o r f,
S u c z n d o r f
S u č ž i c e
S u d c o w
SUDICE, o. Opava
Č. od 1422 Sudice, 1533 městečko Sudici, 1625 a 1830 Saudice, 1830 i Sučžice,
lidově Sudžyce; n. 1377-1422 Czudicz, Czuditz, 1403 von Suditz, 1608 Czauditz,
1629-1945 Zauditz, Zaudicz, 1784 Zaudiz Dorf und Marktflecken, 1830 Sauderwitz,
lidově n. Cauc, Tsauts; l. 1327-1330 de Sudicz, 1349 Zaudicz.
M: 1703
SUDKOV, o. Šumperk
Č. od 1437 Sudkov (Sudkow), 1720 Sutkow, 1798 a 1847 Zudkov, 1839-1846 Sudkow,
nikoli Zutkow, kdysi Sudina (!?), lidově Sodkov; n. 1583 a 1692 Sautke, 1677
Czautke, 1718 Zautka, 1720-1945 Zautke, l. 1280-1281 Zudendorf, 1356 Sudcow,
1373 a 1672 Sudkow, 1771 Zautke.
1850 sam. obec, 1957 připojeny k němu části Bludova a Postřelmova.
M: 1649 (Zábřeh), 1668 (Postřelmov)
S u d o l
S u d ž y c e
S u h s i c i
viz Sušice, o. Přerov
S u c h a
viz Dolní a Horní Suchá, o. Karviná
S u c h á
viz Havířov 4, o. Karviná
S u c h á
B ě l á
S u c h a
D o l n a
S u c h a
G ó r n a
SUCHÁ RUDNÁ, o. Bruntál
Č. 1506 pustá Žárnice, 1562-1580 osedlá Žárnice, 1881 Dürzejf, 1893 Dorzeyf,
od 1924 Suchý Zejf, od 1947 Suchá Rudná; n. 1405 Dornseyfen, 1604-1629 Durren
Seyfen, 1720-1836 Seiffen, 1771 Dirnseifen, 1799-1945 Dürr Seifen, Dürrseifen,
1847 Seiffen Dürr, l. 1771 Durnseifium.
1850 osada Andělské Hory, 1864 sam. obec; 1953 k ní připojena jako m. č. Stará
Voda a oddělena Karlova Studánka jako sam. obec; od 1964 je Suchá Rudná m. č.
Světlé Hory.
Ves zpustla v 15. stol., 1562 znovu osazena (4 usedlosti).
Ś r e d n i a
S u c h a
SUCHDOL NAD ODROU, o. Nový Jičín
Č. 1457-1924 Suchdol, 1475-1617 Saudol, Soudol, 1482, 1846-1850 Sukdol, 14851771 Sudol, v 16. stol. někdy též Suchdoly, od 1924 Suchdol nad Odrou; n. 1430 a
1724 Zauchenthal, 1563-1799 Zauchtenthal, 1597-1945 Zauchtl; l. 1293-1337
Cuchental, 1724 Suchydol, 1771 Zauchtlium.
Jičín.
1850 sam. obec, 1917 povýšen na městys.
M: 1636
S u c h d o l y
viz Suchdol nad Odrou, o. N. .Jičín
SUCHÉ LAZCE, o. Opava
Č. 1429 z Lazecz, 1422 ze Suchého Lazce, od 1446 Lazce, Suché Lazce (Lascze),
1587 Suche Lazy ve Slízsku, 1574-1585, 1846 a 1893 Sucholazce, 1771-1850
Sucholazec, 1847 Sucholasce, n. 1377 zum Duren Lask, Duren Lesk, 1421 zu der
Lazka, 1676 Sucholazy, 1702 zu Sucherlassicz, 1720-1945 Sucholasetz, 1736
Sucholazetz; l. 1414 de Durnlazk, 1415-1429 de Lazecz, 1508 Suchi Lazce, 1771
Sucholasetz.
1850 sam. obec s osadou Kravařovem, 1979 m.č. Opavy.
M: 1705 (Komárov)
S
S
S
S
u
u
u
u
c
c
c
c
h
h
h
h
e
o
o
o
r
l
l
l
l
a
a
a
a
z
z
s
s s i c z,
y,
e c,
e t z viz Suché Lazce, o. Opava
S u c h o n i c e
viz Suchonice-Přestavlky, o. Olomouc
SUCHONICE, o. Olomouc
Č. 1482 Suchonice, odtud Suchonice-Přestavlky; n. 1673-1945 Suchonitz;
l. 1303 Suchonicz, (do 1672), 1771 Suchonitium.
Od 1850 vždy s. o. a o. Olomouc.
1850 sam. obec, k níž připojeny 1960 Hostkovice, 1964 sloučena s Přestavlky v
obec Suchonice-Přestavlky, názvy zůstávají pro m. č., 1975 m. č. Tršic, 1992
sam. obec.
M: 1706 (Penčice)
S u c h o n i t z
S u c h ý
Z e j f
viz Suchonice, o. Olomouc
S u c h y d o l,
S u k d o l viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín
S u k o l o m
viz Horní a Dolní Sukolom, o. Olomouc
S u p e r
N i e č i c i u m
S u p e r
P a w l o w i c z
S u p e r
T i e s c h i t z
S u p e r i o r
-
S u p e r i o r
S u p e r i o r
B l a u d a,
B l u d o w i t z
S u p e r i o r
E l g o t
S u p e r i o r
L a z n i k
S u p e r i o r
L h o t a
S u p e r i o r
L i d e c a
S u p e r i o r
L i s c h n a
S u p e r i o r
L o d y e n y c z
viz Horní Loděnice, o. Olomouc
S u p e r i o r
N y e c z i c z e
S u p e r i o r
S o l i c z
S u p e r i o r
Z u k o w
S u p e r i u s
A u g e z d
viz Horní Újezd, o.Přerov
S u p e r i u s
H o s t y z
viz Horní Hostice, z., o. Šumperk
S u p e r i u s
U l l i s c h e n
S u p e r o
B e c z w a
A u j e z d a
S u p e y n i g i s d o r f
viz Horní Bečva, o. Vsetín
viz Horní Bludovi ce, o. Frýdek-Místek
viz Horní Lazníky, o. Přerov
viz Solca, o. Karviná
viz Horní Žukov, o. Frýdek-Místek
SUPÍKOVICE, o. Jeseník
Č. od 1871 Supikovice, od 1924 Supíkovice; n. 1430-1484 Sawpisdorf, 1498
Saupersdorf, 1619 Saupsdorf, 1525-1945 Saubsdorf, 1651 Staubsdorf; l. 1284
Supicovici, 1305 Supeynigisdorf, 1363 Subichsdorf, 1420 Supigisdorf.
1850 sam. obec s osadou Lomy, 1976 připojeny Velké Kunětice (do 1990).
M: 1602 (Velké Kunětice), 1695
S u s c h i t z,
S u s s i c z i viz Sušice, o. Přerov
S u s z o w
viz Suchov, o. Frýdek-Místek
SUŠICE, o. Přerov
Č. od 1437 Sušice, 1731 Pečet dědiny Svzicz; n. 1677-1945 Suschitz, l. 1078
Sussiczi, 1160 Suhsici, 1397 Sussicz, 1399 in Susschicz, 1508 in Sussicz, 1771
Suschitium, 1863 Sušicium.
1850 sam. obec s osadou Oldřichovem (1957 osamostatněn), 1974 spo. MNV se sídlem
v Radslavicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec.
M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovie u Přerova)
SUŠOV, o. Frýdek-Místek
Č. a n. 1850 Suchow, po 1945 Sušov; p. Suszow.
Osada Dolních Třanovic, s nimiž záhy splynula.
M: Hnojník, v matrikách samostatně neuváděn
S u t k o w
S v á n o v
viz Svojanov, o. Olomouc
S v a t á
H o r a
viz Svatý Kopeček u Olomouce, o. Olomouc
SVATIŠOV, z., o. Přerov
L. 1371 Swatischow.
Zpustl asi v 15. stol. poblíž Radíkova.
S v a t o n i c e
SVATOŇOVICE, o. Opava
Č. od 1439 Svatoňovice (Swathoniowicze apod.), 1629 Valonovice u Budišova,
1850 Svatonice; n. 1314 a 1429 Swatonsdorf, 1377 Swatanowicz, Swatansdorf,
1569-1624 Schwadensdorf, 1571-1608 Schwattensdorf, 1593 Schwatonsdorf, 1608-1945
Schwansdorf, 1640 Schwanczdorf; l. 1771 Schwansdorfium.
Opava.
1850 sam. obec, 1964 m. č. Budišova n. B., 1993 sam. obec.
M: 1635 (Vítkov), 1785 (Budišov nad Budišovkou)
SVATÝ HUBERT, o. Bruntál
Č. od 1924 Svatý Hubert; n. 1850-1945 Hubertskirch.
1850 osadou Pusté Rudné, 1869 s. Malé Morávky.
M: Malá Morávka, v matrikách samostatně neuváděn
SVATÝ KOPEČEK, o. Olomouc
1705 počátky založení obce; č. 1771-1959 Svatý Kopeček, 1939-1846 Svatá Hora,
1959 Kopeček u Olomouce, 1990 Svatý Kopeček; n. 1771-1846 Heiligenberg,
Heiligeberg, Heiligerberg, 1771-1918 Heiligberg, 1788-1839 Mariendorf, 1872
Heiligsberg, 1939-1945 Heiligenberg; l. 1771 Sacer Mons.
Na místě kaple z r. 1632 byl v letech 1669-1679 vybudován poutní chrám, v jehož
okolí vyrostla po r. 1787 vesnice, patřící k panství Klášterní Hradisko.
1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Radíkovem, 1974 m. č. Olomouce.
1990 obnoven historický název Svatý Kopeček.
M: 1705 (Dolany), 1785
SVÉBOHOV, o. Šumperk
Č. od 1407 Svébohov, 1460 Svébohnov, 1585-1598 Sweybohow, 1771-1846 Swebochow,
Swibochow, 1850 Svibohov, Švibohov; n. 1677-1945 Schwillbogen, 1720 a 1846
Schwielbogen, 1771-1798 Schwibogen; l. 1360-1447 Swebohow, 1368 Wrbochow, 1398
Sweybohow, 1771 Svibochowium.
Šumperk.
M: 1649 (Zábřeh), 1669 (Jedlí)
S v e r k l a n y
viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy
SVÉSEDLICE, o. Olomouc
Č. 1533 Swesedlicze, 1600-1926 a lidově Svisedlice, Svísedlice, 1627 Svéselice,
1771 Wysedlicze, od 1926 Svésedlice, lidově Svýsedlice; n. 1673 Svisedlicze,
1718-1872 Swiesedlitz, 1771 Wysedlitz, 1839-1945 Swisedlitz; l. 1371 a 1508
Swesedlicz, 1391 Swesedlicze, 1663 Swisedlicze, 1691 Zwisedlicz, 1771
Wisedlitium.
1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Přáslavicemi, 1976 jejich m.č., s nimi 1980
m.č. Velké Bystřice, 1990 sam. obec.
SVĚRADOV, z., o. Vsetín
1549 pustý, zanikl asi v 15. stol. jižně od Pozděchova, kde je dvůr Svěradov
SVĚTLÁ, o. Bruntál
Č. 1506 Lichtwardt, 1547 ves Lichtverd, 1580 Lichtwert, 1871-1947 Lichtvard,
odtud Světlá; n. 1348 a 1360 Lichtwerden, 1377 Liechtenwerde, 1405, 1604-1847
Lichtenwerden, 1568-1945 Lichtewerden, 1771 Lichtenwerd, 1836 Lichterwerden,
1881 Lichtward; l. 1267 Lichtenwerde, 1672-1771 Lichtenwerd, Lichtenwerda.
1850 sam. obec, 1960 s. Světlé Hory. - Viz heslo Světlá Hora!
SVĚTLÁ HORA, o. Bruntál
Obec vznikla r. 1960 sloučením Světlé (pod Pradědem) s Andělskou Horou, které
zůstávají jejich m. č., 1964 připojeny k ní Dětřichovice a Suchá Rudná se Starou
Vodou. R. 1971 obnoven název m. č. Andělské Hory Pustá Rudná, takže od 1971
má Světlá Hora m. č. Andělskou Horu, Dětřichovice, Pustou Rudnou, Starou Vodu,
Suchou Rudnou a Světlou. Společný MNV pro Světlou Horu a Rudnou pod Pradědem se
sídlem ve Světlé Hoře zřízen rovněž r. 1971. 1980 připojena m.č. Rudná pod
Pradědem, 1991 odloučeny m.č. Nová Rudná a Stará Rudná (nová sam. obec Rudná pod
Pradědem) a části Andělská Hora a Pustá Rudná (nová sam. obec Andělská Hora).
SVĚTLOV, o. Frýdek-Místek
Zal. 1785 ; č. 1836-1923 Světlov; n. 1797 -1918 Lichtenberg; l. 1828
Lichtenberg.
1850 osada Krmelína, s nímž sloučen 1923 současně se Starým Dvorem v jednu obec.
Název Světlov zanikl.
SVĚTLOV, z., o. Opava
Č. 1507-1572 Světlov, Světlovec.
Tvrz a dvůr u Rohova, zaniklý v 17. stol.
S v ě t l o v
viz Lichtentál, o. Olomouc
SVIADNOV, o. Frýdek-Místek
Č. 1522 a 1577 Horní a Dolní Swiednow, 1536 Dluhý Swiednow, 1580 Swiedniow, 1583
ze Swiednowa, 1771 Swaniow, 1787 Swadinow, 1850-1921 Swjadnow, od 1921 Swiadnow,
lidově Svjadnov; n. 1402 Langenswens, 1580 Swiedniow, 1676 Swadnow, 1676-1771
Swadniow, 1718 Swadinow, 1751 Swodinow, 1798 Swiadniow, 1836-1918 Swiadnow,
1939-1945 Swenser; l. 1267 Zwenser, 1277 Swencer, 1288 Swensir, 1389 Parvum
Swenzer, villa Swenser, (1389 Swerwemsdorf deserta?), 1450 a 1771 Swadniow, 1672
Swiadniow, 1724 Swiadňow.
Na území obce stávaly dva Sviadnovy, Dolní a Horní čili Dlouhý a Malý, z nichž
Dlouhý je totožný se Sviadnovem, druhý snad totožný s částí obce, zvanou
Husinec. Jeden z nich byl snad koncem 14. stol. dočasně pustý.
1850 sam. obec, 1943 s. Frýdku-Místku resp. Místku, 1954 sam. obec, 1975 spol.
NV s Frýdkem-Místkem, 1979 jeho m.č., 1991 sam. obec.
M: 1628 (Místek)
SVIBERG, z., o. Šumperk
N. 1417 Sviberg.
Ves zanikla v 15. stol. v okolí Šumperka nebo změnila jméno.
SVIBICE, o. Karviná
Č. od 1461 Svibice, 1808 Šibice; n. l720 Schiebitz, 1720-1945 Schibitz; p. l850
Szybice, 1883-1918 Sibica, odtud Świbica.
1850 sam. obec, 1948 osada, 1960 m. č. Českého Těšína.
S v i b o c h o v
viz Svébohov, o. Šumperk
SVINOV, s. Ostravy
Č. od 1434 Svinov (Swynow), 1608 Swiniow, 1805 a lidově Svinovo; n. 1720-1945
Schönbrunn; l. 1265 Schoenebrunne, 1270 Schonnebrunne, 1724 Schönborn, Swinow,
1771 Swinowium.
1850 s. o. Klimkovice, 1949 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava,
1896 Bílovec, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Ostrava.
V 16. a 17. stol. díl obce - Malá Strana - byl při Třebovicích, druhý díl Velká Strana - náležel panství Klimkovice.
1850 sam. obec, 1936 město, 1957 s. Ostravy.
M: 1661 (Poruba), 1833
SVINOV, o. Šumperk
Č. od 1497 Svinov, ale 1590 Swanow, 1720 Swiniowa, 1850 Svinov; n. 1650-1945
Schweine; l. 1351 Swynow, 1359 Swinow, 1672 Schwinow, 1771 Schweine.
1960 Šumperk.
Po 1848 byly dočasně spojeny v jednu obec Svinov, Zavadilka a Vracetín. Svinov
1850 sam. obec s osadou Vacetínem (1949 připojen k Veselí), 1960 Svinov
s Vracetínem připojeny k Pavlovu.
S v i n o v
viz Janoslavice, o. Šumperk
S v i n o v o
S v i ň o v
viz Svinov, s. Ostravy a Svinov, o. Šumperk
S v j a d ň o v
S v i s e d l i c e
viz Svésedlice, o. Olomouc
SVOBODA, s. Štěpánkovic, o. Opava
Dol. 1815, č. od 1871 Svoboda; n. 1871-1920 Swoboda.
Stále m.č. Štěpánkovic.
M: 1815 (Štěpánkovice)
SVOBODA, s. Jeseníku, o. Jeseník
Č. 1881 Fraihait, od 1921 Svoboda; n. 1551-1945 Freiheit, 1798-1801 Freyheit,
1799-1881 Vorstadt Freiheit.
Od 1850 předměstí, od 1905 s. Jeseníku, 1949 název zanikl.
M: 1668 (Jeseník)
S v o b o d a
viz Háj, o. Opava
SVOBODÍN, o. Šumperk
Zal. 1786; č. 1847 Svobodiow, 1872-1883 Bedřichov, od 1893 Svobodín; n. 17861945 Freiheitsberg, 1788 Freyheitsberg.
Od 1850 osada Vernířovic, 1965 název zrušen, všechny domy zbořeny.
M: 1786 (Vernířovice)
S v o b o d i o w
viz Svob

místopisný rejstřík obcí českého slezska a severní moravy

Transcrição

Documentos relacionados

Stažení tohoto PDF souboru